Ahoj, založila jsem chovatelskou stanici a jelikož se mám za 4 měsíce vdávat, měnit přijímení a v přibližně stejnou dobu mají být k odběru naše štěňátka, tak jsem nechala chovku napsat na snoubence, s tím, že pak se to na mě přepíše. Na čmku píší že přepis je možný pouze zděděním a nebo smluvním postoupením...né úplně tomu rozumím. Bude problém to přepsat na mě?
Monika333
napsal(a):
Ahoj, založila jsem chovatelskou stanici a jelikož se mám za 4 měsíce vdávat, měnit přijímení a v přibližně stejnou dobu mají být k odběru naše štěňátka, tak jsem nechala chovku napsat na snoubence, s tím, že pak se to na mě přepíše. Na čmku píší že přepis je možný pouze zděděním a nebo smluvním postoupením...né úplně tomu rozumím. Bude problém to přepsat na mě?
Nebude. To je to smluvní postoupení. Ovšem váš snoubenec si už nikdy nebude na své jméno registrovat jinou chovku (pokud se nějak nezměnila poslední dobou pravidla).
Monika333
napsal(a):
Uff..tak to jsem ráda...nechápala jsem právě co myslí tím smluvním postoupením ;) Díky :) Myslela jsem, že jinou by si nikdy založit nesměl pouze když by chtěl tuhle chs zcela zrušit. Přepis taky vadí? Jinak je tedy nekynolog, takže to asi ani nehrozí
Jakmilw se jednou jakýmkoli způsobem chovky vzdáte, už si nemůžete na své jméno založit další.
Smluvním postoupením může být darování nebo prodej - zkrátka převod na jinou osobu.
Monika333
napsal(a):
Ahoj, založila jsem chovatelskou stanici a jelikož se mám za 4 měsíce vdávat, měnit přijímení a v přibližně stejnou dobu mají být k odběru naše štěňátka, tak jsem nechala chovku napsat na snoubence, s tím, že pak se to na mě přepíše. Na čmku píší že přepis je možný pouze zděděním a nebo smluvním postoupením...né úplně tomu rozumím. Bude problém to přepsat na mě?
Chovku na nikoho nepište. Vy už by jste si nikdy nemohla žádnou jinou založit a přepsat zpátky na Vás by už nešla.
Štěňata budou mít v PP Vaše nynější příjmení a až se vdáte necháte si po vystavení dokladů (OP) "přepsat" (změnit údaje) chovku na Vaše nové jméno.
Asi jste si nejprve měla něco přečíst - jak se chovatelská stanice zakládá, jak zaniká... Chovatelská stanice je něco jako ochranná známka, není to jen tak. Tím, že jste nechala zaregistrovat (= nechal si zaregistrovat) chovatelskou stanici váš skoro manžel, máte nyní dvě možnosti:
- odchovat tato štěňata na další si založit svoji chovatelskou stanici, samozřejmě s jiným jménem
- požádat skoro manžela, aby ch. stanici převedl na vás. Sice teď třeba není pejskař, ale co když ho to chytne? A co když se rozvedete? Mluvit o rozvodu přes svatbou se vám možná zdá teď neomalené, možná netaktní, ale mám už své zkušenosti a rozvod je dnes věc zcela obvyklá. Potom si už manžel NIKDY žádnou chovatelskou stanici prostě nezřídí. Možná, že dnes se vám zdá, že přece o nic nejde, on ji stejně nebude chtít, ale nikdo nemůže vědět, co bude za pár let.
Tudíž, když už jste udělala takovou kravinu, že jste "svoji" chov. stanici zaregistrovala na skoro manžela, podle mne by férové řešení bylo, abyste prostě oželela ten jeden vrh a založila si svoji novou chov. stanici.
Ono by se totiž nic nestalo, kdybyste si chov. stanici původně založila na svoje rodné jméno a potom jednoduše provedla opravu.
V tomhle jsou české řády hodně ortodoxní.1 ch.s. Jeden člověk. Bývalo, že mohla být na manžele, ale teď je to striktně takto.
Naproti tomu v německu mohou být spolumajitelé ch.S., nebotřeba v Americe může být štěně prpoduktem dokonce dvou chovů (coobreeding).
Ale jsem v Česku a tak musíme respektovat české řády.
lev
napsal(a):
Zajímavá situace - on má CHS a nemá fenu, čili nemůže mít vrh. Vy máte zbytek a nemáte CHS...
Já mám taky ch. stanici a několik svých fen, manžel má svoji jednu fenu. Od této feny jsou štěňata zapisována na moji ch. stanici, protože pro nás je zbytečné mít dvě chov. stanice a manžela odchov až tak nezajímá (především ale na to nemá čas). K tomu, aby manželova fena mohla mít štěňata v mojí ch. stanici, jen stačilo poslat na klub a plemennou knihu naši vzájemnou Dohodu o zapůjčení feny. Takže nic neřešitelného.
Nicméně pro zadavatelku: možná vaše manželství vydrží věčně, přeji vám to. Ale když se rozvedete za 10,20... let, tak váš chov (lépe řečeno chov vašeho manžela) bude mít nějakou historii, nějaké jméno. Když si potom budete zakládat svoji chov. stanici, začínáte prakticky znovu od 0. Jen pár lidí bude vědět, jak to je. Takže já bych ve vaší situaci stejně založila novou ch. stanici na svoje jméno. Odpadnou vám takové komplikace jakože vy máte fenu a manžel ch. stanici, odpadne vám to, že manžel bude muset být členem chov. klubu a přitom ho třeba dění nebude zajímat tak jako vás. A když se o dění v klubu budete chtít aktivně zajímat sama, budete muset být také členkou klubu (= dvojí poplatky). Sice zřízení chov. stanice taky něco stojí, ale je to 1x za život.
Kdo by mě chtěl chytat za slovo, že když chci chovat, nemusím být členem klubu, tak říkám ANO, ale za podmínek, že za všechno (vydání krycího listu, uchovnění...) se stejně tomu klubu platí, a to hodně vysoké poplatky, takže se spíše vyplatí tím členem být.
koňadra
napsal(a):
Já mám taky ch. stanici a několik svých fen, manžel má svoji jednu fenu. Od této feny jsou štěňata zapisována na moji ch. stanici, protože pro nás je zbytečné mít dvě chov. stanice a manžela odchov až tak nezajímá (především ale na to nemá čas). K tomu, aby manželova fena mohla mít štěňata v mojí ch. stanici, jen stačilo poslat na klub a plemennou knihu naši vzájemnou Dohodu o zapůjčení feny. Takže nic neřešitelného.
Nicméně pro zadavatelku: možná vaše manželství vydrží věčně, přeji vám to. Ale když se rozvedete za 10,20... let, tak váš chov (lépe řečeno chov vašeho manžela) bude mít nějakou historii, nějaké jméno. Když si potom budete zakládat svoji chov. stanici, začínáte prakticky znovu od 0. Jen pár lidí bude vědět, jak to je. Takže já bych ve vaší situaci stejně založila novou ch. stanici na svoje jméno. Odpadnou vám takové komplikace jakože vy máte fenu a manžel ch. stanici, odpadne vám to, že manžel bude muset být členem chov. klubu a přitom ho třeba dění nebude zajímat tak jako vás. A když se o dění v klubu budete chtít aktivně zajímat sama, budete muset být také členkou klubu (= dvojí poplatky). Sice zřízení chov. stanice taky něco stojí, ale je to 1x za život.
Kdo by mě chtěl chytat za slovo, že když chci chovat, nemusím být členem klubu, tak říkám ANO, ale za podmínek, že za všechno (vydání krycího listu, uchovnění...) se stejně tomu klubu platí, a to hodně vysoké poplatky, takže se spíše vyplatí tím členem být.
S budoucím manželem jsme se o tom bavili a on v žádném případě nic zakládat v budoucnu nechce a ani o to nemá nejmenší zájem. Sám požaduje, abych si chovku přepsala na sebe. Ano, udělala jsem chybu to psát na něj, ale bohužel jsem se řídila dle rady jiného člověka..teď už vím že špatné rady. Tak tedy prosím, ví tu někdo jak se má poté (po svatbě) pokračovat s přepisem? Děkuji za jasné odpovědi ;).
Asi nejjednodušší je zavolat na ČMKU (tel.: 602 216 874) a zeptat se. Ale jinak si myslím, že by měla stačit dohoda (smlouva) mezi vámi a manželem, že manžel (jakože držitel chovatelské stanice... toho a toho názvu) postupuje užívací právo vám a vy toto právo přijímáte. Klasická smlouva, najdete na internetu fůru vzorů, i když se asi nebudou konkrétně týkat psů, ale dá to to použít. Na ČMKU bych se dotázala, jestli je třeba mít na smlouvě ověřené podpisy.
A jinak: váš manžel možná teď sám neví, co bude v budoucnu chtít (i když teď tvrdí opak) a když se teď chov. stanice vzdá, je to jeho boj. Pokud je opravdu tak zarytý "nechovatel", je možné, že ani to manželství dlouho nevydrží - to vám ale nepřeji. Akorát už mám dost za sebou a vím, že mít stejného koníčka je v životě HODNĚ podstatná věc. Mé vztahy s mužskými, kteří neměli stejného koníčka a stejné zapálení pro věc, vždycky po nějaké době stejně skončily. Žádný chlap neunesl to, že místo opečovávání rodinného krbu jsem na cvičáku, nebo na výstavě... Aby si každý dělal to svoje, to chce obrovskou toleranci na obou stranách - a to dokáží jen opravdu výjimky. A i když chlap měl svůj koníček a moje psy toleroval, stejně to nedělalo dobrotu, protože neustále se řešilo, jestli by jeden či druhý nemohl náhodou tento víkend udělat výjimku a jít s tím druhým za jeho zájmy. Takhle se to zdá jednoduché, ale nefungovalo to, protože zrovna ve chvíli, kdy chlap měl ten strašně důležitý závod, který já musím vidět, tak já měla zaplacenou strašně důležitou výstavu. Všeobecně platí, že chlapi dost těžko rozdýchávají vůbec nějaký koníček ženské a když jsou to psi, tak to už tuplem. Vím, o čem mluvím. "Ty jedeš už zase výstavu a co tady budu jíst? A to fakt musíš na tu brigádu, jsi furt pryč. A musí ten pes být zrovna teď tady na sedačce?..." atd. atd. Když má chlap koníčka, tak je to zpravidla úplně něco jiného. Ženská snese všechno.
Ale promiňte, že vám beru iluze před svatbou (předpokládám, že si je stejně nenecháte vzít).
Díky, zavolám si tam;) Co se týká našeho manželsví, neopovažovala bych se někomu řikat takové názory :-D Prostě máme každý svůj jeden velký koníček a ani jeden nevidíme zálibu v koníčku druhého natolik aby sme ho začali sami provozovat, ale respektujem je :) Pak je tisíc dalších věcí, co je společné...ale to sem na ifaunu opravdu nepatří a hlavně to ani nehodlám nikomu vyprávět ;) :-D To už je náš boj ;) Díky za radu jak na přepis ;).
Monika333
napsal(a):
Díky, zavolám si tam;) Co se týká našeho manželsví, neopovažovala bych se někomu řikat takové názory :-D Prostě máme každý svůj jeden velký koníček a ani jeden nevidíme zálibu v koníčku druhého natolik aby sme ho začali sami provozovat, ale respektujem je :) Pak je tisíc dalších věcí, co je společné...ale to sem na ifaunu opravdu nepatří a hlavně to ani nehodlám nikomu vyprávět ;) :-D To už je náš boj ;) Díky za radu jak na přepis ;).
Jo, jasný, je to váš život a mě je po něm houby, máte naprostou pravdu. Jen jsem tak nějak napsala svoje zkušenosti. Když to u vás bude jinak, je to dobře. Přeji vám hodně štěstí a nezlobte se za ty rady.