Vyhřeznutí hemipenisu, a nebo kloaky

hekate napsal(a):
Ahoj, mám s tím teda nulový zkušenosti, ale když už hemipenis jednou vyleze, tak by se to podle mě dalo řešit náplastí nelepenou přes kloaku (alespoň do druhýho dne, aby to nebránilo vyprazdňování). Ale jak řikam, nemám s tím zkušenosti. Terka

S tímto problémem jsem se setkal dvakrát.Poprvé předloni u samce Oedura monilis,který po páření nezatáhnul hemipenis a než jsem si toho ráno všimnul,byl hemipenis již zaschlý a zhruba do 10 dnů odpadnul.Stejná situace se opakovala o pár měsíců později se stejným výsledkem.Samce jsem pak věnoval do teraristického kroužku.Samec i s jedním hemipenisem pářil perfektně a vejce byly 100% oplozené.Letos mám stejný problém u Chondrodactylus angulifer.Proč mají někdy samci po páření zatáhnout hemipenisy opravdu netuším.

kladno napsal(a):
V poslední době, jakoby přibylo případů vyhřezlých hemipenisů nebo kloaky. Já mám v současnosti tedy štěstí, a tento problém se jaksi vyhýbá mojim zvířatům. Ale před lety se mi po odzimování Vipera wagneri stalo, že samci vyhřeznul hemipenis; a předloni (2005) mi po odpáření samice zůstal vyhřezlý jeden hemipenis u samce Lampropeltis triangulum campbelli. V prvém případě jsem o samce wagnerky přišel. Tam došlo k poranění hemipenisu s následnou infekcí v tak rychlém sledu, že jsem se divil jak rychle exnul.Samci L.t.c. se mi podařilo vyhřezlý hemipenis opatrně silnější sondou ,,nastrkat" zpět. Při samotném zákroku jsem z hemipenisu odstranil nečistoty a ošetřil (potřel)jen slabým roztokem hypermanganu.Po té jsem ho umístil do hygienicky čisté plastové nádrže. Druhý den se sice vyhřeznutí opakovalo, ale již jen částečné. Opět jsem hemipenis ošetřil slabým roztokem hypermanganu a nastrkal zpět. Třetí den se vyhřeznutí neopakovalo.Do dnes je tento samec OK. ZAJÍMAJÍ MI HLAVNĚ OSOBNÍ NÁZORY CHOVATELŮ PROČ SI MYSLEJÍ, ŽE K TOMU DOCHÁZÍ. Dá se tomu nějak předcházet??? U tý vágnerky došlo k vyhřeznutí hemipenisu hned několik dnů po odzimování, kdy byl samec ještě oddělen od samice, takže zde nemůže být žádná souvislost s možným pářením.S vyhřeznutím kloaky zatím nemám žádnou zkušenost. Existuje něco (nějaký podnět) co předchází vyhřeznutí (kloaky nebo hemipenisu),a co by se dalo vysledovat??? Já si myslím, že jo. Ale proto by bylo nutný shromaždit a porovnat jednotlivé případy. Předem díky

Ahoj,
dle vlastního pozorování se domnívám, že jde o typické postižení zvířat chovaných v zajetí. Dle mého názoru se jedná o svalovou atrofii způsobenou několika faktory. Zvířata držená v zajetí oproti zvířatům v přírodě trpí sníženou hybností, která zbůsobuje ochabnutí všech svalstev, včetně svalů které ovládají pohlavní ústrojí. Nevhodná je také jednostranná strava a překrmování. Další příčinou výhřezů jsou patologické změny na orgánech díky infekcím a zánětům. V zajetí lze u zvířat těmto poruchám jen těžko předcházet.

mana napsal(a):
S tímto problémem jsem se setkal dvakrát.Poprvé předloni u samce Oedura monilis,který po páření nezatáhnul hemipenis a než jsem si toho ráno všimnul,byl hemipenis již zaschlý a zhruba do 10 dnů odpadnul.Stejná situace se opakovala o pár měsíců později se stejným výsledkem.Samce jsem pak věnoval do teraristického kroužku.Samec i s jedním hemipenisem pářil perfektně a vejce byly 100% oplozené.Letos mám stejný problém u Chondrodactylus angulifer.Proč mají někdy samci po páření zatáhnout hemipenisy opravdu netuším.

U mých zvířat se mi to ještě nestalo, ale měl jsem u sebe jeden případ vyhřeznutí kloaky. Kamarád mi přivezl samici Boa constrictor ve strašném stavu, kdy měl had v sobě velké množství stvrdlého trusu a na sobě nesvlečenou pokožku. Uprostřed těla měl zlomenou páteř a tím pádem i omezenou hybnost zadní části těla. Toto způsobila osoba, která měla hada "na hlídání", ne můj kamarád. Bylo to mládě asi 8 - 10 měsíců staré. Po koupeli ve vlažné vodě se začal vyprazdňovat, ale díky tlaku ve střevech, který zapříčinil ztvrdlý trus, se dostala ven i kloaka. Naštěstí to bylo zrovna ve vodě, takže se na ní nic nenalepilo. Opatrně jsem ji opláchl čistou vodou a pomocí sondy dostal zpět. Protože kloaka stále vylézala ven, tak jsem řitní otvor přelepil náplastí, jak už zde někdo zmiňoval. Po třech dnech jsem náplast odstranil a vše se zdálo v pořádku. Po dvou dnech se ale vyhřeznutí znovu opakovalo, takže jsem celý postup opakoval znovu. Nebylo to ale nic platné, protože po odstranění náplasti kloaka vždy maximálně do dvou dnů opět vylezla. Nakonec to skončilo infekcí a smrtí hada. Bohužel toto je špatný konec, ale budiž ponaučením pro chovatele, kteří chtějí odjet na dovolenou a nechají své mazlíčky hlídat někým, kdo v oboru nemá absolutně žádné znalosti.

© acanthos napsal(a):
Ahoj,
dle vlastního pozorování se domnívám, že jde o typické postižení zvířat chovaných v zajetí. Dle mého názoru se jedná o svalovou atrofii způsobenou několika faktory. Zvířata držená v zajetí oproti zvířatům v přírodě trpí sníženou hybností, která zbůsobuje ochabnutí všech svalstev, včetně svalů které ovládají pohlavní ústrojí. Nevhodná je také jednostranná strava a překrmování. Další příčinou výhřezů jsou patologické změny na orgánech díky infekcím a zánětům. V zajetí lze u zvířat těmto poruchám jen těžko předcházet.

Souhlasím z částí acanthosovi odpovědi a tou je možnost vyhřeznutí kvůli nepřirozené, nevhodné případně jednostranné dietě nebo z možností vyhřeznutí z důvodu zdravotního poškození (infekce, mechanické poškození ap.) trávicího a vylučovacího ústrojí. To ochabnutí svalů mi přijde trošku přitažené za vlasy, ale může být také následkem zhoršeného zdravotního stavu.

krokodyl napsal(a):
Souhlasím z částí acanthosovi odpovědi a tou je možnost vyhřeznutí kvůli nepřirozené, nevhodné případně jednostranné dietě nebo z možností vyhřeznutí z důvodu zdravotního poškození (infekce, mechanické poškození ap.) trávicího a vylučovacího ústrojí. To ochabnutí svalů mi přijde trošku přitažené za vlasy, ale může být také následkem zhoršeného zdravotního stavu.

Ahoj.Když jsem tak zpátky hledal, tak první zmíňku o vyhřeznutí kloaky jsem (v naší literatuře) našel v článku p.Ivana Reháka v časopise AT z roku 1981 o chovu hada Elaphe triaspis. To byl ale asi ojedinělý případ. Já chovám hady od roku 1984, a mám pocit, že případy vyhřeznutí jsou až teprve v posledních letech stále častějším problémem. Co se týká vyhřeznutí kloaky: Jako jedním z důvodů uvádíš ,,jednostranou stravu". Co jsem vysledoval u svých Python regius a Morelia viridis, tak tyto druhy odkládají trus né vždy po každém nakrmení a tím bych řekl, že dochází alespoň k částečný zácpě. Pokud má na tom zácpa, alespoň nějaký podíl, pak by museli mít k vyhřeznutí kloaky z hadů větší sklon hroznýšovití, než třeba užovky. U užovek, co si pamatuji jsem zácpu sledoval jen při onemocnění - amébové dyzenterii.U oněch chondropythonů,i regiusek by asi pomohlo zkrmovat, alespoň občas nějaké ty kuřata atd. I když já nemám moc rád sr...u kterou po zkrmení kuřat hadi obvykle dostanou. Každopádně jen hlodavci nejsou pro tyto hady až tak moc přirozenou potravou. Někteří chovatelé jsou přesvědčeny, že rizika zácpy se zvyššují i nizkou vzdušnou vlhkostí v teráriu. Asi viděno v souvislosti s osvědčeným způsobem vyprázdňování hada - ve vlažné vodě.To ale opravdu nevím.

kladno napsal(a):
Ahoj.Když jsem tak zpátky hledal, tak první zmíňku o vyhřeznutí kloaky jsem (v naší literatuře) našel v článku p.Ivana Reháka v časopise AT z roku 1981 o chovu hada Elaphe triaspis. To byl ale asi ojedinělý případ. Já chovám hady od roku 1984, a mám pocit, že případy vyhřeznutí jsou až teprve v posledních letech stále častějším problémem. Co se týká vyhřeznutí kloaky: Jako jedním z důvodů uvádíš ,,jednostranou stravu". Co jsem vysledoval u svých Python regius a Morelia viridis, tak tyto druhy odkládají trus né vždy po každém nakrmení a tím bych řekl, že dochází alespoň k částečný zácpě. Pokud má na tom zácpa, alespoň nějaký podíl, pak by museli mít k vyhřeznutí kloaky z hadů větší sklon hroznýšovití, než třeba užovky. U užovek, co si pamatuji jsem zácpu sledoval jen při onemocnění - amébové dyzenterii.U oněch chondropythonů,i regiusek by asi pomohlo zkrmovat, alespoň občas nějaké ty kuřata atd. I když já nemám moc rád sr...u kterou po zkrmení kuřat hadi obvykle dostanou. Každopádně jen hlodavci nejsou pro tyto hady až tak moc přirozenou potravou. Někteří chovatelé jsou přesvědčeny, že rizika zácpy se zvyššují i nizkou vzdušnou vlhkostí v teráriu. Asi viděno v souvislosti s osvědčeným způsobem vyprázdňování hada - ve vlažné vodě.To ale opravdu nevím.

Moje zkušenosti s tímto problémem jsou omezeny na jeden případ (naštěstí), kdy mi asi před čtvrt rokem vyhřezl hemipenis u ciliáta. Možná by bylo přesnější, že právě po páření nebyl samec schopen jej zatáhnout. Jelikož vmasírování se ani opakovaně nedařilo, po třech dnech jsem gekona zavezl k veterináři, který hemipenis chirurgicky odstranil.

krokodyl napsal(a):
Souhlasím z částí acanthosovi odpovědi a tou je možnost vyhřeznutí kvůli nepřirozené, nevhodné případně jednostranné dietě nebo z možností vyhřeznutí z důvodu zdravotního poškození (infekce, mechanické poškození ap.) trávicího a vylučovacího ústrojí. To ochabnutí svalů mi přijde trošku přitažené za vlasy, ale může být také následkem zhoršeného zdravotního stavu.

Jaký názor máte na vyhřeznutí hemipenisu??? Teď jsem koukl zpětně do debat na této moderované diskuzi a obdobný problém jako já u wagnerky měl v roce 2005 i Rockviper u aspisek. Akorát, že u mne proběhlo k vyhřeznutí bez přítomnosti samice. On zde popisuje, že zůstali vyhřezlé hemipenisy na jaře po odzimování a odpáření samic u druhu Vipera aspis u jeho obou samců naráz. Tady mi nějak nesedí shrnutí na obecné podmínky zdravotního stavu. Nemůže zde být nějaká souvyslost třeba se zimováním???

arutha napsal(a):
Moje zkušenosti s tímto problémem jsou omezeny na jeden případ (naštěstí), kdy mi asi před čtvrt rokem vyhřezl hemipenis u ciliáta. Možná by bylo přesnější, že právě po páření nebyl samec schopen jej zatáhnout. Jelikož vmasírování se ani opakovaně nedařilo, po třech dnech jsem gekona zavezl k veterináři, který hemipenis chirurgicky odstranil.

Pro arutha.Každý je rád když takovým to problémům se vyhýbá. V jednom z předchozích příspěvků bylo uvedeno, že u Oedur došlo k zaschnutí a odpadnutí hemipenisu bez veterináře. U toho ciliáta by to asi nemohlo takhle proběhnout. Vzhledem k velikosti těchto zvířat by asi hrozila infekce.Druhý hemipenis zůstal funkční???

kladno napsal(a):
Jaký názor máte na vyhřeznutí hemipenisu??? Teď jsem koukl zpětně do debat na této moderované diskuzi a obdobný problém jako já u wagnerky měl v roce 2005 i Rockviper u aspisek. Akorát, že u mne proběhlo k vyhřeznutí bez přítomnosti samice. On zde popisuje, že zůstali vyhřezlé hemipenisy na jaře po odzimování a odpáření samic u druhu Vipera aspis u jeho obou samců naráz. Tady mi nějak nesedí shrnutí na obecné podmínky zdravotního stavu. Nemůže zde být nějaká souvyslost třeba se zimováním???

PS:Omlouvám se: Teď jsem si všimnul, že jsem ve slově souvislost napsal tvrdé Y. Úplně to bije do očí!!!

kladno napsal(a):
Pro arutha.Každý je rád když takovým to problémům se vyhýbá. V jednom z předchozích příspěvků bylo uvedeno, že u Oedur došlo k zaschnutí a odpadnutí hemipenisu bez veterináře. U toho ciliáta by to asi nemohlo takhle proběhnout. Vzhledem k velikosti těchto zvířat by asi hrozila infekce.Druhý hemipenis zůstal funkční???

pro Vlaďka: toho samce mám stále bokem, jelikož předtím jsem měl ve velkém teráriu dva samce a jednu samici (holt z potenciální samice byl nakonec samec) a vzhledem k velikosti a členitosti terária to fungovalo. Pářil jen ten vyhřeznutý. Když jsem ho ale po ukončení karantény/léčení dal zpátky, začali se napadat, tudíž jsem ho zase oddělil. Už mám pro něj samici, takže teď až skončím období klidu tak se uvidí, jestli je funkční. Věřím, že bude.

Jinak ten hemipenis musel pryč, přes veškerou mou snahu se začal po těch třech dnech "kazit" tak jsem nic neriskoval. Byl jsem s ním u MvDr. Hnízda a ten to posoudil stejně.

kladno napsal(a):
Jaký názor máte na vyhřeznutí hemipenisu??? Teď jsem koukl zpětně do debat na této moderované diskuzi a obdobný problém jako já u wagnerky měl v roce 2005 i Rockviper u aspisek. Akorát, že u mne proběhlo k vyhřeznutí bez přítomnosti samice. On zde popisuje, že zůstali vyhřezlé hemipenisy na jaře po odzimování a odpáření samic u druhu Vipera aspis u jeho obou samců naráz. Tady mi nějak nesedí shrnutí na obecné podmínky zdravotního stavu. Nemůže zde být nějaká souvyslost třeba se zimováním???

To Vlaďěk,
tak trochu nechápu proč nechceš věřit, že výhřeznutí jakéhokoliv orgánu není závislé na zdravotním stavu :-) To tedy je přeci jasné, že to je závislé a to zejména. Hlavní příčinou většiny takovýchto onemocnění je vždy zdravotní stav. Zdravotní stav, jako např. schopnost organismu se bránit infekci a podobně. Takže výhřez kloaky zdánlivě vypadající jako akutní selhání, může mít a také většinou má příčinu v nějakém dlouhodobějším problému, který u zvířete nemusí být na první pohled patrný. To že zvířata zavřená v našich "klecích" nemají dostatek pohybu, ztrácejí imunitu nedostatkem UV, špatným přísunem všech potřebných látek, díky jednostranné stravě, tloustnou nadbytkem stravy a pak nejsou schopny se bránit infekci nebo tato schopnost je redukována je snad jasné. A nechci tu slyšet odpovědi typu: " Vždyť moje zvíře má přeci vše". Tak to není pravda, tvoje zvíře hlavně nežije ve svém přirozeném biotopu a tak o ideálních podmínkách v zajetí nemůže být řeč. "Ideální" podmínky se můžou jen zdát, ale většinou to ideální podmínky nejsou. Už vidím, jak se za pár dní objeví na diskuzi příspěvek: "Pomoc!!! moje samice chameleona jemenského má vyhřezlou kloaku po snůšce vajec, co mám dělat?" Odpověď bude: "Zajdi s ní k veterináři ať jí utratí". Ale to, že samice zadržovala snůšku, protože neměla vhodné kladiště, následně dostala zánět vejcovodů, který jí pak vyhřezl to už se většinou nikdo nedozví. Za spoustou nemocí našich zvířat si můžeme my chovatelé sami.

kladno napsal(a):
PS:Omlouvám se: Teď jsem si všimnul, že jsem ve slově souvislost napsal tvrdé Y. Úplně to bije do očí!!!

Jistěže to má souvislost se zimováním, podchlazený organismus se hůře brání infekci, která snadno propukne naplno po odzimování.

© acanthos napsal(a):
To Vlaďěk,
tak trochu nechápu proč nechceš věřit, že výhřeznutí jakéhokoliv orgánu není závislé na zdravotním stavu :-) To tedy je přeci jasné, že to je závislé a to zejména. Hlavní příčinou většiny takovýchto onemocnění je vždy zdravotní stav. Zdravotní stav, jako např. schopnost organismu se bránit infekci a podobně. Takže výhřez kloaky zdánlivě vypadající jako akutní selhání, může mít a také většinou má příčinu v nějakém dlouhodobějším problému, který u zvířete nemusí být na první pohled patrný. To že zvířata zavřená v našich "klecích" nemají dostatek pohybu, ztrácejí imunitu nedostatkem UV, špatným přísunem všech potřebných látek, díky jednostranné stravě, tloustnou nadbytkem stravy a pak nejsou schopny se bránit infekci nebo tato schopnost je redukována je snad jasné. A nechci tu slyšet odpovědi typu: " Vždyť moje zvíře má přeci vše". Tak to není pravda, tvoje zvíře hlavně nežije ve svém přirozeném biotopu a tak o ideálních podmínkách v zajetí nemůže být řeč. "Ideální" podmínky se můžou jen zdát, ale většinou to ideální podmínky nejsou. Už vidím, jak se za pár dní objeví na diskuzi příspěvek: "Pomoc!!! moje samice chameleona jemenského má vyhřezlou kloaku po snůšce vajec, co mám dělat?" Odpověď bude: "Zajdi s ní k veterináři ať jí utratí". Ale to, že samice zadržovala snůšku, protože neměla vhodné kladiště, následně dostala zánět vejcovodů, který jí pak vyhřezl to už se většinou nikdo nedozví. Za spoustou nemocí našich zvířat si můžeme my chovatelé sami.

Chápu, argumenty který zde uvádíš. Možná jsem se špatně vyjádřil: Já věřím, že je možný, že je to nějaký odraz zdravotního stavu, ale takhle řečeno mi to přijde jako strašně zjednodušené.Příliš v obecné rovině.Já si totiž opravdu myslím, že je možný při podrobném porovnání jednotlivých případů vysledovat společné znaky které tomu mohou předcházet. Problém je totiž v tom, že většinou každému komu se to stalo, se to stalo jen v ojedinělých případech. Takže v podstatě nemáme možnost porovnání. Jinak nechci zde rozpoutávat zase nějaké vášnivé přenice, tak jak je tu obvyklé.Já nejsem ten který je přesvědčen, že má v teráriu idealní podmínky. Jsem ale přesvědčen, že ideální podmínky nemají zvířata ani v přírodě. Pokud by někdo chtěl, posuzovat co jsou a nejsou ideální podmínky, musel by mít nějaké měřítko. Dle čeho hodnotit. Nemám ani přestavu co by tím měřítkem mělo být. I v přírodě jsou nuceny zvířata přispůsobovat se drsným klimatickým i jiným změnám. Nakonec mnohdy jsou to změny takového rázu, že likvidují i celé populace.Je možné, že plazy mají problémy s vyhřeznutím kloaky, nebo hemipenisu i v přírodě. Akorát o tom nic nevíme. Dle mého názoru je jen zajímavé; že případů vyhřeznutí těchto orgánů v teráriích spíše přibývá.Alespoň proti období před 10-ti a více let zpátky. Nebo tomu tak není???

kladno napsal(a):
Chápu, argumenty který zde uvádíš. Možná jsem se špatně vyjádřil: Já věřím, že je možný, že je to nějaký odraz zdravotního stavu, ale takhle řečeno mi to přijde jako strašně zjednodušené.Příliš v obecné rovině.Já si totiž opravdu myslím, že je možný při podrobném porovnání jednotlivých případů vysledovat společné znaky které tomu mohou předcházet. Problém je totiž v tom, že většinou každému komu se to stalo, se to stalo jen v ojedinělých případech. Takže v podstatě nemáme možnost porovnání. Jinak nechci zde rozpoutávat zase nějaké vášnivé přenice, tak jak je tu obvyklé.Já nejsem ten který je přesvědčen, že má v teráriu idealní podmínky. Jsem ale přesvědčen, že ideální podmínky nemají zvířata ani v přírodě. Pokud by někdo chtěl, posuzovat co jsou a nejsou ideální podmínky, musel by mít nějaké měřítko. Dle čeho hodnotit. Nemám ani přestavu co by tím měřítkem mělo být. I v přírodě jsou nuceny zvířata přispůsobovat se drsným klimatickým i jiným změnám. Nakonec mnohdy jsou to změny takového rázu, že likvidují i celé populace.Je možné, že plazy mají problémy s vyhřeznutím kloaky, nebo hemipenisu i v přírodě. Akorát o tom nic nevíme. Dle mého názoru je jen zajímavé; že případů vyhřeznutí těchto orgánů v teráriích spíše přibývá.Alespoň proti období před 10-ti a více let zpátky. Nebo tomu tak není???

To Vladěk,
zjednodušeně jsem to napsal, ale zas tak jednoché to není, zejména odhalení špatného zdravotního stavu zvířete. Většinou viditelné příznaky onemocnění jsou až poslední stádia. Samozřejmě, že lze vysledovat na zvířatech jisté společné znaky, které nemoci předcházejí. Zas až tak ojedinělé případy vyhřeznutí některého orgánu kloakou nejsou. Je to poměrně časté postižení. Nedá se říci, že v minulosti se tak dělo ojediněle a nyní častěji. Pokud se o tom v minulosti nepsalo, je to spíše tím, že v minulosti nemělo tolik chovatelů přístup k internetu. Z ústních sdělení však vím, že se tak dělo. K těm ideálním podmínkám bych napsal, že jediným měřítkem je právě přirozený biotop zvířete, který lze označit za 100% ideál stav a podmínky v teráriu pak k tomuto ideálu přirovnávat, např. 30% ideálního stavu přirozeného biotopu. Přirozeným ideálním biotopem myslím samozřejmě ten se stabilní populací zvířat a né ten, kde se populační stavy zvířat z nějakého důvodu a't už zásehem člověka, či jiným zmenšují. Samozřejmě, že výhřezy orgánů se dějí i v přírodě, ale domnívám se že procentuelně k populaci v menším měřítku, než u zvířat v zajetí. Navíc v přírodě to znamená pro zvíře téměř jistou smrt, v zajetí dokážeme ještě některým zvířatům pomoci a tyto zvířata opět připouštíme do chovu, tím můžeme toto postižení posunout až na genetickou úroveň a šířit toto geometrickou řadou, což bude mít samozřejmě neblahý vliv.

© acanthos napsal(a):
To Vladěk,
zjednodušeně jsem to napsal, ale zas tak jednoché to není, zejména odhalení špatného zdravotního stavu zvířete. Většinou viditelné příznaky onemocnění jsou až poslední stádia. Samozřejmě, že lze vysledovat na zvířatech jisté společné znaky, které nemoci předcházejí. Zas až tak ojedinělé případy vyhřeznutí některého orgánu kloakou nejsou. Je to poměrně časté postižení. Nedá se říci, že v minulosti se tak dělo ojediněle a nyní častěji. Pokud se o tom v minulosti nepsalo, je to spíše tím, že v minulosti nemělo tolik chovatelů přístup k internetu. Z ústních sdělení však vím, že se tak dělo. K těm ideálním podmínkám bych napsal, že jediným měřítkem je právě přirozený biotop zvířete, který lze označit za 100% ideál stav a podmínky v teráriu pak k tomuto ideálu přirovnávat, např. 30% ideálního stavu přirozeného biotopu. Přirozeným ideálním biotopem myslím samozřejmě ten se stabilní populací zvířat a né ten, kde se populační stavy zvířat z nějakého důvodu a't už zásehem člověka, či jiným zmenšují. Samozřejmě, že výhřezy orgánů se dějí i v přírodě, ale domnívám se že procentuelně k populaci v menším měřítku, než u zvířat v zajetí. Navíc v přírodě to znamená pro zvíře téměř jistou smrt, v zajetí dokážeme ještě některým zvířatům pomoci a tyto zvířata opět připouštíme do chovu, tím můžeme toto postižení posunout až na genetickou úroveň a šířit toto geometrickou řadou, což bude mít samozřejmě neblahý vliv.

Já si myslím, že srovnávat podmínky v přírodě a v teráriu je nesouměřitelný. Označit některý přirozený biotop jako 100% idealního stavu je docela odvážný. Už jenom označit tu kterou lokalitu za idealní je problém.Já si totiž myslím, že mnohdy je příroda nevypočitatelná a sama o sobě k daným populacím dokáže být někdy až nepřiměřeně tvrdá. Dle mého názoru, jde na to hledět také z druhé strany. Není vyloučeno, že zvířata jsou v přírodě nucena se neustále přizpůsobovat klimatickým podmínkám a improvizovat. Přeci to, že některý druh v dané lokalitě přežívá,ještě nemusí znamenat, že zde má i ideální podmínky. A snažit se podmínky dle tohoto idealu přizpůsobovat do terária může být úplně zcestný. Především; pohled lidí na zvířata v přírodě je zaměřován obvykle na celou populaci.Zdravotní stav se zde neposuzuje dle jednotlivých zvířat, ale dle celé populace. Přirozenou selekcí jsou zde pak slabší jedinci odstraňovány. To- jako teraristé občas uznáváme, že je pro populaci dobré. Ale v teráriu je pohled obvykle z-úžen na jednotlivé zvíře, a v tom je onen problém.Když už se nějaké zvíře dostane v prvopočátku z přírody do našich terárií, nenecháme zde zapůsobit přírodu a přirozenou selekci, ale s pomocí veterinářů udržujeme při životě i třeba slabší jedince. Tady se to ještě možná dá obhájit, nějakým stresem, dehydratací a narušením střevní rovnováhy.To, že veterináři pak zasahují do života plazů v teráriu po jejich celý život, je už ale neobhajitelný. Dle mého názoru se snažíme chovné podmínky v teráriích srovnávat s přírodníma pouze když se nám to hodí.Ale, kvalitu chovných podmínek v terariích posuzujem (na rozdíl od zvířat v přírodě) - častěji dle dožitého věku jednotlivce, počtu odchovů atd. A v tomhle ohledu chovatele kupodivu často přírodu i předčí.Možná nemáme v teráriích idealně geneticky příbuzensky uspořádány chovy. To by bylo určitě ideální pro populaci. Ale z hlediska jednotlivého zvířete (což je obvykle i nejdůležitější hledisko chovatele) - zvířata v zajetí se dožívají vyššího věku. To už je dnes dostatečně prokázáno.
PS: Když to tak zpětně pročítám, celá tahle debata je plácání do h...n. Srovnáváme nesrovnovatelný.

kladno napsal(a):
V poslední době, jakoby přibylo případů vyhřezlých hemipenisů nebo kloaky. Já mám v současnosti tedy štěstí, a tento problém se jaksi vyhýbá mojim zvířatům. Ale před lety se mi po odzimování Vipera wagneri stalo, že samci vyhřeznul hemipenis; a předloni (2005) mi po odpáření samice zůstal vyhřezlý jeden hemipenis u samce Lampropeltis triangulum campbelli. V prvém případě jsem o samce wagnerky přišel. Tam došlo k poranění hemipenisu s následnou infekcí v tak rychlém sledu, že jsem se divil jak rychle exnul.Samci L.t.c. se mi podařilo vyhřezlý hemipenis opatrně silnější sondou ,,nastrkat" zpět. Při samotném zákroku jsem z hemipenisu odstranil nečistoty a ošetřil (potřel)jen slabým roztokem hypermanganu.Po té jsem ho umístil do hygienicky čisté plastové nádrže. Druhý den se sice vyhřeznutí opakovalo, ale již jen částečné. Opět jsem hemipenis ošetřil slabým roztokem hypermanganu a nastrkal zpět. Třetí den se vyhřeznutí neopakovalo.Do dnes je tento samec OK. ZAJÍMAJÍ MI HLAVNĚ OSOBNÍ NÁZORY CHOVATELŮ PROČ SI MYSLEJÍ, ŽE K TOMU DOCHÁZÍ. Dá se tomu nějak předcházet??? U tý vágnerky došlo k vyhřeznutí hemipenisu hned několik dnů po odzimování, kdy byl samec ještě oddělen od samice, takže zde nemůže být žádná souvislost s možným pářením.S vyhřeznutím kloaky zatím nemám žádnou zkušenost. Existuje něco (nějaký podnět) co předchází vyhřeznutí (kloaky nebo hemipenisu),a co by se dalo vysledovat??? Já si myslím, že jo. Ale proto by bylo nutný shromaždit a porovnat jednotlivé případy. Předem díky

... zdravím,myslím že nemá souvislost vyhřeznutí hemipenisů s vyhřeznutím kloaky,chci tím říct že příčiny mohou být uplně jiné důvody. S vyhřeznutím hemipenisů nemám skušenost(samovolném) ale stalo se po páření a po aplikaci vlážné koupele a očištění nečistot se vše zdárně vyřešilo. Jiná věc je vyhřeznutí kloáky,viděl jsem u několika zvířat a většinou se jednalo o dlouhodobě nevhodné
podmínky chovu(např.sucho,chladno) a s toho neuspokojivý zdravotní stav(podvýživa)
,ale taky jsem to viděl u mláďat kde se jednalo o vrozené(?) vady.špatná inkubace vajec?vysoké teploty?příbuzenská plemenitba?

k abel napsal(a):
... zdravím,myslím že nemá souvislost vyhřeznutí hemipenisů s vyhřeznutím kloaky,chci tím říct že příčiny mohou být uplně jiné důvody. S vyhřeznutím hemipenisů nemám skušenost(samovolném) ale stalo se po páření a po aplikaci vlážné koupele a očištění nečistot se vše zdárně vyřešilo. Jiná věc je vyhřeznutí kloáky,viděl jsem u několika zvířat a většinou se jednalo o dlouhodobě nevhodné
podmínky chovu(např.sucho,chladno) a s toho neuspokojivý zdravotní stav(podvýživa)
,ale taky jsem to viděl u mláďat kde se jednalo o vrozené(?) vady.špatná inkubace vajec?vysoké teploty?příbuzenská plemenitba?

U těch mláďat to není vrozené, nechci mluvit o nevhodných podmínkách, ale dříve se mi několikrát u mláďat stávalo, že jim vyhřezla kloaka. Vždy to bylo u zvířat, která jsem si dal stranou, že si je ponechám dál do chovu....po vrácení kloaky zpět atd. jsem se uklidnil a už jsem je dál krmil normálně. Dnes je tomu přesně naopak, zvířata která si ponechávám jsou po roce většinou mnohem menší a "hubená", než jejich sourozenci v chovech kolegů.

knizek napsal(a):
U těch mláďat to není vrozené, nechci mluvit o nevhodných podmínkách, ale dříve se mi několikrát u mláďat stávalo, že jim vyhřezla kloaka. Vždy to bylo u zvířat, která jsem si dal stranou, že si je ponechám dál do chovu....po vrácení kloaky zpět atd. jsem se uklidnil a už jsem je dál krmil normálně. Dnes je tomu přesně naopak, zvířata která si ponechávám jsou po roce většinou mnohem menší a "hubená", než jejich sourozenci v chovech kolegů.

To Knížek. Zdravím. Tady máš na mysli problém s vyhřeznutím kloaky u mláďat chondropythonů??? Myslím si, že u těchto zvířat je to opravdu z důvodu nízké vlhkosti v teráriích. V článku,,Indonesií po stopách chondropythonů" v časopise Terarista (2001) popisuje autor (Jiří Trávníček) oblast výskytu těchto zvířat jako; ,,tropickou prádelnu, kde je ve dne v noci 30°C, a 100% vlhkost celoročně". Do čehož máme v teráriích asi opravdu hodně daleko. Vždy když jsem pozoroval vyprázdňování chonroušů (tady mám už na mysli víc jak roční zvířata), tak mi úplně mrazilo, jak si při tom povysunují kloaku.Která se tedy alespoň u mne vždy zatím vrátila zpátky.Tady si myslím, že je to způsobeno onou močovinou, která u těchto zvířat občas jakoby zatvrdne a způsobí dočasnou zácpu. To vše si myslím je důsledek nízké vzdušné vlhkosti, a použití tvrdé vody. V této souvislosti se tě chci zeptat; upravuješ chondropythonům nějak vodu???Díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To Knížek. Zdravím. Tady máš na mysli problém s vyhřeznutím kloaky u mláďat chondropythonů??? Myslím si, že u těchto zvířat je to opravdu z důvodu nízké vlhkosti v teráriích. V článku,,Indonesií po stopách chondropythonů" v časopise Terarista (2001) popisuje autor (Jiří Trávníček) oblast výskytu těchto zvířat jako; ,,tropickou prádelnu, kde je ve dne v noci 30°C, a 100% vlhkost celoročně". Do čehož máme v teráriích asi opravdu hodně daleko. Vždy když jsem pozoroval vyprázdňování chonroušů (tady mám už na mysli víc jak roční zvířata), tak mi úplně mrazilo, jak si při tom povysunují kloaku.Která se tedy alespoň u mne vždy zatím vrátila zpátky.Tady si myslím, že je to způsobeno onou močovinou, která u těchto zvířat občas jakoby zatvrdne a způsobí dočasnou zácpu. To vše si myslím je důsledek nízké vzdušné vlhkosti, a použití tvrdé vody. V této souvislosti se tě chci zeptat; upravuješ chondropythonům nějak vodu???Díky

PS: Teď koukám, že se mi povedlo sem dát příspěvek bez přihlášení? To jsem si myslel, že není na moderce možný.Jde vám to někomu taky???

kladno napsal(a):
PS: Teď koukám, že se mi povedlo sem dát příspěvek bez přihlášení? To jsem si myslel, že není na moderce možný.Jde vám to někomu taky???

Nejde. Ale co jsem chtěl. Pokud jde o tu vlhkost, tak bych to asi možná vyřešil silnější vrstvou štěrku na dně, který bych zalil vodou, aby se v teráriu držela dostatečná vlhkost. Bude to sice dost náročné na údržbu a čistotu, ale asi by se to i vyplatilo. Co se týče měkké vody, tak tu používam pro žabky, ale na hady rosim normální vodovodní. Vodu nestříkam přímo na hady, ale jen na terárko. Jinak na pití je taky vodovodní. Co se té vody týče, tak máme asi výhodu my, co jsme dělali nějaký ten čásek akvaristiku a pak přešli na tera. Díky dlouholetému chovu diskusů mám zmáknuté všechny zdroje měkké vody v místě bydliště, takže potom není problém vzít auto a dojet tam. Voda se dá docela dobře uchovat, aby byla čistá a nekazila se, takže není problém. Možná by stálo za pokus dávat hadům měkkou vodu k pití, jestli by to nějak ovlivnilo jejich kondici a zdravotní stav.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To Knížek. Zdravím. Tady máš na mysli problém s vyhřeznutím kloaky u mláďat chondropythonů??? Myslím si, že u těchto zvířat je to opravdu z důvodu nízké vlhkosti v teráriích. V článku,,Indonesií po stopách chondropythonů" v časopise Terarista (2001) popisuje autor (Jiří Trávníček) oblast výskytu těchto zvířat jako; ,,tropickou prádelnu, kde je ve dne v noci 30°C, a 100% vlhkost celoročně". Do čehož máme v teráriích asi opravdu hodně daleko. Vždy když jsem pozoroval vyprázdňování chonroušů (tady mám už na mysli víc jak roční zvířata), tak mi úplně mrazilo, jak si při tom povysunují kloaku.Která se tedy alespoň u mne vždy zatím vrátila zpátky.Tady si myslím, že je to způsobeno onou močovinou, která u těchto zvířat občas jakoby zatvrdne a způsobí dočasnou zácpu. To vše si myslím je důsledek nízké vzdušné vlhkosti, a použití tvrdé vody. V této souvislosti se tě chci zeptat; upravuješ chondropythonům nějak vodu???Díky

Nemám na mysli jen u chondropythonů a ani nemám na mysli vyhřeznutí kloaky díky nízké vlhkosti. Měl na mysli tyto problémy díky nadměrnému příjmu potravy, zvláště u zkrmování potkaních holat a medvědů se to stává a vlhkost v tomo případě nehraje žádnou roli. V teráriích mohu nastavit vlhkost třeba na 100% (viz. zde:
ultrazvukový zvlhčovač) tak, že by tam kvůli mlze nebylo ani vidět, ale i to by bylo jedno. Jinak vím jak vypadá klima v mlžném lese, byl jsem tam několikrát.
Vodu dávám vodovodní, pouze převařenou.

knizek napsal(a):
Nemám na mysli jen u chondropythonů a ani nemám na mysli vyhřeznutí kloaky díky nízké vlhkosti. Měl na mysli tyto problémy díky nadměrnému příjmu potravy, zvláště u zkrmování potkaních holat a medvědů se to stává a vlhkost v tomo případě nehraje žádnou roli. V teráriích mohu nastavit vlhkost třeba na 100% (viz. zde:
ultrazvukový zvlhčovač) tak, že by tam kvůli mlze nebylo ani vidět, ale i to by bylo jedno. Jinak vím jak vypadá klima v mlžném lese, byl jsem tam několikrát.
Vodu dávám vodovodní, pouze převařenou.

Vidím, že si onikám.

knizek napsal(a):
Vidím, že si onikám.

Myslím, že překrmování a následné velké množství trusu, často (následkem neúplně vhodného typu stravy) nevhodné konzistence, může mít za následek vyhřeznutí kloaky. Stejně tak se na vyhřeznutí kloaky může podílet u samic horší zdravotní stav, nevyzrálost nebo problematická velikost nebo tvar vajec (což vlastně souvisí se zdr. stavem). Vyhřeznutí penisu bych ani vyhřeznutím nenazýval, spíš neschopností zatáhnout je, protože samci občas hemipenisy normálně vysunují, akorát někdy dojde k něčemu, co způsobí, že už ho nedokáží zasunout zpět. Podráždění substrátem apod. Příčin může být zřejmě víc a někdy je nesnadné pravou příčinu vysledovat. Nevím jaké máte zkušenosti, ale zdá se mi, že u hemipenisů (na rozdíl od kloaky) nebývá běžná recidiva. Což by napovídalo tomu, že to nebývá problém způsobený zdravotním stavem.

krokodyl napsal(a):
Myslím, že překrmování a následné velké množství trusu, často (následkem neúplně vhodného typu stravy) nevhodné konzistence, může mít za následek vyhřeznutí kloaky. Stejně tak se na vyhřeznutí kloaky může podílet u samic horší zdravotní stav, nevyzrálost nebo problematická velikost nebo tvar vajec (což vlastně souvisí se zdr. stavem). Vyhřeznutí penisu bych ani vyhřeznutím nenazýval, spíš neschopností zatáhnout je, protože samci občas hemipenisy normálně vysunují, akorát někdy dojde k něčemu, co způsobí, že už ho nedokáží zasunout zpět. Podráždění substrátem apod. Příčin může být zřejmě víc a někdy je nesnadné pravou příčinu vysledovat. Nevím jaké máte zkušenosti, ale zdá se mi, že u hemipenisů (na rozdíl od kloaky) nebývá běžná recidiva. Což by napovídalo tomu, že to nebývá problém způsobený zdravotním stavem.

Zdravím. Jak tak sleduji debatu zpět, stále se zde používá slovního výrazu; ...,,zvířata v horším zdravotním stavu ". Stále dost dobře nechápu, co jsou zvířata v horším zdravotním stavu. Jsou tím myšleny onemocnění které chovatel ještě neodhalil? Nebo zvířata s nějakým způsobem oslabenou imunitou?..třeba po nemoci, nebo u samic po snůšce vajec? Já zvířata hodnotím v teráriích jen jako zdravá, a nebo nemocná.Ještě před lety byla stomatitida, a při následném vdechnutí hlenů - bakteriologická infekce dýchacích cest téměř vždy pro hada smrtelnou záležitostí.Když by se toto onemocnění nenazvalo pravým jménem - pneumonie. A nehledal cílený a účelný způsob léčby na konkrétní onemocnění, asi by dodnes na toto onemocnění hadi v teráriích zbytečně umírali. S odůvodněním, že exnul na celkově špatný zdravotní stav. Doufám, že tu hned někoho nevyprovokuji tímto (možná hloupím dotazem) k nějakým osobním útokům.Ale štve mi, že za slovní obrat ,,celkově špatný zdravotní stav " se dá schovat cokoli.

kladno napsal(a):
Zdravím. Jak tak sleduji debatu zpět, stále se zde používá slovního výrazu; ...,,zvířata v horším zdravotním stavu ". Stále dost dobře nechápu, co jsou zvířata v horším zdravotním stavu. Jsou tím myšleny onemocnění které chovatel ještě neodhalil? Nebo zvířata s nějakým způsobem oslabenou imunitou?..třeba po nemoci, nebo u samic po snůšce vajec? Já zvířata hodnotím v teráriích jen jako zdravá, a nebo nemocná.Ještě před lety byla stomatitida, a při následném vdechnutí hlenů - bakteriologická infekce dýchacích cest téměř vždy pro hada smrtelnou záležitostí.Když by se toto onemocnění nenazvalo pravým jménem - pneumonie. A nehledal cílený a účelný způsob léčby na konkrétní onemocnění, asi by dodnes na toto onemocnění hadi v teráriích zbytečně umírali. S odůvodněním, že exnul na celkově špatný zdravotní stav. Doufám, že tu hned někoho nevyprovokuji tímto (možná hloupím dotazem) k nějakým osobním útokům.Ale štve mi, že za slovní obrat ,,celkově špatný zdravotní stav " se dá schovat cokoli.

Přesně tak to je myšleno, skrytá (na pohled nepoznatelná) vada nebo nemoc (třeba jen v počátcích nebo ne závažná) a nebo celkově oslabený jedinec (po zimování, po březosti a porodu/kladení, mírný nedostatek některých vitamínů nebo stopových prvků, stresovaný jedinec atd.). Vizuálně může jedinec vypadat v pořádku, ale nemusí být.

kladno napsal(a):
Zdravím. Jak tak sleduji debatu zpět, stále se zde používá slovního výrazu; ...,,zvířata v horším zdravotním stavu ". Stále dost dobře nechápu, co jsou zvířata v horším zdravotním stavu. Jsou tím myšleny onemocnění které chovatel ještě neodhalil? Nebo zvířata s nějakým způsobem oslabenou imunitou?..třeba po nemoci, nebo u samic po snůšce vajec? Já zvířata hodnotím v teráriích jen jako zdravá, a nebo nemocná.Ještě před lety byla stomatitida, a při následném vdechnutí hlenů - bakteriologická infekce dýchacích cest téměř vždy pro hada smrtelnou záležitostí.Když by se toto onemocnění nenazvalo pravým jménem - pneumonie. A nehledal cílený a účelný způsob léčby na konkrétní onemocnění, asi by dodnes na toto onemocnění hadi v teráriích zbytečně umírali. S odůvodněním, že exnul na celkově špatný zdravotní stav. Doufám, že tu hned někoho nevyprovokuji tímto (možná hloupím dotazem) k nějakým osobním útokům.Ale štve mi, že za slovní obrat ,,celkově špatný zdravotní stav " se dá schovat cokoli.

... myslím,že jsem ten výraz použil já,přitom jsem měl na mysli některá ze zvířat,které mi občas přinesli začínající teraristé,s prosbou o radu či pomoc,a na zvířatech bylo vidět,že nebyla ve vhodných podmínkách.Mně se to stalo snad jen jednou,a to kdysi když jsem si z burzy přivezl NZ Boaedon fuliginosus,proto jsem také zmínil ty mláďata.

k abel napsal(a):
... myslím,že jsem ten výraz použil já,přitom jsem měl na mysli některá ze zvířat,které mi občas přinesli začínající teraristé,s prosbou o radu či pomoc,a na zvířatech bylo vidět,že nebyla ve vhodných podmínkách.Mně se to stalo snad jen jednou,a to kdysi když jsem si z burzy přivezl NZ Boaedon fuliginosus,proto jsem také zmínil ty mláďata.

...tak jsem si přečet svůj příspěvek,a já to nenapsal,ale v podstatě něco podobného,sorry.No škoda jen,že sem občas nezabloudí nějakej veterinář...
třeba by jsme se konečně dočkali nějaké fundováné odpovědi.

Zdravim, trochu ozivim diskusiu. Mam doma asi mesiac samca uzovky a dnes som spozoroval ze z kloaky mu trcia male konce hemipenisu, bohuzial uz vyschle. Pri dotyku odpadli. bolo to ale iba par milimetrov, ale predpokladam, ze samec uz je deformovany, neplodny. zaujimave je ze pred par dnami pri kontrole bolo vsetko ok aj to ze trcali iba tie kusky. stalo sa vam to niekomu?