Uživatel s deaktivovaným účtem

Zdravím, chci se zeptat jak to vlastně je když se psovi něco zlého stane, že druhý den jde klidně na stejné místo.Je to tak, že náš pes často leží u dveří, jednou se ale stalo, že děda někam spěchal a psa skříp pod dveře, je pod nimi mezera asi 25 cm protože tam jsou hned schody.Pes tak zůstal pod dveřmi a bylo zle, nešlo to tam ani zpět že málem dveře vysadili.Měli z toho oba šok a já přiběhla pozdě.Jenže si tak říkam, že psovi to je asi úplně fuk, za chvíli tam byl zas.Jednou to samé když ho zkrz plot kous do čenichu do krve malý voříšek bylo vidět že ho to bolí, za pár dní mu tam strkal čumák zas s radostí podle mě to úplně normální neni, Měl by se přece poučit a ne zas jít do stejnýho rizika.Nebo že by nějaká demence
Uživatel s deaktivovaným účtem

To neříkám že ne ale na klouzavém studeném schodu poleženíčko příjemné asi moc nemá, neni to kryté proti dešti, k nám má blíž u terasy kam může kde nás i vidí hned za prosklenými dveřmi, má lepší výhled, přístřešek a kobereček.Navíc do domu ho nikdy nepouštíme, že by čekal až se otevřou dveře a mohl vejít.To jsem ale dopodrobna nepsala.Logika proč strká úplně cizímu psovi čumák když ho jednou hryzl asi tak dobrá nebude, nebo si mám myslet že je pro něj větší potěšení bolest za odmněnu že si k psovi jen čuchne?Třeba jo, hlavní je že jste mě potvrdila co jsem si myslela
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nevim jaké myšlení má váš pes, jestli se psi poučí když se jim něco stane, ale řekla bych že spíš ne, ale jak popisujete život vašeho psa, tak je mě ho docela líto.Proč leží na klouzavém mokrém schodu a nemůže dovnitř ? Velký pes to asi nebude, když se vešel pode dveře.Nenapadlo vás třeba že tam leží, protože je sám, je mu smutno, chce za vámi a to je silnější než to že mu tam dveře jednou způsobily bolest. A proč strká čumák pod vrata, Protože tohle psi prostě dělají, hlídá, vidí jiného psa, a nemá rozum, teď ho pes jenom kousnul, v horším případě mu pod vraty něco utrhne, nohu nebo čenich a máte po psovi, on nepřemýšlí jako lidé a je snad na vás zajistit aby ten čenich nemohl ven strkat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Psi se učí každou zkušeností, to je normální princip učení se . Druhá věc je, jaký to má dopad na jejich chování - pokud je pro něj větší plus to ležení u dveří než negativní zážitek z přivření, tak si tam bude lehat dál.
Já myslím že nemá cenu to nějak řešit. To je jen o povaze psa.
Mého psa před čtyřmi lety srazilo auto. Trefilo ho přímo do hlavy. Téměř dva dny ležel, nebyl schopný se postavit. Čůral pod sebe, nepil, nejedl. Pak se začal pomalu rozhýbávat a do dvou týdnů už to byl zase ten pes jako před nehodou. DOSLOVA. Šli jsme totiž zase tou stejnou cestou kde ho srazilo to auto a kdyby nebyl na vodítku, byl by skočil pod auto znovu. Jsou prostě situace u kterých si musíte říct: Je to marný, je to marný, je to marný.
Také myslím že je to o povaze psa. Ten můj se zatím z každé nepříjemné situace poučil a dobře si to zapamatoval.
Ale věřím, že jestli pro psa je v dané situaci víc plusů než mínusů, udělá tu hloupost znovu.
Vídala jsem u jednoho souseda psa který měl na zahradě boudu a nikdy nesměl do domu. Mimo dobu kdy mu pán donesl žrádlo tam byl ve dne i v noci sám. Tak v zimě místo aby zalezl do boudy seděl na betonu a zíral svému pánovi do okna. Nakonec na tom stejném místě umrznul...
Tak koukám, že máme docela podobné starosti se psy. Našeho Maxe před pár lety táta přejel autem. Jel ráno do práce, a Max ležel za autem rozvalenej, táta si ho nevšimula couvnul, jenže mu přejel zadní nohu. Pes začal neskutečně řvát, tak se jelo k veterináři. Ti ho poslali na kliniku že musí pod rentgen. Tam zjistili, že má vyhozenou nohu z kloubu. TAkže musel pod narkózu a nohu museli nahodit. Potom ji několik měsíců musel nosit obinadlem ve skrčené poloze připevněnou jakoby k hrudi. Neskutečně ho to bolelo. I po tom, co jsme mu mohli sundat obinadlo a nohu měl volně, tak ještě pár měsíců chodil po třech než to rozhýbal. Pak začal na nohu pomalu našlapovat. Teď už na ní sice šlape, ale když se na něj zadívám, tak to je poznat, že chodí prostě divně. A občas když je zima nebo tak, tak ještě kulhá. Na té noze nemá skoro žádné svaly oproti druhé. I přesto se aut vůůbec nebojí. Pokaždé když přijíždíme domů na dvůr tak běhá podél auta a když má někam jet, tak s radostí leze do auta.
marcelaamax
napsal(a):
Tak koukám, že máme docela podobné starosti se psy. Našeho Maxe před pár lety táta přejel autem. Jel ráno do práce, a Max ležel za autem rozvalenej, táta si ho nevšimula couvnul, jenže mu přejel zadní nohu. Pes začal neskutečně řvát, tak se jelo k veterináři. Ti ho poslali na kliniku že musí pod rentgen. Tam zjistili, že má vyhozenou nohu z kloubu. TAkže musel pod narkózu a nohu museli nahodit. Potom ji několik měsíců musel nosit obinadlem ve skrčené poloze připevněnou jakoby k hrudi. Neskutečně ho to bolelo. I po tom, co jsme mu mohli sundat obinadlo a nohu měl volně, tak ještě pár měsíců chodil po třech než to rozhýbal. Pak začal na nohu pomalu našlapovat. Teď už na ní sice šlape, ale když se na něj zadívám, tak to je poznat, že chodí prostě divně. A občas když je zima nebo tak, tak ještě kulhá. Na té noze nemá skoro žádné svaly oproti druhé. I přesto se aut vůůbec nebojí. Pokaždé když přijíždíme domů na dvůr tak běhá podél auta a když má někam jet, tak s radostí leze do auta.
Ti naši psi jsou fakt experti...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zkrátka si s těmi našimi mazlíčky užijeme ať už to krásné, zvláštní, nehorázné atd.Jinak ten pes je bráchy, taky NO jako náš a povahově hodně podobný, jen už postarší ale chováním štěněte