Připouštění

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

6.2.2014 17:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.165

dobrý den
mužou se připouštět selata z jednoho vrhu.
děkuji za odpovědi.

Neregistrovaný uživatel

6.2.2014 19:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den
mužou se připouštět selata z jednoho vrhu.
děkuji za odpovědi.

Co si myslíte ? je dobré , aby sourozenci měli společně potomky????I když jste třeba začínající chovatel, tak jistě pochopíte, že to dobré určitě není, nechci Vás urazit , ale vaše otázka je jak od 10-ti letého dítětesmajlík

Neregistrovaný uživatel

6.2.2014 23:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.8

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co si myslíte ? je dobré , aby sourozenci měli společně potomky????I když jste třeba začínající chovatel, tak jistě pochopíte, že to dobré určitě není, nechci Vás urazit , ale vaše otázka je jak od 10-ti letého dítětesmajlík

A co si myslíte Vy? myslíte si ,že stádo divokých prasat někde v lesích si dělá servítky s tím jestli hupsne bracha na ségru nebo syn na mámu?A takhle to ve stádech funguje několik miliónú let a nevznikli z toho žádné dvouhlavé prasata.
Samozdřejmě z hlediska chovatele je lepší křížit dvě nepříbuzne zvířata.Ale jestli to ma pán nebo paní jen na poražku,nevidím v tom problém.

Neregistrovaný uživatel

7.2.2014 05:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.165

A co příbuzenská plemenitba prasat

Neregistrovaný uživatel

7.2.2014 07:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.147.146

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den
mužou se připouštět selata z jednoho vrhu.
děkuji za odpovědi.

Môžu mať slabú imunitu a pomaly rastú,sú náchylnejšie na chorobysmajlík

Neregistrovaný uživatel

7.2.2014 22:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.8

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Môžu mať slabú imunitu a pomaly rastú,sú náchylnejšie na chorobysmajlík

A nebo na opak,mužou zdědit společnou imunitu která jím zůstala v genech, a jejich odolnost se zvýší. smajlík

Neregistrovaný uživatel

8.2.2014 12:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co si myslíte Vy? myslíte si ,že stádo divokých prasat někde v lesích si dělá servítky s tím jestli hupsne bracha na ségru nebo syn na mámu?A takhle to ve stádech funguje několik miliónú let a nevznikli z toho žádné dvouhlavé prasata.
Samozdřejmě z hlediska chovatele je lepší křížit dvě nepříbuzne zvířata.Ale jestli to ma pán nebo paní jen na poražku,nevidím v tom problém.

Přečtěte si něco i genetice a o příbuzenské plemenitbě. Pokud vím od myslivců, tak mladé prasničky se mezi sebou( sourozenci), málo kdy kryjí. Většinou je tam chovný kaňour , který si to hlídá a toto křížení nedovolí(samozřejmě jsou vyjimky), takoví selata málokdy přežijí.Nepsal jsem nic o dvouhlavých prasatech( opět málo znáte genetiku).I tak pokud chovatel chce mít tyto zvířata na porážku, tak potom při odchovu zjišťuje , proč to zvíře třeba dlouho roste a proč to a proč ono. Největší hloupostí je když se mezi sebou kříží sourozenci, já jsem jen chtěl poradit a né si přečíst věci od chovatelů , kteří tomu vůbec nerozumí. Vy pane-ní 36,8 to neberte jako urážku , ale pouze pravdivé konstatování

Neregistrovaný uživatel

8.2.2014 20:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.147.146

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A nebo na opak,mužou zdědit společnou imunitu která jím zůstala v genech, a jejich odolnost se zvýší. smajlík

o tom som nepočula,ale je dokázané, že druhy ,ktoré sa ocitnú v malom počte , bez dostatočnej pestrosti génov a sú odkázané len na príbuzenské rozmnožovanie , nakoniec vyhynú

Neregistrovaný uživatel

9.2.2014 23:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.255

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přečtěte si něco i genetice a o příbuzenské plemenitbě. Pokud vím od myslivců, tak mladé prasničky se mezi sebou( sourozenci), málo kdy kryjí. Většinou je tam chovný kaňour , který si to hlídá a toto křížení nedovolí(samozřejmě jsou vyjimky), takoví selata málokdy přežijí.Nepsal jsem nic o dvouhlavých prasatech( opět málo znáte genetiku).I tak pokud chovatel chce mít tyto zvířata na porážku, tak potom při odchovu zjišťuje , proč to zvíře třeba dlouho roste a proč to a proč ono. Největší hloupostí je když se mezi sebou kříží sourozenci, já jsem jen chtěl poradit a né si přečíst věci od chovatelů , kteří tomu vůbec nerozumí. Vy pane-ní 36,8 to neberte jako urážku , ale pouze pravdivé konstatování

Až uvidíte někdy v přírodě stádo divokých prasat na vlastní oči tak tady teprve můžete kázat o genetice a o tom kdo tomu rozumí nebo ne. Já jsem jen chtěl pomoci tazateli,protože se ptal na tohle. Třeba už nemá jinou možnost, nebo už se tak stalo. Věřte ,že tenhle případ by nebyl první ani poslední , že kaneček nakryl ségru. Mě to kanec udělal taky, proboural se ohradou a nakryl tří dcery které jsem měl v ohradníku na výkrm. Prasničky měly v průměru šest mladých a ani jedno neuhynulo a všechny prospívaly. ( kříženci divočák x vietnamec ) Mimochode kdo pohlídá toho kňoura aby nenakryl své dcery, sociálka?javascript:insertAtCursor('smajlík');

Neregistrovaný uživatel

10.2.2014 08:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.164.146

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Až uvidíte někdy v přírodě stádo divokých prasat na vlastní oči tak tady teprve můžete kázat o genetice a o tom kdo tomu rozumí nebo ne. Já jsem jen chtěl pomoci tazateli,protože se ptal na tohle. Třeba už nemá jinou možnost, nebo už se tak stalo. Věřte ,že tenhle případ by nebyl první ani poslední , že kaneček nakryl ségru. Mě to kanec udělal taky, proboural se ohradou a nakryl tří dcery které jsem měl v ohradníku na výkrm. Prasničky měly v průměru šest mladých a ani jedno neuhynulo a všechny prospívaly. ( kříženci divočák x vietnamec ) Mimochode kdo pohlídá toho kňoura aby nenakryl své dcery, sociálka?javascript:insertAtCursor('smajlík');

Nakrytí prasničky otcem je něco jiného, než nakrytí vlastním bratrem. S otcem má společnou jen polovinu genů, s bratrem všechny geny. Takže riziko genetických problémů je u sourozenecké plemenitby vyšší. Ale ani tak to v první generaci nemusí dělat problém, ale průser je, pokud pak takto vzniklí potomci se opět příbuzensky kříží. Tam už je výskyt nějakého problému téměř 100%. Proto když se někomu stane, že kaneček nakryje sestru, potomci by měli být jen na porážku, nikdy ne na chov.
Příbuzenská plemenitba se někdy využívá při šlechtění pro upevnění žádoucího znaku, ale patří to jen do rukou odborníků.
Na druhou stranu- mě se stalo, že býček nám obskočil svojí matku a jelikož z toho byla jalovička, rozhodla jsem se jí nechat do chovu pro sebe. Už je z ní kráva, je naprosto v pořádku a má moc dobré mléko po mamince.

Neregistrovaný uživatel

10.2.2014 11:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.255

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nakrytí prasničky otcem je něco jiného, než nakrytí vlastním bratrem. S otcem má společnou jen polovinu genů, s bratrem všechny geny. Takže riziko genetických problémů je u sourozenecké plemenitby vyšší. Ale ani tak to v první generaci nemusí dělat problém, ale průser je, pokud pak takto vzniklí potomci se opět příbuzensky kříží. Tam už je výskyt nějakého problému téměř 100%. Proto když se někomu stane, že kaneček nakryje sestru, potomci by měli být jen na porážku, nikdy ne na chov.
Příbuzenská plemenitba se někdy využívá při šlechtění pro upevnění žádoucího znaku, ale patří to jen do rukou odborníků.
Na druhou stranu- mě se stalo, že býček nám obskočil svojí matku a jelikož z toho byla jalovička, rozhodla jsem se jí nechat do chovu pro sebe. Už je z ní kráva, je naprosto v pořádku a má moc dobré mléko po mamince.

Diky,konečně někdo rozumný.

5.4.2020 20:03
Vonhil

XXX.XXX.109.60

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nakrytí prasničky otcem je něco jiného, než nakrytí vlastním bratrem. S otcem má společnou jen polovinu genů, s bratrem všechny geny. Takže riziko genetických problémů je u sourozenecké plemenitby vyšší. Ale ani tak to v první generaci nemusí dělat problém, ale průser je, pokud pak takto vzniklí potomci se opět příbuzensky kříží. Tam už je výskyt nějakého problému téměř 100%. Proto když se někomu stane, že kaneček nakryje sestru, potomci by měli být jen na porážku, nikdy ne na chov.
Příbuzenská plemenitba se někdy využívá při šlechtění pro upevnění žádoucího znaku, ale patří to jen do rukou odborníků.
Na druhou stranu- mě se stalo, že býček nám obskočil svojí matku a jelikož z toho byla jalovička, rozhodla jsem se jí nechat do chovu pro sebe. Už je z ní kráva, je naprosto v pořádku a má moc dobré mléko po mamince.

Ani bratr nemá 100% stejných genu - každý z nich má jinou kombinaci genů od matky a otce. Stejné geny mají jen jednovaječná dvojčata. Nicméně taky se nám přihodilo, tak hledám info..

6.4.2020 09:10
xchipsy

XXX.XXX.142.3

Sice 6 let staré téma, ale pobavila mě ta "moudra" o divokých prasatech... Dotyčný co tak rozumoval očividně viděl divočáka tak možná z rychlíku nebo v guláši na plese Doporučuji odbornou literaturu plus např. Meynharda (Mezi divočáky a O životě divokých prasat). Je DOKÁZANÉ, že jakmile začnou kňourci dospívat, vedoucí bachyně je VYŽENE z tlupy, takže rozhodně nedochází k nějakému "brácha na ségru" nebo "syn na mámu"... V době chrutí si pak ostatní kňour(k)y "hlídá" dominantní samec, který rozhodně nestrpí konkurenci. A ne, jeho sice nehlídá sociálka, ale "příroda", metrákového kňoura na sobě třicetikilová bachyňka (třeba ta jeho dcera) fakt neudrží...
Tak to jen aby řeč nestála

6.4.2020 09:39
Vonhil

XXX.XXX.109.60

Ale další rok už ho udrží.

7.4.2020 09:10
xchipsy

XXX.XXX.142.3

Další rok už může být jako lončačka dávno před dobou chrutí ulovená (pominu-li skutečnost, že je často ulovená už jako sele) a taky je u tlupy dávno jiný kňour. To % případné příbuzenské "plemenitby" je velmi velmi malé.

Přidejte reakci

Přidat smajlík