Odlehčení nejen pro Jiřinu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Ty mně do držky, já Tobě do dížky".

Tak to vám z celeho srdce přeji ,že budete mít kravičku a ještě takovou. Manžel jistě ocení domácí máslo,sýry a telátko bude? Možná si ji taky jednou pořídím .
Moje hesla: o prachy nejde ,hlavně že se nadřu
celou dobu podnikám ,marně bídě unikám
Přeji jen to nejlepší. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to vám z celeho srdce přeji ,že budete mít kravičku a ještě takovou. Manžel jistě ocení domácí máslo,sýry a telátko bude? Možná si ji taky jednou pořídím .
Moje hesla: o prachy nejde ,hlavně že se nadřu
celou dobu podnikám ,marně bídě unikám
Přeji jen to nejlepší. Renata

Děkuji, za přání. Telátko bude na přelomu března a dubna. Motivační heslo pro chovatele je půvabně pravdivé.
Je to ještě daleko, ale z porodu mám strach už teď. Sice mě jako první čeká kozlení, ale i tak. Je to pro mě změna jak hrom, tak už hladím veterináře po srsti, kdyby se nedejpámbu něco nevedlo a kdyby to bylo v noci.....
Sýry už manžel oceňuje, ty první již dozrávají, jezdím si ob den s konví k spřátelené farmářské rodině.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji, za přání. Telátko bude na přelomu března a dubna. Motivační heslo pro chovatele je půvabně pravdivé.
Je to ještě daleko, ale z porodu mám strach už teď. Sice mě jako první čeká kozlení, ale i tak. Je to pro mě změna jak hrom, tak už hladím veterináře po srsti, kdyby se nedejpámbu něco nevedlo a kdyby to bylo v noci.....
Sýry už manžel oceňuje, ty první již dozrávají, jezdím si ob den s konví k spřátelené farmářské rodině.
Martina

A Martino,jak stará je ta vaše krasavice? A telátko bude jistě krásné. A budete ji mít na pastvě nebo na úvaze. Jiřinka psala ,že krávy jsou prasátka,je jim jedno kam si lehnou. Známý má jersejku a má ji na pastvě ,je taky moc hezká. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podařilo se mi neustoupit ze záměru býti hausfraou z povolání.
Podařilo se mi uhájit rozšíření zvěřince.
Podařilo se mi exkurzemi u okolních chovatelů, řečmi i skutky medovými i jedovými vtlouci do hlavy manželovi, do přesně po něm chci a že opravdu nejde tohle vylepšení a támhleta vychytávka, nezlomila jsem ruku jeho kamarádovi, když mu přišel pomoci s opravami omítek a snaživě se pokusil zazdít právě zprůchodněné průduchy po stropem....
V neděli mě čeká zkouška ohněm, čeká mě a kravičku Princeznu cesta předlouhá, celé asi 4 km z rodného chléva k nám. Pěšky mezi poli, jerseyečku už teď asi nožky bolí.
Chlév je skoro dokonalý. Jen mu chybí vhodná motivační hesla.
"S vámi mléčnou ligu vyhraju" je již obsazené pro laskavé věnovatele sena, slámy a přebytků ze zahrádek.
Manžel s lahváčkem v ruce stojí v zatím prázdné budově a vykřikuje hesla z Černých baronů, ponejvíce Plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí.
Asi je už lehce pod vlivem, protože o vepřících jsem s ním ještě ve vážném tónu nemluvila a stojí v kravském dvojstání.
Napadá mě "Welfare je úchylka" umístěné nad žlabem, "Do ošetřovatele se nekope", "Jedno lejno černozem nedělá"..... a pak mi před očima defilují pětiletkové hlášky, ale jsou dost dlouhé.
Zapojte, prosím, zvrhlou část fantazie a připojte své agitky.
Čím šílenější a zvrhlejší, tím lepší. Dřina je menší, když se jí směju.
Dík
Martina

Tak ze všeho smíchu ( daleko nejlepší je Renatino heslo - na penězích nesejde, hlavně že se nadřu ) mi nějak vylezla ta zmínka o tom, že kravka půjde pěšky z rodného chlíva. Jestli to není jen únik před byrokraty a myslíš to vážně, tak jen otázku - už byla někdy z toho chlíva venku, tedy je zvyklá chodit na vodítku ? Páč jestli je v rodném chlívě též od narození uvázaná, tak budete mít co dělat dostat ji i na dobytčák přistavený na doraz k chlívovým dveřím. Jestli chodit umí, nic proti, ale dej si ji v každém případě na ohlávku a lepší by byla řetízková, než kožená.
S těma heslama mám podobnou úchylku, to jsme taky silně popudili doposud hooodně rudou skupinu starších spoluobčanů, když jsme kdysi v létě udělali takhle rodinnou sešlost ( manžel je ze šesti dětí, takže lidí v tu ránu možná víc než těch spoluobčanů). A protože to bylo v létě, sváželi jsme seno, jak jinak. I nějaký rodinný vtipálek nelenil a křídou vyvedl na bok vlečky zaužívaný rudý slogan \"Více píce republice\" a takto jsme vozili fůry dědinou. Kdyby pohledy zabíjely, už roky hnijeme na místním hřbitůvku, dost možná za hřbitovní zdí
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ze všeho smíchu ( daleko nejlepší je Renatino heslo - na penězích nesejde, hlavně že se nadřu ) mi nějak vylezla ta zmínka o tom, že kravka půjde pěšky z rodného chlíva. Jestli to není jen únik před byrokraty a myslíš to vážně, tak jen otázku - už byla někdy z toho chlíva venku, tedy je zvyklá chodit na vodítku ? Páč jestli je v rodném chlívě též od narození uvázaná, tak budete mít co dělat dostat ji i na dobytčák přistavený na doraz k chlívovým dveřím. Jestli chodit umí, nic proti, ale dej si ji v každém případě na ohlávku a lepší by byla řetízková, než kožená.
S těma heslama mám podobnou úchylku, to jsme taky silně popudili doposud hooodně rudou skupinu starších spoluobčanů, když jsme kdysi v létě udělali takhle rodinnou sešlost ( manžel je ze šesti dětí, takže lidí v tu ránu možná víc než těch spoluobčanů). A protože to bylo v létě, sváželi jsme seno, jak jinak. I nějaký rodinný vtipálek nelenil a křídou vyvedl na bok vlečky zaužívaný rudý slogan \"Více píce republice\" a takto jsme vozili fůry dědinou. Kdyby pohledy zabíjely, už roky hnijeme na místním hřbitůvku, dost možná za hřbitovní zdí
Jiřina

Tak to ty sousedy máte nějak ciprlich. Já mám takový humor docela ráda. Když měla moje teta 50,tak měla velice pěknou oslavu s transparenty typu" S Miladou na věčné časy" atd. ,nasledovaly pionýrské scénky a bylo to fajn ,lidi se bavili. Více píce republice -to nechám na náš valník taky vyrobit. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ze všeho smíchu ( daleko nejlepší je Renatino heslo - na penězích nesejde, hlavně že se nadřu ) mi nějak vylezla ta zmínka o tom, že kravka půjde pěšky z rodného chlíva. Jestli to není jen únik před byrokraty a myslíš to vážně, tak jen otázku - už byla někdy z toho chlíva venku, tedy je zvyklá chodit na vodítku ? Páč jestli je v rodném chlívě též od narození uvázaná, tak budete mít co dělat dostat ji i na dobytčák přistavený na doraz k chlívovým dveřím. Jestli chodit umí, nic proti, ale dej si ji v každém případě na ohlávku a lepší by byla řetízková, než kožená.
S těma heslama mám podobnou úchylku, to jsme taky silně popudili doposud hooodně rudou skupinu starších spoluobčanů, když jsme kdysi v létě udělali takhle rodinnou sešlost ( manžel je ze šesti dětí, takže lidí v tu ránu možná víc než těch spoluobčanů). A protože to bylo v létě, sváželi jsme seno, jak jinak. I nějaký rodinný vtipálek nelenil a křídou vyvedl na bok vlečky zaužívaný rudý slogan \"Více píce republice\" a takto jsme vozili fůry dědinou. Kdyby pohledy zabíjely, už roky hnijeme na místním hřbitůvku, dost možná za hřbitovní zdí
Jiřina

Jiřinko a Renato, odpovím oběma v jednom.
Princezna je prvotelka, dvouletá +/- nějaká neděle.
Na transport jsem se ptala jejího ´prvochovatele´ a navrhovala jsem valník upravený pro transport (vím, kdo ho má a komu říci o službu). To zamítl, že bychom ji tam nedostali a že pěšky, jako doopravdy po svých vlastních kravích, by to neměl být problém. Ptala jsem se ho, jestli je zvyklá alespoň nějaké chůzi, protože něco jiného je to 50 metrů do sadu a něco jiného ty cca 4 km polňačkami. A upozornila jsem ho, že s kozou na řetízku to zvládám, když se koze chce. A že krávu jsem v životě nevedla a ani nevím jak ji k chůzi, byť sebepomalejší motivovat. Prý ji vezmeme na dvě ohlávky... Při sebebujnější fantazii si to nedovedu představit. No nic, než vyrazím, tak napustím napájecí vanu vodou, pro první den měkce a relativně vysoce podestelu a připravím vojtěškové seno z první seče. Asi by to chtělo i skotí relaxační masážní křeslo, ale to nemohu sloužit. A až zklidním tělo i mysl tuplákem švestkové a pomine třes v rukou, pošlu Reportáž psanou pod ohlávkou.
Tak mládí v před a filozofové do dolů. Roztočíme kola. Než mě manžel rozkulačí.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jiřinko a Renato, odpovím oběma v jednom.
Princezna je prvotelka, dvouletá +/- nějaká neděle.
Na transport jsem se ptala jejího ´prvochovatele´ a navrhovala jsem valník upravený pro transport (vím, kdo ho má a komu říci o službu). To zamítl, že bychom ji tam nedostali a že pěšky, jako doopravdy po svých vlastních kravích, by to neměl být problém. Ptala jsem se ho, jestli je zvyklá alespoň nějaké chůzi, protože něco jiného je to 50 metrů do sadu a něco jiného ty cca 4 km polňačkami. A upozornila jsem ho, že s kozou na řetízku to zvládám, když se koze chce. A že krávu jsem v životě nevedla a ani nevím jak ji k chůzi, byť sebepomalejší motivovat. Prý ji vezmeme na dvě ohlávky... Při sebebujnější fantazii si to nedovedu představit. No nic, než vyrazím, tak napustím napájecí vanu vodou, pro první den měkce a relativně vysoce podestelu a připravím vojtěškové seno z první seče. Asi by to chtělo i skotí relaxační masážní křeslo, ale to nemohu sloužit. A až zklidním tělo i mysl tuplákem švestkové a pomine třes v rukou, pošlu Reportáž psanou pod ohlávkou.
Tak mládí v před a filozofové do dolů. Roztočíme kola. Než mě manžel rozkulačí.
Martina

Co by nezkušený v manipulaci s kravičkou jsem letos na jaře sehnal Jerseyku. Taky jsem původně uvažoval, že jí převedu loukama a lesama asi tak 5-6km. Doprava na mé káře za autem byla majitelem zamítnuta a speciální přepravník na koně se mi zdál drahý. Do dnes jsem šťastný, že mi kravičku nakonec přivezli za kus kozího síra a dobré slovo. Jen převedení na pozemek ,kde je do dnes ubytovaná na mne byl šok a byl jsem velice rád, že se kravička nerozhodla jít jinam neboť by jsem jí určitě neuržel a na přesvědčování ona nedá dodnes. Byli jsme zvyklí na kozy a to je sranda, ale kráva , ač Jerseyka, je kus zvířete a má pořádnou sílu. Do dnes k ní mám respekt a bojím se k ní otečit zády. Ke kozám se chová přezíravě a občas když se jí začnou motat okolo jídla je navere, že mám strach aby je nezabyla. Pomalu jí zvykám na manipulaci s ní. Hledím a drbu a postupně se přesouvám k vemeni aby si zvykla na to že jí budu chtít dojit. A to se blíží, má se každou chviku telit. Furt jsem ale na pochybách zda jsem udělal dobře a k přátelkým a vtíravím kozam přibral kolos s kterým si nevím moc rady. Tak uvidíme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co by nezkušený v manipulaci s kravičkou jsem letos na jaře sehnal Jerseyku. Taky jsem původně uvažoval, že jí převedu loukama a lesama asi tak 5-6km. Doprava na mé káře za autem byla majitelem zamítnuta a speciální přepravník na koně se mi zdál drahý. Do dnes jsem šťastný, že mi kravičku nakonec přivezli za kus kozího síra a dobré slovo. Jen převedení na pozemek ,kde je do dnes ubytovaná na mne byl šok a byl jsem velice rád, že se kravička nerozhodla jít jinam neboť by jsem jí určitě neuržel a na přesvědčování ona nedá dodnes. Byli jsme zvyklí na kozy a to je sranda, ale kráva , ač Jerseyka, je kus zvířete a má pořádnou sílu. Do dnes k ní mám respekt a bojím se k ní otečit zády. Ke kozám se chová přezíravě a občas když se jí začnou motat okolo jídla je navere, že mám strach aby je nezabyla. Pomalu jí zvykám na manipulaci s ní. Hledím a drbu a postupně se přesouvám k vemeni aby si zvykla na to že jí budu chtít dojit. A to se blíží, má se každou chviku telit. Furt jsem ale na pochybách zda jsem udělal dobře a k přátelkým a vtíravím kozam přibral kolos s kterým si nevím moc rady. Tak uvidíme.

No asi to sranda není. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co by nezkušený v manipulaci s kravičkou jsem letos na jaře sehnal Jerseyku. Taky jsem původně uvažoval, že jí převedu loukama a lesama asi tak 5-6km. Doprava na mé káře za autem byla majitelem zamítnuta a speciální přepravník na koně se mi zdál drahý. Do dnes jsem šťastný, že mi kravičku nakonec přivezli za kus kozího síra a dobré slovo. Jen převedení na pozemek ,kde je do dnes ubytovaná na mne byl šok a byl jsem velice rád, že se kravička nerozhodla jít jinam neboť by jsem jí určitě neuržel a na přesvědčování ona nedá dodnes. Byli jsme zvyklí na kozy a to je sranda, ale kráva , ač Jerseyka, je kus zvířete a má pořádnou sílu. Do dnes k ní mám respekt a bojím se k ní otečit zády. Ke kozám se chová přezíravě a občas když se jí začnou motat okolo jídla je navere, že mám strach aby je nezabyla. Pomalu jí zvykám na manipulaci s ní. Hledím a drbu a postupně se přesouvám k vemeni aby si zvykla na to že jí budu chtít dojit. A to se blíží, má se každou chviku telit. Furt jsem ale na pochybách zda jsem udělal dobře a k přátelkým a vtíravím kozam přibral kolos s kterým si nevím moc rady. Tak uvidíme.

Děkuji za povzbuzení. Přesně tohle jsem potřebovala slyšet. Hledím k nedělnímu ránu s nefalšovaným optimismem.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za povzbuzení. Přesně tohle jsem potřebovala slyšet. Hledím k nedělnímu ránu s nefalšovaným optimismem.
Martina

vedli jsme tři jerseyky na pastvinu, půl km od maštale. první se mnou smejkala po silnici, druhá mě nabrala rohem pod prdel, prima modřina a třetí byla relativně v klidu. přeju krásné kilometry!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vedli jsme tři jerseyky na pastvinu, půl km od maštale. první se mnou smejkala po silnici, druhá mě nabrala rohem pod prdel, prima modřina a třetí byla relativně v klidu. přeju krásné kilometry!

Omlouvám se nechtěl jsem Vás vystračit ale jen upozornit na to, že to co vypadá romanticky a nádherně zejména u nás v přírodě novohradských hor, tedy myslím to vedení kavičky pěšky, se může změnit v jediném okamžiku v drama. Furt se obdivuju našim předkům - babičkám a dědům , kteří měli doma kravičku a dokonce s ní tahali povozy. Já si to moc představit nedovedu. Jerseyka ač je jí asi víc jak 10 let. se občas rozeběhne a poskočí si jak mladé kuzle. V tu chviku mi vždycky zatrne co když jí něco přijde do cesty, a radči to nedomyšlím. Neumíme to. Možná vy máte větší zkušenosti a odvahu. Teď se ale těšíme na telátko a to nám vše snad , pokud vše dobře dopadne, vynahradí spolu s mlékem .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za povzbuzení. Přesně tohle jsem potřebovala slyšet. Hledím k nedělnímu ránu s nefalšovaným optimismem.
Martina

Martino, já nevím, já bych se opravdu radši spolehla na káru, zvlášť když ji máš po ruce. S jerseykama moc zkušeností nemám, měli jsme jednu, šestiletou, na vodění zvyklou, bezrohou, prostě v pohodě. Takhle jako ty prvotelku jsme koupili čestru, rohatou, doposud neuvázanou, zvyklou na velké stádo. Otelila se třetí den po dovezení, takže nějaké ochočování a chytání na vemeno a tak se prostě nekonalo. Rukama dojit jsme neuměli, takže pro nás i pro ni novota. Nějak to šlo. Koupili jsme ji v lednu a do jara totálně došly zásoby sena ( počítali jsme s malou jalovičkou, ne s dospělým kusem, ale když už byla prvotelka, nekup ji - tenkrát jalovic moc k mání nebylo ). Nezbývalo, než vzít krávu na ohlávku a alomarš na pastvu kolem cest a potoka a pod les - neměli jsme žádné svoje pozemky... No můžu ti říct, bývala jsem zpocená i na místech, kde to nebývá běžně zvykem, kolikrát mi kráva zdrhla, když se něčeho lekla ( a byla extrémně lekavá ! ), naštěstí se brzy zklidnila anebo zamířila domů, už to znala...
Ale tvoje kravka nebude vědět, kam jde, není jasnovidec, navíc jestli není zvyklá chodit, nepůjde, to mi věř. Můj chlap ( zootechnik s 15 roky praxe ) by ti mohl vyprávět romány o vodění dobytka, převáželi a převazovali nejen jalovice a krávy, ale i býky vychované v domácím prostředí - a tam šlo \"jen\" o to přejít dvůr a naložit na dobytčák... Taky od nás letos na jaře bral dědula dva býky na výkrm - půlročáky, nějak pustil druhým uchem ven, že ten jeden z nich je splašenec - naložil je pěkně krásně na káru, doma složil a šupity dupity - dodnes má jednoho z nich někde v kukuřici mezi Kuksem a Vlčkovicema ( no dneska už tam možná ta kukuřice není... )
Anebo jsme si taky dovezli jalovice na výpas... Dvě nám zdrhly a nemohli jsme je najít. Jedna se vrátila sama k ohradě - přilákalo ji stádo, druhá byla vynalézavější a asi po 14 dnech se objevila poblíž bývalého kravína dobré 3 kilometry daleko. Podařilo se nám ji nahnat do mlíčnice, uvázat a pak jsme se s ní vydali taky pěšky, nemajíc v té době příhodný počoňk. Takže na dvou řetězech a s pytlem na hlavě, aby neviděla, a ty tři kilometry jsme šli asi čtyři hodiny...
Taky tě nechci nijak strašit, ale cesta pěšky s nezvyklou krávou mi opravdu nepřijde jako dobrý nápad. Zvaž to znovu.
A držím palce.
A foť , víš, že jsme tady zvědaví
Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Martino, já nevím, já bych se opravdu radši spolehla na káru, zvlášť když ji máš po ruce. S jerseykama moc zkušeností nemám, měli jsme jednu, šestiletou, na vodění zvyklou, bezrohou, prostě v pohodě. Takhle jako ty prvotelku jsme koupili čestru, rohatou, doposud neuvázanou, zvyklou na velké stádo. Otelila se třetí den po dovezení, takže nějaké ochočování a chytání na vemeno a tak se prostě nekonalo. Rukama dojit jsme neuměli, takže pro nás i pro ni novota. Nějak to šlo. Koupili jsme ji v lednu a do jara totálně došly zásoby sena ( počítali jsme s malou jalovičkou, ne s dospělým kusem, ale když už byla prvotelka, nekup ji - tenkrát jalovic moc k mání nebylo ). Nezbývalo, než vzít krávu na ohlávku a alomarš na pastvu kolem cest a potoka a pod les - neměli jsme žádné svoje pozemky... No můžu ti říct, bývala jsem zpocená i na místech, kde to nebývá běžně zvykem, kolikrát mi kráva zdrhla, když se něčeho lekla ( a byla extrémně lekavá ! ), naštěstí se brzy zklidnila anebo zamířila domů, už to znala...
Ale tvoje kravka nebude vědět, kam jde, není jasnovidec, navíc jestli není zvyklá chodit, nepůjde, to mi věř. Můj chlap ( zootechnik s 15 roky praxe ) by ti mohl vyprávět romány o vodění dobytka, převáželi a převazovali nejen jalovice a krávy, ale i býky vychované v domácím prostředí - a tam šlo \"jen\" o to přejít dvůr a naložit na dobytčák... Taky od nás letos na jaře bral dědula dva býky na výkrm - půlročáky, nějak pustil druhým uchem ven, že ten jeden z nich je splašenec - naložil je pěkně krásně na káru, doma složil a šupity dupity - dodnes má jednoho z nich někde v kukuřici mezi Kuksem a Vlčkovicema ( no dneska už tam možná ta kukuřice není... )
Anebo jsme si taky dovezli jalovice na výpas... Dvě nám zdrhly a nemohli jsme je najít. Jedna se vrátila sama k ohradě - přilákalo ji stádo, druhá byla vynalézavější a asi po 14 dnech se objevila poblíž bývalého kravína dobré 3 kilometry daleko. Podařilo se nám ji nahnat do mlíčnice, uvázat a pak jsme se s ní vydali taky pěšky, nemajíc v té době příhodný počoňk. Takže na dvou řetězech a s pytlem na hlavě, aby neviděla, a ty tři kilometry jsme šli asi čtyři hodiny...
Taky tě nechci nijak strašit, ale cesta pěšky s nezvyklou krávou mi opravdu nepřijde jako dobrý nápad. Zvaž to znovu.
A držím palce.
A foť , víš, že jsme tady zvědaví
Jiřina

Jen prozajímavost jsem dal na moderovanou diskusi do " Bude telátko a co dál ?????? " foto naší kravičky. není to žádný drobeček a to je "jen" Jerseyka. Těď čekáme na telátko tak nám držte palce. Díky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Omlouvám se nechtěl jsem Vás vystračit ale jen upozornit na to, že to co vypadá romanticky a nádherně zejména u nás v přírodě novohradských hor, tedy myslím to vedení kavičky pěšky, se může změnit v jediném okamžiku v drama. Furt se obdivuju našim předkům - babičkám a dědům , kteří měli doma kravičku a dokonce s ní tahali povozy. Já si to moc představit nedovedu. Jerseyka ač je jí asi víc jak 10 let. se občas rozeběhne a poskočí si jak mladé kuzle. V tu chviku mi vždycky zatrne co když jí něco přijde do cesty, a radči to nedomyšlím. Neumíme to. Možná vy máte větší zkušenosti a odvahu. Teď se ale těšíme na telátko a to nám vše snad , pokud vše dobře dopadne, vynahradí spolu s mlékem .

Já se s ní chodím od dubna mazlit. Není to moc pravidelné, ale v neděli to nebude první kontakt. Jsem víc pragmatik, než romantik se sklony k pastýřským hrám. Když původní majitel zuby nehty odmítá převoz, tak se tůry, věk nevěk, zúčastní taky. Domů ho zpátky odvezu.
Princezna na mě působí tak nějak líně.
Z neděle mám obavy. Jediné, co mě uklidňuje, je, že jsme na Hané. Sice je mi smutno po rodném Prácheňsku, ale pokud mě má popozítří čekat přespolní běh, tak raději na rovině bez lesního porostu než v zarostlých kopcích.
Fakt už si nikdo nevzpomínáte na motivační hesla?
Martna

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se s ní chodím od dubna mazlit. Není to moc pravidelné, ale v neděli to nebude první kontakt. Jsem víc pragmatik, než romantik se sklony k pastýřským hrám. Když původní majitel zuby nehty odmítá převoz, tak se tůry, věk nevěk, zúčastní taky. Domů ho zpátky odvezu.
Princezna na mě působí tak nějak líně.
Z neděle mám obavy. Jediné, co mě uklidňuje, je, že jsme na Hané. Sice je mi smutno po rodném Prácheňsku, ale pokud mě má popozítří čekat přespolní běh, tak raději na rovině bez lesního porostu než v zarostlých kopcích.
Fakt už si nikdo nevzpomínáte na motivační hesla?
Martna

Martino ,tak nám hned v pondělí písněte ,jak jste dopadla ,jak je rodina nadšená ,co pantáta atd. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen prozajímavost jsem dal na moderovanou diskusi do " Bude telátko a co dál ?????? " foto naší kravičky. není to žádný drobeček a to je "jen" Jerseyka. Těď čekáme na telátko tak nám držte palce. Díky.

Jsem si včera, s nervozitními žaludečními vředy na pochodu, odskočila do nálevny, s tichou nadějí, že třeba vozík pro koně....., když majitel se tutovce zvířecího povozu pana Ježe brání a raději turistiku volí...... a dle hodiny, už stálí výčepníci budou vláční...
Než jsem mi stačil vychladnout čaj, tak jsem měla kontakt na nizoulinký přepravník i se školeným přepravcem. Za flašku jemu pak a rundu nám a teď.
Tak se mi vyhladilo pár vrásek a zpět zalezlo pár vřídků.
Tak v neděli, ve dvě odpoledne, držte palce. Krávě, mě, přepravci.
A reportáž podám barvitou, protože je to poprvé a to vždy veeeeelké.
Škoda, že to sem nejde vložit natočené. Ašantské tance nad neznámem mého milovaného jsou nepopsatelné.
Martina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem si včera, s nervozitními žaludečními vředy na pochodu, odskočila do nálevny, s tichou nadějí, že třeba vozík pro koně....., když majitel se tutovce zvířecího povozu pana Ježe brání a raději turistiku volí...... a dle hodiny, už stálí výčepníci budou vláční...
Než jsem mi stačil vychladnout čaj, tak jsem měla kontakt na nizoulinký přepravník i se školeným přepravcem. Za flašku jemu pak a rundu nám a teď.
Tak se mi vyhladilo pár vrásek a zpět zalezlo pár vřídků.
Tak v neděli, ve dvě odpoledne, držte palce. Krávě, mě, přepravci.
A reportáž podám barvitou, protože je to poprvé a to vždy veeeeelké.
Škoda, že to sem nejde vložit natočené. Ašantské tance nad neznámem mého milovaného jsou nepopsatelné.
Martina

Vy jste Martino asi číslo.To já si odskočit do nálevny /my takovou klasickou široko daleko nemáme/,tak se můj drahý asi po........ .Držím palce a kravičku a budoucí telátko malounko závidím. Renata

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem si včera, s nervozitními žaludečními vředy na pochodu, odskočila do nálevny, s tichou nadějí, že třeba vozík pro koně....., když majitel se tutovce zvířecího povozu pana Ježe brání a raději turistiku volí...... a dle hodiny, už stálí výčepníci budou vláční...
Než jsem mi stačil vychladnout čaj, tak jsem měla kontakt na nizoulinký přepravník i se školeným přepravcem. Za flašku jemu pak a rundu nám a teď.
Tak se mi vyhladilo pár vrásek a zpět zalezlo pár vřídků.
Tak v neděli, ve dvě odpoledne, držte palce. Krávě, mě, přepravci.
A reportáž podám barvitou, protože je to poprvé a to vždy veeeeelké.
Škoda, že to sem nejde vložit natočené. Ašantské tance nad neznámem mého milovaného jsou nepopsatelné.
Martina

Tak Martino, já se dnes flákám na stránkách, které se skotem ani zvířaty obecně nemají vůůůbec ale vůůůůůůůůůůůbec nic společného - byla to spíš psychologie a grafologie a podobná verbež - A NETUŠILA BYS - já jsem pro tebe našla krásné heslo - na zítra se ti to bude mooooc hodit....
ono to bylo takhle:( cituji odborné pojednání )

Principy přeřeknutí:

K přeřeknutí může dojít ...............................

Přeřeknutí může být podmíněno .............................

* anticipace (předznívání): ...................
* perseverace/postpozice (doznívání): .........................
* záměna: dva prvky jsou ovlivněny navzájem, např.

Stlace jsem nasrala
( místo Strace jsem nastlala )

Tak zítra odpoledne

Jiřina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak Martino, já se dnes flákám na stránkách, které se skotem ani zvířaty obecně nemají vůůůbec ale vůůůůůůůůůůůbec nic společného - byla to spíš psychologie a grafologie a podobná verbež - A NETUŠILA BYS - já jsem pro tebe našla krásné heslo - na zítra se ti to bude mooooc hodit....
ono to bylo takhle:( cituji odborné pojednání )

Principy přeřeknutí:

K přeřeknutí může dojít ...............................

Přeřeknutí může být podmíněno .............................

* anticipace (předznívání): ...................
* perseverace/postpozice (doznívání): .........................
* záměna: dva prvky jsou ovlivněny navzájem, např.

Stlace jsem nasrala
( místo Strace jsem nastlala )

Tak zítra odpoledne

Jiřina

Koukám, já myslela, že blázni jsme široko daleko jen my. ....Naše jerzeyka rodila jen samé kluky a už byla potřeba nová plemenice. Objevili jsme ji v jižních Čechách-sami jsme z východních- muž pro ni jel s kamarádem pickupem, auto vyložili madracemi vycpanými senem a jeli, kravička-Kačenka-celou dobu stála koukala z okna a oblizovala mužovi pleš, dojeli v pořádku.Dneska je z Kačeny zasloužilá matka a v lednu porodí svoje čtvrté tele. Vlasta

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak Martino, já se dnes flákám na stránkách, které se skotem ani zvířaty obecně nemají vůůůbec ale vůůůůůůůůůůůbec nic společného - byla to spíš psychologie a grafologie a podobná verbež - A NETUŠILA BYS - já jsem pro tebe našla krásné heslo - na zítra se ti to bude mooooc hodit....
ono to bylo takhle:( cituji odborné pojednání )

Principy přeřeknutí:

K přeřeknutí může dojít ...............................

Přeřeknutí může být podmíněno .............................

* anticipace (předznívání): ...................
* perseverace/postpozice (doznívání): .........................
* záměna: dva prvky jsou ovlivněny navzájem, např.

Stlace jsem nasrala
( místo Strace jsem nastlala )

Tak zítra odpoledne

Jiřina

Tak jste mi, Jiřinko, připoměla jednu příhodu z mládí. Nezažil jsem jí já, ale když jsem studoval na vysoké, dělal jsem vedoucího docela velkého ochotnického souboru. Bylo nás skoro čtyřicet, hráli jsme docela obstojně a hlavně rádi. A při zkouškách nám náš stařičký "rejža", bývalý herec jakéhosi krajského divadla, vyprávěl "veselé příhody z natáčení", respektive ze své herecké kariéry. Třeba jak hrál v Lucerně od Jiráska mlynáře a když doprovázel kněžnu lesem, tak jí měl upozornit: "Pozor, paní kněžno...., tady teče potůček, pomohu Vám" (a přenést kněžnu v náručí). Dramatickou pauzu však trochu protáhl a nějaký dobrák z hlediště mu na narážku "Pozor, paní kněžno... hodil repliku "tady leží hov.o". A Jirásek byl rázem veselohrou.
Ale proč to píšu, další příhoda bylo to přeřeknutí, typ záměna.

Coby galantní milovník houpal krásnou dámu svého srdce na houpačce a vyznával lásku slovy: Ó, hrdličko má......
Záměna zazněla: Ó, mrdličko há.....

Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A Martino,jak stará je ta vaše krasavice? A telátko bude jistě krásné. A budete ji mít na pastvě nebo na úvaze. Jiřinka psala ,že krávy jsou prasátka,je jim jedno kam si lehnou. Známý má jersejku a má ji na pastvě ,je taky moc hezká. Renata

Nemáte pravdu krávy jsou prasátka stejně jako lidi, či jiné zvíře jak která.
Vendula(holštýnka na druhém teleti) se vys... a klidně si do toho lehne,
To naše druhá kráva holštýnka, 10let jménem Tele si pěkně na úvazku zacouve, co to jde, uleví si a lehne si do čisťoučké slámy a vypadá to ohromně jedna je jak hovado a druhá má fleky bílé jak padlý sníh
ahoj Petr