Hatmatilka

XXX.XXX.141.10
Zdravím,
chci se jen zeptat, jestli lze v dnešní době vytvořit "novou větev", tzn. udělat ze psa bez PP psa s PP, aby pak jeho štěňata měla také PP. Asi ne, ale kdy tedy začalo toto rozdělování a udělování průkazu původu? To se psi nějak geneticky testovali, jestli jsou opravdu čistokrevní? Protože když máte psa PP tak jeho rodiče mají také PP. A jejich rodiče taky a další taky. Kde to začalo?
Hatmatilka
napsal(a):
Zdravím,
chci se jen zeptat, jestli lze v dnešní době vytvořit "novou větev", tzn. udělat ze psa bez PP psa s PP, aby pak jeho štěňata měla také PP. Asi ne, ale kdy tedy začalo toto rozdělování a udělování průkazu původu? To se psi nějak geneticky testovali, jestli jsou opravdu čistokrevní? Protože když máte psa PP tak jeho rodiče mají také PP. A jejich rodiče taky a další taky. Kde to začalo?
Například u primitivních plemen, která ještě žijí divoce to lze. Ta se však nikdy nešlechtila, pouze byla domestikována. Po genetických a zdravotních testech, prověření vzhledu, povahy, pracovních vloh a zvážení přínosu pro danou rasu může volně žijící pes získat možnost čistokrevného chovu. Je to však dosti drahá a zdlouhavá procedura. Pes navíc stejně nedostane PP, ale jen registr. Až po několikáte generaci, kdy už je možnost zapsat konkrétní jména do rodokmenu, mají štěňata klasické PP. Příkladem je karolínský, novoguinejský zpívající nebo kanaánský pes - u nich to ještě dnes lze.
Jinak většina plemen vychází z jedné linie, kterou někdo šlechtil a všichni další papíroví psi jsou jen potomky několika zakladatelů rasy. Když smečka se stejnou povahou a vzhledem je uznána za čistokrevnou, tak pak už do nich žádné jiné "novošlechtěné" jedince nelze až na výjimky míchat. A určitě ne bazpapíráky, kteří PP většinou nezískali pro nějakou povahovou či exteriérovou vadu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě u basenji. Poslední import z Afriky v rámci BCOA proběhl před pěti lety. U nás je dcera jedné feny ze zmíněného importu, tzn. bez známých prarodičů a nemá žádné PP provizorium.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ještě u basenji. Poslední import z Afriky v rámci BCOA proběhl před pěti lety. U nás je dcera jedné feny ze zmíněného importu, tzn. bez známých prarodičů a nemá žádné PP provizorium.
Z karolínských psů je to více než půlka, u novoguinej také docela hodně, o importovaném kanaánovi se speciálním registrem (asi třetí generace) v ČR také vím, ale basenja? To je pro mě novinka. Alespoň jsem se něčemu novému přiučila.
Je zvláštní, že nemá provizorní PP. Ale nevím, jak to přesně v FCI je - třeba ti první psi fakt nedostávají nic. V AKC máme rodokmen, který vypadá jako normální, jen není modrý, ale žlutý s prázdnými místy předků.
Nevíte, jak u té feny "bez dokladů" fungují výstavy, chov a podobně? Nějak si to bez reálného kusu papíru nedovedu představit.
Hatmatilka
napsal(a):
Zdravím,
chci se jen zeptat, jestli lze v dnešní době vytvořit "novou větev", tzn. udělat ze psa bez PP psa s PP, aby pak jeho štěňata měla také PP. Asi ne, ale kdy tedy začalo toto rozdělování a udělování průkazu původu? To se psi nějak geneticky testovali, jestli jsou opravdu čistokrevní? Protože když máte psa PP tak jeho rodiče mají také PP. A jejich rodiče taky a další taky. Kde to začalo?
Koukám na plemena a třeba u Afgána je první zmínka z roku 1900. Kokršpanělé byli uznáni v roce 1873. Belgický ovčák - Plemeno se tvořilo oficiálně v letech 1891 až 1897. Německý ovčák - s plánovitým chovem se začalo v roce 1899.
V té době se psi určitě geneticky netestovali. Zjednodušeně - Někdo se rozhodl že bude "šlechtit" plemeno. Musel si ujasnit co od toho plemene chce a potřebuje a podle toho vybíral psy vhodné k "tvorbě" nového plemene. Když měl dost podobných nepříbuzných psů (několik linií) začal se psát standard plemene - tedy popis vzhledu (proporcí, výšky aj.) a povahy. Podle toho se do dalšího chovu vybírali jen psi kteří toto splňovali nebo se hodně přibližovali "ideálu".
Jak je to se psy "bez PP" v registru máte tady - http://www.cmku.cz/data/dokumenty/13_zapisni_rad_cmku_platny_od_1.1.2015.pdf.
"Kdy tedy začalo toto rozdělování a udělování průkazu původu?"
První centrálně vedená "plemenná kniha" fungovala Velké Británii mezi lety 1859-1874. Z dnešního pohledu se jednalo spíše výstavní katalog, jelikož do ní byly zapisování všichni jedinci předvedení na britských výstavách psů. Dostali svá registrační čísla, na které se pak odvolávalo u jejich potomků.
První skutečnou plemennou knihu a řádné průkazy původu zavedl v roce 1874 nově založený britský The Kennel Club a v té době zahrnovala 40 plemen.
Na území ČR zavedl první plemennou knihu - tzv. Knihu kmenordovou, v roku 1883 Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů. V roce 1898 vznikl Zemský spolek chovatelů ušlechtilých psů, jenž vydával Zemskou knihu rodokmenů psů. První plně dochovanou PK je pak Československá kniha rodokmenů z roku 1925, kterou vedl Českoslovenký lovecký a kynologický říšský svaz.
Kacis

XXX.XXX.142.152
Já se v rodokmenu svého psa dostala do roku 1908, což by pomalu odpovídalo vzniku plemene.