Elaphe bairdi
Tato krásná užovka bývala uváděna jako poddruh Elaphe obsoleta. Dnes je vyčleněna jako samostatný druh. Je pojmenována podle Spencera Fullertona Bai...
Tato krásná užovka bývala uváděna jako poddruh Elaphe obsoleta. Dnes je vyčleněna jako samostatný druh. Je pojmenována podle Spencera Fullertona Bairda, zooologa působícího během 19. století ve Smithsonian Institution.
Délka dospělých Elaphe bairdi bývá mezi 120 až 150 cm a zcela výjimečně i 180 cm. Mláďata se líhnou 28 až 33 cm dlouhá. Druh je charakterizován 25–27 řadami dorsálních štítků, počet ventrálií je mezi 237 až 263. Samci mívají 92–103 subkaudálií, samice 85–95. Anální štítek je dělený. Všechny štítky na těle jsou pouze mírně kýlnaté.
V přírodě se tento had páří během května a června. Za několik týdnů nato snáší samice obvykle 6 až 12 vajec, ze kterých se líhnou mláďata za 60–75 dní v závislosti na teplotě.
Dospělé užovky v přírodě loví malé savce, ještěry a ptáky. Mláďata v přírodě pravděpodobně preferují ještěrky, ale v terarijních chovech bez problému přijímají holá myšata již po prvním svleku.
Forma z Texasu se vyznačuje šedohnědou až stříbrně perleťovou základní barvou těla, se čtyřmi tmavšími podélnými pruhy. Oba hřbetní pruhy jsou výraznější než boční. Okraje štítků na bocích jsou červené, oranžové nebo růžové. Břicho je žluté nebo oranžové.
Mexická forma bývá po celém těle více oranžová, s méně zřetelnými pruhy. K tomuto zbarvení kontrastuje šedá hlava. Perleťové zabarvení chybí. Zajímavé je, že zbarvení mláďat obou forem je zcela odlišné od zbarvení adultů, skvrnité. Toto skvrnění v náznacích zůstává i u dospělých jedinců, zvláště v přední části těla mezi podélnými pruhy.
Obě zvířata jsem nejprve z karanténních důvodů umístil odděleně do plastových boxů. Byla poměrně nervózní a silně chřestila ocasy nejen při manipulaci s nimi, ale i při přiblížení se k jejich dočasné ubikaci. Velmi dobře, až hltavě, přijímala živá mláďata myší a mastomyší.
Počátkem února 2004 jsem hady odzimoval, vrátil je do jejich terária a postupně převedl na bývalou teplotu. Asi po deseti dnech začaly užovky opět přijímat potravu. První náznaky, že samec má o samici zájem, jsem pozoroval již v polovině března, když jí několikrát po teráriu prohnal. Vlastní páření jsem zaznamenal třikrát a to 28. 3., 2. 4. a 10. 4. Samotná kopulace trvala asi 10 minut. Samec si samici přitlačil hlavou a po celou dobu se na ní silně vlnil. Koncem dubna již bylo na samici vidět, že je plná. Přestala přijímat potravu a často si vyhřívala zadní část těla. V tuto dobu jsem od ní odebral samce. 3. května se samice svlékla a tak jsem jí připravil snůškový box. 14. 5. snesla 5 vajec o velikosti cca 5×2 cm.
Délka dospělých Elaphe bairdi bývá mezi 120 až 150 cm a zcela výjimečně i 180 cm. Mláďata se líhnou 28 až 33 cm dlouhá. Druh je charakterizován 25–27 řadami dorsálních štítků, počet ventrálií je mezi 237 až 263. Samci mívají 92–103 subkaudálií, samice 85–95. Anální štítek je dělený. Všechny štítky na těle jsou pouze mírně kýlnaté.
• březí samice si vyhřívá zadní část těla
V přírodě se tento had páří během května a června. Za několik týdnů nato snáší samice obvykle 6 až 12 vajec, ze kterých se líhnou mláďata za 60–75 dní v závislosti na teplotě.
Dospělé užovky v přírodě loví malé savce, ještěry a ptáky. Mláďata v přírodě pravděpodobně preferují ještěrky, ale v terarijních chovech bez problému přijímají holá myšata již po prvním svleku.
• chovný samec má na krku pozůstatky juvenilní kresby
Forma z Texasu se vyznačuje šedohnědou až stříbrně perleťovou základní barvou těla, se čtyřmi tmavšími podélnými pruhy. Oba hřbetní pruhy jsou výraznější než boční. Okraje štítků na bocích jsou červené, oranžové nebo růžové. Břicho je žluté nebo oranžové.
Mexická forma bývá po celém těle více oranžová, s méně zřetelnými pruhy. K tomuto zbarvení kontrastuje šedá hlava. Perleťové zabarvení chybí. Zajímavé je, že zbarvení mláďat obou forem je zcela odlišné od zbarvení adultů, skvrnité. Toto skvrnění v náznacích zůstává i u dospělých jedinců, zvláště v přední části těla mezi podélnými pruhy.
• Elaphe bairdi s perleťovým leskem
Obě zvířata jsem nejprve z karanténních důvodů umístil odděleně do plastových boxů. Byla poměrně nervózní a silně chřestila ocasy nejen při manipulaci s nimi, ale i při přiblížení se k jejich dočasné ubikaci. Velmi dobře, až hltavě, přijímala živá mláďata myší a mastomyší.
• chovná samice v detailu
Počátkem února 2004 jsem hady odzimoval, vrátil je do jejich terária a postupně převedl na bývalou teplotu. Asi po deseti dnech začaly užovky opět přijímat potravu. První náznaky, že samec má o samici zájem, jsem pozoroval již v polovině března, když jí několikrát po teráriu prohnal. Vlastní páření jsem zaznamenal třikrát a to 28. 3., 2. 4. a 10. 4. Samotná kopulace trvala asi 10 minut. Samec si samici přitlačil hlavou a po celou dobu se na ní silně vlnil. Koncem dubna již bylo na samici vidět, že je plná. Přestala přijímat potravu a často si vyhřívala zadní část těla. V tuto dobu jsem od ní odebral samce. 3. května se samice svlékla a tak jsem jí připravil snůškový box. 14. 5. snesla 5 vajec o velikosti cca 5×2 cm.
• mládě Elaphe bairdi ve stáří 8 měsíců
Literatura:
Stazsko and Walls: Rat snakes: A Hobbyist s Guide to Elaphe and Kin 1994 T. F. H. Inc.
Baelett and Barlett: Corn Snake and Other Rat Snake, Barrons 1996
Autor textu: Václav Chadima
Autor fotografií zdroj: Václav Chadima
Ohodnotťe tento článek:
Celkové hodnocení (0x):