Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.132
Ahoj mám 2,5 letou krávu kříženka jersey a masňák, šla víc do masňáka, má cca 550 kg, je 3 měsíce po teleti, nedá se dojit. Takže ji chceme nechat porazit otázka je jestli si nechat maso pro sebe, jestli třeba s takto staré krávy nebude moc lojovaté nebo je lepší nechat ji jatkám. Máte někdo zkušenost.?
moc díky za naázory.
Ája
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.101
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj mám 2,5 letou krávu kříženka jersey a masňák, šla víc do masňáka, má cca 550 kg, je 3 měsíce po teleti, nedá se dojit. Takže ji chceme nechat porazit otázka je jestli si nechat maso pro sebe, jestli třeba s takto staré krávy nebude moc lojovaté nebo je lepší nechat ji jatkám. Máte někdo zkušenost.?
moc díky za naázory.
Ája
Tse. Vy jste teda nelida. Taková sláva, když se rodilo tele a teď kravka nepotřebná, tak šup ji zabít...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.132
no věřte mi že z toho nemám žádnou radost., kravču jsem kupovali na mléko, čekali na mimi, nainseminovat ji byl teda výkon, čtyři lidi měli co dělat jak kolem sebe kopala a trkala, ale povedlo. celý rok si užívala na pastvině dala se čistit, vodit, ale po porodu se to všechno nějak zvrtlo, je jankovitá, kopala i tele pak se to zlepšilo o mimi se stará vzorně ale dotknout se ji nemůžem, nechali jsme ji odrohovat, pozvali zootechnika a dva lidi z JZD aby jsem tedy vyzjistili jak na ni, chtěli jsme dojit, ale ani náhodou spíš by všechny zabila než se nechala podojit. Potřebuji kravču na mlíko, která mě u dojení nezabije, tak bohužel, tolik místa nemám abych si ji mohla nechat jen tak.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.254.103
kdyt to je mlada krava! Urcite bych ji neprodaval na jatka. Kdyztak zabit a maso si nechat nebo ho sami rozprodejte. predpokladam ze je po prvnim teleti, ne? To je krasny. My prodavame v kravine cesky straky na jatka 10ti i 12ti lety kusy... Takove maso bych si nechtel koupit, ale 2.5 roku? To je krasa :) Zrovna nedavno nam nechali zabit jalovici na jatkach, protoze prisel cas porodu a zjistilo se ze je jalova. Nekdy asi zmetala, nikdo si toho nevsimnul a tak co bysme s ni ted delali, dalsich minimalne 9 mesicu bysme na dalsi tele necekali. Takze ji nechali zabit, naporocovali ji a rozdelili nam ji. Maso bylo vyborny, varil jsem gulas a maso bylo za chvilinku krasne mekoucky
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.16
Podle staré kuchařské knihy je nejlepší maso ze 4leté krávy.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.7
Zkusila bych jí prodat někomu do dalšího chovu, když jí bude dál nakrývat masňákem, je předpoklad, že tele díky zvýšené tučnosti a bílkvině v mléce (což snad zdědila po jerseyce) rychle poroste, pro hobby chovatele s chutí chovat telata pro valstní spotřebu by to mohla být lákavá nabídka. A dostanete za ní víc než na jatkách. A pořád je tu možnost, že si s ní někdo poradí. Dana
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.240.67
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zkusila bych jí prodat někomu do dalšího chovu, když jí bude dál nakrývat masňákem, je předpoklad, že tele díky zvýšené tučnosti a bílkvině v mléce (což snad zdědila po jerseyce) rychle poroste, pro hobby chovatele s chutí chovat telata pro valstní spotřebu by to mohla být lákavá nabídka. A dostanete za ní víc než na jatkách. A pořád je tu možnost, že si s ní někdo poradí. Dana
Souhlas! Když už si je nechce nechat jako matku vykrmovaných kusů, tak ať ji aspoň nezabíjí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.16
Ahoj Ajo odkud jste?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.132
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj Ajo odkud jste?
Ahoj jsem okr. Kroměříž od Bystřice pod Hostýnem
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.7.242
Ahoj Ájo, předně mám názor, že člověk, kterej vám poradil odrohování takhle po teleti je pěknej dobytek ( ale já jsem Marta Gotwaldová, tak mám zastaralý názory...) Tato kráva vám už nepustí nic! Odrohování a tři cizí chlapi na dojení- má zafixován špatný zážitek a od vás nic dobrého nečeká. Říkám prodat, protože pro vás už nemá žádnej význam. Jsem si ale jistá, že pokud budete stejné chyby opakovat donekonečna, nepodojíte nikdy. Osobně neznám krávu, která se nedala podojit...
Kopavku chlapi přikurtovali ( chlapi, který znala samozřejmě..) a ženská, která se o ni starala pořád pomalu dojila ( hlídala stroj). Kráva umí počítat, po třetím kurtování zjistila, že to není nic hroznýho a bylo hotovo. ( Kurtování=přední do vzduchu).
Ta vaše kravka bohužel do smrti uvidí vás a vzpomene si na odrohovací hovada. A teď teda kamenujte... Marta
P.S někdo jiný ji URČITĚ po dalším teleti bude klidně dojit. Stačí změnit prostředí. M.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.10.132
Ahoj Marto, vážím si každého názoru. Odrohovaná byla samozřejmě ve spánku, to bych přece nedopustila. Odrohovat jsme ji museli, víte ono pár trkanců pod žebra, do ramen, pod oko a z durhé strany zas čekat přihrávku kopytem nic příjemného a proto šly rohy dolů.
zootechnika zná je to kámoš takže je u nás často, jednu paní z JZD taky máme společnou pastvinu ona koně já krávu. jen tu druhou neznala. tak myslím, že to pro ni nejsou cizí. byla uvázaná na krátko, noha přední zvedlá, vytočený ocas a kdo si myslí, že kráva v této pozici nekopne se šeredně plete. kopne a fest. se svázanýma zedníma dokáže kopat snožmo dozadu a skákat při tom půl metru vysoko. nemyslím, že bych se k ní špatně chovala, nikdy nedostala, vždycky jsme na ni šli po dobrém, plné koryto bašty aby neměla čas mě sledovat, ale i to prokoukla. určitě hraje roli má nezkušenost, je to má první kráva, ovšem jsem pod dohledem dvou "kravařů" aby měla kravča komfort. už když jsem ji před víc než rokem dovezla mi říkali ať ji vrátím, že je to hrozná mrcha, divoká a nevěří lidem, já jsem si postavila hlavu, že po dobrém to určitě půjde , že pochopí , že ji nic neuděláme. Možná kdybych ji vzala telinku hned po porodu... ale kdo ví?
To já jen , že nejsem žádný sadista. Ovšem už vidím ty zájemce na inzerát prodám divokou krávu, kope , hrabe , skáče, útočí hlavou jako býk, nedá se inseminovat ani dojit , ale jinak je super.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.22
Zdravím, tak to tu čtu a můžu napsat pouze jedno. Krávu buďto prodat někomu kdo jí bude mít ve stádě jako krávu-matku a nebude sní muset denně něco dělat. Anebo na jatka a koupit si jinou. Nekompromisně, protože taková zvířata jsou nebezpečná. A to že jí někdo koupí, pochybuju. Jinak ale hodně zdaru Lucka :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.16
Kamarádka má kříženku Jersey X charolák. Krásná velká kráva, koupili jí už jako dojící, asi měsíc po otelení. Doma zjistili že nějak nejde podojit. Dovezli tedy bývalou majitelku, ať krávu podojí, dostali z ní jen asi 2l. Asi za dva týdny jsem jim byla pomáhat dojit, nebyla to taková hrůza jak popisuje Aja, ale přesně vím proč jí dali odrohovat. Navíc nemají dojačku a snažit se takovou krávu dojit ručně je doslova ohubu. Najednou jsem si o hodně více vážila té naší Bětky. Krávu jsme po každém kopnutí upozornili, že se to neděla, ocas nahoře rozhodně nepomohl. Nakonec jakž takž přestala kopat. Držela jsem jí hlavu jakoby v náručí a to celkem pomohlo, ale nedokážu si představit, že by se to dělalo deně. Asi by si ala říct a se strojem by to bylo zase jednoduší, ale vykašlali se na to a pustili jí i s teletem na pastvu. Mají dost místa, takže si pořídily jinou hodnou a tahle je matka na telata. Od té doby už má dalčí jalovičku po Jersey. Přikláním se k variantě do stáda a pokud jí nebude nikdo chtít, tak aspoň budete mít dost masa.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.7.242
Píšete o dvou různých věcech:
Kráva. která zadržuje mléko pro tele- dělá tzv. problémy při dojení- kopance. rohy apod. Tyto jsou skutečně výborné matky a ve stádě jsou velice hodné.
Kráva která nedůvěřuje lidem a je na lidi všeobecně zlá, je ve stádě ještě horší! Teď sice nemá rohy, ale o to více ji bude nervovat stádo, kde jsou i rohaté. Tu ve stádě nezpacifikujete! Pokud je ve stádě býk, neřešíte inseminátora, ale co veterinář - odběry krve apod? Dál co telení, nervní kráva se utíká otelit co nejdál ( ohradník neohradník). Takovéto kusy se musejí vytřídit a nechat uvázané u žlabu než se obnoví důvěra.
Jde o to , jaký je vaše kráva typ. Zatím jsem teda nebyla nucena prodávat žádný kus kvůli agresivitě nebo dojení ( a to ty J100 skutečně mléko zadržují, mám třetí a všechny dělají drahoty!
Pokud je na váš žaludek "těžká" prodejte ji s informacemi nebo na jatka. M.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.235
Já bych ji ve stádě masňaček na telata určitě nechtěla. Někdy je potřeba s těmi kravami manipulovat (paznehty, pomoc při a po porodu, pomoc s teletem) a taková kráva je fakt za trest. To už má pro mě větší cenu v tom mase. K.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.53
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no věřte mi že z toho nemám žádnou radost., kravču jsem kupovali na mléko, čekali na mimi, nainseminovat ji byl teda výkon, čtyři lidi měli co dělat jak kolem sebe kopala a trkala, ale povedlo. celý rok si užívala na pastvině dala se čistit, vodit, ale po porodu se to všechno nějak zvrtlo, je jankovitá, kopala i tele pak se to zlepšilo o mimi se stará vzorně ale dotknout se ji nemůžem, nechali jsme ji odrohovat, pozvali zootechnika a dva lidi z JZD aby jsem tedy vyzjistili jak na ni, chtěli jsme dojit, ale ani náhodou spíš by všechny zabila než se nechala podojit. Potřebuji kravču na mlíko, která mě u dojení nezabije, tak bohužel, tolik místa nemám abych si ji mohla nechat jen tak.
můžu se zeptat co obnáší odrohování dospělé krávy??? Kolik to stojí atd...Děkuji..Jen informace..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.18.81
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych ji ve stádě masňaček na telata určitě nechtěla. Někdy je potřeba s těmi kravami manipulovat (paznehty, pomoc při a po porodu, pomoc s teletem) a taková kráva je fakt za trest. To už má pro mě větší cenu v tom mase. K.
Tak to já taky ne. Představa jak jdu dát teleti známku a honí mě bestie po louce, mě teda nerozradostňuje. Raději si odchovám vlastní jalůvky, aspoň vím na čem jsem. Některý jsou už od přírody trošku máklý a lidi jim daj rest. A než aby někoho přizabila, to ji radči poslat na jatka. L.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.65.76
Mívali jsme až 50 krav, převážně holštýnek. Občas se mezi nima, ač nekojily, našla nepodojitelná mrcha. Selekce prostě není jen na užitkovost, ale i na povahu.
O jedné jsem sepsala toto:
KRUŠNOHORSKÁ KRÁVA
Horská kráva Jahoda se opravdu narodila v srdci Krušných hor. Mediálně vybájený národ Krušnohorců je stejná fikce, jako Jára Cimrman, ale kdo ví? Možná po Krušnohorcích zbyly krušnohorské krávy. Aspoň Jahoda byla natolik zvláštní, že by mohla takové plemeno představovat.
Koupili jsme ji v době rozšiřování stáda krav nákupy telat jaloviček od každého, kdo byl ochoten prodat. Jeli jsme si pro ni v předjaří, cesta něco přes 100 km, navíc nás hory zaskočily vydatným sněžením. Jalovičku jsme vezli obalenou slámou, jen hlavu měla volnou a transport přestála v pohodě. Byli jsme rádi, že máme nový přírůstek, protože naše krávy byly v té době velmi skoupé na jalovičky - od 12 krav se nám 2 roky po sobě narodily ročně 2 jalovičky a k nim 10 býčků. S takovou „neúrodou“ jalovic se stádo rozšířit nedalo, to by sotva stačilo nahrazovat nutně vyřazovaná zvířata…
Pokud byla Jahoda kráva krušnohorka, chovali Krušnohorci krávy červenostrakaté.. Aby se Krušnophorci neztratili při cestách z hospůdky v údolí do své chalupy v horských mlhách a sněhových vánicích, vyšlechtili si plemeno se zvučným hlasem síly požární houkačky či lodní sirény. Čím déle majitel krávy bloudil v horách, tím hlasitěji vyhladovělá kráva volala svého hospodáře. Pronikavé bučení pravděpodobně působilo na skot z nížin stejně vábivě jako feromony na motýlí samečky, takže krušnohorský hospodář ráno po dojení vyhnal do lesa na pastvu jednu krávu a večer přišly z pastviny krávy tři v čele s domorodou horskou krávou.
Krušnohorské plemeno bylo speciálně vyšlechtěné na rozpoznání kroje Krušnohorců a nikdo jiný je nepodojil. Bohužel manžel odmítl chodit v sukni a já nechtěla shánět šavli, takže nám nakonec nezbylo, než odhodit metody dojení po dobrém a uplatnit právo když ne silnějšího, tak aspoň mazanějšího. Zkoušeli jsme leccos - fixaci za ocas, sednout si na ni, popruh přes břicho, pouta na kopání, pouta do slabin, svázání zadních k sobě, ale kráva kopala dál. Nakonec jediné možné řešení každého podojení byla totální fixace - 1 provaz pevně těsně k sobě svázal zadní nohy a druhým se nohy zajistili ke kroužku na zdi za krávou. Pak už stačilo dát pozor pouze na Jahodino rohatou hlavu, kterou po nás házela snažíc se nás zasáhnout a odhodit, a mohli jsme zahájit mytí vemene. Bohužel Jahoda patřila ke zvířatům, která si libují v máchání svého vemene v blátě a jiných, ještě horších věcech. Na červenou krávu dojila velice dobře, 8000 litrů za laktaci. My tenkrát potřebovali každou korunu a Jahoda nám jich celkem dost vydělala.
Mimo svérázně obtížné podojení to byla osobnost i ve stádě, vodila ostatní krávy na pastvu a z pastviny domů. Zkoušeli jsme jí systém narušit, třeba tak, že jsme ji neodvázali první, ale naposled, i když to bylo pro nás složitější, protože Jahodino místo bylo hned u dveří, prostě při příchodu do stáje „zaparkovala“ u nejbližšího naplněného žlabu a bylo nejsnazší ji jako první zase pustit. Když však byla na zkoušku odvázána poslední, sledovali jsme, jak se žene dopředu obsadit svoji vůdcovskou pozici a běda „kolegyním“, které jí včas neuhnuly z cesty!
Doufali jsme, že si na dojení časem zvykne a přestane kolem nasazení dojačky tak vyvádět. Její přístup k dojení se nezlepšoval a naopak se ještě věci komplikovaly jejími častými záněty. Za ně mohlo více faktorů - až na chvíle dojení neustále špinavé vemeno, stres z dojení, jež patrně pociťovala a proto se mu bránila, čímž si vysloužila ještě větší stres z dokonale sešněrovaných nohou… My byli naopak stresovaní zásahy jejích kopyt, protože než jsme nohy svázali, museli jsme kolem nich nějak provaz omotat a kráva se nakonec před podojením měnila v rotujícího mnohokopytníka a umístění první smyčky na holeň bylo obtížnější než chytit lasem býčka při rodeu. Nakonec to bylo fifty fifty, polovina mléka, co za laktaci nadojila, nemohla do mlékárny pro rezidua antibiotik nebo pro vysoký obsah somatických buněk. Z Jahodiny nadprůměrné užitkovosti zbyl užitek podprůměrný a už za námahu s jejím každodenně dvakrát opakovaným svazováním a mytím nestála. Připustili jsme ji býkem masného plemene a prodali před porodem do stáda nedojených krav - masňaček. Nový majitel si na ni nikdy nestěžoval, tak snad svoje tele hladem neumořila…
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.200
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.7.242
Někde jsem už od Vás tento článek četla ( máte asi svoje stránky) a už tenkrát mě moc pobavil. Pište dál! Marta
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.65.76
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Někde jsem už od Vás tento článek četla ( máte asi svoje stránky) a už tenkrát mě moc pobavil. Pište dál! Marta
Jo, je to stáhnuté z mých webovek.
Přidám ještě jeden další příběh...
PO SCHODECH
Zaháněli jsme krávy z lehárny do čekárny před dojírnou tak, že jsme je hnali kolem stěny a brány až do prostoru vyvýšeného nad úroveň stáje s hlubokou podestýlkou. Jednou ale jedna z krav vběhla do brány tak, že jedno křídlo vyhodila z pantů a pokračovala mimo stáj v podstatě správným směrem, jenže jinam, než měla. Bez váhání vyběhla po schodišti na sýpku a zastavila se v prvním patře - byla v podstatě tam, kde nakonec být měla - jen o tři metry výše - dojírnu máme vybudovanou pod sýpkou přistavěnou ke stodole. Na sýpce jsou tři okna bez skla kvůli větrání, pod nimi není hloubka 1 podlaží, ale ještě více, protože za sýpkou terén klesá. Naštěstí kráva už v dalším pohybu nepokračovala a zarazila se překvapená, kam že se to dostala?
No tě pic. To jsou situace, kdy musíte něco udělat, ale bojíte se, že jakákoliv akce bude katalyzátorem zhoršujícím situaci, Kráva se může polekat a vyskočit oknem ven… Na druhé straně nebylo možné dlouho váhat, co kdyby se kráva rozhodla pokračovat ještě o patro výše? Schodiště, které vede na sýpku, je sice přímé, ale velice strmé, na hranici schůdnosti i pro člověka. Kravám se lépe chodí do kopce než s kopce, jsou trochu jako kozy (ty vyšplhají kamkoliv, třeba na kabinu traktoru…), dolů po schodech to bude horší. Popadla jsem ohlávku a vodítko, zhluboka se nadechla a vydala se za krávou. Ta stála s nohama zabořenýma do hromady pšenice a asi si myslela, že je už v kravském nebi. Rapl už ji pustil, nechala si nasadit ohlávku a otočit ke schodišti. Fakt jsem nevěřila, že to sejde dolů aniž by upadla, zlomila si vaz či se zalehla, ale měla jsem pocit, že to nejjednodušší řešení musím zkusit. Prostě jsem seběhla schody a za mnou se valila notně gravitací rozjetá kráva, nějak našla pro dostatečný počet svých nohou oporu na schůdcích, udržela rytmus a běžely jsme ještě po dvoře kus cesty, než jsem si troufla přibrzdit krávu bravurní zatáčkou a na druhý pokus ji dostala do čekárny před dojírnu. Podařilo se krávu dostat ven zdravou, bez asistence hasičů nebo nějaké techniky. Jak se říká - víc štěstí než rozumu, ale to vám dojde až za chvíli.