Zlobivé štěně

Už to tu bylo 1000 x.
Pes vás nerespektuje. Chce to mimo cicmání i pravidla a ta dodržovat, vždy.
Laskavě, ale nekompromisně.
Jezevčíci a jejich kříženci jsou suveréni, kteří okamžitě převezmou vedení, pokud se jim zdá, že to páneček neukočíruje.
Stejné téma už tu fakt bylo mockrát probírané. Pohledejte.

sisi58 napsal(a):
Už to tu bylo 1000 x.
Pes vás nerespektuje. Chce to mimo cicmání i pravidla a ta dodržovat, vždy.
Laskavě, ale nekompromisně.
Jezevčíci a jejich kříženci jsou suveréni, kteří okamžitě převezmou vedení, pokud se jim zdá, že to páneček neukočíruje.
Stejné téma už tu fakt bylo mockrát probírané. Pohledejte.

Nevím, nikdo z nás o neviděl, ale mě to spíš připadá jako normální nevyřáděné štěně co si chce hrát. Co to znamená, doma když leží a chci ho přendat? To pokaždé když je pes někde, kde překáží nebo být nemá tak ho vezmete a přendáte? Nebylo by lepší ho naučit povel "místo"? Naučit ho, že když chce odpočívat má být na tom svém místě a tam ho nebude nikdo otraovat?

A k tomu že neposlouchá. Naučila jste ho to? Ví co se po něm chce?

Taky mi to přijde jako normální štěněčí chování, až na to vrčení (pokud není myšleno v rámci hry). Kousání pelechu je normální, dejte mu třeba jen deku. Pokud nic neumí, asi jste ho nic nenaučila, když na vás bude Japonec něco řvát, a vy nic, taky si bude říkat, že nic nemite a mluví jak do dubu. A k tomu vrčení, to jste si udělala sama, jestli se na něj vztekáte naučil se, že když zavrčí a kousne, dáte mu pokoj. Představte si, že ke to velký pes, nikam ho nenoste, ale naveďte, vodítkem nebo přes pamlsek dolů a na místo atd..

Andrýsek3 napsal(a):
Taky mi to přijde jako normální štěněčí chování, až na to vrčení (pokud není myšleno v rámci hry). Kousání pelechu je normální, dejte mu třeba jen deku. Pokud nic neumí, asi jste ho nic nenaučila, když na vás bude Japonec něco řvát, a vy nic, taky si bude říkat, že nic nemite a mluví jak do dubu. A k tomu vrčení, to jste si udělala sama, jestli se na něj vztekáte naučil se, že když zavrčí a kousne, dáte mu pokoj. Představte si, že ke to velký pes, nikam ho nenoste, ale naveďte, vodítkem nebo přes pamlsek dolů a na místo atd..

Já si myslím, že to s tím vrčením je jen tím, že štěně chce spát a panička ho otravuje. Leží někde rozespalé, panička přijde, čapne ho a nese ho pryč, tak je mrzuté. Ale nevím, těžko posoudit.

marcelaamax napsal(a):
Já si myslím, že to s tím vrčením je jen tím, že štěně chce spát a panička ho otravuje. Leží někde rozespalé, panička přijde, čapne ho a nese ho pryč, tak je mrzuté. Ale nevím, těžko posoudit.

To můžeme asi jen hádat, zadavatelka píše o kousání a vyjíždění. Ale co víme, co ona vidí. Po mě pes taky začal štěkat, pak dělal nejakej zvuk jako vrčení a pak po mě skočil zubama a opravdu to nebylo, že je na mě agresivní nebo tak. Vyžadoval pozornost, ale třeba Mamka nepejskař už si myslela, že mě chce sežrat a určitě by si to vysvětlovala jako útok, on mě vždy vzal ruku do tlamy a naznačoval, to samé dělá teď kotěti, časem ho to přešlo. Takže, kdo ví, ale je možný, že už to štěně, tak.moc štve, že opravdu vyjede? Nevím.

kacka86h napsal(a):
Ahoj, prosím o radu. Mám štěně 5měsíců kříženec jorkšíra a jezevčíka (rodiče taky křížený něčím). Pejsek, když je doma skoro sám ( mám ještě sheltii, takže tam není úplně sám) zničil už 3 pelíšky všechno rozkouše, ikdyž jsme doma. Neposlouchá, mluvím jako do dubu, ale když je na vodítku tak docela poslechne když zavolám ke mě. Doma když leží a chci ho přendat, vrčí na mě, okřiknu ho, vůbec nereaguje jen vrčí a vyjíždí, že mě chce kousnout až docela agresivně se chová... Už si nevím rady, co s ním.
Moc děkuji za rady.

Štěňata koušou, je to u nich normální. Vaše štěně nezlobí, vaše štěně vám nerozumí a vy nerozumíte jemu. Hodně si hrajte, hodně moc mazlete, ať si zvykne na doteky a nebojí se vaší ruky. Neokřikujte ho, naopak si získejte jeho důvěru a to, aby chtěl být s vámi. Najděte si někoho, kdo rozumí výchově psů a vybírejte dobře. Zkuste tuhle knížku

www.clovekpritelpsa.cz.

Kdesi jsem četla, že malé těně z našeho lidského pohledu v podstatě dělá všechno špatně - kouše věci, které kousat nemá, ničí, bere do tlamičky různé fujtajbly, skáče a kouše lidi do nohou, utíká, tahá na vodítku, vrhá se venku na různá individua i cizí psy...všechno to, čemu říkáme zlobení, je v podstatě úplně normální štěněčí chování. Štěňata se vychovaná nerodí, bohužel bezradní majitelé většinou jen zakazují a omezují, čímž docílí toho, že štěně se nejlíp cítí, když je z jejich dosahu, mimo jejich vliv.
Věta "mluvím jako do dubu" mi přijde úsměvná...zřejmě nemluvíte jeho řečí
Dnes jsem venku potkala chlapa s boxerem, boxer měl zájem prohlídnout si moje štěně...chlap ho vycukal na vodítku se slovy: "Dneska na tohle nemám náladu, fakt na to nemám náladu."
Co dodat - chudák pes a takových je...
Zapomeňte na poučky o respektu, je to nesmysl. Ignorujte rady typu že pes nikdy nesmí první do dveří, musí si nechat sahat do misky, nesmí lehávat na vyvýšeném místě, netrestejte taháním za kůži ani povalením na zem...takové nesmysly se bohužel pořád můžete dočíst.
Taky mám křížence jezevčíka, vím, že takový prcek potřebuje hodně zaměstnání a spoustu her, jinak si najde zábavu sám a nemusí to být dle vašeho gusta.. Blbněte, vymýšlejte, hrajte si, přetahujte se...choďte třeba někam do školky pro štěňata. Přečtěte si knížku F. Šusty Trénink je rozhovor.
Zakazujte a trestejte co nejmíň, tím se pes nevychovává. Spíš mu ukazujte, co JO

Terven napsal(a):
Kdesi jsem četla, že malé těně z našeho lidského pohledu v podstatě dělá všechno špatně - kouše věci, které kousat nemá, ničí, bere do tlamičky různé fujtajbly, skáče a kouše lidi do nohou, utíká, tahá na vodítku, vrhá se venku na různá individua i cizí psy...všechno to, čemu říkáme zlobení, je v podstatě úplně normální štěněčí chování. Štěňata se vychovaná nerodí, bohužel bezradní majitelé většinou jen zakazují a omezují, čímž docílí toho, že štěně se nejlíp cítí, když je z jejich dosahu, mimo jejich vliv.
Věta "mluvím jako do dubu" mi přijde úsměvná...zřejmě nemluvíte jeho řečí
Dnes jsem venku potkala chlapa s boxerem, boxer měl zájem prohlídnout si moje štěně...chlap ho vycukal na vodítku se slovy: "Dneska na tohle nemám náladu, fakt na to nemám náladu."
Co dodat - chudák pes a takových je...
Zapomeňte na poučky o respektu, je to nesmysl. Ignorujte rady typu že pes nikdy nesmí první do dveří, musí si nechat sahat do misky, nesmí lehávat na vyvýšeném místě, netrestejte taháním za kůži ani povalením na zem...takové nesmysly se bohužel pořád můžete dočíst.
Taky mám křížence jezevčíka, vím, že takový prcek potřebuje hodně zaměstnání a spoustu her, jinak si najde zábavu sám a nemusí to být dle vašeho gusta.. Blbněte, vymýšlejte, hrajte si, přetahujte se...choďte třeba někam do školky pro štěňata. Přečtěte si knížku F. Šusty Trénink je rozhovor.
Zakazujte a trestejte co nejmíň, tím se pes nevychovává. Spíš mu ukazujte, co JO

Hned když jsem četla váš příspěvek, tak mě napadlo, že něco podobného je popsané v knížce p. Šusty - Trénink je rozhovor. Také doporučuji.

Ono bohužel si stále spousta lidí myslí, že štěńata se rodí vychovaná, někdo si dokonce myslí, že znají i povely, které je nikdo nenaučil. Mám ve vesnici hned dva případy. Příbuzný s fenou cane corso (psala jsem o ní v jiném vláknu), který po feně neustále řve povely, které ji nikdy nenaučil, a pak jí trestá za to, že je neplní. Tvrdí, že snad není blbá, aby nevěděla, co to znamená. . Druhá je kamarádka, co má asi 5ti letou fenu JRT. Nechali ji nakrýt a jednu fenku po ní si nechali. Starší fena je na JRT hooodně klidná - takový rodinný pes, je sice milovaná, ale na procházky nechodí, na volno ji pustit nemůžou, protože by zdrhla, povely snad žádné nezná. Ale doma funguje, nevyžaduje pozornost, nezajímají jí ani hračky, nevyžaduje pohyb. Teď od kamarádky pořád slýchám, jak feny porovnává, že starší fena je zlatíčko, kdežto štěně je ďábel a je to s ní hrůza, protože nechápe, že doma se nečůrá, pořád všechno okusuje, chce si hrát, skáče jim po nohou, dožaduje se pozornosti, otravuje starší fenu a podobně. Asi už zapomněla, jak se chovala starší fena když byla štěně, ale tvrdí, že byla hodná od štěněte a nikdy nic takového nedělala. Vůbec si nepřipouští, že JRT je akční pes, který potřebuje zaměstnat.

"Kdesi jsem četla, že malé těně z našeho lidského pohledu v podstatě dělá všechno špatně"

tady, odstavec Syndrom "uklízečky" :
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/7800/socialni-pozice-a-formovani-smecky-psi-emoce-37/.

Spíš "zlobivá" majitelka, když donutí i malé štěně se bránit agresí...

To už je ně mě dneska moc. Říkám to pořád dokola a po dnešním ranním výcviku a po tomto příspěvku to musím zopakovat zase: kdy už proboha někdo zavede povinné, minimálně znalostí testy pro pořízení si psa - existuje řidičák na auto, ale hafíka si koupí každý a pak to takhle dopadá.

asurwic napsal(a):
Spíš "zlobivá" majitelka, když donutí i malé štěně se bránit agresí...

To už je ně mě dneska moc. Říkám to pořád dokola a po dnešním ranním výcviku a po tomto příspěvku to musím zopakovat zase: kdy už proboha někdo zavede povinné, minimálně znalostí testy pro pořízení si psa - existuje řidičák na auto, ale hafíka si koupí každý a pak to takhle dopadá.

A to má pes, i ten největší, max 90 kg, tedy normální běžný pes.
A teď si představte, že si absolutní neználci koupí jezdeckého koně To je min.500 kg živé váhy, s mozkem velikosti pomeranče a základním pudem buď utéci nebo se bránit útokem.
Hezké, že?
A ani na koně není potřeba výuční list

asurwic napsal(a):
Spíš "zlobivá" majitelka, když donutí i malé štěně se bránit agresí...

To už je ně mě dneska moc. Říkám to pořád dokola a po dnešním ranním výcviku a po tomto příspěvku to musím zopakovat zase: kdy už proboha někdo zavede povinné, minimálně znalostí testy pro pořízení si psa - existuje řidičák na auto, ale hafíka si koupí každý a pak to takhle dopadá.

Jo, něco takového by sice bylo fajn. Ale bohužel je spousta lidí, která teorii zná, nějaké testy by zvládli v pohodě, ale vychovat psa nezvládnou - prostě nemají tu přirozenou "autoritu", nebo teoreticky všechno znají, ale v praxi to použít neumí.

To je hezké.. dělat testy pro pořízení pejska. Vyrostla jsem v rodině, kde jsme měli pořád nějakého pejska.. než jsem se osamostatnila, měli jsme stafforda.. zamilovala jsem se do toho plemene a pořídila si ho také domu.. Čubinka nám už teda v září po 13 letech umřela, ale člověk se přeci stále něčemu učí.. já už teď u nového štěňátka dělám spoustu věcí jinak.. stejně tak, jako jsem si pořídila i vlastní dítě a to druhé už jsem také vychovávala trochu jinak a řekla bych lépe a dělala jsem i věci jednodušeji.. Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.
Takže paní někde prostě udělala ve výchově chybu, bude se asi těžko napravovat, ale snad to zvládne, když se jí tu tak dobře radí a myslím, že spousta reakcí byla dobrá. Přeji hodně štěstí..

pomeranc napsal(a):
To je hezké.. dělat testy pro pořízení pejska. Vyrostla jsem v rodině, kde jsme měli pořád nějakého pejska.. než jsem se osamostatnila, měli jsme stafforda.. zamilovala jsem se do toho plemene a pořídila si ho také domu.. Čubinka nám už teda v září po 13 letech umřela, ale člověk se přeci stále něčemu učí.. já už teď u nového štěňátka dělám spoustu věcí jinak.. stejně tak, jako jsem si pořídila i vlastní dítě a to druhé už jsem také vychovávala trochu jinak a řekla bych lépe a dělala jsem i věci jednodušeji.. Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.
Takže paní někde prostě udělala ve výchově chybu, bude se asi těžko napravovat, ale snad to zvládne, když se jí tu tak dobře radí a myslím, že spousta reakcí byla dobrá. Přeji hodně štěstí..

Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.

To sice ano, ale bylo by fajn, kdyby každý kdo si chce pořídit psa, věděl alespoň nějaké základy, a ne aby se divil, že je štěně divoké a kouše. Nemuselo by se štěně brát jako "pokusný králík". Ano, snažíme se dělat to co nám radí hlava, ale pokud člověk nechápe to, jak pes přemýšlí, tak to bohužel nestačí. Viz. - štěně udělá loužičku - hlava mi říká, vymáchám mu v tom čumák, on už to víckrát neudělá. Štěně uteče, tak ho budu honit a pak ho potrestám, ať si to zapamatuje atd atd...

A ano, chybami se člověk učí. Ale dost lidi ty své chyby svádí na psa, a tvrdí, že zrovna jejich pes je výjimečný a nejde to s ním. Pak si v domnění, že to bude lepší pořídí dalšího psa, a ejhle, ono je to to samé. Ale zase to přece můžu svést na psa.

marcelaamax napsal(a):
Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.

To sice ano, ale bylo by fajn, kdyby každý kdo si chce pořídit psa, věděl alespoň nějaké základy, a ne aby se divil, že je štěně divoké a kouše. Nemuselo by se štěně brát jako "pokusný králík". Ano, snažíme se dělat to co nám radí hlava, ale pokud člověk nechápe to, jak pes přemýšlí, tak to bohužel nestačí. Viz. - štěně udělá loužičku - hlava mi říká, vymáchám mu v tom čumák, on už to víckrát neudělá. Štěně uteče, tak ho budu honit a pak ho potrestám, ať si to zapamatuje atd atd...

A ano, chybami se člověk učí. Ale dost lidi ty své chyby svádí na psa, a tvrdí, že zrovna jejich pes je výjimečný a nejde to s ním. Pak si v domnění, že to bude lepší pořídí dalšího psa, a ejhle, ono je to to samé. Ale zase to přece můžu svést na psa.

"To sice ano, ale bylo by fajn, kdyby každý kdo si chce pořídit psa, věděl alespoň nějaké základy"
To jste napsala úplně správně a přesně.. myslím si to také tak.. ale tady je to bohužel tak, že než aby lidé pomáhali, diskutovali a radili.. tak se to strhne většinou k tomu, že se ten člověk totálně odsoudí, pokud něco nedělá na 100%.. a to je to co mi tady vadí.. Občas je potřeba taky povzbudit, aby se nestalo to, že se pak zase zbytečně bude plnit útulek, protože je to ta jediná a nejjednodušší volba pro někoho, kdo to prostě 100% nedal..
No a pak.. paní psala, že mají křížence jezevčíka a jorkšíra.. Co si budeme nalhávat.. ten jezevčík je prostě šmejd plemeno.. vím o spousty jezevčíků, kteří se takhle prostě chovají.. a lidé to řeší.. Je to prostě plemeno opravdu pro někoho hodně a hodně zkušeného.. paní by měla vyhledat pomoc.. jinak to prostě nedá.

marcelaamax napsal(a):
Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.

To sice ano, ale bylo by fajn, kdyby každý kdo si chce pořídit psa, věděl alespoň nějaké základy, a ne aby se divil, že je štěně divoké a kouše. Nemuselo by se štěně brát jako "pokusný králík". Ano, snažíme se dělat to co nám radí hlava, ale pokud člověk nechápe to, jak pes přemýšlí, tak to bohužel nestačí. Viz. - štěně udělá loužičku - hlava mi říká, vymáchám mu v tom čumák, on už to víckrát neudělá. Štěně uteče, tak ho budu honit a pak ho potrestám, ať si to zapamatuje atd atd...

A ano, chybami se člověk učí. Ale dost lidi ty své chyby svádí na psa, a tvrdí, že zrovna jejich pes je výjimečný a nejde to s ním. Pak si v domnění, že to bude lepší pořídí dalšího psa, a ejhle, ono je to to samé. Ale zase to přece můžu svést na psa.

Kdyby byli lidé nuceni se naučit pár věcí na začátek - alespoň jak píšete nehonit psa, jak píše (a bohužel ale i dělá) zadavatelka, neučit psa poslušnosti "mluvením do dubu" a vysvětlováním lidskou řečí, tak by se ušetřilo mnoho nervů majitelům a psychických problémů hafíkům. Pes totiž není pokusná hračka, ale živý tvor, který by neměl celý život doplácet na to, že se na něm páníček učí metodou pokus a omyl.

Když jsem si pořizovala svého prvního retrívra, tak jsem se předem zasypala knížkami o svém plemenu i o psech všeobecně. Nevím, co je na tom tak těžkého (zvláště, když je nyní radami nacpaný celý internet) si přečíst pár informací. Neříkám, že jsem u svého prvního hafana byla bezchybná - rozhodně bych některé věci jako krmení a podobně dělala jinak - ale základní poučky typ "netrestat po příchodu ač pozdním" a podobně si může najít každý.

marcelaamax napsal(a):
Bohužel i ten pes, kočka, dítě je většinou pro jednou takový pokusný králík, ale vždy se to přeci snažíme dělat tak dobře, jak nám to radí hlava.. Občas se to prostě nepovede, ale jak se říká, chybami se člověk učí.

To sice ano, ale bylo by fajn, kdyby každý kdo si chce pořídit psa, věděl alespoň nějaké základy, a ne aby se divil, že je štěně divoké a kouše. Nemuselo by se štěně brát jako "pokusný králík". Ano, snažíme se dělat to co nám radí hlava, ale pokud člověk nechápe to, jak pes přemýšlí, tak to bohužel nestačí. Viz. - štěně udělá loužičku - hlava mi říká, vymáchám mu v tom čumák, on už to víckrát neudělá. Štěně uteče, tak ho budu honit a pak ho potrestám, ať si to zapamatuje atd atd...

A ano, chybami se člověk učí. Ale dost lidi ty své chyby svádí na psa, a tvrdí, že zrovna jejich pes je výjimečný a nejde to s ním. Pak si v domnění, že to bude lepší pořídí dalšího psa, a ejhle, ono je to to samé. Ale zase to přece můžu svést na psa.

Dost lidi svadi i chyby ve výchově dítěte na dítě. Spatne dite proste.Jo jo homo sapiens sapiens.

Lexaurin napsal(a):
Dost lidi svadi i chyby ve výchově dítěte na dítě. Spatne dite proste.Jo jo homo sapiens sapiens.

Tak ho zkusí dát na inzerát na Ifaunu s hláškou "daruji z rodinných důvodu" a nebo "mám na něj alergii" a příště si snad pořídí nějaké lepší.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Kdesi jsem četla, že malé těně z našeho lidského pohledu v podstatě dělá všechno špatně"

tady, odstavec Syndrom "uklízečky" :
https://www.ifauna.cz/psi/clanky/r/detail/7800/socialni-pozice-a-formovani-smecky-psi-emoce-37/.

Aha, děkuji...tak to bylo tady- J. M. Kvasnica - a já jsem spíš myslela, že v knize E.M.Thomasové- Společenský život psů - tam je něco podobného.
Každopádně, ten článeček z odkazu doporučuju přečíst

sisi58 napsal(a):
A to má pes, i ten největší, max 90 kg, tedy normální běžný pes.
A teď si představte, že si absolutní neználci koupí jezdeckého koně To je min.500 kg živé váhy, s mozkem velikosti pomeranče a základním pudem buď utéci nebo se bránit útokem.
Hezké, že?
A ani na koně není potřeba výuční list

Co vás vede k tomu, že kůn je hloupý?

Já mám teď štěně malé šeltičky. Když ožírá nábytek, odvádím pozornost na pro mne adekvátní podmět. Venku ho přivolávám jenom v situacích, kde vím, že na 100 % přiběhne, bydlíme na samotě - mám tedy výhodu v tom, že ho mohu nechat, aby sám bez zábran zkoumal svět kolem sebe. Přivolání tedy dělám víceméně po jeho vůli, na vodítko s postrojem si teprve zvyká, navíc při jeho nátuře to nemůžeme dělat "přes tlak", tedy tak, že bych ho k sobě snad na vodítku tahala. Nedávám nijak vysoká kritéria, přivolávám když je bezpečně blízko u mě - odměňuji primárně hračkou a pořádnou srandou :). Doma je naklikaný na své jméno "Remi" a zde v nerušivém prostředí zvedáme i kritéria na přivolání "ke mně", kdy se mu chodím schovávat. Klikáme, psychická únava pomáhá, když chodí na různé ničivé mise. Když při hrách ztratí zábrany (z jeho pohledu je to ale úplně normální) a kouše mě do těla, kde mi to není úplně příjemné, opět odvedu pozornost hračkou - tam profituje více, tudíž už jde spíše po hračce, než po prstech. Děláme i nulovou variantu - když si chce hrát, tak trénujeme, aby místo okusování nabízel např. předsednutí, kde hra může začít.

jezevčík je prostě šmejd plemeno

není to šmejd, jen je inteligentní a sebevědomý, nenechá ze sebe dělat cvičenou opičku, proto s ním má tolik lidí problémy, zvlášť když chtějí místo psa hračku na dálkové ovládání.


zadavatelce - 5měsíční štěně potřebuje kousat, kousat, kousat, hrát si, objevovat, zkoumat, testovat a zdokonalovat své síly a znalosti. Nezlobí, chová se jako normální štěně. Zrovna jezevčík většinou nemá moc rád zbytečnou buzeraci, takže spíš než zlobit se nad tím, že se po vás ožene se zamyslete nad tím, proč ho tak nutně musíte rušit a přemisťovat když leží. A když už potřebujete aby se přemístil, řekněte mu to a naveďte ho kam má jít, nepřenášejte ho - není to plyšová hračka ale pan pes. Výchova jezevčíka je o férovosti a důslednosti. Ne že by u jiných plemen nebyla, ale zrovna jezevčík vám každou chybu dát pěkně sežrat. Okřikováním a zbytečným povelováním nezískate nic, jen vás bude o to víc ignorovat. Přečtěte si aspoň tu knížku Trénink je rozhovor, a nebo sežeňte někoho, kdo vám se štěnětem poradí naživo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jezevčík je prostě šmejd plemeno

není to šmejd, jen je inteligentní a sebevědomý, nenechá ze sebe dělat cvičenou opičku, proto s ním má tolik lidí problémy, zvlášť když chtějí místo psa hračku na dálkové ovládání.


zadavatelce - 5měsíční štěně potřebuje kousat, kousat, kousat, hrát si, objevovat, zkoumat, testovat a zdokonalovat své síly a znalosti. Nezlobí, chová se jako normální štěně. Zrovna jezevčík většinou nemá moc rád zbytečnou buzeraci, takže spíš než zlobit se nad tím, že se po vás ožene se zamyslete nad tím, proč ho tak nutně musíte rušit a přemisťovat když leží. A když už potřebujete aby se přemístil, řekněte mu to a naveďte ho kam má jít, nepřenášejte ho - není to plyšová hračka ale pan pes. Výchova jezevčíka je o férovosti a důslednosti. Ne že by u jiných plemen nebyla, ale zrovna jezevčík vám každou chybu dát pěkně sežrat. Okřikováním a zbytečným povelováním nezískate nic, jen vás bude o to víc ignorovat. Přečtěte si aspoň tu knížku Trénink je rozhovor, a nebo sežeňte někoho, kdo vám se štěnětem poradí naživo.

Souhlas, skvěle napsáno. Já mám tedy vyloženě hodné a poddajné plemeno, ale podle Šusty, Garrett se řídíme i tak :).

shavoid napsal(a):
Já mám teď štěně malé šeltičky. Když ožírá nábytek, odvádím pozornost na pro mne adekvátní podmět. Venku ho přivolávám jenom v situacích, kde vím, že na 100 % přiběhne, bydlíme na samotě - mám tedy výhodu v tom, že ho mohu nechat, aby sám bez zábran zkoumal svět kolem sebe. Přivolání tedy dělám víceméně po jeho vůli, na vodítko s postrojem si teprve zvyká, navíc při jeho nátuře to nemůžeme dělat "přes tlak", tedy tak, že bych ho k sobě snad na vodítku tahala. Nedávám nijak vysoká kritéria, přivolávám když je bezpečně blízko u mě - odměňuji primárně hračkou a pořádnou srandou :). Doma je naklikaný na své jméno "Remi" a zde v nerušivém prostředí zvedáme i kritéria na přivolání "ke mně", kdy se mu chodím schovávat. Klikáme, psychická únava pomáhá, když chodí na různé ničivé mise. Když při hrách ztratí zábrany (z jeho pohledu je to ale úplně normální) a kouše mě do těla, kde mi to není úplně příjemné, opět odvedu pozornost hračkou - tam profituje více, tudíž už jde spíše po hračce, než po prstech. Děláme i nulovou variantu - když si chce hrát, tak trénujeme, aby místo okusování nabízel např. předsednutí, kde hra může začít.

To si teda s vámi pejsek moc legrace neužije.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
jezevčík je prostě šmejd plemeno

není to šmejd, jen je inteligentní a sebevědomý, nenechá ze sebe dělat cvičenou opičku, proto s ním má tolik lidí problémy, zvlášť když chtějí místo psa hračku na dálkové ovládání.


zadavatelce - 5měsíční štěně potřebuje kousat, kousat, kousat, hrát si, objevovat, zkoumat, testovat a zdokonalovat své síly a znalosti. Nezlobí, chová se jako normální štěně. Zrovna jezevčík většinou nemá moc rád zbytečnou buzeraci, takže spíš než zlobit se nad tím, že se po vás ožene se zamyslete nad tím, proč ho tak nutně musíte rušit a přemisťovat když leží. A když už potřebujete aby se přemístil, řekněte mu to a naveďte ho kam má jít, nepřenášejte ho - není to plyšová hračka ale pan pes. Výchova jezevčíka je o férovosti a důslednosti. Ne že by u jiných plemen nebyla, ale zrovna jezevčík vám každou chybu dát pěkně sežrat. Okřikováním a zbytečným povelováním nezískate nic, jen vás bude o to víc ignorovat. Přečtěte si aspoň tu knížku Trénink je rozhovor, a nebo sežeňte někoho, kdo vám se štěnětem poradí naživo.

Také souhlas. Raději ať si jezevčík řekne, že mu není příjemné, když ho majitel tahá jak plyšáka, když chce spát, než aby pes oblíbeného plemene v tichosti trpěl a problém se neřešil.
S velkou osobností je vždy větší zábava, než s poslušným hlupáčkem. A alespoň něco svého majitele o psech naučí.

scylla napsal(a):
To si teda s vámi pejsek moc legrace neužije.

Ale jo, nejsem pořád tak vážná, ono to jenom přes ten internet tak vypadá :D., Když si hrajeme, válíme se po zemi a navzájem se okusujeme, jenom ho někdy holt odvedu na hračku, když už mě to moc bolí. Nebo jak to myslíte, spolehlivě vám to vyvrátím, někdy je třeba těm komentářům dodat trochu té literární fazóny.

asurwic napsal(a):
Také souhlas. Raději ať si jezevčík řekne, že mu není příjemné, když ho majitel tahá jak plyšáka, když chce spát, než aby pes oblíbeného plemene v tichosti trpěl a problém se neřešil.
S velkou osobností je vždy větší zábava, než s poslušným hlupáčkem. A alespoň něco svého majitele o psech naučí.

Co si máme představit pod pojmem poslušný hlupacek?

marcelaamax napsal(a):
Co si máme představit pod pojmem poslušný hlupacek?

Hádám, že "poslušný hlupáček" je ten pes, který plní povely jen pro lidskou potěchu, nebo snad pro další povel. Ten druhý pes musí mít ten správný důvod.

marcelaamax napsal(a):
Co si máme představit pod pojmem poslušný hlupacek?

Já ten rozdíl vidím mezi dvěma dospěláky. Bordera jde na procházce těsně u mě s výrazem "Řekni mi, co mám dělat a já to udělám!", stejně tak je to v řešení samostatných problémů, kdy má tendence na mě zírat s výrazem "Člověče, řekni mi, co mám dělat..". Druhý pes si pro práci také přijde, ale v řešení problémů je naprosto samostatný a přivolání jsme formovali také úplně jinak než u bordery.

shavoid napsal(a):
Ale jo, nejsem pořád tak vážná, ono to jenom přes ten internet tak vypadá :D., Když si hrajeme, válíme se po zemi a navzájem se okusujeme, jenom ho někdy holt odvedu na hračku, když už mě to moc bolí. Nebo jak to myslíte, spolehlivě vám to vyvrátím, někdy je třeba těm komentářům dodat trochu té literární fazóny.

Myslím, že problém bude v tom, že Scylla má těžkou alergii na pozitivku.
Mně se váš příspěvek o šeltičce moc líbí

shavoid napsal(a):
Já ten rozdíl vidím mezi dvěma dospěláky. Bordera jde na procházce těsně u mě s výrazem "Řekni mi, co mám dělat a já to udělám!", stejně tak je to v řešení samostatných problémů, kdy má tendence na mě zírat s výrazem "Člověče, řekni mi, co mám dělat..". Druhý pes si pro práci také přijde, ale v řešení problémů je naprosto samostatný a přivolání jsme formovali také úplně jinak než u bordery.

Jo, rozumím. Jen bych toho psa nenazývala hlupackem ;-).

No, snažím se jak se dá - chápu, že má třeba více zkušeností, ale když mi je nepředala, nemohu vědět co ještě vylepšit. Třeba se ještě podělí.

shavoid napsal(a):
Hádám, že "poslušný hlupáček" je ten pes, který plní povely jen pro lidskou potěchu, nebo snad pro další povel. Ten druhý pes musí mít ten správný důvod.

I sebevědomý pes může mít neskutečnou snahu a ochotu plnit povely. Můj hafan je také Osobnost s velkým O, ale cvičení ho baví a předvádí, co umí, i jen tak bez vyznání a rozhodně to není typ, který "potřebuje důvod" ke společné činnosti. I když dobrovolně maká jak mourovatý, tak si ze sebe nenechá dělat kus hadru, se kterým může majitel dle svého rozmaru zametat.
"Poslušným hlupáčkem" je myšlen pes, který by si počínal tak, že by raději před takovým chováním zadavatelky uhnul, než aby s ní "diskutoval", vrčením jí vysvětloval své potřeby (klidu, odpočinku) a učil tímto způsobem i on ji.

shavoid napsal(a):
No, snažím se jak se dá - chápu, že má třeba více zkušeností, ale když mi je nepředala, nemohu vědět co ještě vylepšit. Třeba se ještě podělí.

Už jsem se "podělila" - hafan se chtěl tahat o hadr, tak jsem neměla čas odpovídat.

shavoid napsal(a):
Já mám teď štěně malé šeltičky. Když ožírá nábytek, odvádím pozornost na pro mne adekvátní podmět. Venku ho přivolávám jenom v situacích, kde vím, že na 100 % přiběhne, bydlíme na samotě - mám tedy výhodu v tom, že ho mohu nechat, aby sám bez zábran zkoumal svět kolem sebe. Přivolání tedy dělám víceméně po jeho vůli, na vodítko s postrojem si teprve zvyká, navíc při jeho nátuře to nemůžeme dělat "přes tlak", tedy tak, že bych ho k sobě snad na vodítku tahala. Nedávám nijak vysoká kritéria, přivolávám když je bezpečně blízko u mě - odměňuji primárně hračkou a pořádnou srandou :). Doma je naklikaný na své jméno "Remi" a zde v nerušivém prostředí zvedáme i kritéria na přivolání "ke mně", kdy se mu chodím schovávat. Klikáme, psychická únava pomáhá, když chodí na různé ničivé mise. Když při hrách ztratí zábrany (z jeho pohledu je to ale úplně normální) a kouše mě do těla, kde mi to není úplně příjemné, opět odvedu pozornost hračkou - tam profituje více, tudíž už jde spíše po hračce, než po prstech. Děláme i nulovou variantu - když si chce hrát, tak trénujeme, aby místo okusování nabízel např. předsednutí, kde hra může začít.

"Shavoid", zdravím Vás , a copak je s BOCkou, smím-li se zeptat?

"Myslím, že problém bude v tom, že Scylla má těžkou alergii na pozitivku"
to už je problém na druhou, neb nemá alergii na "pozitivku", ale na blbost, přičemž tu blbost nazývá nesmyslně pozitivkou

shavoid napsal(a):
Ale jo, nejsem pořád tak vážná, ono to jenom přes ten internet tak vypadá :D., Když si hrajeme, válíme se po zemi a navzájem se okusujeme, jenom ho někdy holt odvedu na hračku, když už mě to moc bolí. Nebo jak to myslíte, spolehlivě vám to vyvrátím, někdy je třeba těm komentářům dodat trochu té literární fazóny.

Myslím, že klikání na jméno a tzv. pozitivka je pro psa velmi špatná volba a je lepší se s pejskem domluvit napřímo normální komunikací, vázat ho na sebe a užívat si společných chvil než klikat a zavírat do klecí a přenášet hodnoty a podobné nesmysly.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Myslím, že problém bude v tom, že Scylla má těžkou alergii na pozitivku"
to už je problém na druhou, neb nemá alergii na "pozitivku", ale na blbost, přičemž tu blbost nazývá nesmyslně pozitivkou

Až budete dávat dohromady několikátého psa touto metodikou naprosto zlomeného, získáte alergii na tento postup.

Scyllo, postopadesátéšesté - "pozitivka" - pozitivní motivace - spočívá v tom, že zvíře je v tréninku odměňováno za správné chování, tečka, bodka...a ani klikr k tomu není potřeba !. Jak v tomhle může někdo najít problém, to už je skoro umění...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Scyllo, postopadesátéšesté - "pozitivka" - pozitivní motivace - spočívá v tom, že zvíře je v tréninku odměňováno za správné chování, tečka, bodka...a ani klikr k tomu není potřeba !. Jak v tomhle může někdo najít problém, to už je skoro umění...

Po stopadesáte sedmé - tzv. poztivka v praxi znamená 20% krmení do misky, zbytek při výcviku i u štěňat, spoustu kontrol, klec, halti ohlávku, přenos hodnot, wellfare za odměnu, vše za nulovou variantu - sednutí a oční kontakt, puštění z vodítka je odměna, čuchání myšiček je odměna, sociální kontakt je odměna - stačí se podívat na články a videa různých škol tzv. pozitivní motivace, podívejte se na jejich stránky, čtěte jejich články, podívejte se na jejich videa, specielně na videa paní Bohnmové to je prostě hrůza. Společný jmenovatel je to, že neumí a ani nechtějí číst psa, jeho signály, je jim jedno, co jim pes říká celým tělem. U výcvikové školy Arka jsem se dočetla, že pes je sobec a oportunista, že není empatický, že se neučí napodobováním a že je nutné motivovat psa jeho krmnou dávkou, že pokud pes získá radost z práce samotné a ne z odměny, je to špatně, protože se odměňuje sám a psovod ztrácí kontrolu a je třeba tomu zamezit a podobné zhovadilosti. Také škola tzv. pozitivní motivace, která pořádá kurzy a přednášky a přitom o psech ví kulové. Namyšlenost, používání "odborných", nejlépe anglických termínů a naprostá neznalost toho, jak uvažuje pes, to spojuje vyznavače tzv. pozitivní motivace, a že jsem se byla podívat na dost takových. To je realita života mnoha psů, jejichž majitelé se dali zblbnout tzv. pozitivní motivací, která pro psa znamená celoživotní tvrdou šikanu. Měla jsem už 3 psy naprosto zničené´, zlomené, vynervované touto metodou a kdybyste je viděla, bylo by vám jich velice líto. PP je něco jiného než tzv. pozitivní motivace v podání českých trenérů a nejen českých asi, když si přečtete Shaping, zjistíte, že autorka dostala psa do podobného stavu - pětiletý nemocný vynervovaný asociál schopný napadnout štěně - fenu... Proto nedoporučuji knihy dr. Šusty začátečníkům, protože si myslím, že je lepší člověka naučit svého psa číst a rozumět mu, v tomto mají vyznavači klikání většinou velké problémy. Zatím každé zvíře - kůň, pes, kočka, králík, morče, ovce - dali přednost interakci s námi než s klikací krabičkou a naučili jsme i ty ovce chodit na vodítku u nohy. Klikr jsme používali začátkem 90. let jako pomůcku pro práci s dravci a krkavci a také jen ze začátku, než se nám podařilo ta zvířata navázat na nás. PP používáme všichni několik tisíc let a není třeba z toho dělat vědu, počítat indexy, kreslit grafy a tak dále. Naproti tomu tzv. pozitivní motivace v podání našich trenérů je velmi tvrdá šikana. Některé její prvky používám u rozmalených, namyšlených psů jako formy trestu, ale pro některé psy je to celoživotní realita a těch je mi líto.
Jako příklad - www.mazlickoviny.cz Červíčkův deníček, dále Jak nebojovat s útěkářem a Výchova zlaťáčka trochu jinak a uděláte si určitě svůj názor.

asurwic napsal(a):
Už jsem se "podělila" - hafan se chtěl tahat o hadr, tak jsem neměla čas odpovídat.

To bylo na Scyllu, ale nevadí :).

fikovnice napsal(a):
"Shavoid", zdravím Vás , a copak je s BOCkou, smím-li se zeptat?

BOCka žije :D, na baráku je tu pro více psů dost místa. Ráno jsme byli vyhnat ovečky ven a teď ožírá zbytky drobků z pelechu.

asurwic napsal(a):
Spíš "zlobivá" majitelka, když donutí i malé štěně se bránit agresí...

To už je ně mě dneska moc. Říkám to pořád dokola a po dnešním ranním výcviku a po tomto příspěvku to musím zopakovat zase: kdy už proboha někdo zavede povinné, minimálně znalostí testy pro pořízení si psa - existuje řidičák na auto, ale hafíka si koupí každý a pak to takhle dopadá.

To jako že by někdo rozhodoval o tom, jestli jsem schopná vychovat nějakého svého budoucího psa? Nebo by ten někdo rozhodoval jestli jsem vychovala konkrétního psa podle jeho představ a buď mi dal papír, že si psa můžu nechat nebo mi psa odebral? Rozhodoval by třeba někdo, s jehož názory tady nesouhlasím? Nebo nějaký úředník nepejskař, kočičář nebo malíř?
To jste asi nemyslela vážně, ne?

Pokud by se někdy něco podobného prosadilo, jdu dobrovolně od ilegality nebo emigrace

Ojojoj, no vždyť to píšu :
"přičemž tu blbost nazývá nesmyslně pozitivkou"

"podívejte se na jejich stránky, čtěte jejich články"
a proč bych to jako měla dělat? Princip pozitivní motivace jsem schopna vstřebat i bez toho, aby mi to někdo přežvýkal...
Ona pozitivní motivace je hlavně filosofie, způsob učení živočicha, zcela obecná kategorie. Nelze dát rovnítko mezi pojem pozitivní motivace a metoda dle XY

"Proto nedoporučuji knihy dr. Šusty začátečníkům, protože si myslím, že je lepší člověka naučit svého psa číst a rozumět mu, v tomto mají vyznavači klikání většinou velké problémy"
naopak, Šustova kniha naučí právě ty důležité základy a naopak lépe pro začátečníky, neb je vždy snazší se něco naučit rovnou dobře, než se přeučovat/odnaučovat. A co se týká klikru - aby člověk klikal dobře, tak musí psa fakt umět číst...

"Měla jsem už 3 psy naprosto zničené´, zlomené, vynervované touto metodou a kdybyste je viděla, bylo by vám jich velice líto"
a bude jich víc...ale po stopadesátéosmé, to není o pozitivní motivaci, ale o blbosti...a bohužel lidských ambicích, o pohledu na psa jako na cvičební náčiní

"dali přednost interakci s námi než s klikací krabičkou "
však klikr člověka v interakci se zvířetem nijak nenahrazuje...

Proč byste to měla dělat? Abyste věděla, co všechno se dá schovat za název tzv. pozitivní motivace a přestala jí doporučovat a dala si pozor na rozdíl mezi tzv. pozitivko a PP a -. jeslti mohu prosit - přestala doporučovat Trénink je rozhovor jako všelék na cokoli. Já tu knihu četla několikrát, velmi pozorně, a opravdu jsem v ní nenašla nic nového ani převratného. Není o výchově, je o učení cviků a triků.

"Abyste věděla, co všechno se dá schovat za název tzv. pozitivní motivace a přestala jí doporučovat "
co doporučuju? Něco jako "Tzv. pozitivní motivaci pod kterou se dá všechno schovat"...to snad ne?! To čteš kde?! O tom furt dokola píšeš ty, ne já...

"jeslti mohu prosit - přestala doporučovat Trénink je rozhovor jako všelék na cokoli. Já tu knihu četla několikrát, velmi pozorně, a opravdu jsem v ní nenašla nic nového ani převratného. Není o výchově, je o učení cviků a triků. "
prosit můžeš, bohužel nevyhovím, možná ti ostatní umí číst s pochopením a pořádně a vyčtou z knihy něco jiného než jsi schopná, nebo ochotná, vyčíst ty.
Mimochodem, ta kniha je doslova a do písmene o tréninku, o učení, že to tam autor píše, ani to jsi nebyla schopná přečíst?! Na to ani nemusíš tu knihu číst, má to i na obalu...

scylla napsal(a):
Po stopadesáte sedmé - tzv. poztivka v praxi znamená 20% krmení do misky, zbytek při výcviku i u štěňat, spoustu kontrol, klec, halti ohlávku, přenos hodnot, wellfare za odměnu, vše za nulovou variantu - sednutí a oční kontakt, puštění z vodítka je odměna, čuchání myšiček je odměna, sociální kontakt je odměna - stačí se podívat na články a videa různých škol tzv. pozitivní motivace, podívejte se na jejich stránky, čtěte jejich články, podívejte se na jejich videa, specielně na videa paní Bohnmové to je prostě hrůza. Společný jmenovatel je to, že neumí a ani nechtějí číst psa, jeho signály, je jim jedno, co jim pes říká celým tělem. U výcvikové školy Arka jsem se dočetla, že pes je sobec a oportunista, že není empatický, že se neučí napodobováním a že je nutné motivovat psa jeho krmnou dávkou, že pokud pes získá radost z práce samotné a ne z odměny, je to špatně, protože se odměňuje sám a psovod ztrácí kontrolu a je třeba tomu zamezit a podobné zhovadilosti. Také škola tzv. pozitivní motivace, která pořádá kurzy a přednášky a přitom o psech ví kulové. Namyšlenost, používání "odborných", nejlépe anglických termínů a naprostá neznalost toho, jak uvažuje pes, to spojuje vyznavače tzv. pozitivní motivace, a že jsem se byla podívat na dost takových. To je realita života mnoha psů, jejichž majitelé se dali zblbnout tzv. pozitivní motivací, která pro psa znamená celoživotní tvrdou šikanu. Měla jsem už 3 psy naprosto zničené´, zlomené, vynervované touto metodou a kdybyste je viděla, bylo by vám jich velice líto. PP je něco jiného než tzv. pozitivní motivace v podání českých trenérů a nejen českých asi, když si přečtete Shaping, zjistíte, že autorka dostala psa do podobného stavu - pětiletý nemocný vynervovaný asociál schopný napadnout štěně - fenu... Proto nedoporučuji knihy dr. Šusty začátečníkům, protože si myslím, že je lepší člověka naučit svého psa číst a rozumět mu, v tomto mají vyznavači klikání většinou velké problémy. Zatím každé zvíře - kůň, pes, kočka, králík, morče, ovce - dali přednost interakci s námi než s klikací krabičkou a naučili jsme i ty ovce chodit na vodítku u nohy. Klikr jsme používali začátkem 90. let jako pomůcku pro práci s dravci a krkavci a také jen ze začátku, než se nám podařilo ta zvířata navázat na nás. PP používáme všichni několik tisíc let a není třeba z toho dělat vědu, počítat indexy, kreslit grafy a tak dále. Naproti tomu tzv. pozitivní motivace v podání našich trenérů je velmi tvrdá šikana. Některé její prvky používám u rozmalených, namyšlených psů jako formy trestu, ale pro některé psy je to celoživotní realita a těch je mi líto.
Jako příklad - www.mazlickoviny.cz Červíčkův deníček, dále Jak nebojovat s útěkářem a Výchova zlaťáčka trochu jinak a uděláte si určitě svůj názor.

Scyllo - já chápu vaše rozhořčení z toho, do jakých nechutných extrémů se pozitivní motivace může dostat a máte v tom naprostou pravdu, ale nezlobte se na mne - reagovat takhle na příspěvek, kde je hezky a názorně pro zadavatelku popisováno, jak postupovat, tak aby to štěně bavilo... to je dost nespravedlivý. Myslím, že podle různých předchozích příspěvků shavoid si člověk může udělat docela dobrou představu, že to není žádný magor, na psech jí záleží a pracuje s nimi a žije s nimi pohodový život. To, že tam nenapsala tisíc dalších věcí, co se psem dělá, jak a proč neznamená, že její štěně má s ní neveselý žití.

scylla napsal(a):
Co vás vede k tomu, že kůn je hloupý?

Sisi přece netvrdí, že je kůň hloupý. Jenom že má v průměru 500 kg a při (bohužel často) nezvládnuté výchově může být životu nebezpečný.

scylla napsal(a):
Co vás vede k tomu, že kůn je hloupý?

To jsem napsala?
Je to jako u všech zvířat, některá jsou taková jiná maková.
Například prase, delfín, pes, primáti, jsou mnohem chytřejší než koně. A i u koní je to velký rozdíl u různých jedinců.
Nešlo ale o to, hodnotit inteligenci koní, ale o to, že kůň v problémové situaci, kterou ON vyhodnotí jako život ohrožující, se stává velmi nebezpečný. A majitel, bez základních znalostí, není schopen tuto situaci zvládnout. Ten člověk prostě NEVÍ, CO MÁ DĚLAT !
Nepřečetl si návod na použití

scylla napsal(a):
Proč byste to měla dělat? Abyste věděla, co všechno se dá schovat za název tzv. pozitivní motivace a přestala jí doporučovat a dala si pozor na rozdíl mezi tzv. pozitivko a PP a -. jeslti mohu prosit - přestala doporučovat Trénink je rozhovor jako všelék na cokoli. Já tu knihu četla několikrát, velmi pozorně, a opravdu jsem v ní nenašla nic nového ani převratného. Není o výchově, je o učení cviků a triků.

Stejně jako pod název "komunikace se psem a čtení jeho signálů", které tak uznáváte Vy (ne že bych proti tomu já něco měla - naopak se mi to s pozitivkou skvěle doplňuje) se dá schovat také mnoho věcí - za psí komunikaci lidé označují sice přístup, kdy psa vedete svým chováním, ale i "dominantní" výpadky, při kterých si hrají na společný kontakt tím, že psa nepouští "jako vůdce smečky" ze dveří či k misce jako prvního. Také potom tvrdí, že se řídí podle psích komunikačních signálů, ale kvůli početné skupině hovad, co síří nesmysly, přeci neodsoudím celkově kontakt se psem.

Vždy záleží na lidech, jak moc vážně a hlavně jak moc špatně danou metodu pojmou. I když třeba trénuji pozitivkou, tak to neznamená, že bych si někdy pořídila na psa klec, že bych ho omezovala v přirozeném chování jako je volný pohyb, kontakt se psy či hrabání si myšek.

asurwic napsal(a):
Stejně jako pod název "komunikace se psem a čtení jeho signálů", které tak uznáváte Vy (ne že bych proti tomu já něco měla - naopak se mi to s pozitivkou skvěle doplňuje) se dá schovat také mnoho věcí - za psí komunikaci lidé označují sice přístup, kdy psa vedete svým chováním, ale i "dominantní" výpadky, při kterých si hrají na společný kontakt tím, že psa nepouští "jako vůdce smečky" ze dveří či k misce jako prvního. Také potom tvrdí, že se řídí podle psích komunikačních signálů, ale kvůli početné skupině hovad, co síří nesmysly, přeci neodsoudím celkově kontakt se psem.

Vždy záleží na lidech, jak moc vážně a hlavně jak moc špatně danou metodu pojmou. I když třeba trénuji pozitivkou, tak to neznamená, že bych si někdy pořídila na psa klec, že bych ho omezovala v přirozeném chování jako je volný pohyb, kontakt se psy či hrabání si myšek.

Tak nějak, já bych to tak dobře nenapsala. Já jsem teda psa naklikala na jméno, přivolání považuji za celkem důležité a nemyslím si, že by jim nějak moc ubližovalo když jim klikem tu činnost označím. Neomezuji je v hrabání myšek, to dělají každý den a mají k tomu přístup kdykoliv, já je vlastně většinou nechávám, aby byli "prostě psi", je mi fakt jedno, že vždycky vyletí na zahradu jako první a poštěkávají u dveří jako moc se těší až vyrazí. Třeba jsem v jedné knize o pozitivce četla, jak cvičitelka záměrně moc nenechává psa hrát si s jinými psy. Taky moc nechápu ten přístup, kdy berou štěně do nových prostředí a než by ho nechali se s prostředím srovnat, prozkoumat ho dle svého, mají psa neustále zavěšeného na hračce. Já štěně víceméně nechávám být, kde mi to dovolí ho pustím na volno - volně všechny kontaktuje sám, nekoriguji ho a nedávám žádné povely (stejně ani moc žádné nezná). Přivolání jenom doma kde si za odměnu zavěsí na pyžamo.

Zrzavci napsal(a):
Scyllo - já chápu vaše rozhořčení z toho, do jakých nechutných extrémů se pozitivní motivace může dostat a máte v tom naprostou pravdu, ale nezlobte se na mne - reagovat takhle na příspěvek, kde je hezky a názorně pro zadavatelku popisováno, jak postupovat, tak aby to štěně bavilo... to je dost nespravedlivý. Myslím, že podle různých předchozích příspěvků shavoid si člověk může udělat docela dobrou představu, že to není žádný magor, na psech jí záleží a pracuje s nimi a žije s nimi pohodový život. To, že tam nenapsala tisíc dalších věcí, co se psem dělá, jak a proč neznamená, že její štěně má s ní neveselý žití.

Díky za podporu, asi to byl spíše nějaký komunikační šum :). Holt se nemůže hádat u toho piva.

shavoid napsal(a):
BOCka žije :D, na baráku je tu pro více psů dost místa. Ráno jsme byli vyhnat ovečky ven a teď ožírá zbytky drobků z pelechu.

A co "říká" šeltičce? Snáší se v pohodě?

Zrzavci napsal(a):
Scyllo - já chápu vaše rozhořčení z toho, do jakých nechutných extrémů se pozitivní motivace může dostat a máte v tom naprostou pravdu, ale nezlobte se na mne - reagovat takhle na příspěvek, kde je hezky a názorně pro zadavatelku popisováno, jak postupovat, tak aby to štěně bavilo... to je dost nespravedlivý. Myslím, že podle různých předchozích příspěvků shavoid si člověk může udělat docela dobrou představu, že to není žádný magor, na psech jí záleží a pracuje s nimi a žije s nimi pohodový život. To, že tam nenapsala tisíc dalších věcí, co se psem dělá, jak a proč neznamená, že její štěně má s ní neveselý žití.

Naprostý souhlas!

"Jezevčík není šmejd, jen je inteligentní a sebevědomý, nenechá ze sebe dělat cvičenou opičku, proto s ním má tolik lidí problémy, zvlášť když chtějí místo psa hračku na dálkové ovládání.

"Poslušným hlupáčkem" je myšlen pes, který by si počínal tak, že by raději před takovým chováním zadavatelky uhnul, než aby s ní "diskutoval", vrčením jí vysvětloval své potřeby (klidu, odpočinku) a učil tímto způsobem i on ji."


Psi se nedělí na "inteligentní a seběvědomé" a na "poslušné hlupáčky". Psi se chovají podle toho, k čemu byli vyšlechtěni.

BOC coby ovčák musí pracovat v těsné interakci se svým psovodem. Jezevčík musí být naopak schopen rozhodovat se do určité míry sám za sebe, jinak by v noře neměl dlouhou životnost. Primitivní plemena, jež si pořád zachovávají jistou část své přírodní podstaty, budou na člověku závislí méně než společenští psíci, jejichž hlavním posláním bylo sedět svým majitelům na klíně atd.

Dnes je však trendem zaměňovat "inteligenci a osobnost" za prachobyčejnou nevychovanost - ať už jde o psy nebo o děti. Když budu potřebovat, aby můj pes uhnul, tak uhne. Když mu budu potřebovat sáhnout do misky nebo do tlamy, tak mu do ní sáhnu. A opravdu s ním o tom nechci "diskutovat".

shavoid napsal(a):
Díky za podporu, asi to byl spíše nějaký komunikační šum :). Holt se nemůže hádat u toho piva.

No není zač. Já jak říkám, scylle v něčem rozumím, ale to kam se tohle dostalo to je jako u všeho- není to o ničem jiném než o lidské hlouposti. Když sem kdysi přišel klikr, byla jsem za to ráda, protože to byla nová cesta, která mohla psům usnadnit život, protože člověk se mohl naučit se psem komunikovat srozumitelněji a nemuselo být na psy tlačeno, či fyzicky manipulováno, tak jak bývalo zvykem. Učení psa mohlo probíhat v úplném klidu, bez tlaku a psovi dává klikr netušené možnosti, kam jeho myšlení, schopnosti kombinovat atd posunout, jak jej rozvíjet a jak ho učit tak, aby on sám chtěl jít dál a posouvat svoje hranice a zároveň se u toho bavit. Pak se k tomu přidaly základní principy pozitivní motivace a já jsem byla zase ráda, že se psům hm a nejen jim otvírá nový prostor, možnosti. Poté se mi dostala do rukou knížka s názvem V životě je spousta věcí zadarmo, kde na příkladu ameriky bylo ukázáno, kam až to může zajít a já si říkala, že snad nejsme tak stupidní, jako oni. No.... Jenže - to je o lidech a o tom co z toho, co může být pro zvířata a jejich učení sem přínosem, dokážou ve svý stupiditě, vlastní zaslepenosti a kšeftu /protože bohužel ze všeho kolem psů je dneska kšeft/ udělat. V tomhle případě to není o způsobu či metodě, ale o jejím používání - tam je jádro pudla, či zakopaný pes, abychom zůstali v kynologii.

shavoid napsal(a):
Tak nějak, já bych to tak dobře nenapsala. Já jsem teda psa naklikala na jméno, přivolání považuji za celkem důležité a nemyslím si, že by jim nějak moc ubližovalo když jim klikem tu činnost označím. Neomezuji je v hrabání myšek, to dělají každý den a mají k tomu přístup kdykoliv, já je vlastně většinou nechávám, aby byli "prostě psi", je mi fakt jedno, že vždycky vyletí na zahradu jako první a poštěkávají u dveří jako moc se těší až vyrazí. Třeba jsem v jedné knize o pozitivce četla, jak cvičitelka záměrně moc nenechává psa hrát si s jinými psy. Taky moc nechápu ten přístup, kdy berou štěně do nových prostředí a než by ho nechali se s prostředím srovnat, prozkoumat ho dle svého, mají psa neustále zavěšeného na hračce. Já štěně víceméně nechávám být, kde mi to dovolí ho pustím na volno - volně všechny kontaktuje sám, nekoriguji ho a nedávám žádné povely (stejně ani moc žádné nezná). Přivolání jenom doma kde si za odměnu zavěsí na pyžamo.

Na Vašem podporování radostné reakce na jméno nevidím žádný problém. Na přivolání tím získáte ten nejlepší základ. Naopak, kdyby takto zpočátku postupovali všichni, tak jsem téměř bez práce (krom jiného převychovávám a pracuji s problémovými psy).

balisek napsal(a):
"Jezevčík není šmejd, jen je inteligentní a sebevědomý, nenechá ze sebe dělat cvičenou opičku, proto s ním má tolik lidí problémy, zvlášť když chtějí místo psa hračku na dálkové ovládání.

"Poslušným hlupáčkem" je myšlen pes, který by si počínal tak, že by raději před takovým chováním zadavatelky uhnul, než aby s ní "diskutoval", vrčením jí vysvětloval své potřeby (klidu, odpočinku) a učil tímto způsobem i on ji."


Psi se nedělí na "inteligentní a seběvědomé" a na "poslušné hlupáčky". Psi se chovají podle toho, k čemu byli vyšlechtěni.

BOC coby ovčák musí pracovat v těsné interakci se svým psovodem. Jezevčík musí být naopak schopen rozhodovat se do určité míry sám za sebe, jinak by v noře neměl dlouhou životnost. Primitivní plemena, jež si pořád zachovávají jistou část své přírodní podstaty, budou na člověku závislí méně než společenští psíci, jejichž hlavním posláním bylo sedět svým majitelům na klíně atd.

Dnes je však trendem zaměňovat "inteligenci a osobnost" za prachobyčejnou nevychovanost - ať už jde o psy nebo o děti. Když budu potřebovat, aby můj pes uhnul, tak uhne. Když mu budu potřebovat sáhnout do misky nebo do tlamy, tak mu do ní sáhnu. A opravdu s ním o tom nechci "diskutovat".

Nedovedu si představit, že by se jakékoliv společenské plemeno okamžitě a bez povelu ke mně vrátilo od jakéhokoliv podnětu (psi, lidi, jídlo...), když se otočím a rozejdu se jinam. Naopak u primitivních plemen považuji za samozřejmost, když bez varování třeba změním směr chůze nebo je začnu přehlížet, že zareagují a okamžitě projeví svou závislost na smečce.

Asi jste se s moc rozdílnými typy psů nesetkala...

asurwic napsal(a):
Nedovedu si představit, že by se jakékoliv společenské plemeno okamžitě a bez povelu ke mně vrátilo od jakéhokoliv podnětu (psi, lidi, jídlo...), když se otočím a rozejdu se jinam. Naopak u primitivních plemen považuji za samozřejmost, když bez varování třeba změním směr chůze nebo je začnu přehlížet, že zareagují a okamžitě projeví svou závislost na smečce.

Asi jste se s moc rozdílnými typy psů nesetkala...

Nevím, opravdu s nimi osobní zkušenost nemám. Avšak pokud je potkávám venku, tak je to prakticky výhradně na vodítku - ať u se jedná o basenji, faraony, podenky, thajce. šiby, seveřany... Sami majitelé tvrdí, že žijí tak nějak vedle Vás, aniž by projevovali takovou tu typickou "psí oddanost".

PS: Ze psů jsem osobně měla středního pudla (nalezenec, možná ne zcela čistokrevný), velkého loveckého španěla (irský vodní), dvě plemena chrtů (whippety + irské vlkodavy) a nyní poprvé čistě společenské plemeno - číňana.

scylla napsal(a):
Po stopadesáte sedmé - tzv. poztivka v praxi znamená 20% krmení do misky, zbytek při výcviku i u štěňat, spoustu kontrol, klec, halti ohlávku, přenos hodnot, wellfare za odměnu, vše za nulovou variantu - sednutí a oční kontakt, puštění z vodítka je odměna, čuchání myšiček je odměna, sociální kontakt je odměna - stačí se podívat na články a videa různých škol tzv. pozitivní motivace, podívejte se na jejich stránky, čtěte jejich články, podívejte se na jejich videa, specielně na videa paní Bohnmové to je prostě hrůza. Společný jmenovatel je to, že neumí a ani nechtějí číst psa, jeho signály, je jim jedno, co jim pes říká celým tělem. U výcvikové školy Arka jsem se dočetla, že pes je sobec a oportunista, že není empatický, že se neučí napodobováním a že je nutné motivovat psa jeho krmnou dávkou, že pokud pes získá radost z práce samotné a ne z odměny, je to špatně, protože se odměňuje sám a psovod ztrácí kontrolu a je třeba tomu zamezit a podobné zhovadilosti. Také škola tzv. pozitivní motivace, která pořádá kurzy a přednášky a přitom o psech ví kulové. Namyšlenost, používání "odborných", nejlépe anglických termínů a naprostá neznalost toho, jak uvažuje pes, to spojuje vyznavače tzv. pozitivní motivace, a že jsem se byla podívat na dost takových. To je realita života mnoha psů, jejichž majitelé se dali zblbnout tzv. pozitivní motivací, která pro psa znamená celoživotní tvrdou šikanu. Měla jsem už 3 psy naprosto zničené´, zlomené, vynervované touto metodou a kdybyste je viděla, bylo by vám jich velice líto. PP je něco jiného než tzv. pozitivní motivace v podání českých trenérů a nejen českých asi, když si přečtete Shaping, zjistíte, že autorka dostala psa do podobného stavu - pětiletý nemocný vynervovaný asociál schopný napadnout štěně - fenu... Proto nedoporučuji knihy dr. Šusty začátečníkům, protože si myslím, že je lepší člověka naučit svého psa číst a rozumět mu, v tomto mají vyznavači klikání většinou velké problémy. Zatím každé zvíře - kůň, pes, kočka, králík, morče, ovce - dali přednost interakci s námi než s klikací krabičkou a naučili jsme i ty ovce chodit na vodítku u nohy. Klikr jsme používali začátkem 90. let jako pomůcku pro práci s dravci a krkavci a také jen ze začátku, než se nám podařilo ta zvířata navázat na nás. PP používáme všichni několik tisíc let a není třeba z toho dělat vědu, počítat indexy, kreslit grafy a tak dále. Naproti tomu tzv. pozitivní motivace v podání našich trenérů je velmi tvrdá šikana. Některé její prvky používám u rozmalených, namyšlených psů jako formy trestu, ale pro některé psy je to celoživotní realita a těch je mi líto.
Jako příklad - www.mazlickoviny.cz Červíčkův deníček, dále Jak nebojovat s útěkářem a Výchova zlaťáčka trochu jinak a uděláte si určitě svůj názor.

No, vidíte...a já bych naopak řekla, že při výcviku pozitivním posilováním je nutno číst psa a jeho signály, že na pozitivce je právě to pěkné, že je šitá každému zvířeti na míru - nelze jeden postup napasovat každému jedinci, samo zvíře si určuje, jak bude trénink probíhat.
Pozitivka nutí majitele myslet, pátrat po příčině chování, neposuzovat ho izolovaně, nýbrž v souvislosti s podnětem a důsledkem a tomu přizpůsobit výcvik.
Správně provedená pozitivka zvíře k ničemu nenutí, pokud se kůň uprostřed lekce rozhodne, že se jde pást, tak se jde pást a nejede přes to vlak. Ten můj se ale většinou rozhodne, že dá přednost klikací krabičce
Možná jste viděla nějaká hrůzná videa, je to možné- hrůznými videi se you tube jen hemží. Ale asi tak - potkávám spoustu řidičů, co jezdí jako prasata a přesto netvrdím, že každý, kdo usedá za volant je špatný. Někteří majitelé psů krmí barfem úplně blbě- zavrhnete proto barf ?
Psa se snažím vychovávat převážně pozitivkou, klec nevlastním, myši vyhrabává denně a denně si hraje s kamarády, nikoliv za odměnu.
Knihy dr. Šusty doporučuju moc ráda, i začátečníkům, na rozdíl od jiných totiž nutí lidi myslet.
Anglické termíny, které vás tak popuzujou, jsou prima z toho důvodu, že na celém světe prostě víme, o čem je řeč. Neberte to špatně, já mám pocit, že vy máte trochu chaos i v těch českých.
Tyto věty tak nějak mluví za vše
Naproti tomu tzv. pozitivní motivace v podání našich trenérů je velmi tvrdá šikana. Některé její prvky používám u rozmalených, namyšlených psů jako formy trestu, ale pro některé psy je to celoživotní realita a těch je mi líto.