Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.85.44
1)Co všechno musí splňovat býk aby se mohl stát legitimním otcem telat???
(zajímá mě to z čistě teoretických důvodů...)
2)Kolik stojí inseminační poplatek..(Jerseyek nejlépe...)
Díky předem.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.233.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
1)Co všechno musí splňovat býk aby se mohl stát legitimním otcem telat???
(zajímá mě to z čistě teoretických důvodů...)
2)Kolik stojí inseminační poplatek..(Jerseyek nejlépe...)
Díky předem.
Matkou býka musí být kráva, která byla vybrána jako "matka býků" .Ta musí splňovat určitá kriteria, jako je např. dojivost, exterier, atd. Narozené tele- býček musí jít do odchovny býků, kde je se svými vrstevníky stejně krmen a pak jde na výběr. Projde-li výběrem tak jde na aukci, kde je hodnocen jeho exterier. Na aukci si nese body za vlastní užitkovost, původ a nakonec dostane body za svůj exterier. Závěrem se body sečtou a býk se dostane do chovu. Následně se využívá buď v inseminačních stanicích a nebo v přirozené plemenitbě. Cena dávky je různá podle kvality býka . Asi by se mohla pohybovat mezi 150-400 kč. Je to ale individualní.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.165.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Matkou býka musí být kráva, která byla vybrána jako "matka býků" .Ta musí splňovat určitá kriteria, jako je např. dojivost, exterier, atd. Narozené tele- býček musí jít do odchovny býků, kde je se svými vrstevníky stejně krmen a pak jde na výběr. Projde-li výběrem tak jde na aukci, kde je hodnocen jeho exterier. Na aukci si nese body za vlastní užitkovost, původ a nakonec dostane body za svůj exterier. Závěrem se body sečtou a býk se dostane do chovu. Následně se využívá buď v inseminačních stanicích a nebo v přirozené plemenitbě. Cena dávky je různá podle kvality býka . Asi by se mohla pohybovat mezi 150-400 kč. Je to ale individualní.
Tááákže
býk který je odchován v domácích podmínkách nemůže být použit jako legitimní otec???
(Takže to jestli je býk vhodný nebo ne nemůže posoudit chovatel???)
A co je třeba udělat aby byla kráva vybrána matkou býků???
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.233.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tááákže
býk který je odchován v domácích podmínkách nemůže být použit jako legitimní otec???
(Takže to jestli je býk vhodný nebo ne nemůže posoudit chovatel???)
A co je třeba udělat aby byla kráva vybrána matkou býků???
Za jistých podmínek může být odchován doma. Spoj se s nejbližší chovatelskou organizací a tam Tě to odpoví přesně. Dříve to byla plemenářská organizace a byla v každém okrese.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
1)Co všechno musí splňovat býk aby se mohl stát legitimním otcem telat???
(zajímá mě to z čistě teoretických důvodů...)
2)Kolik stojí inseminační poplatek..(Jerseyek nejlépe...)
Díky předem.
4.2. Selekce zvířat v jednotlivých úsecích šlechtění
Výběr (selekce) zvířat se provádí s ohledem na využití potomstva vybraných jedinců při šlechtění, které probíhá ve čtyřech základních úsecích přenosu genů:
4.2.1. Selekce otců býků
V pozici otců býků jsou využíváni nejlepší plemeníci celosvětově otevřené holštýnské populace. Základním ukazatelem je plemenná hodnota pro hlavní selekční kritérium (vlastnost) nebo hodnota používaného selekčního indexu. K srovnání býků z různých zemí je vhodné použít výsledky mezinárodního hodnocení býků pro ČR publikovaných Interbullem. Obecně platí, že k produkci synů by měli být využiti býci ze skupiny nejlepšího 1% z hodnocených populací. Při výběru otců býků je nutné zohlednit zjištěné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad. Výběr a použití konkrétního plemeníka je věcí chovatele nebo zájemce o nákup býčka.
4.2.2. Selekce matek býků
Do budoucna se předpokládá výběr matek býků především z domácí populace krav, doplňkově pak z předních zahraničních holštýnských populací. Podíl býků od matek chovaných v ČR by se měl postupně zvyšovat. Domácí výběrovou základnu představují čistokrevné plemenice zapsané v hlavním oddíle PK. Základním selekčním kritériem pro výběr MB je plemenná hodnota pro množství bílkovin. Po zavedení selekčního indexu bude použita hodnota indexu. Pro produkci býků se vybírají krávy ze skupiny nejlepšího 1 % krav podle PH pro množství bílkovin. Kromě toho se požaduje PH pro obsah bílkovin na minimální úrovni 0,00 %. U krav bez známého odhadu PH se při výběru zohledňuje jejich rodokmenová hodnota a dosažená odchylka užitkovosti ve stádě uvnitř skupiny krav se shodným pořadím hodnocených laktací v daném období. Výběr se zpřesňuje na základě znalosti vlastností příbuzných zvířat a vlivů, které ovlivnily výkonnost daného jedince ve stádě. Kromě toho se požaduje dosažení 80 bodů za hodnocení vemene a zevnějšku, tj. alespoň třída dobrá plus (G+). Hodnocení končetin by mělo být alespoň na úrovni třídy G.
Při výběru jalovic k produkci býků se jako základní selekční kritérium uplatňuje jejich předpokládaná PH (podle rodičů). Ta by měla odpovídat úrovni PH pro množství bílkovin požadované pro výběr mladých býků do testace. Jalovice by měla navíc pocházet od matky, která splnila základní kritéria pro výběr MB. U jalovic se požaduje utváření zevnějšku bez závažných vad a nedostatků, přičemž je hodnocení zevnějšku matky na úrovni G+.
U matek býků se požaduje také dobrá plodnost a zdravotní stav se zohledněním případného uplatnění superovulace a přenosu embryí.
Krávy, které v daném roce splní uvedená kritéria jsou označeny kódem potenciální MB. Aktuální selekční hranice pro využívané MB je každoročně doporučena šlechtitelskou komisí podle úrovně PH nejlepších krav v populaci a potřeby mladých býků pro testaci v příslušném období. Konkrétní výběr matek býků je záležitostí plemenářských společností nebo chovatelů. Při použití MB je nutné zohlednit jejich případné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad. U vybrané (dohodnuté) MB je provedeno stanovení genetického typu.
U zahraničních matek býků, jichž se využívá k rozšíření genetické diverzity a ke zvýšení celkové úrovně použitých MB, se požaduje minimální hodnota aktuálního odhadu nebo předpovědi PH odpovídající úrovni nejlepšího 1% populace z níž plemenice pochází. Dále se požaduje funkční utváření zevnějšku na úrovni G+ a více. Při výběru plemenic k produkci býků je nutné zohlednit jejich případné nositelství nežádoucích genů nebo zjišťovaných dědičných vad.
4.2.3. Selekce nové generace býků
4.2.3.1. Výběr býků k plemenitbě
Výběr býků k plemenitbě se provádí na základě jejich předpokládané PH, tělesného vývinu a utváření zevnějšku. Býci se k plemenitbě, ať už přirozené nebo inseminaci, vybírají před dosažením chovatelské dospělosti, zpravidla ve věku 11 až 13 měsíců. Základním selekčním kritériem je předpokládaná PH (na základě aktuální PH rodičů) na úrovni stanovené pro dané období, zpravidla jeden rok. Do plemenitby se vybírají býci z funkčním utvářením zevnějšku bez genetických poruch. Do inseminace se zařazují plemeníci s požadovanou kvalitou spermatu.
4.2.3.2. Testace mladých býků
U býků určených pro využití v inseminaci se provádí tzv. testovací připařování, jehož cílem je získání dostatečného počtu informací o vlastnostech dcer pro zvýšení spolehlivosti odhadu PH býka. Testovací připařování se provádí podle samostatných pravidel, která jsou nedílnou součástí šlechtitelského programu. Schválená pravidla pro zařazení býků do testace jsou závazná pro všechny společnosti testující mladé býky. Na základě dodržení určených podmínek testace jsou výsledky kontroly dědičnosti označeny příslušným kódem oficiální testace. Testovací připařování se provádí v chovech zapojených v kontrole užitkovosti (KU) na plemenicích s podílem holštýnské krve 75 a více %. V zájmu zvýšení objektivity údajů pro kontrolu dědičnosti (KD) se doporučuje provádět testovací připařovaní především na prvotelkách.
4.2.3.3. Výběr býků k opakovanému nasazení v inseminaci
K opakovanému nasazení v inseminaci se býci vybírají na základě odhadu PH s přihlédnutím k opakovatelnosti, zpravidla s minimální opakovatelností R = 70 %. Základním selekčním kritériem je dosažení úrovně PH, resp. selekčního indexu, která odpovídá určenému bodu selekce pro výběr z příslušné skupiny (ročníků) otestovaných a v KD vyhodnocených býků. Ročně se k opakovanému nasazení vybírá 8 až 12 % nejlepších zlepšovatelů. Základní selekční kritéria jsou stanovena podle rozsahu nově prověřených býků a aktuální potřeby vyhlášených zlepšovatelů s ohledem na úroveň průměru předpokládané PH současně testovaných mladých býků. Při výběru býků se zohledňují i výsledky prověření pro další funkční vlastnosti. Pro výběr červených holštýnských býků jsou vzhledem k jejich odlišnému použití uplatňována zvláštní selekční kritéria. Aktuální selekční kritéria doporučuje pro každý rok šlechtitelská komise.
4.2.4. Selekce krav k produkci jalovic pro obměnu stád a záměrné připařování zvířat
Přenos genů na úseku matka – dcera má v populaci nejmenší vliv na celkový genetický zisk. Důvodem je možnost jen velmi nízké intenzity selekce ve srovnání s ostatními úseky a také malý počet potomků, které zanechá běžná plemenice v populaci.
Úroveň intenzity selekce krav pro produkci jalovic k obměně stáda (populace) je přímo ovlivněna podílem brakace krav, který připadá na problémy řízení chovu (zdravotní stav, reprodukce), dosahovanou natalitou a počtem otelených jalovic. Vzhledem k obecně nepříznivým výsledkům reprodukce v populaci a ke značné variabilitě prováděné praxe ve stádech se pro výpočet celkového genetického zisku uvažuje s nulovou selekcí, tzn. že jsou k reprodukci využívány všechny chovu schopné plemenice.
Stanovení konkrétních selekčních hranic pro plemenice určené k produkci jalovic pro obměnu stáda závisí na zaměření a na možnostech daného chovu a je věcí každého chovatele. Vlastní výběr plemeníků k inseminaci plemenic ve stádě se řídí zvoleným cílem na základě analýzy stáda a podle zaměření chovu. Připařovací plány, které mohou být tvořeny pomocí různých metod a postupů na základě individuálního nebo skupinového principu, by měly počítat s uplatněním inseminace prvotelek spermatem mladých testovaných býků. K omezení nežádoucího působení inbreeding deprese je vhodné při výběru rodičovských párů zohlednit koeficient příbuzenské plemenitby u předpokládaného potomstva, který by neměl překročit 6,25 %.
Tohle platzí pro Holštýn, Jerzey je málopočetné plemeno, není v tom takový pořádek, ale v zásadě by mělo platit totéž.
Ivan
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.165.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
4.2. Selekce zvířat v jednotlivých úsecích šlechtění
Výběr (selekce) zvířat se provádí s ohledem na využití potomstva vybraných jedinců při šlechtění, které probíhá ve čtyřech základních úsecích přenosu genů:
4.2.1. Selekce otců býků
V pozici otců býků jsou využíváni nejlepší plemeníci celosvětově otevřené holštýnské populace. Základním ukazatelem je plemenná hodnota pro hlavní selekční kritérium (vlastnost) nebo hodnota používaného selekčního indexu. K srovnání býků z různých zemí je vhodné použít výsledky mezinárodního hodnocení býků pro ČR publikovaných Interbullem. Obecně platí, že k produkci synů by měli být využiti býci ze skupiny nejlepšího 1% z hodnocených populací. Při výběru otců býků je nutné zohlednit zjištěné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad. Výběr a použití konkrétního plemeníka je věcí chovatele nebo zájemce o nákup býčka.
4.2.2. Selekce matek býků
Do budoucna se předpokládá výběr matek býků především z domácí populace krav, doplňkově pak z předních zahraničních holštýnských populací. Podíl býků od matek chovaných v ČR by se měl postupně zvyšovat. Domácí výběrovou základnu představují čistokrevné plemenice zapsané v hlavním oddíle PK. Základním selekčním kritériem pro výběr MB je plemenná hodnota pro množství bílkovin. Po zavedení selekčního indexu bude použita hodnota indexu. Pro produkci býků se vybírají krávy ze skupiny nejlepšího 1 % krav podle PH pro množství bílkovin. Kromě toho se požaduje PH pro obsah bílkovin na minimální úrovni 0,00 %. U krav bez známého odhadu PH se při výběru zohledňuje jejich rodokmenová hodnota a dosažená odchylka užitkovosti ve stádě uvnitř skupiny krav se shodným pořadím hodnocených laktací v daném období. Výběr se zpřesňuje na základě znalosti vlastností příbuzných zvířat a vlivů, které ovlivnily výkonnost daného jedince ve stádě. Kromě toho se požaduje dosažení 80 bodů za hodnocení vemene a zevnějšku, tj. alespoň třída dobrá plus (G+). Hodnocení končetin by mělo být alespoň na úrovni třídy G.
Při výběru jalovic k produkci býků se jako základní selekční kritérium uplatňuje jejich předpokládaná PH (podle rodičů). Ta by měla odpovídat úrovni PH pro množství bílkovin požadované pro výběr mladých býků do testace. Jalovice by měla navíc pocházet od matky, která splnila základní kritéria pro výběr MB. U jalovic se požaduje utváření zevnějšku bez závažných vad a nedostatků, přičemž je hodnocení zevnějšku matky na úrovni G+.
U matek býků se požaduje také dobrá plodnost a zdravotní stav se zohledněním případného uplatnění superovulace a přenosu embryí.
Krávy, které v daném roce splní uvedená kritéria jsou označeny kódem potenciální MB. Aktuální selekční hranice pro využívané MB je každoročně doporučena šlechtitelskou komisí podle úrovně PH nejlepších krav v populaci a potřeby mladých býků pro testaci v příslušném období. Konkrétní výběr matek býků je záležitostí plemenářských společností nebo chovatelů. Při použití MB je nutné zohlednit jejich případné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad. U vybrané (dohodnuté) MB je provedeno stanovení genetického typu.
U zahraničních matek býků, jichž se využívá k rozšíření genetické diverzity a ke zvýšení celkové úrovně použitých MB, se požaduje minimální hodnota aktuálního odhadu nebo předpovědi PH odpovídající úrovni nejlepšího 1% populace z níž plemenice pochází. Dále se požaduje funkční utváření zevnějšku na úrovni G+ a více. Při výběru plemenic k produkci býků je nutné zohlednit jejich případné nositelství nežádoucích genů nebo zjišťovaných dědičných vad.
4.2.3. Selekce nové generace býků
4.2.3.1. Výběr býků k plemenitbě
Výběr býků k plemenitbě se provádí na základě jejich předpokládané PH, tělesného vývinu a utváření zevnějšku. Býci se k plemenitbě, ať už přirozené nebo inseminaci, vybírají před dosažením chovatelské dospělosti, zpravidla ve věku 11 až 13 měsíců. Základním selekčním kritériem je předpokládaná PH (na základě aktuální PH rodičů) na úrovni stanovené pro dané období, zpravidla jeden rok. Do plemenitby se vybírají býci z funkčním utvářením zevnějšku bez genetických poruch. Do inseminace se zařazují plemeníci s požadovanou kvalitou spermatu.
4.2.3.2. Testace mladých býků
U býků určených pro využití v inseminaci se provádí tzv. testovací připařování, jehož cílem je získání dostatečného počtu informací o vlastnostech dcer pro zvýšení spolehlivosti odhadu PH býka. Testovací připařování se provádí podle samostatných pravidel, která jsou nedílnou součástí šlechtitelského programu. Schválená pravidla pro zařazení býků do testace jsou závazná pro všechny společnosti testující mladé býky. Na základě dodržení určených podmínek testace jsou výsledky kontroly dědičnosti označeny příslušným kódem oficiální testace. Testovací připařování se provádí v chovech zapojených v kontrole užitkovosti (KU) na plemenicích s podílem holštýnské krve 75 a více %. V zájmu zvýšení objektivity údajů pro kontrolu dědičnosti (KD) se doporučuje provádět testovací připařovaní především na prvotelkách.
4.2.3.3. Výběr býků k opakovanému nasazení v inseminaci
K opakovanému nasazení v inseminaci se býci vybírají na základě odhadu PH s přihlédnutím k opakovatelnosti, zpravidla s minimální opakovatelností R = 70 %. Základním selekčním kritériem je dosažení úrovně PH, resp. selekčního indexu, která odpovídá určenému bodu selekce pro výběr z příslušné skupiny (ročníků) otestovaných a v KD vyhodnocených býků. Ročně se k opakovanému nasazení vybírá 8 až 12 % nejlepších zlepšovatelů. Základní selekční kritéria jsou stanovena podle rozsahu nově prověřených býků a aktuální potřeby vyhlášených zlepšovatelů s ohledem na úroveň průměru předpokládané PH současně testovaných mladých býků. Při výběru býků se zohledňují i výsledky prověření pro další funkční vlastnosti. Pro výběr červených holštýnských býků jsou vzhledem k jejich odlišnému použití uplatňována zvláštní selekční kritéria. Aktuální selekční kritéria doporučuje pro každý rok šlechtitelská komise.
4.2.4. Selekce krav k produkci jalovic pro obměnu stád a záměrné připařování zvířat
Přenos genů na úseku matka – dcera má v populaci nejmenší vliv na celkový genetický zisk. Důvodem je možnost jen velmi nízké intenzity selekce ve srovnání s ostatními úseky a také malý počet potomků, které zanechá běžná plemenice v populaci.
Úroveň intenzity selekce krav pro produkci jalovic k obměně stáda (populace) je přímo ovlivněna podílem brakace krav, který připadá na problémy řízení chovu (zdravotní stav, reprodukce), dosahovanou natalitou a počtem otelených jalovic. Vzhledem k obecně nepříznivým výsledkům reprodukce v populaci a ke značné variabilitě prováděné praxe ve stádech se pro výpočet celkového genetického zisku uvažuje s nulovou selekcí, tzn. že jsou k reprodukci využívány všechny chovu schopné plemenice.
Stanovení konkrétních selekčních hranic pro plemenice určené k produkci jalovic pro obměnu stáda závisí na zaměření a na možnostech daného chovu a je věcí každého chovatele. Vlastní výběr plemeníků k inseminaci plemenic ve stádě se řídí zvoleným cílem na základě analýzy stáda a podle zaměření chovu. Připařovací plány, které mohou být tvořeny pomocí různých metod a postupů na základě individuálního nebo skupinového principu, by měly počítat s uplatněním inseminace prvotelek spermatem mladých testovaných býků. K omezení nežádoucího působení inbreeding deprese je vhodné při výběru rodičovských párů zohlednit koeficient příbuzenské plemenitby u předpokládaného potomstva, který by neměl překročit 6,25 %.
Tohle platzí pro Holštýn, Jerzey je málopočetné plemeno, není v tom takový pořádek, ale v zásadě by mělo platit totéž.
Ivan
Fajn... díky moc....
Už jen si upřesnit že Jersey je Jersey a né Jerzey a fajn.