Co do bedny na zimovani

Diky, napadla me jeste mulcovaci kura, ale podle toho co pisete, tak taky na nic. Jo a jednou jsem pouzila seno - hloupy napad 🙂.

Trochu sena by asi nevadilo..

Opravdu nee, zcerna a chytne plisen skoro hned, zatim nejhorsi varianta z vyjmenovamych.

Pokud vás to trápí, tak proč potřebujete dávat na substrát jakýkoliv organický materiál?
Jaký substrát používáte?
Díky.

Jiří5 napsal(a):
Pokud vás to trápí, tak proč potřebujete dávat na substrát jakýkoliv organický materiál?
Jaký substrát používáte?
Díky.

Protoze jsem se pri tvorbe zimovaci bedny ridila navodem v chytre knize- vrstva keramzitu, vrstva hliny, vrstva listi. Pouzivam smes cerne hliny, kokosove drte a pisku.

Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.

Jiří5 napsal(a):
Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.

Děkuji za radu i vysvětlení.
Želvy zimuji v bramborovém sklípku, ale hlavně kvůli ochraně před případnými predátory a také kvůli zajištění dostatečné vlhkosti je mám ve sklepě právě v té bedně. V knize, ze které jsem čerpala inspiraci při výrobě bedny, byly spící želvy zakresleny ve vrstvě mezi substrátem a listím. Moje se ale vždy zahrabaly do substrátu, takže máte asi pravdu, že to listí pak už roli moc nehraje a melo by to být o.k. i bez něj.

Nemáte zač.