Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.127.9
Podělím se s Vámi o zkušenost s jednáním s chovatelem, od kterého jsem koupili vietnamskou sviňku. Už jsem tu o ní psala - vypadala, že má zaječí nohy a měla neobvykle velké prsty, ale to jsem zjistili až po návratu domů. Pan chvovatel ji totiž měl připravenou v malém tmavém chlívku, pak šla rovnou do pytle a chodit po trávě jsme ji viděli až po vypuštění na trávu do výběhu. taky jsem tu psala, že se domnívám, že jde o kosmetickouv adu vzniklou křížením - nejsme totiž žádní zkušení chovatelé, a tak jsem si myslela, že prostě toto prase má nohy víc z bílého prasete...zkušení chovatelé se možná zasmějí a hned by poznali, že bude problém. my ne a rozhodně se nám kvůli domělé kosmetické vadě nechtělo jet zpátky přes hodinu se sviní. A TO BYLA CHYBA!! Po několika týdnech se nám svińka, kterou už jsme pro chov odepsali, ale aspoň jsem ji chtěli na výkrm, přestala líbit. Všimli jsem si, že se jí nožičky nějak třesou a klade je čím dál divněji. I celkově začala vypadat nějak ..prostě jako nedochůdče.Přivolaný veterinář okamžitě diagnostikoval vážnou vrozenou vývojovou vadu zadních končetin, viditelnou zejména na prstech a šlachách. Nejednalo se tedy o kosmetickou záležitost, jak jsem se domnívala. Prognóza špatná - brzy začne chodit celé spodní části končetin a pak se už nepostaví. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadu vrozenou, kterou měla svině hned a na kterou jsme samozřejmě chovatelem upozorněni nebyli, doporučil nám veterinář zvíře vrátit - s tím, že nám i napíše potvrzení o diagnóze. Čekala jsem, že se k nepříjemné situaci chovatel postaví slušně - nestalo se. Po více méně jednostranné mailové korespondnenci a telefonátech se uvolil zvíře vykoupit zpět za původní cenu (tedy to, že jsme ho měsíc a půl krmili a zaplatili vetrináře, ho nezajímalo), pokud ho ovšem přivezeme. Když jsem k ceně 700, kterou jsem za chudálka sviňku zaplatili, připočítala 150 Kč krmění a 50 Kč veterináře, dostali jsem jasnou a stručnou odpověď .....ani ji nebudu citovat - což o to, sprostá není, ale slušná taky ne. Ještě doplním, že jsme samozřejmě byli podezíráni, že prase žilo na betonu a kdoví jakou mělo péči - chtěla jsem panu chovateli poslat foto výběhu, ale nějak neměl zájem. Chudák kulhavá sviňka Marfuška si žije pansky - ve výběhu vedle oveček, kdepak beton. A navíc, vrozená vada se nedá vyrobit ani z betonu.
Nešlo mi ani tak o peníze - zatím se se zvířaty nepaseme - ale spíš o princip.
Omlouvám se za dlóóóuhatánský příspěvek , ale zajímají mě zkušenosti
ostatních chovatelů, kupujících nebo prodávajících, máte- li jaké.
(P.S. Zítra si jedeme pro novou sviňku kousek od nás, Marfuša snad doroste aspoň na rošt a těch sedm stovek necháme dotyčnému výše zmíněnému panu chovateli pro radost. )
Věra
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podělím se s Vámi o zkušenost s jednáním s chovatelem, od kterého jsem koupili vietnamskou sviňku. Už jsem tu o ní psala - vypadala, že má zaječí nohy a měla neobvykle velké prsty, ale to jsem zjistili až po návratu domů. Pan chvovatel ji totiž měl připravenou v malém tmavém chlívku, pak šla rovnou do pytle a chodit po trávě jsme ji viděli až po vypuštění na trávu do výběhu. taky jsem tu psala, že se domnívám, že jde o kosmetickouv adu vzniklou křížením - nejsme totiž žádní zkušení chovatelé, a tak jsem si myslela, že prostě toto prase má nohy víc z bílého prasete...zkušení chovatelé se možná zasmějí a hned by poznali, že bude problém. my ne a rozhodně se nám kvůli domělé kosmetické vadě nechtělo jet zpátky přes hodinu se sviní. A TO BYLA CHYBA!! Po několika týdnech se nám svińka, kterou už jsme pro chov odepsali, ale aspoň jsem ji chtěli na výkrm, přestala líbit. Všimli jsem si, že se jí nožičky nějak třesou a klade je čím dál divněji. I celkově začala vypadat nějak ..prostě jako nedochůdče.Přivolaný veterinář okamžitě diagnostikoval vážnou vrozenou vývojovou vadu zadních končetin, viditelnou zejména na prstech a šlachách. Nejednalo se tedy o kosmetickou záležitost, jak jsem se domnívala. Prognóza špatná - brzy začne chodit celé spodní části končetin a pak se už nepostaví. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadu vrozenou, kterou měla svině hned a na kterou jsme samozřejmě chovatelem upozorněni nebyli, doporučil nám veterinář zvíře vrátit - s tím, že nám i napíše potvrzení o diagnóze. Čekala jsem, že se k nepříjemné situaci chovatel postaví slušně - nestalo se. Po více méně jednostranné mailové korespondnenci a telefonátech se uvolil zvíře vykoupit zpět za původní cenu (tedy to, že jsme ho měsíc a půl krmili a zaplatili vetrináře, ho nezajímalo), pokud ho ovšem přivezeme. Když jsem k ceně 700, kterou jsem za chudálka sviňku zaplatili, připočítala 150 Kč krmění a 50 Kč veterináře, dostali jsem jasnou a stručnou odpověď .....ani ji nebudu citovat - což o to, sprostá není, ale slušná taky ne. Ještě doplním, že jsme samozřejmě byli podezíráni, že prase žilo na betonu a kdoví jakou mělo péči - chtěla jsem panu chovateli poslat foto výběhu, ale nějak neměl zájem. Chudák kulhavá sviňka Marfuška si žije pansky - ve výběhu vedle oveček, kdepak beton. A navíc, vrozená vada se nedá vyrobit ani z betonu.
Nešlo mi ani tak o peníze - zatím se se zvířaty nepaseme - ale spíš o princip.
Omlouvám se za dlóóóuhatánský příspěvek , ale zajímají mě zkušenosti
ostatních chovatelů, kupujících nebo prodávajících, máte- li jaké.
(P.S. Zítra si jedeme pro novou sviňku kousek od nás, Marfuša snad doroste aspoň na rošt a těch sedm stovek necháme dotyčnému výše zmíněnému panu chovateli pro radost. )
Věra
No to je sprosťárna!!! Boužel takových "chovatelů" je víc a nejen těch prasečích
Těm nezáleží ani na člověku ani na zvířeti, natož aby měli nějkou slušnost!
Já jsem začátečník v chovatelství a zkušenost mám přesně opačnou. Když jsem si pořizovala Lucinku(vietnamečku) narazila jsem na lidi, který zvířata milují stejně tak jako já Byli strašně milí a hodní, se vším mi poradili, pomohli (a vlastně pomáhají dodnes).Na prasátko jsem se byla kouknout ješt před tím, než jsem si ho mohla vzít domů. I na jeho maminku a tatínka. Nakonec mi Lucinku přivezli a darovali. I přes mé protesty za ní nechtli zaplatit, s tím, že jsou rádi, že jde do "dobrých rukou"
To jsou chovatelé s velkým "CH" ! Stali se z nás přátelé a já mám tyhle lidičky mooooc ráda a strašně si jich za všechno co dělají vážím.A že toho není málo
Je mi líto vaší zkušenosti. Přála bych si aby bylo víc takových lidí, na které jsem narazila já Do budoucna vám přeju víc štěstí a hodně radostí s novými čuníky
Hana zvířatomil
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podělím se s Vámi o zkušenost s jednáním s chovatelem, od kterého jsem koupili vietnamskou sviňku. Už jsem tu o ní psala - vypadala, že má zaječí nohy a měla neobvykle velké prsty, ale to jsem zjistili až po návratu domů. Pan chvovatel ji totiž měl připravenou v malém tmavém chlívku, pak šla rovnou do pytle a chodit po trávě jsme ji viděli až po vypuštění na trávu do výběhu. taky jsem tu psala, že se domnívám, že jde o kosmetickouv adu vzniklou křížením - nejsme totiž žádní zkušení chovatelé, a tak jsem si myslela, že prostě toto prase má nohy víc z bílého prasete...zkušení chovatelé se možná zasmějí a hned by poznali, že bude problém. my ne a rozhodně se nám kvůli domělé kosmetické vadě nechtělo jet zpátky přes hodinu se sviní. A TO BYLA CHYBA!! Po několika týdnech se nám svińka, kterou už jsme pro chov odepsali, ale aspoň jsem ji chtěli na výkrm, přestala líbit. Všimli jsem si, že se jí nožičky nějak třesou a klade je čím dál divněji. I celkově začala vypadat nějak ..prostě jako nedochůdče.Přivolaný veterinář okamžitě diagnostikoval vážnou vrozenou vývojovou vadu zadních končetin, viditelnou zejména na prstech a šlachách. Nejednalo se tedy o kosmetickou záležitost, jak jsem se domnívala. Prognóza špatná - brzy začne chodit celé spodní části končetin a pak se už nepostaví. Vzhledem k tomu, že se jedná o vadu vrozenou, kterou měla svině hned a na kterou jsme samozřejmě chovatelem upozorněni nebyli, doporučil nám veterinář zvíře vrátit - s tím, že nám i napíše potvrzení o diagnóze. Čekala jsem, že se k nepříjemné situaci chovatel postaví slušně - nestalo se. Po více méně jednostranné mailové korespondnenci a telefonátech se uvolil zvíře vykoupit zpět za původní cenu (tedy to, že jsme ho měsíc a půl krmili a zaplatili vetrináře, ho nezajímalo), pokud ho ovšem přivezeme. Když jsem k ceně 700, kterou jsem za chudálka sviňku zaplatili, připočítala 150 Kč krmění a 50 Kč veterináře, dostali jsem jasnou a stručnou odpověď .....ani ji nebudu citovat - což o to, sprostá není, ale slušná taky ne. Ještě doplním, že jsme samozřejmě byli podezíráni, že prase žilo na betonu a kdoví jakou mělo péči - chtěla jsem panu chovateli poslat foto výběhu, ale nějak neměl zájem. Chudák kulhavá sviňka Marfuška si žije pansky - ve výběhu vedle oveček, kdepak beton. A navíc, vrozená vada se nedá vyrobit ani z betonu.
Nešlo mi ani tak o peníze - zatím se se zvířaty nepaseme - ale spíš o princip.
Omlouvám se za dlóóóuhatánský příspěvek , ale zajímají mě zkušenosti
ostatních chovatelů, kupujících nebo prodávajících, máte- li jaké.
(P.S. Zítra si jedeme pro novou sviňku kousek od nás, Marfuša snad doroste aspoň na rošt a těch sedm stovek necháme dotyčnému výše zmíněnému panu chovateli pro radost. )
Věra
Já jsem jako začátečník taky pěkně nalítla. Od jednoho pána - dlouhodobého poměrně úspěšného chovatele - jsem koupila plemenného kozla a bezpůvodovou kozičku. Kozel byl fešák a kozička moc milá, tak jsem se přes zimu rozhodla, že jim od stejného chovatele opatřím další kozí společnost. A to jsem už dělat neměla. Koupila jsem dvě - jednu s PP, která prošla aukcí (!!!), ale ukázalo se, že je to hermafrodit, druhou bezpapírovou a u té se zase projevila celoživotní neplodnost. Ta starší kozička dojila velmi málo, jediná potěšitelná věc byla, že to bylo mlíko chuťově nejlepší ze všech mých dost početných koz. Jen kozel byl co k čemu , nadělal u mě řadu pěkných kůzlat.
Bohužel pán krátce na to umřel, takže nějaké reklamace už nebyly možné
Jiřina