Pejsek z útulku

Ano, můj pes je z útulku.

A je pejsek bezproblémobý?

Marketa123 napsal(a):
A je pejsek bezproblémobý?

To záleží na konkrétním psovi.

Marketa123 napsal(a):
A je pejsek bezproblémobý?

Záleží, co si představujete pod slovem bezproblémový.
A každý pes je jiný. Začátečník navíc neví, na co se dívat. Proto mi připadá dobrý jít do útulku s někým, kdo se ve psech trochu vyzná.
Já jsem šla do útulku jako naprostý laik, vybrala si psa, kterej se mi líbil, a pak už to prostě byl náš boj a učila jsem se spolu s ním. Tím byly žel napáchány různý chyby, který jsme od tý doby napravovali. Ale žádnej učenej z nebe nespadl a takhle to asi mívá víc lidí, že u prvního psa napáchá chyby z neznalosti.

Marketa123 napsal(a):
Dobrý den můžu se zeptat jestli ma někdo zkušenksti s pejskem z útulku?

Jo, jo - mám doma 2 chlupáče, které lidé opustili.

Měla jsem čuvačku z útulku.Nejdříve se všeho bála, lidí, hluku, trvalo rok než si zvykla a získala sebedůvěru, pak z ní byl skvělý hlídač a pastevec, milá a poslušná, velký mazel.Pro pasení měla velký instinkt, pomalu jsem ji nemusela nic učit.

To se přece nedá tak jednoduše napsat. Záleží na věku psa, v jakém prostředí byl první týdny a měsíce života, jak se k němu choval původní majitel a jak žil potom v útulku. A hlavně na psychické odolnosti toho konkrétního jedince.
V útulku vám sice trochu řeknou, jaký pes je, ale taky nemohou přesně vědět, jak se bude chovat u vás, zas to bude pro něj změna. Navíc většinou sami nevědí historii psa a u vás se mu může vybavit něco z minulosti, s čím se v útulku vůbec nesetkal a na to zareaguje jinak, než čekáte.
Zkrátka musíte počítat se vším, zvlášť pokud je pes starší a už je na něm vidět, že psychika dostala zabrat.
Hodně útulkáčů jsou ale výborní pejsci, vděční za pohlazení a milé slovo.
Navíc vás bude těšit, že jste udělala dobrou věc a zachránila neš´tastnou psí duši.

To se přece nedá tak jednoduše napsat. Záleží na věku psa...
""""""""""""""
A na věku zadavatelky .

Spíše si najděte nabídky pejsků z tzv. dočasných péčí nebo depozit. Tam jsou opuštění pejsci, kteří jsou k adopci, ale žijí v bytě či domě s lidmi, kteří jim poskytují péči, výchovu a zázemí u sebe doma. Tito lidé ty psy znají velice dobře a dokáží vám poradit, zda ten vybraný je pro vás vhodný. Přece jen v útulku je to více anonymnější.
Jinak já mám 2 psy z útulku, brali jsme si každého jako cca 5 měsíců staré štěně (jsou rok od sebe) a jsou naprosto bezproblémoví.





Ten na fotce by se vám třeba nelíbil? Píší, že je velice mírný a jemný.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

manbea napsal(a):
Spíše si najděte nabídky pejsků z tzv. dočasných péčí nebo depozit. Tam jsou opuštění pejsci, kteří jsou k adopci, ale žijí v bytě či domě s lidmi, kteří jim poskytují péči, výchovu a zázemí u sebe doma. Tito lidé ty psy znají velice dobře a dokáží vám poradit, zda ten vybraný je pro vás vhodný. Přece jen v útulku je to více anonymnější.
Jinak já mám 2 psy z útulku, brali jsme si každého jako cca 5 měsíců staré štěně (jsou rok od sebe) a jsou naprosto bezproblémoví.





Ten na fotce by se vám třeba nelíbil? Píší, že je velice mírný a jemný.

Odkud je?

Fiona.Praha napsal(a):
Odkud je?

Od Berouna.

Marketa123 napsal(a):
A je pejsek bezproblémobý?

To záleží na spoustě okolností - věku vašem, jeho, způsobu chovu - doma, venku, na tom, co pes zažil v minulosti, na tom, jaké máte zkušenosti a jak se se psem dokážete domluvit. Vybírejte pejska podle těchto věcí. Z dočasky bych si psa asi nevzala, protože dočaskují většinou dost neznalí lidé. Dnes jsem na fb například četla, že jim pejsek opakovaně utíkal přes bránu, tak mu dalí veterinární límec a s tím se tam nevejde a vyřešené.... Navíc pejsek většinou jezdí z jedné dočasky do druhé a časté změny přístupu a prostředí mu určitě nedělají dobře. Vzala bych si psa z útulku, ne ze spolku.

Máme sedmiletou fenku labradora z útulku, brali jsme si ji asi v roce, v útulku byla jen chvíli, umřela jí panička a z rodiny ji nikdo nechtěl. Je naprosto bezproblémová, hodná, bylo hned vidět, že vyrůstala s dětmi. Naproti tomu kamarádka si kdysi vzala týranou fenečku z útulku, bála se lidí a ze strachu kousala a utíkala, musela být pořád na stopovačce a nosit košík, ale vím, že za docela krátkou dobu se to podařilo srovnat, ale chtělo to hodně trpělivosti.

scylla napsal(a):
To záleží na spoustě okolností - věku vašem, jeho, způsobu chovu - doma, venku, na tom, co pes zažil v minulosti, na tom, jaké máte zkušenosti a jak se se psem dokážete domluvit. Vybírejte pejska podle těchto věcí. Z dočasky bych si psa asi nevzala, protože dočaskují většinou dost neznalí lidé. Dnes jsem na fb například četla, že jim pejsek opakovaně utíkal přes bránu, tak mu dalí veterinární límec a s tím se tam nevejde a vyřešené.... Navíc pejsek většinou jezdí z jedné dočasky do druhé a časté změny přístupu a prostředí mu určitě nedělají dobře. Vzala bych si psa z útulku, ne ze spolku.

Scyllo, nemystifikujte zde prosím a nepaušalizujte.
Např. ten pes co jsem nabídla výše, pochází z dočasky, kterou dotyčná paní poskytuje psům a kočkám už více jak 30 let...nabídla jsem ho schválně odsud, protože vím, že dočaskářka je se psem v kontaktu 24 hodin denně a je to osoba, která má fakt zkušenosti.
Já osobně jsem si brala 5 měsíční štěně z útulku, při odběru nám nedokázali o něm říci vůbec nic, ani to, jak je na tom se socializací na ostatní psy...

Prvního NF - našeho třetího psa - jsme měli z útulku. Bylo mu tak do dvou let, jak se mohl ztratit opravdu nevím, ale srazilo ho auto, takže 3 měsíce v útulku strávil léčbou. Byl sám vedle kanceláře vedoucího, takže kontakt s lidmi měl, se psy méně. Náš byl od prvního kouknutí, nevím, jestli vyrůstal s dětmi, ale naše tehdy sedm a čtyři vzal okamžitě. S pejsky to bylo různé, kočky bohužel opravdu pronásledoval. Po celý svůj život se nezbavil strachu, že přijde o svou smečku, všude jsme ho brali s sebou. Na mě byl silně vázaný, měla jsem ho stále za patama a pokud jsem byla na WC, seděl před dveřmi. Jsem ráda, že jsme mu mohli poskytnout život plný lásky, zasloužil si to. ALE jako prvního bych si pejska z útulku nebrala, pokud bych neměla žádné zkušenosti nebo neměla někoho vedle sebe, kdo je má.

Máme 2 útukáčky (pes+fena), oba jsme je brali jako relativně mladé a každý je víceméně poznamenán a chová se podle toho. Psovi bylo cca 10 měsíců a pěknou řádku měsíců nás nechtěl vůbec přijmout (byl to klasický tulák bez zázemí) a snažil se od nás utéct, dnes po 9 letech je to pohodář, venku na procházce se dá v pohodě pouštět bez vodítka, ale je trochu svůj, neublíží nikomu, ale pomazlit se přijde jen když chce on. Oproti tomu fenka (věk cca 1 rok) byla předchozími majiteli ponechána na uzavřeném pozemku a doma ji máme cca 4 roky, miluje všechny lidi, ale je hysterická, hrozně si nás hlídá, hlídá si i žrádlo, nesnese jiné psy kromě našeho Čokina a dodnes je znát, že se bojí, aby o nás nepřišla, je neskutečně vděčná. V každém případě jsou to obě zlatíčka, které milujeme a oni nám to tisíckrát víc oplácí.
Nikdy nevíte, jaký bude pes z útulku, ale já bych si asi jiného už nevzala. Asi je nutno často překonávat překážky, ale já s manželem to bereme jako výzvu a primárně samozřejmě jako pomoc těm chudákům za mřížemi, kterých je tady v ČR neustále strašně moc!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A ještě Bára

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já bych teda raději vzala psa z oficiálního útulku než od nějaké organizace, co tahá psy kdoví odkud. Mám osobní špatnou zkušenost. Milion nesmyslných podmínek, plno peněz a o psech věděly slečny prdlačku.

davidka napsal(a):
Já bych teda raději vzala psa z oficiálního útulku než od nějaké organizace, co tahá psy kdoví odkud. Mám osobní špatnou zkušenost. Milion nesmyslných podmínek, plno peněz a o psech věděly slečny prdlačku.

Ono to asi nelze vzít paušálně. Jsou útulky, který fungujou jen jako odkladiště odchycených psů a veškerá péče spočívá třeba jen v nakrmení a občasným umytí kotců. Nebo mají třeba 40-50 psů tam, kde jich mělo být dvacet (což samozřejmě nemusí být jejich chyba).
Ideální je vzít si pejska tam, kde se jim lidé v rámci možností věnují, ať je to útulek nebo nějaká organizace. Já bych se osobně vyhnula těm, kdo po mně budou chtít poplatky v řádu tisíců nebo příslib kastrace.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono to asi nelze vzít paušálně. Jsou útulky, který fungujou jen jako odkladiště odchycených psů a veškerá péče spočívá třeba jen v nakrmení a občasným umytí kotců. Nebo mají třeba 40-50 psů tam, kde jich mělo být dvacet (což samozřejmě nemusí být jejich chyba).
Ideální je vzít si pejska tam, kde se jim lidé v rámci možností věnují, ať je to útulek nebo nějaká organizace. Já bych se osobně vyhnula těm, kdo po mně budou chtít poplatky v řádu tisíců nebo příslib kastrace.

Těch je ale bohužel většina.
Teď jsem někdo četla, že kromě poplatku a příslib kastrace také vyžadují předkontrolu místa, kde bude pes žít - takže šmejdeníčko po bytě nebo baráku a rozhodování pseudozáchranářky nebo celé komise (spolku), jestli má zájemce dostatečně velký, čistý a vhodný byt a jestli psovi vyhradil dostatečně velké prostory?

No kde to jsme?
A proti tomu stojí inzertní server plný krásných štěňátek za stejnou částku jako je ten adopční poplatek a nikdo po zájemci nic nechce. Proto se pořád daří prodávat nová štěňátka.

manbea napsal(a):
Scyllo, nemystifikujte zde prosím a nepaušalizujte.
Např. ten pes co jsem nabídla výše, pochází z dočasky, kterou dotyčná paní poskytuje psům a kočkám už více jak 30 let...nabídla jsem ho schválně odsud, protože vím, že dočaskářka je se psem v kontaktu 24 hodin denně a je to osoba, která má fakt zkušenosti.
Já osobně jsem si brala 5 měsíční štěně z útulku, při odběru nám nedokázali o něm říci vůbec nic, ani to, jak je na tom se socializací na ostatní psy...

Vzhledem k tomu, že jsem v jednom útulku 10 let pomáhala a 5 let mám malý vlastní, nemystifikuji. Narazit na kvalitního dočaskáře je skoro zázrak a většinou to nejsou znalí lidé. Navíc spolky se většinou cítí být nadlidé a podle toho se k osvojitelům a psům chovají. Proto raději státní útulek a přím z něho. Státní zařízení se psy někupčí na rozdíl od spolků.

davidka napsal(a):
Já bych teda raději vzala psa z oficiálního útulku než od nějaké organizace, co tahá psy kdoví odkud. Mám osobní špatnou zkušenost. Milion nesmyslných podmínek, plno peněz a o psech věděly slečny prdlačku.

Už na to začíná přícházet dost lidí, máte pravdu.

Fiona.Praha napsal(a):
Těch je ale bohužel většina.
Teď jsem někdo četla, že kromě poplatku a příslib kastrace také vyžadují předkontrolu místa, kde bude pes žít - takže šmejdeníčko po bytě nebo baráku a rozhodování pseudozáchranářky nebo celé komise (spolku), jestli má zájemce dostatečně velký, čistý a vhodný byt a jestli psovi vyhradil dostatečně velké prostory?

No kde to jsme?
A proti tomu stojí inzertní server plný krásných štěňátek za stejnou částku jako je ten adopční poplatek a nikdo po zájemci nic nechce. Proto se pořád daří prodávat nová štěňátka.

Každá organizace funguje jinak, některý chtěj všechny možný nesmyslnosti, jiný jsou rozumnější. Člověk se nesmí nechat odradit :)
Já kdyby mi doma povolili druhýho psa, jdu prostě do nejbližšího městskýho útulku, a kdybych si tam nevybrala (pochybuju), zkusím nějaký vedlejší. Ale kdo má konkrétní představu o věku, velikosti nebo přibližným plemeni psa, musí trochu víc hledat a jet třeba i dál. Nějaká databáze útulkových psů v ČR je na www.pesweb.cz, ale určitě tam nebudou všechny útulky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Každá organizace funguje jinak, některý chtěj všechny možný nesmyslnosti, jiný jsou rozumnější. Člověk se nesmí nechat odradit :)
Já kdyby mi doma povolili druhýho psa, jdu prostě do nejbližšího městskýho útulku, a kdybych si tam nevybrala (pochybuju), zkusím nějaký vedlejší. Ale kdo má konkrétní představu o věku, velikosti nebo přibližným plemeni psa, musí trochu víc hledat a jet třeba i dál. Nějaká databáze útulkových psů v ČR je na www.pesweb.cz, ale určitě tam nebudou všechny útulky.

Odradit?
Už jsem to tu někde psala, jedna kamarádka chtěla zachraňovat - přímo plemeno (nebo možná skoroplemeno, nevím) a tak se obrátila na konkrétní spolek. Musela vyplnit mnohootázkový dotazník a odeslat a čekat na verdikt. Čekala, volala, psala Už jsou to asi 4 roky a odpověď žádná. Pořídila si jiného, dostupnějšího.
Další kamarádka chtěla zachraňovat, obvolávaly jsme organizace - kam jsme zavolaly, pes už byl adoptován. Po 10.pokusu jsme to vzdaly. Byla to náhoda? Nebo kamufláž? Také si pořídila dostupnějšího psa.

Ani jednu už by nenapadlo, že by mohly "zachraňovat" a svou zkušenost šíří dál.

Když má pseudozáchranářka pocit, že ona ví vše nejlépe, za psa s nějakou minulostí chce cca 4000 a klade si podmínky a dělá "výběrová řízení" a proti ní stojí inzerent s ošatkou štěňat za stejnou cenu a po kupující nechce naprosto nic. Kdo má větší šanci?

Máte pravdu. Kamarádka chtěla loni na podzim fenku z jednoho spolku. Vyplnila dotazník, byla ochotná zaplatit adopční poplatek. Pak jí přišla smlouva s tak nesmyslnými podmínkami, že si fenku nevzala a pořídila si fenku ze státního útulku. Kamarád sháněl psa do služby - bydlení doma, výborné krmení, cvičení, s majitelem v práci, žádné zavírání doma nebo do kotce a tak dál. Podmínka - kastrace. Kamarád vysvětloval, že do služby ne, že se písemně zaručí, že nebude krýt a tak dále. Nedali mu ho, pořídil si jiného, tenhle bom hnije v útulku do dneška.

Jiná moje kamarádka pokukuje po odrostlejším štěněti nebo mladé fence, která by se jí líbila (nechce za každou cenu), protože zůstala sama a netroufá si na štěně-mimino. Tak by chtěla fenku, která má nějaké hygienické návyky. Když najde fenku, o kterou by event. stála, ta je v nějakém spolku s podmínkami, několikatisícovým poplatkem a ještě se spolek tváří, že by jako zájemce byla v pořadí a někdo bude vybírat toho nejvhodnějšího adepta.
Už mne párkrát napadlo, jestli ti psi vůbec existují, jestli to není jen fotka.

Fiona.Praha napsal(a):
Těch je ale bohužel většina.
Teď jsem někdo četla, že kromě poplatku a příslib kastrace také vyžadují předkontrolu místa, kde bude pes žít - takže šmejdeníčko po bytě nebo baráku a rozhodování pseudozáchranářky nebo celé komise (spolku), jestli má zájemce dostatečně velký, čistý a vhodný byt a jestli psovi vyhradil dostatečně velké prostory?

No kde to jsme?
A proti tomu stojí inzertní server plný krásných štěňátek za stejnou částku jako je ten adopční poplatek a nikdo po zájemci nic nechce. Proto se pořád daří prodávat nová štěňátka.

No, to prověření potencionálního majitele mi přijde v pořádku, vžijte se do jejich situace, kdy třeba se psem dost pracují, udělají nějaké pokroky, pak psa někdo adoptuje a za pár týdnů nebo měsíců se jim pes vrátí ve stavu v jakém byl na začátku, nebo v horším. Tak si to chtějí pojistit.

No, ale co se týká poplatku tak tam musím uznat, že někde je poplatek opravdu velký. Jasně, vím, že se někdo může ohánět tím, že pokud nemám na adopční poplatek tak těžko budu mít na to psa uživit. Ale tady nejde o to jestli na to mám nebo nemám. Chápu nějaký poplatek aby se uhradily veterinární náklady, třeba bych pak dala i dobrovolně něco navíc pro ostatní psy v útulku, ale chtít za psa adopční poplatek 3000? To už mi připadá moc.

Známí si nedávno pořizovali psa, plemeno jim bylo tak nějak jedno a tak že zajdou do útulku, no když viděli tu částku, kterou po nich chtěli, tak odjeli bez psa. Doma sedli k internetu, projeli inzerce, bazary a našli si štěně křížence, které někdo daroval.

Jiná kamarádka má už starou fenku, nepřemýšlela nad pořízením dalšího psa, ale naprosto ji v jednom spolku uchvátila mladá fenka stejného plemene, tak si řekla, že by ji pomohla a vzala si jí. I přes to, že je to plemeno, které se hodí ven, tak jí bylo řečeno, že fena musí spát doma, že je to podmínka. Vysvětlovala jim, že venku bude ještě s druhou fenou, že nebude sama, ale ani tak ji fenu nedali (a to měla taky dost vysoký adopční poplatek).

Tak přidám své zkušenosti.

První pes, jehož pořízení si pamatuju bylo jezevčíkoidní cosi. Přivezl ho otec kdovíodkud, nikdo nikdy nepřišel na to, kde a jak k němu přišel, pravděpodobně někde "vyhrál" nebo vyměnil za kdovíco... To už je jedno.
Měli jsme ho od odrostlejšího štěněte a byl to naprosto zlatej pes, všude na volno, u silnice, mezi lidmi, jezdil s dědou pravidelně na pole u kola, když bylo moc vedro nebo už tam byli moc dlouho, vracel se sám domů... Tehdy ještě po vesnici psi běhali tak nějak bezprizorně a nikdo neměl s žádným problém. K němu pak přibylo štěně od sousedů.
Stejným způsobem jsme přišli k dalšímu psovi, co byl po nich...

K němu jsme si ale brali staršího pejska z nejbližšího městského útulku. Není to tam žádná sláva, ani z těch lidí tam zrovna sympatie nesrší, ale odvezli jsme si tu nejvděčnější dušičku, co jsem kdy vůbec poznala. Jeho jediný problém bylo to, že neustále vyžadoval s někým být, ale žili jsme v domě s prarodiči a mamkou, takže to šlo, vždycky s ním někdo byl. Ale za jiných okolností by to s ním asi nefungovalo. Když měl pocit, že se mu chystáme všichni odjet - třeba jsme se chystali na výlet a on nějak vydedukoval, že ho chceme nechat doma, začal zvracet ze strachu.

Dalšího jsme měli/máme zase od štěněte - někdo ho vyhodil na silnici. Neměli jsme to srdce tu vystrašenou kuličku dát do útulku, tak jsme si ho nechali. Na to, jak byl maličký, když se ho zbavili, trvalo mu strašně dlouho než přestal s kňouráním utíkat za jezdícími auty. Jinak to byl a je celkem normální pes. Má své nešvary, ale to je výchovou, ne původem ani minulostí.

Já momentálně mám štěně z azylu pro zachráněné psy. Předcházela tomu snaha adoptovat fenku z Home4pets, ale to byla totální fraška. Od nich už nikdy. Tisíc nesmyslných podmínek, pomalu domů by vám vlezli, vyslýchají vás jak teroristu a pak, když teda projdete jejich hloupým "výběrovým řízením", jste ochotni zaplatit 5 000Kč za vořecha, který nemá ani kompletní očkování, bez čipu, se kterým nebylo nijak zvlášť práce ohledně péče, protože štěňata dorazila v normálním stavu, je, tuším, asi v šesti týdnech, a domluvíte se, že teda jo, nakonec vám řeknou, že psa už někdo adoptoval. Mimochodem, tuto zkušenost má i jedna sestry kamarádka. S přítelem chtěli pejska taky od nich, už měli domluveno, že přijedou a den předem zjistili, že pes už je fuč.
Jediná chybka na mojí feně je to, že je přecitlivělá, ale to je převážně povahou, takže beru, že taková je a podle toho s ní jednám, nemyslím si, že by zrovna v tomhle byla jiná, i kdyby pocházela z prvotřídních podmínek.

Atheira napsal(a):
Tak přidám své zkušenosti.

První pes, jehož pořízení si pamatuju bylo jezevčíkoidní cosi. Přivezl ho otec kdovíodkud, nikdo nikdy nepřišel na to, kde a jak k němu přišel, pravděpodobně někde "vyhrál" nebo vyměnil za kdovíco... To už je jedno.
Měli jsme ho od odrostlejšího štěněte a byl to naprosto zlatej pes, všude na volno, u silnice, mezi lidmi, jezdil s dědou pravidelně na pole u kola, když bylo moc vedro nebo už tam byli moc dlouho, vracel se sám domů... Tehdy ještě po vesnici psi běhali tak nějak bezprizorně a nikdo neměl s žádným problém. K němu pak přibylo štěně od sousedů.
Stejným způsobem jsme přišli k dalšímu psovi, co byl po nich...

K němu jsme si ale brali staršího pejska z nejbližšího městského útulku. Není to tam žádná sláva, ani z těch lidí tam zrovna sympatie nesrší, ale odvezli jsme si tu nejvděčnější dušičku, co jsem kdy vůbec poznala. Jeho jediný problém bylo to, že neustále vyžadoval s někým být, ale žili jsme v domě s prarodiči a mamkou, takže to šlo, vždycky s ním někdo byl. Ale za jiných okolností by to s ním asi nefungovalo. Když měl pocit, že se mu chystáme všichni odjet - třeba jsme se chystali na výlet a on nějak vydedukoval, že ho chceme nechat doma, začal zvracet ze strachu.

Dalšího jsme měli/máme zase od štěněte - někdo ho vyhodil na silnici. Neměli jsme to srdce tu vystrašenou kuličku dát do útulku, tak jsme si ho nechali. Na to, jak byl maličký, když se ho zbavili, trvalo mu strašně dlouho než přestal s kňouráním utíkat za jezdícími auty. Jinak to byl a je celkem normální pes. Má své nešvary, ale to je výchovou, ne původem ani minulostí.

Já momentálně mám štěně z azylu pro zachráněné psy. Předcházela tomu snaha adoptovat fenku z Home4pets, ale to byla totální fraška. Od nich už nikdy. Tisíc nesmyslných podmínek, pomalu domů by vám vlezli, vyslýchají vás jak teroristu a pak, když teda projdete jejich hloupým "výběrovým řízením", jste ochotni zaplatit 5 000Kč za vořecha, který nemá ani kompletní očkování, bez čipu, se kterým nebylo nijak zvlášť práce ohledně péče, protože štěňata dorazila v normálním stavu, je, tuším, asi v šesti týdnech, a domluvíte se, že teda jo, nakonec vám řeknou, že psa už někdo adoptoval. Mimochodem, tuto zkušenost má i jedna sestry kamarádka. S přítelem chtěli pejska taky od nich, už měli domluveno, že přijedou a den předem zjistili, že pes už je fuč.
Jediná chybka na mojí feně je to, že je přecitlivělá, ale to je převážně povahou, takže beru, že taková je a podle toho s ní jednám, nemyslím si, že by zrovna v tomhle byla jiná, i kdyby pocházela z prvotřídních podmínek.

5000 za křížence z útulku? To je docela síla teda a pak se snažte přesvědčit lidi, aby nekupovali psy bez PP, aby radši adoptovali

marcelaamax napsal(a):
5000 za křížence z útulku? To je docela síla teda a pak se snažte přesvědčit lidi, aby nekupovali psy bez PP, aby radši adoptovali

Přesně to bylo 4 900Kč, ale ta stovka už je, myslím, zanedbatelná.
A samozřejmě příslib kastrace. To mi bylo hodně proti srsti, nejsem pro řezání do zdravého zvířete. Pokud kastrace, tak ze zdravotních důvodů. Ale i tak jsem si nějak řekla, že bych to i podstoupila, kdyby to jinak nešlo. Fenku jsem si na první pohled zamilovala a ať už by si ji od nich odvezl kdokoli, stejně by tu kastraci nakonec asi podstoupila...
Nakonec jsem ráda, že to nedopadlo, mám svou úžasňačku, kterou už bych za nic nevyměnila. Jen mě to jednání prostě tehdy fakt zamrzelo, protože už jsem byla připravená vyrazit pro štěně...

Taky po mně chtěli kastraci. Předtím jsem měla už několik fen, nikdy se mi nestalo, že by neplánovaně zabřezly (ani plánovaně, nejsem chovatel). Přesto na tom spolek trval, i když jsem jim vysvětlila, že fenu budu mít v bytě a nechci postupovat riziko inkontinence po kastraci. U feny mojí kamarádky se právě toto po kastraci stalo, chudák fena musela doma chodit s plínkou a stejně byla moč v bytě cítit.

Navíc vyžadovat tak vysoký adopční poplatek, když ani nejde zkontrolovat, jestli peníze opravdu půjdou na psy...

Taky jsem si nehodlala nechat prolízat byt slečnou, která neměla ani zdaleka takové kynologické zkušenosti jako já. Navíc o velikosti bytu to přece není a jak se kdo bude věnovat psu těžko zkontrolují. Taky jsem byla zhnusená, jak mě slečna poučovala, co se psem smím a co ne, kdy ho mohu nebo nemohu pustit z vodítka. A nechápala, že s ním budu dělat to, na co pes bude mít, až ho poznám, že jim to těžko nahlásím dopředu.

Vůbec se nedivím, že je v útulcích a depozitech tolik psů, protože místo aby byli rádi, že má pes domov, tak se chovají hůř než lidská sociálka a ještě na tom chtějí vyrýžovat prachy a požadované částky se už v některých případech blíží i ceně psa s PP.

Já bych to sama za sebe shrnula tak, že mně šlo vždy o to, abych zachránila nebohého pejsana, který tráví život v nevyhovujících podmínkách bůhví jak dlouho.. A to je primární věc. To, že jsem v obou případech dostala sáhodlouhé a ne moc příjemné kázání od zaměstnance útulku, zaplatila adopční poplatek a dobrovolně nechala fenu vykastrovat, je prostě tak. Kastraci považuji za jedno z nejdůležitější podmínku a chápu ji, připadá mi, že jsme "velmoc" co se týká počtu psů na obyvatele a je nutné tyto počty regulovat. Adopční příspěvek je samozřejmost, provoz útulků není žádná výdělečná činnost, i když 4.900 kč po mě nikdo nikdy nechtěl, jednalo se vždy o 1000-1500 kč, které ráda zaplatím. A kázání svým způsobem také chápu, když vidím kolikrát, kdo si přijde pro psa a co s ním má za plány, také bych byla občas nepříjemná. V mém případě odkývu, usměju se, myslím si své, vypustím uchem ven a je to.. Vím, že nikdy si psa s papírama, nebo nedejbože bez papírů od soukromé osoby nikdy nekoupím a není to vůbec žádná otázka peněz, je to jen a jen otázka toho, aby se mi podařilo udělat nějakou tu psí duši aspoň trochu šťastnou...

Snad by nebylo od věci, napsat, které spolky toto dělají.
Dělají si z pejsků rukojmí, aby vymámili z lidí peníze. To je nepřípustné.

Sisi58: Přesně tak, já mám konkrétně zkušenost, o které jsem psala, s útulkem Bouchalka Buštěhrad, okr. Kladno, myslím, že tam vše běží tak, jak má

sisi58 napsal(a):
Snad by nebylo od věci, napsat, které spolky toto dělají.
Dělají si z pejsků rukojmí, aby vymámili z lidí peníze. To je nepřípustné.

Možná by to chtělo vypsat ty, které to nedělají, bude to rychlejší, tak já začnu:

Záchranný koráb. Slovensko
RTW naše srdce a jejich naděje (nebo tak nějak)
Dejte mám šanci.

Přidávám útulek v Dětmarovicích.
http://www.psiutulek-detmarovice.cz/?menu=main
Nežebrají, o psy se starají a poplatky nechtějí.
Jen je lhůta, po kterou je pes jakoby v dočasce a po této lhůtě jsme oznámili, že si pejska necháváme. Paní se u nás stavila, ovšem nikoli na kontrolu, ale proto, že do Jeseníků jezdí na dovolenou.

marcelaamax napsal(a):
No, to prověření potencionálního majitele mi přijde v pořádku, vžijte se do jejich situace, kdy třeba se psem dost pracují, udělají nějaké pokroky, pak psa někdo adoptuje a za pár týdnů nebo měsíců se jim pes vrátí ve stavu v jakém byl na začátku, nebo v horším. Tak si to chtějí pojistit.

No, ale co se týká poplatku tak tam musím uznat, že někde je poplatek opravdu velký. Jasně, vím, že se někdo může ohánět tím, že pokud nemám na adopční poplatek tak těžko budu mít na to psa uživit. Ale tady nejde o to jestli na to mám nebo nemám. Chápu nějaký poplatek aby se uhradily veterinární náklady, třeba bych pak dala i dobrovolně něco navíc pro ostatní psy v útulku, ale chtít za psa adopční poplatek 3000? To už mi připadá moc.

Známí si nedávno pořizovali psa, plemeno jim bylo tak nějak jedno a tak že zajdou do útulku, no když viděli tu částku, kterou po nich chtěli, tak odjeli bez psa. Doma sedli k internetu, projeli inzerce, bazary a našli si štěně křížence, které někdo daroval.

Jiná kamarádka má už starou fenku, nepřemýšlela nad pořízením dalšího psa, ale naprosto ji v jednom spolku uchvátila mladá fenka stejného plemene, tak si řekla, že by ji pomohla a vzala si jí. I přes to, že je to plemeno, které se hodí ven, tak jí bylo řečeno, že fena musí spát doma, že je to podmínka. Vysvětlovala jim, že venku bude ještě s druhou fenou, že nebude sama, ale ani tak ji fenu nedali (a to měla taky dost vysoký adopční poplatek).

Tak to teda musím nesouhlasit.
Šmejděním po bytě zjistí, jak se bude zájemce k psovi chovat? Nebo jak dlouho tam bude přes den pes sám? Nebo jestli má zájemkyně doma manžela agresora? Jak poznají, že tam s ním bude bydlet, že to není byt rodičů? Atd? Mně to přijde vlezlé a protivné, trošku mne to svádí s polemizováním o tom, jestli jsou to jen drbny zvědavé a nebo to třeba nemůžou být tipařky

Nechat si prolézat byt, odpovídat na stupidní otázky, čekat na výsledek "výběrového řízení", zaplatit nemalý poplatek a ještě slíbit kastraci s vyhlídkou odebrání psa při nesplnění? Děkuji nechci.
Už se to tu rozebíralo několikrát a já svůj názor nezměnila.

janau. napsal(a):
Já bych to sama za sebe shrnula tak, že mně šlo vždy o to, abych zachránila nebohého pejsana, který tráví život v nevyhovujících podmínkách bůhví jak dlouho.. A to je primární věc. To, že jsem v obou případech dostala sáhodlouhé a ne moc příjemné kázání od zaměstnance útulku, zaplatila adopční poplatek a dobrovolně nechala fenu vykastrovat, je prostě tak. Kastraci považuji za jedno z nejdůležitější podmínku a chápu ji, připadá mi, že jsme "velmoc" co se týká počtu psů na obyvatele a je nutné tyto počty regulovat. Adopční příspěvek je samozřejmost, provoz útulků není žádná výdělečná činnost, i když 4.900 kč po mě nikdo nikdy nechtěl, jednalo se vždy o 1000-1500 kč, které ráda zaplatím. A kázání svým způsobem také chápu, když vidím kolikrát, kdo si přijde pro psa a co s ním má za plány, také bych byla občas nepříjemná. V mém případě odkývu, usměju se, myslím si své, vypustím uchem ven a je to.. Vím, že nikdy si psa s papírama, nebo nedejbože bez papírů od soukromé osoby nikdy nekoupím a není to vůbec žádná otázka peněz, je to jen a jen otázka toho, aby se mi podařilo udělat nějakou tu psí duši aspoň trochu šťastnou...

Bohužel pseudozachránci, kteří k adopčnímu poplatku navíc vyžadují ještě podmínku kastrace, de fakto nahrávají a zlepšují kšefty množitelům a opuštěným psům dělají medvědí službu.
Pořídit si na inzerát štěně bez PP je díky tomu jednodušší, levnější a bez nesmyslných podmínek.

Že provoz útulků není žádná výdělečná činnost...no, asi jak kterých. Bohužel zachraňování zvířat je v současné době dost dobrý byznys.

Fiona.Praha napsal(a):
Tak to teda musím nesouhlasit.
Šmejděním po bytě zjistí, jak se bude zájemce k psovi chovat? Nebo jak dlouho tam bude přes den pes sám? Nebo jestli má zájemkyně doma manžela agresora? Jak poznají, že tam s ním bude bydlet, že to není byt rodičů? Atd? Mně to přijde vlezlé a protivné, trošku mne to svádí s polemizováním o tom, jestli jsou to jen drbny zvědavé a nebo to třeba nemůžou být tipařky

Nechat si prolézat byt, odpovídat na stupidní otázky, čekat na výsledek "výběrového řízení", zaplatit nemalý poplatek a ještě slíbit kastraci s vyhlídkou odebrání psa při nesplnění? Děkuji nechci.
Už se to tu rozebíralo několikrát a já svůj názor nezměnila.

A mě jako zachránci je zas uplně k prdu, že by se u vás pes mohl mít dobře, když mi o jeho osudu odmítnete cokoliv říct. Z mého pohledu není rozdíl mezi vámi a někým, kdo ho hned po příjezdu klepne po hlavě a dá na pekáč, nebo na něm tříská jeden vrh za druhým, protože tu informaci prostě nemám. Jestli vám přijde pod úroveň odpovědět na pár "stupidních" otázek, ukázat kde bude pes bydlet a občas poslat fotku, není nic jednoduššího než vám psa nedat, mě to neurazí.
Váš názor chápu, nemáte osobní skušenost co za individua poptává psy v adopci, a v Česku se vyrojilo hrozně pseudozachránců kšeftařů. Všechno je o lidech. Tak jako se vybírají chovatelé, je třeba vybírat i útulek a zachránce.

Mám v dotazníku jednu uplně stupidní otázku: "kolika let se většinou psi dožívají?" Vyplňovat to já, taky nad tím kroutím hlavou, co je to za pitomost. Přidala jsem ji tam nedávno, protože jsem měla dojem, že si spousta zájemců neuvědomuje relativní dlouhověkost psů, tak aby jim to při té odpovědi tak nějak docvaklo, než odsouhlasí, že psa si berou na celý jeho život. Většina odpovědí je v rozmezí 3-5 let, takže místo aby jim docvaklo, že pes žije dlouho, mě docvaklo, že lidi nemají tušení že žije tak dlouho. Stejně tak jsem vždy lidem schalovala, že vaří psům a kočkám kuře s rýží, než jsem zjistila že "kuře s rýží" je v běžné řeči uvařená rýže s kostkou instatní kuřecí příchutě "Kuře s rýží" od Knorru.

PS: Trvám na předání osobně u nových majitelů, ale opravdu nemám potřebu šmejdit jim po bytě, sedneme si v obýváku, podepíšeme smlouvu, případně koukneme kde bude pes bydlet, pokud nebude vevnitř, ukážu v očkováku co už má a co schází, předám granule na prvních pár dní, zalobuji za lepší krmení než Pedigree, zdůrazním že pokud kdykoliv nebudou psa moct mít nebo chtít, musí ho vrátit, nesmí ho bez mého vědomí dát jinému, utratit či vyhodit na ulici. Zodpovím dotazy a hotovo. Někdy pár minut, někdy dvě hodiny, podle toho jak jsou ukecaní a pejskařsky zkušení.

Ještě taková poznámka - mnoho útulkových psů je problémových, protože noví majitelé je litují, často i nevědomky, a nevychovávají je, odpouští jim prohřešky, dělají ústupky, rozmazlují, a svádí neřešitelnost problémového chování na jejich minulost.
V útulku jsou všechny možné "příchutě", jsou tam psi naprostí pohodáři, jsou tam psi problémoví, a většina je něco mezi. Z předchozího života si nesou nějaký ten šrám na duši, ale není to nic co by začátečník nezvládl, s trochou empatie a se srozumitelnými (pro psa) pravidly soužití, které bude dodržovat pořád a ne podle nálady (neb pak přestávají být pro psa srozumitelnými).

Chingis: Na paní, od které mám fenku jsem vychrlila snad i to, co vědět ani nepotřebovala, právě proto, aby o mě mwla nějaký info. Dotazník ani nebyl třeba. Fotky posílám, kontakt udržuju. Myslím, že s tímhle většina lidí nema problém.
Jde o tu zjevnou aroganci, která z některych čiší a pocitu, že vám někdo něco nařizuje a tlačí vás do kouta, nemluvě o vyhrožování, jak všm psa zas seberou, když ne/uděláte to a to... A to všechno ve chvíli, kdy se jen zeptáte, jestli už mají na konkrétního psa zájemce. To vám přijde normální?

Útulkového psa jsem nikdy neměla a asi ani mít nebudu. Nevyplňovala bych žádný stu.pidní dotazník a neplatila tisíce za psa (nejde o peníze, ale o princip) s kdo ví jakou minulostí. A nenechala se bu.ze.rovat, co s tím psem mám, či nemám dělat (kastrace - "vořechy" bych určitě nemnožila). Pokud bych chtěla zachránit nějakého chudáka, našla bych si inzerát "daruji", nebo "prodám pro alergii, stěhování...". Takového psa tím možná zachráním před útulkem a také se dozvím alespoň nějaké informace o minulosti psa - samozřejmě jen to, co mě majitelé řeknou, ale pořád toho bude zřejmě víc než o psu z útulku.
S původními chovateli svých psů udržuji kontakt - mají-li zájem - posílám fotky, mohou mne kdykoliv navštívit, potkáváme se na kynologických akcích - ale to vše dobrovolně z obou stran. Nepotřebuji, aby mně kdokoliv něco nařizoval. To, že si pro psy chodí i naprosto nevhodní zájemci, nemůže být důvodem k tomu, aby se pracovníci útulku ke mně chovali jako k potencionálnímu "požírači psů".
Myslím, že filosofie mnohých útulků je naprosto kontraproduktivní, někdy přemýšlím o tom, mají-li vůbec smysl jako instituce zachraňující psy, nebo výdělečný podnik.

Já celkem chápu strach zachraňovatelů, že dají psa někomu nevhodnýmu. Je ale určitě potřeba to nějak rozumně vyvážit, aby z toho nebyla buzerace a lidem, kteří chtějí pomoct nechtěnýmu psovi, se nekladly zbytečný překážky.
Já jsem ráda, že jsem dvakrát brala psy z útulku a ani jednou s tím nebyl sebemenší problém, u mýho dosavadního psa dokonce nechtěli ani korunu. Je super, když pracovníci útulku o psovi něco trochu vědí, zda se něčeho bojí nebo má nějaký problém. Ne vždy na to ale mají kapacitu nebo znalosti.

Když jsem si brala mýho psa, byl mu rok a v útulku byl pár měsíců, už byl i umístěnej v rodině, ale po pár dnech vrácenej. Bylo mi řečeno, že je trochu bázlivej, ale jinak k lidem bezpečnej a ke psům nevědí. Pár drobností se bál, ale většina strachů šla snadno odstranit. Do 30 minut po odchodu z útulku byl na mě dokonale zafixovanej, to bylo jasně vidět. Hygienický návyky 100%, zvládání samoty 100%, jízda vlakem, busem, metrem, prostě spoustu věcí uměl úplně sám od sebe. Hlavní problémy, který jsme kdy řešili a řešíme, jsou způsobený mou neznalostí a chybama, v kombinaci s jeho mírně labilní hysterickou povahou. Ale žijeme si krásně, hrozně moc jsem se díky němu naučila a v životě bych neměnila.

Druhej pes, kterýho jsem brala z útulku, byl cca tříletej "bázlivej asociální" jezevčík, co se půl roku schovával v boudě v jistých záchytných kotcích, o kterých se šuškalo, že tyhle "neumístitelný psy" po čase potichu utratěj. Chtěli po mně poplatek 300, - (psům se přitom prakticky nevěnovali). Asi 30 vteřin po vytažení z boudy se pes začal extrémně radovat a už s tím nepřestal, ve vlaku cestou domů mě málem ublízal k smrti. Hygienický návyky víceméně bez problémů (značkoval si odpadkovej koš, než jsem na to přišla a dala jsem ho pryč), samotu zvládal trochu hůř, ale brzy se naučil od mýho psa, že nemusí vyvádět. Strach se projevoval vrčením na kolemjdoucí a na různý divný věci, ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. Se psama byl v pohodě. Byl tak naprosto úžasnej, veselej a mazlivej, že mi přišlo líto, že se kvůli mojí práci jeho mazlící potenciál vůbec nevyužije, tak jsem mu po pár týdnech našla důchodkyni, která právě přišla o jezevčíka a sháněla novýho. Od tý doby si přeju mít jezevčíka :D.

koňadra napsal(a):
Útulkového psa jsem nikdy neměla a asi ani mít nebudu. Nevyplňovala bych žádný stu.pidní dotazník a neplatila tisíce za psa (nejde o peníze, ale o princip) s kdo ví jakou minulostí. A nenechala se bu.ze.rovat, co s tím psem mám, či nemám dělat (kastrace - "vořechy" bych určitě nemnožila). Pokud bych chtěla zachránit nějakého chudáka, našla bych si inzerát "daruji", nebo "prodám pro alergii, stěhování...". Takového psa tím možná zachráním před útulkem a také se dozvím alespoň nějaké informace o minulosti psa - samozřejmě jen to, co mě majitelé řeknou, ale pořád toho bude zřejmě víc než o psu z útulku.
S původními chovateli svých psů udržuji kontakt - mají-li zájem - posílám fotky, mohou mne kdykoliv navštívit, potkáváme se na kynologických akcích - ale to vše dobrovolně z obou stran. Nepotřebuji, aby mně kdokoliv něco nařizoval. To, že si pro psy chodí i naprosto nevhodní zájemci, nemůže být důvodem k tomu, aby se pracovníci útulku ke mně chovali jako k potencionálnímu "požírači psů".
Myslím, že filosofie mnohých útulků je naprosto kontraproduktivní, někdy přemýšlím o tom, mají-li vůbec smysl jako instituce zachraňující psy, nebo výdělečný podnik.

Cítím to stejně.

Z pseudozáchranářek mám dojem, že si myslí, že dělají zájemci nějakou milost, když mu prodají údajně fyzicky i psychicky zubožené zvíře z množírny. A protože mají tu "moc", kladou si podmínky na kontroly, kastrace,...a při nedodržení možnost odebrání psa.
A tím pádem jde o toho psa vlastně až na posledním místě.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A mě jako zachránci je zas uplně k prdu, že by se u vás pes mohl mít dobře, když mi o jeho osudu odmítnete cokoliv říct. Z mého pohledu není rozdíl mezi vámi a někým, kdo ho hned po příjezdu klepne po hlavě a dá na pekáč, nebo na něm tříská jeden vrh za druhým, protože tu informaci prostě nemám. Jestli vám přijde pod úroveň odpovědět na pár "stupidních" otázek, ukázat kde bude pes bydlet a občas poslat fotku, není nic jednoduššího než vám psa nedat, mě to neurazí.
Váš názor chápu, nemáte osobní skušenost co za individua poptává psy v adopci, a v Česku se vyrojilo hrozně pseudozachránců kšeftařů. Všechno je o lidech. Tak jako se vybírají chovatelé, je třeba vybírat i útulek a zachránce.

Mám v dotazníku jednu uplně stupidní otázku: "kolika let se většinou psi dožívají?" Vyplňovat to já, taky nad tím kroutím hlavou, co je to za pitomost. Přidala jsem ji tam nedávno, protože jsem měla dojem, že si spousta zájemců neuvědomuje relativní dlouhověkost psů, tak aby jim to při té odpovědi tak nějak docvaklo, než odsouhlasí, že psa si berou na celý jeho život. Většina odpovědí je v rozmezí 3-5 let, takže místo aby jim docvaklo, že pes žije dlouho, mě docvaklo, že lidi nemají tušení že žije tak dlouho. Stejně tak jsem vždy lidem schalovala, že vaří psům a kočkám kuře s rýží, než jsem zjistila že "kuře s rýží" je v běžné řeči uvařená rýže s kostkou instatní kuřecí příchutě "Kuře s rýží" od Knorru.

PS: Trvám na předání osobně u nových majitelů, ale opravdu nemám potřebu šmejdit jim po bytě, sedneme si v obýváku, podepíšeme smlouvu, případně koukneme kde bude pes bydlet, pokud nebude vevnitř, ukážu v očkováku co už má a co schází, předám granule na prvních pár dní, zalobuji za lepší krmení než Pedigree, zdůrazním že pokud kdykoliv nebudou psa moct mít nebo chtít, musí ho vrátit, nesmí ho bez mého vědomí dát jinému, utratit či vyhodit na ulici. Zodpovím dotazy a hotovo. Někdy pár minut, někdy dvě hodiny, podle toho jak jsou ukecaní a pejskařsky zkušení.

Nechci se s Vámi dohadovat, možná je to u vás jiné než u nás.
Vy máte zkušenosti, já mám díky svým kamarádkám taky nějaké informace.
Uvědomila jsem si, že z mého okolí nemá nikdo psa z organizace, která si klade podmínky s kastrací, má dlouhý dotazník, dlouho se rozhoduje, vyžaduje vysoké adopční poplatky a hraje si na boha. Mají své psy z městských útulků nebo malých azylů, depozit, spolků. Psi jsou spokojení, páníčci jsou spokojení a pokud o to útulek stojí, posílají fotky nebo se staví s granulemi, pošlou příspěvek, atd.

Hmm, zde v příspěvcích je určitě zmíněno i hodně nepříjemné pravdy, která má přímou souvislost s adopcí psa a se kterou osobně já zkušenost s útulkem Bouchalka vcelku nemám, ale přijde mi, že málokomu tady jde o záchranu psa jako takového, o adopci. Tak prostě hledejte jinde, když se Vám nelíbí jeden útulek nebo spolek, vždyť těch chudáků je tolik, co by si adopci zasloužili
A dávejte sem konkrétní názvy útulků a spolků, které jsou OK a které zase ne a ne příběhy typu "kamarádka povídala" To je přeci k ničemu. To vám těch psů vážně není líto?

janau. napsal(a):
Hmm, zde v příspěvcích je určitě zmíněno i hodně nepříjemné pravdy, která má přímou souvislost s adopcí psa a se kterou osobně já zkušenost s útulkem Bouchalka vcelku nemám, ale přijde mi, že málokomu tady jde o záchranu psa jako takového, o adopci. Tak prostě hledejte jinde, když se Vám nelíbí jeden útulek nebo spolek, vždyť těch chudáků je tolik, co by si adopci zasloužili
A dávejte sem konkrétní názvy útulků a spolků, které jsou OK a které zase ne a ne příběhy typu "kamarádka povídala" To je přeci k ničemu. To vám těch psů vážně není líto?

Ten, kdo chce adoptovat, tomu jde pravděpodobně především o to, aby si vzal nechtěného psa. Nebo snad máte jiné mínění? Viz. mé příspěvky a příspěvky keriton... Tam je snad zcela jasný, že jsme adoptovat chtěly a taky adoptovaly.
V životě jsem nezažila, že bychom doma psa kupovali. A to jak s PP, tak bez a u mě to tak s největší pravděpodobností i zůstane. Spolky jako home4pets ode mě ale neuvidí na příspěvku ani korunu a své příběhy, které si velmi často i zveličují, ne-li úplně překrucují a ještě navíc k nám tahají ve velkém psy ze Slovenska, to všechno si můžou strčit někam a nějak se za svůj názor ani necítím zle. Těch psů mi líto je, ne že ne, ale když spolek vede drůbež, je to těžký.

Fiona.Praha napsal(a):
Cítím to stejně.

Z pseudozáchranářek mám dojem, že si myslí, že dělají zájemci nějakou milost, když mu prodají údajně fyzicky i psychicky zubožené zvíře z množírny. A protože mají tu "moc", kladou si podmínky na kontroly, kastrace,...a při nedodržení možnost odebrání psa.
A tím pádem jde o toho psa vlastně až na posledním místě.

Bohužel to většinou tak je.

Atheira napsal(a):
Ten, kdo chce adoptovat, tomu jde pravděpodobně především o to, aby si vzal nechtěného psa. Nebo snad máte jiné mínění? Viz. mé příspěvky a příspěvky keriton... Tam je snad zcela jasný, že jsme adoptovat chtěly a taky adoptovaly.
V životě jsem nezažila, že bychom doma psa kupovali. A to jak s PP, tak bez a u mě to tak s největší pravděpodobností i zůstane. Spolky jako home4pets ode mě ale neuvidí na příspěvku ani korunu a své příběhy, které si velmi často i zveličují, ne-li úplně překrucují a ještě navíc k nám tahají ve velkém psy ze Slovenska, to všechno si můžou strčit někam a nějak se za svůj názor ani necítím zle. Těch psů mi líto je, ne že ne, ale když spolek vede drůbež, je to těžký.

Ano, s Vámi souhlasím... Ale tu ostatní většinu tady bych chtěla prostě podpořit, aby se nenechali odradit a nezanevřeli na útulky a jiné organizace kvůli jedné zkušenosti a hledali třeba jinde a nehledali si zástupné důvody proč do adopce nejít. Prostě aby tu cestu ke spovi zkusili najít. Ti psi si to zaslouží...

janau. napsal(a):
Hmm, zde v příspěvcích je určitě zmíněno i hodně nepříjemné pravdy, která má přímou souvislost s adopcí psa a se kterou osobně já zkušenost s útulkem Bouchalka vcelku nemám, ale přijde mi, že málokomu tady jde o záchranu psa jako takového, o adopci. Tak prostě hledejte jinde, když se Vám nelíbí jeden útulek nebo spolek, vždyť těch chudáků je tolik, co by si adopci zasloužili
A dávejte sem konkrétní názvy útulků a spolků, které jsou OK a které zase ne a ne příběhy typu "kamarádka povídala" To je přeci k ničemu. To vám těch psů vážně není líto?

Líto mi těch psů je.
A těm pseudozáchranářkám není líto těch psů, kteří trčí dál jen díky nim a jejich nesmyslným podmínkám v útulcích, spolcích, depozitech, azylech, atd?

Jsem už ve věku, kdy pro mne finančně pes s PP není nedostupný. Stejně tak i moje kamarádky, jejichž zkušenosti pro Vás konkrétně asi nejsou relevantní, takže je jasné, že při pokusu o adopci nějakého psa nešlo o pořizovací cenu, ale o to, že někdo chce psa a někde trčí pes v útulku, depozitu, azylu, spolku. Asi nám tedy líto těch psů bylo a možná i je pořád. Kromě nesmyslných dotazníků, podmínek, předkontrol a řízení... je celkem běžné, že někam zavoláte, něco si domluvíte, podstoupíte výslech po telefonu, do emailu vypíšete své zvyklosti, sdělíte PROČ toho psa vlastně chcete a pak druhá strana utichne. Tak voláte a píšete a buď se nikdy neozvou nebo se někdy někdo ozve, že je pes adoptován.

A teď mi řekněte (vlastně napište) kolikrát to Vy osobně dobrovolně podstoupíte než se naštvete a podle svých finančních možností si pořídíte psa s PP nebo bez PP? To mne fakt zajímá.

Jen pro upřesnění - takhle se asi nechovají všude, ale kdo má nervy na to to zkoušet ve všech zařízeních?

Doporučuju městský útulek v Mělníku. O psi se dobře starají, mají příjemné jednání a požadují normální adopční smlouvu. Máme psa od nich a za mě naprostá spokojenost. Jo a nikdo nás rozhodně nekontroloval, přijedete, prohlídnete si pejska a pak když je vše ok, je pes váš.

Fiona.Praha napsal(a):
Líto mi těch psů je.
A těm pseudozáchranářkám není líto těch psů, kteří trčí dál jen díky nim a jejich nesmyslným podmínkám v útulcích, spolcích, depozitech, azylech, atd?

Jsem už ve věku, kdy pro mne finančně pes s PP není nedostupný. Stejně tak i moje kamarádky, jejichž zkušenosti pro Vás konkrétně asi nejsou relevantní, takže je jasné, že při pokusu o adopci nějakého psa nešlo o pořizovací cenu, ale o to, že někdo chce psa a někde trčí pes v útulku, depozitu, azylu, spolku. Asi nám tedy líto těch psů bylo a možná i je pořád. Kromě nesmyslných dotazníků, podmínek, předkontrol a řízení... je celkem běžné, že někam zavoláte, něco si domluvíte, podstoupíte výslech po telefonu, do emailu vypíšete své zvyklosti, sdělíte PROČ toho psa vlastně chcete a pak druhá strana utichne. Tak voláte a píšete a buď se nikdy neozvou nebo se někdy někdo ozve, že je pes adoptován.

A teď mi řekněte (vlastně napište) kolikrát to Vy osobně dobrovolně podstoupíte než se naštvete a podle svých finančních možností si pořídíte psa s PP nebo bez PP? To mne fakt zajímá.

Jen pro upřesnění - takhle se asi nechovají všude, ale kdo má nervy na to to zkoušet ve všech zařízeních?

Jasně, spoustu z toho chápu. Ale zkuste pohled z druhé strany. Vyhodíte na net inzerát na konkrétního psa. Během 24 hodin se vám ozve třeba i 20,25 zájemců. Tak je požádáte zda mohou něco málo napsat o sobě a podmínkách, zda mají se psy podobného typu zkušenost atd. A co uděláte pak? Řekněme, že třeba 15 z těch 20ti by vyhovovalo. Napíšete jim "hele, je vás 15 zájemců a kdo dorazí dřív, tan psa má"...? Na to by asi lidi koukali divně, ne? Tak se domluvíte s jedním z těch 15ti. Jenže on třeba nemůže hned ten den, nebo druhý den, chce přijet o víkendu. Ok, je to za tři dny, ostatní zájemce zatím necháte u ledu... Nastane den D, hodina H, čekáte na domluveného zájemce. Nic se neděle, napíšete mu, zavoláte, odezva žádná. Ok, kontaktujete tedy druhého v pořadí. Fajn, zájem má, přijel by druhý den. Sedíte, čekáte. V hodinu, kdy už má být zájemce u Vás příjde sms "zavařili jsme auto, čekáme na dálnici na odtah, dnes nedorazíme". Snažíte se zjistit zda tedy stále mají zájem a přijeli by jindy...ticho po pěšině. Tak kontaktujete třetího zájemce v pořadí, bohužel víkend už je pryč a on přes týden nemůže, ale zájem má... a teď babo raď - čekat na další víkend zda už to konečně vyjde nebo kontaktovat další a další zájemce a zjišťovat kdy by mohli - dát přednost tomu, co by mohl nejdříve a pak teprve psát těm dalším?- třeba i to, že ačkoliv jsme se spolu domlouvali, pes již nový domov má... Dost často jsou pak lidé naštvaní, uražení. Zrovna před časem jsem řešila adopci jednoho psíka a scénář byl prakticky takový jak popisuji. A to nikde nebyl vysoký adopční poplatek ani podmínka kastrace. Ono si bohužel taky dost zájemců myslí, že se člověk, co psa nabízí musí přizpůsobit jim. Teď jedou na dovču a přijedou si pro něj pak. Teď nemůžou, mají práci, tak až o víkendu. Nehodí se jim to odpoledne nebo večer, můžou jen dopoledne. atd. Což je možné v útulku, kde jsou dané nějaké návštěvní hodiny apod. Ale těžko proveditelné, když je pes někde v miniazýlku nebo dočasce, kde provozovatel chodí normálně do práce a má rodinu. Nejde se prostě zavděčit 15ti zájemcům o jednoho psa naráz.

jolyha napsal(a):
Jasně, spoustu z toho chápu. Ale zkuste pohled z druhé strany. Vyhodíte na net inzerát na konkrétního psa. Během 24 hodin se vám ozve třeba i 20,25 zájemců. Tak je požádáte zda mohou něco málo napsat o sobě a podmínkách, zda mají se psy podobného typu zkušenost atd. A co uděláte pak? Řekněme, že třeba 15 z těch 20ti by vyhovovalo. Napíšete jim "hele, je vás 15 zájemců a kdo dorazí dřív, tan psa má"...? Na to by asi lidi koukali divně, ne? Tak se domluvíte s jedním z těch 15ti. Jenže on třeba nemůže hned ten den, nebo druhý den, chce přijet o víkendu. Ok, je to za tři dny, ostatní zájemce zatím necháte u ledu... Nastane den D, hodina H, čekáte na domluveného zájemce. Nic se neděle, napíšete mu, zavoláte, odezva žádná. Ok, kontaktujete tedy druhého v pořadí. Fajn, zájem má, přijel by druhý den. Sedíte, čekáte. V hodinu, kdy už má být zájemce u Vás příjde sms "zavařili jsme auto, čekáme na dálnici na odtah, dnes nedorazíme". Snažíte se zjistit zda tedy stále mají zájem a přijeli by jindy...ticho po pěšině. Tak kontaktujete třetího zájemce v pořadí, bohužel víkend už je pryč a on přes týden nemůže, ale zájem má... a teď babo raď - čekat na další víkend zda už to konečně vyjde nebo kontaktovat další a další zájemce a zjišťovat kdy by mohli - dát přednost tomu, co by mohl nejdříve a pak teprve psát těm dalším?- třeba i to, že ačkoliv jsme se spolu domlouvali, pes již nový domov má... Dost často jsou pak lidé naštvaní, uražení. Zrovna před časem jsem řešila adopci jednoho psíka a scénář byl prakticky takový jak popisuji. A to nikde nebyl vysoký adopční poplatek ani podmínka kastrace. Ono si bohužel taky dost zájemců myslí, že se člověk, co psa nabízí musí přizpůsobit jim. Teď jedou na dovču a přijedou si pro něj pak. Teď nemůžou, mají práci, tak až o víkendu. Nehodí se jim to odpoledne nebo večer, můžou jen dopoledne. atd. Což je možné v útulku, kde jsou dané nějaké návštěvní hodiny apod. Ale těžko proveditelné, když je pes někde v miniazýlku nebo dočasce, kde provozovatel chodí normálně do práce a má rodinu. Nejde se prostě zavděčit 15ti zájemcům o jednoho psa naráz.

Do útulků nechodím tak se zeptám. Pořád se píše (i tady) jak jsou útulky přeplněný, a tady podle toho popisu to vypadá, jako silně nedostatkovou záležitost.15 zájemců o psa? Navíc se sem vozí i psy z ciziny. Jak to teda je?

Mohu popsat moji zkušenost s útulkem Domov Fauny. Když mi odešel náš leon, tak jsem hledala štěňátko a náhodou narazila na nabídku starého leona s PP., který měl tak smutný pohled, že mne dostal. Zavolala jsem si do útulku a domluvila návštěvu. Pes o nás hned projevil zájem a mohli jsme si jej vzít na procházku a zkusili jsme jej seznámit s našimi saoškama.Podotýkám, že leony chovám již víc jak 20 let a něco o nich vím a tak pes 7,5 roku moc šancí už nemá. Aslánek si se saoškama padl do oka a tak po vyřízení formalit s námi odjel domů.Poplatek byl myslím 500 kč s tím, že mi dodatečně bude zaslán PP až jej útulek dostane;. Vše bylo splněno a tak jsme jej i několikrát vystavovali na klubových výstavách a vždy dostal pohár. Upozorňuji, že do té doby pes nikdy na výstavě nebyl. Po nějakém čase se na něj přijeli z útulku podívat Mohu jen konstatovat, že jednání tohoto útulku bylo perfektní a jak jsme tam mohli pozorovat, tak o pejsky je výborně postaráno, ale pro psa je vlastní člověk to hlavní.Tak úžazného psa jako byl Aslan jsme neměli, byl to náš stín, závislák, který musel mít svého člověka ve své blízkosti. Bohužel se u něj projevila srdeční vada s kterou jsme bojovali skoro rok, Snažili jsme se mu věnovat jak to jen šlo, ale bohužel i přes to nám v tichosti odešel, ale myslím, že byl spokojený do konce života. Věrnější psa jsem snad nikdy něměla.
Další zkušenost mám s útulkem Jimlín odkud si dcera vzala pejska mix za poplatek 300 Kč, taky velice slušné jednání, ale musela předložit doklad, že má nějaký příjem, stačila výplatní páska, což se dá pochopit. Ovšem než jsme jeli do Jimlína, tak jednala s několika deposity a vesměs se pejsek mix pohybovala cena okolo 4000Kč a jednání nebylo zdaleka takové korektní jako jsem zažila v útulcích,.

Míra H. napsal(a):
Do útulků nechodím tak se zeptám. Pořád se píše (i tady) jak jsou útulky přeplněný, a tady podle toho popisu to vypadá, jako silně nedostatkovou záležitost.15 zájemců o psa? Navíc se sem vozí i psy z ciziny. Jak to teda je?

Je totiž dost velký rozdíl mezi tím, kolik lidí napíše, že psa chce, a kolik ho doopravdy chce.
Jsou i případy, kdy si lidi vezmou psa a druhý den ho dají do nějakýho jinýho útulku. Asi přes noc zjistili, že ho vlastně nechtějí...

Pro Keriton, no já jsem psa z útulku nechtěla, ale když jsem jej viděla a uvědomila si kolik mu je, tak mi bylo jasný, že moc šance na adopci nemá. Protože to byl náš už 4 leon, tak mne ani nenapadlo se zeptat jak to má s kočkou. Zatím všichni naši psi kočku doma snášeli a tak když jsme Aslana pustili do bytu, tak jsme zažili něco, čemu se říká peklo. Kocour k němu normálně šel/myslel si, že je to náš starý pes/a vtom Aslan vycenil zuby a šel po kocourovi, skočil na stůl a bylo to divoké, chtěl jej sežrat. Chudák kocour se nestačil divit co se to stalo. Byla to naše chyba, že jsme se nezeptali, ale vrátit jej jsme nemohli, snažili jsme je pomalu seznamovat. Trvalo to sice půl roku, ale podařilo se to. Pak spolu žili a pes se naučil jej tolerovat.

hanula napsal(a):
Pro Keriton, no já jsem psa z útulku nechtěla, ale když jsem jej viděla a uvědomila si kolik mu je, tak mi bylo jasný, že moc šance na adopci nemá. Protože to byl náš už 4 leon, tak mne ani nenapadlo se zeptat jak to má s kočkou. Zatím všichni naši psi kočku doma snášeli a tak když jsme Aslana pustili do bytu, tak jsme zažili něco, čemu se říká peklo. Kocour k němu normálně šel/myslel si, že je to náš starý pes/a vtom Aslan vycenil zuby a šel po kocourovi, skočil na stůl a bylo to divoké, chtěl jej sežrat. Chudák kocour se nestačil divit co se to stalo. Byla to naše chyba, že jsme se nezeptali, ale vrátit jej jsme nemohli, snažili jsme je pomalu seznamovat. Trvalo to sice půl roku, ale podařilo se to. Pak spolu žili a pes se naučil jej tolerovat.

To je naprosto úžasné, že jste si s ním dali práci a zvládli to. A taky je super, že jste si vzali staršího pejska. Takových lidí jen víc :).

Míra H. napsal(a):
Do útulků nechodím tak se zeptám. Pořád se píše (i tady) jak jsou útulky přeplněný, a tady podle toho popisu to vypadá, jako silně nedostatkovou záležitost.15 zájemců o psa? Navíc se sem vozí i psy z ciziny. Jak to teda je?

On je útulek a útulek. Já osobně nás za útulek nepovažuju, nejsme ani nějaké občanské sdružení. Jen občas vezmeme na dočasku psa, který nemá kde být a když ho dáme dokupy jak fyzicky, tak psychicky (když to potřebuje), hledáme nový domov - ryze za vynaložené veterinární náklady, což nabyvateli dokladuju. Takže inzerce je pak asi masivnější než u normal útulku, kde pesa max. vyvěsí na svoje stránky a tím to končí. Taky vzhledem ke kapacitě domácnosti beru na dočasný byt jen pejsky malých velikostí, cca do těch 6-7kg, na větší nejsme zařízení. A tam je taky zájem trochu jiný než u pesanů typu NO a podobných velikostí. Ale bohužel, taky se na ně lepí více oslů (nechci to krásné zvíře urazit, ale vulgarity to tu nebere), kteří prostě jeden den otravují, že toho pejska nutně musí mít a druhý den jsou schopni zjistit, že pejsek čůrá, kaká, štěká nebo nedej bože chce ven /nechce ven, nekamarádí se tak jak si představovali... (aby jo, jsou pro něj cizí lidi, chce to čas) atd. a hledají důvody proč si to rozmysleli. Případně nadšeně zamluví, dohodnou kdy přijedou atd. a na poslední chvíli se sekne manžel/manželka/tchýně...doplň co je libo...oni jsou ale přece ti nej, tak nepřichází v úvahu zavolat, omluvit se, vysvětlit situaci... je lepší se vůbec neozvat nebo vymyslet 158. mrtvou babičku, dítě v nemocnici, partnera na umření, auto po kolapsu...opět doplň cokoliv tě napadne... Takže asi tak se to často má s adopcí pejsků. Útulek to většinou řeší jinak, prostě přijeďte v otvírací době, pes tu buď bude nebo máte možnost vybrat jiného. Dočasky většinou fungují jinak.

Taky přidám zkušenost - jednoho dne jsme šli na akci do útulku, přinést psům nějaké krmení a tak...odjeli jsme s cca tříměsíčním štěnětem, mixem JRT, jezevčíka a kdovíčeho. Dali nám ho do náruče, na místě jsme podškrábli smlouvu a bylo. Už ho máme asi 6 let, problémy s ním žádné nejsou. :)
I s městským útulkem tady mám dobrou zkušenost, pejsci jsou před odchodem čipovaní, očkovaní, většinou kastrovaní, po základním výcviku.. Ti, co jsou tam dýl, mají vyžití u kola, koloběžky, kvalitní krmení...

"Jde o tu zjevnou aroganci, která z některych čiší a pocitu, že vám někdo něco nařizuje a tlačí vás do kouta, nemluvě o vyhrožování, jak všm psa zas seberou, když ne/uděláte to a to... A to všechno ve chvíli, kdy se jen zeptáte, jestli už mají na konkrétního psa zájemce. To vám přijde normální?"

nepřijde mi to normální, ale ani mi nepřijde normální, když mě kontaktuje "zájemce" stylem jakým se tu někteří vyjadřují, myslí si jakou mi nedělá službu tím, že ode mne chce psa, všechny otázky jsou stupidní a odpovídat nebude, nechat na sebe kontaktní telefon je hrubé narušení soukromí a posílání fotek nehoráznost sama. To se ani nemůže divit, že psa nedostane. A rozhodně tím pes netratí. Vždy když mi některé zvíře zůstalo doma déle, tak protože ho někdo zamluvil a pak přestal komunikovat, nebo na poslední chvíli odřekl (ti slušnější). Ale nikdy to nebylo ke škodě, koťata mi třeba zůstala podstatně déle než jsem plánovala, teď bydlí v baráčku pár kilometrů od nás, jsou oba spolu, a já jsem jen ráda, že jsem je neudávala za každou cenu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Jde o tu zjevnou aroganci, která z některych čiší a pocitu, že vám někdo něco nařizuje a tlačí vás do kouta, nemluvě o vyhrožování, jak všm psa zas seberou, když ne/uděláte to a to... A to všechno ve chvíli, kdy se jen zeptáte, jestli už mají na konkrétního psa zájemce. To vám přijde normální?"

nepřijde mi to normální, ale ani mi nepřijde normální, když mě kontaktuje "zájemce" stylem jakým se tu někteří vyjadřují, myslí si jakou mi nedělá službu tím, že ode mne chce psa, všechny otázky jsou stupidní a odpovídat nebude, nechat na sebe kontaktní telefon je hrubé narušení soukromí a posílání fotek nehoráznost sama. To se ani nemůže divit, že psa nedostane. A rozhodně tím pes netratí. Vždy když mi některé zvíře zůstalo doma déle, tak protože ho někdo zamluvil a pak přestal komunikovat, nebo na poslední chvíli odřekl (ti slušnější). Ale nikdy to nebylo ke škodě, koťata mi třeba zůstala podstatně déle než jsem plánovala, teď bydlí v baráčku pár kilometrů od nás, jsou oba spolu, a já jsem jen ráda, že jsem je neudávala za každou cenu.

Citujte mi tu některé z těch, co psy adoptovat chtěli a skutečně adoptovali, kteří se tu vyjadřují stylem, který uvádíte a u kterých je vůbec viditelně možné, že při zájmu o psa jednali tak, jak říkáte? Já tu teda nikoho takového nevidím.
Pokud člověk toho psa adoptovat nechce, už si pak hledá jen důvody proč ne a takovými přispěvateli bych se neoháněla. Nevšimla jsem si, že by se tu někdo vyjadřoval o tom, že to nemyslel vážně a stejně otravoval nějaký spolek. Prostě, přijde mi, že se tu navážíte do nesprávných lidí.
Problém je asi i v tom, že jste nebyla svědkem té komunikace a tak absolutně nevíte. Hájíte tu jednu stranu a automaticky předpokládáte, že na té druhé je oprsklý de.bil.
Když se člověk jeví jako trotl, co to nemyslí vážně, tak prosím, ale pokud je ochotný podstoupit jim všechny ty procedury kolem... No nic, to asi nemá smysl.

Chingis - Atheira
Holky nehádejte se. Obě máte pravdu. Jak už to bývá, pravda není jen jedna. Oběma vám jde o pejsky/kočičky. Zrovna vy dvě nejste z těch, co by nevěděly co dělají a proč. A že jste toho pro zvířátka udělaly hodně.

Atheira, já přeci necitovala nikoho tady. Mluvím z vlastní zkušeností. Takoví zájemci, co si myslí, že mi prokazují obrovskou službu, když mě toho psa zbaví, a já nejsem vůbec v pozici po nich něco chtít, opravdu existují. A některé příspěvky třeba od Koňadry, Fiony.Praha a tak mi chování těhle zájemců připomínají. Včetně toho "vyhrožování", že kastrováním, smlouvami a zbytečnými otázkami psům znemožňuji adopci, a jak mi evidentně vůbec nejde o psy, ba dokonce je za pětikilo prodávám, hnus velebnosti. (opět necituji místní z ifauny, ale volně překládám mexičany)
Opravdu si nemyslím, že Fiona.Praha těm spolkům na všechny otázky odpověděla, že je to nemusí zajímat a odmítla jim ve smlouvě sdělit svoje jméno a adresu protože je to její soukromá informace. Narazila asi na pár arogantních blbců, znechutilo ji to, chápu to víc než je z mých příspěvků asi zřejmé. Jen mám pořád pitomé nutkání se ohradit proti tomu házení všech do jednoho pytle, protože to může ve výsledku lidi odradit od adopcí uplně, ne jen od zachraňování týraných psů od pseudoochranářů.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Atheira, já přeci necitovala nikoho tady. Mluvím z vlastní zkušeností. Takoví zájemci, co si myslí, že mi prokazují obrovskou službu, když mě toho psa zbaví, a já nejsem vůbec v pozici po nich něco chtít, opravdu existují. A některé příspěvky třeba od Koňadry, Fiony.Praha a tak mi chování těhle zájemců připomínají. Včetně toho "vyhrožování", že kastrováním, smlouvami a zbytečnými otázkami psům znemožňuji adopci, a jak mi evidentně vůbec nejde o psy, ba dokonce je za pětikilo prodávám, hnus velebnosti. (opět necituji místní z ifauny, ale volně překládám mexičany)
Opravdu si nemyslím, že Fiona.Praha těm spolkům na všechny otázky odpověděla, že je to nemusí zajímat a odmítla jim ve smlouvě sdělit svoje jméno a adresu protože je to její soukromá informace. Narazila asi na pár arogantních blbců, znechutilo ji to, chápu to víc než je z mých příspěvků asi zřejmé. Jen mám pořád pitomé nutkání se ohradit proti tomu házení všech do jednoho pytle, protože to může ve výsledku lidi odradit od adopcí uplně, ne jen od zachraňování týraných psů od pseudoochranářů.

Pár arogantních blbců? Stejnou zkušenost jako ona má dalších 5 lidí, které znám. Bohužel je to spíš náhoda nenarazit na nikoho takového.
Na druhou stranu je někdy těžké vybrat dobrého osvojitele, protože si někteří osvojení a péči o psa představují jako Hurvínek válku a takovým se nedá prostě zvíře dát.

sisi58 napsal(a):
Chingis - Atheira
Holky nehádejte se. Obě máte pravdu. Jak už to bývá, pravda není jen jedna. Oběma vám jde o pejsky/kočičky. Zrovna vy dvě nejste z těch, co by nevěděly co dělají a proč. A že jste toho pro zvířátka udělaly hodně.

Ale já se hádat nechci. Jen si myslím, že ono je to s těmi blbci na obou stranách asi tak poměrově stejně a fakt záleží, na koho zrovna budete mít štěstí.

Jenom když přijde nějaký zájemce, je to pořád jednotlivec. Klidně se může stát, že je to jednoduchej balík, co si představoval, že budete strašně odvaření z toho, když si od vás toho psa vezme a že nikoho už nebude zajímat, jak bude žít a co bude jíst a tak dál.

Od nějaké organizace bych ale čekala profesionální vystupování u všech jejích členů jednajících s lidmi, však už jsou nějaká konkrétní skupina lidí, která pod nějakým názvem vystupuje na veřejnosti, ne nějaký Pepa od vedle a měli by se podle toho taky chovat...

Atheira napsal(a):
Ale já se hádat nechci. Jen si myslím, že ono je to s těmi blbci na obou stranách asi tak poměrově stejně a fakt záleží, na koho zrovna budete mít štěstí.

Jenom když přijde nějaký zájemce, je to pořád jednotlivec. Klidně se může stát, že je to jednoduchej balík, co si představoval, že budete strašně odvaření z toho, když si od vás toho psa vezme a že nikoho už nebude zajímat, jak bude žít a co bude jíst a tak dál.

Od nějaké organizace bych ale čekala profesionální vystupování u všech jejích členů jednajících s lidmi, však už jsou nějaká konkrétní skupina lidí, která pod nějakým názvem vystupuje na veřejnosti, ne nějaký Pepa od vedle a měli by se podle toho taky chovat...

To si nemyslím. Většina spolků, co jsem s nimi přišla kdy do styku, se chová arogantně.

scylla napsal(a):
To si nemyslím. Většina spolků, co jsem s nimi přišla kdy do styku, se chová arogantně.

To vám nevyvracím, ale v poměru s počtem lidí v té organizaci je mezi zájemci asi stejný počet arogantních jedinců, často děsně hloupých, jenom o nich není tolik slyšet, protože to není nikdo, kdo by opakovaně vystupoval na veřejnosti, jednal s lidmi a měl nějaké jméno.
Už z toho důvodu bych očekávala, že jednání takových lidí bude na úplně jiné úrovni. Ale v mnoha případech není, byť naštěstí tu pořád ti normální a slušní jsou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Atheira, já přeci necitovala nikoho tady. Mluvím z vlastní zkušeností. Takoví zájemci, co si myslí, že mi prokazují obrovskou službu, když mě toho psa zbaví, a já nejsem vůbec v pozici po nich něco chtít, opravdu existují. A některé příspěvky třeba od Koňadry, Fiony.Praha a tak mi chování těhle zájemců připomínají. Včetně toho "vyhrožování", že kastrováním, smlouvami a zbytečnými otázkami psům znemožňuji adopci, a jak mi evidentně vůbec nejde o psy, ba dokonce je za pětikilo prodávám, hnus velebnosti. (opět necituji místní z ifauny, ale volně překládám mexičany)
Opravdu si nemyslím, že Fiona.Praha těm spolkům na všechny otázky odpověděla, že je to nemusí zajímat a odmítla jim ve smlouvě sdělit svoje jméno a adresu protože je to její soukromá informace. Narazila asi na pár arogantních blbců, znechutilo ji to, chápu to víc než je z mých příspěvků asi zřejmé. Jen mám pořád pitomé nutkání se ohradit proti tomu házení všech do jednoho pytle, protože to může ve výsledku lidi odradit od adopcí uplně, ne jen od zachraňování týraných psů od pseudoochranářů.

Každá to vidíme ze své strany "barikády".

Budu se opakovat, ale když zájemci pseudozáchranářky kladou podmínky, dělají fóry, chtějí vysoké adopční poplatky a proti nim stojí za stejnou cenu nebo nižší cenu ochotný a příjemný prodejce s ošatkou roztomilých štěňat, jak dlouho bude trvat, než se zájemce naštve a sáhne po tom lehce dostupném štěněti z ošatky?

Fiona.Praha napsal(a):
Každá to vidíme ze své strany "barikády".

Budu se opakovat, ale když zájemci pseudozáchranářky kladou podmínky, dělají fóry, chtějí vysoké adopční poplatky a proti nim stojí za stejnou cenu nebo nižší cenu ochotný a příjemný prodejce s ošatkou roztomilých štěňat, jak dlouho bude trvat, než se zájemce naštve a sáhne po tom lehce dostupném štěněti z ošatky?

A on ten zájemce možná udělá dobře. Kdyby byli lidi soudní a od těch pseudozáchranářek nic navykupovali a nezachraňovali, nebylo by těch oportunistických sluníčkových spolků s týranými psy za tisíce tolik. Mě vůbec přijdou ty vysoký "adopční poplatky" takový špatný zvyk, proti kterému už češi otupěli. V Kanadě jsme vybírali 50 dolarů, cca tisícovku, a ještě dobrovolně. I když nezaplatili nic, psa si odvedli. V Mexiku mi někdo nedá ani tu desetikorunu na autobus zpátky, dvě stovky už odradí hodně zájemců, a za pětistovku vás nařknou že s těmi psy kupčíte. Asi jsou češi bohatí, a nebo trubky, že tolik platí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A on ten zájemce možná udělá dobře. Kdyby byli lidi soudní a od těch pseudozáchranářek nic navykupovali a nezachraňovali, nebylo by těch oportunistických sluníčkových spolků s týranými psy za tisíce tolik. Mě vůbec přijdou ty vysoký "adopční poplatky" takový špatný zvyk, proti kterému už češi otupěli. V Kanadě jsme vybírali 50 dolarů, cca tisícovku, a ještě dobrovolně. I když nezaplatili nic, psa si odvedli. V Mexiku mi někdo nedá ani tu desetikorunu na autobus zpátky, dvě stovky už odradí hodně zájemců, a za pětistovku vás nařknou že s těmi psy kupčíte. Asi jsou češi bohatí, a nebo trubky, že tolik platí.

Přesně tak.

Vylíčím dnešní zkušenost z útulku Bouchalka. Minulý týden jsem si prohlížela pejsky v útulku a uviděla jsem tam čubinu kterou znám a tak jsem se rozhodla, že si ji vezmu ke svým psům. Fenka patřila ex přítelkyni z příbuzenstva a tak se občas u nás i pohybovala, proto mi ji bylo líto a myslela jsem, že nebude problém si ji vzít z útulku. Jaká je však moje dnešní zkušenost, Paní jsme se se synem nelíbili a tak nám čubinu odmítla dát, nejdřív si prý musí zkontrolovat do jakých půjde podmínek. Když jsem nějakou kontrolu odmítla, tak jsem zvedla veterináře, které navštěvuji a může se dotázat jak se o své psy starám.To ji nezajímalo a tak po hádce bylo řečeno, že nám čubinu nevydá, jen když si pro ni přijde původní majitelka a zaplatí za hotelové umístnění. Upozorňuji, že původní majitelku neznám a ani po tom netoužím. Při jednání s majitelkou útulku jsem si připadala jak vyvrhel a ne zájemce o to, aby se pomohlo jedné psí duši najít domov.

hanula napsal(a):
Vylíčím dnešní zkušenost z útulku Bouchalka. Minulý týden jsem si prohlížela pejsky v útulku a uviděla jsem tam čubinu kterou znám a tak jsem se rozhodla, že si ji vezmu ke svým psům. Fenka patřila ex přítelkyni z příbuzenstva a tak se občas u nás i pohybovala, proto mi ji bylo líto a myslela jsem, že nebude problém si ji vzít z útulku. Jaká je však moje dnešní zkušenost, Paní jsme se se synem nelíbili a tak nám čubinu odmítla dát, nejdřív si prý musí zkontrolovat do jakých půjde podmínek. Když jsem nějakou kontrolu odmítla, tak jsem zvedla veterináře, které navštěvuji a může se dotázat jak se o své psy starám.To ji nezajímalo a tak po hádce bylo řečeno, že nám čubinu nevydá, jen když si pro ni přijde původní majitelka a zaplatí za hotelové umístnění. Upozorňuji, že původní majitelku neznám a ani po tom netoužím. Při jednání s majitelkou útulku jsem si připadala jak vyvrhel a ne zájemce o to, aby se pomohlo jedné psí duši najít domov.

Takovéhle příhody se žel u některých útulků stávají a je to škoda :(.

Ta dnešní příhoda není o lásce ke psům, ale o tom kdo je paní šéfové sympatický či nikoli, nebo kdo se dá.Rita tam zůstává s tím, že se tam má dobře, tak nechápu proč ji nabízejí, To je Rita s naším psem když u nás byla na návštěvě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mám z útulků - různých - adoptováno 5fen...
Léta jsem dělala dočaskářku...
A před rokem a půl založila s kamarádkou spolek..

Adopce mých fen byli různé, nejhorší byla asi Bouchalka - prostě jsem ukázala na štěně, to mi vyndali z kotce, zaplatila jsem tuším 500, - a jeli jsme domů - bez očkování, bez čipu, bez zájmu o to, jak se štěněti do budoucna povede...ale je to už skoro 12let, takže tehdá to ještě bylo jinak...Druhé nějhorší byli Přímětice, kdybych s sebou nedovezla auto granulí a dek a neměla známou, která s nimi vycházela, zřejmě jsem čubu nedostala...(ale tam se nedávají psi do adopce obecně, takže to nebylo nic osobního)...Adopce od OS Místo byla naprosto bezproblémová, všichni milí a v pohodě, dodnes (8let) si píšeme a komunikujeme...Další čubu jsem si brala od kamarádky z dočasky, kterou dělala pro PNP - dodnes nemám smlouvu, ale jinak po mě nic nechtěli. A poslední čubu jsem si nechala, když náhodně skončila u mě v dočasce...

Co se dočasek týče...Dočaskovala jsem různým útulkům/spolkům/organizacím...S jediným, s kým byla spolupráce opravdu bezchybná, byl Dogpoint - dovezli krmení, zajistili veterinu v souladu s mými možnostmi, případně si psa vyzvedli a na veterinu s ním dojeli oni a zase ho dovezli, na každou návštěvu zájemců dorazil i někdo od nich a vybírali jsme společně (šlo o mediálně známého psa, takže se zájemci docela hrnuli)...
S ostatními to tak jednoduché nebylo, většinou krmení nedodali vůbec (ne, že by mi o to šlo, ale...) nebo byl problém s proplacením dokladů...Veterinu jsem taky řešila sama a za svoje...O psy se moc nezajímali, o budoucí zájemce taky ne...Vlastně mi hodili psa a konec...Většinou mi ale nechali adopční poplatek, jehož výši jsem si dokonce mohla určitě sama... (u prvních štěňat jsem nechtěla nic, u posledních dvou po 1000, -)...
Takže tim moje éra dočasek skočila a spolu s kamarádkou, která má stejné zkušenosti, jsme založili svůj malý spolek...

Založili jsme ho proto, že jsme si chtěli dělat věci tak, jak přijdou správné nám...
Takže máme kapacitu 11kotců, psi chodí 2-4x denně na procházky (dvakrát s námi a pak s venčiteli), obě normálně pracujeme, ale kolegyně naštěstí doma, takže ke psům může kdykoli zaběhnout...Psům děláme inzerci na několika místech na netu a ve zverimexech a veterinách v okolí, se zájemci komunikujeme (doufám) slušně a zatím jsme neměli problém...
Adopční poplatek máme 1500, -, s tím, že od nás psy odcházejí čipovaný, kastrovaní, odčervení, odblešení a očkovaní. Máme samozřejmě transparentní účet a nežebráme peníze v každém příspěvku, naopak se snažíme peníze vydělávat pořádáním akcí - coursing, fotografování, velkou akcí pro pejskaře, prodejem našich reklamních předmětů...Krmení nám pokryjí naštěstí dárci, to samé antiparazitika, pelechy, deky, obojky, vodítka...
Jsme šťastní, když odejde pes do nového domova a ještě šťastnější, když nám přijde zpráva s fotkami, jak se mu dobře daří..Novým majitelům neděláme přepadovky, nebombardujeme je zprávami a telefonáty, ale zároveň udržujeme stálý kontakt (díky facebooku poměrně jednoduché) a jsme rádi, že se na nás zpětně majitelé obracejí, když si neví rady nebo nás prostě přijedou navštívit, účastní se našich akcí...

Spousta spolků/útulků/organizací si nabírá víc, než může zvládnout, vymýšlí si ke psům dojemné příběhy (mnohdy se nezakládající na pravdě), aby vydělali víc peněz, případně byli populárnější...Spoustu z nich si hraje na bohy, nejvíc křičí ti, kteří mají se psy nejmenší zkušenosti...

Všude to není super, ale jako všude - je to jen o lidech...

Hlozi, myslím, že takhle nějak, jako to děláte Vy, by to mělo být.
Možná, že dokud je to jen "koníček" k práci a soukromému životu, udrží to člověk pod kontrolou v těch správných mezích a počtech psů. Potom je to opravdu o tom, že pomáhá.
Zřejmě pak se stane něco a už to není koníček, ale "zaměstnání" a nedokáží to udržet v těch správných mezích. Už třeba jenom proto, že je to prostě musí živit.

Dotaz pro Hlozi, zajímalo by mne jestli také požadujete mimo adresy a tel také číslo pasu, OP a RČ.

Dotaz pro Hlozi : nezlobte se, ale fakt mi chcete tvrdit, že při 11ti kotcích, tj. řekněme 11ti psech zvládáte denně s každým z nich 2x denně procházku? Předpokládám tedy, že procházkou je myšleno strávit nějaký čas venku, procvičit vodítko, nějaké povely, nechat pesana vyběhat, věnovat se mu individuálně... a to vše při normálním zaměstnání a rodině? Řekněme, že tedy cca 5-6 psů na každou z Vás zvlášť,2x denně. Jak taková procházka může být dlouhá? (časově)? I kdyby 20 minut, tak jsou to 4 hodiny každý den minimálně. A to je vyloženě jen procházka stylem "jdem na čůrajdu obejít panelák". Plus k tomu ty akce jak píšete, tvoření reklamních předmětů, focení každého psa, inzerce... Ptám se, protože se sama občas pomocí pesanům zabývám a konkrétně to, co popisujete si fakt časově představit nedokážu - tedy ne v tom rozsahu co píšete plus k tomu stíhat práci a rodinu. Nerýpu, zajímá mne to a dost. Obzvlášť když si představím co času zabere komunikace se zájemci a hlavně pak to čekání zda přijedou, v kolik přijedou (a že v dnešní době hodina sem, hodina tam, pro většinu lidí no problém a ještě se diví, když se člověk čílí). Čas strávený se zájemci, protože to není o tom "hele, tady máte psa, vemte si ho a zmizte".... prostě váš popis situace mim hlava absolutně nebere co se času týká. Předem dík za vysvětlení.

jolyha napsal(a):
Dotaz pro Hlozi : nezlobte se, ale fakt mi chcete tvrdit, že při 11ti kotcích, tj. řekněme 11ti psech zvládáte denně s každým z nich 2x denně procházku? Předpokládám tedy, že procházkou je myšleno strávit nějaký čas venku, procvičit vodítko, nějaké povely, nechat pesana vyběhat, věnovat se mu individuálně... a to vše při normálním zaměstnání a rodině? Řekněme, že tedy cca 5-6 psů na každou z Vás zvlášť,2x denně. Jak taková procházka může být dlouhá? (časově)? I kdyby 20 minut, tak jsou to 4 hodiny každý den minimálně. A to je vyloženě jen procházka stylem "jdem na čůrajdu obejít panelák". Plus k tomu ty akce jak píšete, tvoření reklamních předmětů, focení každého psa, inzerce... Ptám se, protože se sama občas pomocí pesanům zabývám a konkrétně to, co popisujete si fakt časově představit nedokážu - tedy ne v tom rozsahu co píšete plus k tomu stíhat práci a rodinu. Nerýpu, zajímá mne to a dost. Obzvlášť když si představím co času zabere komunikace se zájemci a hlavně pak to čekání zda přijedou, v kolik přijedou (a že v dnešní době hodina sem, hodina tam, pro většinu lidí no problém a ještě se diví, když se člověk čílí). Čas strávený se zájemci, protože to není o tom "hele, tady máte psa, vemte si ho a zmizte".... prostě váš popis situace mim hlava absolutně nebere co se času týká. Předem dík za vysvětlení.

Asi takhle, ranni venceni je opravdu cca tech 15-20 minut kazdy pes, vetsinou ve dvou lidech a psi se berou po dvou, podle snasenlivosti.Odpoledne chodi vetsinou vencitele - mame pravidelne, kteri jdou treba na hodinku a pul i dyl.Mezitim my pracujeme se psy, se kterymi potrebujeme.Nebo jdeme na prochajdu, dlouhou, i my...Zalezi vzdy, co konkretne za psy momentalne mame...nekdy je to jednodussi, nekdy slozitejsi...Na psy nejsme jen dve, ale ctyri - nasi partneri v tom jedou s nami.Rodiny - mysleno deti, nemame, takze tim je to jednodussi.
Kdyz jedeme na akci, nejedeme vsichni, ale vzdy nekdo zustava a venci odpoledne, vydava psy vencitelum...Akce, co poradame, nejsou kazdy vikend, ale treba jednou za mesic, ted i min, bohuzel.
Psy fotime na prochazkach a nafoceno mame asi tak behem deseti minut...Reklamni predmety nedelame sami, s tim nam pomahaji jini.Inzerce, papirovani to delam vetsinou pozde vecer a v noci...
Jak jsem psala, kolegyne dela doma a defakto svou praci ma na dopoledne, cele odpoledne venuje psum, ja delam nestandartni kratky/dlouhy a smeny si muzu dost prizpusobit, takze i ja jsem pomerne casove flexibilni...
Komunikace se zajemci byla zatim vzdy v pohode, vzdy volaji, nez dojedou, nemame zadnou otviracku, kotce ma kolegyne kousicek od baraku, takze kdykoli zabehne...
Nicmene, samo, ze se nekdy stane, ze proste jeden den se nemuzeme psum venovat naplno, ze proste je to opravdu to vycurani a domu, ale snazime se, aby to bylo minimalne...
S tim jsme do toho sli, ze to chceme delat poradne a ne si brat vic, nez muzeme zvladnout...
Navic pocet psu udrzujeme na deviti (nebo se o to snazime, ale ted jich mame 13), aby jsme meli vzdy volny jeden-dva kotce pro zatoulance, kteri k nam obcas prijedou...
Dneska jsem treba byla od osmi do ctyrech v praci, v sest jsem dojela ke kotcum a prijela domu ve ctvr na jedenac vecer (diky bohu za leto, zima je horsi) a jeste sedla k papirovani...

hanula napsal(a):
Dotaz pro Hlozi, zajímalo by mne jestli také požadujete mimo adresy a tel také číslo pasu, OP a RČ.

Cislo OP ano, zbytek ne.

Pro Hlozi, děkuji myslela jsem si to, že to musí podléhat Zákonu na ochranu osobních údajů.

Už jsme psala výše - máme z útulku v podstatě 2 psy.

První - poplatek 250, - Kč, pán by v rozpacích, že dávám 300, - a že neví, jak to zaúčtovat a pokud nemám drobné, tak prý stačí 200, - Kč. Do týdne můžeme psa vrátit...což jsem řekla, že nepřichází v úvahu.
Dnes je s námi Bax devátý rok - opravdu pan pes (v pátek jsme se dozvěděli neradostnou diagnózu, tak jsem ráda za každý den, co tu s námi ještě bude).
http://www.koprivnice.cz/index.php?id=utulek-pro-psy-koprivnice#aspu

Buldočku máme inzerovanou přes LOZ Třebíč (tahle organizace už myslím nefunguje). Vše vyřizovala veterinářka z Velké nad Veličkou, kde se o fenku se štěnětem, kterou při toulání obskočil nejspíše místní erotoman, starala starší paní. Jelikož to celé bylo hurá akce, kdy jsem se rozhodla ráno a vyrazila pro fenku vlakem, neměla jsem s sebou kromě vodítka a obojku nic...takže poplatek 0, -Kč (fenka byla kastrovaná)

Ségra měla kastrovanou fenku kříženky z útulku v Sedlištích. Poplatek se tuším tehdy neplatil, brala tam pro psy pytel granulí.
http://utulekpropsy.org/

Ve všech případech bezproblémové jednání.
Taky všichni 3 psi byli a jsou zlatí, )...samozřejmě péče o psa není úplně procházka růžovým sadem, ale s tím musí počítat každý, kdo si psa pořídí a je úplně jedno, zda jde o opuštěného psího dospěláka nebo štěně od spolehlivého chovatele .

Jak je vidět tak skoro vše je o lidech a přístupu k zájemcům a hlavně k přístupu ke psům. Někomu jde o to, aby se pes měl dobře, druhému, aby ukázal svou moc.

Hlozi váš přístup se mi moc líbí. Budu ráda, když mě nasměrujete na vaše fb stránky nebo prozradíte název spolku. Děkuju. :).

Hlozi, je škoda, že ta fenka o kterou jsem měla zájem neskončila u Vás.

Https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=787575748080060&id=760730727431229

Úžasná fenka , ale​ adopční poplatek 3800?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

marcelaamax napsal(a):
Https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=787575748080060&id=760730727431229

Úžasná fenka , ale​ adopční poplatek 3800?

By mě někdy fakt zajímala nějaká zpráva o hospodaření takových spolků, třeba ve formě výročky :) Na druhou stranu, ta organizace se prostě rozhodne takhle fungovat a někomu to nevadí a někomu jo. Já bych za psa tolik peněz dát nechtěla, já si půjdu zase do normálního útulku.

marcelaamax napsal(a):
Https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=787575748080060&id=760730727431229

Úžasná fenka , ale​ adopční poplatek 3800?

Od někoho, kdo se prezentuje, že patří pod z.s. Pet Heroes, které má ve stanovách adresu Omice a ve veřejném rejstříku adresu Praha, Hlavatého, bych si psa teda asi nevzala ani zadarmo. Zase nějaké pseudozáchranářky, které si potřebují honit triko, nad "svým posláním".
2 letá fena, která nezná nic, je kdoví odkud a za takové prachy, to je "výhra v loterii".

A takovému psovi konkuruje někdo s košíkem krásných roztomilých štěňat za stejnou cenu.
Kdo má větší šanci?

marcelaamax napsal(a):
Https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=787575748080060&id=760730727431229

Úžasná fenka , ale​ adopční poplatek 3800?

Vzhledem k tomu, co všechno za to dostáváte - Plemeno: AST x Pinč x Krátkosrstá kólie x Basenji x Dingo, je ta cena adekvátní

Teď vážně - neměl bych jim za zlé, že se chovají tržněk dyž potenciálně atraktivního psa. Spousta psů bude neumístitelných, a provoz útulku se prostě musí z něčeho platit.

Míra H. napsal(a):
Vzhledem k tomu, co všechno za to dostáváte - Plemeno: AST x Pinč x Krátkosrstá kólie x Basenji x Dingo, je ta cena adekvátní

Teď vážně - neměl bych jim za zlé, že se chovají tržněk dyž potenciálně atraktivního psa. Spousta psů bude neumístitelných, a provoz útulku se prostě musí z něčeho platit.

Nevěřím tomu, že fenka je někde v útulku nebo podobném zařízení.
Dle mého je to fotka a fenka čeká na svého páníčka tisíce kilometrů daleko a pak absolvuje mnoha hodinovou (mnoha kilometrovou) cestu za svým štěstím a vysněným životem (nebo podobně by to mohlo znít )

Kombinace odhadu basenji x dingo svědčí nejen o znalostech odhadců, ale i o pravděpodobnosti, že se narodila v ČR (event. SR), protože takovými plemeny se to tu jen hemží

marcelaamax napsal(a):
Https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=787575748080060&id=760730727431229

Úžasná fenka , ale​ adopční poplatek 3800?

Co je to za útulek? Nejde mi se dostat na oficiální stránky!

sisi58 napsal(a):
Co je to za útulek? Nejde mi se dostat na oficiální stránky!

Ještě je tam 6ti měsíční bulík x NO za 4000,7mi lety SLEPÝ LR za 3000 a fenka trpící demo dexem a kvasinkovou infekcí, u té poplatek asi radši uvedený není.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Míra H. napsal(a):
Vzhledem k tomu, co všechno za to dostáváte - Plemeno: AST x Pinč x Krátkosrstá kólie x Basenji x Dingo, je ta cena adekvátní

Teď vážně - neměl bych jim za zlé, že se chovají tržněk dyž potenciálně atraktivního psa. Spousta psů bude neumístitelných, a provoz útulku se prostě musí z něčeho platit.

Mě vždycky fascinuje, kde na ta plemena chodí. Kříženec jak vyšitý, ale zkušené oko "záchranáře" pokaždé spolehlivě určí jeho původ.. Nicméně chápu, že zájemce ochotněji zaplatí za křížence dinga (a že v českých luzích a hájích dingů je!) než za "křížence středního vzrůstu".

Poplatky bych ani neodsuzovala, veterináři něco stojí. Pokud chce někdo pomáhat, tak se snaží, ale za takové částky si lidi raději koupí štěně, možná i z množíren a začarovaný kruh se bude opakovat pořád.V útulcích mají nějaké příjmy od sponzorů, obcí, ze sbírek a pod.Myslím si, že slušný majitel se dokáže postarat o svého psa i v nemoci, ale kdo si vezme nemocného psa ke kterému není nijak citově vázán?Jen ze soucitu a kolik lidí se takových najde. Z vlastní zkušenosti vím, že slepý pes potřebuje nějaký řád, lásku a těžce snáší změnu, třeba jen místa na procházky. Jinak slepota není velký problém.

marcelaamax napsal(a):
Ještě je tam 6ti měsíční bulík x NO za 4000,7mi lety SLEPÝ LR za 3000 a fenka trpící demo dexem a kvasinkovou infekcí, u té poplatek asi radši uvedený není.

Díky za info.

Problém typicky městských útulků je v tom, že je vůbec nezajímá, kam pes jde. Podepíšete papír a ende šlus. Kdybych si chtěla založit množírnu jack russellů, nasbírám si po útulcích xy fen v produktivním věku a už to budu jenom mrskat na sebe. Někdo to může vidět jako výhodu, mě osobně se to ale nelíbí.

Na druhou stranu kšefty se psama, kdy se na Slovensku po osadách posbírají psi mrzáci, tady se jim vymyslí šílený příběh a prodají se za adopční poplatky od čtyř tisíc nahoru, to mi přijde šílené úplně stejně.

Extrémy nejsou dobře na žádné straně..

Stejně jako mi extrémní přijdou názory ve stylu všechny spolky jsou špatné, všechny dočasky jsou špatné, všechno je špatně a jsou tam samí lemplové, co by neměli mít ani plyšáka. Lidí, co to hlásají, je mi spíš líto. Že musí žít sami se sebou, tak zahořklí a slepí k tomu dobrému..

Zrovna tu nevidím nic divného. Handipet rescue spadá pod Pet heroes, mají transparentní účet s nahlášenou veřejnou sbírkou.
https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2500405636
Samotný útulek je v obci Kly.

Kolik byste chtěli zaplatit za fenu s čipem, očkovanou a kastrovanou ?
Litr ? No, přes 4 tisíce už je to na hlavu.
Spíše bych se podívala, v jakém stavu jsou tam psi.
Za terénní odfláknutou kastraci nezaplatím, ještě jim nafackuju.
Jo, ty vymyšlené příběhy jsou trapné. Všude. Jak kdyby celá republika týrala psy a všichni se v jeden den octli v útulcích.

notregistered napsal(a):
Zrovna tu nevidím nic divného. Handipet rescue spadá pod Pet heroes, mají transparentní účet s nahlášenou veřejnou sbírkou.
https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2500405636
Samotný útulek je v obci Kly.

Kolik byste chtěli zaplatit za fenu s čipem, očkovanou a kastrovanou ?
Litr ? No, přes 4 tisíce už je to na hlavu.
Spíše bych se podívala, v jakém stavu jsou tam psi.
Za terénní odfláknutou kastraci nezaplatím, ještě jim nafackuju.
Jo, ty vymyšlené příběhy jsou trapné. Všude. Jak kdyby celá republika týrala psy a všichni se v jeden den octli v útulcích.

Mně jsou divný všechny neziskovky, který na webu ani náznakem nezmiňují, jak jsou financovaný :) Ale to je možná jen profesní deformace.
Neříkám, že je povinnost to někde psát, penízky od dárců se evidentně sypou i bez toho. Ale já bych takový neziskovce nedala nic a to ani formou podivně vysokýho adopčního poplatku.

notregistered napsal(a):
Zrovna tu nevidím nic divného. Handipet rescue spadá pod Pet heroes, mají transparentní účet s nahlášenou veřejnou sbírkou.
https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2500405636
Samotný útulek je v obci Kly.

Kolik byste chtěli zaplatit za fenu s čipem, očkovanou a kastrovanou ?
Litr ? No, přes 4 tisíce už je to na hlavu.
Spíše bych se podívala, v jakém stavu jsou tam psi.
Za terénní odfláknutou kastraci nezaplatím, ještě jim nafackuju.
Jo, ty vymyšlené příběhy jsou trapné. Všude. Jak kdyby celá republika týrala psy a všichni se v jeden den octli v útulcích.

Neříkám, že ta organizace je nějak špatná nebo tak, vůbec nevím jak to u nich funguje, z čeho to všechno financují. Jen mě osobně ta částka za psa z útulku prostě zarazila.

V jiných spolcích nebo útulcích bývají feny také kastrované a přesto je adopční poplatek třeba 1500 Kč - což beru. Ale já bych 4000 Kč za psa z útulku nedala. Celkem by mě i zajímalo, podle čeho ty částky určují - zmiňovaná fena 3800, pes x bullíka 4000, slepý LR 3000... To je také zvláštní, ale samozřejmě je to jejich věc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mně jsou divný všechny neziskovky, který na webu ani náznakem nezmiňují, jak jsou financovaný :) Ale to je možná jen profesní deformace.
Neříkám, že je povinnost to někde psát, penízky od dárců se evidentně sypou i bez toho. Ale já bych takový neziskovce nedala nic a to ani formou podivně vysokýho adopčního poplatku.

Však píší "Všechny finanční prostředky, které máme, přicházejí od lidí jako jste vy. "
Jsem kritik. Ale tady mi stačilo 1 kliknutí na jejich webu.
Neznám je. Já jen, že v poslední době se tu nic jiného snad nedělá, než nadává na útulky, nepodloženě.
Hledají dobrovolníky na venčení.. jo, podvod je národní sport, ale když všude čekám problém.. to je těžký pohled na svět.. i psi mě tak uvidí.

impact napsal(a):
Problém typicky městských útulků je v tom, že je vůbec nezajímá, kam pes jde. Podepíšete papír a ende šlus. Kdybych si chtěla založit množírnu jack russellů, nasbírám si po útulcích xy fen v produktivním věku a už to budu jenom mrskat na sebe. Někdo to může vidět jako výhodu, mě osobně se to ale nelíbí.

Na druhou stranu kšefty se psama, kdy se na Slovensku po osadách posbírají psi mrzáci, tady se jim vymyslí šílený příběh a prodají se za adopční poplatky od čtyř tisíc nahoru, to mi přijde šílené úplně stejně.

Extrémy nejsou dobře na žádné straně..

Stejně jako mi extrémní přijdou názory ve stylu všechny spolky jsou špatné, všechny dočasky jsou špatné, všechno je špatně a jsou tam samí lemplové, co by neměli mít ani plyšáka. Lidí, co to hlásají, je mi spíš líto. Že musí žít sami se sebou, tak zahořklí a slepí k tomu dobrému..

Já netvrdím, že všechny spolky a dočasky jsou špatné, to vůbec ne. Samozřejmě, že všechno je o lidech a nedá se to házet do jednoho pytle..

Já tím jen chtěla říct, že bych "nezachránila" křížence z útulku s poplatkem, ke kterému když si přidám pár tisíc tak pomalu můžu mít psa s PP, toť vše.

marcelaamax napsal(a):
Neříkám, že ta organizace je nějak špatná nebo tak, vůbec nevím jak to u nich funguje, z čeho to všechno financují. Jen mě osobně ta částka za psa z útulku prostě zarazila.

V jiných spolcích nebo útulcích bývají feny také kastrované a přesto je adopční poplatek třeba 1500 Kč - což beru. Ale já bych 4000 Kč za psa z útulku nedala. Celkem by mě i zajímalo, podle čeho ty částky určují - zmiňovaná fena 3800, pes x bullíka 4000, slepý LR 3000... To je také zvláštní, ale samozřejmě je to jejich věc.

Tato částka má opodstatnění.
Už jsem ale viděla i více.. byl mi nabídnut bulík 3 měsíční (závazek kastrovat v budoucnosti) za 6 tisíc, s jedním očkováním a čipem, v útulku 2 dny. Takže ani toho moc nesnědl.. jen prostě přeložili štěňátka podobná bulíkům.
Během 4 dnů byla všechna (6ks) prodána.
Ach. Sorry. Adoptována.

notregistered napsal(a):
Však píší "Všechny finanční prostředky, které máme, přicházejí od lidí jako jste vy. "
Jsem kritik. Ale tady mi stačilo 1 kliknutí na jejich webu.
Neznám je. Já jen, že v poslední době se tu nic jiného snad nedělá, než nadává na útulky, nepodloženě.
Hledají dobrovolníky na venčení.. jo, podvod je národní sport, ale když všude čekám problém.. to je těžký pohled na svět.. i psi mě tak uvidí.

Jo, sorry, já tím "jak jsou financovaný" myslela víc než dvě tři věty na téma "všechny prachy jsou od lidí". Myslím jako třeba co z darů jde na psy, co na zaměstnance, a takový podobný detaily. A ideálně to mít napsaný někde, kde to člověk najde, když to hledá a nechce číst slohovky o ubohých týraných pejscích :) Jsem na neziskovky prostě náročná :D.

Marketa123 napsal(a):
Dobrý den můžu se zeptat jestli ma někdo zkušenksti s pejskem z útulku?

Můj pes je z útulku a je s nim problémů snad milion, ale to neznamená že je to proto že je z útulku Prostě když se tomu psovi věnuješ a správně s nim trénuješ, tak pak se ten pes začne zlepšovat

Je pochopitelné, že vše stojí peníze, jenže každý má na to jiný pohled. Ono starat se o pejska když to potřebuje a hlavně rychle mu nějak pomoc je od těch dočaskářů oběť a hlavně jej pak poslat dál, Několikrát jsem v telce viděla i lidi, kteří se starají o psy za své peníze a dostanou jen něco málo prostředků od lidí, kteří o nich ví. Před takovýma je potřeba smeknout. Pak je tu asi skupinka, která na tom vydělává a to samé je i s útulky. Ty mají sponzory, dotace od města, nebo smlouvy s obcemi na umístnění psů, kteří se najdou v obci. Každý z nás co máme psy víme kolik nás stojí a není nám to líto.

Marketa123 napsal(a):
Dobrý den můžu se zeptat jestli ma někdo zkušenksti s pejskem z útulku?



Měla jsem psa z útulku a byl to ten nejúžasnější a nejvěrnější pes, kterého jsem měla, bohužel již není měl srdeční vadu s kterou jsme bojovali skoro rok a peněz za jeho léčení mi nebylo líto.

Ne nemám ale všichni mi prý tvrdí že je to s nema marný
..Já bych chtěla adoptovat jednou nějakého australáka nebo borderku...

Já bych třeba nikdy nepřistoupil na závazek kastrace? Takhle zmrzačenýho psa bych prostě nechtěl, natož když k tomu není žádný důvod.

Taky nesouhlasím s kastrací u zdravých jedinců.Vždy jsem měla 2 feny a 1 psa a podle vlastní zkušenosti vím, že se to dá uhlídat.Nechala jsem kastrovat pouze fenu když měla zdravotní potíže/ slinivka / a druhou která měla cukrovku a při tom ji praskla děloha.Vždy to bylo na doporučení vet. léčby. U psa zkušenost nemám. Jen v jednom útulku dcera podepsala, že nebude psa používat k množení. To si myslím, že je fér.

Máme třetím rokem pejska z útulku a je to kříženec pitbulla. Když jsme si ho chtěli vzít, paní z útulku nám ho nechtěla dát ani hned na adopční smlouvu, že je nezvladatelný,2x vrácený z adopce a že si myslí, že ho ještě týž den přivezeme zpátky.
Hafan byl ze začátku absolutně netečný do auta jsme ho museli dát, absolutně nereagoval, při cestě domů celou dobu ležel a akorát si pod sebe načůral, zřejmě strachy, možná pro něj bylo auto neznáme nebo měl špatné zkušenosti.
Doma na něj čekala už naše fenka dogy, která je "muchy sněste si mě", takže od té absolutně žádná agrese nehrozila. Při příjezdu domů si jí hafan ani nevšiml, jen si vše označkoval. První dva dny o nás hafan ani o doginu nejevil zájem a byl absolutně netečný, až jsem měla strach, že to tak bude pořád. A pak naráz zlom a je to dodnes ten největší miláček, na mě je absolutně fixovaný a na doginu taky. Jediný z čeho má dodnes strach jsou lidi, co kouří(když jsme si ho dovezli byl na vícero místech dotípaný od cigaret).
Takže já mám se psem z útulku tu nejlepší zkušenost, ale vím, že ne všichni měli takové štěstí.

Karel_muž_za_kamerou napsal(a):
Můj pes je z útulku a je s nim problémů snad milion, ale to neznamená že je to proto že je z útulku Prostě když se tomu psovi věnuješ a správně s nim trénuješ, tak pak se ten pes začne zlepšovat

To nejspíš ano. Ale třeba taky ne.
Některé zdravotní problémy si pejsek nese celý život. A z některých vlastností adoptovaných psů bolí nové majitele hlava velmi často a někdy hodně dlouho.
Proto mi výše zmiňované vysoké částky za psa, o kterém nikdo nic neví, přijdou přehnané. Také jsou to většinou kříženci, takže nikdo neví, jací byli rodiče a k čemu mají predispozice. Můžete si tedy za 3-4000, - domů přinést víc problémů, než radosti.

hanula napsal(a):
Taky nesouhlasím s kastrací u zdravých jedinců.Vždy jsem měla 2 feny a 1 psa a podle vlastní zkušenosti vím, že se to dá uhlídat.Nechala jsem kastrovat pouze fenu když měla zdravotní potíže/ slinivka / a druhou která měla cukrovku a při tom ji praskla děloha.Vždy to bylo na doporučení vet. léčby. U psa zkušenost nemám. Jen v jednom útulku dcera podepsala, že nebude psa používat k množení. To si myslím, že je fér.

S tou kastrací je to těžký. První fenku jsem dala pryč nekastrovanou, v pěti měsících, s adoptanty nemám kontakt, a pořád mě jen hryže svědomí, že ona chudák někde na dvoře co půl roku rodí. S Tori Rose (pitbull) jsem si uvědomila, že dokud jí nevykastruji, tak v té záplavě lidí co ji chtějí do množárny nikdy nenajdu někoho kdo by jí chtěl jen tak, na mazla, ne na chov, ne na zápasy. U Tessíe - napodobenina knírače, jsem si musela podmínku kastrace opravdu vydupat, protože paní na ní chtěla chovat. Že prý by se jí líbílo aby měla taky takový štěňátka jako ona, ty knírače. Snažila jsem se jí vysvětlit proč to není dobrý nápad, ale nakonec jsem jí natvrdo řekla, že pokud mi jí odmítne ve smluvený termín vydat na kastraci, tak ji jednoduše nedostane. Souhlasila. Kdybych jí dala nekastrovanou, a její štěňata byla kníračům podobná a dobře se prodávala, tak jsem roční fenku de fakto odsoudila k životu v "množírně", k produkci těch klasických vymazlených v obýváku odchovaných štěňátek. Já si tohle nevezmu na svědomí.
I když věřím, že v čechách je ta kultura chovu psů o trochu lepší, tak mě práce s týranými a opuštěnými zvířaty přesvědčila, že kastrace je to menší zlo. Dřív jsem byla skoro jak Scylla, taky tvrdě proti kastraci, takže věřtě že to pro mě není jen tak lehké rozhodnutí, ale dospělou fenku už bez kastrace nevydám. A u štěňat budu udržovat kontakt abych věděla jestli mám otravovat s kastrací nebo to nechám být. Psy nekastruji, adoptantům vždy řeknu že i když ve smlouvě kastraci mají, tak je mi to jedno, jen a pouze pokud nenechají psa toulat se a nakrývat a nebudou ho nabízet ke krytí.

Ještě k těm cenám. Schválně jsem spočítala na kolik mě vyjde záchrana Pepper - když budu počítat, že jí do měsíce dám k adopci. Jen za jídlo a veterinu - léčení, odčervení, očkování, pipeta, kastrace - přes 5000kč. Za štěně zhruba 1000-1500kč, i kdybych se všech štěňat "zbavila" ve dvou měsících, tak je to 11000kč. A to jsou jen výdaje za jídlo a veterinu. Další investice je čas. U některých psů je to jednoduché, po karanténě je přidám ke smečce a skoro nic času mi neubírají, u Pepper je to 2h denně, jen pro ni.2h x 180 dní x 66kč minimální mzda, pokud by to člověk bral jako práci...radši to ani nepočítám. Pak další výdaje jako benzín, obojky a vodítka (psy předávám se základní výbavou), nebo zničené věci - po štěňatech a Pepper jsem musela znovu vymalovat pokoj a přelakovat podlahu, plus záclony a závěsy - další pár tisíc jen tak bokem.
Většinou vezmu jen jednoho psa, a až se adoptuje, beru dalšího, letos mám většinou dva až tři, plus do toho ty štěňata, jen čistě výdaje které platit musím šplhají k 20000, a to jsme v polovině roku. Je to drahý koníček. Oproti tomu zlatá akvaristika a teraristika, tam jsem díky prodeji přebytků vždycky okolo nuly. A navíc tam mě nikdo za prodej zvířat nelynčuje.

5000kč může být reálný hrubý průměr výdajů za zachráněného psa, záleží na situaci. Spolupracuji se soukromým útulkem, kapacita 70 psů. Tam posílám případy které by příliš sáhly do mých finančních rezerv, nebo nemám kapacitu karantény v případě infekčních nemocí. A opravdu nad některými výdaji zalapete po dechu. Např. pitbul Superman, kterého nezodpovědný majitel nechal utéct z bytu na chodbu, a sousedi ho prohodili oknem ve třetím patře. Komplikované zlomeniny obou předních, léčba okolo 25000kč. Neutratili ho, vyléčili ho, ale na to všechno pak musí někde peníze sehnat. Nemůžou jednoho psa prodat za 30000.
Na druhou stranu jsem proti vysokým adopčním poplatkům. Tak jako nechci všechno táhnout ze své kapsy, stejně tak neočekávám, že to všechno budou hradit zájemci. Poplatek má odradit zájemce co si vezme bez rozmyslu psa (nebo cokoliv jiného) jen proto, že je zadarmo. Třeba ten zmiňovaný útulek si za psa řekne cca 300kč, v místních podmínkách dostačující. Je to ale každého věc, nebudu nikoho kritizovat a urážet jen proto, že si řekne o vysoký poplatek.


A jen tak pro zvědavé - letos mě cca 30% výdajů uhradili dárci, adopční poplatek je tak do 10% výdajů,20% jsem vydělala prodejem který cíleně propaguji jako prodej na pomoc opuštěným psům (vodítka, obojky, umělecké předměty), zbytek jde z osobních výdělků. Vše jen výdaje na jídlo (granule 60kč/kg, maso 10-40kč/kg), veterinu, materiál, můj plat je 0.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě k těm cenám. Schválně jsem spočítala na kolik mě vyjde záchrana Pepper - když budu počítat, že jí do měsíce dám k adopci. Jen za jídlo a veterinu - léčení, odčervení, očkování, pipeta, kastrace - přes 5000kč. Za štěně zhruba 1000-1500kč, i kdybych se všech štěňat "zbavila" ve dvou měsících, tak je to 11000kč. A to jsou jen výdaje za jídlo a veterinu. Další investice je čas. U některých psů je to jednoduché, po karanténě je přidám ke smečce a skoro nic času mi neubírají, u Pepper je to 2h denně, jen pro ni.2h x 180 dní x 66kč minimální mzda, pokud by to člověk bral jako práci...radši to ani nepočítám. Pak další výdaje jako benzín, obojky a vodítka (psy předávám se základní výbavou), nebo zničené věci - po štěňatech a Pepper jsem musela znovu vymalovat pokoj a přelakovat podlahu, plus záclony a závěsy - další pár tisíc jen tak bokem.
Většinou vezmu jen jednoho psa, a až se adoptuje, beru dalšího, letos mám většinou dva až tři, plus do toho ty štěňata, jen čistě výdaje které platit musím šplhají k 20000, a to jsme v polovině roku. Je to drahý koníček. Oproti tomu zlatá akvaristika a teraristika, tam jsem díky prodeji přebytků vždycky okolo nuly. A navíc tam mě nikdo za prodej zvířat nelynčuje.

5000kč může být reálný hrubý průměr výdajů za zachráněného psa, záleží na situaci. Spolupracuji se soukromým útulkem, kapacita 70 psů. Tam posílám případy které by příliš sáhly do mých finančních rezerv, nebo nemám kapacitu karantény v případě infekčních nemocí. A opravdu nad některými výdaji zalapete po dechu. Např. pitbul Superman, kterého nezodpovědný majitel nechal utéct z bytu na chodbu, a sousedi ho prohodili oknem ve třetím patře. Komplikované zlomeniny obou předních, léčba okolo 25000kč. Neutratili ho, vyléčili ho, ale na to všechno pak musí někde peníze sehnat. Nemůžou jednoho psa prodat za 30000.
Na druhou stranu jsem proti vysokým adopčním poplatkům. Tak jako nechci všechno táhnout ze své kapsy, stejně tak neočekávám, že to všechno budou hradit zájemci. Poplatek má odradit zájemce co si vezme bez rozmyslu psa (nebo cokoliv jiného) jen proto, že je zadarmo. Třeba ten zmiňovaný útulek si za psa řekne cca 300kč, v místních podmínkách dostačující. Je to ale každého věc, nebudu nikoho kritizovat a urážet jen proto, že si řekne o vysoký poplatek.


A jen tak pro zvědavé - letos mě cca 30% výdajů uhradili dárci, adopční poplatek je tak do 10% výdajů,20% jsem vydělala prodejem který cíleně propaguji jako prodej na pomoc opuštěným psům (vodítka, obojky, umělecké předměty), zbytek jde z osobních výdělků. Vše jen výdaje na jídlo (granule 60kč/kg, maso 10-40kč/kg), veterinu, materiál, můj plat je 0.

Tak tedy se nestačím divit. Máte to spočítané do haléře, ještě k tomu minimální mzda... Mně tedy nikdy nenapadlo počítat, kolik mě stojí ten konkrétní pes, kterému jsem chtěla pomoct. A to v tom byly i ortopedické operace, které jsem platila ze svého, jídlo, čas, veterina - běžné očkování, protiblešáky. Čas jsem nikdy nepočítala, stejně jako peníze. Adopční poplatek jsem u žádného psa nepožadovala, stejně jako příspěvky od veřejnosti. Když chci pomoct, pomůžu, nepočítám a se psy nekupčím. Stejně tak vyberu odpovědné majitele, které mi svou volbou musí potvrdit pes, a pak nemusím řešit kastrace a podobné kraviny, na žádném ze psů, které jsem umístila, se nemnoží a jsme s lidmi občas v kontaktu, poskytuju poradenství a případně psa i pohlídám, když je třeba, opět zadara. Psa dávám s dávkou jídla na několik dní - na které je zvyklý, s obojkem, očkovákem a adopční smlouvou, ve které je podrobně popsaná jeho povaha, věk, zdravotní stav, chování a na co si dát pozor. Nikdy počítat nebudu, prodávat psy za adopční poplatek také nebudu, příčí se mi to, to pak není podle mého názoru pomoc.

scylla napsal(a):
Tak tedy se nestačím divit. Máte to spočítané do haléře, ještě k tomu minimální mzda... Mně tedy nikdy nenapadlo počítat, kolik mě stojí ten konkrétní pes, kterému jsem chtěla pomoct. A to v tom byly i ortopedické operace, které jsem platila ze svého, jídlo, čas, veterina - běžné očkování, protiblešáky. Čas jsem nikdy nepočítala, stejně jako peníze. Adopční poplatek jsem u žádného psa nepožadovala, stejně jako příspěvky od veřejnosti. Když chci pomoct, pomůžu, nepočítám a se psy nekupčím. Stejně tak vyberu odpovědné majitele, které mi svou volbou musí potvrdit pes, a pak nemusím řešit kastrace a podobné kraviny, na žádném ze psů, které jsem umístila, se nemnoží a jsme s lidmi občas v kontaktu, poskytuju poradenství a případně psa i pohlídám, když je třeba, opět zadara. Psa dávám s dávkou jídla na několik dní - na které je zvyklý, s obojkem, očkovákem a adopční smlouvou, ve které je podrobně popsaná jeho povaha, věk, zdravotní stav, chování a na co si dát pozor. Nikdy počítat nebudu, prodávat psy za adopční poplatek také nebudu, příčí se mi to, to pak není podle mého názoru pomoc.

A tak by to mělo být. Když můžu, tak pomůžu, ale taky bych po lidech nechtěla nějaký adopční poplatek. To už si rovnou mohou koupit štěně (někdy i s PP) a nemít ty starosti, co kolem adopce dospělého psa, který prošel kdo ví čím, mohou být.
Nemám žádný azyl či útulek, ale občas jsem se ujala nějakého tuláka a vždy mu našla dobré jiné umístění. Zadarmo.

scylla napsal(a):
Tak tedy se nestačím divit. Máte to spočítané do haléře, ještě k tomu minimální mzda... Mně tedy nikdy nenapadlo počítat, kolik mě stojí ten konkrétní pes, kterému jsem chtěla pomoct. A to v tom byly i ortopedické operace, které jsem platila ze svého, jídlo, čas, veterina - běžné očkování, protiblešáky. Čas jsem nikdy nepočítala, stejně jako peníze. Adopční poplatek jsem u žádného psa nepožadovala, stejně jako příspěvky od veřejnosti. Když chci pomoct, pomůžu, nepočítám a se psy nekupčím. Stejně tak vyberu odpovědné majitele, které mi svou volbou musí potvrdit pes, a pak nemusím řešit kastrace a podobné kraviny, na žádném ze psů, které jsem umístila, se nemnoží a jsme s lidmi občas v kontaktu, poskytuju poradenství a případně psa i pohlídám, když je třeba, opět zadara. Psa dávám s dávkou jídla na několik dní - na které je zvyklý, s obojkem, očkovákem a adopční smlouvou, ve které je podrobně popsaná jeho povaha, věk, zdravotní stav, chování a na co si dát pozor. Nikdy počítat nebudu, prodávat psy za adopční poplatek také nebudu, příčí se mi to, to pak není podle mého názoru pomoc.

Fajn pre vas a pre psy ktorym sa venujete, ked ste na tom financne tak dobre, ze peniaze pocitat nemusite.
No a pre ostatnych smrtelnikov co tak moc za vodou nie su dava zmysel aby si tie peniaze za zachranene psy pocitali. Ako inak maju vediet kedy uz dalsieho psa zobrat nemozu, lebo by neostalo ani na tie ktore uz doma maju?
Je to fer aj voci prispievatelom, ked aspon tusia kam tie peniaze idu a kolko. Bez pocitania nevie nikto nic.

scylla napsal(a):
Tak tedy se nestačím divit. Máte to spočítané do haléře, ještě k tomu minimální mzda... Mně tedy nikdy nenapadlo počítat, kolik mě stojí ten konkrétní pes, kterému jsem chtěla pomoct. A to v tom byly i ortopedické operace, které jsem platila ze svého, jídlo, čas, veterina - běžné očkování, protiblešáky. Čas jsem nikdy nepočítala, stejně jako peníze. Adopční poplatek jsem u žádného psa nepožadovala, stejně jako příspěvky od veřejnosti. Když chci pomoct, pomůžu, nepočítám a se psy nekupčím. Stejně tak vyberu odpovědné majitele, které mi svou volbou musí potvrdit pes, a pak nemusím řešit kastrace a podobné kraviny, na žádném ze psů, které jsem umístila, se nemnoží a jsme s lidmi občas v kontaktu, poskytuju poradenství a případně psa i pohlídám, když je třeba, opět zadara. Psa dávám s dávkou jídla na několik dní - na které je zvyklý, s obojkem, očkovákem a adopční smlouvou, ve které je podrobně popsaná jeho povaha, věk, zdravotní stav, chování a na co si dát pozor. Nikdy počítat nebudu, prodávat psy za adopční poplatek také nebudu, příčí se mi to, to pak není podle mého názoru pomoc.

No a já nemám takový plat, abych si mohla dovolit to nepočítat, (vedu si finanční deník už přes 15 let, to není jen teď kvůli psům) pro mě je dvacet tisíc dost peněz. Navíc s tím jak jsem začala prodávat obojky a vodítka, plus někteří lidé přispěli, tak jsem to musela trochu zpracovat a oddělit "útulek" od osobních financí, aby lidi viděli, do čeho ty peníze jdou. Sem jsem to vypsala (do haléře opravdu ne ) jen tak pro představu, v jakých částkách se pohybuje záchrana psů v malém měřítku a bez finančně náročných případů. Protože ty představy některých, jak tisícovými poplatky za zdravé, očkované psy se lidi automaticky strašně obohacují, mě přijdou trochu zcestné. Aby na tom člověk hrabal, to by musel prodávat v uplně jiných částkách, nebo nic nezachraňovat a jenom přeprodávat psy z útulků a darovacích inzerátů. Takových je taky dost, to zas ne že ne.
Pokud máte dostatek financí, času i prostoru, abyste mohla provozovat útulek sama v jedné osobě a dát všem psům dobrou péči, super. Tady je psů moc a platy mizerný, donutilo mě to situaci přehodnotit a financování rozdělit, zapojit se do systému. Nelíbí se mi to, nejsem sociální typ, ale za ty psy mi to stojí. Několik fenek si místo živení štěňat na ulici užívá nového domova, díky tomu že jsem podlehla a nesoukromničím. Že tohle vy nepovažujete za pomoc, čistě vaše věc, každý děláme co uznáme za vhodné.