Pes mi zakousl druhého psa

chybu bych viděla prostě ve velikostním a hmotnostním nepoměru obou aktérů. co je pro rotvíka varovné kousnutí může být pudlova konečná.

fakt bych v tom neviděla nějaký šílený vyprovokovaný útok a já nevím jaký antropomorfizovaný motiv.

Napíši jen svoji zkušenost.Mám 13 ti měsíčního čuvače,syn má 10ti letého velkého špice.Oba psi spolu od doby, co jsme čuvače přivezli, denně chodí na procházky,na návštěvu.Špic si s ním hrál,čuvač na něj ve hře dorážel skákal a asi před měsícem na něj špic vyjel když si s ním chtěl hrát,prostě čuvač už není štěńátko,ale dospívající pes a špic už si s ním hrát nechce.Pozdraví se,jdeme na procházku,ale už musím čuvače korigovat aby ho nechal.Stejně se choval i náš tibeťák,se štěňaty si hrál,ale s dospělým psem už ne.Jenže tibeťák když se ohradil proti čuvačovi,tak ho nanejvýš kousl do ucha nebo nohy a sroloval pod sebe.Vyjasnili si to a byl klid,ale tlama rotvíka a pudlík to je hodně nepoměr.

Tyhle případy bohužel znám nejen okolo sebe, ale z vlastní zkušenosti. Vždy šlo o to, že byli psi rozčíleni, on jako impuls stačí zvonek, telefon, křik na ulici. Tohle neovlivníte.
A znám toho dost na to, že bych si nikdy nepořídila dva psí rozdílné velikosti. A co jsem zažila, ani psa a fenu.

Vy jste to asi trefila. Na hlídání se při použití dvou psů, musí být vždy pár. Jinak se poperou. Asi malej chtěl už hlídat. Je to blbé, ale je mi líto i toho velkého.

juhaj napsal(a):
Tyhle případy bohužel znám nejen okolo sebe, ale z vlastní zkušenosti. Vždy šlo o to, že byli psi rozčíleni, on jako impuls stačí zvonek, telefon, křik na ulici. Tohle neovlivníte.
A znám toho dost na to, že bych si nikdy nepořídila dva psí rozdílné velikosti. A co jsem zažila, ani psa a fenu.

Přesně to mě napadlo, když zakladatelka psala, že krvavá stopa začínala už v chodbě. Dovedu si představit, že k prvnímu kousnutí došlo v chodbě, když byl za dveřmi nějaký ruch a psi to běželi "řešit". A pak už to jelo samospádem. Pudlík možná utíkal a rotvík ho ulovil. Je mi to líto

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přesně to mě napadlo, když zakladatelka psala, že krvavá stopa začínala už v chodbě. Dovedu si představit, že k prvnímu kousnutí došlo v chodbě, když byl za dveřmi nějaký ruch a psi to běželi "řešit". A pak už to jelo samospádem. Pudlík možná utíkal a rotvík ho ulovil. Je mi to líto

a nebo byl kousnutý v chodbě ale pošel až v obýváku.

bobina65 napsal(a):
Vy jste to asi trefila. Na hlídání se při použití dvou psů, musí být vždy pár. Jinak se poperou. Asi malej chtěl už hlídat. Je to blbé, ale je mi líto i toho velkého.

Vidím to podobně, za chybu lidí trpí velký pes, který udělal to, co je jeho rodu přirozené. Zadavatelko, vemte velkého na milost, může zatrpknout a stát se z něj nebezpečný pes. On přece svoje vyhnanství vůbec nechápe.

jo, v celém příběhu je teď chudák ten rotvík.

Novavac napsal(a):
Dobrý den,
tohle se ni nepíše vůbec lehko a doteď to nechápu, nemůžu se s tím smířit. Můj pes mi zakousl druhého, když jsem byla v práci.

V roce 2016 jsem si pořídila štěně rotvajlera, pejska Daga. Od mala jsem s ním chodila na cvičák, věnovala se mu, nebyl problém. Byl vycvičený, socializovaný. Měl problémy sem tam s nějakým psem, feny mu nedělaly problém. Začátkem minulého roku jsem se rozhodla pro pořízení menšího pejska a domů putoval trpasličí pudl, taky pejsek. Dag byl kolem něj nejdříve nesvůj, ale postupně se stali nerozlučnými. Spali spolu v jednom pelechu, hráli si, běžně byli doma sami dva. prostě takový typický vztah psích sourozenců.

Minulý týden jsem přišla domů z práce a už v chodbě mi bylo jasné, že je něco sakra špatně - na chodbě byla krev. Uprostřed obýváku ležel pudlík s prokouslým břichem, bez známek života. Dag ležel vedle a mával ocasem, jako by se vůbec nic nestalo. Dostala jsem strašný hysterický záchvat a Daga jsem hned odvezla k rodičům, kde teď spí venku v boudě. Nedokážu se na něj podívat, nedokážu na něj promluvit, natož ho pohladit. Nevidím v něm už svého psa, ale psa, který mi zakousl mě mé "druhé dítě".

Naprosto to nechápu. Rok spolu bez potíží žili, viděl malého vyrůstat od štěněte- co se mohlo stát? Co vyprovokuje psa k takovému útoku a malého pejska, se kterým rok žije? Já to fakt nechápu a je mi z toho hrozně špatně. Ani jeden nebyli kastrovaní, mohlo se jednat o nějaký teritoriální boj...?

Ještě by h dodala, zadavatelko, jsou to psi a taky se tak choval Váš rotvík. Neuvažuje jako člověk, trest nechápe. Moje velká fena zakousla za podobné situace malou fenku mé kamarádky, nechávala jsem jí občas hlídat, když jsem měla dlouho práci. Přesto má kamarádka na mou fenu nikdy nezanevřela, ačkoli její fenka pro ní moc znamenala a mou fenu jsem u ní mohla nechávat dál. Tak buďte stejně velkorysá, malému život nevrátíte a velkého psa můžete zkazit.

Je mi to líto.
Jenže to tak nějak je skoro jasné.. "Měl problémy sem tam s nějakým psem, feny mu nedělaly problém. "
Rotvík je chudák, ale majitelka mu nevěří, třeba se i bojí, těžko na to zapomene, hodit ho na dvůr je ale ubohé, rychle mu najděte důstojný domov.

V jiných diskuzích zde se objevovaly názory, že pokud pes pokouše člověka či strhne domácí zvířata (viz. diskuze o těch psech co zabili hospodářská zvířata, koně) tak má být utracen a je to neskutečný z.m.r.d. Ale tady, když pes zabije člena smečky (pravděpodobně bez důvodu, pomineme plemeno, zakladatelka by pravděpodobně zmínila, že psi spolu nějak nevycházeli), tak vlastně v pohodě a chudákem není mrtvý pudl, nenené, chudák je ten zakusovač.

Já tedy naopak pro utracení psů pro zakousnutí několika CIZÍCH hospodářských zvířat nejsem ani náhodou, to je čistý lovecký pud vůči cizí "zvěři". Ani po pokousání cizího člověka.

Ale pokud by mi pes zabil druhého psa, nebo jakékoliv mé zvíře, se kterým předtím x měsíců/let vycházel (a ne, lovecké psy nevedu - drobná zvířata jsou volně jen pod dozorem - nejmenší bez dozoru je kočka), tak pro mě skončil. Buď bych ho nechala uspat, nebo by táhl (prodej, darování). Pravděpodobnější je první možnost. Tohle je pro mě naprosto bez diskuze.

A určitě je prokouslé břicho dílem nehody - "napoměnutí", které se zvrhlo kvůli velikosti pudla. Hahaha.

Tohle je hodně smutný, na jednu stranu si dovedu představit tu šílenou bolest ze smrti pudlka. Na druhou stranu mi srdce usedá, když si vzpomenu na tu věrnou a zklamanou psí duši rootvíka, co nic nechápe a je zrazen.

Nebudu nikomu říkat "běžte a milujte svého psa", to se nedá nutit.
Ale ten rotvík nepřišel domů a neřekl "čau mami, tady jsem si pořídil pudla a slibuju, že ho nezakousnu"
Chci jen říct...už to bylo zmiňováno výše...ono někdy to vypadá, že pes příchozí štěňátko miluje a opečovává a je všechno v pohodě a sluníčkové a jedí z jednoho talířku a spinkají v jedné postýlce a pak je najednou štěně dospělé a zazvonil zvonec a pohádky je konec.
A co se týče přenesené agresivity při hlídání, tak o tom bych mohla vyprávět. Nechci ani pomyslet, kdyby na Jack nebyl padesátikilovej pes, ale pudlík a Sára (50-56kg) by mu "vysvětlovala" ať se jí neplete do hlídání.

Haha.

to je právě to polidšťování. Rotvajler má hubu skoro tak velkou, jako jí má Nora. ty zuby jsou fakt vostrý a ta síla - ne jen v čelistech, ale prostě v celém pohybu hlavou a krkem - je obrovská.

Roztrhnout trpasličímu pudlovi břicho byste zvládla i vy holejma rukama. Fakt. někdy si to vyzkoušejte na kadaveru. Je to jako trhat kalhoty. Rotvíkovi stačí zapíchnout zub a škubnout hlavou, fakt se to může stát těžce omylem.

V tomhle příběhu jde čistě o nerozum velký pes a mrňavý pes. Já bych k Noře pudlíka nepořizovala, protože by to nedopadlo. Respektive dopadlo by to pravděpodobně tak, jakože juchacha a když by to malé zvíře - je jedno, že to je pes - nakonec ušlapala nebo jinak omylem zabila, tak by ho asi sežrala. Jako morče nebo drůbež (ty taky miluje). Ze stejnýho důvodu nemám kočku. Prostě nevěřím tomu, že bez trvalého dohledu by to dopadlo dobře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je hodně smutný, na jednu stranu si dovedu představit tu šílenou bolest ze smrti pudlka. Na druhou stranu mi srdce usedá, když si vzpomenu na tu věrnou a zklamanou psí duši rootvíka, co nic nechápe a je zrazen.

Nebudu nikomu říkat "běžte a milujte svého psa", to se nedá nutit.
Ale ten rotvík nepřišel domů a neřekl "čau mami, tady jsem si pořídil pudla a slibuju, že ho nezakousnu"
Chci jen říct...už to bylo zmiňováno výše...ono někdy to vypadá, že pes příchozí štěňátko miluje a opečovává a je všechno v pohodě a sluníčkové a jedí z jednoho talířku a spinkají v jedné postýlce a pak je najednou štěně dospělé a zazvonil zvonec a pohádky je konec.
A co se týče přenesené agresivity při hlídání, tak o tom bych mohla vyprávět. Nechci ani pomyslet, kdyby na Jack nebyl padesátikilovej pes, ale pudlík a Sára (50-56kg) by mu "vysvětlovala" ať se jí neplete do hlídání.

"Na druhou stranu mi srdce usedá, když si vzpomenu na tu věrnou a zklamanou psí duši rootvíka, co nic nechápe a je zrazen."

A teď si vemte jak zrazeně a zklamaně musel umírat ten malý pudlík. Ani si to nechci představovat, kéž by pro něj ten odchod byl co nejrychlejší a bezbolestivý. Pro některé, včetně mě, tohle prostě vymazat nejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V jiných diskuzích zde se objevovaly názory, že pokud pes pokouše člověka či strhne domácí zvířata (viz. diskuze o těch psech co zabili hospodářská zvířata, koně) tak má být utracen a je to neskutečný z.m.r.d. Ale tady, když pes zabije člena smečky (pravděpodobně bez důvodu, pomineme plemeno, zakladatelka by pravděpodobně zmínila, že psi spolu nějak nevycházeli), tak vlastně v pohodě a chudákem není mrtvý pudl, nenené, chudák je ten zakusovač.

Já tedy naopak pro utracení psů pro zakousnutí několika CIZÍCH hospodářských zvířat nejsem ani náhodou, to je čistý lovecký pud vůči cizí "zvěři". Ani po pokousání cizího člověka.

Ale pokud by mi pes zabil druhého psa, nebo jakékoliv mé zvíře, se kterým předtím x měsíců/let vycházel (a ne, lovecké psy nevedu - drobná zvířata jsou volně jen pod dozorem - nejmenší bez dozoru je kočka), tak pro mě skončil. Buď bych ho nechala uspat, nebo by táhl (prodej, darování). Pravděpodobnější je první možnost. Tohle je pro mě naprosto bez diskuze.

A určitě je prokouslé břicho dílem nehody - "napoměnutí", které se zvrhlo kvůli velikosti pudla. Hahaha.

Utrácet pro zabití hospodářského zvířete je samozřejmě nesmysl, to je vina majitele, ale dva psi ve stresové situaci, a tou hlídání je, po sobě často vyjedou. V mém případě, jak se později vypátralo, to způsobilo , že obě fenky byli v domě, kamarádka na okamžik odběhla do ohrady ke koním, mezitím přišla sousedka a ne že by zazvonila, počkala a když nikdo nešel tak odešla. Ne, byla blbá a zvonek tiskla dlouho a pak zas a zas.Tvrdila, že tak zvonila skoro deset minut, prakticky nepřetržitě, až pak odešla. Kamarádka došla za dalších asi pět, ale už bylo pozdě.

Taky bych to viděla na nějakou melu díky ruchu za dveřmi..

Já mám taky podobně hrůzný zážitek před cca jedenácti lety za sebou. Útočnice byla u mě relativně krátce - z útulku, rozmazlený asociál od důchodců a napadená fena měla ataxii (hůře se pohybovala).. Bohužel útok nepřežila.

Od té doby mám doma klece.

Útočnici jsem obratem odvezla zpátky do útulku. Dneska už bych to řešila jinak, ale tenkrát jsem byla v naprostým šoku a už jsem se na fenu nemohla ani podívat.

I když doufám, že teď už by se to nestalo. Striktně psy odděluji...

Tak já chápu, že už psa majitelka třeba nemůže mít ráda, že to prostě nepůjde. Ale dle jejích slov je to jinak bezproblémový pes, takže by neměl být zase takový problém mu najít nový domov. Existuje organizace RTW - naše láska, jejich naděje z.s., ti by případně pomohli...

Ale nevidím teda důvod k utracení. Je to pes, má zuby a hubu velkou asi tak jako polovina pudla.. Takže to nemuselo být úmyslné, taky bych to viděla na nějaký problém kvůli něčemu, co se dělo za dveřmi... Ono třeba stačilo, že oba psi běželi ke dveřím a pudl se rotvíkovi přimotal pod nohy, ten se rozrušený ohnal a už to bylo.. Ale to si můžeme všechno jen domýšlet..

Přesně z tohoto důvodu psy odděluji, když nejsme doma. I přesto, že je to fena a pes a nemají spolu žádný problém. Ale jsou to bullové, fena poloviční jak pes... A znám takové případy, kdy lidi měli dva psy a poté co se vrátili jednoho dne domů, tak už měli jen psa jednoho...Ono stačí fakt málo.

Novavac napsal(a):
Dobrý den,
tohle se ni nepíše vůbec lehko a doteď to nechápu, nemůžu se s tím smířit. Můj pes mi zakousl druhého, když jsem byla v práci.

V roce 2016 jsem si pořídila štěně rotvajlera, pejska Daga. Od mala jsem s ním chodila na cvičák, věnovala se mu, nebyl problém. Byl vycvičený, socializovaný. Měl problémy sem tam s nějakým psem, feny mu nedělaly problém. Začátkem minulého roku jsem se rozhodla pro pořízení menšího pejska a domů putoval trpasličí pudl, taky pejsek. Dag byl kolem něj nejdříve nesvůj, ale postupně se stali nerozlučnými. Spali spolu v jednom pelechu, hráli si, běžně byli doma sami dva. prostě takový typický vztah psích sourozenců.

Minulý týden jsem přišla domů z práce a už v chodbě mi bylo jasné, že je něco sakra špatně - na chodbě byla krev. Uprostřed obýváku ležel pudlík s prokouslým břichem, bez známek života. Dag ležel vedle a mával ocasem, jako by se vůbec nic nestalo. Dostala jsem strašný hysterický záchvat a Daga jsem hned odvezla k rodičům, kde teď spí venku v boudě. Nedokážu se na něj podívat, nedokážu na něj promluvit, natož ho pohladit. Nevidím v něm už svého psa, ale psa, který mi zakousl mě mé "druhé dítě".

Naprosto to nechápu. Rok spolu bez potíží žili, viděl malého vyrůstat od štěněte- co se mohlo stát? Co vyprovokuje psa k takovému útoku a malého pejska, se kterým rok žije? Já to fakt nechápu a je mi z toho hrozně špatně. Ani jeden nebyli kastrovaní, mohlo se jednat o nějaký teritoriální boj...?

Rok spolu žili bez potíží? Jistě, a pak pudlík dospěl. Najednou jste měla dva dospělé psy, sice malého a velkého, ale víte jak ten malý sebe velikostně vnímal? Jako stejně velkého jak je RTW. Pak stačil nějaký malý konflikt, třeba právě u těch dveří a RTW stačilo jedno ohnání, máchnutí tlamou. Pudlíka je mi moc líto, ani nechci myslet na to, jak asi trpěl než zemřel. Je mi líto i RTW, protože jemu se teď život obrátil naruby. A neví proč. Neví, proč už ho nemáte ráda, proč není s vámi.
Tuto situaci, ten sled událostí, jste zavinila vy. Podcenila jste povahu RTW, podcenila jste i to, že RTW zřejmě na pudla žárlil, protože jste se s pudlem více mazlila, dokonce o něm píšete jako o svém dítěti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rok spolu žili bez potíží? Jistě, a pak pudlík dospěl. Najednou jste měla dva dospělé psy, sice malého a velkého, ale víte jak ten malý sebe velikostně vnímal? Jako stejně velkého jak je RTW. Pak stačil nějaký malý konflikt, třeba právě u těch dveří a RTW stačilo jedno ohnání, máchnutí tlamou. Pudlíka je mi moc líto, ani nechci myslet na to, jak asi trpěl než zemřel. Je mi líto i RTW, protože jemu se teď život obrátil naruby. A neví proč. Neví, proč už ho nemáte ráda, proč není s vámi.
Tuto situaci, ten sled událostí, jste zavinila vy. Podcenila jste povahu RTW, podcenila jste i to, že RTW zřejmě na pudla žárlil, protože jste se s pudlem více mazlila, dokonce o něm píšete jako o svém dítěti.

Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více. Když jsem šla s Rotvíkem na agility, vždy šel i pudl. Když jsem byla s pudlem na cvičák, šel i rotvik.

Nemyslím, že jsem podcenila povahu rtw- strávila jsem s nimi celých 20 let, co jsem bydlela s rodiči. Rodiče celý život měli rotvajlery a vždy i nějakého prcka- nikdy nebyl za celých 35let problém- a to jsme měli jednou i 6 psů současně... Ale ano. Asi jsem měla předvídat, že se něco může zvrtnout. Jen jsem z toho docela v šoku, ti dva spolu vycházeli skvěle a Dag na něj v životě ani nezavrčel, fakt jsem to nečekala.

Nevím. Zatím zůstane u rodičů, cizím lidem bych ho nedala. Rodiče měli rotvíky celý život, mají s nimi zkušenosti, Dag je má rád a býval u nich na hlídání často. Zatím se fakt nemůžu donutit ho "vzít na milost", vždy vidím, jak vrtí ocasem vedle mrtvolky špunta a udělá se mi nevolno. No, jsem poučena- asi už velké a malé psy nebudu kombinovat, i když rodičům to vždy fungovalo.

Novavac napsal(a):
Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více. Když jsem šla s Rotvíkem na agility, vždy šel i pudl. Když jsem byla s pudlem na cvičák, šel i rotvik.

Nemyslím, že jsem podcenila povahu rtw- strávila jsem s nimi celých 20 let, co jsem bydlela s rodiči. Rodiče celý život měli rotvajlery a vždy i nějakého prcka- nikdy nebyl za celých 35let problém- a to jsme měli jednou i 6 psů současně... Ale ano. Asi jsem měla předvídat, že se něco může zvrtnout. Jen jsem z toho docela v šoku, ti dva spolu vycházeli skvěle a Dag na něj v životě ani nezavrčel, fakt jsem to nečekala.

Nevím. Zatím zůstane u rodičů, cizím lidem bych ho nedala. Rodiče měli rotvíky celý život, mají s nimi zkušenosti, Dag je má rád a býval u nich na hlídání často. Zatím se fakt nemůžu donutit ho "vzít na milost", vždy vidím, jak vrtí ocasem vedle mrtvolky špunta a udělá se mi nevolno. No, jsem poučena- asi už velké a malé psy nebudu kombinovat, i když rodičům to vždy fungovalo.

Rodiče asi měli psy venku na dvoře a vy jste je měla v bytě?Měli jsme celá desetiletí 2,3 i 5 psů,různého stáří.Byli na dvoře a museli spolu vycházet,ale měli jsme vždy velká plemena.Vždy té smečce musel nějaký vládnout a když se začal prosazovat mladší byl srovnám do patřičných mezí.Jenže každý pes je jiný na některého udělal vůdčí pes bububu a byl klid a s jiným se popral.Nikdy ale žádné vážné zranění,ale prokousnutá noha,tlama,ucho,kousanec na krku se našel,ale vše byli velikostně vyrovnaní psy,chlupatý.Ale když si představím,že by tam byl nějaký vyskakující si prcek a třeba jen čuvač ho chytil pod krkem a lehl na něj,tak by to asi taky bylo jeho poslední.Psi nerozlišují velikost.Třeba tibeťák nechal ostatní psy hlídat když,z jeho hlediska, o nic nešlo,ale jakmile usoudil,že o něco jde,šli mu ostatní psi z cesty a už vůbec si nedovolili být u branky před ním,to by je srovnal.A kdyby v téhle ráži rafnul něco malého byl by vejpůl.

jako já nejsem odborník, i když mám psy 30 let, tak vím, že toho spoustu nevím, neznám.
Ale vždycky když jsem viděla psy, kteří po sobě vystartovali, tak si šli primárně po krku a to i v případech, kdy se nejednalo o žádnou rvačku, ale o vysvětlení, že takhle teda nee.
Když to vezmu jen z pozorování mých psů resp fen....tak ovčanda, když vysvětlovala psímu donchuanovi, že k princeznám se nečuchá a nebylo to pochopeno po dobrém, tak ho prostě chytla pod krkem a flákla s ním o zem.
Moje Sára, když na nás "zaútočila" krysařice, tak jí chytla pod krkem a držela jí na zádech.
Prostě mi přijde divný, že měl pudlík prokouslý břicho.....neznamená to náhodou, že ho rtw nechtěl zakousnout?? Že všechno mohla být shoda blbých náhod a nešťastná kombinace velikosti psů.
Tím neříkám, že rotvík ležel a pudl přiběhl, skočil mu do tlamy a způsobil si zranění sám, ale že rotvík se mohl blbě ohnat
A ten omezený prostor, kde se to zřejmě událo...chodba....tomu asi taky nepomohl...k tomu možná opravdu nějaká stresovka za dveřma a bylo vymalováno, stačilo, aby se rotvík ohnal "ty mě taky neštvi!!!" pudlík mohl být na zadních, opřenej předníma o dveře......neříkám, že se to stalo takhle.
Psi-samci většinou nejsou úplní magoři (až na vyjímky) a nervou se na život a na smrt.

Ono je to asi jedno, pudlík je mrtvý a nikdy už to nebude takové, jaké to bylo. Chtěla jsem tím říct, že rotvík nemusí být nutně zabiják pudlů.

Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více.

lžete sobě i nám


A až budete mít děti a jedno se " úplně nepovede (dle vašich představ)" bude taky zavrženo ?

dle mého to byla nešťastná náhoda ...způsobená moc rozdílnou velikostí
a za to nedávejte vinu psovi, ale sobě...

lupus4 napsal(a):
Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více.

lžete sobě i nám


A až budete mít děti a jedno se " úplně nepovede (dle vašich představ)" bude taky zavrženo ?

dle mého to byla nešťastná náhoda ...způsobená moc rozdílnou velikostí
a za to nedávejte vinu psovi, ale sobě...

Lžu sobě i vám? Aha. :) Když vám jedno dítě zabije druhé- budete ho milovat pořád stejně? Asi ne.

to je ale hnusný polidšťování.

radši nepořizovat už žádný zvíře. ani akvarijní rybičku.

lupus4 napsal(a):
Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více.

lžete sobě i nám


A až budete mít děti a jedno se " úplně nepovede (dle vašich představ)" bude taky zavrženo ?

dle mého to byla nešťastná náhoda ...způsobená moc rozdílnou velikostí
a za to nedávejte vinu psovi, ale sobě...

Když se jedno nepovede? Aha, takže polidšťujeme, ale tak, aby nám to hezky sedělo do naší verze. Když už polidšťovat, tak jedno dítě by nám muselo zabít to druhé, že? Stejně jako jeden pes zabil druhého, nezačal brát drogy ani se stýkat se špatnou partou na to aby se "nepovedl", zabil.

Novavac napsal(a):
Lžu sobě i vám? Aha. :) Když vám jedno dítě zabije druhé- budete ho milovat pořád stejně? Asi ne.

No , pokud půjde o nešťastnou náhodu ...např. cyklo nebo auto nehodu, nebo při lezení ve skalách nebo na vodě, tak ho určitě neodepíšu...

takže polidšťujeme

no právě, že ne ...na rozdíl od vás
a s "dětmi" začala zadavatelka

Novavac napsal(a):
Lžu sobě i vám? Aha. :) Když vám jedno dítě zabije druhé- budete ho milovat pořád stejně? Asi ne.

Tady se dostáváme do diskuze, která asi fakt nemá cenu.

Pokud necháte svoje děti doma bez dozoru a jedno dítě způsobí smrt toho druhého a bude to nehoda.......to už se taky stalo, že si třeba děti hrály se zbraní rodišů a jedno zastřelilo druhé....tak to dítě dáte taky pryč??

V tomhle se fakt nemá cenu patlat. Rotvík má nový domov u vašich rodičů, u lidí, které zná a je to pro něj myslím lepči, než kdybyste si ho nechala doma a chovala se k němu odměřeně a pes by nevěděl proč.

Ono tady můžeme být všichni chytří až na půdu a říkat...já bych ty psy spolu nenechal a já bych nepořizoval takhle velikostně rozdílná plemena. Ono po bitvě je každý generál.

Já tady můžu říkat, že mě by se to rozhodně nestalo, ale přitom jsem přivezla štěně (velkého plemene), k mému psímu důchodci (velké plemeno) a taky byli třeba na zahradě spolu sami. A stokrát si můžu myslet, že můj pes by jí neublížil, že se sice ohradí, když je mu pozornost štěněte nepříjemná, zaštěká, vycení zuby....myslím si, že svého psa znám, že je submisivní, není agresivní a navíc soužití s fenou by neměl být problém, ale má šlověk jistotu, že se fakt nic nestane??

marcelaamax napsal(a):
Tak já chápu, že už psa majitelka třeba nemůže mít ráda, že to prostě nepůjde. Ale dle jejích slov je to jinak bezproblémový pes, takže by neměl být zase takový problém mu najít nový domov. Existuje organizace RTW - naše láska, jejich naděje z.s., ti by případně pomohli...

Ale nevidím teda důvod k utracení. Je to pes, má zuby a hubu velkou asi tak jako polovina pudla.. Takže to nemuselo být úmyslné, taky bych to viděla na nějaký problém kvůli něčemu, co se dělo za dveřmi... Ono třeba stačilo, že oba psi běželi ke dveřím a pudl se rotvíkovi přimotal pod nohy, ten se rozrušený ohnal a už to bylo.. Ale to si můžeme všechno jen domýšlet..

Přesně z tohoto důvodu psy odděluji, když nejsme doma. I přesto, že je to fena a pes a nemají spolu žádný problém. Ale jsou to bullové, fena poloviční jak pes... A znám takové případy, kdy lidi měli dva psy a poté co se vrátili jednoho dne domů, tak už měli jen psa jednoho...Ono stačí fakt málo.

Každý má různě nastavené hranice v tom, co od psa toleruje. Někdo vidí důvod k utracení pokud pes vyjede na děcko či pána. A taky to pes nemusí myslet doopravdy, může jen varovat, taky je obličej dítěte kolikrát menší než hlava psa a kdyby pes opravdu chtěl, tak by dítě nežilo. Někdo by utratil byť jen za zakousnutí/zaútočení na cizího psa.

A stejně tak třeba já vidím důvod k utracení v tomhle. Všude jinde jsem ke psům a jejich prohřeškům benevolentní, ale tady je teda moje hranice. A nějaké smutné oči by mi byly šumák, ten zakousnutý měl totiž také jistě smutný pohled.

Píšu za sebe, třeba Novavac psa opět milovat začne.

Novavac napsal(a):
Lžu sobě i vám? Aha. :) Když vám jedno dítě zabije druhé- budete ho milovat pořád stejně? Asi ne.

Když jedno dítě zabije druhé úmyslně, tak asi ne. Ale kdyby se stalo neštěstí shodou náhod, třeba by se děti srazily při běhu a to menší bylo odpinknuto hlavou na topení, nebo třeba po hlavě ze schodů... zavrhla byste to druhé?

Edit: Reagovala jsem dřív, než jsem dočetla vlákno do konce. Teď vidím, že nás víc argumentovalo dost podobně, ale už to tady nechám.

Novavac napsal(a):
Pro mě byli oba jako "moje děti" a nikdy jsem se nevěnovala jednomu více. Když jsem šla s Rotvíkem na agility, vždy šel i pudl. Když jsem byla s pudlem na cvičák, šel i rotvik.

Nemyslím, že jsem podcenila povahu rtw- strávila jsem s nimi celých 20 let, co jsem bydlela s rodiči. Rodiče celý život měli rotvajlery a vždy i nějakého prcka- nikdy nebyl za celých 35let problém- a to jsme měli jednou i 6 psů současně... Ale ano. Asi jsem měla předvídat, že se něco může zvrtnout. Jen jsem z toho docela v šoku, ti dva spolu vycházeli skvěle a Dag na něj v životě ani nezavrčel, fakt jsem to nečekala.

Nevím. Zatím zůstane u rodičů, cizím lidem bych ho nedala. Rodiče měli rotvíky celý život, mají s nimi zkušenosti, Dag je má rád a býval u nich na hlídání často. Zatím se fakt nemůžu donutit ho "vzít na milost", vždy vidím, jak vrtí ocasem vedle mrtvolky špunta a udělá se mi nevolno. No, jsem poučena- asi už velké a malé psy nebudu kombinovat, i když rodičům to vždy fungovalo.

No...já nemám zdaleka tolik zkušeností se psy, co vy. Ale když jsem začala uvažovat o druhé feně k mojí desetikilové, měla jsem prakticky jedinou podmínku - aby neměla díky své velikosti potenciál jí ublížit. Protože to, co se bude dít doma v době mé nepřítomnosti, nemám šanci ovlivnit.

Prostě pes je pes a velikostní rozdíl může být problém. A když jsou dva stejného pohlaví a dospívající pes je nesrovnatelně menší, zatímco větší není zrovna vzor něžnosti ve vzájemné psí komunikaci, tak se může stát fatální průšvih. Úplný základ, který by měl každý vědět. RTW prcka evidentně zabít nechtěl, to by dopadl hůř. Každopádně trauma chápu, ale spíš bych ho měla sama ze sebe.

Kamarádka měla berňuchu, všemilujícího kamarádského psa. Udělali si párty s kámošema na zahradě, několikrát do roka to tak dělali. Kámoši, velká parta, všichni pejskaři, psi se znali, blbli spolu všichni dohromady. Berňucha vysmátý hodil hlavou na stranu a trefil špičákem minijorka do hlavičky...trefil zrovna tu nedorostlou lebku. Pes byl skoro na místě mrtvý, i když s ním ještě letěli na veterinu, tam už konstatovali smrt. Byl to totální šok pro všechny přítomné, ale někteří přímo viděli jak se to stalo, že to opravdu nebyl žádný záměr.

Podobných případů je víc. Znám případ, kdy k feně bulíka dali nechtěné štěně, odstavené, ani ne tak křehké jako pudlík. Milovala ho a přesto ho našli zakouslé. A přesně, fena vrtěla ocasem a "divila se", proč se parťák nehýbe. Žádná zloba tam nebyla, snad chtěla štěně jen umravnit.......I když je milujeme, jsou to "jen" zvířata.

tenhle mastif byl taky "zlej" a nutně třeba "zastřelit"
https://www.youtube.com/watch?v=-jnpfrkMmR4

Pro zadavatelku, je mi líto pudlíka a to co teď prožíváte, musí to být hrozné. Musíte sama vědět, jestli to dokážete ustát a vzít Daga na milost a odpustit mu to. Jasný je, že na to nezapomenete nikdy. Já si taky myslím, že v tom nebyl úmysl a asi už nemá cenu se babrat v tom, co by a kdyby. To, že jste je neměla oddělený když nebyl nikdy žádný problém, nebo náznak, to se dá taky pochopit, ne každý má v okolí někoho kdo takhle přišel o psa a tím spíš, když žijete v tom, že celý život to v rodině funguje ve smečce. Aspoň já bych si netroufla říct, Vaše chyba, měla jste je mít odděleně. To že Dag vrtěl ocasem u pudlíka, tomu taky nedávejte váhu, to mohla být nervozita cokoliv. Mě napadl mladej pes starýho, Moskeváci, šel na tvrdo a chtěl ho zabít. Starej byl dorvanej a nebýt tam táta, tak to dokončí, bylo to ke konci života starýho a už k sobě nikdy nesměli. Jen chci říct, já jsem se na mladýho ne nezlobila, to je jasný, ale nepřestala jsem ho mít ráda, protože vím, že k tomu měl nějaký důvod. Starej k němu nebyl vždy fér. Třeba až si to srovnáte a prožijete, tak si Daga vezmete zpátky, pokud to nezvládnete, tak je dobře, že není u cizích a budete vědět, že je o něj dobře postaráno. I když já si moc nedovedu představit, že bych šla k rodičům a odcházela s pohledem v zádech a co já. Hodně štěstí a držte se.

- protože vím, že k tomu měl nějaký důvod.
Starej k němu nebyl vždy fér.

Fér , nefér,
nejspíš by to udělal stejně.
(Ale dle Vašeho nefér se to dalo čekat, předvídat)

Naštěstí jsem něco takového nezažila,
ale dva případy z okolí znám.

Blbá kombinace plemen.Navic se už takovému psi nedá věřit, zabil jednou,zabije i příště když bude mít důvod.Někteří v tom mohou najít i zalíbení a snadné řešení problému.

rapotacka11 napsal(a):
- protože vím, že k tomu měl nějaký důvod.
Starej k němu nebyl vždy fér.

Fér , nefér,
nejspíš by to udělal stejně.
(Ale dle Vašeho nefér se to dalo čekat, předvídat)

Naštěstí jsem něco takového nezažila,
ale dva případy z okolí znám.

Možná udělal, nevím. Od mladého to bylo poprvé a naposled. Starý mladého nerval, ale jeho výchova občas přerostla v machrovaní. Nemáme je doma, bohužel k oddělení došlo až potom co se to stalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tady se dostáváme do diskuze, která asi fakt nemá cenu.

Pokud necháte svoje děti doma bez dozoru a jedno dítě způsobí smrt toho druhého a bude to nehoda.......to už se taky stalo, že si třeba děti hrály se zbraní rodišů a jedno zastřelilo druhé....tak to dítě dáte taky pryč??

V tomhle se fakt nemá cenu patlat. Rotvík má nový domov u vašich rodičů, u lidí, které zná a je to pro něj myslím lepči, než kdybyste si ho nechala doma a chovala se k němu odměřeně a pes by nevěděl proč.

Ono tady můžeme být všichni chytří až na půdu a říkat...já bych ty psy spolu nenechal a já bych nepořizoval takhle velikostně rozdílná plemena. Ono po bitvě je každý generál.

Já tady můžu říkat, že mě by se to rozhodně nestalo, ale přitom jsem přivezla štěně (velkého plemene), k mému psímu důchodci (velké plemeno) a taky byli třeba na zahradě spolu sami. A stokrát si můžu myslet, že můj pes by jí neublížil, že se sice ohradí, když je mu pozornost štěněte nepříjemná, zaštěká, vycení zuby....myslím si, že svého psa znám, že je submisivní, není agresivní a navíc soužití s fenou by neměl být problém, ale má šlověk jistotu, že se fakt nic nestane??

..nedala, protože to byla nehoda a vina je na rodičích, ze ke zbrani měly děti přístup a navíc rodiče je nehlidaly.....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..nedala, protože to byla nehoda a vina je na rodičích, ze ke zbrani měly děti přístup a navíc rodiče je nehlidaly.....

Asi bych "dala pryč" tatínka, který nechal zbraň někde......
A s tím psem je to stejné. Byla to nehoda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi bych "dala pryč" tatínka, který nechal zbraň někde......
A s tím psem je to stejné. Byla to nehoda.

.jenomže tatínek už by byl tak potrestán, proc mu ještě nakladat, i když popravdě nevím zda bych to ustala, tedy tu nezajistenou zbraň ze strany tatínka....

Novavac napsal(a):
Lžu sobě i vám? Aha. :) Když vám jedno dítě zabije druhé- budete ho milovat pořád stejně? Asi ne.

Tady je jasné, že to rotvíkovi bylo líto, ležel u pudla a v nervozitě vrtěl ocasem, nevěděl proč se jeho kamarád nehýbe. Vsadím se, že prostě klasicky běželi ke dveřím když slyšeli někoho přicházet, něco se semlelo, rotvik se ohnal a chtěl pudla ukáznit ale bohužel se svoji obrovskou hlavou silnými čelistmi to neodhadl a pudlovi natrhl břicho a ten došel a vykrvácel. Kdyby to byla nenávistná rvačka, tak jsou zranění na krku a rotvik kdyby chtěl, tak ho zakousne hned na místě a to byste poznala že s ním v zuřivosti zatřepal, choval by se pak i úplně jinak, k pudlovi by se ani nepříblížil.
Takhle to byla nešťastná náhoda a rotvik prostě byl u svého kamaráda do konce, takovou nešťastnou náhodu zpět nevezmete. Vrtění ocasem je typické když je pes zraněný, nebo se něco stane, tak vrtí ocasem z nervozity a smutku.

A když to berete přes děti, tak lidé nemají smrtonosné tesáky, i tak je tolik případů kdy to starší neodhadne svoji sílu a mladší sourozenec to nepřežije.

Ale i kdybyste se srovnala s tím, že to byla jen nešťastná nehoda, tak rozumím, že už s rotvikem nedokážete být.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi bych "dala pryč" tatínka, který nechal zbraň někde......
A s tím psem je to stejné. Byla to nehoda.

...no a tím se dostáváme k tomu, ze bych z te nehody dvou psů vinila jen a jen sama sebe....včera si motyl ponechal kousek plíce na zemi kde zral, něco jsem dělala v druhem pokoji a jen jsem zahlidla jak hnusně motyl vystartoval na kocoura, který mu k tomu cuchnul a hnal ho do pokoje....kocour je o tři kila a půlku těžší a větší než motýl, takže se nestalo nic, ale představa v takové nebo obdobné situaci rtw a pudla, tak tam by to dopadlo možná fatalně....no a na vině bych byla ja, ze byli oba bez dozoru a já seděla vedle v pokoji a cucela na bůhví co, místo abych počkala až pes doji a druhy aby ho neotravoval....

Ono, i když si rozeberem psí rvačku. Jeden chytne druhého za krk a ten se brání a zakousne se mu do krku taky. A mají se vzájemně v šachu a když to jednoho začne bolet a zaškube hlavou, tak druhý se brání a zaškube taky. A pak už z toho není cesty ven... je jen otázka času kdy to jeden z nich nepřežije. I tak se to ale stává vyloženě vzácně a většinou je za tím fena nebo hormony.

Pak si představte když je obroský velikostní rozdíl, malí psi jsou často drzí a považují se za velké a koušou při sebemenším podnětu, velkého to bolí, chce se té bolesti zbavit a ani nemusí chtít a menší to nepřežije...

Pak si představte když je obroský velikostní rozdíl, malí psi jsou často drzí a považují se za velké a koušou při sebemenším podnětu, velkého to bolí, chce se té bolesti zbavit a ani nemusí chtít a menší to nepřežije...

AHÁ .

rapotacka11 napsal(a):
Pak si představte když je obroský velikostní rozdíl, malí psi jsou často drzí a považují se za velké a koušou při sebemenším podnětu, velkého to bolí, chce se té bolesti zbavit a ani nemusí chtít a menší to nepřežije...

AHÁ .

Vaší reakci nerozumím, v prvním příspěvku jsem popsal, že si podle chování rotvika a zranění pudla myslím, že to byla nehoda. V druhém si zkouším představit rvačku, protože podle příspěvků zadavatelky mi přijde že si myslí že to rvačka byla...
Já mám zkušenosti s rvačkami fen Jack russel teriéra a parsona. Stává se to často, a vidím tam právě to, jak se dostanou do pasti tím, že se vzájemně drží za krk, ani jedna nechce pustit protože ji drží ta druhá. Stává se to docela často, tak dvakrát, třikrát do roka. Feny na sebe žárlí ale je vidět že se jinak mají rády, naštěstí to vždycky dopadlo dobře...

Reagovala jsem na pudl - rotík
a představa, že ho pudlík kouše ...

Problémové chování psů
Ivo Eichler (literatura)

Neuškodí si počíst.

Není to metodika,

ale těm, které
některé situace nechápou
dá vysvětlení.

rapotacka11 napsal(a):
Reagovala jsem na pudl - rotík
a představa, že ho pudlík kouše ...

Divila byste se.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..nedala, protože to byla nehoda a vina je na rodičích, ze ke zbrani měly děti přístup a navíc rodiče je nehlidaly.....

Já vím, že to bylo blbé přirovnání....s tím, že zadavatelka uváděla, že jsou pro ní její psi jako děti....
Šlo mi spíš o to, že když máte dvě vám drahé a milované bytosti a jedna druhou zabije...neúmyslně...u těch dětí třeba, že se perou, strkaj a to jedno strčí do druhého, to upadne netastně na obrubník např.....tak jestli to následně bude taky "nemůžu se na tebe ani kouknout, dám tě k babičce" a nebo si ho nechám doma, ale vnitřně mu to stejně nikdy nezapomenu.

Jinak obecně si myslím, že pro toho rotvíka je lépe, když s paničkou doma není a je u jejích rodičů. Co si budeme povídat, psi povětšinou poznají, že není vše ok, i když se člověk snaží předstírat, že nee a bůh ví, jak by to působilo na psychiku psa a na jeho chování.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já vím, že to bylo blbé přirovnání....s tím, že zadavatelka uváděla, že jsou pro ní její psi jako děti....
Šlo mi spíš o to, že když máte dvě vám drahé a milované bytosti a jedna druhou zabije...neúmyslně...u těch dětí třeba, že se perou, strkaj a to jedno strčí do druhého, to upadne netastně na obrubník např.....tak jestli to následně bude taky "nemůžu se na tebe ani kouknout, dám tě k babičce" a nebo si ho nechám doma, ale vnitřně mu to stejně nikdy nezapomenu.

Jinak obecně si myslím, že pro toho rotvíka je lépe, když s paničkou doma není a je u jejích rodičů. Co si budeme povídat, psi povětšinou poznají, že není vše ok, i když se člověk snaží předstírat, že nee a bůh ví, jak by to působilo na psychiku psa a na jeho chování.

..ja vím, proto jsem to i rozvedla...prostě zvířata se chovají jako zvirata, děti jako děti..obojí milujeme nadevše, ale většina malerů a bohužel i těch fatálních se stane diky našemu nepochopení, nepozornosti, nesprávného vyhodnoceni co, kdy a jak se může stát....

Terven napsal(a):
Divila byste se.

Nechaj R + P doma samotné
a pudl se pustí do R?

Né, nedivila, je mi jasný, že je to tak.

rapotacka11 napsal(a):
Nechaj R + P doma samotné
a pudl se pustí do R?

Né, nedivila, je mi jasný, že je to tak.

Já netvrdím, že se to tak stalo, tohle nejspíš byla opravdu nešťastná náhoda.
Ale hodně lidí, kteří mají více psů, vám potvrdí, že často o dost větší psy terorizuje právě prcek.
Moje feny, když na to přijde, jsou taky schopné se pustit do velkých psů, mají-li pocit, že je důvod.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vaší reakci nerozumím, v prvním příspěvku jsem popsal, že si podle chování rotvika a zranění pudla myslím, že to byla nehoda. V druhém si zkouším představit rvačku, protože podle příspěvků zadavatelky mi přijde že si myslí že to rvačka byla...
Já mám zkušenosti s rvačkami fen Jack russel teriéra a parsona. Stává se to často, a vidím tam právě to, jak se dostanou do pasti tím, že se vzájemně drží za krk, ani jedna nechce pustit protože ji drží ta druhá. Stává se to docela často, tak dvakrát, třikrát do roka. Feny na sebe žárlí ale je vidět že se jinak mají rády, naštěstí to vždycky dopadlo dobře...

Dle příspěvků zadavatelky je naopak jasné, že to rvačka nebyla. Ad 1 by pudlík možná ani nebyl k poznání, ad 2 při rvačce psi nejdou primárně a pouze po břiše. Těžko si představit situaci, že pudl hodí omluvná záda, rotvík ho rafne do břicha a tím to hasne.

V první řadě bych Vás chtěl ujistit, že Vy jste nic špatného neudělala. Tady je to někdy tak trochu supiště, napást se na cizím neštěstí, ukázat, že mně by se to přece nikdy nestalo a vy jste ta nejhorší na světě. Přidejte k tomu českou národní vlastnost a to hledání viníků za každou cenu i v případě nehod a nešťastných událostí a máte obrázek křečovité snahy napasovat vinu na někoho, kdo žádnou nenese. Starodávné "kdo jsi bez viny, tak hoď kamenem" málokomu co říká, stejně jako "nesuď a nebudeš souzen". Nelze v životě eliminovat všechna rizika ani všem předcházet a pokud by se někdo takové situaci dokonale blížil, tedy že naprosto všechno má pod kontrolou a bez rizik, už dávno by byl zavřený v Bohnicích - oddělení paranoie. V této zemi jsou miliony psů, statisíce psů z nich žijí ve dvojici či větších smečkách a desetitisíce z nich s velkými váhovými rozdíly a nic takového se statisticky ani v malém měřítku u těchto smeček neděje. Psi se takto nezabíjejí. Vylosovala jste si černého Petra ať už šlo o nehodu nebo nepochopitelný zkrat většího psa a vůbec se Vám nedivím, že máte teď problém se na psa vůbec podívat. Nechte to uležet v srdci, podle mne to, že je teď pes u blízkých lidí, je aktuálně nejlepší řešení pro všechny, neklaďte si nic za vinu, člověk není bůh, aby měl kontrolu nad vším. Přeji Vám, ať vás trpkost a bolest ze ztráty co nejdříve přejde.

Moc mne zajímá důvod, proč si zadavatelka pořídila tak rozdílná plemena?

Velký těžkopádný rotvík a k němu malý atlet pudlík (5kg?), jiná váha, mentalita, využití, srst, vzhled, srst, prostě všechno.

Známá má smečku velkých psů a k tomu čivavu, velcí psi mají svou místnost a čivava spí v posteli s páníčky. Velcí psi jsou sporťáci a čivava je sportovní mazlík (hlavně na to mazlení). Čivava je sice vychovávaná stejně jako ti velcí, ale díky své velikosti má "privilegia" a nikdy není sama s zbytkem smečky bez dozoru. A to jenom proto, aby nepřišla omylem k úrazu, který by mohl být fatální, vzhledem k nepoměru.

Kdybych se dostala nedejbože do takové situace, byla bych asi tak v šoku, že bych bulela nad pudlíkem rotvíkovi do kožichu. Rotvíka bych si nechala a už bych si k němu nepořizovala dalšího psa. A do budoucna bych se zamyslela nad tím kolik a jaké psy si pořídím.

Fiona.Praha napsal(a):
Moc mne zajímá důvod, proč si zadavatelka pořídila tak rozdílná plemena?

Velký těžkopádný rotvík a k němu malý atlet pudlík (5kg?), jiná váha, mentalita, využití, srst, vzhled, srst, prostě všechno.

Známá má smečku velkých psů a k tomu čivavu, velcí psi mají svou místnost a čivava spí v posteli s páníčky. Velcí psi jsou sporťáci a čivava je sportovní mazlík (hlavně na to mazlení). Čivava je sice vychovávaná stejně jako ti velcí, ale díky své velikosti má "privilegia" a nikdy není sama s zbytkem smečky bez dozoru. A to jenom proto, aby nepřišla omylem k úrazu, který by mohl být fatální, vzhledem k nepoměru.

Kdybych se dostala nedejbože do takové situace, byla bych asi tak v šoku, že bych bulela nad pudlíkem rotvíkovi do kožichu. Rotvíka bych si nechala a už bych si k němu nepořizovala dalšího psa. A do budoucna bych se zamyslela nad tím kolik a jaké psy si pořídím.

Když ono "tak rozdílná plemena" je šíleně strašný pojem. Jsou lidé schopní vám toto napsat i na peruánský vs mexický naháč a přitom povahově v obou plemenech můžete najít velmi podobné psy a vzhledově je laik nerozezná už vůbec. Vlastně i blbej exteriérovej vs pracovní německý ovčák je šíleně rozdílné "plemeno". Co si člověk může pořídit za psy, aby nebyli tak rozdílní?

Nebo tady je hlavní ten rozdíl ve velikosti? Že člověk nemůže chtít jak malého tak velkého psa? A proč by nemohl? Jak napsal Molok, chová tak dvojici či smečku psů více lidí. A v reálném životě, ve svém okolí, neznám nikoho, kdo by držel psy odděleně. Tedy pokud nepočítáme pidi miminečko jorka/čívu a velkýho hlídacího vochomejtáka venku, kde to ale je proto, že ti psi nejsou pro majitele na stejné úrovni. Jen na ifauně má, naprosto každý, v okolí (nebo sám sebe) jen tyto případy, které mají odděleno a přesně kvůli tomuto. A téměř věštecké schopnosti a na vše má odpověď, MNĚ BY SE TO NESTALO.

Je povolený 6kg vořech a 40kg kříženec?

A teď si vemte, že ne každý řeší vzhled tímto stylem. Tzn. pes se mi musí sice líbit, ale jestli má srst dlouhou, krátkou, neexistující, kudrnatou, rovnou, línající, nelínajícíí je mi jedno. Uši nahoru, dolu, dlouhé, krátké. Tělo čtverec, obdélník, kruh, elipsa. Jestli je těžkopádný nebo chrtovitý je mi taky jedno, vzhledově, pokud bude vhodný na aktivity, pro které si ho pořizuji. Pro mně snad není plemeno, které by se mi nelíbilo. Mentalita? Jaká plemena mají podobnou mentalitu? Vždyť pokud byste srovnávala německé ovčáky s malinami, tak vás ukřižují! To samé bordery s australáky! A co říkáte na to, že člověku se věkem, nebo zkušenostmi také můžou požadavky měnit?

Nebo také jsou lidé, kteří nechtějí jen jedno plemeno a od toho také plyne, že nikdy nebudou mít u všech psů stejnou mentalitu, vzhled a velikost.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když ono "tak rozdílná plemena" je šíleně strašný pojem. Jsou lidé schopní vám toto napsat i na peruánský vs mexický naháč a přitom povahově v obou plemenech můžete najít velmi podobné psy a vzhledově je laik nerozezná už vůbec. Vlastně i blbej exteriérovej vs pracovní německý ovčák je šíleně rozdílné "plemeno". Co si člověk může pořídit za psy, aby nebyli tak rozdílní?

Nebo tady je hlavní ten rozdíl ve velikosti? Že člověk nemůže chtít jak malého tak velkého psa? A proč by nemohl? Jak napsal Molok, chová tak dvojici či smečku psů více lidí. A v reálném životě, ve svém okolí, neznám nikoho, kdo by držel psy odděleně. Tedy pokud nepočítáme pidi miminečko jorka/čívu a velkýho hlídacího vochomejtáka venku, kde to ale je proto, že ti psi nejsou pro majitele na stejné úrovni. Jen na ifauně má, naprosto každý, v okolí (nebo sám sebe) jen tyto případy, které mají odděleno a přesně kvůli tomuto. A téměř věštecké schopnosti a na vše má odpověď, MNĚ BY SE TO NESTALO.

Je povolený 6kg vořech a 40kg kříženec?

A teď si vemte, že ne každý řeší vzhled tímto stylem. Tzn. pes se mi musí sice líbit, ale jestli má srst dlouhou, krátkou, neexistující, kudrnatou, rovnou, línající, nelínajícíí je mi jedno. Uši nahoru, dolu, dlouhé, krátké. Tělo čtverec, obdélník, kruh, elipsa. Jestli je těžkopádný nebo chrtovitý je mi taky jedno, vzhledově, pokud bude vhodný na aktivity, pro které si ho pořizuji. Pro mně snad není plemeno, které by se mi nelíbilo. Mentalita? Jaká plemena mají podobnou mentalitu? Vždyť pokud byste srovnávala německé ovčáky s malinami, tak vás ukřižují! To samé bordery s australáky! A co říkáte na to, že člověku se věkem, nebo zkušenostmi také můžou požadavky měnit?

Nebo také jsou lidé, kteří nechtějí jen jedno plemeno a od toho také plyne, že nikdy nebudou mít u všech psů stejnou mentalitu, vzhled a velikost.

Vy jste zadavatelka?
O čem byla ta slohová práce?

Fiona.Praha napsal(a):
Vy jste zadavatelka?
O čem byla ta slohová práce?

A Vy už jste zase stará dobrá Fiona :-) :-)
Mě třeba vůbec nenapadá, proč by mi větší pes zabíjel menšího, ani omylem u hry, učí se hrát si normálně. Nebo kočku. Náš Kocourek má 3 kg, bojový pes 26 a co, protože to psali na ifauně, tak normálně snad dostanu strach, že přijdu domů a Kocourek mrtvý. Proč by to ten pes dělal? To je můj Kocourek, ne psův, nemá do toho co kecat.
Buď pořídím všechny naráz, nebo čekám, až stávající pes bude dospělý.
Moje slohová práce je o tom, že 99 % hrůz o psech jsem se dověděla tady na fóru a to jsme měli nějakých 100 150 psů a už jsem stará.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Vy už jste zase stará dobrá Fiona :-) :-)
Mě třeba vůbec nenapadá, proč by mi větší pes zabíjel menšího, ani omylem u hry, učí se hrát si normálně. Nebo kočku. Náš Kocourek má 3 kg, bojový pes 26 a co, protože to psali na ifauně, tak normálně snad dostanu strach, že přijdu domů a Kocourek mrtvý. Proč by to ten pes dělal? To je můj Kocourek, ne psův, nemá do toho co kecat.
Buď pořídím všechny naráz, nebo čekám, až stávající pes bude dospělý.
Moje slohová práce je o tom, že 99 % hrůz o psech jsem se dověděla tady na fóru a to jsme měli nějakých 100 150 psů a už jsem stará.

To je jak kdzy se mi na jiným fóru jistý chovatel snažil vnutit názor že jistý druh hadů se mezi sebou pokud je chován společně nenapadá i když je hadozravy a když je to zcela výjimečně. Co na tom že že svyho okolí i svých zkušeností mám zprávy přesně opačne od X chovatelů. Ale on má 25 hadů X let tak to ví nejlíp. Co na tom že ti co to delaj stejně dlouho ale hady měly na stovky mluvej jinak. Von má prostě pravdu. Neděje se to a můžou se chovat společně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je jak kdzy se mi na jiným fóru jistý chovatel snažil vnutit názor že jistý druh hadů se mezi sebou pokud je chován společně nenapadá i když je hadozravy a když je to zcela výjimečně. Co na tom že že svyho okolí i svých zkušeností mám zprávy přesně opačne od X chovatelů. Ale on má 25 hadů X let tak to ví nejlíp. Co na tom že ti co to delaj stejně dlouho ale hady měly na stovky mluvej jinak. Von má prostě pravdu. Neděje se to a můžou se chovat společně.

Prostě se na to že to bude slunickovy a celá léta se mi nic nesměle nelze spoléhat. Pokud nechci riskovat život zvirat

Když jsem šla s Rotvíkem na agility, vždy šel i pudl. Když jsem byla s pudlem na cvičák, šel i rotvik.

Několikrát už jsem četla ty dvě věty a pořád mi nedávají smysl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A Vy už jste zase stará dobrá Fiona :-) :-)
Mě třeba vůbec nenapadá, proč by mi větší pes zabíjel menšího, ani omylem u hry, učí se hrát si normálně. Nebo kočku. Náš Kocourek má 3 kg, bojový pes 26 a co, protože to psali na ifauně, tak normálně snad dostanu strach, že přijdu domů a Kocourek mrtvý. Proč by to ten pes dělal? To je můj Kocourek, ne psův, nemá do toho co kecat.
Buď pořídím všechny naráz, nebo čekám, až stávající pes bude dospělý.
Moje slohová práce je o tom, že 99 % hrůz o psech jsem se dověděla tady na fóru a to jsme měli nějakých 100 150 psů a už jsem stará.

Já netvrdím, že je špatně malý a velký pes, vůbec ne.

Znám dvojici afgán + labutěnka nebo krátkosrstý velký chrt (nerozeznávám je) + vipet, ale nevím, jak to mají zařízené doma, aby velký omylem nerad neublížil malému.
Znám to jen od té známé a ta prostě čivavu se zbytkem smečky nenechává o samotě.
Ale většina dvojic (a vícejic :-), které znám, jsou plemeno a skoroplemeno. Takže jsou váhově, velikostně, vzhledově a mentálně "stejní". To mi přijde logičtější.

Zajímalo mne, proč si takovou dvojici pořídila zadavatelka.

Fiona.Praha napsal(a):
Vy jste zadavatelka?
O čem byla ta slohová práce?

Nejsem zadavatelka, jsem empatický člověk, který se snaží dát zakladatelce pohled z druhé strany, že ifauna opravdu nereflektuje reálný svět, ale jen klan vybraných věštkyň a bohů, kteří mají nutkavou potřebu ponižovat a urážet každého, komu se něco přihodí.

A když dojdou kecy, přijde na urážky, a že to říká zrovna ta, co sama slohové práce často produkuje, že ano.

Moje odpověď byla pro důkaz toho, že očividně tento styl chovu psů funguje a je používán většinou, a pro podporu zakladatelky. Tato bolestivá situace je u normálních (zdůraznění) plemen výjimkou. Ale to z lidí, kteří takto chovají nedělá idioty a není to jejich vina pokud spolu ti psi nikdy neměli problémy. Bohužel si vytáhla černého petra. Přirovnávat k jedovatým hadům může jen ***. Psi jsou stále ještě smečková zvířata. Ale dvě děti taky zakázat, aby náhodou jedno do druhého moc silně nestrčilo, že ano

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když ono "tak rozdílná plemena" je šíleně strašný pojem. Jsou lidé schopní vám toto napsat i na peruánský vs mexický naháč a přitom povahově v obou plemenech můžete najít velmi podobné psy a vzhledově je laik nerozezná už vůbec. Vlastně i blbej exteriérovej vs pracovní německý ovčák je šíleně rozdílné "plemeno". Co si člověk může pořídit za psy, aby nebyli tak rozdílní?

Nebo tady je hlavní ten rozdíl ve velikosti? Že člověk nemůže chtít jak malého tak velkého psa? A proč by nemohl? Jak napsal Molok, chová tak dvojici či smečku psů více lidí. A v reálném životě, ve svém okolí, neznám nikoho, kdo by držel psy odděleně. Tedy pokud nepočítáme pidi miminečko jorka/čívu a velkýho hlídacího vochomejtáka venku, kde to ale je proto, že ti psi nejsou pro majitele na stejné úrovni. Jen na ifauně má, naprosto každý, v okolí (nebo sám sebe) jen tyto případy, které mají odděleno a přesně kvůli tomuto. A téměř věštecké schopnosti a na vše má odpověď, MNĚ BY SE TO NESTALO.

Je povolený 6kg vořech a 40kg kříženec?

A teď si vemte, že ne každý řeší vzhled tímto stylem. Tzn. pes se mi musí sice líbit, ale jestli má srst dlouhou, krátkou, neexistující, kudrnatou, rovnou, línající, nelínajícíí je mi jedno. Uši nahoru, dolu, dlouhé, krátké. Tělo čtverec, obdélník, kruh, elipsa. Jestli je těžkopádný nebo chrtovitý je mi taky jedno, vzhledově, pokud bude vhodný na aktivity, pro které si ho pořizuji. Pro mně snad není plemeno, které by se mi nelíbilo. Mentalita? Jaká plemena mají podobnou mentalitu? Vždyť pokud byste srovnávala německé ovčáky s malinami, tak vás ukřižují! To samé bordery s australáky! A co říkáte na to, že člověku se věkem, nebo zkušenostmi také můžou požadavky měnit?

Nebo také jsou lidé, kteří nechtějí jen jedno plemeno a od toho také plyne, že nikdy nebudou mít u všech psů stejnou mentalitu, vzhled a velikost.

Nebudu tvrdit, že mně by se to nestalo. Ale zrovna tak, jak jsem měla zabezpečené feny při hárání, tak jsem nedávala malého 3 kg psa dohromady k velkým, když jsem nebyla doma. Ale mohlo se to stát jindy jinde, že.

Takže to tady nemusíme vůbec okecávat, pudlík je zakousnutej a stávat se to bude. Tečka. Zadavatelka to podle mě vyřešila podle sebe, jak nejlépe mohla nebo uměla. Co bych udělala já v této situaci, netuším, a jsem ráda, že se mně to nestalo, a doufám, že ani nestane.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nejsem zadavatelka, jsem empatický člověk, který se snaží dát zakladatelce pohled z druhé strany, že ifauna opravdu nereflektuje reálný svět, ale jen klan vybraných věštkyň a bohů, kteří mají nutkavou potřebu ponižovat a urážet každého, komu se něco přihodí.

A když dojdou kecy, přijde na urážky, a že to říká zrovna ta, co sama slohové práce často produkuje, že ano.

Moje odpověď byla pro důkaz toho, že očividně tento styl chovu psů funguje a je používán většinou, a pro podporu zakladatelky. Tato bolestivá situace je u normálních (zdůraznění) plemen výjimkou. Ale to z lidí, kteří takto chovají nedělá idioty a není to jejich vina pokud spolu ti psi nikdy neměli problémy. Bohužel si vytáhla černého petra. Přirovnávat k jedovatým hadům může jen ***. Psi jsou stále ještě smečková zvířata. Ale dvě děti taky zakázat, aby náhodou jedno do druhého moc silně nestrčilo, že ano

Zřejmě si pletete pojmy s dojmy a nicky na ifauně.
Já často produkuji slohové práce? Tak to jo

Nic to nemění na tom, že mne zajímá (teda spíš zajímalo), proč si zadavatelka pořídila takovou dvojici. Ona evidentně neodpoví a Váš názor je mi tak nějak pumpička, protože se jen domníváte.

Howgh.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když jsem šla s Rotvíkem na agility, vždy šel i pudl. Když jsem byla s pudlem na cvičák, šel i rotvik.

Několikrát už jsem četla ty dvě věty a pořád mi nedávají smysl.

Mně dávají, jako že vždy brala oba najednou kamkoli.

Mně nedává smysl - rotvik a agility (pudl jako doprovod) a pudl cvičák (rotvík jako doprovod).

no bóže, tak to napsala obráceně...

Za mne šlo o to, že byl rotvík "zavržen", ať už zabil úmyslně či náhodou...
Ty "jako empatický " kecy prostě nechápu...ztratit vztah ke psu jen proto, že se chová jako pes ? (nemám namysli " bezdůvodné " napadání lidí...)

Prostě velkej a malej pes s velkým rozdílem váhy může být problém a notabene dva psi samci. Pudl byl roční,takže mohl začít machrovat. Třeba přesně jen v těch chvílích, kdy "hlídal". A rotvík ho chtěl "jen" umravnit a dopadlo to,jak dopadlo. Ať už to bylo z přenesený agrese nebo ne. U nás se takhle u plotu (potažmo za dveřma) přetáčí buldočka a je schopná se zakousnout do mopse. Už jsme to hodně odbourali, ale to vytočení na maximum a nutnost tu energii někde ventilovat tam prostě je. A třeba co si mops občas dovoluje na velký holky je někdy do nebevolající a hřeší na to, že labradorky mají prostě v rámci plemene tu agresivitu fakt potlačenou a taky ho berou jako malýho kret..nka s pindíkem. Nepochybuju, že mít smečku rotvajlerek,byť sebemírumilovnějších, tak v určitých momentech by z Kevina bylo deset malejch do školky,i když by ho jinak milovaly

molok napsal(a):
V první řadě bych Vás chtěl ujistit, že Vy jste nic špatného neudělala. Tady je to někdy tak trochu supiště, napást se na cizím neštěstí, ukázat, že mně by se to přece nikdy nestalo a vy jste ta nejhorší na světě. Přidejte k tomu českou národní vlastnost a to hledání viníků za každou cenu i v případě nehod a nešťastných událostí a máte obrázek křečovité snahy napasovat vinu na někoho, kdo žádnou nenese. Starodávné "kdo jsi bez viny, tak hoď kamenem" málokomu co říká, stejně jako "nesuď a nebudeš souzen". Nelze v životě eliminovat všechna rizika ani všem předcházet a pokud by se někdo takové situaci dokonale blížil, tedy že naprosto všechno má pod kontrolou a bez rizik, už dávno by byl zavřený v Bohnicích - oddělení paranoie. V této zemi jsou miliony psů, statisíce psů z nich žijí ve dvojici či větších smečkách a desetitisíce z nich s velkými váhovými rozdíly a nic takového se statisticky ani v malém měřítku u těchto smeček neděje. Psi se takto nezabíjejí. Vylosovala jste si černého Petra ať už šlo o nehodu nebo nepochopitelný zkrat většího psa a vůbec se Vám nedivím, že máte teď problém se na psa vůbec podívat. Nechte to uležet v srdci, podle mne to, že je teď pes u blízkých lidí, je aktuálně nejlepší řešení pro všechny, neklaďte si nic za vinu, člověk není bůh, aby měl kontrolu nad vším. Přeji Vám, ať vás trpkost a bolest ze ztráty co nejdříve přejde.

No tak řekněme si to upřímně...většinu takových neštěstí způsobí člověk.
Člověk si pořídil dvě takto rozdílná plemena a člověk je zavřel spolu v jednom bytě.
I když nebudu brát v potaz, že člověk může přehlédnout určité jemné signály, že mezi psy to není vždy sluníčkové (neříkám, že je to případ zadavatelky), tak ale musí brát v potaz, že velký pes, byť nechtěně, může malému psu ublížit. Obzvlášť na malém prostoru.
Ono když máte třeba malé dítě a velkého psa, tak může být ten pes stokrát hodnej a svoje dítě milovat, ale i tak to hlídáte, protože pes může dítěti ublížit svojí nemotorností nebo jen tím, že se ožene a chňapne po mouše, že se vyřítí seřvat pošťačku, která mu sahá na schránku.....atd atd.
Přestože psu věříme, že nám dítě nezahrdlí, tak se snažíme eliminovat náhody a nehody, které by mohly nastat.
Nebudu tady dělat chytrou a říkat, že mě by se to nikdy nestalo. Jak píšete člověk není bůh a i kdyyž se v životě snažíme spoustu rizik předvídat, tak se může stát spoustu věcí na které člověk ani nepomyslí.

A jak toto lidské selhání dopadlo?....jeden pes mrtvý a jeden "zrazený, odložený".

Souhlasím s vámi v jedné věci....stalo se stalo, nemá smysl se v tom patlat, zadavatelka si to musí odsmutnit, víme tady všichni jaké to je, když přijdeme o psa a o druhého je postaráno.

Ale prosím, to že tady někdo upozorní na to, že u takhle velikostně, váhově, povahově rozdílných plemen může zavánět průšvihem, to ještě neznamená, že jsme nějaké bosorky, co se na dotyčnou nešťastnici sesypou a píchají a štípají až jí uštípají.

A máte pravdu, spousta psů žije doma ve dvojici, nikdo je neodděluje a nic se nestane....ano a je to asi o štěstí.......no a pak je další spousta lidí, kteří mají doma v bytě dva psy a když jdou pryč, tak je oddělí, aby náhodou nevymýšleli bejkárny.
Protože se prostě snaží myslet na všechno a kupodivu ještě v Bohnicích nejsou.

Zadavatelko vám přeju opravdu upřímnou soustrast.

Jsem přesvědčena, že zadavatelka neudělala špatně nic, netušila, co se může stát. Já se s tím bohužel již párkrát setkala, můj názor, jde o něco, jako přeskoková agrese, pes se rozčílí do běla, nemá kde ventilovat, tak se ožene po druhém psu. V prostoru to druhý pes řeší poodběhnutím pryč, v malém prostoru nemá kam. Náš čuvač, štěkající za zdí na řvoucí děti, se ve chvíli nejvyššího rozčílení rozběhl na mojí fenu. Byl to náznak, když popoběhla kus dál, vrátil se k štěkání. Přitom si jinak od ní nechal líbit vše. Tohle najdete i u jiných druhů zvířat, i u člověka. Když prchlivého chlapa rozpálí soused do běla, tak nemohouce na souseda, nakopne psa, nebo dá facku synovi, že blbě čumí. Pokud jsou po ruce. Pokud ne, tak kopne do kamene, tím se vybije a pes a syn jsou zachráněni.

Domnívám se, že není pravidlem, aby pes, který jde po druhém navážno a s agresí, mu šel jen po krku. A že rozpárané břicho značí omyl... A píšu to proto, že náš předminulý pes byl zakousnutý agresívním RR, který si chránil svoji právě hárající fenu (o niž ale náš pes nejevil absolutně zájem). Povalil jej na zem, velikostní nepoměr byl značný, klidně mu mohl po tom krku jít. Ale on jej scvakl v oblasti hrudníku a břicha. Bohužel tak, že pes do tří dnů vnitřně vykrvácel...
Myslím si, že zde v případě zadavatelky všechny varianty, co se tam stalo, jsou tak nějak věštěním z koule.

Pořád mám ještě v hlavě myšlenku na pořízení vlastního psa (dokonce se mi i zalíbilo jedno plemeno). Pokud by k tomu došlo, rozhodně bych do bytu koupila kamery. Když nic jiného a stalo by se nějaké neštěstí (mám na mysli to, že mám kočky), tak bych aspoň věděla, co se přesně stalo. Ale to je v případě zadavatelky passé. No a někteří píšete, že RTW na tom není tak zle, když je teď u rodičů paničky. Jenže sama zadavatelka píše, že u nich spí venku v boudě. Doma jej měla v bytě...takže pro toho rotvíka je to obrovská změna, která z něj může udělat just nerváka a agresora (pevně doufám, že není u té boudy přivázaný!). Souhlasím plně s tím, že on neví, proč je ve "vyhnanství" a prostě nemůže tento trest pochopit. To mi na tom všem přijde nejjasnější.

Souhlasím plně s tím, že on neví, proč je ve "vyhnanství" a prostě nemůže tento trest pochopit. To mi na tom všem přijde nejjasnější.

Navíc přišel o parťáka - on už dávno neví, že ho zakousnul, jestli to vůbec někdy pochopil.

Zatím zůstane u rodičů, cizím lidem bych ho nedala.
Rodiče měli rotvíky celý život, mají s nimi zkušenosti,
Dag je má rád a býval u nich na hlídání často.

Nemyslím, že by extra trpěl,
Je prostě na hlídání.
Zadavatelku chápu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlasím plně s tím, že on neví, proč je ve "vyhnanství" a prostě nemůže tento trest pochopit. To mi na tom všem přijde nejjasnější.

Navíc přišel o parťáka - on už dávno neví, že ho zakousnul, jestli to vůbec někdy pochopil.

Ano, souhlasím!

Ahoj lidi, omlouvám se, že píšu zde k příspěvku, ale nidke jsem nenašla téma které bych potřebovala probrat. Máme doma psa a fenu amerického bandoga, oba čistokrevní s rodokmenem a s PP. Oba psi po testech, fena je nakrytá, ale v poslední době se stává, že fena vyprovokuje psa k boji, není to klasické hraní,ale jede do krve a pes si to samozřejmě líbit nenechá. Teď se nám zklidnila, ale dnes se do sebe zase pustili, fena na něj zaútočila, pes se moc nebránil, aby jí neublížil. Může to být tím, že si upevňují místa ve smečce? Předtím jsme měli rotvajlery také psa a fenu, ale nikdy se neporvali. Děkuji za radu

ditka1 napsal(a):
Ahoj lidi, omlouvám se, že píšu zde k příspěvku, ale nidke jsem nenašla téma které bych potřebovala probrat. Máme doma psa a fenu amerického bandoga, oba čistokrevní s rodokmenem a s PP. Oba psi po testech, fena je nakrytá, ale v poslední době se stává, že fena vyprovokuje psa k boji, není to klasické hraní,ale jede do krve a pes si to samozřejmě líbit nenechá. Teď se nám zklidnila, ale dnes se do sebe zase pustili, fena na něj zaútočila, pes se moc nebránil, aby jí neublížil. Může to být tím, že si upevňují místa ve smečce? Předtím jsme měli rotvajlery také psa a fenu, ale nikdy se neporvali. Děkuji za radu

Pes a fena si mezi sebou postavení nepotřebují upevňovat bojem - je to pár a takové chování v paru není normální. Aspoň ne u normálních plemen - u bandoga bude ten problém souviset spíš s plemennou příslušností a ne úplně top vrozeným sociálním chováním

Inspektor Pišišvor napsal(a):
Pes a fena si mezi sebou postavení nepotřebují upevňovat bojem - je to pár a takové chování v paru není normální. Aspoň ne u normálních plemen - u bandoga bude ten problém souviset spíš s plemennou příslušností a ne úplně top vrozeným sociálním chováním

A nemůžou hrát roli hormony, když je fena nakrytá? 🤔

Nevím, jestli nekecám...Ale nakrytá vlčice taky končí s láskou a než se vlk projeví jako hodný táta, taky by ho sežrala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevím, jestli nekecám...Ale nakrytá vlčice taky končí s láskou a než se vlk projeví jako hodný táta, taky by ho sežrala.

To si nemyslím (ale jako odporník nejsem). Jasný,nenechá se otravovat,ale jinak až do porodu funguje. Jiná věc je, že jakmile v noře porodí, fotra k vlčatům nepustí