Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
15.10.2020 09:55
libuko

XXX.XXX.47.2

Prosim o tipy, co pouzivate do bedny na zimovani jako vrchni vrstvu na vlhky substrat, ve kterem jsou zahrabane zelvy. Zatim jsem mela vzdy listi, ale chyta to plisne... Tak kdyby nekdo vedel neco lepsiho. Diky.

18.10.2020 12:42
skeeve

XXX.XXX.40.93

Pouzival jsem smes hrubych hoblin, listi, stareho raseliniku, smrkove kury rozdrobene na mensi kousky, ale take to melo tendenci plesnivet, mimo jine proto, ze nadrz byla dost dusledne zakryta proti moznemu vniknuti hlodavcu

18.10.2020 16:13
libuko

XXX.XXX.47.2

Diky, napadla me jeste mulcovaci kura, ale podle toho co pisete, tak taky na nic. Jo a jednou jsem pouzila seno - hloupy napad 🙂.

18.10.2020 22:47
skeeve

XXX.XXX.40.93

Trochu sena by asi nevadilo..

19.10.2020 07:24
libuko

XXX.XXX.47.2

Opravdu nee, zcerna a chytne plisen skoro hned, zatim nejhorsi varianta z vyjmenovamych.

19.10.2020 19:52
Jiří5

XXX.XXX.211.120

Pokud vás to trápí, tak proč potřebujete dávat na substrát jakýkoliv organický materiál?
Jaký substrát používáte?
Díky.

20.10.2020 13:34
libuko

XXX.XXX.47.2

Jiří5 napsal(a):
Pokud vás to trápí, tak proč potřebujete dávat na substrát jakýkoliv organický materiál?
Jaký substrát používáte?
Díky.

Protoze jsem se pri tvorbe zimovaci bedny ridila navodem v chytre knize- vrstva keramzitu, vrstva hliny, vrstva listi. Pouzivam smes cerne hliny, kokosove drte a pisku.

20.10.2020 22:22
Jiří5

XXX.XXX.211.218

Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.

21.10.2020 22:08
libuko

XXX.XXX.47.2

Jiří5 napsal(a):
Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.

Děkuji za radu i vysvětlení.
Želvy zimuji v bramborovém sklípku, ale hlavně kvůli ochraně před případnými predátory a také kvůli zajištění dostatečné vlhkosti je mám ve sklepě právě v té bedně. V knize, ze které jsem čerpala inspiraci při výrobě bedny, byly spící želvy zakresleny ve vrstvě mezi substrátem a listím. Moje se ale vždy zahrabaly do substrátu, takže máte asi pravdu, že to listí pak už roli moc nehraje a melo by to být o.k. i bez něj.

23.10.2020 00:05
Jiří5

XXX.XXX.211.221

Nemáte zač.

Přidejte reakci

Přidat smajlík