Dobrý den,
mám želvu pardálí, které jsou 4 roky. Každý rok ji na léto dávám ven do výběhu, ale na noc ji pokaždé přenesu domů. A letos jsem si poprvé všimla, že má růžovou barvu ve "spárách" na krunýři (viz.fotky). Jinak u želvy nejsou žádné změny jak v chování tak ani v jídle.
Prosím o radu co by to mohlo být ?
Děkuji za odpovědi.
Ji.J.

XXX.XXX.76.8
To nic, jen začíná intenzivně přirůstat. Právě v těchto místech je nejlépe patrné prokrvení tkáně. Od toho ta narůžovělá barva. Jinak vypadá na svá léta pěkně.
Kéž by to tak bylo u každého chovatele. Nezapomeňte zejména v tomto období růstu na dostatečný přísun Ca,Ph,atd. a to ve správném poměru. Drcené vaječné skořápky to vyřeší. Pokud je pravidelně venku a na pastvě tak se o vitaminy včetně D3 starat nemusíte. Kdyby se vám zdálo že to s tím růstem přehání "ujíždí" tak ji klidně nechte venku i přes noc. Noční zchlazení ji pomůže přibrzdit. Někdy se stává že se při tom růstovém spurtu nestačí kvalitně osifikovat kosti i při optimálním přijmu všeho potřebného. Kdyby se vám to zdálo podivné, tak není. V přírodě rostou pomaleji.
Myslím, že to takto stačí. jestli celou problematiku chcete probrat obšírněji, ptejte se.
Chovu zdar.
Dèkuji za uklidňující informace. 🙂Bohužel se to asi u té želvy stalo, protože v minulých dvou letech mu narostl krunýř do menších "pyramidek". Tak snad se to nebude zhoršovat.
Nikýsek5
napsal(a):
Dèkuji za uklidňující informace. 🙂Bohužel se to asi u té želvy stalo, protože v minulých dvou letech mu narostl krunýř do menších "pyramidek". Tak snad se to nebude zhoršovat.
Tak snad se to nebude zhoršovat
to už se nevylepší, ale zda pyramidování zastavíte je na vás a vaší péči...
Želvy ze suchých oblastí jsou uzpůsobené k tomu, aby dokonale využívaly potravu chudou na živiny, ale bohatou na balast. A právě pro tu chudou potravu jsou také uzpůsobené k pomalému růstu a k čerpání vody povrchem těla, když na noc zalézají do vlhkých úkrytů, padá na ně rosa atd, čímž se jim přirozeně hydratuje rohovina.
Jenže v lidské péči mají často uplně pravý opak - potravu bohatou na bílkoviny, tuky a cukry s malým množstvím minerálií a balastu. A obzvlášť v té míře, v které jim to často lidé podstrkují - různé blbosti jako nevhodnou zeleninu, granule s často nevhodným složením, piškoty atd.
A navíc když je to africká želva, tak je nenapadne, že má mít vlhký úkryt a mají ji v naprostém suchu jen s miskou s vodou. Takže nevhodně krmená vysušená želva sice tělesně rychle roste, ale likviduje jí to jak vnitřnosti, tak i deformuje krunýř, protože vysušená rohovina nestíhá dorůstat kostru. Takže štítky zůstávají malé a místo obloukem do stran dorůstají pomalu směrem nahoru, kdežto kosti pod nimi do těch stran. Takže se celý krunýř deformuje a želva je pak místo hezky klenutá s hladkým krunýřem placatá s pyramidama.
Čili moc vydatné krmení a málo vlhkosti a máme tu pyramidy. Je ale fakt, že udržet hladkou pardálku či sulkátu v zajetí se hned tak někomu nepovede...
lupus4
napsal(a):
Tak snad se to nebude zhoršovat
to už se nevylepší, ale zda pyramidování zastavíte je na vás a vaší péči...
Želvy ze suchých oblastí jsou uzpůsobené k tomu, aby dokonale využívaly potravu chudou na živiny, ale bohatou na balast. A právě pro tu chudou potravu jsou také uzpůsobené k pomalému růstu a k čerpání vody povrchem těla, když na noc zalézají do vlhkých úkrytů, padá na ně rosa atd, čímž se jim přirozeně hydratuje rohovina.
Jenže v lidské péči mají často uplně pravý opak - potravu bohatou na bílkoviny, tuky a cukry s malým množstvím minerálií a balastu. A obzvlášť v té míře, v které jim to často lidé podstrkují - různé blbosti jako nevhodnou zeleninu, granule s často nevhodným složením, piškoty atd.
A navíc když je to africká želva, tak je nenapadne, že má mít vlhký úkryt a mají ji v naprostém suchu jen s miskou s vodou. Takže nevhodně krmená vysušená želva sice tělesně rychle roste, ale likviduje jí to jak vnitřnosti, tak i deformuje krunýř, protože vysušená rohovina nestíhá dorůstat kostru. Takže štítky zůstávají malé a místo obloukem do stran dorůstají pomalu směrem nahoru, kdežto kosti pod nimi do těch stran. Takže se celý krunýř deformuje a želva je pak místo hezky klenutá s hladkým krunýřem placatá s pyramidama.
Čili moc vydatné krmení a málo vlhkosti a máme tu pyramidy. Je ale fakt, že udržet hladkou pardálku či sulkátu v zajetí se hned tak někomu nepovede...
Myslím si, že nic nepodceňuji. Přes léto je krmená hlavně tím co má ve výběhu (tráva, pampeliška, jitrocel, jetel). Přes zimu ji krmím senem, čínským zelím, rukolou, římským salátem, které lehce posypu vápníkem. Krmím jen tak jak mi řekl daný chovatel od kterého želvu mám. Jinak má ve výběhu jak v létě tak v zimě v obydlí velkou misku s vodou do které si vleze jak na pití, tak na koupání. Jinak ji celoročně na noc dávám spát zvlášť do nádoby s mokrýma hoblinama. Obydlí ji jinak přes zimu kropím, aby neměla sucho, svítí ji tam cca 10h UVB světlo pod kterým má kolem 40°C.
Říkala jsem si zda nebyl problém v UVB žárovce kterou jsem dostala, tak jsem minulý rok koupila na Akva-Tera výstavě novou, také jsem navštívila veterináře co se zabývá plazama a želva je naprosto zdravá i na RTG vše v pořádku, tak jsem to ještě probírala i s chovatelem od kterého mám danou želvičku a také neví kde by mohl být problém.
Snažím se každému zvířeti dát ty nejlepší podmínky. 🙂
Ji.J.

XXX.XXX.76.8
Ten základní problém vystihl lupus úplně přesně, takže této části se nemá cenu dál věnovat. Na druhou stranu uvádíte že nic nepodceňujete a vypadá to, že opravdu ne. Přesto však dochází k pyramidování. Takže co s tím? Někde je prostě nerovnováha ať už se nám to líbí nebo ne.
1/Jakou máte UVB žárovku? Na kolik hodin provozu garantují deklarované spektrum?
2/Víte že míra vstřebatelnosti uhličitanu vápenatého z dolomitů, případně různých lastur je poměrně nízká a pohybuje se v rozmezí 1,6 až 3,2%. Navíc je silně závislá na obsahu kyseliny v žaludku a tudíž konzumace při jídle je téměř neúčinná? V žaludku musí nejdříve pomocí ž. kyselin vzniknout chlorid vápenatý který je lépe rozpustný ve vodě a tudíž pro organismus dostupný. Takže takové to oblíbené sypání mletého vápníku na potravu je sice dojemné ale to je tak asi všechno. Navíc je třeba aby byl v trávenině přítomný zejména Ph a Mg a to ve správném poměru cca Ca/Ph 2:1.
3/ Pokud nekapete D3 hotovou tak je to bezpředmětné ale přesto. Víte že D3 se podílí zejména na udržení životně důležité hladiny Ca v organizmu a jeho získávání z tráveniny a v případě nedostatku odkudkoliv, tedy v krizi i z kostí toho samého organizmu? Že může tedy být druhotnou příčinnou odvápnění kostí? Za přímé zabudování použitelného Ca atd. do matrice je odpovědný jiný vitamin, vitamin K a to zejména K2 který se "samozřejmě" ještě dále dělí na různé podskupiny.
4/ Víte, že UVB podmiňuje tvorbu pouze vitaminu D a že organizmus si potřebné množství D3 vytváří z D v játrech a ledvinách? Proto také nemůže v přírodě docházet k fatálnímu předávkování i když faktická potřeba D3 se mění z hodiny na hodinu. Navíc jsou v těle depozita kam se případný drobný přebytek uloží a časem odbourá. Paradoxně nemůže org. ten přebytek vyzvednout zpět a použít, ale musí makat na nové D3. Proto je dávkování D3 od oka tak diskutabilní, ona se ta depozita časem naplní a přebytky není kam dávat. Tělo získává Ca pořád dál a potom vzniká zavápnění org. protože optimální hladina v krvi je priorita.
No a takto bychom mohli pokračovat až do zblbnutí. Dneska to už ale nebude.
Až se v tom ve všem malilinko vyznáme tak můžeme pátrat po té nerovnováze.
Nakonec trochu radostněji. Podívejte se na pardálky z lokalit, sama uvidíte že i oni nemají cca ve 20% krunýře 100%. I příroda v tom kapku lítá
Ji.J.
napsal(a):
Ten základní problém vystihl lupus úplně přesně, takže této části se nemá cenu dál věnovat. Na druhou stranu uvádíte že nic nepodceňujete a vypadá to, že opravdu ne. Přesto však dochází k pyramidování. Takže co s tím? Někde je prostě nerovnováha ať už se nám to líbí nebo ne.
1/Jakou máte UVB žárovku? Na kolik hodin provozu garantují deklarované spektrum?
2/Víte že míra vstřebatelnosti uhličitanu vápenatého z dolomitů, případně různých lastur je poměrně nízká a pohybuje se v rozmezí 1,6 až 3,2%. Navíc je silně závislá na obsahu kyseliny v žaludku a tudíž konzumace při jídle je téměř neúčinná? V žaludku musí nejdříve pomocí ž. kyselin vzniknout chlorid vápenatý který je lépe rozpustný ve vodě a tudíž pro organismus dostupný. Takže takové to oblíbené sypání mletého vápníku na potravu je sice dojemné ale to je tak asi všechno. Navíc je třeba aby byl v trávenině přítomný zejména Ph a Mg a to ve správném poměru cca Ca/Ph 2:1.
3/ Pokud nekapete D3 hotovou tak je to bezpředmětné ale přesto. Víte že D3 se podílí zejména na udržení životně důležité hladiny Ca v organizmu a jeho získávání z tráveniny a v případě nedostatku odkudkoliv, tedy v krizi i z kostí toho samého organizmu? Že může tedy být druhotnou příčinnou odvápnění kostí? Za přímé zabudování použitelného Ca atd. do matrice je odpovědný jiný vitamin, vitamin K a to zejména K2 který se "samozřejmě" ještě dále dělí na různé podskupiny.
4/ Víte, že UVB podmiňuje tvorbu pouze vitaminu D a že organizmus si potřebné množství D3 vytváří z D v játrech a ledvinách? Proto také nemůže v přírodě docházet k fatálnímu předávkování i když faktická potřeba D3 se mění z hodiny na hodinu. Navíc jsou v těle depozita kam se případný drobný přebytek uloží a časem odbourá. Paradoxně nemůže org. ten přebytek vyzvednout zpět a použít, ale musí makat na nové D3. Proto je dávkování D3 od oka tak diskutabilní, ona se ta depozita časem naplní a přebytky není kam dávat. Tělo získává Ca pořád dál a potom vzniká zavápnění org. protože optimální hladina v krvi je priorita.
No a takto bychom mohli pokračovat až do zblbnutí. Dneska to už ale nebude.
Až se v tom ve všem malilinko vyznáme tak můžeme pátrat po té nerovnováze.
Nakonec trochu radostněji. Podívejte se na pardálky z lokalit, sama uvidíte že i oni nemají cca ve 20% krunýře 100%. I příroda v tom kapku lítá
Značku si nevybavuji, ale je 50W. Jídlo sypu obden NutriMix Rep Calci Plus. A jednou týdně má jeden den půst.
Je pravda, že u daného chovatele měla každá želva jiný tvar krunýře a to mají stejné podmínky.
Ji.J.

XXX.XXX.76.8
Na těle žárovky by měly být základní údaje a firma. To že má 50W moc nepomůže max. napoví. Alespoň foto.
Půst-proč?
Ano u chovatelů bývají různé tvary, ale pro nás jsou vypovídající zejména zvířata volně žijící. Fotek je na netu hodně a z různých oblastí výskytu.
NutriMix Rep Calci Plus. Nevím nepoužívám, později se na něj podíváme.
Bohužel na žárovce není absolutně nic, ale vypadá viz. fotka.
Půst - má ten den pouze seno, nic víc, chovatel mi to řekl.
Ji.J.

XXX.XXX.76.25
Nestíhám, musím budovat kapitalismus, tak vydržte.
Půst, tak jak provádíte OK, můžete i častěji. Klasický u býložravců blbě. Rozvedu až bude čas.
žárovka- hledám, zatím nic co by odpovídalo žádoucím parametrům.
žárovka- hledám, zatím nic co by odpovídalo žádoucím parametrům.
tak já používám už léta (pro zcela vyjímečně nezimující želvy) jen Osram Ultravitalux 300W /230V/E 27 - 1000 hod -- svého času to NEJ na UVB, jestli je už teď něco srovnatelně dobrého netuším
pro pardálku na želvím stole ideál, nemusí ani svítit celej den
stačí např. 9 - 11 a 14 - 16. (U testud i míň)
dá se sehnat i za 1200.- a vydrží dávat min rok (9 měs x 30 dnů x 4hod.) spíš víc Jen hodně hřeje takže do zavřeního terka nelze.
mrkněte na měření
https://euzelva.cz/mereni-zdroju-uv-vybojky
lupus4
napsal(a):
Vysokotlaké výbojky:
Prozatimní absolutní vítězové k 26.11.2015
1. MÍSTO - Osram Ultra Vitalux 300W
2. MÍSTO - Terrasaur 160W
3. MÍSTO - Sera reptil sun 130W
Psal jste, že vydrží cca rok. Jak poznáte, že odešla ? Přestane svítit ? Nebo musí být nějaký měřák na uvb záření a podle toho se to zjistí ?
Ji.J.

XXX.XXX.76.218
UVB 3 je málo i když je nová. Záleží i na vzdálenosti od zvířete. Spektrometry existují cenově od cca.3000,- do nebetyčných výšin. Proto bude zřejmě stačit že většina výrobců uvádí dobu, obvykle rok, kdy si výrobek při běžném použití udrží garantované spektrum. Potom obvykle dochází k posunům spektra, většinou nežádoucím směrem.
Zatím jsem našel ve stejném výkonu tj. 50 W pouze se spektrem odpovídajícím UVA. Výše se píše o Ultravitaluxce. Ta je, nebo bývala, ideál. Pro jednu pardálku je však 300W dost luxus.
Ji.J.
Pro jednu pardálku je však 300W dost luxus.
žádnej luxus, spotřeba je stejná, jestli svítí na jednu nebo na pět želv, za tři hod cca 1kWh za cca 5kč/den, + 00 prd za zářivku na dosvit + něco na výhřevnou, dejme tomu 200,- měsíčně - 7 měs /rok (zbytek nachytá venku)
ovšem dospělá slupne jedno čínský zelí za 20.- na posezení cca 5měs tj další 300.-/měsíc
ale furt to vyjde na míň , než dobře krmenej pes
kdyby měli 50 terárek bylo by to horší
Ji.J.

XXX.XXX.76.96
Dobře, škrtám luxus a měním na neúměrné, možná na nepřiměřené. Pohled na relativně malou želvičku pod ultravitaluxkou, která zabere pomalu víc místa než ozařovaný objekt je úsměvný, určitě tedy pro mě. Na druhou stranu, dobré nálady
není nikdy dost. Zato u odrostlých zvířat považuji uvedený zdroj téměř za podmínku.
Je to lepší?
Nechala jsem si letos vyrobit u známého i nový želví stůl o velikosti 120x100x40cm (viz. obrázek). Želva má v krunýři 13cm.
Postupně do září kupuji nový substrát a vybavení, koupila jsem dvě obímky na světlo, ale ta jedna má štelování na svit a jde s tím regulovat jakákoliv žárovka takže i ta UVB.
Když čtu od Vás příspěvky, tak budu muset zainvestovat a koupit novou žárovku, jen se stále snažím vyznat v tom měření, jak jste poslal odkaz.
Tak já jsem kupovala rašelinu 100% přírodní, dále pár oblázků, na placatém kameni jídlo podávám, takže to nepotřebuji. Postupně myslím tak, že když si vzpomenu v zahradnictví, že ji ještě něco přikoupím.
Obímky mám jak jsem psala, teď jen sehnat nějaké to světlo.