Je zde někdo,kdo se pokoušel tyto želvy chovat nebo je dokonce chová?Mám zájem o veškeré informace a poznatky z držení v lidské péči.Za případné odpovědi děkuji.
dab
napsal(a):
Je zde někdo,kdo se pokoušel tyto želvy chovat nebo je dokonce chová?Mám zájem o veškeré informace a poznatky z držení v lidské péči.Za případné odpovědi děkuji.
ještě jedna fotka z čínského trhu...
dab
napsal(a):
A ještě jedna...
Zrovna o 'impressách' je toho všude děsně málo, většiny věcí se lidé jen dohadují, případně dovozují z chovu příbuzných Manouria emys. Teď v USA nabízejí čerstvé odchovy, bohužel jaksi těžko dostupné... Podle toho mála, co se dá říct, tak snad - teplota ne příliš vysoká (noc 18 - 20 stC, den snad 19 - 26 s možností ochlazení i ohřátí) vlhkost ale spíš vyšší až vysoká. Nutná vyšší vrstva substrátu, úkryty a moc nerušit, zvířata nemají ráda ani vyrušování, ani změny v teráriu. Potrava snad kombinace rostlin s podílem bambusu (to by podle mého mínění mělo jít nahradit třeba rákosem nebo některými travinami), tara (Colocasia esculenta), hub (v přírodě mají žrát např. nejedovaté druhy muchomůrek rodu Amanita) a s přídavkem žížal (rozhodně NE moučné červy nebo Zophobase). Zvířata by měla být chována po jednom, s velmi opatrným připouštěním, nejlépe formou vyjímatelné přepážky v teráriu (mezi terárii).
Petr
petr zelvar
napsal(a):
Zrovna o 'impressách' je toho všude děsně málo, většiny věcí se lidé jen dohadují, případně dovozují z chovu příbuzných Manouria emys. Teď v USA nabízejí čerstvé odchovy, bohužel jaksi těžko dostupné... Podle toho mála, co se dá říct, tak snad - teplota ne příliš vysoká (noc 18 - 20 stC, den snad 19 - 26 s možností ochlazení i ohřátí) vlhkost ale spíš vyšší až vysoká. Nutná vyšší vrstva substrátu, úkryty a moc nerušit, zvířata nemají ráda ani vyrušování, ani změny v teráriu. Potrava snad kombinace rostlin s podílem bambusu (to by podle mého mínění mělo jít nahradit třeba rákosem nebo některými travinami), tara (Colocasia esculenta), hub (v přírodě mají žrát např. nejedovaté druhy muchomůrek rodu Amanita) a s přídavkem žížal (rozhodně NE moučné červy nebo Zophobase). Zvířata by měla být chována po jednom, s velmi opatrným připouštěním, nejlépe formou vyjímatelné přepážky v teráriu (mezi terárii).
Petr
Díky za informace.Tu nabídku mláďat jsem zaznamenal na nějakém americkém serveru,tuším,že stály 1500,-USD.Většina z toho mála informací které jsem nalezl se shoduje v tom,že zvířata z přírody v zajetí rychle hynou/nejpozději snad do tří měsíců/,ale nikde jsem nenašel konkrétní příčinu,vesměs je to přičítáno právě stresu...Co se týká té teploty,tak si myslím,že není třeba se bát ani vyšších teplot,já jsem se pokoušel tyto želvy najít /bohužel neúspěšně/ ve vnitrozemí ostrova Hainan,kde snad údajně taky žijí a v době mého pobytu-v lednu se zde teploty pohybovaly silně nad třicítkou přes den a v noci pod dvacet neklesaly...
dab
napsal(a):
Díky za informace.Tu nabídku mláďat jsem zaznamenal na nějakém americkém serveru,tuším,že stály 1500,-USD.Většina z toho mála informací které jsem nalezl se shoduje v tom,že zvířata z přírody v zajetí rychle hynou/nejpozději snad do tří měsíců/,ale nikde jsem nenašel konkrétní příčinu,vesměs je to přičítáno právě stresu...Co se týká té teploty,tak si myslím,že není třeba se bát ani vyšších teplot,já jsem se pokoušel tyto želvy najít /bohužel neúspěšně/ ve vnitrozemí ostrova Hainan,kde snad údajně taky žijí a v době mého pobytu-v lednu se zde teploty pohybovaly silně nad třicítkou přes den a v noci pod dvacet neklesaly...
no a proc myslis, ze si je nenasel? protoze jim zrejme tyto teploty nevyhovuji na to aby lezli venku a cekali na to az je najdes...
dab
napsal(a):
Tak to by mě zajímalo,kdy vlastně aktivují,když leden je zde nejchladnější měsíc...Ty máš nějaké zkušenosti s pozorováním tohoto druhu v přírodě?
Podle pozorování (William Espenshade) snad žijí hlavně v horských lesích a v Asii jde v podstatě o ostrůvkovitě se vyskytující glaciální relikt. Manourie žily ve třetihorách před zaledněním i v Čechách nebo v Německu. V Evropě vymřely 'díky' rovnoběžkovému uspořádání pohoří, které jim nedovolilo ustoupit před ledovcem na jih. Navíc se boudou určitě lišit populace od populace. Jistě nebudete předpokládat, že třeba Emys orbicularis occidentalis z Maroka bude mít stejné ekologické nároky jako Emys orbicularis orbicularis z delty řeky Daugavá v Lotyšsku. Je možné, že v teplejších oblastech bude obývat bažiny nebo aktivovat za soumraku, úsvitu nebo v noci.
Petr