Mám dvě fenky Stafordšírské teriérky 1,5 a 2,5 roku. Psi jsou vycvičení a troufnu si říci poslušní, neboť se jim s přítelkyní hodně věnujeme. Psi vyrůstali a vyrůstají v prostředí, kde se pohybuje mnoho lidí včetně dětí a krom toho, že sem tam něco dětem ukradnou, když zrovna baští , jsou bezkonfliktní a můžeme je nechat i bez dozoru volně se mezi lidmi pohybovat. Je pravda, že musím konstatovat, že jsou asi rozmazlení – bereme je domů, kde se můžou volně pohybovat gauč, postel atd.
V neděli jsem přivezl přítelkyni z porodnice a nastal problém u starší fenky. Mladší opatrně mimino očuchala olízala a přijala úplně v pohodě, ale starší fenka je úplně v transu a zatím to vypadá že ho chce „sežrat“. Dvě noci jsme se nevyspali, protože jsme nuceni psy zavírat, což se doposud nedělo. A zejména straší fena vyvádí. Bez dozoru ji nechat nemůžeme, neb okamžitě hledá mimino. Když jsme doma a jsme schopni to ohlídat, tak psy pustíme a když se přiblíží k miminu, tak na zavolání přijdou, ale to nejde pořád. Starší fena když může, okamžitě hledá, kde se dítě nachází a její výraz v vypadá, jako když spatří figuranta při obranách.
Momentálně se snažíme psy převychovat z fáze, že se mohli volně pohybovat po bytě, ale nechci aby byli zavření, když jsme doma strachovali se, že ve chvilce nepozornosti pes na dítě zaútočí.
Prosím Vás tedy o radu či postup, jak se v takovém případě chovat a zachovat, protože si myslím, že toto téma je poměrně časté a mohla byste s ním mít již nějakou zkušenost.
Předem děkuji za reakci a přeji Vám krásný den
S pozdravem
Ing. Václav Horáček.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když mi jsme přinesli domů mimčo, tak jsme feňuli okamžitě do všeho zapojili, a vše s miminkem spojovali s něčím pozitivním např. zavolali jsme jí ke krmení miminka a k tomu dostala pribináček a pořád jsem na feňuli mluvila...nebo spíše jsem jí pořád něco povídala...nesmyli stylu "to je naše malé mimi je móc hodné a ty jsi Sárinko taky moc hodná holka...ale zase je pravda, že s takovou reakcí na dítě zkušenost nemám.
.. to jsme udělali také, ale byla jak šílená. vůbec jsem tu reakci od ní nečekal. možná ho chce jen olízat, ale vzhledem k výrazu to nechceme riskovat. je to takový tele neomalený takovej buldozér. když se vítá s ostatními lidmi či dětmi, tak je to strašně intenzivní úplně je je znásilńuje :) ale ten pinďa je moc malej na tohle a když jí držim za obojek či ji mám na vodítku, tak tomu ještě přidávám. denně je ten pes v kontaktu s dětmi od pidi dětí až po dorost a dospělé, neboť bydlíme v areálu hřiště, kde je nepřetržitý provoz celý týden. všechny děti si je hladí a hrají si s nimi - nikdy nikomu nic neudělala.
Vlastní zkušenost zatím také nemám, ale co vím z okolí, tak nosili z porodnice deku od miminka, tu dali očuchat psovi, ať si zvykne na nový pach a až pak dorazila maminka s miminkem domů...
může tam být více faktorů, možná fena cítí, že se jí už přítelkyně tolik nevěnuje? nebo ji naopak tím upřeným sledováním hlídá...a nebo prostě neví, co od miminka čekat.
Pár rad a tipů jsem našla zde: http://www.muj-pes.cz/zivot-se-psem/dite-a-pes-240.html
řešení je, vymezit prostor miminka a psa a ten dodržovat, tzn. pelíšek je jen pro psa, ložnice jen pro dítě a společný prostor na setkávání obývák? zkuste to takto...
Nevím, odkud jste, ale skvělí lidé jsou zde : http://www.koira.cz/
ti by určitě poradili
Jen pro představu. ti psi jsou vycvičený a poslušný. to jen pro ty, co sem dávají nějaké odkazy na různé cvičitele. psi jsou 3 x týdně na výcviku od útlého věku (poslušnost, obrany (rukáv, ringo), stopování, noční obrany.. prostě vše nač si vzpomenete. Nepotřebuji rady jak vycvičit a naučit poslušnosti psy. chci vědět jestli nemá někdo podobnou zkušenost protože mi to přijde jako dost častá situace v běžném životě.
díky.
venah
napsal(a):
Jen pro představu. ti psi jsou vycvičený a poslušný. to jen pro ty, co sem dávají nějaké odkazy na různé cvičitele. psi jsou 3 x týdně na výcviku od útlého věku (poslušnost, obrany (rukáv, ringo), stopování, noční obrany.. prostě vše nač si vzpomenete. Nepotřebuji rady jak vycvičit a naučit poslušnosti psy. chci vědět jestli nemá někdo podobnou zkušenost protože mi to přijde jako dost častá situace v běžném životě.
díky.
Tady vůbec nejde o to, jestli dělají obrany a kolikrát týdně jsou na cvičáku, ale o to, jak jsou vychované, to, že pes chodí na cvičák nemá s výchovou nic společného. Takže být vámi, sehnala bych někoho, kdo rozumáí výchově a umí číst signály psů a umí se s nimi domluvit. Bohužel to také může mít něco společného s kastrací.
Mám dvě dospělé děti, které vyrostly se psem a nic podobného jsem nikdy řešit nemusela. Jediné, co se vám dá na dálku poradit, je pokusit se maximálně psy i lidi přiblížit a nastolit pohodu a fence se věnovat a postupně jí s miminkem seznamovat. Nikdy nenechávat bez dozoru.
Jak se chová, když máte miminko v náruči?
venah
napsal(a):
Jen pro představu. ti psi jsou vycvičený a poslušný. to jen pro ty, co sem dávají nějaké odkazy na různé cvičitele. psi jsou 3 x týdně na výcviku od útlého věku (poslušnost, obrany (rukáv, ringo), stopování, noční obrany.. prostě vše nač si vzpomenete. Nepotřebuji rady jak vycvičit a naučit poslušnosti psy. chci vědět jestli nemá někdo podobnou zkušenost protože mi to přijde jako dost častá situace v běžném životě.
díky.
Já si myslím, že u vás velkou roli už teď hraje strach. Což je pochopitelné, ale fenka to jistě cítí, a to je těžké radit. Ostatní děti, evidentně tolik neřešíte, a fenky jsou v pohodě. Vlastní miminko je prostě jiné. Každopádně pokud jim překopete život na který byly zvyklý dosud, a ony si to spojí s miminem, nic dobrého z toho nemůže vzejít. Co jí dát alespoň kožený koš, ať jste klidnější ? Ona nemusí chtít dítě "sežrat", to máte v hlavě třeba jen vy.
venah
napsal(a):
Jen pro představu. ti psi jsou vycvičený a poslušný. to jen pro ty, co sem dávají nějaké odkazy na různé cvičitele. psi jsou 3 x týdně na výcviku od útlého věku (poslušnost, obrany (rukáv, ringo), stopování, noční obrany.. prostě vše nač si vzpomenete. Nepotřebuji rady jak vycvičit a naučit poslušnosti psy. chci vědět jestli nemá někdo podobnou zkušenost protože mi to přijde jako dost častá situace v běžném životě.
díky.
Však vy nepotřebujete cvičák, ale někoho, kdo pochopí, co se psem u vás doma je za problém a pomůže vám ho řešit. Jak jsem psala, koiru mohu 100% doporučit.
Uživatel s deaktivovaným účtem

venah
napsal(a):
Mám dvě fenky Stafordšírské teriérky 1,5 a 2,5 roku. Psi jsou vycvičení a troufnu si říci poslušní, neboť se jim s přítelkyní hodně věnujeme. Psi vyrůstali a vyrůstají v prostředí, kde se pohybuje mnoho lidí včetně dětí a krom toho, že sem tam něco dětem ukradnou, když zrovna baští , jsou bezkonfliktní a můžeme je nechat i bez dozoru volně se mezi lidmi pohybovat. Je pravda, že musím konstatovat, že jsou asi rozmazlení – bereme je domů, kde se můžou volně pohybovat gauč, postel atd.
V neděli jsem přivezl přítelkyni z porodnice a nastal problém u starší fenky. Mladší opatrně mimino očuchala olízala a přijala úplně v pohodě, ale starší fenka je úplně v transu a zatím to vypadá že ho chce „sežrat“. Dvě noci jsme se nevyspali, protože jsme nuceni psy zavírat, což se doposud nedělo. A zejména straší fena vyvádí. Bez dozoru ji nechat nemůžeme, neb okamžitě hledá mimino. Když jsme doma a jsme schopni to ohlídat, tak psy pustíme a když se přiblíží k miminu, tak na zavolání přijdou, ale to nejde pořád. Starší fena když může, okamžitě hledá, kde se dítě nachází a její výraz v vypadá, jako když spatří figuranta při obranách.
Momentálně se snažíme psy převychovat z fáze, že se mohli volně pohybovat po bytě, ale nechci aby byli zavření, když jsme doma strachovali se, že ve chvilce nepozornosti pes na dítě zaútočí.
Prosím Vás tedy o radu či postup, jak se v takovém případě chovat a zachovat, protože si myslím, že toto téma je poměrně časté a mohla byste s ním mít již nějakou zkušenost.
Předem děkuji za reakci a přeji Vám krásný den
S pozdravem
Ing. Václav Horáček.
Se stafordy zkušenost nemám, ale s čuvači.Když se nám narodil první syn měli jsme 3 čuvače.Dva psy a fenu.Fena a mladší pes přijali mimčo bezproblémů, ale nejstarší a vůdčí pes smečky, se také tvářil, že ho sežere.Mimčo nemusel, zřejmě ho bral jako ohrožení svého postavení a ikdyž syn povyrostl a běhal, pes před ním odcházel do boudy.Syn se musel naučit, že si ho nesmí všímat, pokud je v boudě.Pokud k němu přišel sám, nechal se od něj pohladit, ale jak neměl náladu, odešel a kdyby ho syn chtěl pohladit v boudě, asi by se i ohnal.Když byli synovi 4 roky, pes odešel, tak těžko říci, zda by ho později bral jinak.Kamarádka si pořídila čuvače když měla malé dítě.Pes s dítětem vyrůstal, pes ho miloval a nedal na něj dopustit.Když se jim za 3 roky narodilo druhé dítko, psovi trvalo více než rok než ho přijal.
Nyní máme 3 čuvače a tibetskou dogu.Když se narodil vnouček, přijali ho všichni psi bezproblémů, ale šéfuje tibeťan a ten děti miluje všechny.
Lexaurin
napsal(a):
Já si myslím, že u vás velkou roli už teď hraje strach. Což je pochopitelné, ale fenka to jistě cítí, a to je těžké radit. Ostatní děti, evidentně tolik neřešíte, a fenky jsou v pohodě. Vlastní miminko je prostě jiné. Každopádně pokud jim překopete život na který byly zvyklý dosud, a ony si to spojí s miminem, nic dobrého z toho nemůže vzejít. Co jí dát alespoň kožený koš, ať jste klidnější ? Ona nemusí chtít dítě "sežrat", to máte v hlavě třeba jen vy.
Souhlasím. Ke stresu kolem příchodu mimina, se přidává stres ze změn v chodu domácnosti. Chápu, že strach musíte mít velký, s pidipsem by to člověk i risknul, ale tady stačí málo a neštěstí je hotovo. Jak už napsal někdo na začátku a taky mne to napadlo: zkuste fence do pelechu dávat nějaké věci od mimča, které můžete postrádat, když je zlikviduje a postupně ji tak na něj zvykat. I když je mi jasné, že ten pach z mimča je v bytě všude. Dělala bych to stejně, u krmení mimina bych pozvala fenky a dala jim nějakou dobrotu, moc chválila, aby si mimino spojovali s něčím příjemným. Snad si postupně zvykne, situace je to opravdu nezáviděníhodná...
Jak se ta fena chová ke štěňatům a k jiným mláďatm ? Má lovecký pud hodně vyvinutý ? Tzn. loví, nebo honí zvěř ? Může si dítě klidně spojovat se zvířátkem. Asi bych jí zavázala hubu -košem by mohla ublížit a nechala jí díte očichat a samozřejmě být u toho ve střehu a fena řekněme po pořádném zápřahu, aby neměla zbytečně moc energie.
Já zkušenost mám, ale byl to foxteriér - pes. Když se malej narodil byly mu asi 4 roky. Když jsem syna přinesla šílel tak, že ho rodiče museli zavřít do pokoje, abych mimčo vůbec pronesla do postýlky. Bydlela jsem u rodičů, pes byl jejich, takže okamžitě nastolili to nejhorší co mohli - pes k dítěti nesmí. Takže zákaz do pokojíku, kde syn byl, když jsem s ním byla jinde po bytě musel na pelech - prostě všechno špatně. Psík, který dřív mohl všude najednou nesměl nic a z jeho hlediska za to jasně mohl ten malý vetřelec. Navíc všudypřítomný strach a nervozita, aby se k němu někde nedostal...No zkrátím to, když byli naši pryč, vzala jsem psíka do děcáku, nechala ho pod kontrolou očichat mimčo v postýlce a začala jsem ho tam normálně brát. Postupně se zklidnil, furt jsme samozřejmě dávali pozor, ale snažila jsem se, aby byl co nejvíc u mě a mimina. Když syn začal chodit, už se po něm mohl i povalovat, všechno se spravilo.
Je to jen moje zkušenost a každý pes je jiný, ale strach, zakazování a izolování jsou špatně, jen je potřeba vymyslet jak je bezpečně sbližovat. Moc vám držím palce.
Proč musím mít všechno jinak ?
Je to dávno, Pes v bytě, sestra začínala u rodičů,
donesla miminko a vše plynulo zcela automaticky.
Nikdo tedy novorozence psovi nepředstavoval.
Život běžel, jako dřív, jen pes začal smrtelně
vážně hlídat kočárek.
(možná věděl, že je pes a kde je jeho místo)
Ne byl volně, myslím, že na vodítku by blbnul víc. Ale ze začátku děcko bylo v postýlce, jen mu tam strkal nos a očichával přes šprycle. Teprv když už se kolem postýlky pohyboval normálně v klidu a nebyl pojašenej, tak jsem ho začala brát i k sobě, když jsem měla syna v náručí v sedě, prostě postupně směl blíž a blíž. Ale je to fakt jen moje zkušenost a každý pes se může chovat jinak, navíc pes byl pouze jeden.Pokud se bojíte tak lehký kožený košík fakt není od věci - máte jistotu, že nekousne a budete klidnější, pes tu nervozitu a neklid cítí a přenáší se na něj. Je mi jasný, že být v klidu je těžké. Možná by fakt bylo dobré i zavolat někomu z té koiry, prostě někomu, kdo umí číst psí chování a není zatížený strachem.
Když jsem měla druhého syna a tomuhle byly 4 roky tak už jsem bydlela ve svém a měla v bytě boxera a tam proběhlo všechno úplně přirozeně, obě děti byly v neustálém těsném kontaktu se psem a všechno dobrý.
Uživatel s deaktivovaným účtem

venah
napsal(a):
Ad atika) děkuji za vaši zkušenost jen se vás ještě zeptám. když jste začala vodit pejska k dítěti na seznamovačku měla jste ho na vodítku?
Pes se bude cítit vodítkem omezený. Bylo by lepší zabezpečit postýlku tak, aby pes bez vodítka a náhubku nemohl miminku ublížit, nemuseli jste se stresovat, že náhodou pronikne k postýlce sám. ( Mezi šprušlíky postýlky přidat ještě síť ? Je hloupé dělat z postýlky pevnost, ale lepší než nic, ne ? Nebo prostě přidat víc tyček, aby mezi nimi pes neprostrčil tlamu. Miminko uvidí, ucítí, ale neublíží ).