Chci si pořídit krávu!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, chtěl jsem si pořídit na podzim ovce a za dva roky jalovici. Nějak jsem to vše přehodnotil a rozhodl se pro jalovici na příští léto. Je to za dlouho a k tomu ještě budeme brát ve škole 5 měsíců chov skotu, ale předělávám chlév a tak chci vědět jak ho předělat.
<br>
Máme chlév z roku 1888 a je rozdělen na 2 části, jedna je o rozměrech 3m x 4m+žlab a druhá je 4m x 5m+žlab. Nejraději bych to proboural a rozděli to na tři stejné části, ale bojím se zda ta zeď není jako podpěra a tak to raději nechám. Ta první část je zadní a vedou tam dveře z té první části. A u té první části musí být ulička k té druhé části a tak je tam čistý prostor místo 4 metrů jen 2,5 metrů. Chtěl bych si pořídit jalovici nejspíše dojného plemene a zapustit masňákem a případně býčka nebo jalovici vykrmit. Tudíž bych potřeboval prostor pro další kus. Tak k věci do prostoru 2,5m x 2,5 m patrně dospělou krávu dát nemohu(jen na noc a zimu)? Tudíž bych v tom chlévě v té větší části měl jeden tenhle box a tu druhou část bych nechal na stání(na uvázáni pro ten vykrmovaný kus). Nevím zda je to srozumitelné.
<br>
Pak další dotaz: 30arů velký výběh bude stačit? Případně při vypasení bych kravku zavřel a krmil doma a po vzpamatování znovu vypouštěl.
<br>
Další dotaz: když jsem byl na brigádě tak tam měl krávy a krmil jen senem a vodou. Lze to tak nebo MUSÍ dostávat jádro a pokud ano lze to jen určitou dobu po porodu? Dojit nechci, chci aby cucalo tele(tu krávu).
<br>
Děkuji za případné rady..
<br>
Vojtěch

Vojto, jestli kravku nebudete chtít vůbec dojit, můžete ji nechat na pastvě pořád a uvazovat jen v zimě na noc. Ušetří se tak maximálně práce s hnojem. 2,5 m bohatě stačí na uvázání obou kusů . Jádro u kojných krav netřeba, u jejich telat je to na vašem uvážení - tele půjde rychleji, bude zmasilejší, ale je to předem o něco ekonomicky náročnější.
Pokud chcete masný systém chovu, můžete pořídit jakoukoliv jalovici, nemusí být dojná - nebo chcete mít zadní vrátka, kdybyste se přece jen někdy rozhodl dojit ?
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto, jestli kravku nebudete chtít vůbec dojit, můžete ji nechat na pastvě pořád a uvazovat jen v zimě na noc. Ušetří se tak maximálně práce s hnojem. 2,5 m bohatě stačí na uvázání obou kusů . Jádro u kojných krav netřeba, u jejich telat je to na vašem uvážení - tele půjde rychleji, bude zmasilejší, ale je to předem o něco ekonomicky náročnější.
Pokud chcete masný systém chovu, můžete pořídit jakoukoliv jalovici, nemusí být dojná - nebo chcete mít zadní vrátka, kdybyste se přece jen někdy rozhodl dojit ?
Jiřina

Nám jen tak říkala profesorka, že holštýnky jsou strašně hodný krávy a tak mám nějak zafixováno-dojná=hodná, masná=zlá., ale jak tak o tom přemýšlím tak je to asi hodně individuální..
V sousední vesnici je plný prasečák cikánů(pardon, romských spoluobčanů) a u nás ve vsi je prý nově také 30 cikánů a tak bych měl raději krávu i s teletem na noc pod zámkem na dvoře hlídaném dogou a vlčákem..
Pokračování otázek: Když by tedy stačil box 2,5x2,5 tak z jakého materiálu by měly být postaveny stěny boxu?
K čemu slouží žlab když do něj nebudu dovát vodu nebo nějaký šrot? A když tam bude seno a kráva tam nadělá tak to se tak moc nestane? Kozám dávám seno na zem a taky se nic moc neděje..
Když jsem byl malý tak jsme měli býky (2) a pamatuji se(bylo mi 8 let, když jsme je rušili, takže jsem toho tak moc o jejich chovu nepobíral), že byli na hluboký podestýlce-pamatuji si, že alespoň až na metrový.. To je zřejmě špatný způsob chovu? Nebo to lze tak dělat?
A elektrický ohradník:na stránkách www. elektricke-ohradniky.cz mi vyběhly 2 typy oplocení.. Jeden je ale pro mladý dobytek, tam by asi velká kráva nešla, co? Chci se zeptat jak je to spolehlivé a jak moc to žere. Vy co máte ohradníky jak moc je to znát na platbě elektřiny, výběh bude mít rozměry 75x40, což je 230 m a když to bude ve třech řadách tak je to 690 m. Mne je 17 a tak nevydělávám a už takhle někdy poslouchám řeči od babičky, ať už nezalívám, že to čerpadlo běží od rána a že to hodně žere..
No a poslední asi trochu hloupý dotaz, výběh bude vlastně oplocený kus pole a za ním ještě pole bude a chtěl bych vědět zda krávy nejsou takové potvory jako kozy a zda je nebude lákat nějaká tam rostoucí plodina (řepa, obilí, brambory, vojtěška)..
Děkuji za trpělivost a rady..
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám jen tak říkala profesorka, že holštýnky jsou strašně hodný krávy a tak mám nějak zafixováno-dojná=hodná, masná=zlá., ale jak tak o tom přemýšlím tak je to asi hodně individuální..
V sousední vesnici je plný prasečák cikánů(pardon, romských spoluobčanů) a u nás ve vsi je prý nově také 30 cikánů a tak bych měl raději krávu i s teletem na noc pod zámkem na dvoře hlídaném dogou a vlčákem..
Pokračování otázek: Když by tedy stačil box 2,5x2,5 tak z jakého materiálu by měly být postaveny stěny boxu?
K čemu slouží žlab když do něj nebudu dovát vodu nebo nějaký šrot? A když tam bude seno a kráva tam nadělá tak to se tak moc nestane? Kozám dávám seno na zem a taky se nic moc neděje..
Když jsem byl malý tak jsme měli býky (2) a pamatuji se(bylo mi 8 let, když jsme je rušili, takže jsem toho tak moc o jejich chovu nepobíral), že byli na hluboký podestýlce-pamatuji si, že alespoň až na metrový.. To je zřejmě špatný způsob chovu? Nebo to lze tak dělat?
A elektrický ohradník:na stránkách www. elektricke-ohradniky.cz mi vyběhly 2 typy oplocení.. Jeden je ale pro mladý dobytek, tam by asi velká kráva nešla, co? Chci se zeptat jak je to spolehlivé a jak moc to žere. Vy co máte ohradníky jak moc je to znát na platbě elektřiny, výběh bude mít rozměry 75x40, což je 230 m a když to bude ve třech řadách tak je to 690 m. Mne je 17 a tak nevydělávám a už takhle někdy poslouchám řeči od babičky, ať už nezalívám, že to čerpadlo běží od rána a že to hodně žere..
No a poslední asi trochu hloupý dotaz, výběh bude vlastně oplocený kus pole a za ním ještě pole bude a chtěl bych vědět zda krávy nejsou takové potvory jako kozy a zda je nebude lákat nějaká tam rostoucí plodina (řepa, obilí, brambory, vojtěška)..
Děkuji za trpělivost a rady..
Vojtěch

Každé zvíře, se kterým se dvakrát denně osobně nablízko zachází, se ochočí a bude hodné. Měli jsme kříženku poloviční limuzínu s čestrem odchovanou v chlívě a byl to takový závislák na člověku, že si podle toho vysloužila jméno - Mazel. Měli jsme problém začlenit ji do stáda, neuznávala příslušníky svého druhu, byla prostě zvyklá na lidskou společnost. Ovšem něco je i v genech - takoví angusi nebo highlandi určitě nebudou tak přítulní jako dojky, protože prostě tato plemena se odjakživa chovají v polodivokém chovu na pastvinách, kdežto dojky málem jako mazlíčci v chlívech.
Chovat býky na hluboké podestýlce je vhodné , pokud je skupina dobře sestavena, mají dost prostoru a dostatek krmných míst. Potom nedochází k potyčkám, žádný kus není usurpován a je klid. Mít býky uvázané taky jde, zvlášť když máte jednoho - dva, ale záleží pak na temperamentu zvířete a na konstrukci zařízení. Měli jsme od první krávy dva býky za sebou, první Žužlík - zlaté zvířátko, krotký, nechal se kartáčovat a opečovávat do poslední chvíle, i vyvést z chlíva úplně v pohodě, zato El Fuňo si to všechno vynahradil, ten byl zlej od telete, už jako malý ničil jeden kybl za druhým, byl uvázanej na dvou poctivých řetězech k zabetonované traverze, koryto též betonové, ( až ho budeme chtít demontovat, budeme ho muset odstřelit ) - zápasil s ním rohama několikrát denně, až celý barák duněl. Ještěže aspoň nekopal, že hnůj jsme mu mohli vyvážet bez obtíží. Kdyby se takový dostal do skupiny, to by to dopadlo...
U dojných krav navolno se musejí udělat lehací boxy - krávy jsou totiž děsný prasata, naserou všude na možná i nemožná místa, s oblibou si do toho lehnou a pak je práce navíc s umýváním před dojením. Ani kojná kráva nesmí být moc špinavá, jak si vyválí vemeno v kravincích, tele se nenapije, nebo vynechá omatlaný struk a může vzniknout zánět z nespotřebovaného mléka. Když je taková kráva jedna, máte k ní přístup a je na to zvyklá, tak jí vemeno umyjete, ale ve velkém stádě by to nešlo.
Seno nebo zkrátka objemné krmení je lépe dávat do žebřin než na zem. Jednak vám toho tolik nezašlapou, jednak je to jistá ochrana před nákazou parazity.
El. ohradník je určitě mnohem menší žrout proudu než čerpadlo, ba co dím, přímo zanedbatelný, zvlášť na menší plochy pozemků. Ohradu bych volila jako pro dospělou krávu s uzpůsobením pro tele. My máme oplocení trvalé, na dřevěných sloupcích dvě řady drátu a 1-2 řady optické nekopací pásky. Spodní drát musí být umístěn tak, aby moc nezarůstal do trávy - stejně se musí podsekávat, a tak aby pod ním tele nepodlezlo. Přesné centimetry vám neřeknu, liší se to, máme velmi členitý terén, takže od jednoho sloupku ke druhému to může být jiné. Vyšší drát je tady pro krávu a je ve výšce zhruba 60 - 70 cm, taky podle terénu, ale tam na tom tak nezáleží, kráva, když se naučí, tak to pěkně respektuje, i když to na nějaký kratší čas třeba přestane tlouct. Ale ne nadlouho - mají na to nějaký radar a když zjistí, že je cesta volná - jdou ! Jestli budete mít hned za ohradou pole s úrodou, musíte moc pečlivě funkci ohradníku sledovat, případně tu hranici nějak ztuplovat - pletivem nebo dřevěnými bidly.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každé zvíře, se kterým se dvakrát denně osobně nablízko zachází, se ochočí a bude hodné. Měli jsme kříženku poloviční limuzínu s čestrem odchovanou v chlívě a byl to takový závislák na člověku, že si podle toho vysloužila jméno - Mazel. Měli jsme problém začlenit ji do stáda, neuznávala příslušníky svého druhu, byla prostě zvyklá na lidskou společnost. Ovšem něco je i v genech - takoví angusi nebo highlandi určitě nebudou tak přítulní jako dojky, protože prostě tato plemena se odjakživa chovají v polodivokém chovu na pastvinách, kdežto dojky málem jako mazlíčci v chlívech.
Chovat býky na hluboké podestýlce je vhodné , pokud je skupina dobře sestavena, mají dost prostoru a dostatek krmných míst. Potom nedochází k potyčkám, žádný kus není usurpován a je klid. Mít býky uvázané taky jde, zvlášť když máte jednoho - dva, ale záleží pak na temperamentu zvířete a na konstrukci zařízení. Měli jsme od první krávy dva býky za sebou, první Žužlík - zlaté zvířátko, krotký, nechal se kartáčovat a opečovávat do poslední chvíle, i vyvést z chlíva úplně v pohodě, zato El Fuňo si to všechno vynahradil, ten byl zlej od telete, už jako malý ničil jeden kybl za druhým, byl uvázanej na dvou poctivých řetězech k zabetonované traverze, koryto též betonové, ( až ho budeme chtít demontovat, budeme ho muset odstřelit ) - zápasil s ním rohama několikrát denně, až celý barák duněl. Ještěže aspoň nekopal, že hnůj jsme mu mohli vyvážet bez obtíží. Kdyby se takový dostal do skupiny, to by to dopadlo...
U dojných krav navolno se musejí udělat lehací boxy - krávy jsou totiž děsný prasata, naserou všude na možná i nemožná místa, s oblibou si do toho lehnou a pak je práce navíc s umýváním před dojením. Ani kojná kráva nesmí být moc špinavá, jak si vyválí vemeno v kravincích, tele se nenapije, nebo vynechá omatlaný struk a může vzniknout zánět z nespotřebovaného mléka. Když je taková kráva jedna, máte k ní přístup a je na to zvyklá, tak jí vemeno umyjete, ale ve velkém stádě by to nešlo.
Seno nebo zkrátka objemné krmení je lépe dávat do žebřin než na zem. Jednak vám toho tolik nezašlapou, jednak je to jistá ochrana před nákazou parazity.
El. ohradník je určitě mnohem menší žrout proudu než čerpadlo, ba co dím, přímo zanedbatelný, zvlášť na menší plochy pozemků. Ohradu bych volila jako pro dospělou krávu s uzpůsobením pro tele. My máme oplocení trvalé, na dřevěných sloupcích dvě řady drátu a 1-2 řady optické nekopací pásky. Spodní drát musí být umístěn tak, aby moc nezarůstal do trávy - stejně se musí podsekávat, a tak aby pod ním tele nepodlezlo. Přesné centimetry vám neřeknu, liší se to, máme velmi členitý terén, takže od jednoho sloupku ke druhému to může být jiné. Vyšší drát je tady pro krávu a je ve výšce zhruba 60 - 70 cm, taky podle terénu, ale tam na tom tak nezáleží, kráva, když se naučí, tak to pěkně respektuje, i když to na nějaký kratší čas třeba přestane tlouct. Ale ne nadlouho - mají na to nějaký radar a když zjistí, že je cesta volná - jdou ! Jestli budete mít hned za ohradou pole s úrodou, musíte moc pečlivě funkci ohradníku sledovat, případně tu hranici nějak ztuplovat - pletivem nebo dřevěnými bidly.
Jiřina

Zcela souhlasím s paní Jiřinou, není co dodat. Milena
A dodávám - je super se podepsat aspoň křestním jménem, anonymní je to dost a ví se,komu odpovídáte...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každé zvíře, se kterým se dvakrát denně osobně nablízko zachází, se ochočí a bude hodné. Měli jsme kříženku poloviční limuzínu s čestrem odchovanou v chlívě a byl to takový závislák na člověku, že si podle toho vysloužila jméno - Mazel. Měli jsme problém začlenit ji do stáda, neuznávala příslušníky svého druhu, byla prostě zvyklá na lidskou společnost. Ovšem něco je i v genech - takoví angusi nebo highlandi určitě nebudou tak přítulní jako dojky, protože prostě tato plemena se odjakživa chovají v polodivokém chovu na pastvinách, kdežto dojky málem jako mazlíčci v chlívech.
Chovat býky na hluboké podestýlce je vhodné , pokud je skupina dobře sestavena, mají dost prostoru a dostatek krmných míst. Potom nedochází k potyčkám, žádný kus není usurpován a je klid. Mít býky uvázané taky jde, zvlášť když máte jednoho - dva, ale záleží pak na temperamentu zvířete a na konstrukci zařízení. Měli jsme od první krávy dva býky za sebou, první Žužlík - zlaté zvířátko, krotký, nechal se kartáčovat a opečovávat do poslední chvíle, i vyvést z chlíva úplně v pohodě, zato El Fuňo si to všechno vynahradil, ten byl zlej od telete, už jako malý ničil jeden kybl za druhým, byl uvázanej na dvou poctivých řetězech k zabetonované traverze, koryto též betonové, ( až ho budeme chtít demontovat, budeme ho muset odstřelit ) - zápasil s ním rohama několikrát denně, až celý barák duněl. Ještěže aspoň nekopal, že hnůj jsme mu mohli vyvážet bez obtíží. Kdyby se takový dostal do skupiny, to by to dopadlo...
U dojných krav navolno se musejí udělat lehací boxy - krávy jsou totiž děsný prasata, naserou všude na možná i nemožná místa, s oblibou si do toho lehnou a pak je práce navíc s umýváním před dojením. Ani kojná kráva nesmí být moc špinavá, jak si vyválí vemeno v kravincích, tele se nenapije, nebo vynechá omatlaný struk a může vzniknout zánět z nespotřebovaného mléka. Když je taková kráva jedna, máte k ní přístup a je na to zvyklá, tak jí vemeno umyjete, ale ve velkém stádě by to nešlo.
Seno nebo zkrátka objemné krmení je lépe dávat do žebřin než na zem. Jednak vám toho tolik nezašlapou, jednak je to jistá ochrana před nákazou parazity.
El. ohradník je určitě mnohem menší žrout proudu než čerpadlo, ba co dím, přímo zanedbatelný, zvlášť na menší plochy pozemků. Ohradu bych volila jako pro dospělou krávu s uzpůsobením pro tele. My máme oplocení trvalé, na dřevěných sloupcích dvě řady drátu a 1-2 řady optické nekopací pásky. Spodní drát musí být umístěn tak, aby moc nezarůstal do trávy - stejně se musí podsekávat, a tak aby pod ním tele nepodlezlo. Přesné centimetry vám neřeknu, liší se to, máme velmi členitý terén, takže od jednoho sloupku ke druhému to může být jiné. Vyšší drát je tady pro krávu a je ve výšce zhruba 60 - 70 cm, taky podle terénu, ale tam na tom tak nezáleží, kráva, když se naučí, tak to pěkně respektuje, i když to na nějaký kratší čas třeba přestane tlouct. Ale ne nadlouho - mají na to nějaký radar a když zjistí, že je cesta volná - jdou ! Jestli budete mít hned za ohradou pole s úrodou, musíte moc pečlivě funkci ohradníku sledovat, případně tu hranici nějak ztuplovat - pletivem nebo dřevěnými bidly.
Jiřina

No paní Jiříno vy jste zlatá!
Jen ještě jsem tam měl jeden dotaz, který bych chtěl vědět ještě tyto prázdniny, abych se podle toho mohl zařídit a to je : z čeho ten box. Zda z železa a nebo z cihel. Pokud z železa( z nějakých trubek) tak jaké tak vzdálenosti aby mohl být box multifunkční (na kozy, ovce, případně větší prase-ne sele).
Jinak moc, moc a moc děkuji..
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No paní Jiříno vy jste zlatá!
Jen ještě jsem tam měl jeden dotaz, který bych chtěl vědět ještě tyto prázdniny, abych se podle toho mohl zařídit a to je : z čeho ten box. Zda z železa a nebo z cihel. Pokud z železa( z nějakých trubek) tak jaké tak vzdálenosti aby mohl být box multifunkční (na kozy, ovce, případně větší prase-ne sele).
Jinak moc, moc a moc děkuji..
Vojtěch

Vojto,
lehací boxy jsou pryžové...... Píše kniha Chov dojeného skotu. Je celkem nová, vyšla tak 3 roky zpět.
JInak stání se dělá ze speciálních cihel. Vypadají tak trochu jako hurdisky nastojato. Bohužel jejich výroba byla u nás zrušena, tak jen dovoz z SRN Další alternativa jsou pražce - ale hygiena a mokré kloužou, nebo beton - studené.
Oddělená zvíčata můžeš mít trubkymi, trámky, deskami..... ale mysli na údržbu a na demoliční činost chovanců plus jejich bezpečnost.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto,
lehací boxy jsou pryžové...... Píše kniha Chov dojeného skotu. Je celkem nová, vyšla tak 3 roky zpět.
JInak stání se dělá ze speciálních cihel. Vypadají tak trochu jako hurdisky nastojato. Bohužel jejich výroba byla u nás zrušena, tak jen dovoz z SRN Další alternativa jsou pražce - ale hygiena a mokré kloužou, nebo beton - studené.
Oddělená zvíčata můžeš mít trubkymi, trámky, deskami..... ale mysli na údržbu a na demoliční činost chovanců plus jejich bezpečnost.
Martina

Mne by zajímalo z čeho stěny boxu-zda je to jedno jestli cihly nebo železo. Aby mi pak ty cihly nezbořila..
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mne by zajímalo z čeho stěny boxu-zda je to jedno jestli cihly nebo železo. Aby mi pak ty cihly nezbořila..
Vojtěch

Osobně budu řešit zabetonovaním lešenářskách trubek (napřed ochranný nátěr - já, pak megavrtačkou díty 40 - 50 cm do podlahy - manžel a usazení do svislice - oba) a na trubky po zatvrdnutí betonu ohoblovaná prkna - přišroubovaná, šrouby zapuštěné. Na vršcích trubek takové ty zakulacené hříbky - bezpečnost práce a zvířat. Podlahu máme ze stájových cihel, tu nechávám je dobře spádovaná. Jen v srpnu rekonstruujeme odpady ze stáje.
Řeším ustájení krávy s teletem - tele bude od matky odděleno, ale budou na sebe vidět, jen nebude volně trajdat po boxu. a pak v té samé stáji 3 kozy plus kůzlata. A potichoučku sestavuji půdorys tak, aby to byly dvě krávy a jedno tele - porody půl roku od sebe, aby nebyl výpadek v mléce.
Pro jednu krávu mám plánovaané 120 cm široké stání a pro tele 80 sm široké. Délku stání má danou pevně - 250 cm. Plus je v délce počítáno na 40 cm hloubky žlabu a napáječky a jesle na seno.. Žlaby znova osazovat nebudu, jádro budu dávat v lavoru a prostě si počkám, nebo, jestli to nebude časově schůdné, tak uvažuji nad takovými závěsnými kyblíky, co používají koňáci. Je je budu dávat na šprucle stěny boxu níž, než se dávají koním. Velfare nevelfare, ustájení vazné, do mlékárny nedodávám.
Krmný stůl, dopravník hnoje, spešl dojírnu a další velkovýrodní špeky díky počtu zvířat neřeším, dojit budu automaticky a kontaminaci obsahu konve si dost dobře nedovedu pži základní hygieně ve stáji představit. Manžel slíbil přívod i horké vody na mytí do chléva, tak v nejhorším případě udělám ve vedlejším skleníku minimléčnici - tu samou konev, jen trochu delší hadici na mléko. Voda tam bude taky, jen mě to bude stát jednu dírku ve zdi, pár cihel a kachlíků a dveře. Aby se hygienik nažral a kozy zůstaly celé.

Vojto, fakt to máš dobře promyšlené? Škola plus kráva a kozy a prasata a drůbež a pole k tomu? Nepodezírám tě z lenosti, ale budeš stíhat, i když nedojíš? Já si tu krávu kupuju, protože vím, že bez problémů prodám denní nádoj (nedělala jsem průzkum trhu systémem obcházení sousedů, ale jen jsem se u jedné drbny u kafe zmínila, že mám v plánu koupit jalovici a zájemci začali chodit s konvičkama a divili se, že ještě nedojím) a tak cpát do krávy budu jen od října (to si ji přivedu) do, počítám tak, konce dubna (březen má rodit) a pak mi prodané mléko pokryje náklady na krmnou dávku pro krávu i tele.
Nicméně držím palec
MArtina
Jukni so o stránku dál, ptala jsem se, kolik kráva sežere a je tam dlouhá diskuze a několik vláken. Myslím, že první (můj( dotaz byl nazvaný Rozhodovací proces a bylo to v listopadu 2007.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mne by zajímalo z čeho stěny boxu-zda je to jedno jestli cihly nebo železo. Aby mi pak ty cihly nezbořila..
Vojtěch

Vojto, měli jsme každý trošku jinou představu. Vy myslíte box jako ohraničený kus prostoru, odkud se chovanec nedostane, pokud mu neotevřeme. Já jsem měla na mysli lehací box, což je vlastně místo k ležení vymezené zábranou/zábranami sahající do půlky těla. Funguje to tak, že kráva se tam nasune, lehne si, ostatní na ni nemohou, ale ona se v tom nemůže točit a srát ke zdi. Až ležet nechce, vycouvá a odejde, kam ji srdce táhne. Zábrany lehacích boxů jsou z trubek, podlahy se materiálem můžou hodně lišit, pro malochov bych se nebránila ani tomu betonu, je sice studený, ale v malochovu se stele, takže to nevadí, zase je to nejjednodušší varianta. Pro inspiraci jukněte na www.ksk.cz, to je výrobce stájového zařízení.
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto, měli jsme každý trošku jinou představu. Vy myslíte box jako ohraničený kus prostoru, odkud se chovanec nedostane, pokud mu neotevřeme. Já jsem měla na mysli lehací box, což je vlastně místo k ležení vymezené zábranou/zábranami sahající do půlky těla. Funguje to tak, že kráva se tam nasune, lehne si, ostatní na ni nemohou, ale ona se v tom nemůže točit a srát ke zdi. Až ležet nechce, vycouvá a odejde, kam ji srdce táhne. Zábrany lehacích boxů jsou z trubek, podlahy se materiálem můžou hodně lišit, pro malochov bych se nebránila ani tomu betonu, je sice studený, ale v malochovu se stele, takže to nevadí, zase je to nejjednodušší varianta. Pro inspiraci jukněte na www.ksk.cz, to je výrobce stájového zařízení.
Jiřina

No ve škole u koní všichni říkali box (taky ohraničení kus prosoturu s dveřma) a tak mi to připadalo jako takový celostatní výraz. Máme ještě jedn chlív (svinčírnu-dříve tam byly prasnice) a tam je to rozděleno litým betonem na 6 částí (tři na levo tři na pravo) a tomu říkáme doma koury nebo kotce..
Takže prostor 2,5 x 2,5 na léto je malý? Stejnak jsem myslel, že v zimě bude v tom velkém (3x4) a v létě by byla v tom malém.
Tak jak jsem koukal na ty stránky tak je to vcelku drahé. My bydlíme na samotě + máme ještě jeden dům ve vsi a soused tady ve vsi je kovář a celkem dobrý rodinný přítel a tak by mi ty zabrány udělal za cenu materiálu, nebo by je udělal mámin přítel u něj-ten taky drřív dělal v agrostroji, kde vyráběli různou zemědělskou techniku, takže práce s kovem je mu velmi blízká..
Tam u toho velkého boxu bych chtěl mít dřevěné dveře. Šlo by to? Tloušťka tak 40-50 mm?

Pro Martinu: drůbež jsem omezil, chovné husy prodal, krůtu mám jen jednu na kvokání, perličky nemám, slepic asi 50 a ty také budu ještě asi redukovat na 30 a tři pižmovky s kačerem. Dokud bude moc babička tak si budu odchovávat kuřata sám (respektive je bude krmit babička-to je její radost), těch pár kačat nakrmim při jednom, když krmím prasata a pár housat si koupím na trhu a také vykrmím při jednom s prasatama..(nebudu je krmit tím samý, ale když už budu mačkat brambory prasatům tak dám i těm kačatům a housatům).
Kozy a kráva se budou pást venku. Tím, že jsme na samotě tak pastva bude hned u stodoly a stodole je kousek od baráku a na baráku mám kouhoutek s hadicí, která vede ke slepicím a ke skleníku a skleník je cca5 metrů od plánováné výstavby plotu pro jalovici, tudíž s vodou problém nebude. Největší žrout času budou prasata (obírání a vaření brambor) a seče sena mimo prázdniny. Jinak vybírání brambor, žně, někdy 2. a 3. seč vojtěšky a úklid slámy vychází na prázdniny. Další žrou času je neustálé renovování (chlévů), jednoho další baráku opuštěného co patří ke mlejnu, kam chci zavést vodu a zkulturnit to tam pro pořádání zabíjaček a to nejhorší (hlavně cenově) je střecha na stodole přes zimu budu muset přebrat střešní tašky, které jsou přes třicet let připravené ve stodole na tu střechu a jak to ve stodole bývá, že se vozí seno a různě se tam s ním manipuluje tak to samozřejmě nalétalo do těch tašek a za ta léta to k nim pěkně přilnulo..
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ve škole u koní všichni říkali box (taky ohraničení kus prosoturu s dveřma) a tak mi to připadalo jako takový celostatní výraz. Máme ještě jedn chlív (svinčírnu-dříve tam byly prasnice) a tam je to rozděleno litým betonem na 6 částí (tři na levo tři na pravo) a tomu říkáme doma koury nebo kotce..
Takže prostor 2,5 x 2,5 na léto je malý? Stejnak jsem myslel, že v zimě bude v tom velkém (3x4) a v létě by byla v tom malém.
Tak jak jsem koukal na ty stránky tak je to vcelku drahé. My bydlíme na samotě + máme ještě jeden dům ve vsi a soused tady ve vsi je kovář a celkem dobrý rodinný přítel a tak by mi ty zabrány udělal za cenu materiálu, nebo by je udělal mámin přítel u něj-ten taky drřív dělal v agrostroji, kde vyráběli různou zemědělskou techniku, takže práce s kovem je mu velmi blízká..
Tam u toho velkého boxu bych chtěl mít dřevěné dveře. Šlo by to? Tloušťka tak 40-50 mm?

Pro Martinu: drůbež jsem omezil, chovné husy prodal, krůtu mám jen jednu na kvokání, perličky nemám, slepic asi 50 a ty také budu ještě asi redukovat na 30 a tři pižmovky s kačerem. Dokud bude moc babička tak si budu odchovávat kuřata sám (respektive je bude krmit babička-to je její radost), těch pár kačat nakrmim při jednom, když krmím prasata a pár housat si koupím na trhu a také vykrmím při jednom s prasatama..(nebudu je krmit tím samý, ale když už budu mačkat brambory prasatům tak dám i těm kačatům a housatům).
Kozy a kráva se budou pást venku. Tím, že jsme na samotě tak pastva bude hned u stodoly a stodole je kousek od baráku a na baráku mám kouhoutek s hadicí, která vede ke slepicím a ke skleníku a skleník je cca5 metrů od plánováné výstavby plotu pro jalovici, tudíž s vodou problém nebude. Největší žrout času budou prasata (obírání a vaření brambor) a seče sena mimo prázdniny. Jinak vybírání brambor, žně, někdy 2. a 3. seč vojtěšky a úklid slámy vychází na prázdniny. Další žrou času je neustálé renovování (chlévů), jednoho další baráku opuštěného co patří ke mlejnu, kam chci zavést vodu a zkulturnit to tam pro pořádání zabíjaček a to nejhorší (hlavně cenově) je střecha na stodole přes zimu budu muset přebrat střešní tašky, které jsou přes třicet let připravené ve stodole na tu střechu a jak to ve stodole bývá, že se vozí seno a různě se tam s ním manipuluje tak to samozřejmě nalétalo do těch tašek a za ta léta to k nim pěkně přilnulo..
Vojtěch

Vojto, norma na krávu je stání 1,8 šířka x 2,2 m délka, pro tele do půl roku se přidává 0,8 m šířka, pro starší zase jak na krávu¨
tak 2,5 x 2,5 máš na krávu i s teletem. Ale při volném pohybu po kóji, boxu, stání.. je fuk jak si to pojmenuješ budeš mít víc práce s úklidem a vyšší spotřebu podestýlky. To už ti naznačovala Jiřina.
Vím, že nemáš problém s uskladněním ani množstvím hnoje, ale i tak, podívej se do zákona o hnojivech, kolik tun se počítá na 500 kg krávu a rok. A i když nedojíš, tak denní úklid u skotu je celkem běžný. Sice je možné chovat býky na vysoké podestýlce, ale zase jen představa odéru linoucího se z chléva......
Držím palec, ať se v chovu daří
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto, norma na krávu je stání 1,8 šířka x 2,2 m délka, pro tele do půl roku se přidává 0,8 m šířka, pro starší zase jak na krávu¨
tak 2,5 x 2,5 máš na krávu i s teletem. Ale při volném pohybu po kóji, boxu, stání.. je fuk jak si to pojmenuješ budeš mít víc práce s úklidem a vyšší spotřebu podestýlky. To už ti naznačovala Jiřina.
Vím, že nemáš problém s uskladněním ani množstvím hnoje, ale i tak, podívej se do zákona o hnojivech, kolik tun se počítá na 500 kg krávu a rok. A i když nedojíš, tak denní úklid u skotu je celkem běžný. Sice je možné chovat býky na vysoké podestýlce, ale zase jen představa odéru linoucího se z chléva......
Držím palec, ať se v chovu daří
Martina

Tak v těch menších boxech bych asi kydal častěji, protože ohraničení nebude příliš vysoké a tak by se taky čím déle bych to nechal mohlo stát, že by to měla tak vysoko, že by si mohla v klidu vyskočit a rozdělení těch boxů bude patrně nějak vyndavací, takže když nebudu mít zrovna moc zvířat tak budou mít box 5x2,5.
A tak mě napadl další podstatný dotaz jak vysoké to ohraničení a hlavně zda by to mohlo být z cihel, nerad bych aby kravku chytnul rapl a probourala si východ..
A vy si myslíte, že když budete kydat dvakrát denně tak, že Vám bude kráva vonět? No mne teda kráva vonní, i kravský hnůj, ale určitě nebude vonět po levanduli nebo jasmínu..
Čím víc hnoje, tím lépe (pro mne). Dříve jsme měli cca 40 ovcí, 2 býky, 2-4 kozy, několik prasat. Vše bylo zavřené (žádné výběhy) a hnůj z toho byl na celé to jedno naše pole co jsme obdělávali. Takže já od té jedné krávy, 2 koz a několika prasat budu mít asi tolik hnoje, že budu rád zda mi to vystačí pod okopaniny..
Spotřeba podestýlky mne moc nebere. Budu mít plno své slámy a ve vedlejší vesnici je zemědělec co prodává slámu ve velkém a za přijatelnou cenu, takže budu mít dost..
Vojtěch

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak v těch menších boxech bych asi kydal častěji, protože ohraničení nebude příliš vysoké a tak by se taky čím déle bych to nechal mohlo stát, že by to měla tak vysoko, že by si mohla v klidu vyskočit a rozdělení těch boxů bude patrně nějak vyndavací, takže když nebudu mít zrovna moc zvířat tak budou mít box 5x2,5.
A tak mě napadl další podstatný dotaz jak vysoké to ohraničení a hlavně zda by to mohlo být z cihel, nerad bych aby kravku chytnul rapl a probourala si východ..
A vy si myslíte, že když budete kydat dvakrát denně tak, že Vám bude kráva vonět? No mne teda kráva vonní, i kravský hnůj, ale určitě nebude vonět po levanduli nebo jasmínu..
Čím víc hnoje, tím lépe (pro mne). Dříve jsme měli cca 40 ovcí, 2 býky, 2-4 kozy, několik prasat. Vše bylo zavřené (žádné výběhy) a hnůj z toho byl na celé to jedno naše pole co jsme obdělávali. Takže já od té jedné krávy, 2 koz a několika prasat budu mít asi tolik hnoje, že budu rád zda mi to vystačí pod okopaniny..
Spotřeba podestýlky mne moc nebere. Budu mít plno své slámy a ve vedlejší vesnici je zemědělec co prodává slámu ve velkém a za přijatelnou cenu, takže budu mít dost..
Vojtěch

když něco jiného je čerstvé lejno a něco jiného je hromada rozkládajícího se a celkem dost čpavku vylučujícího bláta. A taky sucho a pružno dělá kopytům o něco lépe ..... Ale to opravdu záleží na nasákavosti podestýlky a propustnosti podlahy ustájení, jednotlivém chovateli.
Nechci se dohadovat, ještě jednopu, dzžím palec, ať se daří chov, škola i vše ostatní.
Martina
PS zvíře utíká, když mu nějak není v ustájení dobře, nebo když ho něco setsakra vyděsí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím, chtěl jsem si pořídit na podzim ovce a za dva roky jalovici. Nějak jsem to vše přehodnotil a rozhodl se pro jalovici na příští léto. Je to za dlouho a k tomu ještě budeme brát ve škole 5 měsíců chov skotu, ale předělávám chlév a tak chci vědět jak ho předělat.
<br>
Máme chlév z roku 1888 a je rozdělen na 2 části, jedna je o rozměrech 3m x 4m+žlab a druhá je 4m x 5m+žlab. Nejraději bych to proboural a rozděli to na tři stejné části, ale bojím se zda ta zeď není jako podpěra a tak to raději nechám. Ta první část je zadní a vedou tam dveře z té první části. A u té první části musí být ulička k té druhé části a tak je tam čistý prostor místo 4 metrů jen 2,5 metrů. Chtěl bych si pořídit jalovici nejspíše dojného plemene a zapustit masňákem a případně býčka nebo jalovici vykrmit. Tudíž bych potřeboval prostor pro další kus. Tak k věci do prostoru 2,5m x 2,5 m patrně dospělou krávu dát nemohu(jen na noc a zimu)? Tudíž bych v tom chlévě v té větší části měl jeden tenhle box a tu druhou část bych nechal na stání(na uvázáni pro ten vykrmovaný kus). Nevím zda je to srozumitelné.
<br>
Pak další dotaz: 30arů velký výběh bude stačit? Případně při vypasení bych kravku zavřel a krmil doma a po vzpamatování znovu vypouštěl.
<br>
Další dotaz: když jsem byl na brigádě tak tam měl krávy a krmil jen senem a vodou. Lze to tak nebo MUSÍ dostávat jádro a pokud ano lze to jen určitou dobu po porodu? Dojit nechci, chci aby cucalo tele(tu krávu).
<br>
Děkuji za případné rady..
<br>
Vojtěch

Vojto, naši předci určitě věděli, proč to tak postavili. Musíš počítat, že máš tři generace skotu: chovné krávy, mladá telata do 1 roku a stará telata nad jeden rok, která vykrmuješ na jatka nebo odchováváš jalovice pro náhradu nejstarších krav.
V největším chlívu můžeš mít tři krávy, na telata si tam udělej ohrádku, aby kráva tele nezalehla a současně, abys tam mohl tele zavřít a krávu podojit a pak ho k ní zase pustit. V druhé půlce zástavové býčky na výkrm, jalovičky radši ke kravám, aby po nich býčci neskákali a netrhali ti řetězy.

Nebo jinak. Já mám na 2,5x2,5 m dvě dojné krávy, ale chodí mi na pastvu. Ráno jim dám do koryta trochu šrotu, pak je podojím a vypustím ven. Celý den jsou na pastvě, večer je přiženu, v korytě mají nachystáno trochu šrotu, hned se do něj pustěj, tak jim hodím řetěz kolem krku a než ho snědí, tak je podojím. Přes noc jsou uvázané na řetěze ve chlívě, ráno porci šrotu, podojit, vyhnat, vykydat!
Pokud je tele, na noc ho zavírám jinam, abych měl ráno mlíko, přes den je s mámou na pastvě a chlastá.

Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vojto, naši předci určitě věděli, proč to tak postavili. Musíš počítat, že máš tři generace skotu: chovné krávy, mladá telata do 1 roku a stará telata nad jeden rok, která vykrmuješ na jatka nebo odchováváš jalovice pro náhradu nejstarších krav.
V největším chlívu můžeš mít tři krávy, na telata si tam udělej ohrádku, aby kráva tele nezalehla a současně, abys tam mohl tele zavřít a krávu podojit a pak ho k ní zase pustit. V druhé půlce zástavové býčky na výkrm, jalovičky radši ke kravám, aby po nich býčci neskákali a netrhali ti řetězy.

Nebo jinak. Já mám na 2,5x2,5 m dvě dojné krávy, ale chodí mi na pastvu. Ráno jim dám do koryta trochu šrotu, pak je podojím a vypustím ven. Celý den jsou na pastvě, večer je přiženu, v korytě mají nachystáno trochu šrotu, hned se do něj pustěj, tak jim hodím řetěz kolem krku a než ho snědí, tak je podojím. Přes noc jsou uvázané na řetěze ve chlívě, ráno porci šrotu, podojit, vyhnat, vykydat!
Pokud je tele, na noc ho zavírám jinam, abych měl ráno mlíko, přes den je s mámou na pastvě a chlastá.

Ivan

Uplně původně to byl jen jeden velký chlév se žlabem na jedné straně. Telata byla úplně jinde. Až pak po roce 1948, kdy se musely krávy dát do družstva a pole také tak mámin strýc ´který tam byl bydlel s bratrem (ten bratr byl můj děda) začal s ovcema a tak to tam rozdělil pro jehňata, bahnice..atd..
Vojtěch

Zdravim vespolek!

Jake rozmery by mel mit chlev pro 2 kravy + telata? Kravy budou mit moznost pastvy (cca 0.5 ha), pres den budou tedy na pastve a zavirat je bud jen na noc. Mam to rozdelene na 2 ohrady, takze po vypaseni 1 ohrady budu pouzivat tu druhou a tak porad dokola. Takze ohrady pripravene mam a ted premyslim nad chlevem. Delam se drevem, takze muzu postavit masivni pevnou drevenou konstrukci, ale porad tapu v rozmerech, tvaru, prislusenstvi, protoze s chovem skotu zatim nemam zadne zkusenosti.

Predem dekuji za vase prispevky a zkusenosti, moc by mi pomohlo, kdyby mi nekdo podal opravdu polopaticky popis:)

Stepan