Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
10.6.2019 19:55
shina

XXX.XXX.168.7

Ahoj zajímá mě jak je to s partenogenezí v chovu. Samice zabřezla v lednu +/- dosud bylo zatím pět mládat + dvě vejce u kterých k dokončení inkubace nedošlo. Pokud si samice uchovává sperma a bude znovu puštěna se samcem vypudí uchované sperma nebo se nechá napářit a bude to prostě o rychlejší spermii nebo jak to funguje? moc na tohle nemůžu najít kvalitní článek v češtině.

Mě se konkrétně jedná o paroedura picta

10.6.2019 23:33
lupus4

XXX.XXX.205.61

Pletete si pojmy s dojmy.

Partenogeneze je vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou.

Čili se schopností uchovávání spermatu to nemá NIC společného.

11.6.2019 06:41
shina

XXX.XXX.168.7

lupus4 napsal(a):
Pletete si pojmy s dojmy.

Partenogeneze je vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou.

Čili se schopností uchovávání spermatu to nemá NIC společného.

aj ta krajta...asi jsem nedávala při čtení pozor.... :-( nicméně když si odmyslíme muj chybný název jak to ,,uchovávání spermatu" funguje v chovu? samice zatim stále klade vejce s původním samcem

11.6.2019 09:39
bodlinka

XXX.XXX.237.163

si myslím, že tohle nikdo nezkoumá. některé druhy plazů umí uchovat sperma samce roky. to se ví ze zoologických zahrad, když samice kdysi byla se samcem, klidně se rozmnoží i po dlouhé době a není to partenogeneze. ale jak to mají při přepáření... řekla bych, že jako ptáci, výsledek je nepředvídatelný mix potomků obou samců.

Ji.J.

20.6.2019 22:04
Ji.J.

XXX.XXX.76.7

Ono se "to" zkoumá. Nemyslím ale, že výzkum je ve fázi která by se dala považovat za finální. Problém uchování oplození schopného sperma je totiž dost složitý. V neposlední řadě také proto, že jednotlivé druhy (přicházející v úvahu) přistupují k uchování různými, často pozoruhodnými způsoby. Navíc se objevují úvahy o schopnosti "odpovědných orgánů" ovlivnit výběr nejvhodnějších spermií nejen z hlediska genotypu ale také pohlaví.
Zatím se zdá, že holky plazíků jsou nejšikovnější a dokáží hospodařit se svěřeným léta (Terrapene carolina nejméně 4 roky- osobní zkušenost)
Ptačí až šest měsíců (Meleagris gallopavo f. domestica, obyč. krůta- načteno)
Hmyz umí také, ale netuším jak moc.
Pouštět se do popisování "jak", je mimo rámec.

30.6.2019 23:13
nicooo

XXX.XXX.55.3

Mě takhle snášela phelsuma grandis po jednom spáření, bohužel si nesedli, samec musel pryč, ale snášela cca 6-7 snůšek, ale jen po jednom vajíčku (jen první dvě snůšky byly po dvou) a byly z toho jen dvě mláďata. Pak dostala nového samce, mladšího. Přestala snášet a začala až po pár měsících, kdy se poprvé spářili. Spolu zůstali bez problémů a snáší od něj vždy dvě oplozená vajíčka ze kterých jsou mladí. Takže si myslím, že si něco uchovává, když je sama, ale jakmile je v kontaktu s novým samcem, už použije "jeho"

Ji.J.

1.7.2019 00:15
Ji.J.

XXX.XXX.76.90

Váš závěr zní logicky. Sice je tedy hodně statečné spoléhat v přírodě na logiku, ale při představě obtížné cesty plné nástrah než se dostane spermie k vajíčku a vezmu-li v úvahu momentální kondici čerstvých a uschovaných spermií je to fakt pravděpodobné. No a ještě té logice také překáží deklarovaná schopnost samic "vybírat" z vytvořených zásob spermií ty geneticky nejvhodnější. Vaříme ale z vody, tak ať neuvaříme nějakou blbost.
Jen pro zajímavost, fesumy patří do stejné čeledi ke které patří i rody schopné opravdové partenogeneze. Hned z hlavy nevím, mám ale dojem že jsou to nějací gekonci z Turecka.

Přidejte reakci

Přidat smajlík