Už to zase začne - Vánoce, Silvestr

asurwic napsal(a):
Já trénuji postupnou zvykačkou v průběhu celého roku - v listopadu už je trošku pozdě začít tento problém řešit. V našem případě i psi, kteří se k mě dostali až v dospělosti se strachem z ohňostroje, s námi koukají na terase na světlice na Nový rok bez problémů. Starší členové smečky se na to dokonce těší, protože vědí, že rána znamená společnou zábavu. Můj retrívr na každý dělbuch začne předvádět své nejlepší povely, abych viděla, že hodlá doopravdy slavit a zaslouží si mňamky. Asi jsem jedna z mála, ale Silvestr si s mými psy vážně užíváme, protože mají dovolené téměř vše a řádně toho zneužívají.

Výborná metoda .
Náš předchozí pes byl hluchý, takže jsme Silvestra neřešili. Naše nynější 20měsíční AUO snad bude v pohodě, doufám v to, loni byla s dcerou u známých v klidné oblasti. Tady, v centru Brna, to bude jiná káva. Tedy, pokud mi zase někam neodfrčí, jako že je to dost možné.

RomčaJelča napsal(a):
Výborná metoda .
Náš předchozí pes byl hluchý, takže jsme Silvestra neřešili. Naše nynější 20měsíční AUO snad bude v pohodě, doufám v to, loni byla s dcerou u známých v klidné oblasti. Tady, v centru Brna, to bude jiná káva. Tedy, pokud mi zase někam neodfrčí, jako že je to dost možné.

Tak ať to v pohodě zvládnete. U mě také jedno štěně bude mít první Silvestr, ale celkově je to kliďas a typuji, že se zařídí podle ostatních rozumných psů a bude se mu to líbit. Při poslední "zkoušce pyrotechniky" ho rány ani světlice nezajímaly, ale zato potom šťastně aportoval vyhořelé krabičky.

asurwic napsal(a):
Já trénuji postupnou zvykačkou v průběhu celého roku - v listopadu už je trošku pozdě začít tento problém řešit. V našem případě i psi, kteří se k mě dostali až v dospělosti se strachem z ohňostroje, s námi koukají na terase na světlice na Nový rok bez problémů. Starší členové smečky se na to dokonce těší, protože vědí, že rána znamená společnou zábavu. Můj retrívr na každý dělbuch začne předvádět své nejlepší povely, abych viděla, že hodlá doopravdy slavit a zaslouží si mňamky. Asi jsem jedna z mála, ale Silvestr si s mými psy vážně užíváme, protože mají dovolené téměř vše a řádně toho zneužívají.

Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické plemeno, svéráz, takového psa jsem ještě neměla, asi tak.

zdenula napsal(a):
Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické plemeno, svéráz, takového psa jsem ještě neměla, asi tak.

Nesvádějte vinu na fenu - Vy s ní máte pracovat. Ona sama to samozřejmě nezvládne. Všechno jde, když se za prvé chce, za druhé ví se jak, za třetí překoná se lenost a za čtvrté připustí se, že existuje problém. Velikost ani vrozená labilita není s vnímáním ohňostroje nijak spojena.

Začněte pomalu. Než půjdete do tréninku naostro, tak jen ťukejte věcmi o sebe, pouštějte zvuky petard třeba z mobilu, kde máte nastavitelnou hlasitost a podobně. Letos to musíte jen přežít, ale od nového roku máte času na přípravu vážně dost.

"vrozená labilita není s vnímáním ohňostroje nijak spojena."
prosím o vysvětlení toho, jak nemá labilita psa nic společného s reakcí na nárazový zvuk.

asurwic napsal(a):
Nesvádějte vinu na fenu - Vy s ní máte pracovat. Ona sama to samozřejmě nezvládne. Všechno jde, když se za prvé chce, za druhé ví se jak, za třetí překoná se lenost a za čtvrté připustí se, že existuje problém. Velikost ani vrozená labilita není s vnímáním ohňostroje nijak spojena.

Začněte pomalu. Než půjdete do tréninku naostro, tak jen ťukejte věcmi o sebe, pouštějte zvuky petard třeba z mobilu, kde máte nastavitelnou hlasitost a podobně. Letos to musíte jen přežít, ale od nového roku máte času na přípravu vážně dost.

Pro asurwic:
Vážená nebo Vážený !
Děkuji za Váš příspěvek a názor, na který musím reagovat. Na svou fenku samozřejmě žádnou vinu nesvádím a ani svádět nemohu, je to zvíře. Za prvé - ne vždy všechno jde, když se chce ! Za druhé - připouštím, že nevím, jak na to, proto jsem vznesla i svůj dotaz, za třetí - neobviňujte mě z lenosti, vůbec mě neznáte, za čtvrté - že problém je, vím, proto, a to znovu opakuji, jsem sem vznesla dotaz. Bohužel jsem také pochopila, že pokud zde požádáte o radu, dočkáte se často hlavně kritiky své osoby, jak jste neschopná, že si neporadíte s vlastním psem. Jsem starší osoba, mám čtvrtého psa a představte si, že s touto fenkou si opravdu v době ohňostrojů nedokážu poradit! Má za sebou velmi špatný zážitek, kdy byla jako roční pejsek napadena psem velkého plemene a doslova zrasována a toto si nese již sedm let v sobě. Strach je v ní doslova zakořeněn a myslím, že to tak bude mít do konce života. To na vysvětlení, že ne vždy všechno jde, když se chce !

zdenula napsal(a):
Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické plemeno, svéráz, takového psa jsem ještě neměla, asi tak.

V klidu - samozřejmě existují psy, které mají z ohňostrojů naprostou hrůzu, kterou nelze odstranit. Taky jsem měla takového. Můžete zkusit přírodní přípravky Zylkene, Serene nebo Alavis Calming. Případně si můžete nechat u veterináře napsat nějaká sedativa (než jsme se přestěhovali ze sídliště na vesnici, psal nám vet Diazepam).

Svoje udělá také umístění psa do takové části bytu, kde bude co nejvíce izolován od vnějšího hluku. Náš trávil Silvestra (zcela dobrovolně a z vlastní vůle) na záchodě.

Podobně jako asurwic, prostě ohňostroj komentujeme "jééééé" což naši psi chápou něco jako super a že jsme objevili něco úžasného...jinak když jsou hony a střílí tak se ale naše jedna fena taky bojí a chce jít z vycházky dom...ale ohňostroj už vládáme, jinak jsme to dřív dělali tak, že jsme měli na půlnoc dost zesílenou televizi a měli nucenou zábavu hodně jsme se bavili a smály aby jsme ty dělobuchy přehlučili, přece jen v baráku a se zavřenými okny to duní ale není to taková katastrofa.

zdenula napsal(a):
Dobrý večer všem. Blíží se vánoce a konec roku a s tím spojené ohňostroje a rány, které našim pejskům nedělají vůbec dobře. Prosím o vaše zkušenosti s přípravky, které alespoň částečně pomohou pejskům přežít jejich stres. Moje fenka,8 let, čím je starší, tím víc vyšiluje, proto prosím o rady. Předem děkuji za odpovědi.

Proč jí tedy cíleně nepřipravujete v průběhu roku na toto období? Přípravky jsou z větší části k ničemu a je nesmysl v prosinci začít řešit, že se blíží Silvestr, to je krajní nezodpovědnost, když víte, že s tím má váš pes problém.

zdenula napsal(a):
Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické plemeno, svéráz, takového psa jsem ještě neměla, asi tak.

Ale všechno jde, jen nevíte, jak do toho a svádíte to na ní.

zdenula napsal(a):
Pro asurwic:
Vážená nebo Vážený !
Děkuji za Váš příspěvek a názor, na který musím reagovat. Na svou fenku samozřejmě žádnou vinu nesvádím a ani svádět nemohu, je to zvíře. Za prvé - ne vždy všechno jde, když se chce ! Za druhé - připouštím, že nevím, jak na to, proto jsem vznesla i svůj dotaz, za třetí - neobviňujte mě z lenosti, vůbec mě neznáte, za čtvrté - že problém je, vím, proto, a to znovu opakuji, jsem sem vznesla dotaz. Bohužel jsem také pochopila, že pokud zde požádáte o radu, dočkáte se často hlavně kritiky své osoby, jak jste neschopná, že si neporadíte s vlastním psem. Jsem starší osoba, mám čtvrtého psa a představte si, že s touto fenkou si opravdu v době ohňostrojů nedokážu poradit! Má za sebou velmi špatný zážitek, kdy byla jako roční pejsek napadena psem velkého plemene a doslova zrasována a toto si nese již sedm let v sobě. Strach je v ní doslova zakořeněn a myslím, že to tak bude mít do konce života. To na vysvětlení, že ne vždy všechno jde, když se chce !

Nechala jste 7 let fenu ve strachu? Proč? Jak by se mohla ona zvednout, když jste jí odsoudila k tomu, že bude mít v sobě strach do konce života? Jak si má ona věřit, když vy jí nevěříte a nevěříte ani sama sobě? O tom to celé je. Naopak, všechno jde, když se chce, ale vy nechcete.

balisek napsal(a):
V klidu - samozřejmě existují psy, které mají z ohňostrojů naprostou hrůzu, kterou nelze odstranit. Taky jsem měla takového. Můžete zkusit přírodní přípravky Zylkene, Serene nebo Alavis Calming. Případně si můžete nechat u veterináře napsat nějaká sedativa (než jsme se přestěhovali ze sídliště na vesnici, psal nám vet Diazepam).

Svoje udělá také umístění psa do takové části bytu, kde bude co nejvíce izolován od vnějšího hluku. Náš trávil Silvestra (zcela dobrovolně a z vlastní vůle) na záchodě.

Sedativa psa ochromí tak, že nemůže svůj strach dát najevo, protože je zblblý z útlumových léků, ale stále se bojí, svůj strach cítí a prožívá a nemůže ho ventilovat, takže se problém velice zhoršuje.

zdenula napsal(a):
Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické plemeno, svéráz, takového psa jsem ještě neměla, asi tak.

Poraďte mi, prosím, které plemeno si tedy nemám pořizovat.

scylla napsal(a):
Sedativa psa ochromí tak, že nemůže svůj strach dát najevo, protože je zblblý z útlumových léků, ale stále se bojí, svůj strach cítí a prožívá a nemůže ho ventilovat, takže se problém velice zhoršuje.

Sedativum působí tak, že je člověku nebo zvířeti jedno, co se děje, tudíž je strach opravdu utlumen.

RomčaJelča napsal(a):
Sedativum působí tak, že je člověku nebo zvířeti jedno, co se děje, tudíž je strach opravdu utlumen.

Dejte psovi například sedalin a uvidíte, že to tak není.

zdenula napsal(a):
Pro asurwic:
Vážená nebo Vážený !
Děkuji za Váš příspěvek a názor, na který musím reagovat. Na svou fenku samozřejmě žádnou vinu nesvádím a ani svádět nemohu, je to zvíře. Za prvé - ne vždy všechno jde, když se chce ! Za druhé - připouštím, že nevím, jak na to, proto jsem vznesla i svůj dotaz, za třetí - neobviňujte mě z lenosti, vůbec mě neznáte, za čtvrté - že problém je, vím, proto, a to znovu opakuji, jsem sem vznesla dotaz. Bohužel jsem také pochopila, že pokud zde požádáte o radu, dočkáte se často hlavně kritiky své osoby, jak jste neschopná, že si neporadíte s vlastním psem. Jsem starší osoba, mám čtvrtého psa a představte si, že s touto fenkou si opravdu v době ohňostrojů nedokážu poradit! Má za sebou velmi špatný zážitek, kdy byla jako roční pejsek napadena psem velkého plemene a doslova zrasována a toto si nese již sedm let v sobě. Strach je v ní doslova zakořeněn a myslím, že to tak bude mít do konce života. To na vysvětlení, že ne vždy všechno jde, když se chce !

Svádíte - nebo ji spíše považujete za dopředu odepsanou a netrénovatelnou (viz. Mou fenku bohužel nelze na ty rány a světla natrénovat. Je to malé, hysterické...). To si Vaše fenečka určitě nezaslouží. Každý pejsek má ještě nějakou budoucnost a může vždy překonat jedeno trauma, které musel prožít.

Pokud má můj pes špatný zážitek či si ho vezmu domů už jako jedno velké vynervované neštěstí, tak se mu snažím pomoci, popřípadě vyhledám odbornou pomoc, když to nezvládnu sama.7 let bych se nedokázala koukat na to, jak ve dle mě žije ve stresu a v napětí.

Také jsem měla fenu, která nedokázala zvládnou přítomnost žádných lidí a už při pohybu ruky se pomočila a doslova na packách skácela k zemi, to samé když viděla psy, jimiž byla dlouhodobě napadána. První Silvestr rány absolutně nezvládala, protože jsme pracovala na tom, aby vydržela vůbec něčí přítomnost. Druhý už mi seděla na klíně, dívala se se zbytkem smečky na světýlka a za každý můj komentář ohňostroje či ránu samotnou mě olizovala a kradla pamlsky z kapes i přímo z čumáků ostatních hafanů. Takže vím, že v případě problému všechno nelze hned, ale 7 let už není o tom, že by to nešlo, ale o tom, že se problém neřeší.

Jinak kromě svého názor na daný problém jsem Vám napsala radu, ať trénujete postupně a v průběhu celého roku a uděláte z rány nejen běžnou, ale přímo skvělou věc.

scylla napsal(a):
Sedativa psa ochromí tak, že nemůže svůj strach dát najevo, protože je zblblý z útlumových léků, ale stále se bojí, svůj strach cítí a prožívá a nemůže ho ventilovat, takže se problém velice zhoršuje.

Ještě bych doplnila, že kromě potlačení reakcí, které neřeší problém, jsou sedativa ve větších městech naprosto nepoužitelná. U nás od Mikuláše až do Nového roku jsou každý den rány, takže bych musela mít psa na prášcích v podstatě měsíc.

scylla napsal(a):
Dejte psovi například sedalin a uvidíte, že to tak není.

A veterináři ho přesto doporučují?

Jsem zvědavá, jak bude reagovat můj hafan tento rok, minulý rok mu to bylo uplně šumák, šli jsme ještě v 10 na procházku, podívat se na světýlka. Když jsme si ho v létě přivezli byla zrovna bouřka a společně jsme koukali jak to bliká a já mu to komentovala, jak je to hezký. Celkově mu nevadí žádný hluk. Souhlasím s příspěvky asurwic a scylly. Taky bych to řešila a ne se 7 let dívala na k smrti vystrašeného psa, a ty příběhy, co jsem četla o psech co dostali nějaká sedativa a vlastně to pro ně bylo ještě horší, protože s nemohli hýbat apod..No nikdy bych to psovi nedala, to bych radši jela se psem na samotu, když už ho to nechci učit.

asurwic napsal(a):
Ještě bych doplnila, že kromě potlačení reakcí, které neřeší problém, jsou sedativa ve větších městech naprosto nepoužitelná. U nás od Mikuláše až do Nového roku jsou každý den rány, takže bych musela mít psa na prášcích v podstatě měsíc.

Mně se teď asi v rychlosti zamotaly příběhy . Já bych se přimlouvala za minidávku sedativa v situaci, kdy tady kdosi zvyká ustrašeného pejska na novou rodinu a kdy se ten pes nenechá ani pohladit. Ohledně Silvestra jsem na to vůbec nepomyslela. Našeho psa naštěstí nechává ruch velkoměsta chladným a nereaguje na rozdíl od jiných psů ani na průjezd tramvají atd., tak jsem za to ráda. Ještě nevím, zda Silvestra strávíme spolu, ale pevně věřím, že se petard bát nebude.

RomčaJelča napsal(a):
A veterináři ho přesto doporučují?

Pojem "veterináři doporučují" pro mě znamená vyvarovat se tomu. Nejsou to odborníci na behaviorismus, chovatelství, krmení a někteří dokonce ani na zdravotní problémy.

scylla napsal(a):
Dejte psovi například sedalin a uvidíte, že to tak není.

Víte, ale hypnotik je celá řada a v žádném případě nezpůsobují strnutí těla při plném vědomí zvířete. V tom smyslu, že by se jako zvíře nemohlo pohnout a přitom strach vnímalo. Takhle narkotika nepůsobí - aspoň ta, která mají veterináři k dispozici. S několika z těch léků pracuji. My jsme s tím doma osobní zkušenost se psy udělat naštěstí nemuseli.

RomčaJelča napsal(a):
Mně se teď asi v rychlosti zamotaly příběhy . Já bych se přimlouvala za minidávku sedativa v situaci, kdy tady kdosi zvyká ustrašeného pejska na novou rodinu a kdy se ten pes nenechá ani pohladit. Ohledně Silvestra jsem na to vůbec nepomyslela. Našeho psa naštěstí nechává ruch velkoměsta chladným a nereaguje na rozdíl od jiných psů ani na průjezd tramvají atd., tak jsem za to ráda. Ještě nevím, zda Silvestra strávíme spolu, ale pevně věřím, že se petard bát nebude.

Jo, to jsem si blbě rozuměl\ - pardon za nepochopení.
Já když mám nově na trénink nepoužitelného psa, tak chci, aby mě začal co nejdříve vnímat a sám projevil nějakou iniciativu, k čemuž mu prášky nepomohou. Nenechám ho zdrhat a snažím se, aby mi ani nerezignoval.

asurwic napsal(a):
Pojem "veterináři doporučují" pro mě znamená vyvarovat se tomu. Nejsou to odborníci na behaviorismus, chovatelství, krmení a někteří dokonce ani na zdravotní problémy.

no, u některých z nich je to bohužel pravda.
My jsme taky kdysi jeli k mladé MVDr., který se prý zabývá psí dušičkou. Jojo, slečna doktorka ani nevstala od stolu, aby si zvíře prohlídla a třeba pohladila. Vyinkasovala přes tisícovku za biochemický rozbor a šli jsme.

asurwic napsal(a):
Jo, to jsem si blbě rozuměl\ - pardon za nepochopení.
Já když mám nově na trénink nepoužitelného psa, tak chci, aby mě začal co nejdříve vnímat a sám projevil nějakou iniciativu, k čemuž mu prášky nepomohou. Nenechám ho zdrhat a snažím se, aby mi ani nerezignoval.

To je samozřejmé, to ano.

RomčaJelča napsal(a):
no, u některých z nich je to bohužel pravda.
My jsme taky kdysi jeli k mladé MVDr., který se prý zabývá psí dušičkou. Jojo, slečna doktorka ani nevstala od stolu, aby si zvíře prohlídla a třeba pohladila. Vyinkasovala přes tisícovku za biochemický rozbor a šli jsme.

Já když začínala s kynologií, tak jsem v celém městě nenašla veterináře, který by poznal blbou potravinovou alergii. Sama jsem si diagnostikovala psa a protože jsem veterináře urazila, že jsem mu řekla, co by to mohlo být (vždyť to přeci musí vědět lépe on), tak jsem si i sama zařizovala laboratorní rozbor krve, který se potvrdil. Šla jsem za ním, abych mu sdělila výsledek. Doslova ho "nezajímalo, co psovi je", ale řešil, že jsem mu ještě nezaplatila léky, které mému hafanovi málem kompletně zničili zdraví (zůstaly mu po nich trvalé následky ve funkčnosti ledvin a v orientaci se v prostoru). Po této zkušenosti a pár dalších jsem proti "veterinárním výrokům" vážně zaujatá.

asurwic napsal(a):
Já když začínala s kynologií, tak jsem v celém městě nenašla veterináře, který by poznal blbou potravinovou alergii. Sama jsem si diagnostikovala psa a protože jsem veterináře urazila, že jsem mu řekla, co by to mohlo být (vždyť to přeci musí vědět lépe on), tak jsem si i sama zařizovala laboratorní rozbor krve, který se potvrdil. Šla jsem za ním, abych mu sdělila výsledek. Doslova ho "nezajímalo, co psovi je", ale řešil, že jsem mu ještě nezaplatila léky, které mému hafanovi málem kompletně zničili zdraví (zůstaly mu po nich trvalé následky ve funkčnosti ledvin a v orientaci se v prostoru). Po této zkušenosti a pár dalších jsem proti "veterinárním výrokům" vážně zaujatá.

Hmm, to naprosto chápu.

asurwic napsal(a):
Já když začínala s kynologií, tak jsem v celém městě nenašla veterináře, který by poznal blbou potravinovou alergii. Sama jsem si diagnostikovala psa a protože jsem veterináře urazila, že jsem mu řekla, co by to mohlo být (vždyť to přeci musí vědět lépe on), tak jsem si i sama zařizovala laboratorní rozbor krve, který se potvrdil. Šla jsem za ním, abych mu sdělila výsledek. Doslova ho "nezajímalo, co psovi je", ale řešil, že jsem mu ještě nezaplatila léky, které mému hafanovi málem kompletně zničili zdraví (zůstaly mu po nich trvalé následky ve funkčnosti ledvin a v orientaci se v prostoru). Po této zkušenosti a pár dalších jsem proti "veterinárním výrokům" vážně zaujatá.

Mám bohužel podobnou zkušenost s tím, že mojí čubu vet předávkoval atb a tím došlo k selhání jater. Od té doby mám z vetů skoro strach a vůbec nevím, kam se psy chodit, nedej bože, kdybych potřebovala akutně pohotovost...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám bohužel podobnou zkušenost s tím, že mojí čubu vet předávkoval atb a tím došlo k selhání jater. Od té doby mám z vetů skoro strach a vůbec nevím, kam se psy chodit, nedej bože, kdybych potřebovala akutně pohotovost...

S tou pohotovostí se také děsím. Já si sice klidně najedu 60 km tak i zpátky (nic jiného mi ani nezbývá) pro léky, které si u naší ochotné veterinářky objednám, ale v nějakém neodkladném případě bych musela k místním expertům. Nedovedu si představit, jak by si poradili třeba operací.

RomčaJelča napsal(a):
A veterináři ho přesto doporučují?

Veterináři ho doporučují, protože pes je omámený a neblbne, tedy majitel má pocit, že je vyřešeno a je spokojený. Dobrý veterinář vám ho na tento problém určitě nedá.

asurwic napsal(a):
Já když začínala s kynologií, tak jsem v celém městě nenašla veterináře, který by poznal blbou potravinovou alergii. Sama jsem si diagnostikovala psa a protože jsem veterináře urazila, že jsem mu řekla, co by to mohlo být (vždyť to přeci musí vědět lépe on), tak jsem si i sama zařizovala laboratorní rozbor krve, který se potvrdil. Šla jsem za ním, abych mu sdělila výsledek. Doslova ho "nezajímalo, co psovi je", ale řešil, že jsem mu ještě nezaplatila léky, které mému hafanovi málem kompletně zničili zdraví (zůstaly mu po nich trvalé následky ve funkčnosti ledvin a v orientaci se v prostoru). Po této zkušenosti a pár dalších jsem proti "veterinárním výrokům" vážně zaujatá.

Naštěstí máme veterináře dobré, hledali jsme je dlouho, ale našli. Byla jsem několikrát svědkem toho, že k nim přišel člověk se zvířetem, kterému jiný vet zničil zdraví nebo určil špatnou diagnozu. Naši vetové všechno po pravdě vysvětlí, diagnozu, prognózu, možnou léčbu, léky, jejich možné vedlejší účinky.

Behavioristy vety beru jako něco, od čeho se má rychle zdrhat.

scylla napsal(a):
Dejte psovi například sedalin a uvidíte, že to tak není.

A co je takový ten oblbovák před operací jak je člověk strašně happy a vůbec ničeho se nebojí? to by mohlo něco takového pomoci ne? že pes bude jakože happy

scylla napsal(a):
Nechala jste 7 let fenu ve strachu? Proč? Jak by se mohla ona zvednout, když jste jí odsoudila k tomu, že bude mít v sobě strach do konce života? Jak si má ona věřit, když vy jí nevěříte a nevěříte ani sama sobě? O tom to celé je. Naopak, všechno jde, když se chce, ale vy nechcete.

Jsem zadavatelka. Možná jsem se špatně vyjádřila, ale na vysvětlenou musím napsat, že fenka
má od napadení strach z velkých psů a to ještě jen z těch, kteří ji připomínají toho, který ji napadl. Myslím, že je jinak v pohodě až na ty ohňostroje a dělbuchy a to se bohužel s věkem zhoršuje, protože se střílí kolem celého našeho domu. Nemáme možnost někam odjet. Řešila jsem to přírodním přípravkem od firmy Biophar a Silvestra trávíme v koupelně, ve vaně. Žádnou chemii typu Sedalin v žádném případě nechci, ale možná by mi mohl někdo poradit nějaká homeopatika.

Oprava: firma se jmenuje Beaphar.

"až na ty ohňostroje a dělbuchy a to se bohužel s věkem zhoršuje, protože se střílí kolem celého našeho domu. Nemáme možnost někam odjet. Řešila jsem to přírodním přípravkem od firmy Biophar a Silvestra trávíme v koupelně, ve vaně."

a lidi se ti tady snaží říci, že to řešitelné je, ale je to práce - tudíž aktivní činnost ze strany člověka, a že to může, ale i nemusí, být běh na dlouhou trať.

Jakým jiným způsobem, než je podávání jakýchkoliv léčiv či "léčiv", jsi tento problém řešila dosud?...když to teda jako nejde...?

zdenula napsal(a):
Jsem zadavatelka. Možná jsem se špatně vyjádřila, ale na vysvětlenou musím napsat, že fenka
má od napadení strach z velkých psů a to ještě jen z těch, kteří ji připomínají toho, který ji napadl. Myslím, že je jinak v pohodě až na ty ohňostroje a dělbuchy a to se bohužel s věkem zhoršuje, protože se střílí kolem celého našeho domu. Nemáme možnost někam odjet. Řešila jsem to přírodním přípravkem od firmy Biophar a Silvestra trávíme v koupelně, ve vaně. Žádnou chemii typu Sedalin v žádném případě nechci, ale možná by mi mohl někdo poradit nějaká homeopatika.

Silvestra je potřeba si užívat a to tak, aby to pes viděla a celoročně pracovat na odstranění strachu. Opravdu to jde.