Můžou byt různé druhy oblovek v jednom teráriu ?

Monikabvb napsal(a):
Zdravím, vidím že Vám ešte nikto neodpovedal a ak ste radu nedostali niekde inde tak skúsim ja. Samozrejme môžu byť spolu viaceré druhy ja mám tiež 2 rôzne druhy spolu. Ale základ je pri tomto miešaní že musíte ničiť všetky vajíčka ktoré nakladú. Pretože by sa z nich narodili 'postihnutí' jedinci. 😊

A to víte odkud?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to víte odkud?

Já bych to nerozporovala, to je dobře, že někdo konečně taky nepropaguje množení kříženců, i kdyby byli nakrásně životaschopní.

Já třeba o jedné z definic druhu - že se životaschopně nerozmnoží s jiným druhem - slyšela ve škole. Příklady z praxe máme běžně k dispozici - legr, mula...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to nerozporovala, to je dobře, že někdo konečně taky nepropaguje množení kříženců, i kdyby byli nakrásně životaschopní.

Já třeba o jedné z definic druhu - že se životaschopně nerozmnoží s jiným druhem - slyšela ve škole. Příklady z praxe máme běžně k dispozici - legr, mula...

Asi bych nespojoval křížence a neživotaschopná zvířata.. a hlavně při celkem minimálních nárocích šneků na prostor nevidím důvod v nějakém spletenci druhů v jediné chovné nádrži. Obecně se nedoporučuje chovat příbuzné druhy Achatin spolu, nějaké informace už k dispozici jsou, stačí pohledat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to nerozporovala, to je dobře, že někdo konečně taky nepropaguje množení kříženců, i kdyby byli nakrásně životaschopní.

Já třeba o jedné z definic druhu - že se životaschopně nerozmnoží s jiným druhem - slyšela ve škole. Příklady z praxe máme běžně k dispozici - legr, mula...

Tak ona plodnost ligerů i mul je limitovaná a jejich šíření (genetický vliv) na zvířata v přírodě je těžce pod nulou. To samé u těch achatin. Víc než křížení bych bral v potaz to, jaké potřebují podmínky (i u achatin se liší) a jak se snášejí mezi sebou. Choval jsem kupříkladu A.achatina s mláďaty immaculat a reticulatami a při standartním krmení jsem žádné problémy neměl. Ve chvíli, kdy jsem krmení omezil (dovolená) a šneci byli nějakou dobu bez jídla, tak se namísto zavíčkování pustila reticulata do achatiny (dvě vpodstatě stejně velká zvířata). Totéž jsem pozoroval už u mláďat reticulat, když byla delší čas bez potravy, že se pouštěly do o mnoho větší a.achatina.
Taky jsem četl (z osobní zkušenosti potvrdit nemohu), že třeba iredalei napadají jiné druhy achatin a vykusují jim do těl díry. Vznik kříženců je v tomhle pro mě podružný, zničit snůšku, nebo předat je někomu na krmení je naprosto běžná praxe i u čistých forem či druhů. Zpátky do přírody je nikdo vracet nebude.
Shrnutí:není to nabádání ani schválení společného chovu, jen rád věci uvádím na pravou míru. Zajistit, že si nějak neublíží, nebo oba druhy nebudou společně prosperovat pro rozdílné nároky, bez rizika nelze.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já bych to nerozporovala, to je dobře, že někdo konečně taky nepropaguje množení kříženců, i kdyby byli nakrásně životaschopní.

Já třeba o jedné z definic druhu - že se životaschopně nerozmnoží s jiným druhem - slyšela ve škole. Příklady z praxe máme běžně k dispozici - legr, mula...

Ale to je něco jiného. U tohohle křížení jjsou jedinci neplodní, ale životaschopní a nepostižení. Naopak, vezmou si z obou rodičů to lepší.

S nepropagací bezhlavého křížení souhlasím.

Pandinus: však já s vámi souhlasím, že životaschopné množení tu nebude problém. A také souhlasím s tím, že snůšky je vhodnější likvidovat, ať už tím nebo oním způsobem.

kometa: no, postižení jsou ti jedinci třeba tím, že jsou neplodní, že. U těch legrů nebo kříženců delfínů s velrybami navíc často zdravotní problémy a krátká doba dožití. U kterého křížení si vezmou kříženci z obou rodičů to lepší?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandinus: však já s vámi souhlasím, že životaschopné množení tu nebude problém. A také souhlasím s tím, že snůšky je vhodnější likvidovat, ať už tím nebo oním způsobem.

kometa: no, postižení jsou ti jedinci třeba tím, že jsou neplodní, že. U těch legrů nebo kříženců delfínů s velrybami navíc často zdravotní problémy a krátká doba dožití. U kterého křížení si vezmou kříženci z obou rodičů to lepší?

No ono s těmi kříženci to právě jak se to vezme a dost často sejde na tom, po kom kříženci jsou. Ligeři jsou u kočkovitých šelem vcelku úkaz, protože třeba tigoni životaschopní jsou a o žádné zmetky nejde. Stejně tak nějak extra zatěžkaní nejsou jagulepi, leoponi atd. I ligeři samotní budou mít krátkou dobu dožití a zdravotní problémy postavené na tom, jak na tom geneticky byli rodiče. Většinou totiž už samotní cirkusoví tygři a lvi bývají často postiženi silným inbreedingem a genetickými vlohami, které zdraví neprospívají. Viz třeba bílí tygři. Teď je trend hovořit o nich jako o neduživých zvířatech, ale jaksi se zapomíná, že rozštěpy, šilhavost atd není dána bílou barvou, ale inbreedingem, tak jak ho známe u řady jiných zvířat. Zoologickým zahradám jsou trnem v oku především proto, že jde o směsku různých subspecií a teď se hraje na "čistokrevnost". Což je s ohledem třeba na genetiku některých levhartů i v našich zoo úsměvné (někdy se kříženec použít může, jindy ne a na oko se vyřazují jen nevhodně zbarvení jedinci - melanici). Samotní bílí tygři tedy žádní zmetci nejsou a co vím, jedná se navíc o dvě linie (nejde jen o zvířata původem z chovu Maharádži z Revy). Když se vrátím k ligerům, bývají odchováni opakovaně různě po světě liligeři, takže to úplně nějaký zázrak není. Jen je třeba mít na paměti, že tam jsou plodné jen kočky. Obecně platí, že kříženci si z obou rodičovských druhů berou to lepší - ostatně toho se využívá jak u zmíněných mul a mezků, turkomanů, narů, jackalo atd., ale platí to zpravidla pro F1 a pokud jsou zvířata nadále plodná, druhá a další generace se geneticky rozrůzňuje a třeba z hlediska užitkovosti už to taková bomba není.

O tom, že by si kříženec bral z obou druhů standardně to lepší, slyším poprvé, to je výsledek hybridizace u vyšlechtěných zvířat/rostlin, což dává smysl, ale u mezidruhových kříženců si nejsem jistá, že by to bylo pravidlem (kdyby bylo, mezidruhových kříženců by bylo jak máku?). Ona je také otázka, co my lidi si představujeme jako "to lepší", ona si to příroda může představovat jinak, málokdy se to ale zjistí, protože tito kříženci se v přírodě téměř nevyskytují, a pokud nějak hojněji, tak jsou to zpravidla velmi blízce příbuzné druhy, spíš poddruhy. Jako třeba skokan zelený v naší kotlince.

Třeba zrovna ti osli a koně se kříží proto, že mají lepší užitkové vlastnosti oproti rodičům.

Tak krizencu je u nas jako psu, ať jde o kuňky, kde začínají kříženci převažovat, hybridní skokani, všemožní kříženci čolků, kříží se tu oba druhy slepýšů, z historie i současnosti jsou známí kříženci obou u nás se vyskytujících natrixek. Jinak k tomu lepší-at jde o koně a osly, velbloudi křížence nebo psy a vlky, v prvni generaci je silny heterozni efekt. Lidé odnepameti kříží tahle zvířata právě pro jejich vlastnosti. Větší sílu, uzitkovost, zmasilost, odolnost, mohutnost atp. To se právě mění v dalsich generacích pokud je F1 plodna.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pandinus: však já s vámi souhlasím, že životaschopné množení tu nebude problém. A také souhlasím s tím, že snůšky je vhodnější likvidovat, ať už tím nebo oním způsobem.

kometa: no, postižení jsou ti jedinci třeba tím, že jsou neplodní, že. U těch legrů nebo kříženců delfínů s velrybami navíc často zdravotní problémy a krátká doba dožití. U kterého křížení si vezmou kříženci z obou rodičů to lepší?

Třeba mezek a mula. Proto se už staletí osel a kůň kříží. Po koni je to větší (víc unese), po oslovi obratnější a jistější v terénu. Údajně i Napoleon přejel Alpy na mule, aby si jeho drahý Marengo nezlámal nožičky.

Ano, oni jsou výhodnější pouze z lidského hlediska tito kříženci. To nerozporuji. Proto se některá zvířata kříží účelově. Nebo kytky - třeba tritikale.

V přírodě se organismy s těmito kombinacemi vlastností nevyskytují, protože jejich fitness není v daném prostředí výhodnější než původní soubor vlastností (poddruhy jsou jasné, to jsou téměř identická zvířata - jak pravím u těch skokanů. Ostatně u nižších živočichů, řekněme těch studenokrevných, je ten efekt trochu jiný, tam jsou i jiné mechanismy genové exprese a podobně). U těch mul a mezků je to taky náhoda, že jsou to taková šikovná užitná zvířata, stejně jako u toho křížence dromedára a drabaře.

Třeba kříženců psa s vlkem nebo jinou psovitou šelmou se kdovíkolik nevyrobilo, a jsou to pro lidi celkem nepoužitelná zvířata, rozhodně v první generaci - takže pro lidi lepší vlastnosti nevím nevím (muselo se tam nakřížit dost dalších psů, aby to k něčemu bylo). V přírodě se kříženec psa a vlka vyskytne velmi vzácně a když, tak v jednotkách, žádné další velké podílnictví na genomu populace se nekoná. Další kříženec zubra a krávy. Nebo slepice a krocana. A že toho lidi vyzkoušeli hodně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, oni jsou výhodnější pouze z lidského hlediska tito kříženci. To nerozporuji. Proto se některá zvířata kříží účelově. Nebo kytky - třeba tritikale.

V přírodě se organismy s těmito kombinacemi vlastností nevyskytují, protože jejich fitness není v daném prostředí výhodnější než původní soubor vlastností (poddruhy jsou jasné, to jsou téměř identická zvířata - jak pravím u těch skokanů. Ostatně u nižších živočichů, řekněme těch studenokrevných, je ten efekt trochu jiný, tam jsou i jiné mechanismy genové exprese a podobně). U těch mul a mezků je to taky náhoda, že jsou to taková šikovná užitná zvířata, stejně jako u toho křížence dromedára a drabaře.

Třeba kříženců psa s vlkem nebo jinou psovitou šelmou se kdovíkolik nevyrobilo, a jsou to pro lidi celkem nepoužitelná zvířata, rozhodně v první generaci - takže pro lidi lepší vlastnosti nevím nevím (muselo se tam nakřížit dost dalších psů, aby to k něčemu bylo). V přírodě se kříženec psa a vlka vyskytne velmi vzácně a když, tak v jednotkách, žádné další velké podílnictví na genomu populace se nekoná. Další kříženec zubra a krávy. Nebo slepice a krocana. A že toho lidi vyzkoušeli hodně.

Tak za křížence psů a vlků nelze považovat primáně ČSV nebo sarloosany, mluvím o saňových psech všemožně po světě, kteří mají jejich krev ne desítky let, ale staletí a logicky docházelo jako u všech dometikantů k výběru ze strany využití lidmi. Nicméně jste chtěla vysvětlení proč kříženci a tak byly popsány příklady, kde toho využíváme my. Jinak co se týká genofondu amerických vlků, tak mám pocit, že jsem četl už víc údajů o tom, že čistí nejsou právě proto, že jim všem koluje v žilách krev psů - namátkou https://www.osel.cz/4220-erni-vlci-se-psi-krvi.html
Co se týká přírody, tak hybridně vznikla spousta dnes uznávaných druhů a různými výzkumy se přichází na to, že k tomu došlo taky drahně let zpátky (najděte si třeba ty naše čolky).
Co se týká podílnictví na genomu, tak třeba zubr a kráva ne, ale bizon a dobytek ano. Podle nějakých výzkumů je geneticky ovlivněno domácím dobytkem drtivá většina populace a to přesto, že vizuelně (fenotypicky) na nich nikdo nich nepozná a ani chováním nevybočují z toho, co se od bizonů čeká.
Netroufl bych si říct, že v přírodě organismy s kombinacemi vlastností nevyskytují, protože jejich fitness není v prostředí výhodnější než původní.. Mimochodem Rana (Phelopylax) esculenta není kříženec poddruhů, ale vlastních druhů, bez jejichž přičinění by neexistoval a pokračovat nemohl.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, oni jsou výhodnější pouze z lidského hlediska tito kříženci. To nerozporuji. Proto se některá zvířata kříží účelově. Nebo kytky - třeba tritikale.

V přírodě se organismy s těmito kombinacemi vlastností nevyskytují, protože jejich fitness není v daném prostředí výhodnější než původní soubor vlastností (poddruhy jsou jasné, to jsou téměř identická zvířata - jak pravím u těch skokanů. Ostatně u nižších živočichů, řekněme těch studenokrevných, je ten efekt trochu jiný, tam jsou i jiné mechanismy genové exprese a podobně). U těch mul a mezků je to taky náhoda, že jsou to taková šikovná užitná zvířata, stejně jako u toho křížence dromedára a drabaře.

Třeba kříženců psa s vlkem nebo jinou psovitou šelmou se kdovíkolik nevyrobilo, a jsou to pro lidi celkem nepoužitelná zvířata, rozhodně v první generaci - takže pro lidi lepší vlastnosti nevím nevím (muselo se tam nakřížit dost dalších psů, aby to k něčemu bylo). V přírodě se kříženec psa a vlka vyskytne velmi vzácně a když, tak v jednotkách, žádné další velké podílnictví na genomu populace se nekoná. Další kříženec zubra a krávy. Nebo slepice a krocana. A že toho lidi vyzkoušeli hodně.

Však nejsme ve při.

Mimochodem Rana (Phelopylax) esculenta není kříženec poddruhů, ale vlastních druhů, bez jejichž přičinění by neexistoval a pokračovat nemohl. Je to krásný příklad toho, že samostatně existovat nemůže, tj. je to slepá vývojová větev.

Netroufl bych si říct, že v přírodě organismy s kombinacemi vlastností nevyskytují tož to taky neříkám. Pouze to, že s TĚMITO kombinacemi vlastností se nevyskytují. Z různých důvodů. U vemblouda proto, že se nepotkaj, ale je otázka, zda by příroda nechala hybrida přežít (krom toho, že by nepropasoval geny do další generace, či ne tak, aby to ovlivnilo podstatnou měrou genofond, stejně jako je to u těch SA vlků, kteří sice mají geny psů, ale nemělo to vliv na jejich vlastnosti, resp. zastoupení genů je procentuální, ne 50/50, což by naznačovalo výhodnou kombinaci vlastností). Takový těžký a velký vembloud by mohl mít potíže se uživit nebo se pohybovat po nejistém terénu atd.

Ale pak existují kříženci, kteří úspěšně původním druhům konkurují, protože nějaké šikovné vlastnosti mají, to jsou nějací ptáci, kde hybridi vytlačují původní druh, třeba zabijácké včely jsou dost úspěšné (ačkoli to nebylo opět křížení přirozeně iniciované) - zrovna u zabijáckých včel je to krásný příklad, kdy se to lidem upe nepovedlo, kýžené vlastnosti jaksi nenastaly, resp. s tak drsnými průvodními jevy, které vskutku nejsou pro lidi výhodné.

Prostě příroda je mocná čarodějka, a vyštěpit se to může i plodně a funkčně, jako ve vzácných případech (a ano, samozřejmě geneticky jsou směsky potvrzené, ostatně lidi a neandrtálci jsou příklad za všechny), ale většina, a to drtivá, takových spojení končí neúspěšně, neplodně, neživotaschopně, neproduktivně (geny do dalších generací neproniknou). Křížení druhů (nebo aspoň pokusů o to) se na světě děje mnoho, ale geneticky jich je doložených celkem málo.

Každopádně u těch bezoušů jako jsou Achatiny to určo nebude taková bariéra jako u těch savců, že. Stejně jako je ta bariéra menší u obojživelníků a plazů. Tj. pravděpodobnost mezidruhového funkčního křížení s primitivitou organismu rapidně stoupá.

Jen bych nepaušalizovala, jaké vlastnosti se budou dědit. Čím větší bariéra, tím horší předání genů, to je obecně platné, a někdy je spojení pro lidi/přírodu šikovné, někdy ne.

Jinak mezidruhová hybridizace je samozřejmě uznávaná páka evoluce, viz třeba ti neandrtálci. Jasná věc, nerozporuji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mimochodem Rana (Phelopylax) esculenta není kříženec poddruhů, ale vlastních druhů, bez jejichž přičinění by neexistoval a pokračovat nemohl. Je to krásný příklad toho, že samostatně existovat nemůže, tj. je to slepá vývojová větev.

Netroufl bych si říct, že v přírodě organismy s kombinacemi vlastností nevyskytují tož to taky neříkám. Pouze to, že s TĚMITO kombinacemi vlastností se nevyskytují. Z různých důvodů. U vemblouda proto, že se nepotkaj, ale je otázka, zda by příroda nechala hybrida přežít (krom toho, že by nepropasoval geny do další generace, či ne tak, aby to ovlivnilo podstatnou měrou genofond, stejně jako je to u těch SA vlků, kteří sice mají geny psů, ale nemělo to vliv na jejich vlastnosti, resp. zastoupení genů je procentuální, ne 50/50, což by naznačovalo výhodnou kombinaci vlastností). Takový těžký a velký vembloud by mohl mít potíže se uživit nebo se pohybovat po nejistém terénu atd.

Ale pak existují kříženci, kteří úspěšně původním druhům konkurují, protože nějaké šikovné vlastnosti mají, to jsou nějací ptáci, kde hybridi vytlačují původní druh, třeba zabijácké včely jsou dost úspěšné (ačkoli to nebylo opět křížení přirozeně iniciované) - zrovna u zabijáckých včel je to krásný příklad, kdy se to lidem upe nepovedlo, kýžené vlastnosti jaksi nenastaly, resp. s tak drsnými průvodními jevy, které vskutku nejsou pro lidi výhodné.

Prostě příroda je mocná čarodějka, a vyštěpit se to může i plodně a funkčně, jako ve vzácných případech (a ano, samozřejmě geneticky jsou směsky potvrzené, ostatně lidi a neandrtálci jsou příklad za všechny), ale většina, a to drtivá, takových spojení končí neúspěšně, neplodně, neživotaschopně, neproduktivně (geny do dalších generací neproniknou). Křížení druhů (nebo aspoň pokusů o to) se na světě děje mnoho, ale geneticky jich je doložených celkem málo.

Každopádně u těch bezoušů jako jsou Achatiny to určo nebude taková bariéra jako u těch savců, že. Stejně jako je ta bariéra menší u obojživelníků a plazů. Tj. pravděpodobnost mezidruhového funkčního křížení s primitivitou organismu rapidně stoupá.

Jen bych nepaušalizovala, jaké vlastnosti se budou dědit. Čím větší bariéra, tím horší předání genů, to je obecně platné, a někdy je spojení pro lidi/přírodu šikovné, někdy ne.

Jinak mezidruhová hybridizace je samozřejmě uznávaná páka evoluce, viz třeba ti neandrtálci. Jasná věc, nerozporuji.

Není to slepá vývojová větev, je otázkou, co se bude dít dál, tak jako s těmi čolky.
Jinak nevím jak moc se věnujete genetice, ale vliv to rozhodně na ty vlky mělo, když jsou teď černí:-) Způsobuje to právě gen po psech, takže je to stejné jako třeba u červeného kanára, který má tuhle barvu po čížkovi ohnivém, přestože zpětným křížením na kanára z něj máte fenotypicky "kanára". Geneticky ale nepodědil jen červenou, ale kupříkladu horší zpěv. Když budete dělat genetický rozbor, toho čížka tam najdete, ať je zředěný jakkoliv. A to je druhá věc - zastoupení genů 50/50? To je logicky nesmysl, protože plodný kříženec se měl možnost potkávat dále jen s vlky, tudíž už F2 měla vyšší podíl vlčí krve a tak je to vpodstatě u všech kříženců, kteří se objevují v přírodě. To ovšem nutně neznamená, že druh neovlivní. A že se nejedná o případy jak píšete jen primitivních organismů na bázi obojživelníků:-) Viz aktuálně coywolf, pizzly nebo grolar bear.
Že kříženci jsou neplodní se učilo před třiceti lety, dnes se dobře ví, že řada z nich plodných je a byla a to v daleko větším měřítku, než se vůbec předpokládalo. Ale je fakt, že tímhle jsme strhli debatu naprosto někam jinam. Pro mě by bylo daleko důležitější, aby spolu achatiny koexistovaly v harmonii, případná mláďata, bude-li možné křížení nikam nikdo beztak vypouštět nebude a achatiny skončí jako většina druhů v zajetí - jako domestikanti. Potkalo to ostatně většinu oblíbených terarijních zvířat.

No pokud nemůže existovat samostatně a při křížení zpětně s rodičovským druhem vzniká znovu rodičovský druh (genotypově, vč. předání na potomky), tak to je jaksi slepé, leda že by se objevili dva jedinci zelenouše plodní, náhodou se potkali, a vyvedli mladé, a to potomstvo by nesmělo být nijak postižené, aby předalo geny - tj. ono se to v minulosti nakrásně už mohlo stát, ale protože o tom zatím nemáme genetické potvrzení, tak se to nepředpokládá. Navíc genom samostatně existujícího zelenouše by buď byl samostatně v přírodě úspěšný (a měli bychom o tom evidenci) nebo úspěšný není, převálcuje ho F1 nebo rodičovské druhy, a pak je to tedy jasně slepá vývojová větev. Prozatím tedy pro nic jiného důkazy nejsou, a proto se cítím oprávněna prohlásit to (ok, prozatím) za slepotu.

Co se SA vlků týče, konkrétní fitness výhodu prý neobjevili, tmavá barva je zřejmě preferovaná vizuálně a často je to v genotypu jedince jediná známka psích genů, ostatní jsou ztracené tím, že se mnoho generací od té doby množilo v rámci čistě vlčí populace. A zatím to prostě vypadá, že to aspoň neškodí. Heterozní efekt rozhodně nenastal, protože to by z těch psů ve vlčích genomech nebyly jen fragmenty, ale podstatné zastoupení - vzhledem k tomu, že ke křížení dochází poměrně často - ale bez vlivu na genetický pool.

Není horší zpěv pro toho kříženého kanára tak trochu nevýhoda? O kanárech vím, že mají peří, no. Měla jsem tak nějak za to, že samice si ho vybírá podle zpěvu, ale třeba se mýlím.

No ne, skutečně je to tak, že pokud si organismus převezme evo výhodnou vlastnost od jiného organismu, tak si pro tuhle vlastnost zachová geny. Pokud by se jednalo o získání "lepších" vlastností obecně při křížení dvou druhů, musel by se genotyp změnit významně, a to se stalo v evoluci zřídka, že by byl potomek křížení takto úspěšný. Většinou se právě genotyp křížení postupně z populace vytratí, protože takovou evoluční výhodu, aby potomci křížení měli lepší schopnost předat geny, nevyprodukuje. Ale třeba kříženci pampelišky jsou natolik úspěšní, že čistou pampelišku v dnešní době máme už jen v genových rezervách někde na ústavu zemědělství nebo kde. Netvrdím, že se to nemůže stát, samozřejmě.

No a podle toho, co jsem právě přečetla, coywolf je právě pěkná podpora pro mé prohlášení - čtvrtina genomu jedince je vlk, desetina pes, zbytek kojot, tam je ten efekt zlepšení fitness úplně jasný, nadto když naprosto převládli v populaci a dále se úspěšně šíří. Změna prostředí upřednostnila nové vlastnosti, původní druhy se začaly vytrácet, nastoupila náhrada vzniklá křížením, která byla úspěšná právě tehdy, kdy se změnily podmínky tak, aby nový druh využil nových vlastností - a to zastoupení genotypů v genomu je právě markantní. Super příklad.

Totéž zabijácké včely, sice umělý koncept, ale v přírodě velice úspěšný, a jak se tak budeme globálně oteplovat, tak nejspíš i čím dál úspěšnější.

Znovu podotýkám, že to nelze paušalizovat. To je to jediné, o čem tu hovořím.

Neplodnost kříženců je prostě jedna z definic druhu, a v drtivé většině případů se ukazuje, že je naprosto v pořádku. Ne vždy se lidem podařilo "druh" na základě fenotypu v minulosti vymezit tak dobře, jak se nyní ukazuje na základě genetických rozborů, takže bílá forma lasičky je pořád lasička, ale bílá forma medvěda už je jiný medvěd.

Já nemám problém se stáčením diskuse, tohle téma je naprosto odtržené, předpokládám, že ho nečte už ani zadavatel.

V podstatě mám problém jen s tím, že by měl kříženec dvou druhů převzít automaticky "lepší" vlastnosti (a taky lepší pro koho). Není tomu tak, a často je tomu dokonce naprosto opačně, tj. že tu nejdůležitější vlastnost - tedy schopnost dostat svoje geny úspěšně do dalších generací - postrádá. (často se nerovná vždy, znamená to prostě "většinou")

Čehopak kříženci jsou asi ropáci?

Pokud vím, při křížení s rodičovským druhem nevzniká žádný rodičovský druh, ale zatím se udržuje právě klepton esculenta. Jen se liší vzhledově dle druhu, který se tam objevuje jako majoritní. Jedni jdou víc do skřehotavých, druzí do krátkonohých.
K těm vlkům - tam si aplikujte coywolfy - proč by měl nový gen škodit?? Ono je na to víc druhů studií a u coywolf je otázka odkud ti kteří studovaní jsou. Ty co jsem zaznamenal já, nemají žádnou psí krev, vesměs jde o křížence dvou druhů, kde velmi dobře pracuje výhoda obou rodičovských druhů a jak se ukazuje úspěšně se šíří. Naopak u těch amerických vlků bych za heterozní efekt považoval právě to, že se v řadě smeček objevují černá zvířata. Osobně se moc nedomnívám, že ke křížení psů a vlků tam dochází přirozeně často. Vlci psy (stejně jako jiné vlky) bez milosti likvidují a to včetně těch, co se tu oslavují jako vlkobijci. Takže těch pár zvířat, která to do vlků přenesla musela být v minulosti geneticky úspěšná, když se gen "usadil" a rozšířil tak, že nejde o něco neobvyklého, ale naopak zjevně dost častého.
Horší zpěv u kanára nevýhoda není, jedná se o ptáka, který je chován jako domestikant, ale uvedl jsem to právě jako příklad toho, že i když někdo tvrdí, že kříženec kanár x čížek není bastard od F4 generace a vyšší, přesto být křížencem musí, když je ad1) červený a má gen z jiného druhu, který původní druh postrádá, ad2) má odlišný styl zpěv a protože na to nebyl dál prošlechtován, je jeho vliv znatelný. Jako laik to samozřejmě člověk neodliší. Samici si nevybírá samec dle zpěvu, samici mu vybírá chovatel:-D Navíc samice kanára velmi dobře přijme jako samce i samce stehlíka, zvonka, zvonohlíka atd.

Ropáci vznikli ze zajíců:-D

Nový gen škodí například tím, že zabrání vznikajícímu potomstvu předat geny dál. A není to pravidlo, stejně jako není pravidlo, že bude hybrid dědit všeobecně lepší vlastnosti. Příklady máme z obou možností.

Nový gen vnesený do populace nemusí škodit, nemusí ani prospívat, může se tam prostě zanést a vyeliminovat se do podoby nějakého nefunkčního fragmentu, třeba jako pozůstatky různých virových DNA v DNA člověka.

Častá hybridizace vlka a psa ze zdrojů např. zde https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320722000209

U toho kanára jsem myslela, že mluvíte o nějaké přirozené hybridizaci, samozřejmě pokud hybrida vytváří člověk, tak na okamžitý evo pozitivní efekt nehledí, to bych úplně nesrovnávala. Člověk dost často vytváří zrůdičky, které by v přírodě nefungovaly.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nový gen škodí například tím, že zabrání vznikajícímu potomstvu předat geny dál. A není to pravidlo, stejně jako není pravidlo, že bude hybrid dědit všeobecně lepší vlastnosti. Příklady máme z obou možností.

Nový gen vnesený do populace nemusí škodit, nemusí ani prospívat, může se tam prostě zanést a vyeliminovat se do podoby nějakého nefunkčního fragmentu, třeba jako pozůstatky různých virových DNA v DNA člověka.

Častá hybridizace vlka a psa ze zdrojů např. zde https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320722000209

U toho kanára jsem myslela, že mluvíte o nějaké přirozené hybridizaci, samozřejmě pokud hybrida vytváří člověk, tak na okamžitý evo pozitivní efekt nehledí, to bych úplně nesrovnávala. Člověk dost často vytváří zrůdičky, které by v přírodě nefungovaly.

Však ten kanár taky nebyl jako příklad pozitivního efektu. Jen vysvětlení, že ať tomu budete říkat jak chcete, kříženec to prostě je, stejně jako ti vlci, stejně jako současní lidé, kteří mají geny neandrtálců. Ona definice druhu se už před lety změnila na soubor nebo souhrn populací jedinců plodně se křížících. Tím bych tu debatu asi ukončil. Kdo chtěl, z textu dobře pochopil

Jsem moc ráda, že jsme se nakonec shodli