Dobrý večer,
potřebovala bych poradit, už jsem úplně bezradná. Máme křížence ovčáka cca 6let a chodíme ráno a večer v pravidelný čas na procházky, odpoledne v různou dobu. Problém je v tom, že když jdu z domu pro něj na dvůr začne hrozně vyvádět- štěkat kňučet občas něco roztrhá a řve dokud za nim nepřijdu(musím obejít dům k bočním dveřím), nejhorší je to večer pravděpodobně tím že po procházce je večeře.Nebo když přijedu večer autem řve jak blázen dokud nejdeme ven. Jinak je přes den i noc potichu, pohybu má dostatek- procházky, výcvik, hry se psy. Zkoušela jsem počkat vždy až se uklidní x dní ale žádné zlepšení, nepomáhá okřiknutí, ani chválení za klid. Budu ráda za každou radu. Děkuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Píšete, že je pejskovi 6 let. To se takhle chová celých 6 let a řešíte to až teď nebo ho nemáte celou dobu?
Píšete, že pejsek má pohybu dost a stejně tak zaměstnání. Zkuste to blíže specifikovat. Na jak dlouhé chodíte procházky? Jak často cvičíte? Nějak si nedokážu představit psa, který má dostatek vyžití a takto vyvádí.
Máme ho celou dobu, zhoršuje se to cca poslední půl rok, přistavily jsme schodiště z druhého patra takže vidí a slyší když vycházím ven. Procházka ráno cca od 8 hodin do 10hodin během které cvičíme poslušnost, psí triky, hážeme míček, běháme, lovíme myši:) odpoledne spíš venčící proběhnutí cca 30min a večer cca v 20hod.delší procházka 1 hod a někdy cvičení- 2 dny a dva dny když jsem v práci tak ráno hodina a večer hodina venku, jinak je na dvoře a většinou chrní na boudě ale jak se blíží čas vycházky a uslyší že jdu tak řve.
Chodíte za ním jen když se něco bude dít? Změňte stereotyp, choďte za ním co nejčastěji, ale nevšímejte si ho. Jen si třeba něco vemte na dvoře a zase odejděte. Přestane ho bavit být pořád tak nadšený a až se uklidní a usoudí že se beztak nikam nejde, v klidu ho připněte na vodítko a jděte ven. Možná to potrvá pár dní, ale pochopí to. Taky jsem se se svou novou fenou pár dní nedostala na procházku, než pochopila, že pokud bude vyvádět, nikam se nejde.
Je to už pár let. Koupili jsme štěně ohaře, postavili mu vedle domu kotec. My chodili do práce, doma byla babička. Ta štěně občas během dne pouštěla na zahradu vyvenčit, ale hlavně měla plné kapsy piškotů a kdykoliv šla ven, štěněti nějaký podstrčila, vykládala si s ním. Štěně rostlo a bylo čím dál víc otravnější, neustále si vynucovalo pozornost a babička neměla to srdce ho ignorovat - vždyť je malý, krásný a je mu určitě smutno. Došlo to tak daleko, že pes začal šílet, sotva slyšel vrznout dveře, nebo když někdo jen odhrnul záclonu na okně, potom si štěkáním vynucoval pozornost, kdykoliv si vzpomněl... Byl na zabití. Babičce jsme domlouvali, ale bylo to málo platné. Nakonec ale pes byl na obtíž i jí, i když si to nechtěla přiznat. Nezbylo, než postavit nový kotec daleko za barákem na konci zahrady, babička tam měla zákaz chodit. Začali jsme psa ignorovat, i když jsme venku něco dělali, neznamenalo to, že ho automaticky půjdeme pustit. Piškot dostal už jen občas při výcviku. Okamžitý efekt to mělo v tom, že neřval, kdykoliv někdo sáhl na kliku - on to totiž už neslyšel. Ale jinak si zvykal dlouho, štěkal a vyl několikrát během dne snad několik týdnů, ale jednoduše jsme ho ignorovali a zvykl si. Pochopil, že mu nic nepomůže a přestal vyřvávat. Puštěn byl jen tehdy, když byl alespoň chvíli v klidu, což zpočátku tedy nebylo zrovna často. Ještě mám zkušenost, že u některých psů nepomůže ani psa okřikovat, nebo nějak trestat, protože i to je druh pozornosti, kterou mu věnujete a on ji prostě vyžaduje - ať kladnou, či zápornou. Je to paradox, ale je to tak, takže jedině pomůže ignorace. Chce to ale pevné nervy a hodně tolerantní sousedy. Možná je dobré sousedy navštívit s flaškou, vysvětlit jim situaci a slíbit jim, že když to teď vydrží pár týdnů, budou mít klid celý život psa. Dnes máme jiného psa, opět v kotci vedle domu, babička si ho nevšímá. Dalo jí to sice hodně přemáhání, ale konečně pochopila, že to tak bude lepší. Pes ví, že od ní se ničeho nedočká, takže když třeba zrovna leží a babička jde kolem, tak pes ani nevstane. Ani my ho nepouštíme pokaždé, když jdeme kolem. Pes prostě v klidu leží, nebo sedí a kouká, co děláme. Nic si nevynucuje. Někdy lítá po zahradě celý den, někdy ho pouštíme několikrát za den... Prostě žádná pravidelnost a žádné podstrkování pamlsků. Občas (zase žádná pravidelnost!) ho bereme i do domu, jednak, aby byl civilizovaný a jednak, aby si ho i babička mohla pohladit. Taky krmení nedávám pravidelně, ale to nikdy žádnému z našich psů. Jednak mě to neumožňuje moje nepravidelné pracovní vytížení a druhak se nechci dostat do té fáze, že se bude blížit hodina krmení a psi budou štěkat a výt. Takže je to asi tak, jak radí "aritim", k tomu není co dodat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

kesoa
napsal(a):
Máme ho celou dobu, zhoršuje se to cca poslední půl rok, přistavily jsme schodiště z druhého patra takže vidí a slyší když vycházím ven. Procházka ráno cca od 8 hodin do 10hodin během které cvičíme poslušnost, psí triky, hážeme míček, běháme, lovíme myši:) odpoledne spíš venčící proběhnutí cca 30min a večer cca v 20hod.delší procházka 1 hod a někdy cvičení- 2 dny a dva dny když jsem v práci tak ráno hodina a večer hodina venku, jinak je na dvoře a většinou chrní na boudě ale jak se blíží čas vycházky a uslyší že jdu tak řve.
Tak to má pohybu opravdu dost.
Můj pes takto nevyvádí, ale také moc dobře tuší, že když přijdu z práce, půjde se pak ven. Sedí jak socha před dveřmi a hypnotizuje je. Pozná ale, kdy půjdu s ní na procházku a kdy jedu jinam (podle oblečení a toho že beru vodítko). Jakmile vidí, že mám v ruce vodítko začne se radovat.
Také rozumí tomu, když jí řeknu, že se jde na procházku (to nemusím mít vodítko ani venčící oblečení) a začne šílet.
Zkuste dodržovat určitá pravidla. Když půjdete se psem, jděte k němu s vodítkem a radostně mu řekněte, že se jde ven. Choďte ven častěji bez toho, abyste pak šli hned na procházku a jeho štěkání ignorujte. Máte psa v kotci nebo na zahradě?
Uživatel s deaktivovaným účtem

kesoa
napsal(a):
Děkuji za rady, pes je většinou v kotci.
Ono to může být taky tím, že psovi je prostě smutno a netěší se ani tak na procházku, jako na kontakt s vámi.
Nemůžete si ho brát alespoň na chvíli dovnitř? Kdybyste si ho po příchodu z práce vzali v pauze mezi příchodem a procházkou dovnitř, určitě by nešílel, tak jako když je venku.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ono to může být taky tím, že psovi je prostě smutno a netěší se ani tak na procházku, jako na kontakt s vámi.
Nemůžete si ho brát alespoň na chvíli dovnitř? Kdybyste si ho po příchodu z práce vzali v pauze mezi příchodem a procházkou dovnitř, určitě by nešílel, tak jako když je venku.
Vsadím s Vámi boty, že bude šílet ještě víc - bude chtít domů. Pořád!
Uživatel s deaktivovaným účtem

koňadra
napsal(a):
Vsadím s Vámi boty, že bude šílet ještě víc - bude chtít domů. Pořád!
Myslím že nebude, pokud se budou dodržovat pravidla, kdy se chodí dovnitř. Stejně tak to mám se svým psem. Je hlavně venku (k dispozici má otevřený kotec se zateplenou boudou) ale teď v zimě dává přednost spaní v garáži, kam má volný přístup a je tam celou zimu 10-15 stupňů.
Když jsem v práci je pes venku. Přijedu, jdu se převléknout (to už číhá za dveřma a sedí jako svíčka). Pak se jde na velkou procházkou a po procházce si beru psa dovnitř. Spokojeně spí na gauči, mazlí se, je vyloženě vděčná za to, že může být vevnitř. Po večením žrádle jde na noc zase ven.
Přístupu dovnitř se vyžaduje jen po odpolední procházce, protože je tak naučená. Párkrát to zkusila i po žrádle večer, ale rychle pochopila, že na noc dovnitř nepůjde.
(kdybych nebydlela s rodiči mám jí vevnitř pořád. Neznám psa, který by byl raději non stop na zahradě, než vevnitř se svými pány).
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Myslím že nebude, pokud se budou dodržovat pravidla, kdy se chodí dovnitř. Stejně tak to mám se svým psem. Je hlavně venku (k dispozici má otevřený kotec se zateplenou boudou) ale teď v zimě dává přednost spaní v garáži, kam má volný přístup a je tam celou zimu 10-15 stupňů.
Když jsem v práci je pes venku. Přijedu, jdu se převléknout (to už číhá za dveřma a sedí jako svíčka). Pak se jde na velkou procházkou a po procházce si beru psa dovnitř. Spokojeně spí na gauči, mazlí se, je vyloženě vděčná za to, že může být vevnitř. Po večením žrádle jde na noc zase ven.
Přístupu dovnitř se vyžaduje jen po odpolední procházce, protože je tak naučená. Párkrát to zkusila i po žrádle večer, ale rychle pochopila, že na noc dovnitř nepůjde.
(kdybych nebydlela s rodiči mám jí vevnitř pořád. Neznám psa, který by byl raději non stop na zahradě, než vevnitř se svými pány).
Jenže váš pes je podle všeho úplně jiná povaha než pes zadavatelky. Ten si navíc již vytvořil nežádoucí vzorce chování a ty lze odbourat jedině ignorací a potom znovu vybudováním nových návyků. Pokud ho v této fázi začnou ještě odměňovat tím, že půjde raději domů, aby neřval, tak se nápravy nedočkají. To je můj názor. Jenže taky jde o to, že nikdo z nás toho psa neviděl a takhle po internetu je vůbec těžké cokoliv, co se týče výchovy a výcviku psů, radit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

koňadra
napsal(a):
Jenže váš pes je podle všeho úplně jiná povaha než pes zadavatelky. Ten si navíc již vytvořil nežádoucí vzorce chování a ty lze odbourat jedině ignorací a potom znovu vybudováním nových návyků. Pokud ho v této fázi začnou ještě odměňovat tím, že půjde raději domů, aby neřval, tak se nápravy nedočkají. To je můj názor. Jenže taky jde o to, že nikdo z nás toho psa neviděl a takhle po internetu je vůbec těžké cokoliv, co se týče výchovy a výcviku psů, radit.
Já myslím, že nejdůležitější je nejprve najít příčinu tohoto chování. A jednou z možných příčin může být právě to, že pes nemá dostatek kontaktu s majitelem a je osamělý. Pozornosti se pak dožaduje nežádoucím chováním. Řešením by pak bylo psovi poskytnout více kontaktu (nutné ale dodržovat pravidla a čas, kdy pes dovnitř chodí). Prostě ho přenaučit na nový režim (procházky ve stejný čas + pravidelná možnost přístupu dovnitř)
Ale souhlasím s tím, že každý pes je jiný a radit takhle po internetu je těžké. A můžeme se jen domnívat, v čem je zakopaný pes.