Máme tak tři roky fenu (starší, adoptovaná z útulku asi v jejích 6 letech)... Je hodná, nekouše když se jí něco nelíbí jednoduše odejde.. Jen se bojím jestli mě nemá ráda nebo něco...jde o to že mě nevítá. Jakmile slyší v zámku moje klíče (minule jsem otevřela mamčinejma tak přišla ale jinak ne ) tak ke dveřím nepřijde... rodiče i bráchu vítá jak divá, ale když přijdu dom já leží na svým pelechu kam se zřejmě uklidí až když uslyší zámek a kouká na mě přičemž vrtí ocasem... taky se mnou chová trošku jinak... třeba ji rodiče pustí na volno... a ona lítá jak splašená.. na začátku mi to dělala taky... ale ted.. no jde par kroku přede mnou kontroluje zda jdu s ní... poslouchá v pohodě šlape jak hodinky... že by ze mě měla strach se mi nezdá i když je zavřená v mým pokoji usne tvrdým spánkem naprosto v pohodě a nebojí se ke mě chodit blízko nic... co má její chování znamenat?
Mě nas pes taky nevital, posloucha me, hlida si me, vim ze me ma rad. Ale ja jsem ta prisnejsi, prestoze si s nim nejvic hraji, tak taky nejvic prikazuji a nedavam mu tolik mlsani (takoveho toho zakazaneho, kdyz pritel ji ovoce, rozdeli se s nim). Tak jsem se zacala ja vitat s nim, kdyz prijdu a mam naladu, jasave ho zdravim a v ten okamzik blbne a vita a vita. Kdyz prijdu a nic, tak me jen pozoruje a vi, ze jsem doma.
Mozna je to proto, ze s tebou je casto? Popripade ji trenujes?
Nekdo tu na podobny dotaz odpovedel neco ve smyslu, ze ma byt ta dotycna rada, ze ma po prichodu klid vse si schovat a pak se psovi venovat a pritom ma respekt a urcite i lasku.
Ja jen mela pocit ze me prestala mit rada.. Za ty tri roky co jsem pro ni udelala? Dobrovolnicila jsem v utulku kdyz ji privezli takovou smutnou po smrti panicky byla jsem prvni z rodiny s kym ten pes byl a postupne jsem s ni byla asi nejvic kdyz se z toho smutku vzpamatovavala... (kamaradka si mela brat jezevcika co s ni prisel takze jsem s ni prakticky byla jen ja... Pak jsem ji privedla domu, kde si ji tata zamiloval a ona do nej taky... Vstavala jsem s ni kdyz mela prujmy (ano jen ja) vetsinou ji vencim ja, krmim ji ja jsem prvni kdo si vsimne ze ma malo vody nebo ji chce vymenit. No jo prisna jsem asi hlavne jsem prvni kdo prijde ze skoly a uz parkrat trpela prujmem umite si predstavit ze jsem nadsena nebyla mozna se to na tim i podepsalo... Mlsky ji jen tak davam zridka vetsinou s ni zopaknu zakladni povely a pak ji dam zbytek treba a tak... Je pravda ze me posloucha a z jinych ma prdelky i celkem presto bych byla rada kdybych prisla domu a ona projevila trochu nadseni... Je schopna prijit ke me kdyz zbystri ze si lehnu a v klidu mi u nohou spinka nebo u postele se uvelebi a hlida... Casto se stava i ted ze jsou casto pryc takze jsem s ni doma sama... Ale kdyz doma nejsem dlouho tak pry pofnukava rika mamka... Tak ja nevim... Kdyz na ni po prichodu nunam tak akorat zvysi frekvenci vrteni ocasu... :(.
Priznam se, ze s tim plemenem nemam zkusenosti. Ale co si s ni zkusit hrat tak aby ji to bavilo, nevim co je nehraci typ. Jestli ji nebavi nosit micek, treba ji bude bavit se pretahovat, honit se, blbnout jinak. Mozna jsou jen zakladni povely nuda a povinnost? Nebo by zvyseni pamlsku a odmeny, poradne pomazleni zlepsilo vas vztah na vic pratelsky. Ja se obcas jen tak poprala s labradorkou a tu to desne bavilo.
Ja si jsem zcela jista, ze muj pes ma mnohem radsi pritele a to ze ja mu dam vodu ho nechava zcela chladnym, jemu muze kousat ruku, on je na nej mily atp.. Takze ja se to snazim doplnit prave hranim, mile si s nim povidam, aby nemel pocit ignorace, vymyslim pro nej venku kraviny, ucim ho novym vecem tak, aby ho to bavilo.
Takze mozna jeste zvolit nejakou novou spolecnou cinnost? Nejaky psi sport?
Nejsem zadny znalec psi hlavy, jsou to jen navrhy :).
semiseek
napsal(a):
Ja jen mela pocit ze me prestala mit rada.. Za ty tri roky co jsem pro ni udelala? Dobrovolnicila jsem v utulku kdyz ji privezli takovou smutnou po smrti panicky byla jsem prvni z rodiny s kym ten pes byl a postupne jsem s ni byla asi nejvic kdyz se z toho smutku vzpamatovavala... (kamaradka si mela brat jezevcika co s ni prisel takze jsem s ni prakticky byla jen ja... Pak jsem ji privedla domu, kde si ji tata zamiloval a ona do nej taky... Vstavala jsem s ni kdyz mela prujmy (ano jen ja) vetsinou ji vencim ja, krmim ji ja jsem prvni kdo si vsimne ze ma malo vody nebo ji chce vymenit. No jo prisna jsem asi hlavne jsem prvni kdo prijde ze skoly a uz parkrat trpela prujmem umite si predstavit ze jsem nadsena nebyla mozna se to na tim i podepsalo... Mlsky ji jen tak davam zridka vetsinou s ni zopaknu zakladni povely a pak ji dam zbytek treba a tak... Je pravda ze me posloucha a z jinych ma prdelky i celkem presto bych byla rada kdybych prisla domu a ona projevila trochu nadseni... Je schopna prijit ke me kdyz zbystri ze si lehnu a v klidu mi u nohou spinka nebo u postele se uvelebi a hlida... Casto se stava i ted ze jsou casto pryc takze jsem s ni doma sama... Ale kdyz doma nejsem dlouho tak pry pofnukava rika mamka... Tak ja nevim... Kdyz na ni po prichodu nunam tak akorat zvysi frekvenci vrteni ocasu... :(.
Vy byste projevovala nadšení, kdybyste před obědem musela odříkávat třeba básničky, abyste dostala talíř? Přestaňte řešit nesmysly, mějte jí ráda, chovejte se k ní jako ke kamarádce a zapomeňte na buzeraci před jídlem a tak dál. Zlepší se to. Jinak - je to fena, takže bude víc tíhnout k vašemu tatínkovi, s tím to ho moc nenaděláte, ale když změníte přístup, vaše vztahy se upraví. Navíc je to RR, ti bývají v projevech rezervovanější.
Uživatel s deaktivovaným účtem

"ale když přijdu dom já leží na svým pelechu kam se zřejmě uklidí až když uslyší zámek a kouká na mě přičemž vrtí ocasem... "
po přečtení tohoto mě hned napadlo, že si není jistá. Je ráda, že jste přišla, ale neví, co bude následovat, bojí se.
a pak jste napsala :
"No jo prisna jsem asi hlavne jsem prvni kdo prijde ze skoly a uz parkrat trpela prujmem umite si predstavit ze jsem nadsena nebyla mozna se to na tim i podepsalo... "
no, bych to tak nějak viděla. Spojila si Váš příchod s něčím negativním (přesně proto a zásadně když se přihodí takový průjem apod., tak se se psem normálně vítá a v klidu se uklidí). Takže by to možná chtělo nějaký ryze pozitivní vítací rituál.
scylla
napsal(a):
Vy byste projevovala nadšení, kdybyste před obědem musela odříkávat třeba básničky, abyste dostala talíř? Přestaňte řešit nesmysly, mějte jí ráda, chovejte se k ní jako ke kamarádce a zapomeňte na buzeraci před jídlem a tak dál. Zlepší se to. Jinak - je to fena, takže bude víc tíhnout k vašemu tatínkovi, s tím to ho moc nenaděláte, ale když změníte přístup, vaše vztahy se upraví. Navíc je to RR, ti bývají v projevech rezervovanější.
Jak moc je pravdivé tvrzení, že psi tíhnou k ženám a feny k mužům? Zrovna u nás bych řekla, že to neplatí. Psovi se věnuji já, trávím s ním nejvíc času, krmím, cvičím, když mohl chodila jsem s ním na procházky a řekla bych, že mě má radči, než otce, který si s ním sie taky občas pohraje, když nejsem doma nakrmí. Jediné co, tak vím že otec u něj má větší autoritu, ale to je povahou.
Naopak máma má fenu a ta stoprocentně tíhne nejvíce k ní, je to taková závislačka.
marcelaamax
napsal(a):
Jak moc je pravdivé tvrzení, že psi tíhnou k ženám a feny k mužům? Zrovna u nás bych řekla, že to neplatí. Psovi se věnuji já, trávím s ním nejvíc času, krmím, cvičím, když mohl chodila jsem s ním na procházky a řekla bych, že mě má radči, než otce, který si s ním sie taky občas pohraje, když nejsem doma nakrmí. Jediné co, tak vím že otec u něj má větší autoritu, ale to je povahou.
Naopak máma má fenu a ta stoprocentně tíhne nejvíce k ní, je to taková závislačka.
Třeba u nás to více méně platí. Moje fenka mě nadšeně vítá, já jsem pro ni ta autorita, cvičím ji, výletničíme jen spolu apod. Prostě je moje a já sem její, když jsem na zahradě, hlídá mě jako oko v hlavě. Ale jak je na scéně taťka, to je tóčo. Ten má přednost i před pamlsky. Možná je to i tím, že s námi na cvičák jezdí také, netrénuje ji, ale je tam a občas s ní zajde k vetovi, hlídá ji apod.
To samé fenka od mamky, taky více "tíhne" k tátovi.
Každopádně moje fenka celkově tíhne víc k chlapům - když přijde návštěva, ženská - Bailey je odměřená, opatrná, docela neklidná a o to víc mě hlídá (neplatí u dětí, ty miluje bez rozdílu), ale jak mile přijde nějaký chlap, hned po něm nadšeně skáče, nosí mu míčky...
Zase je pravda, že se k lidem chová trochu i podle mě, dřív si třeba rozuměla s mým dědou (chlap no), ale od té doby, co mě slyšela se s ním pohádat, tak na něj jen vrčí a doslova zuřivě štěká. Ale to jen tak na okraj.
mishule
napsal(a):
Třeba u nás to více méně platí. Moje fenka mě nadšeně vítá, já jsem pro ni ta autorita, cvičím ji, výletničíme jen spolu apod. Prostě je moje a já sem její, když jsem na zahradě, hlídá mě jako oko v hlavě. Ale jak je na scéně taťka, to je tóčo. Ten má přednost i před pamlsky. Možná je to i tím, že s námi na cvičák jezdí také, netrénuje ji, ale je tam a občas s ní zajde k vetovi, hlídá ji apod.
To samé fenka od mamky, taky více "tíhne" k tátovi.
Každopádně moje fenka celkově tíhne víc k chlapům - když přijde návštěva, ženská - Bailey je odměřená, opatrná, docela neklidná a o to víc mě hlídá (neplatí u dětí, ty miluje bez rozdílu), ale jak mile přijde nějaký chlap, hned po něm nadšeně skáče, nosí mu míčky...
Zase je pravda, že se k lidem chová trochu i podle mě, dřív si třeba rozuměla s mým dědou (chlap no), ale od té doby, co mě slyšela se s ním pohádat, tak na něj jen vrčí a doslova zuřivě štěká. Ale to jen tak na okraj.
Tak třeba máme doma zrovna dvě vyjímky :D U toho psa to není tolik vidět, když přijdu já, tak je nejštěstnější, když přijdem najednou hned běží ke mě...venku na společné procházce vždycky přibíhal ke mě a tak, ale u fenky je to vidět extrémně. Jakmile máma odejde, tak sleduje dveře. A pokud to není doma ale na návštěvě, tak kňučí a snaží se dostat za ní, a to se o ní s tátou starají tak nějak oba.
marcelaamax
napsal(a):
Jak moc je pravdivé tvrzení, že psi tíhnou k ženám a feny k mužům? Zrovna u nás bych řekla, že to neplatí. Psovi se věnuji já, trávím s ním nejvíc času, krmím, cvičím, když mohl chodila jsem s ním na procházky a řekla bych, že mě má radči, než otce, který si s ním sie taky občas pohraje, když nejsem doma nakrmí. Jediné co, tak vím že otec u něj má větší autoritu, ale to je povahou.
Naopak máma má fenu a ta stoprocentně tíhne nejvíce k ní, je to taková závislačka.
Záleží na tom, jak se muži a ženy chovají. Ke mě tíhnou psi i feny, k mnoha mužům tíhnou feny, psi někdy mají tendenci paničky opečovávat a chránit. Podle toho, co jsem vypozorovala, fenky méně sebevědomé tíhnou k mužům víc, protože u nich cítí něco jako vyšší ochranu.
scylla
napsal(a):
Záleží na tom, jak se muži a ženy chovají. Ke mě tíhnou psi i feny, k mnoha mužům tíhnou feny, psi někdy mají tendenci paničky opečovávat a chránit. Podle toho, co jsem vypozorovala, fenky méně sebevědomé tíhnou k mužům víc, protože u nich cítí něco jako vyšší ochranu.
Jezis to je zase blabol. Obzvlast ta vyssi ochrana - to vam rekla ktera fena?
Semiseek napsala :
„ hlavně jsem prvni kdo prijde ze skoly a uz parkrat trpela prujmem umite si predstavit ze jsem nadsena nebyla mozna se to na tim i podepsalo.. „
Určitě. Ona to s průjmem prostě nemohla vydržet a Vy jste se na ni zlobila. To psi nezapomínají. Teď už si není jistá kdy se zase po příchodu domů budete zlobit, tak se z Vás neraduje.
Možná by to šlo zlepšit tím, že přijdete domů s nějakým pamlskem pro ni, budete projevovat radost že jste u ní a hlavně, že ji nebudete kárat za nic co provedla když byla sama doma. Trestat (i jen slovně) smíte jen když psa přistihnete při činu, zpětně už pak neví za co dostal.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nikdy mě žádný pes nevítal, nestojím o to a učím je to odmala, když přijdu domů z práce, v čistých hadrech, s plnýma rukama nákupu tak nemusím mít na hlavě psa prostě přijdou se podívat, zavrtí ocasem počkají až uložím nákup, položím věci, vezmu vodítko a jdeme ven, takhle to u nás funguje už hodně let a z hodně psy a nemyslím si že by mě neměli rádi. ale pokud chcete aby pes šílel radostí že jste přišli domů tak se projevte vy, někdy si taky zablbnem, stačí zamávat rukama něco na psa zapištět a rozvlní se že by se zbořil barák.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Názory scylly, jsou mi velmi blízké, a to nejen v téhle diskuzi.Je to zřejmě tak. Měla jsem v životě 2 psy a oba měli za vůdce smečky mě, páník jim byl šuma fuk, sice ho poslechli a respektovali to, že je člen smečky, ale to je vše, že by si z něj sedli na pr...el, to teda ne. Za paničku by dali život. Zbytek života, jsme měli samé feny a u VŠECH! byl páník č.1, i když já krmím, chodím ven atd... Přijde páník a prostě přišel pánbůh, a podle toho to vítání taky vypadá.
scylla
napsal(a):
Záleží na tom, jak se muži a ženy chovají. Ke mě tíhnou psi i feny, k mnoha mužům tíhnou feny, psi někdy mají tendenci paničky opečovávat a chránit. Podle toho, co jsem vypozorovala, fenky méně sebevědomé tíhnou k mužům víc, protože u nich cítí něco jako vyšší ochranu.
Není to spíše tak, že pes/fena spíše tíhnou k větší autoritě?
Když se podívám kolem sebe, tak většina psů poslouchá daleko lépe muže než ženy (podotýkám, že to nejsou psi, se kterými se dennodenně cvičí).
Moje první fena, když měla tu svou náladu, také raději poslechla taťku než mne, stejné pes u sousedů a všude kolem...