Rychlé řešení - inkubátor Lucky Reptile Egg O´Bator pro želvy?

Ji.J. napsal(a):
Osobní zkušenost s tímto inkubátorem nemám, ale pokud výrobce garantuje potřebné parametry nevidím, vzhledem k okolnostem důvod k obavám. Jen mě trochu zarazilo, že dáváte do souvislosti snůšku vajíčka s dospělostí u samečka, pokud to tedy není překlep. Takto přímočaře to opravdu nefunguje, dokonce ani u savců včetně člověka. Abych byl přesný, tak zřídka existují případy, že ovulaci spustí pohlavní aktivity samců ale to se želv netýká. I v těchto případech má na samotnou tvorba vajíčka vždy monopol něžné pohlaví a to nemusí kluka ani zahlédnout.Sameček se svou trochou do mlýna přichází až k "hotovému", vlastní oplozenost vejce je zase zcela v jeho režii, takže případná dospělost vašeho borce se ukáže až se snesené vejce začne vyvíjet, dřív určitě ne. Aby se tak stalo a vše dopadlo tak jak má vám moc přeji zejména proto, že "opravdových" T. hermanni hermanni je v chovech jako šafránu.

Děkuji za reakci. Nakonec to bohužel nedopadlo :-( Z časových důvodů, jsem to prostě nezvládla. Vajíčko bylo nakonec jen jedno a kdo ví, zda tedy bylo vůbec oplozené, jak jste psal.. Teď přemýšlím, že bych koupila už hotový inkubátor, ať jsme nachystaní. Jak jste poznal, jsem „chovatel“ začátečník, tak bych raději koupila už něco hotového - ověřeného, ale nikde jsme nenašla nějaké recenze. Koukala jsem na tento typ http://prolihnuti.cz/produkt/lihen-pro-plaz-na-32-vajec/
Jestli máme opravdové T. hermanni hermanni bych také ráda věděla. Každopádně jsme je tak kupovali. V dokladech je jen T. hermanni, ale nevím, zda se tam podruhové označení vlastně píše. Vím, že by měly být o něco menší než T. hermanni boettgeri, žlutější a zespoda černý plastron. Naše želvy jsou všechny stejné a v okolí je nikdo nechová, tak nemám porovnání, budu ráda, jestli se mi k nim vyjádříte. Zda se to dá z fotografií poznat... Případně doplním velikost a věk.. Předem děkuji.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Není zač.
Foto napovídá, že máte opravdu T.h.h. Což je fajn. Pro úřad je bohužel základní údaj tj. Testudo hermanni tak "všeobjímající" že netřeba další upřesnění. Stejné to je i u ostatních druhů želv. Poddruhy asi neexistují či co. Příliš to nechápu, to se mě ale s úřady stává poměrně často.
Nemám nyní příliš času, nicméně pokud máte zájem a vydržíte tak cca týden, mohu vám ukázat foto mých želv pro srovnání.
Teď jen zajímavost. Vajíčka T.h.h. bývají, zejména u mladých samiček štíhlejší či protáhlejší v porovnání s vejci T.h.b., máte-li ještě možnost udělejte si fotku toho vašeho, mrknem na něj.

Ten inkubátor má dobré parametry. Chybí možnost nastavení teploty na denní a noční. To už jsou ale drobnosti které vývoj zárodku neohrozí, snad jen jeho pohlaví.
Akorát že praktickou zkušenost nemám, tyto typy mají omezenou kapacitu.

Aha, tak to je opravdu zvláštní, že se další podruhové rozdělení do dokladů neuvádí, kde jinde by měl být než tam.. Určitě budu ráda za foto Vašich želv, jak budete mít chvilku.
Vajíčko mám vyfotografované pouze v mizerné kvalitě, tak nevím, zda z něj bude něco poznat?
Hm, tak jestli to zas až tolik nevadí, že nejde na inkubátoru nastavit denní a noční teplota, tak vezmu asi ten. Myslím, že budeme hodně rádi, jestli se nám někdy vůbec podaří nějaké želvičky vylíhnou. Kdybyste měl typ na nějaký vhodnější inkubátor, tak budu ráda, ale chápu, že většina chovatelů potřebuje velkokapacitní inkubátory a tyto menší nepoužívají.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Na fotce č.1 jsou 4 vejce od T.h.h., ta s popisem 4HH
na dvou f č. 2 je ta co za to může.
Přestože "naživo" je rozdíl nepřehlédnutelný tak na fotkách to až tak moc nevypadá, zejména u prvních snůšek mladých T.h.b. f. č.3. Takže pro srovnání ještě první snůšky třech samiček T.h.b. f.č.4
Na páté fotce jsou pro srovnání vejce T. marginata.
U T.g. je to podobné, ukázal bych ale nevím zda by se to tady moc nezaplácalo fotkama.
Nejpodobnější vajíčkům T.h.h. jsou vejce M.tornieri

To vaše vejce má trochu neobvyklý tvar ale to je u prvních snůšek běžné.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ještě k tomu líhnutí. Rozhodně neztrácejte víru v dobrý výsledek, je to překvapivě jednoduché. Pokud se zajistí pár základních podmínek tak o zbytek se postarají želvičky už samy. Na svou postavu jsou neuvěřitelně životaschopné. Navíc, kdo by odolal třeba tomuto

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Děkuji za skvělé fotky. To líhnutí „prťousků“ musí být úžasné :-), určitě se o to pokusím. Nikde jsem, ale nic moc od T.h.h. nenašla, tak bych si dovolila ještě pár dotazů.
Kolik želva naklade zhruba vajíček 1-5, dle Vašich fotek? A platí i u těchto želv, že mohou mít zhruba po 30 dnech další snůšku? Kdyby to tak bylo a jednou se zadařilo, je možné druhou (označenou) snůšku přidat k té první do inkubátoru nebo je potřeba další inkubátor?
Já by měla být správná teplota a vlhkost pro úspěšné vylíhnutí T.h.h.? Po kolika dnech se začínají líhnout? Rozhoduji se mezi menším a větším typem inkubátoru, ale ani u jednoho nejde nastavovat ta denní a noční teplota.
Tohle je ten větší: http://prolihnuti.cz/produkt/lihen-pro-plaz-na-48-vajec/
Tak snad jsem Vás moc „nezahltila“ dotazy. Moc si vážím Vašich rad , pro mě nezkušeného „chovatele“ jsou k nezaplacení

Nemáte zač.
1/T.h.h. kladou v porovnání s T.h.b. menší snůšky. Běžný počet je od dvou do čtyř až pěti kusů, zřídka více a nebo o tom nevím. Tedy u mě kladly dospělé samičky v prvních snůškách většinou 4 vejce v druhých tak 2 až tři. Třetí snůšky jsem u tohoto druhu na rozdíl od ostatních druhů neměl.
2/ano mohou, to je tedy patrné z výše napsaného ale pro úplnost. Podle teplot v tom kterém roce je pauza 4-6 týdnů. Zcela výjimečně se stane že se nějaká pilná samička rozhodne snášet ve druhé polovině léta. To bych ale nepovažoval za chovatelský úspěch, spíš za "schválnost", způsobenou tím, že želvy se prostě ze zásady odmítají vejít do kolonek a přehledů a nebo tím, že podmínky chovu zcela neodpovídají těm přirozeným.
3/ano můžete postupně přidávat do inkubátoru tolik vajec kolik se vejde. Teda aby nedošlo k omylu, vedle sebe, ne na sebe. Je ovšem potřeba dodržet zásadu. Nikdy nedopustit jakékoliv, byť nepatrné pootočení případně jiný pohyb již vyvíjejících se vajec.(No malilinko to některé vydrží, raději ale ne). Možná víte proč, jestli ne tak vysvětlím. Také je potřeba počítat s tím, že líhnoucí se želvy z první snůšky neberou žádné ohledy na vyvíjející se vajíčka ze snůšky druhé. V přírodě se líhne snůška téměř najednou, takže už ostatním mláďatům, které mají kapku zpoždění, případný pohyb nevadí. Já to řešil tak, že jakmile se naklubalo první vejce ze snůšky, tak celá snůška šla do jiného patra v líhni a v extra krabičce aby se mršky neposedný nerozlézaly.
4/základní teplota v líhni okolo 30 stupňů. Denní/noční zatím neřešte, vyřešíme ve druhém díle. Vlhkost 90% a výše. Pozor na kondenzaci vody.
5/ 47-60 dní podle teploty. V přírodě i více.
Fotky až příště. Asi budou nutné. Jak to tak po sobě čtu, tak se v tom nevyznám ani sám.

pro želvy "mokrý"

https://www.google.cz/search?q=V%C3%BDroba+inkub%C3%A1toru&rlz=1C1SKPC_enCZ360CZ455&oq=V%C3%BDroba+inkub%C3%A1toru&aqs=chrome.0.69i57j69i65l2j0l3.3961j0&sourceid=chrome&ie=UTF-8

abyste nemusela číst vše

Jiří5 napsal(a):
Nemáte zač.
1/T.h.h. kladou v porovnání s T.h.b. menší snůšky. Běžný počet je od dvou do čtyř až pěti kusů, zřídka více a nebo o tom nevím. Tedy u mě kladly dospělé samičky v prvních snůškách většinou 4 vejce v druhých tak 2 až tři. Třetí snůšky jsem u tohoto druhu na rozdíl od ostatních druhů neměl.
2/ano mohou, to je tedy patrné z výše napsaného ale pro úplnost. Podle teplot v tom kterém roce je pauza 4-6 týdnů. Zcela výjimečně se stane že se nějaká pilná samička rozhodne snášet ve druhé polovině léta. To bych ale nepovažoval za chovatelský úspěch, spíš za "schválnost", způsobenou tím, že želvy se prostě ze zásady odmítají vejít do kolonek a přehledů a nebo tím, že podmínky chovu zcela neodpovídají těm přirozeným.
3/ano můžete postupně přidávat do inkubátoru tolik vajec kolik se vejde. Teda aby nedošlo k omylu, vedle sebe, ne na sebe. Je ovšem potřeba dodržet zásadu. Nikdy nedopustit jakékoliv, byť nepatrné pootočení případně jiný pohyb již vyvíjejících se vajec.(No malilinko to některé vydrží, raději ale ne). Možná víte proč, jestli ne tak vysvětlím. Také je potřeba počítat s tím, že líhnoucí se želvy z první snůšky neberou žádné ohledy na vyvíjející se vajíčka ze snůšky druhé. V přírodě se líhne snůška téměř najednou, takže už ostatním mláďatům, které mají kapku zpoždění, případný pohyb nevadí. Já to řešil tak, že jakmile se naklubalo první vejce ze snůšky, tak celá snůška šla do jiného patra v líhni a v extra krabičce aby se mršky neposedný nerozlézaly.
4/základní teplota v líhni okolo 30 stupňů. Denní/noční zatím neřešte, vyřešíme ve druhém díle. Vlhkost 90% a výše. Pozor na kondenzaci vody.
5/ 47-60 dní podle teploty. V přírodě i více.
Fotky až příště. Asi budou nutné. Jak to tak po sobě čtu, tak se v tom nevyznám ani sám.

Děkuji, já myslím, že jste mi odpověděl hezky srozumitelně na všechno . O tom, že se vajíčka nesmějí otáčet jsem četla, ale důvod tam nebyl napsaný a já ho ani nehledala. Prostě to nebudu, pokud možno dělat. Ale budu ráda, když vysvětlíte, proč se nemají otáčet.
Ještě bych se zeptala, zda je možno případná vajíčka nějak uskladnit? Vydrží třeba uložená v nádobě s vermikulitem při pokojové teplotě 2-3 dny než se dají do líhně?
Děkuji za odpovědi, teď už to tolik „nespěchá“, tak až budete mít náladu a čas.
P.S. Dotazů mám spousty, ale nechci „zneužívat“ Vaší dobroty

lupus4 napsal(a):
pro želvy "mokrý"

https://www.google.cz/search?q=V%C3%BDroba+inkub%C3%A1toru&rlz=1C1SKPC_enCZ360CZ455&oq=V%C3%BDroba+inkub%C3%A1toru&aqs=chrome.0.69i57j69i65l2j0l3.3961j0&sourceid=chrome&ie=UTF-8

abyste nemusela číst vše

Děkuji :-) Návodů na mokrý už mám doma vytištěno několik a poměrně srozumitelných. Jen se spíše kloním k tomu suchému. Přijde mi jeho použití pro začátečníka jednoduší, ale možná se mýlím...

v suchém se 90% vlhkost udržuje hůř

Tak to jsem rád že to vidíte takto. Zkusím něco v sobotu nebo v neděli. Dotazy mě vůbec nevadí, baví mě řešit želvy. Odpovědi alespoň můžete porovnat s těmi na netu a vybrat si. A že je toho napsáno opravdu hodně, málokdo však napíše proč má takový či onaký názor a to není podle mě dobře.

Je neděle, tak jdu na to. Doufám, že srozumitelně .
Hned zpočátku bych se moc rád přimluvil za Vaše želvy. Všiml jsem si že je máte v interieru. Pokud je sebemenší možnost poskytnout jim venkovní výběh, udělejte to.
Není to žádná moje libůstka i když se počítám mezi téměř militantní zastánce chovu v co možná nejpřirozenějších podmínkách je-li to samozřejmě jen trochu možné. U želv původem z oblastí okolo středozemního moře takový chov výrazně přispívá k jejich zdraví a spokojenosti a chovatelově také. Přitom vůbec nezdůrazňuji návrat k přirozeným a pravidelným životním cyklům, což rozmnožování rozhodně je. Podtrhnu prosbu fotkou (č.19) "šťastné" želvy. Jde "jen" o šíleně zapatlanou Testudo graeca ibera, která zrovna vyplenila nějaké netřesky a podle výrazu kouká co by spáchala dalšího. Má kousky i v očích. Nicméně odezvy jsou u všech středomořských druhů podobné a nejen u nich.
Jako protiklad jsem měl v plánu vložit i fotku želv dlouhodobě chovaných doma ale nevložím, nechci si kazit náladu.
1/ Proč neotáčet vejce? Při vlastní snůšce a krátce po ní manipulace ani otáčení nevadí, což uvidíte na videu s kladoucí želvou. Zdánlivě neurvalé počínání želv při rovnání snesených vajec však nesmí klamat, jsou mimořádně opatrné a citlivé přestože s obsahem hnízdní jamky míchají jako o život. To má ostatně také své důvody. Když si člověk uvědomí, že před chvílí kopaly ve ztvrdlé zemi jamku a nyní rovnají opatrně křehká vejce a ještě po slepu, prostě pozoruhodné.
To se ale nechám unášet od tématu.
Takže, během dvou, třech dnů po snůšce se v odpovídajících podmínkách ze zárodečného terčíku, který je u želv vždy situován na horním povrchu žloutku (nevím jak je to po tom míchání při kladení možné, ale výjimku neznám) začíná vyvíjet zárodek normálním notoricky známým způsobem. Jenže v okamžiku kdy tato fáze nastane je s veškerým možným pohybem konec. Proto chovatelé skořápky na vršku obyč. tužkou značí. Želví vejce na rozdíl od ptačích nemají takzvaná poutka, která drží žloutek přibližně ve středu vejce a brání tak nekontrolovatelnému pohybu žlutku ve vejci a tím destrukci embrya. Následuje vývin slaboučkých krevních cévek které začínají obepínat povrch žloutku směrem od zárodku dolů. V této fázi jsou fatální i prudké otřesy, cévky se raz dva potrhají.
Fakt, že se vejce začíná vyvíjet poznáte podle barvy skořápky. Čerstvě snesená vejce jsou sice bílá ale se slaboulinkým nádechem do růžové. Později se objevuje křídově bílý proužek a plynule se do křídové vybarví celé vejce. Je to patrné zejména ve vzájemném porovnání. Uvidíte na snímku líhně. A to je celá ta záhada, absence poutek.
2/Uskladnění vajec? Tak to tedy opravdu netuším. Nikdy jsem to nezkoušel. Slyšel jsem sice různé fámy, dokonce i tak bizarní teorie jako že pašeráci vozí želví vejce a rabují tím přírodní líhniště. To ovšem může vymyslet pouze člověk který sotva pozná suchozemskou želvu na papíře který má orazítkovat. Nejpozději se snůšky u mě dostaly do líhně večer v den akce.
Mimo jiné vermikulit ani žádný jiný substrát jsem téměř nikdy v líhni z mnoha důvodů nepoužíval. Tím nechci říci že je špatný ale spíš pro želvy zbytečný.
Musím rozdělit jinak v tom bude guláš.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto 11- T.h.h. která zrovna klade těch 5 vajec. Tak pro radost je tu.
Teď pro porovnání
foto 12- T.h.h. samice
foto 14- T.h.h. samec

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

foto 15- T.h.h. mimino 1rok
foto 9- to jsou sice T.h.b. ale pro zajímavost, i tak mohou vypadat.
foto 8- to jsou vejce T. marginata, jen abychom viděli jak vypadá orig. snůška

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

7- ještě jiná, vidíte že želvy si s líhní příliš hlavu nelámou
2- takto to vypadá když se do toho pustí
3- následky vejce směs druhů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

4/ líheň,snad bude vidět jak se vejce vybarvují do křídově bílé.
16/ líhnutí, směs druhů
18/ tak takto by to rozhodně vypadat nemělo. Vejce "potracená" ve výběhu, navíc bez skořápek svědčí o nějakém problému samičky.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

T. marginata - vyrábí si líheň
Tak videa půjdou asi jednotlivě, nepustí mě to už.
tak příště.
Fotky a videa budou pro informaci nezávisle na T.h.h. Stejně je to u všech podobné a nemám toho zase tolik.

Hm, tak se neobjevilo vůbec, asi moc dlouhé. Budu na tom muset zapracovat.

Jiří5 napsal(a):
Je neděle, tak jdu na to. Doufám, že srozumitelně .
Hned zpočátku bych se moc rád přimluvil za Vaše želvy. Všiml jsem si že je máte v interieru. Pokud je sebemenší možnost poskytnout jim venkovní výběh, udělejte to.
Není to žádná moje libůstka i když se počítám mezi téměř militantní zastánce chovu v co možná nejpřirozenějších podmínkách je-li to samozřejmě jen trochu možné. U želv původem z oblastí okolo středozemního moře takový chov výrazně přispívá k jejich zdraví a spokojenosti a chovatelově také. Přitom vůbec nezdůrazňuji návrat k přirozeným a pravidelným životním cyklům, což rozmnožování rozhodně je. Podtrhnu prosbu fotkou (č.19) "šťastné" želvy. Jde "jen" o šíleně zapatlanou Testudo graeca ibera, která zrovna vyplenila nějaké netřesky a podle výrazu kouká co by spáchala dalšího. Má kousky i v očích. Nicméně odezvy jsou u všech středomořských druhů podobné a nejen u nich.
Jako protiklad jsem měl v plánu vložit i fotku želv dlouhodobě chovaných doma ale nevložím, nechci si kazit náladu.
1/ Proč neotáčet vejce? Při vlastní snůšce a krátce po ní manipulace ani otáčení nevadí, což uvidíte na videu s kladoucí želvou. Zdánlivě neurvalé počínání želv při rovnání snesených vajec však nesmí klamat, jsou mimořádně opatrné a citlivé přestože s obsahem hnízdní jamky míchají jako o život. To má ostatně také své důvody. Když si člověk uvědomí, že před chvílí kopaly ve ztvrdlé zemi jamku a nyní rovnají opatrně křehká vejce a ještě po slepu, prostě pozoruhodné.
To se ale nechám unášet od tématu.
Takže, během dvou, třech dnů po snůšce se v odpovídajících podmínkách ze zárodečného terčíku, který je u želv vždy situován na horním povrchu žloutku (nevím jak je to po tom míchání při kladení možné, ale výjimku neznám) začíná vyvíjet zárodek normálním notoricky známým způsobem. Jenže v okamžiku kdy tato fáze nastane je s veškerým možným pohybem konec. Proto chovatelé skořápky na vršku obyč. tužkou značí. Želví vejce na rozdíl od ptačích nemají takzvaná poutka, která drží žloutek přibližně ve středu vejce a brání tak nekontrolovatelnému pohybu žlutku ve vejci a tím destrukci embrya. Následuje vývin slaboučkých krevních cévek které začínají obepínat povrch žloutku směrem od zárodku dolů. V této fázi jsou fatální i prudké otřesy, cévky se raz dva potrhají.
Fakt, že se vejce začíná vyvíjet poznáte podle barvy skořápky. Čerstvě snesená vejce jsou sice bílá ale se slaboulinkým nádechem do růžové. Později se objevuje křídově bílý proužek a plynule se do křídové vybarví celé vejce. Je to patrné zejména ve vzájemném porovnání. Uvidíte na snímku líhně. A to je celá ta záhada, absence poutek.
2/Uskladnění vajec? Tak to tedy opravdu netuším. Nikdy jsem to nezkoušel. Slyšel jsem sice různé fámy, dokonce i tak bizarní teorie jako že pašeráci vozí želví vejce a rabují tím přírodní líhniště. To ovšem může vymyslet pouze člověk který sotva pozná suchozemskou želvu na papíře který má orazítkovat. Nejpozději se snůšky u mě dostaly do líhně večer v den akce.
Mimo jiné vermikulit ani žádný jiný substrát jsem téměř nikdy v líhni z mnoha důvodů nepoužíval. Tím nechci říci že je špatný ale spíš pro želvy zbytečný.
Musím rozdělit jinak v tom bude guláš.

Dobrý večer, děkuji za další pokračování a fotografie :-) Ne ne, želvičky jsou už druhým rokem celodenně ve venkovním výběhu. Tedy, když jsme si je pořídili, měly okolo 4 cm, tak byly většinu času doma v teráriu. Později jsme je ráno dávali do výběhu, ale na noc uklízeli. Ale časem jsem dospěla přesně k tomu, co píšete, že je pro ně nejlepší co nejpřirozenější cesta. Nejtěžší pro mě bylo překonat strach se zimováním. Letos to bylo teprve podruhé, ale už jsem si byla jistější. Po prvé to byly nervy…
No a to vlastně tak trochu souvisí s mými dalšími dotazy. Mají tři měsíce nově vybudovaný prostornější výběh a řekla bych, že jsou hodně spokojené. Z venkovní strany plotu jsou růže a okvětní plátky z nich jim občas do výběhu napadají a želvy je pak pojídají. Tak nějak si myslím, že by to nemělo vadit, že by snad nejedly něco, co jim může uškodit, ale jistá si nejsem… Snědla by želva něco pro ni jedovatého, když má na výběr i jinou potravu?
Pak jsem se chtěla zeptat na přirozené usnutí želvy ve výběhu. Tedy myslím před zimováním. Je to u toho druhu vhodné? Loni jsem je před zazimováním měla ještě zhruba měsíc v teráriu na chladnějším místě, kde jsem postupně ubírala světlo teplo a potravu, několikrát je vykoupala, aby se vyprázdnily … Ale venku si to moc nedokážu představit. V novém výběhu mají zateplenou boudu a jsou zvyklé tam na noc zalézat, což je pro to asi fajn. Na druhou stranu, jak budu vědět, že už nepřijímají potravu, jsou vyprázdněné a že nadešla ta správná chvíle na uložení - přenesení spící želvy k zimnímu spánku (do podzemního sklepa)? To si nějak nedokážu představit…
A další dotaz. Samečka jsme koupili už většího a chovatel nám ho před prodejem očipoval. Ale holky byly ještě malé, nevědělo se jakého budou pohlaví a nebyly očipované… Želvy od sebe rozeznám, a tak řeším, zda je mám vlastně dát vůbec čipovat nebo zda, požádám veterináře o prohlášení, že ze zdravotních důvodů není čipování vhodné… Přiznám se, že fotografie plastronu jsem na úřad neposílala, jen ty první při přeregistraci. Moc se mi nechce želvy nechat čipovat, mám jen dvě a ty od sebe poznám, čtečku čipů také nemám… A pak také kolik veterinářů s tím má opravdovou zkušenost, vždyť to není pes… Nějak to rozlousknout musím, nejraději bych poslala to prohlášení od veterináře plus aktuální fotografie. Ale kdyby to znamenalo, že pak budu muset posílat stále nové a nové fotografie, tak pak si ten čip...

Dobrý večer,
přípravu na zimování i to ostatní probereme. Teď jenom malinkou ukázku co vše želvy dokážou bez problému zvládnout.

Mimo jiné, zpráva o výběhu mě opravdu vylepšila náladu, Želvy si to zaslouží. Rozhodně máte dobře nakročeno.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý večer, zase trošku. Jen to seřadím
1/Příprava a průběh zimování:
Mnoho lidí se domnívá, že když na kalendáři uvidí "správné datum" tak je vhodné želvy vzít a buď dát do sklepa k zimování, nebo naopak domů kde budou v teple.
Špatná praxe. Přirozená příprava na zimování i vlastní hibernace je složitý proces do kterého je zapojeno mnoho nečekaných faktorů. Z nich nejméně důležité je rozhodnutí chovatele že už je čas. Člověk se musí naučit odhadnout kdy ten čas opravdu nastal a k tomu mu fakt kalendář nepomůže, naopak chování želv je téměř neomylné. Bohužel i tak může dojít k fatálnímu omylu. Naštěstí jen zřídka. Dojde-li však k němu, člověk jej bez uzardění pravidelně svede na blbost želv. Nějak se nemohu rozhodnout zda je takový závěr komedie či tragedie. Asi jak pro koho. Základ je, naučit se pozorovat želvy a vypozorované správně interpretovat.
Doma v terku želvy nikdy na zimu kvalitně a 100% nepřipravíte. Nedokážete, ani nikdo jiný, kopírovat to co se děje venku. Chladnější místo je chladnější jen z pohledu člověka a pokud nekopírujete denní křivku teplot, tj. třeba den 18-20* C noc 5-8*C nemáte prostě šanci. důvodů je opravdu hodně.
Náš hlavní problém tkví ve skutečnosti, že základní informace a jejich zdůvodnění, včetně fotek, tak aby měly nějaký smysl, je zhruba tak na pět až šest popsaných stránek. U Testudo hermanni hermanni je přirozené zimování základním předpokladem dlouhodobého a úspěšného chovu s ohledem na to že T.h.h. pocházejí z Itálie, případně Španělska(o španělských v CZ nevím, což je škoda, jsou ještě výrazně "hezčí") jediné co je trochu frustrující je, že stejně jako v přírodě nelze vyloučit zafungování přirozené selekce. Příroda je tvrdá a ví dobře proč.
2/Potrava.
No tak to je snad ještě obsáhlejší téma než předchozí, pokud tedy nechceme jen tak lakonicky napsat, to ano, případně to ne. Základ je opět pochopit o co vlastně jde. Ptáte se přímo na růže, tak tady je foto. Ne sice T.h.h ale chutě jsou podobné.
Platí i pro veškeré ovoce, jen s mírou ovšem(cukr) a dodržovat sezonní dobu(na fotce jsou už zmasakrované ostružiny). Květy to samé, viz. ibišek. Až se bude někdo holedbat tím jak pečlivě krájí a porcuje želvám baštu, tak si vzpomeňte na následující video. Té marginátě tak chutná až jí s toho(pardon) teče nudle, asi jako ekvivalent "boulí za ušima". Platí i pro mláďata, no skoro. Zároveň je dobré si připomenout přerostlou rohovinu čelistí (nesnáším definici zobák), tak takto nic takového nehrozí. Pozor na vápník. Sype-li někdo pravidelně a pouze mletý vápenec jako zdroj Ca, tak želvám jen bohužel kazí potravu, je tak špatně vstřebatelný (i za předpokladu dostatku D3) že i pampeliška je na tom nesrovnatelně lépe, viz tabulka. A to nemluvím o tom že Ca je bez Ph úplně k ničemu(poměr alespoň 2:1). Samozřejmě nejen Ph ale i další prvky. Atd. atd. atd.
Děs.
Nesetkal jsem se s tím, že by želva zbaštila volně rostoucí rostlinu co by ji přímo zabila. Myslím, že se pudově vyhne, nechutná jí. Proč jim ale třeba nechutnají sedmikrásky, to nevím. Paradoxní ovšem je, že některé želvy si občas cíleně zobly třeba vlaštovičníku. Nikdy ale v takovém množství, které by jim vzápětí uškodilo. Dokonce mám dojem, že podobné ozobávání činí cíleně a upravují tak "floru a faunu" svého zažívacího traktu. To ale berte jako soukromý, ničím nepodložený pocit. Naproti tomu se dokážou lidmi upravenou (různé směsi atd) potravou přežrat tak až se úplně zrakvěj.
3/Čipování
O tom nemohu slušně mluvit. Opravdu ne. Podle mne se dá, s výhradou, akceptovat pouze u chovů s mimořádně velkým počtem zvířat. Je to sice báječný a prý neškodný byznys ale!! Proč tedy mám materiály dokazující nestabilitu aplikovaného čipu, úhyn čipovaných primátů s čipem doputovaným až k srdci atd. Ale já už jsem doválčil, takže na mě nedejte. Propagátorům bych přál běhat po světě s kusem zvíci 30ti cm lešenářské trubky(příklad velikosti cca odpovídá). Doba jde dopředu a zřejmě je přijatelné vidět třeba v přírodopisném dokumentu divokého levharta obláčkového s mohutným obojkem s vysílačkou, na každém uchu takovou krásnou kravskou visačku (na každém uchu jiná barva) jistě s úžasným čipem v kohoutku a spokojeného badatele který z kanclu monitoruje úplně všechno, samozřejmě s perfektním zdůvodněním nezbytnosti. Doby třeba Dian Fosseyové a mnoha jiných badatelů, kteří byli schopni obětovat pro zvířata nejen své pohodlí je pryč. Takže nedejte na mě. Můj názor, jde-li to vyhněte se.

Pokud chcete a budu mít kam, zkusil bych Vám poslat nějaká ta moudra. Jestli to teda zvládnu. Sem se prostě nevejdu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

T.m.

Jiří5 napsal(a):
Dobrý večer, zase trošku. Jen to seřadím
1/Příprava a průběh zimování:
Mnoho lidí se domnívá, že když na kalendáři uvidí "správné datum" tak je vhodné želvy vzít a buď dát do sklepa k zimování, nebo naopak domů kde budou v teple.
Špatná praxe. Přirozená příprava na zimování i vlastní hibernace je složitý proces do kterého je zapojeno mnoho nečekaných faktorů. Z nich nejméně důležité je rozhodnutí chovatele že už je čas. Člověk se musí naučit odhadnout kdy ten čas opravdu nastal a k tomu mu fakt kalendář nepomůže, naopak chování želv je téměř neomylné. Bohužel i tak může dojít k fatálnímu omylu. Naštěstí jen zřídka. Dojde-li však k němu, člověk jej bez uzardění pravidelně svede na blbost želv. Nějak se nemohu rozhodnout zda je takový závěr komedie či tragedie. Asi jak pro koho. Základ je, naučit se pozorovat želvy a vypozorované správně interpretovat.
Doma v terku želvy nikdy na zimu kvalitně a 100% nepřipravíte. Nedokážete, ani nikdo jiný, kopírovat to co se děje venku. Chladnější místo je chladnější jen z pohledu člověka a pokud nekopírujete denní křivku teplot, tj. třeba den 18-20* C noc 5-8*C nemáte prostě šanci. důvodů je opravdu hodně.
Náš hlavní problém tkví ve skutečnosti, že základní informace a jejich zdůvodnění, včetně fotek, tak aby měly nějaký smysl, je zhruba tak na pět až šest popsaných stránek. U Testudo hermanni hermanni je přirozené zimování základním předpokladem dlouhodobého a úspěšného chovu s ohledem na to že T.h.h. pocházejí z Itálie, případně Španělska(o španělských v CZ nevím, což je škoda, jsou ještě výrazně "hezčí") jediné co je trochu frustrující je, že stejně jako v přírodě nelze vyloučit zafungování přirozené selekce. Příroda je tvrdá a ví dobře proč.
2/Potrava.
No tak to je snad ještě obsáhlejší téma než předchozí, pokud tedy nechceme jen tak lakonicky napsat, to ano, případně to ne. Základ je opět pochopit o co vlastně jde. Ptáte se přímo na růže, tak tady je foto. Ne sice T.h.h ale chutě jsou podobné.
Platí i pro veškeré ovoce, jen s mírou ovšem(cukr) a dodržovat sezonní dobu(na fotce jsou už zmasakrované ostružiny). Květy to samé, viz. ibišek. Až se bude někdo holedbat tím jak pečlivě krájí a porcuje želvám baštu, tak si vzpomeňte na následující video. Té marginátě tak chutná až jí s toho(pardon) teče nudle, asi jako ekvivalent "boulí za ušima". Platí i pro mláďata, no skoro. Zároveň je dobré si připomenout přerostlou rohovinu čelistí (nesnáším definici zobák), tak takto nic takového nehrozí. Pozor na vápník. Sype-li někdo pravidelně a pouze mletý vápenec jako zdroj Ca, tak želvám jen bohužel kazí potravu, je tak špatně vstřebatelný (i za předpokladu dostatku D3) že i pampeliška je na tom nesrovnatelně lépe, viz tabulka. A to nemluvím o tom že Ca je bez Ph úplně k ničemu(poměr alespoň 2:1). Samozřejmě nejen Ph ale i další prvky. Atd. atd. atd.
Děs.
Nesetkal jsem se s tím, že by želva zbaštila volně rostoucí rostlinu co by ji přímo zabila. Myslím, že se pudově vyhne, nechutná jí. Proč jim ale třeba nechutnají sedmikrásky, to nevím. Paradoxní ovšem je, že některé želvy si občas cíleně zobly třeba vlaštovičníku. Nikdy ale v takovém množství, které by jim vzápětí uškodilo. Dokonce mám dojem, že podobné ozobávání činí cíleně a upravují tak "floru a faunu" svého zažívacího traktu. To ale berte jako soukromý, ničím nepodložený pocit. Naproti tomu se dokážou lidmi upravenou (různé směsi atd) potravou přežrat tak až se úplně zrakvěj.
3/Čipování
O tom nemohu slušně mluvit. Opravdu ne. Podle mne se dá, s výhradou, akceptovat pouze u chovů s mimořádně velkým počtem zvířat. Je to sice báječný a prý neškodný byznys ale!! Proč tedy mám materiály dokazující nestabilitu aplikovaného čipu, úhyn čipovaných primátů s čipem doputovaným až k srdci atd. Ale já už jsem doválčil, takže na mě nedejte. Propagátorům bych přál běhat po světě s kusem zvíci 30ti cm lešenářské trubky(příklad velikosti cca odpovídá). Doba jde dopředu a zřejmě je přijatelné vidět třeba v přírodopisném dokumentu divokého levharta obláčkového s mohutným obojkem s vysílačkou, na každém uchu takovou krásnou kravskou visačku (na každém uchu jiná barva) jistě s úžasným čipem v kohoutku a spokojeného badatele který z kanclu monitoruje úplně všechno, samozřejmě s perfektním zdůvodněním nezbytnosti. Doby třeba Dian Fosseyové a mnoha jiných badatelů, kteří byli schopni obětovat pro zvířata nejen své pohodlí je pryč. Takže nedejte na mě. Můj názor, jde-li to vyhněte se.

Pokud chcete a budu mít kam, zkusil bych Vám poslat nějaká ta moudra. Jestli to teda zvládnu. Sem se prostě nevejdu.

Dobrý večer, tak se do delší době ozývám. Děkuji za odpovědi . Hm, chápu, že se nedá přesně říct, že třeba 15. října je mám přenést na zimoviště. Pozorovat je samozřejmě budu. Jen mám prostě strach, že nedokážu odhadnout správný čas na přenesení do zimoviště… Předpokládám, že při přirozeném usnutí ve výběhu, odpadá koupání želvy kvůli vyprázdnění, ale nevadí pak, kdyby nebyla úplně vyprázdněná? Nemám představu, do kdy se želvy budou ve výběhu krmit. Trochu se bojím toho, že při prvních mrazících želvy přenesu, ale ony třeba den dva před tím ještě ve výběhu jedly… No, v přírodě to tak asi bude.
Nebo neměla bych spíše v případě, že uvidím, že už jsou minimálně aktivní uzavřít dvířka od boudy, aby už nemohly ven na trávu?
Co se týká čipů, tak je rozhodnuto - požádám veterinářku, zda by mi naspala lejstro ohledně zdravotních důvodů…

lupus4 napsal(a):
v suchém se 90% vlhkost udržuje hůř

Aha, tak no já si naivně myslela, že když u toho suchého píší "Automatická regulace vlhkosti", že tam nastavím požadovanou vlhkost a bude hotovo... Ono to tedy tak není?

H.ilda napsal(a):
Aha, tak no já si naivně myslela, že když u toho suchého píší "Automatická regulace vlhkosti", že tam nastavím požadovanou vlhkost a bude hotovo... Ono to tedy tak není?

to bylo myšleno pro výběr z odkazů , (co jsem dal na výrobu), aby jste nemusela číst všechny návody


"Automatická regulace vlhkosti", že tam nastavím požadovanou vlhkost a bude hotovo... Ono to tedy tak není?

vždy to chce proměřit, protože skutečnost se od nastavení může dost lišit

Přirozená příprava na hibernaci je nejvíc stresující pro chovatele. Želvy to však mají nacvičené už pěkných pár let. . Nebojte, budete to mít komplet.
S tou kontrolou má Lupus 100% pravdu. A chce to kontrolovat pořád dokola. Hlavně se seřízeným vlhkoměrem. Mimo jiné seřizovat by se měl alespoň po půl roce, určitě ale vždy před uložením vajec do líhně, je to jednoduché a uklidní to.