Vztah ekdyse ke snůškám vajec hadů

Chovem hadů se zabývám od roku 1984 a vzhledem k tomu, že si vedu docela podrobné poznámky, rozhodl jsem se napsat tento článek. Mimo několika ještěrů se věnuji především jedovatým i nejedovatým hadům a jako každý chovatel jsem nucen přizpůsobovat své osobní plány životním projevům svých svěřenců. Naplánujte si však víkend na chalupě nebo dovolenou, když ti vaši miláčkové zrovna rodí a kladou vejce a vy nevíte, jestli to bude právě dnes nebo až za týden.

• Lampropeltis getulus californiae

Vypočítat či alespoň přesněji odhadnout datum snůšky nebo vrhu mláďat většiny druhů je totiž složité vzhledem k udávanému rozpětí délky březosti. K vypozorování určitých cyklů při rozmnožování by bylo nutno docilovat pravidelných odchovů po několik let, což může být komplikovanější i tím, že některé druhy se nemnoží každý rok.

Ani u běžně chovaných druhů užovek rodu Lampropeltis a Elaphe nelze dobu snůšky určit přesně podle páření. Zatímco vypočítat inkubační dobu vajec při každoročně obdobných podmínkách není problém, dobu mezi oplozením a snůškou lze pouze odhadovat v určitém rozpětí. Problémem je, že oplození neprobíhá vždy současně s pářením, navíc ne každému páření musíme být přítomni. Jsou známé případy, kdy samice byly schopny uchovat a využít živé spermie k oplození až po několika letech.

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit přesné termíny páření pouze u druhu Lampropeltis getulus californiae. Je to jediný druh, u kterého jsem choval zvířata celý rok odděleně a vzhledem ke kanibalistickým choutkám samice jsem musel být vždy přítomen při každém připuštění. U druhů Elaphe schrencki, Elaphe guttata a Lampropeltis triangulum sinaloae jsem choval celoročně obě pohlaví pohromadě. Proto je u těchto druhů zaznamenáno pouze pozorované páření. K zimování (jestli se tomu tak dá říkat) všech mých hadů, včetně Lampropeltis getulus californiae, docházelo pouze v prostoru chovných nádrží při teplotě snížené na pokojovou (21 °C) po dobu 8 týdnů. Dokonce i pro Elaphe schrencki to byl dostačující impuls pro plodné páření. Chovná zvířata tohoto druhu jsem získal jako mláďata v roce 1989 od, bohužel dnes již zesnulého, významného chovatele Petra Plískala, který tyto hady množil pravidelně, také bez tvrdého zimování. Tato zvířata jsem choval pouze krátce, proto jsou v tabulce popsány jen čtyři snůšky. U Elaphe guttata, Lampropeltis triangulum sinaloae, Lampropeltis getulus californiae docházelo i ke dvěma snůškám oplozených vajec v roce. V několika případech i bez předchozího páření po první snůšce.

• Lampropeltis getulus californiae

V tomto článku chci poukázat na možnost vysledování poměrně přesného určení termínu snůšky vajec podle ekdyse (viz tabulka). Svlékání u všech uvedených druhů pravidelně v přibližně stejném časovém intervalu předcházela snůškám vajec. U Lampropeltis getulus californiae probíhala ekdyse většinou 13 - 17 dnů před snůškou. U Lamropeltis triangulum sinaloae většinou 8 - 13 dnů. U Elaphe guttata se jedná o 8 - 11 dnů. U tohoto druhu je zajímavé, jak rychle následovala po snůšce opět ekdyse (9 - 12 dnů). Výsledky samice č. 1 Elaphe schrencki jsou sice trochu nevyrovnané, ale jsem přesvědčen, že pouhé čtyři odchovy od dvou samic tohoto druhu jsou málo, aby se dalo poukazovat na určitý pravidelný cyklus. U Elaphe guttata, Lampropeltis get. californiae a Lampropeltis triang. sinaloae se jedná o výsledky vždy pouze jediné chovné samice.

Dle ústního sdělení jiných chovatelů dochází k ekdysím vždy před snůškou i u jiných druhů užovek. Je škoda, že tento signál používají chovatelé pouze pro vlastní potřebu a jen málokdy si vedou přesné písemné záznamy, které by pak byli ochotni publikovat. Pokládám to za chybu, protože porovnání výsledků by přispělo k upřesnění závislosti časových údajů mezi svlekem a snůškou (či porodem) na druhu, jedinci a v neposlední řadě i na rozdílných chovných podmínkách (substrát, teplota, nátěry atd.).

• Lampropeltis triagulum sinaloae

V následujících tabulkách je uvedeno celkem 34 mnou pozorovaných snůšek od čtyř druhů užovek. Počet vajec a líhnutých mláďat neuvádím, protože to není v tomto článku podstatné.

Z výsledků hroznýšovitých bych mohl uveřejnit jako povzbuzující snad jen zkušenost s jednou samicí Epicrates striatus z let 92 a 93, u které proběhla ekdyse v prvém případě 57 a ve druhém 58 dnů před vrhem mláďat. U třetího odchovu tohoto hroznýšovitého hada v roce 99, kdy se však jednalo o jinou samici, proběhla ekdyse pouhých 8 dní před vrhem. Je totiž možné, jak jsem již naznačil, že cyklus svlek- snůška/porod může být u každé samice zcela individuální. Každopádně pouze ze tří docílených odchovů nelze vyvozovat závěry. Bohužel ani u jiných druhů se mi ještě nepodařilo dospět k potřebnému množství srovnávacích odchovů. Budu tudíž rád, když tento článek vzbudí odezvu v uveřejnění výsledků i u jiných chovatelů.