Dobrý den. Známý bude od pondělí dlouhodobě hospitalizován a dostala se nám do rukou jeho 1,5 roku stará želva mapová (samec). Jelikož o želvách VŮBEC nic nevíme a řešíme to akutně, prosím Vás o souhr informací. Od typu želvária, filtrace, vody až po krmení. Na internetu jsme hledali, ale pro neznalce je to naráz docela guláš.. nyní je v terarku asi 80x40x30 (dxšxv) jen se žárovkou na výhřevném místě a topným tělesem ve vodě. Vody je tam cca 8-10 cm.. Navíc želvárium protíká a budeme pořizovat nové včetně vybavení.. MOC PROSÍM o jakékoliv rady a připomínky.
tak předně u 1,5 roku starého želvátka nikdo pohlaví nepozná
ale to není podstatné
ty rozměry co máte jsou zatím dostatečné, budete-li krmit mimo terko stačí pak odsát ekrementy do kyble cca 1x za týden a ani filtr netřeba,prostě dle potřeby
pak pro dospelce akva alespoň 120 x 50 x 50 , osvětlení nad souší (výhřev na cca 35 C) a nejlepší je venkovní filtr
to podstatné je - možnost vyhřátí a správné krmení, na různé "suché vymoženosti" co se vám budou snažit vnutit ve zverákách zapomeňte,
a krmte mimino teď ob den do sytosti (co zbaští tak do 1/2 hod) dospělou stačí jednou za 4 - 5 dní
1)Ryby SLADKOVODNÍ (ne mořské)
by měli tvořit hlavní složku potravy. V ideálním případě by to měli být přiměřeně velké ryby podávané vcelku včetně kostí a vnitřností. Lze je koupit jako nástrahy v prodejnách pro rybáře, bo načeřínkovat
2) Žížaly
Dají se také koupit v nástrahách pro rybáře. Žížaly lze i chovat.Třá v dřevěné bedně s vrstvou vlhké zahradní zeminy. Krmíme je rostlinnými zbytky.
3)Šneci + slimáci
Ke krmení se hodí druhy s ulitou i bez ní, suchozemští i vodní.
Dají se snadno sehnat malé achatiny (lidi už ani nevědí co s nima)
4) Patentky
Jsou výborným krmivem obzvlášť pro mláďata. Dají se koupit v akvaristice buď živé nebo mražené.
5) Rostliny
S tím jak želvy dospívají, začínají vyhledávat víc rostlinné potravy. Některé z želv rostlinnou potravu zcela odmítají.
- vodní rostliny (douška, okřehek, růžkatec),
- suchozemské rostliny (ptačinec, smetanka, jetel, jahodník).
teď v zimě si můžete udělat i želatinovou směs např.
http://turtles.of.the.world.sweb.cz/vyziva/zelatina.htm
Ještě moc prosím o pár rad..Tak nakonec máme akvatera 100x40x40 s hloubkou vody cca 10-15, aby když se opře, dosáhla na hladinu (je-li to tak správně?). Máme filtraci, má jet nonstop nebo stačí jen přes den? Žárovky máme jednu UVA/UVB a druhou výhřevnou, jak dlouho přes den by měly svítit? Jaké topítko by podle Vás bylo vhodné? A ještě dotaz, jestli stačí odstátá voda nebo jsme viděli jakéhosi "želvíka" do vody na úpravu ph? (vitamíny ke krmení koupené máme).
filtrace nonstop, svícení v létě +12hod, v zimě 8 - 10
když budete krmit jak jsem vám napsal , tak žádné "extrabuřty" ze zveráku nepotřebujete
pokud má na výhřevu + 35°C, tak se vypořádá i s vodou "pokojové teploty"
je-li ve chladnější místnosti, tak vodu vyhřát max do 25°c
ph želvy nezajímá
Jen doplním, není nutné, aby želva dosáhla na dno. Graptemys, Chrysemys, Trachemys a Pseudemys jsou už od mala výborní plavci, takže hloubka vody může být podstatně větší. Já mám hloubku co dovolí akvárium (45cm), želva má alespoň víc prostoru k pohybu.
https://www.instagram.com/picta_dorsalis/
U některých semiakvatických želv je ovšem nizká hladina vhodná
D_H
napsal(a):
Jen doplním, není nutné, aby želva dosáhla na dno. Graptemys, Chrysemys, Trachemys a Pseudemys jsou už od mala výborní plavci, takže hloubka vody může být podstatně větší. Já mám hloubku co dovolí akvárium (45cm), želva má alespoň víc prostoru k pohybu.
https://www.instagram.com/picta_dorsalis/
U některých semiakvatických želv je ovšem nizká hladina vhodná
Děkuji, načerpáme insiraci :)
No třeba u želv chrysemys to záleží na tom o jaký poddruh jde. Chrysemys picta picta, picta marginata, picta belli chovat lze celoročně v jezírku se zimováním ve sklepě nebo v lednici, protože teploty v jejich domovině jsou podobné jako u nás. Chrysemys picta dorsalis je jižní poddruh, tam se doporučuje ji nechávat venku jen v letních měsících.
U mapovek je to podobné, záleží o jakou mapovku jde, graptemysek je celá řada
chovat lze celoročně v jezírku se zimováním ve sklepě nebo v lednici,
myslel-li jste to ale tak, nechat je v jezírku trvale, tak tyto pokusy většinou nedopadnou dobře...
to už nádrž musí mít řádné parametry, hloubka nezámrzná (cca 1,2m)
objem vody min 1 m3 na "kilo" chovanců (želv či ryb), vhodnou skladbu dna atd...
čili např. jen na trio 1,2 T.s.e. už jsou to min 4 - 5 m3...
jinak samozřejmě pobyt venku od jara do zimy je pro ně to nej
Právě že mě šlo o to je mít v jezírku po celý rok, tudíž i v zimě, tak jako se dají chovat želvy Trachemys scripta elegans a trachemys scripta scripta, ty jsem tak několik let choval a chovám, hloubka jezírka 130l objem cca 4500l, ty se však legálně rozmnožovat nesmějí, proto se ptám na náhradní druh, nebo druhy, které by se dali chovat v identických podmínkách.
Mapovky jsou obecně citlivější než trachemys, co jsem pročítal stránky množitelů v Německu, nikdo si neriskne nechat je v jezírku zimovat. Teď nevím jestli mám nejnovější informace, ale mám za to, že Trachemysky se nesmí dovážet ze zemí mimo EU, ale chovatelé v EU pokud je už mají, je mohou množit a prodávat v rámci EU. Alespoň v Německu to tak je. Tak jsem sehnal moji Chrysemys picta dorsalis, na tu se také vztahuje zákaz importu protože jde o invazní druh.
lupus4
napsal(a):
chovat lze celoročně v jezírku se zimováním ve sklepě nebo v lednici,
myslel-li jste to ale tak, nechat je v jezírku trvale, tak tyto pokusy většinou nedopadnou dobře...
to už nádrž musí mít řádné parametry, hloubka nezámrzná (cca 1,2m)
objem vody min 1 m3 na "kilo" chovanců (želv či ryb), vhodnou skladbu dna atd...
čili např. jen na trio 1,2 T.s.e. už jsou to min 4 - 5 m3...
jinak samozřejmě pobyt venku od jara do zimy je pro ně to nej
Přesně tak. Ještě bych doplnil, že ani to nemusí znamenat bezpečné zimování, zejména pro samce T.s.e.. Baví mě, jak je všude uváděna jako tvrdý a odolný druh, který zasypává celý svět, což nerozporuji v jižních zemích s příhodným klimatem a o tropech nemluvě, realita třeba u nás je naprosto jiná. Zimovat v přírodě zvládají po letech pouze samice a to ještě některé. Dobře je to vidět na různých lokalitách, kde bývalo těchto želv ne vysazeno, ale vyhozeno více a po deseti letech tam není ani jedno. Pokud něco vůbec zbyde, vždy samice. On chov v jezírku, s kontrolou, kvalitním krmením, bez rizik spojených nebo hodně omezených oproti přírodním podmínkám (špatné zimy – nemusí jít paradoxně jen o tvrdé zimy, predace, zimování zesláblých zvířat mimo kondici atp.) a zimováním ve sklepě je něco jiného. Aktuální přístup k těmto želvám mě mrzí – začínala s nimi většina teraristů a řada z nich jsou dnes želvaři. Jak snadno mnozí z nich převzali hon na čarodějnice, přestože dříve se jednalo o jejich milované členy rodiny, kteří nyní doplácejí na idiocii a přístup lidí, kteří chovateli nikdy nebyli. Invazivita v ČR je víc než diskutabilní a nemístná, jelikož toto zvíře se u nás nikdy neadaptovalo na to, aby zde mohlo tvořit životaschopné populace, nemá jak působit jakékoliv škody (ty smyšlené opakované dokola o vyžírání pulců a rybek připomínají sto let staré zprávy o škodlivosti našich natrixek rybářům) a nekonkuruje tu ničemu a nikomu (E.orbicularis tu v současnosti nežije mimo vypuštěných zvířat všemožného genofondu celé Evropy a která jsou na tom naprosto stejně jako T.s.e. stran původnosti a škodlivosti a chce-li to někdo vést ad absurdum tak i veterinárního).
Dnes se tedy jedná o nenáviděná zvířata, ze dne na den zakázaná a tabu. Bezmyšlenkovitě a bez zhodnocení lokálních podmínek. Dost dobře by postačilo dát je do citesu s registračními listy (konečně - vystavení listů, byrokracie a úřad by si přišel taky na své). O odpovídající majitele by se postarala už cena odchovaných mláďat, protože odchov T.s.e. není a nikdy nebyl u nás ani v Evropě nikterak masový, naopak. Řadu tropických druhů množíme s daleko větším úspěchem a pravidelně. Paradoxem je že v jejich domovině jim zvoní hrana..
Takže ty zprávy o množení želv nádherných v přírodě a o tom jak zamoří české rybníky je jen lživá mediální kampaň? Ani bych se tomu nedivil ...
To zařazení mezi invazivní druhy u Trachemys scripta by se dalo ještě pochopit, protože něktreré jsou schopné tady přežít zimu. Proč jsou tam ale zařazeny želvy které mají problém při teplotě pod 15°C a zimu nemají šanci přežít moc nechápu (viz picta dorsalis)
Ano pokud vím není zatím jediný doloženy důkaz o tom že by se v našich podmínkách dokázala vajíčka inkubovat, jelikož potřebuji průměrnou vyšší teplotu než tady panuje a i když některá léta bývají teplá, pořád to nestačí na stálou určitou teplotu v poměrně dlouhém období, která je k inkubaci vajec nutná, i kdyby se tak stalo, mladé želvy by měli problém přežít první, druhou i třetí zimu, v jezírku je celoročně chovám až právě od třetího nebo čtvrtého roku života, přežívají i samci, alespoň já mám takové zkušenosti. EU výslovně zakazuje jakýkoli obchod a množení vypsaných druhů ze seznamu, který EU vydala, patří mezi ně i tyto želvy, nesmí se tedy prodávat chovné kusy ani množit. Proto jsem pomyslel nad nějakou jinou alternativou jiného druhu, který má podobné podmínky, ale bohužel asi trachemys scripta byla v tomto směru výjimečná
No z těch vhodných mě napadá jedině Emys orbicularis. U nás jsem ji prodávat neviděl, ale v evropě je dost chovatelů, kteří ji množí. Cena bývá kolem 30-50Eur za mimino.
Inzerce třeba tady https://www.terraristik.com/tb/list_classifieds.php
D_H
napsal(a):
Takže ty zprávy o množení želv nádherných v přírodě a o tom jak zamoří české rybníky je jen lživá mediální kampaň? Ani bych se tomu nedivil ...
To zařazení mezi invazivní druhy u Trachemys scripta by se dalo ještě pochopit, protože něktreré jsou schopné tady přežít zimu. Proč jsou tam ale zařazeny želvy které mají problém při teplotě pod 15°C a zimu nemají šanci přežít moc nechápu (viz picta dorsalis)
Pokud má mít zařazení mezi invazivní druhy opodstatnění, mělo by se opírat o skutečnost. A tou není přežití byť desítek kusů po dobu "dožití", což je dost irelevantní, protože neexistují důkazy o tom, že by se tu dlouhodobě po třeba 20let udržela nějaká populace až na jednotlivce, kteří se navíc nemnoží. Zimu u nás přežije řadu zvířat, přesto to neznamená, že se jedná o zvířata, která by tu mohla dlouhodobě přežívat. Picta tam je zařazená z toho důvodu, že některé formy žijí ještě severněji tak proč je tam nevrznout, co kdyby.
Luboš Jedlinský
napsal(a):
Ano pokud vím není zatím jediný doloženy důkaz o tom že by se v našich podmínkách dokázala vajíčka inkubovat, jelikož potřebuji průměrnou vyšší teplotu než tady panuje a i když některá léta bývají teplá, pořád to nestačí na stálou určitou teplotu v poměrně dlouhém období, která je k inkubaci vajec nutná, i kdyby se tak stalo, mladé želvy by měli problém přežít první, druhou i třetí zimu, v jezírku je celoročně chovám až právě od třetího nebo čtvrtého roku života, přežívají i samci, alespoň já mám takové zkušenosti. EU výslovně zakazuje jakýkoli obchod a množení vypsaných druhů ze seznamu, který EU vydala, patří mezi ně i tyto želvy, nesmí se tedy prodávat chovné kusy ani množit. Proto jsem pomyslel nad nějakou jinou alternativou jiného druhu, který má podobné podmínky, ale bohužel asi trachemys scripta byla v tomto směru výjimečná
Ano. Navíc se tu zapomíná i na fakt, že na přežití populace je třeba oboje pohlaví. Vzhledem k tomu, že u nich teploty ovlivňují jak líhnutí vůbec, tak pohlaví, je dost reálné i to, že by se líhla i v příznivých letech pouze zvířata jediného pohlaví (samců). To ostatně potvrzuje i případ vylíhnutých mládat z donesených vajec od údajně odchycené (nalezené) samice z přírody (při konstatní teplotě tuším okolo 25C se vylíhli samí samci).
Pestrost mláďat taky hraje v jejich neprospěch. U nás nejsou zarostlé vodní nádrže, kde se pestrá mláďata script a jim podobných snadno ztratí predátorům z očí. Z toho profitují naopak mláďata orbicularek, která jsou černá se skvrnami a jsou daleko hůře zjistitelná. Malá eleganska mlátí do očí. To s přežitím samců jsem uváděl proto, že jejich odolnost nebo schopnost je z nějakého důvodu horší. Zatímco v péči člověka dovedeme ohlídat, jakmile má zvíře opuchlé oči, je pokousané, trpí na plísně, navíc ho dotujeme potravou, v přírodě ale i větších hůře kontrolovaných nádržích se na přírodu bez rizika spolehnout nelze.
Luboš Jedlinský
napsal(a):
V létě je pán nabízel tady na faune i z doklady, jenže pro chov je potřeba povolení, a i odchovy musejí být na papírech, tak že poměrně dost práce, a nakonec kromě tohoto jediného prodejce jsem je u nás prodávat neviděl
Pokud mají vystavené Osvědčení pro jedince odchovaného v lidské péči (dříve Osvědčení o vzetí do evidence jedince odchovaného v přímé péči člověka), není třeba žádné povolení.
Ještě se zeptám, import určitých druhů je tedy zakázán po celé EU, ale rozmnožování chovateli uvnitř EU je povoleno. Viz chovatelé v Německu, Itálii, Holandsku, kteří se živí množením chrysemys, graptemys, trachemys a pseudemys a pochybuji že by to dělali, kdyby to bylo nelegální. U nás je tedy zakázáno i to množení želv, které se sem dostaly před zákazem, popř. pochází z odchovů uvnitř EU? Měl jsem za to, že by ty pravidla měly být v souladu se směrnicemi EU, když jsme její součástí.
D_H
napsal(a):
Ještě se zeptám, import určitých druhů je tedy zakázán po celé EU, ale rozmnožování chovateli uvnitř EU je povoleno. Viz chovatelé v Německu, Itálii, Holandsku, kteří se živí množením chrysemys, graptemys, trachemys a pseudemys a pochybuji že by to dělali, kdyby to bylo nelegální. U nás je tedy zakázáno i to množení želv, které se sem dostaly před zákazem, popř. pochází z odchovů uvnitř EU? Měl jsem za to, že by ty pravidla měly být v souladu se směrnicemi EU, když jsme její součástí.
Pokud je mi známo, tak u nás platí pro vyjmenované druhy zákaz prodeje, rozmnožování, byla nějaká doporučení nechovat pohlaví dohromady a podobné pitomosti aniž se zohledňuje třeba sociální chování v rámci skupin atp. Logicky vzato druhy, co tam uvedeny nejsou, což jsou zmíněné chrysemys, pseudemys, graptemys se množit i nabízet dál mohou. Prostě ty, jichž se to netýká. Státy EU si to mohly upravit k pohledu svému, v tom slova smyslu, že mohly nějaký navržený seznam invazivních druhů obohatit. My jsme v lecsčem papežštější než papež, takže vím, že třeba papouškáři bojovali proti zavedení některých druhů mezi invazivní právě z důvodu jednak hojného chovu, za druhé u nás zmíněné druhy nepáchají žádnou škodu, přestože jsou zaznamenáváni jako občas ulétlí (tak jako diskutované želvy), zatímco třeba v Itálii škodu páchají a zabírají hnízdí místa tamním druhům (na rozdíl od těch želv, které tu nemají čemu škodit). A také se tam po jednáních nedostali. Jestli se za želvy neorodovalo proto, že to nikoho nezajímalo, nebo se nadále věří v to, že zde budeme mít vysazená zvířata e.orbicularis z jiných populací ve víře, že jde o zvířata podobného typu jako tu žila ? (Slovensko, Maďarsko) nevím. Z mého pohledu to význam nemá, protože byť jde o dobrou myšlenku, nemáme zvířata, která by byla původního genofondu a ať se vysadí cokoliv, totožné to nebude. Když připustím, že by to prošlo a bylo schváleno, nevím, jak chce někdo zařídit budoucnost těchto vysazenců stran genofondu, protože aktuálně u nás žijící orbicularky jsou všemožného původu od bulharských, rumunských, italských až po ukrajinské. Ohledně dodržování a nedodržování – když vezmu jak se zde naše úřady nedohodnou, resp. město od města řeší přístup k chovu právě e. orbicularis (totéž ale platí i pro z.longissimus) naprosto jinak (zatímco jedni fungují na základě shora zmíněného osvědčení, další trvají na výjimkách a povolení, která přitom nejsou třeba a zbytečně zatěžují jak úřady, tak odrazují potenciální zájemce o chov), nevím co čekat od toho co, se dodržuje v rámci EU a vůbec co je „správné“. Je legrační, že zatímco na stehlíka nebo čížka již normálně dostanete osvědčení, na bahenky vás někdo nutí žádat o získání povolení. Jak stehlíci a čížci, tak bahenky (ale i ještěrky obecné, zelené, živorodé, slepýši, kuňky, mloci skvrnití atp.) se v Evropě přitom chovají masově a v různých formách a u řady i v mutacích. U bahenek je to zajímavější ještě o to víc, že výjimka na chov platila v minulosti pro druhy, které prokazatelně u nás měly žijící populace, což defacto odpadlo po oddělení se Slovenskem, kdy jsme přišli o původní zbytkovou populaci orbicularek a v ČR mimo dvou míst, kde žijí populace vysazené z jiných lokalit původního výskytu, se nevyskytují žádné (myšleno původní).
Zákaz dovozu t.s. do EU mi byl nedávno vysvětlen má důvod naprosto jiný a s ochranou nesouvisí.
A jaký je ten důvod zákazu dovozu t.s.?
Podle mě jeden z mála pozitivních důsledků zákazu importu t.s. je to, že zmizely ze zverimexů, kde byly k dostání za pár korun. To byl důvod, že si želvu pořizovali bez rozmyslu lidé, kteří si o tomto druhu nic dopředu nezjistili a pak se divili, že se jim 2kg želva nevejde do 60l akvária. Co jsem se ale díval, tak je nahradily pseudemysky, které jsou ještě podstatně větší. Jak bylo uvedeno výše, tak by možná stačilo, aby pořizovací cena byla 1000-1500 Kč a množství lidí co si želvy pořídí a pak je různě pohazují v přírodě, by podstatně ubylo.
D_H
napsal(a):
A jaký je ten důvod zákazu dovozu t.s.?
Podle mě jeden z mála pozitivních důsledků zákazu importu t.s. je to, že zmizely ze zverimexů, kde byly k dostání za pár korun. To byl důvod, že si želvu pořizovali bez rozmyslu lidé, kteří si o tomto druhu nic dopředu nezjistili a pak se divili, že se jim 2kg želva nevejde do 60l akvária. Co jsem se ale díval, tak je nahradily pseudemysky, které jsou ještě podstatně větší. Jak bylo uvedeno výše, tak by možná stačilo, aby pořizovací cena byla 1000-1500 Kč a množství lidí co si želvy pořídí a pak je různě pohazují v přírodě, by podstatně ubylo.
Počkat, to jsme si nerozuměli. Vy jste si vážně myslel, že to bylo z důvodu ochrany? Kdepak. Ochranou bylo rozuměno E.orbicularis, za kterou se obecně u nás schovává škodlivost script (podle mnoha pramenů se sem navíc vozila zvířata jiného genofondu již od dob Petra Voka, ale i později jako postní jídlo, nebo dostupné maso za války) jakožto konkurenta potravního, hnízdního (zní to divně:-)).
Jak končily tyto želvy nikoho nezajímalo dříve a ani nyní, kdy se k nim obrací zády i původní chovatelé, kteří s nimi začínali a díky nimž si želvy obecně zamilovali. Připadá mi dnes divné, kdy slyším od těch samých lidí, co je doma piplali, "no jo nádherky, to je mor!!" Přitom nikdo z nich je nedokázal ani rozmnožit. Kolik z nich je může přitom porovnat s emys orbicularis, že papouškují opisované údaje, že jsou scripty agresivnější atd.? Já choval oba aktéry a vím o tom dobře svoje. Z mých zkušeností mohu svědomitě říct, že orbicularky v agresivitě nechávají scripty hodně za sebou.
Zpátky ke kupcům - dnes si takto lidé bez rozmyslu pořizují daleko dražší zvířata a taky to neřeší. Spíš je odrazuje byrokracie - papírování. Testuda ven jen tak někdo nevyhazuje, těch pár nalezených jsou vždy utečenci. Přitom také dnes stojí do těch cca 1500. Ale je tam to papírové ale..
Prodávanými mláďaty script za stovku se populace v přírodě neničila, vše bylo dílem farem, která tato množství odchovávala. Tím to samozřejmě neobhajuji. Dobře zmiňujete, že namísto nich nastoupily P.nelsoni, P.rubriventris, floridany atd.
Ještě bych měl otázku, která se sice týká úplně jiného tématu, ale možná budete vědět odpověď. Z toho co píšete usuzuji, že s želvami máte letité zkušenosti a pohybujete se v okruhu lidí, kteří želvy chovají. Když jsem sháněl pictu dorsalis, tak mě zarazilo, že se u nás chovem severoamerických želv nikdo nezabývá. Nenašel jsem jediného člověka, který by měl v nabídce alespoň jeden z poddruhů chrysemys nebo Malaclemys terrapin u graptemys lze sehnat jen poddruh kohnii nebo ouchita. Graptemys nigrinoda nebo flavimaculata o které jsem měl také zájem nejsou u nás k dostání. Přitom nejde o žádné extrémně vzácné druhy a třeba v rakousku nebo německu je spousta chovatelů, kteří tyto druhy nabízí. Většinou jsou to malé želvy, které jsou vhodné do akvárií a mohl by o ně být zájem. A naopak želvy které jsou poměrně vzácnější, třeba i kriticky ohrožené u nás sehnat jdou. Není tu dostatečná poptávka? Nebo tyto druhy chovatelé hazí do stejného pytle jako trachemys scripta a nejsou pro ně dostatečně zajímavé?
D_H
napsal(a):
Ještě bych měl otázku, která se sice týká úplně jiného tématu, ale možná budete vědět odpověď. Z toho co píšete usuzuji, že s želvami máte letité zkušenosti a pohybujete se v okruhu lidí, kteří želvy chovají. Když jsem sháněl pictu dorsalis, tak mě zarazilo, že se u nás chovem severoamerických želv nikdo nezabývá. Nenašel jsem jediného člověka, který by měl v nabídce alespoň jeden z poddruhů chrysemys nebo Malaclemys terrapin u graptemys lze sehnat jen poddruh kohnii nebo ouchita. Graptemys nigrinoda nebo flavimaculata o které jsem měl také zájem nejsou u nás k dostání. Přitom nejde o žádné extrémně vzácné druhy a třeba v rakousku nebo německu je spousta chovatelů, kteří tyto druhy nabízí. Většinou jsou to malé želvy, které jsou vhodné do akvárií a mohl by o ně být zájem. A naopak želvy které jsou poměrně vzácnější, třeba i kriticky ohrožené u nás sehnat jdou. Není tu dostatečná poptávka? Nebo tyto druhy chovatelé hazí do stejného pytle jako trachemys scripta a nejsou pro ně dostatečně zajímavé?
Picty se u nás nikdy pořádně nechovaly, spíš bych řekl že tu nebyla nabídka. Teď se tu dala zakoupit opakovaně mláďata picta belli a zájem pražádný a přitom stály okolo pětistovky. Diamantky se u nás aspoň co je mi známo chovají, ale odchovy nejsou. To bude asi i hlavní důvod nezájmu o taková zvířata, protože pokud po nich nebrousíte po zahraniční inzerci a netu vůbec, nemáte o ně jak zakopnout. Nikdo se s nimi nechlubí a tak se s nimi potenciální chovatelé asi ani nemají jak setkat blíže. Chrysemysky nevím jaké máte na mysli, graptemysky myslím doplácejí na svou fádnost. Nikdy o ně nebyl zájem jako o trachemysky. Pokud se pídíte po těchto druzích, doporučuji navštívit Hamm, tam je nabídka pestrá a ani tyhle druhy nechybí. Zejména zmiňované diamantky jsou tam k dostání jak pravidelně, tak navíc hned v několika poddruzích. Na podobnost se scriptami dojíždějí čím dál vzácnější Trachemys decussata obou poddruhů.
Neregistrovaný uživatel

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!