Uživatel s deaktivovaným účtem

Pouzival jsem smes hrubych hoblin, listi, stareho raseliniku, smrkove kury rozdrobene na mensi kousky, ale take to melo tendenci plesnivet, mimo jine proto, ze nadrz byla dost dusledne zakryta proti moznemu vniknuti hlodavcu
Uživatel s deaktivovaným účtem

Trochu sena by asi nevadilo..
Jiří5
napsal(a):
Pokud vás to trápí, tak proč potřebujete dávat na substrát jakýkoliv organický materiál?
Jaký substrát používáte?
Díky.
Protoze jsem se pri tvorbe zimovaci bedny ridila navodem v chytre knize- vrstva keramzitu, vrstva hliny, vrstva listi. Pouzivam smes cerne hliny, kokosove drte a pisku.
Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.
Jiří5
napsal(a):
Aha tak proto, každopádně děkuji za upřesnění.
Osobně bych sice dal přednost vápnem čerstvě vybílenému, nejlépe "bramborovému" sklípku s přiměřenou vlhkostí a prosté hlinitopísčité zemině ať už jakékoliv barvy, hlavně bez různých spec. příměsí. Takovou možností však nemusí disponovat každý.
Hibernující želva přistýlku sice nijak neocení a z mého pohledu je zcela zbytečná ale pokud na ní trváte, doporučuji hrabanku z listí dubů a buků. Ta sice rozhodně není bez života a sterilní, nicméně např. v Rumunsku zimují T. graeca často právě v proláklinách a jiných terénních nepravidelnostech pod vysokou vrstvou navátého a tlejícího listí, nezřídka přes metr hluboko. Takovéto "kompostové" prostředí želvám neublíží. Problém ale je v omezeném prostoru bedýnky udržet tu správnou "kompostovou" rovnováhu. V přírodě to jde tak nějak samo, v bedýnce získá zpravidla převahu jeden druh např. plísně nebo bakterií a problém může být na světě.
Tak asi tak nějak.
Děkuji za radu i vysvětlení.
Želvy zimuji v bramborovém sklípku, ale hlavně kvůli ochraně před případnými predátory a také kvůli zajištění dostatečné vlhkosti je mám ve sklepě právě v té bedně. V knize, ze které jsem čerpala inspiraci při výrobě bedny, byly spící želvy zakresleny ve vrstvě mezi substrátem a listím. Moje se ale vždy zahrabaly do substrátu, takže máte asi pravdu, že to listí pak už roli moc nehraje a melo by to být o.k. i bez něj.