Želva má prodřený krunýř

Hmmm.... dotaz
Jak to děláte aby se vám neutopila ta suchozemska?

Dali jsme jí tam cedulku se zákazem vstupu aby tam nelezla 😉. Máme výběh rozdělený většími kameny, želvy můžou být spolu, anebo každá zvlášť na své půlce, jedna má mini brouzdaliště a druhá jezírko...

Ivettka napsal(a):
Dali jsme jí tam cedulku se zákazem vstupu aby tam nelezla 😉. Máme výběh rozdělený většími kameny, želvy můžou být spolu, anebo každá zvlášť na své půlce, jedna má mini brouzdaliště a druhá jezírko...

V prvním příspěvku píšete, že jsou želvy spolu...teď, že má každý svůj výběh ale zároveň mohou být spolu. Nemyslím si, že můj dotaz na to jak zajišťujete to aby se suchozemska želva neutopila , je tak blbý. Osobně mě to prostě zajímalo.

Dobrý den Ivettko,
není mě příjemné takto reagovat ale jinak to nejde.
Vršíte jednu chybu za druhou a to nevídaným tempem. Dokonce i nabízená souvislost mezi betonovým dnem jezírka a stavem plastronu je špatně. Vaše počínání se nedá napravit prostým příspěvkem, chce to vzít od podlahy.
I ten venkovní výběh jako správné řešení jste dokázala pokazit umístěním dvou druhů želv se zcela odlišnými nároky na prostředí a chov, tedy pokud není výběh opravdu hodně velký, což nepředpokládám.

Ona Vás tady většina lidí hodně zkritizuje, než by rovnou napsali, co dělat. Nejlepší řešení je pustit vodní želvu zpátky do rybníka - je tam zvyklá, sežene si dostatek potravy a bez problémů přezimuje. Při chovu ve Vašem bazénku nebude nejspíš tolik prospívat.
"Odřeniny" na spodní části krunýře nejsou od betonového dna, jedná se o plísňové onemocnění. Pokud se přeci jen rozhodnete želvu si nechat, držte ji na suchu a potírejte přípravkem Betadine. Přimlouvám se však za její puštění zpět do rybníka.
Co se společného chovu se suchozemskou želvou týká, není to vhodný způsob a v hlubším bazénku se suchozemská želva může utopit. Rozhodně je tedy držte odděleně, pokud Vás nepřemluvím k tomu, abyste ji pustila zpět. Nic víc není potřeba.

gerry napsal(a):
Ona Vás tady většina lidí hodně zkritizuje, než by rovnou napsali, co dělat. Nejlepší řešení je pustit vodní želvu zpátky do rybníka - je tam zvyklá, sežene si dostatek potravy a bez problémů přezimuje. Při chovu ve Vašem bazénku nebude nejspíš tolik prospívat.
"Odřeniny" na spodní části krunýře nejsou od betonového dna, jedná se o plísňové onemocnění. Pokud se přeci jen rozhodnete želvu si nechat, držte ji na suchu a potírejte přípravkem Betadine. Přimlouvám se však za její puštění zpět do rybníka.
Co se společného chovu se suchozemskou želvou týká, není to vhodný způsob a v hlubším bazénku se suchozemská želva může utopit. Rozhodně je tedy držte odděleně, pokud Vás nepřemluvím k tomu, abyste ji pustila zpět. Nic víc není potřeba.

Jako vážně považujete vypuštění zvířete zpět do rybníka jako nejlepší řešení?! Nic jako invazivní druhy vám nic neříká?

Děkuji Gerrymu, který mi jako jediný dokázal napsat jak se léčí krunýřek. Léčbu Betadinem určitě vyzkouším. Pokud se nám podaří želvičku vyléčit, tak si myslím že nám stejně nic jiného než ji pustit zpátky do přírody nezbyde. V zajetí se jí prostě nedaří 🙄

Vyjádřím se jen k tomu plastronu. Pravděpodobně nejde o plísňové onemocnění ale spontánně překonanou bakteriofisózu.

Snad tam ta invazivní želva nesežere všechny kachny 🤔 🦆

Budete Ivettko léčit již uzdravené. Také budete vracet do rybníka ne invazivní ale invazní druh což je zásadní rozdíl. Na titul invazivní tyto želvy v našich podmínkách nedosáhnou. O kachny se nebojte, hůř na tom budou obojživelníci, velké larvy hmyzu a odrostlejší rybí potěr.

Jiří5 napsal(a):
Budete Ivettko léčit již uzdravené. Také budete vracet do rybníka ne invazivní ale invazní druh což je zásadní rozdíl. Na titul invazivní tyto želvy v našich podmínkách nedosáhnou. O kachny se nebojte, hůř na tom budou obojživelníci, velké larvy hmyzu a odrostlejší rybí potěr.

Děkuji za opravení 😊
No, prostě k nám do přírody nepatří a tečka.

Invazní druhy mi říkají mnohé, Nezzie, v tomto případě ale opravdu nevidím na zpětném vypuštění nic špatného. Není druh jako druh, kdyby v tom rybníce žily želvy bahenní, tak se nad tím nikdo nepozastaví, živí se tam však stejnou potravou.

Jiří5, vážím si a obdivuji Vaši erudici, slušnost a trpělivost, s jakou zde lidem pomáháte. To nebyl útok proti Vám, jen opravdu nemám rád, když se u většiny dotazů na mnohé tazatele všichni sesypou s kritikou, co dělají špatně, místo toho, aby v pár větách řekli, co se dělat má...

S bakteriální infekcí souhlasím, Váš závěr je správný. Ale protože ani jeden z nás neměl želvu v ruce, slečně/paní Betadine přesto na pár dní doporučím, želvě to neuškodí, naopak to může opravdu pomoci, pokud se byť i malé množství bakterií zachovalo.

gerry napsal(a):
Invazní druhy mi říkají mnohé, Nezzie, v tomto případě ale opravdu nevidím na zpětném vypuštění nic špatného. Není druh jako druh, kdyby v tom rybníce žily želvy bahenní, tak se nad tím nikdo nepozastaví, živí se tam však stejnou potravou.

Jiří5, vážím si a obdivuji Vaši erudici, slušnost a trpělivost, s jakou zde lidem pomáháte. To nebyl útok proti Vám, jen opravdu nemám rád, když se u většiny dotazů na mnohé tazatele všichni sesypou s kritikou, co dělají špatně, místo toho, aby v pár větách řekli, co se dělat má...

S bakteriální infekcí souhlasím, Váš závěr je správný. Ale protože ani jeden z nás neměl želvu v ruce, slečně/paní Betadine přesto na pár dní doporučím, želvě to neuškodí, naopak to může opravdu pomoci, pokud se byť i malé množství bakterií zachovalo.

Kolik bahennich želv jste kdy v rybníce zahlédl? Resp viděl jste vůbec někdy živou? Zeptal se někoho na její biotop? Asi nic

Myslím, že jsem živou už viděl, jen na ten biotop jsem se jí nezeptal. Nenapsal jsem přece, že želvy bahenní žijí v rybnících. Je tohle vážně nutné, skeeve?

Je - pokud budeme plácat to první, co nás napadne, můžeme se přesunout do diskuze na novinky.cz

Plácl jsem první a jedinou možnost, tedy druh, který má u nás v republice historicky prokázaný výskyt. Použil jsem ho jako srovnání s želvou nádhernou v rámci diskuze o invazních druzích. Stačí vám to takto?

Nemám teď čas se zapojit. Jen prosím, buďte v klidu kluci. Stejně nám jde všem pravděpodobně jen o to samé.

Já jsem vytočený z těch invazek - uznávám - zakazuje se chov druhů, které u nás nejsou a nebudou problém, zakazuje se chov druhů, které se sem především nikdy neměly dostat, vymýšlí se bezzubá opatření, vyjadřují se k tomu lidé, kteří k tomu nemají věcně co říct, novináři si vymýšlí české nazvy druhů 🤬

gerry napsal(a):
Ona Vás tady většina lidí hodně zkritizuje, než by rovnou napsali, co dělat. Nejlepší řešení je pustit vodní želvu zpátky do rybníka - je tam zvyklá, sežene si dostatek potravy a bez problémů přezimuje. Při chovu ve Vašem bazénku nebude nejspíš tolik prospívat.
"Odřeniny" na spodní části krunýře nejsou od betonového dna, jedná se o plísňové onemocnění. Pokud se přeci jen rozhodnete želvu si nechat, držte ji na suchu a potírejte přípravkem Betadine. Přimlouvám se však za její puštění zpět do rybníka.
Co se společného chovu se suchozemskou želvou týká, není to vhodný způsob a v hlubším bazénku se suchozemská želva může utopit. Rozhodně je tedy držte odděleně, pokud Vás nepřemluvím k tomu, abyste ji pustila zpět. Nic víc není potřeba.

Tak toto je rada, jak to říct slušně? ostuda

Gerry je tu fauna a flora, kterou si nepamatují asi ani vaši rodičové ( druhové rozmanitost)

Jsou tu organizace, které se starají to, aby tu byla ( A i ve světě).

A oproti ní je spousta kazilů např. jako vy, pytláci, myslivci, jezevci a lesáci.

TAKŽE JAKO? Otázka klasika????????? Ano, je to správně, že budeme vypouštět psíky, mývaly, norky, nádherňačky a mnoho jiných?

Řečnická otázka pro vlasta1, Jiří5, skeeve ...

opravdu si myslíte, že želva nádherná (myšleno do našich podmínek), dokáže zdecimovat původní faunu a floru? Nehádám se, jen se ptám, pro nestranné posouzení tady máte odkaz :

https://invaznidruhy.nature.cz/documents/735810/1196019/Trachemys+scripta.pdf/eb7de471-b894-0357-1f68-a70220126a0c?t=1652710824580

to jen, že by se páni "Úředníci" měli nad některými kroky týkající se nás chovatelů, lépe zamyslet. A určitě by nebylo od věci, kdyby o těchto zákonech rozhodovali také lidé, kteří třeba tu trachemysku poznají od bahenky..

dát na seznam třeba Lampropeltis getula v rámci EU - pro středoevropské podmínky??

tohle by byla debata ke skleničce...

a pro zadavatelku tyto dvě želvy opravdu do jedneho výběhu nepatří..dřív nebo později na to přijdete sama...

Udává se dovoz 5 milionů mláďat nádherných - i kdyby jich naprostá většina nepřežila výbornou péči svých úžasných majitelů, stále je to ohromné
množství potenciálně vypuštěných mláďat do ekosystému - přežijí, dokáží přezimovat, dokáží se zřejmě i úspěšně rozmnožit ( toto dosud nebylo, pokud vím, definitivně potvrzeno, byly jen nalezeny snůšky..); živí se prakticky čímkoliv, zvládnou zahnat vodní ptactvo z hnízd, vydrží několik měsíců hladovění..ano, za mě naprostý průšvih, navíc orgány nezvládnutý ( pozdní zákaz, dováží se jiné druhy, čili se situace bude nejspíš opakovat, jen na seznamu se objeví další druh)

Na přímou otázku přímá odpověď. Z mého pohledu je například takové vybudování cyklostezky z prostředků EU daleko větší problém než přínos z "pečlivě" propracované kampaně proti trachemyskám mimo jiné financovaný z podobných prostředků. Takže ne nemůže minimálně zhruba od Alp na sever. A ano zanedbatelný, přísně lokálně omezený vliv v místě vypuštění mít mohou, pokud jsou vypuštěny ve větším počtu.

S invazivními druhy schopnými nekontrolovatelného množení to je jiná.

opravdu si myslíte, že želva nádherná (myšleno do našich podmínek), dokáže zdecimovat původní faunu a floru?

nezdecimuje, ale změní. Ubude třeba čolků, žab, potěrů ryb, nevím jakých bezobratlých a průšvih je na světě.

A tady se dělají výzkumy. Na základě výsledků se udělají zákony. Ouřada je ouřada toho neřešte.

Z mého pohledu je například takové vybudování cyklostezky z prostředků EU daleko větší problém než přínos z "pečlivě" propracované kampaně proti trachemyskám mimo jiné financovaný z podobných prostředků.

To si nemyslím. Jsme národ kolařů. Koukněte na to takto. Naše školství je asi 20 let pozadu.
Vybudování cyklostezky stojí nemalé peníze, nehledě na ztrátu finanční, vzniklou znehodnocením půdy. Já oceňuji stát za to, že se snaží dostat lidí do přírody a dělá naučné stezky. (výukové tabulky s fotkami a textem, třeba pro děti). A tohoto je stále málo. Berte to jako výuku, při které se nejen děti dovědí jak to v přírodě chodí. Třeba by potom nebyly dotazy typu: raduz

Větší nebezpečí hrozí od želvy pestré, která se vyskytuje až po Kanadu kde (cituji z článku na ifauně) 'panuje podobné klima jako ve střední Evropě a tudíž je pravděpodobné, že by se zde želva pestrá dokázala i úspěšně množit a případně tak „nahradit“ vymírající populace naší želvy bahenní. Tělo této otužilé želvy navíc obsahuje přirozenou nemrznoucí látku, která vylíhnutým mláďatům, zimujícím přímo v místě snůšky, umožňuje přežít i období, kdy teplota klesne pod bod mrazu.' Želva nádherná dožije a vymizí, jeden kus na celý rybník má mizivý dopad, reálně víc škody nadělá jedna kačena.

Dnešní druhová bohatost je zlomek toho, co tu bylo ve třetihorách, ledovec díky specifickému georeliéfu toho vyhubil více než v Asii nebo Americe, takže se tu najdou volné niky a o to větší nebezpečí začlenění nových druhů hrozí. Na druhou stranu nepůvodní druhy nelze "házet do jednoho pytle" a potenciální škodlivost a dopad na ekosystém se liší druh od druhu.

Tak předně - kéž by se tohle dělalo na základě výzkumů. Teď hovořím o želvě nádherné. Je smutné, jak jsou lidé krátozrací a jak snadno jsou sto přijmout nesmysly, polopravdy a vyslovené lži o tomto zvířeti. Na jednu stranu se zde mává tím, jak tato želva škodí, vyžere ryby, čtu katastrofické scénáře o vyhubených rybnících, požraných obojživelnících atd., ale nikdo se nepozastavuje nad tím, že žere to samé co zmiňovaná želva bahenní (Emys orbicularis), kterou jsou naopak snahy a snad už i granty na její rozšiřování. Hledají se lokality, kam je znovu vypouštět atd. Zjednodušeně, pokud do ekosystému prdneme bahenky, dočkáme se totožného výsledku. Tvrdit, že ona sem patří je s ohledem na skutečně prováděné výzkumy, které vyšly vniveč nesmysl a žádná současná populace se nikde nenašla a dokonce nejde ani pořádně vyhodnotit jaký genofond měly naše želvy, neb to nejde podle čeho zkontrolovat, je třeba vzít v úvahu to, že několik staletí se sem bahenky dovážely jako postní potravina a to ze všemožných míst Evropy. Jediná současná populace bahenek, která prosperuje (jinak nelze nazvat šíření z lokality na další místa) je z lokality Betlém, kde jsou ovšem bahenky rumunské. Již v rozmezí let 2010 a výše byly pozorované želvy mimo tento umělý ekosystém (mám na mysli úpravu terénu, kladiště atp.) a to i 5 a více km, včetně kladoucích samic.
Tyto želvy jsou u nás nepůvodní jako zminovaná eleganska a žerou to samé, přičemž trachemysky jsou v adultu víceméně býložravé, což u orbicularek nemohu ze svého letitého chovu dvou různých populací potvrdit. Stejně tak rozporuji údanou agresivitu vůči jiným druhům, osobní zkušenost je, že emysky jsou daleko agresivnější a to i v rámci vlastního druhu. Projděte se někde po zoologických zahradách, kde tento druh plave v bazencích nebo příkopech - všude plavou s rybami a přitom nejsou krmené, neb nejde o vystavovaných druh, ale následek nezodpovědných návštěvníků, kteří jim tam želvy naházely. Osobně jsem choval želvy v různě velkých jezírcích a zdravé živé ryby ulovit nedokážou (není to nic objevného, psalo se o tom v řadě článků, někteří chovatelé dělali i pokusy s různě velkými akvárii), zpravidla do týdne i nově vypuštěná želva v omezeném prostoru přestane na ryby reagovat, protože je zkrátka neuloví.
Slavná fotografie kde se sluní a dokonce sloví ptáčata tuším roháčů je krásná, ale je to jediný popisovaný případ, přestože je uváděn jako něco, co se tu fotí a pozoruje ob týden.
Ohledně obojživelníků bych neupíral žádnému druhu vodních želv možnost jejich lovu, na druhou stranu jsem sám ulovil zbídačenou trachemysku, kterou "chovatel" vyhodil do rybníka plného pulců ropuch obecných a kterých se během několika denního pozorování, než se ji povedlo odchytit nedotkla (doma z ní pak padaly jen olšové šišky, která zblblá pravděpodobně z krmení granulemi považovala za potravu). Největšími likvidátory obojživelníků nejsou želvy, ale chemizace, vysoušení krajiny, vysazování ryb do každé louže - tedy lidský faktor. Představa že želva vyžere populaci čolků nebo žab je naprosto mimo mísu (pokud by spolu nežili v lavoru), jednak je želva ektoterm, takže neloví a netráví jako savec, za druhé obojživelníci jsou právě na tohle připraveni a než přišel člověk, bez potíží si počty mláďat s predací hravě poradily...
Uvedení želvy nádherné jako invazivního druhu u nás naprosto popírá logiku, neb se u nás nemnoží, kladení vajec je pozorováno logicky i v zajetí u jednotlivých samic, protože to je přirozený proces, kterým správně chovaná zvířata prostě procházejí a vykladená vejce mají na vylíhnutí stejnou šanci, jako u slepic z velkochovu bez kohouta. Kdyby se při vyhodnocování závěrů použily údaje od chovatelů, zákonodárci by věděli, jak "snadné" bylo vylíhnout trachemysky, jak praskala vejce, jak se distkutovala náročnost tohoto druhu na minerální látky, aby vejce vůbec měla správnou skořápku. Aby proběhlo úspěšní líhnutí, je třeba dlouhá inkubační doba při níž nesmí teplota klesnout pod určitou úroveň, která je u nás prakticky nedosažitelná. Lze připustit vylíhnutí mláďat za nějakých výjimečně horkých let, ale zase - jakých mláďat?? Jelikož teplota zde ovlivnuje pohlaví, na 100% se lze dočkat pár mláďat samčího pohlaví, která jaksi populaci nevytvoří. A to se bavíme o opravdu dobře schovaném hnízdě, které nenajdou prasata, lišky, ježci atd. Doporučuji přečíst knihu od pana Šebely, co vše musel dělat, aby vůbec docílil odchovu bahenek v Betlémě, jak je třeba hnízda síťovat a ani to mnohdy nepomůže. Následně mláďata sbírat a odchovávat v akváriu bokem, než je bylo možné vypustit. Ze Slovenska jsou známé případy zmařených snůšek jen díky tomu, že skrze vejce stihla prorůst tráva a vylíhnuté želvičky se prostě z hnízda nedostaly a nakonec uhynuly. Právě to, je problém i udržení bahenek na většině lokalit - kladiště. Takřka nikde nenajdete písečný nebo hlinitopísčitý čistý břeh s ideálním osvitem a ještě štěstím na absenci predátorů. Proto třeba v Tajbě na Slovensku samice kladou i přes 150m od vody, protože není kde (což zase limituje mláďata, protože ta se musí stejnou cestou k vodě včas bez úhony dostat). Když už se želva vylíhne, je bahenka buď hnědé nebo černé barvy, v našich podmínkách kryptická. Kdo někdy viděl malé trachemysky, ví, že v našich podmínkách svítí na dálku a z hlediska predačního tlaku jsou oproti nim zdaleka znevýhodněny. Prosím stále se bavím o našich podmínkách, jak je to v Itálii nebo Řecku mě nezajímá. Nejsme Itálie ani Řecko a veškeré naše želvy jsou zvířata vyhozená, zvířata, kterých se lidé zbavili a porušili zákon na ochranu proti týrání. Je smutné, že každý oplakává uvázaného psa v lese, kočky v kontejnerech, ale že želvy nádherné mají stejný problém nikoho nerozlítostní, naopak.

A je to. Nemyslím že by bylo co dodat k tomuto problému.

Děkuji všem za kvalitní debatu, která je na ifauně už vzácností!
Po dlouhé době, jsem se zas s chutí začetl do příspěvků.
Jsem rád, že je zde i pár lidí, kteří dokáží selským rozumem dojít ke stejnému závěru.
Pandinus - lépe bych to nenapsal, jen nemám tu výdrž sepsat to tak obsáhle.

RN

Pandinus napsal(a):
Tak předně - kéž by se tohle dělalo na základě výzkumů. Teď hovořím o želvě nádherné. Je smutné, jak jsou lidé krátozrací a jak snadno jsou sto přijmout nesmysly, polopravdy a vyslovené lži o tomto zvířeti. Na jednu stranu se zde mává tím, jak tato želva škodí, vyžere ryby, čtu katastrofické scénáře o vyhubených rybnících, požraných obojživelnících atd., ale nikdo se nepozastavuje nad tím, že žere to samé co zmiňovaná želva bahenní (Emys orbicularis), kterou jsou naopak snahy a snad už i granty na její rozšiřování. Hledají se lokality, kam je znovu vypouštět atd. Zjednodušeně, pokud do ekosystému prdneme bahenky, dočkáme se totožného výsledku. Tvrdit, že ona sem patří je s ohledem na skutečně prováděné výzkumy, které vyšly vniveč nesmysl a žádná současná populace se nikde nenašla a dokonce nejde ani pořádně vyhodnotit jaký genofond měly naše želvy, neb to nejde podle čeho zkontrolovat, je třeba vzít v úvahu to, že několik staletí se sem bahenky dovážely jako postní potravina a to ze všemožných míst Evropy. Jediná současná populace bahenek, která prosperuje (jinak nelze nazvat šíření z lokality na další místa) je z lokality Betlém, kde jsou ovšem bahenky rumunské. Již v rozmezí let 2010 a výše byly pozorované želvy mimo tento umělý ekosystém (mám na mysli úpravu terénu, kladiště atp.) a to i 5 a více km, včetně kladoucích samic.
Tyto želvy jsou u nás nepůvodní jako zminovaná eleganska a žerou to samé, přičemž trachemysky jsou v adultu víceméně býložravé, což u orbicularek nemohu ze svého letitého chovu dvou různých populací potvrdit. Stejně tak rozporuji údanou agresivitu vůči jiným druhům, osobní zkušenost je, že emysky jsou daleko agresivnější a to i v rámci vlastního druhu. Projděte se někde po zoologických zahradách, kde tento druh plave v bazencích nebo příkopech - všude plavou s rybami a přitom nejsou krmené, neb nejde o vystavovaných druh, ale následek nezodpovědných návštěvníků, kteří jim tam želvy naházely. Osobně jsem choval želvy v různě velkých jezírcích a zdravé živé ryby ulovit nedokážou (není to nic objevného, psalo se o tom v řadě článků, někteří chovatelé dělali i pokusy s různě velkými akvárii), zpravidla do týdne i nově vypuštěná želva v omezeném prostoru přestane na ryby reagovat, protože je zkrátka neuloví.
Slavná fotografie kde se sluní a dokonce sloví ptáčata tuším roháčů je krásná, ale je to jediný popisovaný případ, přestože je uváděn jako něco, co se tu fotí a pozoruje ob týden.
Ohledně obojživelníků bych neupíral žádnému druhu vodních želv možnost jejich lovu, na druhou stranu jsem sám ulovil zbídačenou trachemysku, kterou "chovatel" vyhodil do rybníka plného pulců ropuch obecných a kterých se během několika denního pozorování, než se ji povedlo odchytit nedotkla (doma z ní pak padaly jen olšové šišky, která zblblá pravděpodobně z krmení granulemi považovala za potravu). Největšími likvidátory obojživelníků nejsou želvy, ale chemizace, vysoušení krajiny, vysazování ryb do každé louže - tedy lidský faktor. Představa že želva vyžere populaci čolků nebo žab je naprosto mimo mísu (pokud by spolu nežili v lavoru), jednak je želva ektoterm, takže neloví a netráví jako savec, za druhé obojživelníci jsou právě na tohle připraveni a než přišel člověk, bez potíží si počty mláďat s predací hravě poradily...
Uvedení želvy nádherné jako invazivního druhu u nás naprosto popírá logiku, neb se u nás nemnoží, kladení vajec je pozorováno logicky i v zajetí u jednotlivých samic, protože to je přirozený proces, kterým správně chovaná zvířata prostě procházejí a vykladená vejce mají na vylíhnutí stejnou šanci, jako u slepic z velkochovu bez kohouta. Kdyby se při vyhodnocování závěrů použily údaje od chovatelů, zákonodárci by věděli, jak "snadné" bylo vylíhnout trachemysky, jak praskala vejce, jak se distkutovala náročnost tohoto druhu na minerální látky, aby vejce vůbec měla správnou skořápku. Aby proběhlo úspěšní líhnutí, je třeba dlouhá inkubační doba při níž nesmí teplota klesnout pod určitou úroveň, která je u nás prakticky nedosažitelná. Lze připustit vylíhnutí mláďat za nějakých výjimečně horkých let, ale zase - jakých mláďat?? Jelikož teplota zde ovlivnuje pohlaví, na 100% se lze dočkat pár mláďat samčího pohlaví, která jaksi populaci nevytvoří. A to se bavíme o opravdu dobře schovaném hnízdě, které nenajdou prasata, lišky, ježci atd. Doporučuji přečíst knihu od pana Šebely, co vše musel dělat, aby vůbec docílil odchovu bahenek v Betlémě, jak je třeba hnízda síťovat a ani to mnohdy nepomůže. Následně mláďata sbírat a odchovávat v akváriu bokem, než je bylo možné vypustit. Ze Slovenska jsou známé případy zmařených snůšek jen díky tomu, že skrze vejce stihla prorůst tráva a vylíhnuté želvičky se prostě z hnízda nedostaly a nakonec uhynuly. Právě to, je problém i udržení bahenek na většině lokalit - kladiště. Takřka nikde nenajdete písečný nebo hlinitopísčitý čistý břeh s ideálním osvitem a ještě štěstím na absenci predátorů. Proto třeba v Tajbě na Slovensku samice kladou i přes 150m od vody, protože není kde (což zase limituje mláďata, protože ta se musí stejnou cestou k vodě včas bez úhony dostat). Když už se želva vylíhne, je bahenka buď hnědé nebo černé barvy, v našich podmínkách kryptická. Kdo někdy viděl malé trachemysky, ví, že v našich podmínkách svítí na dálku a z hlediska predačního tlaku jsou oproti nim zdaleka znevýhodněny. Prosím stále se bavím o našich podmínkách, jak je to v Itálii nebo Řecku mě nezajímá. Nejsme Itálie ani Řecko a veškeré naše želvy jsou zvířata vyhozená, zvířata, kterých se lidé zbavili a porušili zákon na ochranu proti týrání. Je smutné, že každý oplakává uvázaného psa v lese, kočky v kontejnerech, ale že želvy nádherné mají stejný problém nikoho nerozlítostní, naopak.

K tomu hladovění mezi pulci ropuch - nebrala bych to jako dobrý ukazatel zda a jak moc dokáží želvy nádherné predovat obojživelníky. Oni totiž pulci ropuch poměrně suverénně (tím myslím i co do chování) přežívají v rybnících, kde to jiné druhy žab nedají, protože jak správně uvádíte nemají mezi rybami šanci. Slyšela jsem že pulci ropuch jsou, podobně jako dospělé ropuchy, jedovatí.

Souhlasím, že největším problémem pro poupulace obojživelníků jsou změny v krajině, které popisujete, a všudypřítomnost ryb. Pokud ale třeba ty larvy čolků představují atraktivní žrádlo pro ž. nádhernou (nevím, nemám osobní zkušenost s tímhle druhem, ale co jsem o ní slyšela dokážu si to přestavit) , může pro oslabené místní populace taková dospělá vypuštěná želva představovat poslední hřebíček do rakve.

Konkrétně ž. nádherná je v důsledku vysazování jednou z nejrozšířenějších vodních želv na světě, a její nebezpečnost jako invazního druhu je bohužel na mnoha místech světa je faktem, nikoli výmyslem nějakých úředníků.

"Kdyby se vše dělo na základě výzkumů".... Zadejte si do google třeba "trachemys cripta elegans invasive" a vyjede vám v angličtině spousta odkazů, včetně desítek vědeckých článků! Pokud se na vědecké články necítite, stačí začít třeba na anglické verzi wikipedie:

https://en.wikipedia.org/wiki/Red-eared_slider


... a pokračovat můžete uvedenými odkazy na literaturu - v části o invazivnosti druhu jsem jich napočítala asi třináct.


Vážný problém pro místní želvy představuje ž. nádherná například v Japonsku. Chová se jako invazní druh v několika státech USA mimo původní areál rozšíření, Její rozmnožování v přírodě je doloženo na řadě míst světa včetně Evropy - hlavně ve středomoří, ferální populace už jsou ale prý už i v Británii. Otepluje se, a oteplovat nejspíš dál bude, zároveň želva je tvor dlouhověký a může se novým podmínkám přizpůsobovat, takže bych si tím, že se i u nás začne množit, rozhodně jistá nebyla :(.

Je to tedy z Blesku - ale prý už se jim to i podařilo?
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/711935/invaze-tvorecku-s-krunyrem-vystrnadi-zelvy-nutrie-v-praze-se-jim-dari-lide-se-jich-zbavuji.html

Souhlasím že u některých druhů může být zařazení mezi invazní druhy a omezování chovu v ČR úsměvné. Ale zrovna u ž. nádherné bych to nezlehčovala.

"nevím, nemám osobní zkušenost s tímhle druhem, ale co jsem o ní slyšela"
"Pokud se na vědecké články necítite"

Vědecká literatura říká asi to, co píše Pandinus. Želvy mají problém s líhnutím v nevhodných březích vod, když se povede, vyskytuje se vysoká míra predace nebo vegetace neumožní proniknutí nad povrch.

Zmiňujete další země, to jsou oblasti kolem 40 rovnoběžky kde panují podmínky shodné s oblastí původního výskytu - Řecko - Turecko - Japonsko, ač se to možná nezdá, podmínky jsou zde zcela odlišné, naše vody jsou tak specifické, že by neuškodil výzkum zaměřený čistě na naše podmínky. Ale ne typu "žere nebo nežere, hotovo" Ale složení stravy naší populace, zmapování a detailní popis rozmnožování, úspěšnost zimování, a pak případně srovnání, zda a jakým způsobem může v jakém prostředí ovlivňovat populace obojživelníků nebo ryb.

Dospělci jsou převážně býložraví a výzkum podporuje tvrzení Pandinuse, že škody na vodním ptactvu nebo rybách jsou ojedinělé.
Jak zmiňuje Pandinus, pokusy s predací na rybách, vliv je zcela zanedbatelný. U obojživelníků je predace v normě, srovnatelná s našimi rybami a plazy až nižší, vzhledem k tomu, že dospělci preferují rostlinnou potravu, případně uhynulé živočichy. Daleko větší problém je výrazně dravější želva bahenní. Ta je na ústupu přesně z těch důvodů, kvůli kterým želva nádherná nebude mít šanci uspět ani kdyby 100 let došlo k takovému oteplení, že by míra přežití byla vyšší. Škodlivost se nedá srovnávat s nepůvodními rybami jako je kapr obecný, pstruh duhový nebo siven americký, které se ve vodách vyskytují ve velkých počtech a úspěšně decimují populace původních druhů. V naší přírodě je želva nádherná ojedinělá a dopad na obojživelníky je zanedbatelný.

Pandinus doporučuje knihu pana Šebely o chovu Emysek, též bych doporučil, pochopíte jak je to s želvami v našich podmínkách v praxi.

Jedna studie z ČR: https://www.nature.com/articles/s41598-020-64899-0
Pulci na želvu nádhernou nebo bahenní reagují podobně jako na užovku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
K tomu hladovění mezi pulci ropuch - nebrala bych to jako dobrý ukazatel zda a jak moc dokáží želvy nádherné predovat obojživelníky. Oni totiž pulci ropuch poměrně suverénně (tím myslím i co do chování) přežívají v rybnících, kde to jiné druhy žab nedají, protože jak správně uvádíte nemají mezi rybami šanci. Slyšela jsem že pulci ropuch jsou, podobně jako dospělé ropuchy, jedovatí.

Souhlasím, že největším problémem pro poupulace obojživelníků jsou změny v krajině, které popisujete, a všudypřítomnost ryb. Pokud ale třeba ty larvy čolků představují atraktivní žrádlo pro ž. nádhernou (nevím, nemám osobní zkušenost s tímhle druhem, ale co jsem o ní slyšela dokážu si to přestavit) , může pro oslabené místní populace taková dospělá vypuštěná želva představovat poslední hřebíček do rakve.

Konkrétně ž. nádherná je v důsledku vysazování jednou z nejrozšířenějších vodních želv na světě, a její nebezpečnost jako invazního druhu je bohužel na mnoha místech světa je faktem, nikoli výmyslem nějakých úředníků.

"Kdyby se vše dělo na základě výzkumů".... Zadejte si do google třeba "trachemys cripta elegans invasive" a vyjede vám v angličtině spousta odkazů, včetně desítek vědeckých článků! Pokud se na vědecké články necítite, stačí začít třeba na anglické verzi wikipedie:

https://en.wikipedia.org/wiki/Red-eared_slider


... a pokračovat můžete uvedenými odkazy na literaturu - v části o invazivnosti druhu jsem jich napočítala asi třináct.


Vážný problém pro místní želvy představuje ž. nádherná například v Japonsku. Chová se jako invazní druh v několika státech USA mimo původní areál rozšíření, Její rozmnožování v přírodě je doloženo na řadě míst světa včetně Evropy - hlavně ve středomoří, ferální populace už jsou ale prý už i v Británii. Otepluje se, a oteplovat nejspíš dál bude, zároveň želva je tvor dlouhověký a může se novým podmínkám přizpůsobovat, takže bych si tím, že se i u nás začne množit, rozhodně jistá nebyla :(.

Je to tedy z Blesku - ale prý už se jim to i podařilo?
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/711935/invaze-tvorecku-s-krunyrem-vystrnadi-zelvy-nutrie-v-praze-se-jim-dari-lide-se-jich-zbavuji.html

Souhlasím že u některých druhů může být zařazení mezi invazní druhy a omezování chovu v ČR úsměvné. Ale zrovna u ž. nádherné bych to nezlehčovala.

Já se nepřu o tom, že Trachemys scripta na řadě lokalit působí problémy (i když co sleduji, tak největším problémem je křížení s příbuznými druhy v Americe nebo na Kubě), ale jsou to státy či země s jinými biotopy, jinou teplotou, podmínkami, které tu zkrátka nepanují a panovat jen tak nebudou. Podívejte se třeba na posledních pár let. Před cca 2-3lety zde byla nejteplejší léta, praskaly suchem stromy, ale to následující roky padlo a i přes mírné zimy letošní ani loňské léto teplotně neodpovídá tomu, aby se tu vůbec něco vylíhlo. To je markantní rozdíl oproti její domovině a zemím s podobným klimatem.
Já si taky dovedu vygooglit informace, ale stavím na tom, že tady jsme v Čechách a na Moravě a je třeba to řešit z našeho pohledu. Ne jako se teď provedlo se zákazem getul kvůli Kanárským ostrovům, kde decimují gallotie, ale u nás se nedařilo přežít dlouhodobě ani užovkám amurským nebo thamnophiskám. Tvoření zákazů bez zohlednění konkrétních zemí je prostě zcestné a nabízí černobílý pohled na druh jako takový. Když se v Japonsku, Řecku, řekne, že Trachemys scripta je špatný druh, vy všichni, co to znáte jen z televize a novin automaticky to zvíře řadíte jako špatné. Už se nikdo nezabývá tím, jak je na tom tenhle druh v přírodě v zemích původního výskytu (co jsem četl, zaznamenává taky úpadek přičítaný na vrub klimatickým změnám) a už vůbec nezohlední, že kdyby tenhle druh nemnožily v zemích původu komerční farmy, tak je po nich do dvaceti let veta, protože rozmnožit je u nás zas taková sranda nebyla a kdyby se tento druh místo zákazu dal do CITESu a dál se prodávala a nabízela jen odchovaná mládata, cenově by se tenhle druh brzo vyhoupl velmi vysoko. Jelikož v přírodě žijí ojedinělé kusy, pouze blízko velkých měst jsou skupiny (logicky, protože je lidé z okolí měli kam sypat), postupem času prořídnou, což je ostatně znát i na záznamech z pozorování, kdy dříve bylo hlášeno mnohem více kusů. To se opět změní s tímto zákazem a povinností registrace, protože většina lidí nechce nic registrovat ani se nechávat evidovat a očekávám, že v médiích zase probleskne zpráva, že počet želv vzrostl a začnou úvahy jak se množí aniž se přihlédne k tomu, že jakmile se mezi obyčejnými lidmi jichž je drtivá většina rozkřikne, že za prodej, inzerování, nezlegalizování želv budou padat pokuty, začnou se jich opět zbavovat. Něco skončí jako obvykle ve vodních výbězích různých zoo, většina skončí ale v řekách a rybnících.
Nevím proč si řada lidí myslí, že želva je tvor dlouhověký, když to není dáno jaksi genetikou ale podmínkami jaké má. Z těch zmiňovaných 5 milionů vyvezených či dovezených mláďat přežilo možná ubohé procento a ještě se jedná víc jak z 90% procent o mrzáky vlivem chybného krmení. Stačí projet inzerce, podívat se na dotazy místních historicky a pokud máte jen maličké povědomí o tom, jak má želva, myšleno zdravá želva, vypadat, budete překvapená. Rukama mi za víc jak 20let prošla řada želv nádherných, které byly nechtěné nebo zachráněné a z některých bylo člověku až úzko. Bohužel z vlastní praxe vím, že z těchle zvířat se velmi těžko dělala chovná zvířata, protože trvalo řadu let než se dala dohromady, natož aby byla schopná rozmnožení.
Věřím, že to co píšete myslíte dobře, ale jsou to skutečně údaje odjinud. Co vím, tak toxiny disponuje většina obojživelníků, nejen ropuch a z historie je mi známo, že zrovna naši obojživelníci (nevím zda všichni) byli dokonce prudce jedovatí pro americké druhy plazů, kteří se tam na toxiny místních tisíce let přizpůsobovali. Tímhle způsobem si několik chovatelů například otrávilo Heterodony při pokusu zkrmit jim některé naše druhy žab. Jinak ve vlastním jezírku jsem viděl zrovna pulce ropuch obecných konzumované líny a kapry, kteří je bez potíží nahltávali a zrovna líni vyplivovali pulce poškozené, rozdrcené i živé bez ocásků.
Jestliže se obáváte, že by jedna dvě želvy měly zničit nějakou populaci obojživelníků, tak to samé čekejte od bahenek.
S tím přizpůsobováním bych byl opatrný - to, že se tu vylíhne jedna dvě generace neznamená, že dojde k adaptaci na prostředí. To je jako představit si, že medvíďata ledních medvědů narozená od rodičů z přírody budou snášet dobře naše léto a nebudou potřebovat sníh, vodu, zimu a jejich další generaci už bude vypadávat na léto komplet srst, aby se nepřehřívali. Z tohohle zjednodušení (které jsem bohužel viděl nedávno v jednom takovém rádoby dokumentu o želvách) mi vstávají vlasy hrůzou a nechápu, jak to může myslet vážně někdo, kdo absolvoval byť jen základní školu (to nevztahujte na sebe, myslím to obecně).
Ten článek, na který poukazujete je jen klasický přepis toho, co se o nich píše už 15let. Snůšky samice kladou normálně, protože musí, ale jak už jsem psal nahoře, neznamená to ani že jsou ta vejce oplozená, ani že jsou samicí dobře vytvořená, ani že budou nakladena na správné místo a i když budou, že se vylíhnou. Když už na svět přijdou mají to sakra těžké a hlavně...budou to kluci.
Ještě si dovolím malou poznámku, když už takhle googlíte - dá se narazit na ojedinělé údaje nalezených mrtvých mláďat či pozorování živých. Byl bych k tomu velmi opatrný, protože naši "badatelé" se opírají o myšlenku, že od roku zákazu (tuším 2016) dovozů došlo k tlusté čáře a nic se neprodávalo a nedovezlo. Kdyby se jednalo o lidi, kteří jsou s danou problematikou obeznámeni, věděli by, že i letech dalších se mláďata prodávala původem například z Itálie. Vzhledem k tomu, že želvičky se pořizují dětem a ty si s nimi chodí hrát ven... Svého času jsme měli sbírku nejen vodních ale i suchozemských želviček, které děti po různu při hraní jaksi poztrácely a jiní lidé je našli a přivezli. Jeden čas by takhle člověk mohl nabýt dojmu, že se u nás množí jak na běžícím páse suchozemky a líhnou se už deseticentimetrové, natož pětikorunová mimina nádherek.

Pandinus:

A proč Vaše ryby ty pulce plivali? ;)

Víte, netvrdím že se u nás trachemyska bude nutně chovat jako invazní. Ale chová se jako invazní v řadě dalších zemí, a některé z nich už se od našeho klimatu zas až tak neliší. S ohledem na to, na oteplování a na možnosti adaptace druhu prostě nemůžeme vyloučit riziko že se tak začne dřív nebo později chovat i u nás. A jak se to jednou stane, už se jí nemusíme zbavit. To za mě úplně stačí jako důvod chovat se k ní jako k rizikovému druhu.

Vysoká mortalita mláďat není v rozporu s tím, že se dospělá želva v dobrých podmínkách dokáže dožít desítek let. To přeci víte. K založení populace stačí pár jedinců (někdy doslova).

Zkrátka vypouštět zvířata z chovu do přírody, jakákoli, mi při dnešní úrovni znalostí přijde nemorální, když už pominu že je to v tomhle případě nezákonné. A vyzývat k tomu navíc děti? Berme ohled na to konkrétní zvíře, které většinou skončí špatně, jak už tu několikrát padlo. A taky na naší přírodu a paseku co v ní invazní druhy dokáží udělat. Slyšel jste někdy třeba o norkovi evropském a jeho osudu? Aby ž. bahenní za pár desetiletí kvůli jiným želvám v Evropě (u nás už je to pasé) nedopadla stejně.

Jasně, riziko že tahle konkrétní želva přežije a založí invazní populaci je nula nula nic. Ale pokud se jí to podaří, už to nejspíš nikdy zpátky nevezmeme, a nikdo dnes nedokáže domyslet jaké to může mít následky. Za mě to za to riziko nestojí.

Věřím že skutečný chovatel čehokoli hodný toho jména má dost rozumu a zotpoědnosti a nechtěná zvířata nikam nevypouští, a nebude to ani nikomu radit. A že těch nezotpovědných bude ubývat. Ono kdyby se všechny ty želvičky, žabičky, raci, rybičky atd. z chovů nevypouštěli a následně nešířili, nikdy by nevznikla potřeba jejich chovy regulovat.

Tím že se na chovatelském fóru nebezpečí invazních druhů zlehčuje, a dokonce se vyzývá k jejich vypouštění, škodíte nejen těm zvířatům (jak víte, že si tahle konkrétní želva to zranění nenese z volné přírody?) ale i v konečném důsledku i chovatelům :(.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandinus:

A proč Vaše ryby ty pulce plivali? ;)

Víte, netvrdím že se u nás trachemyska bude nutně chovat jako invazní. Ale chová se jako invazní v řadě dalších zemí, a některé z nich už se od našeho klimatu zas až tak neliší. S ohledem na to, na oteplování a na možnosti adaptace druhu prostě nemůžeme vyloučit riziko že se tak začne dřív nebo později chovat i u nás. A jak se to jednou stane, už se jí nemusíme zbavit. To za mě úplně stačí jako důvod chovat se k ní jako k rizikovému druhu.

Vysoká mortalita mláďat není v rozporu s tím, že se dospělá želva v dobrých podmínkách dokáže dožít desítek let. To přeci víte. K založení populace stačí pár jedinců (někdy doslova).

Zkrátka vypouštět zvířata z chovu do přírody, jakákoli, mi při dnešní úrovni znalostí přijde nemorální, když už pominu že je to v tomhle případě nezákonné. A vyzývat k tomu navíc děti? Berme ohled na to konkrétní zvíře, které většinou skončí špatně, jak už tu několikrát padlo. A taky na naší přírodu a paseku co v ní invazní druhy dokáží udělat. Slyšel jste někdy třeba o norkovi evropském a jeho osudu? Aby ž. bahenní za pár desetiletí kvůli jiným želvám v Evropě (u nás už je to pasé) nedopadla stejně.

Jasně, riziko že tahle konkrétní želva přežije a založí invazní populaci je nula nula nic. Ale pokud se jí to podaří, už to nejspíš nikdy zpátky nevezmeme, a nikdo dnes nedokáže domyslet jaké to může mít následky. Za mě to za to riziko nestojí.

Věřím že skutečný chovatel čehokoli hodný toho jména má dost rozumu a zotpoědnosti a nechtěná zvířata nikam nevypouští, a nebude to ani nikomu radit. A že těch nezotpovědných bude ubývat. Ono kdyby se všechny ty želvičky, žabičky, raci, rybičky atd. z chovů nevypouštěli a následně nešířili, nikdy by nevznikla potřeba jejich chovy regulovat.

Tím že se na chovatelském fóru nebezpečí invazních druhů zlehčuje, a dokonce se vyzývá k jejich vypouštění, škodíte nejen těm zvířatům (jak víte, že si tahle konkrétní želva to zranění nenese z volné přírody?) ale i v konečném důsledku i chovatelům :(.

Tak pulců bývá v jezírku tolik, že se i ryby přežerou, ale to pulcům nezabrání plavat okolo a ryby je nasávají při obyčejném dýchání.
Rozhodně to nedělali proto, že by jim byli odporní:-)
Invazní druh by měl v dané zemi tenhle termín splňovat, tzn. množit se a šířit sám a to bez přičinění člověka, tak jak to u nás dělá mýval, mink, nutrie atd. Úvahy nad tím zda se jí můžeme či nemusíme zbavit je v tomto případě naprosto odlišná od problémů se zavlečenými savci s jejich rozmnožovacím potenciálem, který je výhodou, stejně jako přivírání očí nad druhy, které jsme si sem zatáhli, ale komerčně nebo jinak je využíváme a tak děláme že nic, přestože jsou to ničitelé číslo 1 (kapr, zmínění pstruzi, siveni, sika, daňci, kočky domácí...atd.). Mortalita mláďat a už možnost se tu líhnout je velmi důležitá už pro označení, zda je zvíře invazivní v dané oblasti nebo není a zda ho tak lze reálně vůbec označit. Stejně tak vás mohu ujistit, že přežívání v rámci desítek let je silně přitažené za vlasy, jelikož naše příroda nesplňuje to, co vy nazýváte dobrými podmínkami, ale naopak, řada odchycených zvířat je zaplísněná, trpí na avitaminozy, jsou to jedinci s různými stadii rachitidy atd. Na hony vzdálené realitě kterou servírují media o prosperujících kusech jimž pro radost chybí jen to množení. Velmi málo se diskutuje fakt přežití samců v přírodě (valná většina zdokumentovaných živých jedinců jsou samice, což není dáno jen tím, že se líhne na farmách na vyšší teploty), osobně mohu potvrdit daleko vyšší mortalitu samců, kteří jsou logicky potřeba alespoň pro zachování druhu natož pro jeho expanzi.
Nerozumím poznámce o vyzývání dětí ???
Tvrdit, že želva nádherná vytlačí želvu bahenní je nesmysl. Tu v mnohem větším měřítku daleko víc ohrozí (tedy tam, kde původní ještě jsou) snahy vysazovat zvířata stejného druhu, ale jiného genofondu z jiných oblastí (viz co se dělo u nás s Lacerta viridis), tedy vysazování želv bahenních jiného genotypu.
Právě proto, že želvy u nás jsou zvířata vyhozená, měla by se k nim chovat společnost stejně tak jako k týraným psům, kočkám atd. Neměla by to být zvířata "do plynu", ale zvířata, která by měla mít stejnou šanci. Bohužel představa, kdyby se ta zvířata nevypouštěla z chovů...jenže ono to není z chovů. Ty želvy vypouštějí petkaři, lidé kteří ani teď nemají šajn, že už se něco děje, že někdo něco zakazuje. To jsou lidé bez naprostého povědomí o něčem jako je invazivní druh, natož se svědomím, když jsou schopni vyhodit do volné přírody, kde jsou podmínky na přežití naprosto jiné lhostejno jaké zvíře. Proto by na tom neměli být ale biti právě chovatelé, kterým jde ne o to, držet doma jednu želvičku, jednoho dva psy, andulku, protože o tom samotný chov zkrátka není.
Z vašeho posledního příspěvku a jeho závěru jsem na pochybách, zda jste moje i příspěvky kolegů četla pořádně, když jste došla k takovému shrnutí.

Pandinus:
"Stejně tak vás mohu ujistit, že přežívání v rámci desítek let je silně přitažené za vlasy, jelikož naše příroda nesplňuje to, co vy nazýváte dobrými podmínkami,..."

V úvodním příspěvku slečna uvádí, že ta "její" želva žila volně v rybníce nejméně 5 let. Sama znám ve svém okolí rybník, kde žije dospělá Trachemiska také nejméně 5 let, v průtočném rybníce v údolí pod lesem, v nadmořské výšce asi 500 m - tedy rozhodně ne v nejlepších podmínkách jaké naše republika nabízí. Ty želvy tam klidně mohly žít mnohem déle.

Pandinus:
"Nerozumím poznámce o vyzývání dětí ??? "

Viz rada od Gerryho Ivettce na začátku diskuse:
"Nejlepší řešení je pustit vodní želvu zpátky do rybníka - je tam zvyklá, sežene si dostatek potravy a bez problémů přezimuje."

Mimochodem, tady vidíte že i Gerry je toho názoru že želvě u nás ve volnosti bude dobře a bude prospívat.

Correction:

díky za příspěvek!

Ano, souhlasím, pořádná studie z našich podmínek chybí. A byla by třeba.
Ona žádná jiná země nemá podmíky srovnatelné s ČR - čili argument "ale tam je jiné klima" by šlo používat odnekonečna. Nevíte jaké konkrétní parametry mají být pro želvu nádhernou v našich podmínkách limitující? Tím myslím hlavně ty klimatické.

Vysoká predace mláďat je takové zaklínadlo proti kterému se těžko argumentuje, to že naprostá většina mladých uhyne je přeci nejen u želv normální stav, k růstu populace stačí když jich přežije jen o jednoho víc než bylo rodičů.

Nevhodné břehy vod - tím myslíte co? Nevhodný substrát? Jaký substrát je tedy pro ž. nádhernou vhodný? Břehy bez vegetace k nalezení jsou, ale máte pravdu, standard to není, mohou být limitující.

"Ta je na ústupu přesně z těch důvodů, kvůli kterým želva nádherná nebude mít šanci uspět ani kdyby 100 let došlo k takovému oteplení, že by míra přežití byla vyšší" - Tomu nerozumím - můžete upřesnit jaké konkrétní důvody máte na mysli?

Pandulinus:
"Z vašeho posledního příspěvku a jeho závěru jsem na pochybách, zda jste moje i příspěvky kolegů četla pořádně, když jste došla k takovému shrnutí. "

No vidíte, a já mám zase dojem že jste nevnímal některé části mých příspěvků :).

Chtěla jsem jen oponovat Vašemu názor, že želva nádherná nepředstavuje jako invazní druh v ČR riziko. S tím nesouhlasím. Skutečnost je taková, že na řadě míst světa se jako invazní chová, a šíří se na úkor původních druhů.

Bohužel, i u nás v ČR je podle všeho schopná dlouhodobě ve volnosti přežívat a už se vyskytují i první zprávy o její úspěšné inkubaci. To vnímám jako velmi varující. Vidím v tom typický scénař který proběhl u jiných invazních druhů - nejprve krátkodobé přežívání, pak dlouhodobé přežívání několika jedinců, pak je to v zásadě běžné, pak první zprávy o ojedinělém rozmnožování, zprvu jen s malou úspěšností - a nakonec se druh naturalizuje a začne šířit a působit škody. Jasně, jen málo druhů se do té fáze invaze dostane, ale který to dokáže s jistotou říct předem neumíme. Oni zvířata dokáží dost překvapit. Tak proč si zahrávat s ohněm.

Podobně k těm reálným škodám - spoustu důsledků invazí jsme (myšleno jako lidé včetně odborníků) nedokázali předvídat, a ani předvídat nemůžeme. I malý dodatečný predační tlak může být to, co některé oslabené populace obojživelníků dorazí. A želva nemusí působit jen jako predátor, stačí např. když ty vodní ptáky na hnízdě ruší při slunění, může přenášet nové choroby, může měnit podmínky prostředí nepřímo....

To že jiné druhy želv či živočichů mají větší invazní potenciál a mohou být mnohem nebezpečnější je určitě pravda. To ale přeci není v rozporu s tím že želva nádherná má velký potenciál být nebezpečná. Naše původní druhy jak už tu padlo čelí obrovskému tlaku, tak proč jim přidávat další.

Ano argument "ale tam je jiné klima" je na místě, proto je třeba čerpat ze zkušeností těch, kteří želvy nádherné pozorují v naší přírodě a mají s nimi zkušnost. 10 letá praxe kolem želv vydá za xy studií, které většinou jen potvrdí tvrzení takových odborníků.

Konstantní inkubační teplota musí být vyšší než 28,3 ˚C, aby se vylíhly samice. To v našich podmínkách znamená líhnutí 100% samců.

Stálá teplota potřebná k produkci životaschopných mláďat je nejméně 22,5 ˚C. Většina je ale deformovaná nebo neurologicky poškozená při této teplotě. Doba líhnutí je 68–70 dní.

To Vaše "zaklínadlo", nízká míra přežití mláďat v našich podmínkách, je také na místě. Vzhledem k tomu, že se želva nádherná u nás nemnoží a pokud ano, líhne se samčí potomstvo, pak téměř nulová šance na přežití znamená nulovou šanci na úspěšné udržení populace. Jedná se od druh tropů a subtropů se severní hranicí výskytu po 40 rovnoběžku. Dále jen živoří.

Naše vody jsou tak člověkem pozměněné a jedinečné, že i je třeba brát v potaz i to. Želvy potřebují meandrující volné toky a nezarostlé břehy, to je v našich podmínkách rarita.

Důvody ústupu želvy bahenní? Jedná se zejména o likvidaci mokřadů, úpravy břehů toků a silných změn v důsledku zástavby a průmyslového rozvoje. S tím souvisí i vyšší predační tlak v takto pozměněné krajině. Vhodné biotopy a tím i populace jsou tak roztříštěné, že pro udržení stabilní populace s dostatečnou genetickou variabilitou (deformace a nestabilita v důsledku příbuzenského křížení) bude nutné aktivně a trvale, za nemalý peníz všechny zásadní nedostatky vyvažovat, aby tento náročný plaz u nás skutečně nevymřel. Želva nádherná je ještě choulostivější a pokud nebudou ročně vypouštěny stovky mláďat, sama vymizí. K tomu ale není třeba zákaz, stačilo by skutečně žádat licenci, čímž by se zvýšila cena a stala by se tak z ní vzácnost pro specialisty.

"Vidím v tom typický scénař který proběhl u jiných invazních druhů - nejprve krátkodobé přežívání, pak dlouhodobé přežívání několika jedinců, pak je to v zásadě běžné, pak první zprávy o ojedinělém rozmnožování, zprvu jen s malou úspěšností - a nakonec se druh naturalizuje a začne šířit a působit škody."

Buďte prosím konkrétní.

Correction:

díky za odpověď.
Nepopírám že míra predace a klima má roli a je rozhodující! Na tom se určitě shodnem. Jen jsem chtěla říct že takto obecně řečeno to je neuchopitelné a těžko o tom diskutovat, proto díky za konkrétní údaje.

Tvrdíte tedy, že aby se nám želva vylíhla potřebujeme tedy dva měsíce teplotu přes 22,5 °C. A když chci samice, nesmí klesnout pod 28 °C.
Podle této webové stránky potřebuju k inkubaci želvy bahenní, která u nás prokazatelně žila, podobné teploty, abych získala samice tak dokonce 30 °C:

https://zoohluboka.cz/zvirata/zvire/zelva-bahenni

Nevím zda je to věrohodný zdroj, co myslíte? Pokud jde o pravdivé informace, pak nároky obou druhů na teplotu při rozmnožování jsou velmi podobné, a teplota by neměla být tím co trachemysky brzdí.

Těžko u nás předpokládat, že by teplota v ČR, byť v nejteplejších oblastech, po dva tři měsíce dosahovala hodnot uvedených jako ideál pro želvu bahenní. Přesto tu přežívala. Jak je to tedy možné?
Napadá mě namátkou:
- že si pomáhají tlejícím materiálem jako jiní plazi?
- že takto vysoké teploty nepotřebují po celou dobu inkubace, a dokáží se vylíhnout i při nižších teplotách - třeba za cenu delší inkubace
- že jde o hodnoty ideální pro chov v zajetí, ale v přírodě je situace složitější (nikdy jsem neodchovávala plazy - ale předpokládám že v přírodě teplota, vlhkost atd během inkubace kolísá, kdežto při umělé inkubaci je stabilní - a Vámi uvedené hodnoty i hodnoty u želvy bahenní jsou vyzkoušený ideál pro odchov v zajetí - nebo se mýlím?)

K těm chybějícím samičkám - neznám mechanismus teplotního určení pohlaví u želv. Čekala bych ale že je určeno v nějakém krátkém časovém období, nejspíš asi na začátku inkubace? Nechce se mi věřit že pokud teplota během inkubace klesne pod 28 °C, přemění se rázem všechna embrya v samce? Nebo Vás špatně chápu a mluvíte o teplotách průměrných?

Namátkou jsem to hodila do vyhledavače, jeden z prvních odkazů přikládám - podle abstraktu u ž. nádherné významně přibude samic už při osmidenním zvýšení inkubační teploty.
https://www.nature.com/articles/s41598-017-17708-0


A zase se dostáváme k tomu co jste sám uvedl výš - chybí nám informace z našich podmínek .... Namátkou jsem našla data pro jižní Francii. A tam se jim samičky líhly. Záměrně píšu líhly, studie je stará dvacet let! Pohlaví mláďat podle všeho určovala teplota v prvních dvou prázdninových týdnech:

https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.488.6121&rep=rep1&type=pdf

Denní teplotní maxima v půdě hloubce 10 cm byla podle téhle studie během inkubace ve Francii odhadem v rozmezí 23 až 33 °C, noční minima asi o 5 °C menší. Podle dat ČHMU máme právě teď (píšu 11 hod večer) v deseti centimetrech kolem 20 °C, nejvíc v Pardubicích + 22,4°C.

https://www.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/stanice/profesionalni-stanice/tabulky/teplota-pudy


Tady na té stránce dole máte letošní sprnové teploty půdy ve Šternberku (250 m n m), hloubce 10 cm odpovídá fialová čára. Denní srpnová maxima cca 24-29 °C. Bejt ve Šternberku snůška, možná i nějaké ty samičky by být mohly :).
https://www.meteostbk.cz/trends.php

Musím uznat alano že si vedete v prosazování svého názoru opravdu dobře. Co na tom že cíleně vybrané grafy, vědecké články, obrázky atd. obecně bývají přesvědčivé, bohužel částečně tím, že zkratují myšlení ve prospěch dojmů, zejména u laické veřejnosti. Škoda že ty zatracené želvy nijak nespolupracují. Možná však že se vám podaří "vygůglit" nepravděpodobné a objevíte zde v naší kotlince lokalitu kde populace introdukovaných želv vzkvétá nebo je alespoň schopná reprodukce, vždyť za přibližně třicet let by se již naturalizovat mohly. Potom uvěřím a začnu se obávat invaze i já přestože mě není dvacet a získal jsem značnou odolnost na praktiky provázející vymývání mozků. Uvidíme. Zdůrazňuji, nehledejte v tom nic osobního, jen prostě v těchto želvách nevidím, na rozdíl od jiných zavlečených druhů nebezpečí.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandinus:
"Stejně tak vás mohu ujistit, že přežívání v rámci desítek let je silně přitažené za vlasy, jelikož naše příroda nesplňuje to, co vy nazýváte dobrými podmínkami,..."

V úvodním příspěvku slečna uvádí, že ta "její" želva žila volně v rybníce nejméně 5 let. Sama znám ve svém okolí rybník, kde žije dospělá Trachemiska také nejméně 5 let, v průtočném rybníce v údolí pod lesem, v nadmořské výšce asi 500 m - tedy rozhodně ne v nejlepších podmínkách jaké naše republika nabízí. Ty želvy tam klidně mohly žít mnohem déle.

5let v biotopu, který je něčím odlišný od klasických podmínek není žádná super doba, natož, když poslední 4 zimy za nic teplotně nestály. Proč asi nejvíc pozorování z kladení jsou z teplotně zvýhodněných lokalit? A nemám teď na mysli přírodní prostředí, ale okolí velkoměst, která jsou betonová, kumuluje se zde teplo, voda v nádržích zde zpravidla nezamrzá..
Stejně tak vámi zmíněný rybník může mít výhody, které téhle želvě zkrátka umožnily jako jedinci přežívání po delší dobu. Což ale nemění fakt, že na volné vodě je to jinak. Pozoroval jsem dva roky za sebou 3ks v Praze Troji. První rok jsem na ně přišel, to byly 3, rok na to už tam byla pouze jedna a ta se ztratila při jedné z menších povodní.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandinus:
"Nerozumím poznámce o vyzývání dětí ??? "

Viz rada od Gerryho Ivettce na začátku diskuse:
"Nejlepší řešení je pustit vodní želvu zpátky do rybníka - je tam zvyklá, sežene si dostatek potravy a bez problémů přezimuje."

Mimochodem, tady vidíte že i Gerry je toho názoru že želvě u nás ve volnosti bude dobře a bude prospívat.

Tak to bylo myšleno nadneseně s ohledem na péči věnovanou zvířeti, které je v reálu v horším stavu než bylo předtím. Nemluvě o tom, že kombinovat vodní a suchozemské želvy se po zdravotní stránce těžce nevyplácí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Correction:

díky za příspěvek!

Ano, souhlasím, pořádná studie z našich podmínek chybí. A byla by třeba.
Ona žádná jiná země nemá podmíky srovnatelné s ČR - čili argument "ale tam je jiné klima" by šlo používat odnekonečna. Nevíte jaké konkrétní parametry mají být pro želvu nádhernou v našich podmínkách limitující? Tím myslím hlavně ty klimatické.

Vysoká predace mláďat je takové zaklínadlo proti kterému se těžko argumentuje, to že naprostá většina mladých uhyne je přeci nejen u želv normální stav, k růstu populace stačí když jich přežije jen o jednoho víc než bylo rodičů.

Nevhodné břehy vod - tím myslíte co? Nevhodný substrát? Jaký substrát je tedy pro ž. nádhernou vhodný? Břehy bez vegetace k nalezení jsou, ale máte pravdu, standard to není, mohou být limitující.

"Ta je na ústupu přesně z těch důvodů, kvůli kterým želva nádherná nebude mít šanci uspět ani kdyby 100 let došlo k takovému oteplení, že by míra přežití byla vyšší" - Tomu nerozumím - můžete upřesnit jaké konkrétní důvody máte na mysli?

Vysoká predace mláďat je věc s kterou se druh vypořádá na svém území v podmínkách, pro něž byl evolučně stvořen. Ani tam rozhodně nestačí, když přežije jen o jednoho víc než bylo rodičů, protože želvy rostou relativně pomalu a navíc predačně nejsou v bezpečí ani v dospělosti, jak ostatně dokazují třeba ztráty na Betlémě u bahenek způsobené přes zimní období ondatrami (a nově asi i vydrami).
Nevhodná kladiště nejsou jen o substrátu, který má držet vysokou teplotu po celou dobu inkubace a jde-li to eliminovat silné poklesy, nesmí ho nic zatopit, zároveň nesmí moc proschnout a ztvrdnout, nesmí být daleko od vody, aby měla mládata šanci dostat se zpět k vodě a naopak samice neuhynuly či neuvízly v průběhu cesty tam i zpět (ztráta dospělce je pro populaci jiné kafe) atd., ale o tom jsme si přece už psali ne???

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandulinus:
"Z vašeho posledního příspěvku a jeho závěru jsem na pochybách, zda jste moje i příspěvky kolegů četla pořádně, když jste došla k takovému shrnutí. "

No vidíte, a já mám zase dojem že jste nevnímal některé části mých příspěvků :).

Chtěla jsem jen oponovat Vašemu názor, že želva nádherná nepředstavuje jako invazní druh v ČR riziko. S tím nesouhlasím. Skutečnost je taková, že na řadě míst světa se jako invazní chová, a šíří se na úkor původních druhů.

Bohužel, i u nás v ČR je podle všeho schopná dlouhodobě ve volnosti přežívat a už se vyskytují i první zprávy o její úspěšné inkubaci. To vnímám jako velmi varující. Vidím v tom typický scénař který proběhl u jiných invazních druhů - nejprve krátkodobé přežívání, pak dlouhodobé přežívání několika jedinců, pak je to v zásadě běžné, pak první zprávy o ojedinělém rozmnožování, zprvu jen s malou úspěšností - a nakonec se druh naturalizuje a začne šířit a působit škody. Jasně, jen málo druhů se do té fáze invaze dostane, ale který to dokáže s jistotou říct předem neumíme. Oni zvířata dokáží dost překvapit. Tak proč si zahrávat s ohněm.

Podobně k těm reálným škodám - spoustu důsledků invazí jsme (myšleno jako lidé včetně odborníků) nedokázali předvídat, a ani předvídat nemůžeme. I malý dodatečný predační tlak může být to, co některé oslabené populace obojživelníků dorazí. A želva nemusí působit jen jako predátor, stačí např. když ty vodní ptáky na hnízdě ruší při slunění, může přenášet nové choroby, může měnit podmínky prostředí nepřímo....

To že jiné druhy želv či živočichů mají větší invazní potenciál a mohou být mnohem nebezpečnější je určitě pravda. To ale přeci není v rozporu s tím že želva nádherná má velký potenciál být nebezpečná. Naše původní druhy jak už tu padlo čelí obrovskému tlaku, tak proč jim přidávat další.

jak jsme si už taky psali - mluvme o ČR a Moravě, neřešte kde jinde je či není invazivní. To že je invazivní někde, kde je zjednodušeně od jara do podzimu 28C ve stínu se dá čekat od všech druhů, kterým takové klima svědčí. Stačí se podívat na Floridu, čemu všemu to tam svědčí.
Zprávy o úspěšné inkubaci jsou neprůkazné z řady důvodů, jež jsem tu taky psal (čtete to vůbec?) a po připuštění takové situace, která se určitě někdy přihodit může to má tu třešničku v podobě teplotně určovaného pohlaví u tohoto druhu. Krásně bylo popsáno vylíhnutí mláďat při konstantní teplotě cca 25,5C po dobu tří měsíců - veškerá vylíhnutá mláďata byla samci. No a ted teprve nastupuje boj o další život. Připadá mi, že tenhle problém zjednodušujete na želva nádherná ve vodě - vejce - další dospělí - další vejce... takhle super to nejde ani v zajetí. Roky trvá, než zvířata dosáhnou pohlavní dospělosti, kdy si musí sednout i ve skupině, zdaleka se nepáří všechna, samice neovulují jak by měly, protože je u nás zima, některé samice líhnuté v zajetí jsou tzv přepálené, takže se ani jako samice nechovají, naopak napadají jiné želvy a samce svého druhu nebo jim znemožnují páření, atd..
Moc to prožívá ve směru šíření savců, jak už jsem zmiňoval. Tohle není příběh, kdy stačí do lesa vypustit 10 mývalů a za rok jich je při slabším roku o nějakou desítku víc, která se během dalšího roku dvou může již množit. To samé norek atd.
Kolik jste za poslední roky nafotila hnízd vodních ptáků, kde seděla skupina želv? já se mmj zabývám amatersky i našimi ptáky takže vím moc dobře, jak je to v reálu, protože se mi to krásně prolíná a znám to z první ruky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Correction:

díky za odpověď.
Nepopírám že míra predace a klima má roli a je rozhodující! Na tom se určitě shodnem. Jen jsem chtěla říct že takto obecně řečeno to je neuchopitelné a těžko o tom diskutovat, proto díky za konkrétní údaje.

Tvrdíte tedy, že aby se nám želva vylíhla potřebujeme tedy dva měsíce teplotu přes 22,5 °C. A když chci samice, nesmí klesnout pod 28 °C.
Podle této webové stránky potřebuju k inkubaci želvy bahenní, která u nás prokazatelně žila, podobné teploty, abych získala samice tak dokonce 30 °C:

https://zoohluboka.cz/zvirata/zvire/zelva-bahenni

Nevím zda je to věrohodný zdroj, co myslíte? Pokud jde o pravdivé informace, pak nároky obou druhů na teplotu při rozmnožování jsou velmi podobné, a teplota by neměla být tím co trachemysky brzdí.

Těžko u nás předpokládat, že by teplota v ČR, byť v nejteplejších oblastech, po dva tři měsíce dosahovala hodnot uvedených jako ideál pro želvu bahenní. Přesto tu přežívala. Jak je to tedy možné?
Napadá mě namátkou:
- že si pomáhají tlejícím materiálem jako jiní plazi?
- že takto vysoké teploty nepotřebují po celou dobu inkubace, a dokáží se vylíhnout i při nižších teplotách - třeba za cenu delší inkubace
- že jde o hodnoty ideální pro chov v zajetí, ale v přírodě je situace složitější (nikdy jsem neodchovávala plazy - ale předpokládám že v přírodě teplota, vlhkost atd během inkubace kolísá, kdežto při umělé inkubaci je stabilní - a Vámi uvedené hodnoty i hodnoty u želvy bahenní jsou vyzkoušený ideál pro odchov v zajetí - nebo se mýlím?)

K těm chybějícím samičkám - neznám mechanismus teplotního určení pohlaví u želv. Čekala bych ale že je určeno v nějakém krátkém časovém období, nejspíš asi na začátku inkubace? Nechce se mi věřit že pokud teplota během inkubace klesne pod 28 °C, přemění se rázem všechna embrya v samce? Nebo Vás špatně chápu a mluvíte o teplotách průměrných?

Namátkou jsem to hodila do vyhledavače, jeden z prvních odkazů přikládám - podle abstraktu u ž. nádherné významně přibude samic už při osmidenním zvýšení inkubační teploty.
https://www.nature.com/articles/s41598-017-17708-0


A zase se dostáváme k tomu co jste sám uvedl výš - chybí nám informace z našich podmínek .... Namátkou jsem našla data pro jižní Francii. A tam se jim samičky líhly. Záměrně píšu líhly, studie je stará dvacet let! Pohlaví mláďat podle všeho určovala teplota v prvních dvou prázdninových týdnech:

https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.488.6121&rep=rep1&type=pdf

Denní teplotní maxima v půdě hloubce 10 cm byla podle téhle studie během inkubace ve Francii odhadem v rozmezí 23 až 33 °C, noční minima asi o 5 °C menší. Podle dat ČHMU máme právě teď (píšu 11 hod večer) v deseti centimetrech kolem 20 °C, nejvíc v Pardubicích + 22,4°C.

https://www.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/stanice/profesionalni-stanice/tabulky/teplota-pudy


Tady na té stránce dole máte letošní sprnové teploty půdy ve Šternberku (250 m n m), hloubce 10 cm odpovídá fialová čára. Denní srpnová maxima cca 24-29 °C. Bejt ve Šternberku snůška, možná i nějaké ty samičky by být mohly :).
https://www.meteostbk.cz/trends.php

Nebylo to žádným substrátem, ani delší inkubací. V dobách, kdy se u nás želvě bahenní dařilo, tu jednoduše bylo daleko tepleji. Ostatně se o tom psalo i tady na ifauně a to v nejednom článku. Jinak rozhodně je želva nádherná v tomhle ohledu náročnější než bahenky (i když přijde na to z jakého jsou areálu).
Mimochodem výsledky z uvedené studie také nedokazují mega úspěšnost v šíření, obsazování nových míst, expanzi. Ta je v závěru pouze zmiňována s tím, že ale údaje jako takové o škodlivosti a potenciálu schází a obecně jde o varování. U Francie to chápu, osobně jsem v Pierrelatte byl, je tam oproti našim podmínkám "vedro jako kráva", takže je nasnadě, že se tam samičky líhnou. Jinak doporučuji návštěvu místní krokodýlí farmy, kde si nádherky i jiné druhy taky prohlédnete.

Pandinus - díky za tyto posty. Naprosto souhlasím a je skvělé, že si dal někdo práci a takto to shrnul.

alano - bohužel lidé jako vy svou fanatickou snahou o budování "lepšího světa" ovlivňují politiky a ti pak v dobrém škodí, jak chovatelům, tak zvířatům. Místo studia zdrojů zajděte někdy ven do přírody. Já jako nadšený želvař bych klidně nějakou tu invazi želv do našich končin uvítal, ale nějak nemám štěstí. Želvy jsem zahlédl jen v lokalitách městských, či blízko měst. Pošlete mě někam, kde budu o invazivní druhy zakopávat a já vám dám za pravdu a podpořím váš boj proti té zlé elegansce.

želvakk napsal(a):
Pandinus - díky za tyto posty. Naprosto souhlasím a je skvělé, že si dal někdo práci a takto to shrnul.

alano - bohužel lidé jako vy svou fanatickou snahou o budování "lepšího světa" ovlivňují politiky a ti pak v dobrém škodí, jak chovatelům, tak zvířatům. Místo studia zdrojů zajděte někdy ven do přírody. Já jako nadšený želvař bych klidně nějakou tu invazi želv do našich končin uvítal, ale nějak nemám štěstí. Želvy jsem zahlédl jen v lokalitách městských, či blízko měst. Pošlete mě někam, kde budu o invazivní druhy zakopávat a já vám dám za pravdu a podpořím váš boj proti té zlé elegansce.

Bohužel se obávám, že to je tzv. házení perel sviním. Nejhorší na tom je, že ty nesmysly šíří i sami želvaři, kteří jsou tam kde jsou právě díky tomu, že s eleganskami začali (míním nyní chov samotný, protože odchovat je dokázalo opravdu jen pár lidí).
Bohatě by postačilo udělat z nich CITESová zvířata s registrací a dále prodávat odchovaná mláďata s jistým původem. S nárůstem ceny a registrací by si chov obyčejní petkaři dali ujít, zároveň taková zvířata ven nikdo jen tak nevyhodí. Pomůže to i propracování a zvládnutí odchovu, který opravdu nelze i přes dlouho tradici chovu rodu Trachemys považovat za dobře zvládnutý, natož pravidelný (paradoxní, jak se věří, že zvířata, která se nedařilo odchovávat v péči chovatelů zaplaví české řeky z populací kryploidních chovy petkařů zbídačených zvířat)