Dobrý den, chystám se dělat práci na téma vyskytu ještěrek v ČR, pomohlo by mi to dostat se na VŠ, výsledkem by měla být závislost hustoty výskytu na pruměrné teplotě v dané lokalitě během období kdy jsou aktivní, na nadmořské výšce a jiných faktorech. Bohužel zatím nemám příliš jasno jak to provést, cestovat z lokality na lokalitu a hledat ještěrky by mě sice bavilo, ale co do účinku to asi moc dobré nebude a opisovat něco z knih je uplnej nesmysl. Taky bych se chtěl zeptat jak je to s vědeckým názvem ještěrky živorodé Zootoca x Lacerta viděl jsem obě možnosti. Pokud bude mít nějaké nápady jak to realizovat, poznámky a poznatky, tak se o ně podělte.
děkuji
lizardguru
napsal(a):
Dobrý den, chystám se dělat práci na téma vyskytu ještěrek v ČR, pomohlo by mi to dostat se na VŠ, výsledkem by měla být závislost hustoty výskytu na pruměrné teplotě v dané lokalitě během období kdy jsou aktivní, na nadmořské výšce a jiných faktorech. Bohužel zatím nemám příliš jasno jak to provést, cestovat z lokality na lokalitu a hledat ještěrky by mě sice bavilo, ale co do účinku to asi moc dobré nebude a opisovat něco z knih je uplnej nesmysl. Taky bych se chtěl zeptat jak je to s vědeckým názvem ještěrky živorodé Zootoca x Lacerta viděl jsem obě možnosti. Pokud bude mít nějaké nápady jak to realizovat, poznámky a poznatky, tak se o ně podělte.
děkuji
Takze, je to Zootoca, alespon podle poslednich zprav :-)
K tomu mapovani - neni uz to nahodou hotove? Vzdyt existuji velmi exaktni prace na rozsireni plazu CR. Pokud chces delat nejake zavislosti na environmentalnich faktorech, tak vklidu jde vyuzit i treba knih -> existuje spousta exaktnich dat, ktere jsou publikovane.
VH
vladimir hula
napsal(a):
Takze, je to Zootoca, alespon podle poslednich zprav :-)
K tomu mapovani - neni uz to nahodou hotove? Vzdyt existuji velmi exaktni prace na rozsireni plazu CR. Pokud chces delat nejake zavislosti na environmentalnich faktorech, tak vklidu jde vyuzit i treba knih -> existuje spousta exaktnich dat, ktere jsou publikovane.
VH
je sice pravda, že pokud bych si tu hustotu výskytu někde vyhledal tak by už nebyl problém dát dohromady ty závislosti, nevíte jakej by měl být rozsah takového textu? a má vůbec cenu dělat práci na podobné téma? Nic lepšího mě zatím nenapadlo.
lizardguru
napsal(a):
Dobrý den, chystám se dělat práci na téma vyskytu ještěrek v ČR, pomohlo by mi to dostat se na VŠ, výsledkem by měla být závislost hustoty výskytu na pruměrné teplotě v dané lokalitě během období kdy jsou aktivní, na nadmořské výšce a jiných faktorech. Bohužel zatím nemám příliš jasno jak to provést, cestovat z lokality na lokalitu a hledat ještěrky by mě sice bavilo, ale co do účinku to asi moc dobré nebude a opisovat něco z knih je uplnej nesmysl. Taky bych se chtěl zeptat jak je to s vědeckým názvem ještěrky živorodé Zootoca x Lacerta viděl jsem obě možnosti. Pokud bude mít nějaké nápady jak to realizovat, poznámky a poznatky, tak se o ně podělte.
děkuji
Na jakou vejšku bys chtěl jít?
flanyny
napsal(a):
Na jakou vejšku bys chtěl jít?
Jihočeskou univerzitu, podle jejich webu jsem to pochopil tak: udělám nejakou práci na téma týkajcí se biologie a oni zhodnotí od 0 do 10 při bodech 7-10 mě pozvou na obhajobu, při bodech 0-6 mi to připočtou k bodům za přijímací test.
lizardguru
napsal(a):
Jihočeskou univerzitu, podle jejich webu jsem to pochopil tak: udělám nejakou práci na téma týkajcí se biologie a oni zhodnotí od 0 do 10 při bodech 7-10 mě pozvou na obhajobu, při bodech 0-6 mi to připočtou k bodům za přijímací test.
hmmm taky jsem to absolvolval a nakonec jsem skoncil PrF v Praze a jsem za to neskonale rad 
Me osobne ten navrh neprijde moc objevny preci jen podrobne mapovani existuje a udělat s toho nejake hodnoceni mi prijde malo. Navic velkou roli hraji i další faktory než jen nadmorska vyska.
Hodne stesti
clonner
napsal(a):
hmmm taky jsem to absolvolval a nakonec jsem skoncil PrF v Praze a jsem za to neskonale rad
Me osobne ten navrh neprijde moc objevny preci jen podrobne mapovani existuje a udělat s toho nejake hodnoceni mi prijde malo. Navic velkou roli hraji i další faktory než jen nadmorska vyska.
Hodne stesti
Souhlas s Honzou - taky to mam za sebou :-)) Na BF by to chtelo mnohem objevnejsi tema a hlavne nekde obhajovane... Kdyz mezinarodne, tak je dobre :-) VH
vladimir hula
napsal(a):
Souhlas s Honzou - taky to mam za sebou :-)) Na BF by to chtelo mnohem objevnejsi tema a hlavne nekde obhajovane... Kdyz mezinarodne, tak je dobre :-) VH
já si myslím, že to nemusí být nějak moc složité a mě nic jiného zatím nenapadlo. Ale pokud budete mít nějakej jinej nápad tak mi ho řekněte. To že to ovlivnuje víc faktoru si jsem vědom proto mi to přišlo jako nejlepší můj nápad.
lizardguru
napsal(a):
Dobrý den, chystám se dělat práci na téma vyskytu ještěrek v ČR, pomohlo by mi to dostat se na VŠ, výsledkem by měla být závislost hustoty výskytu na pruměrné teplotě v dané lokalitě během období kdy jsou aktivní, na nadmořské výšce a jiných faktorech. Bohužel zatím nemám příliš jasno jak to provést, cestovat z lokality na lokalitu a hledat ještěrky by mě sice bavilo, ale co do účinku to asi moc dobré nebude a opisovat něco z knih je uplnej nesmysl. Taky bych se chtěl zeptat jak je to s vědeckým názvem ještěrky živorodé Zootoca x Lacerta viděl jsem obě možnosti. Pokud bude mít nějaké nápady jak to realizovat, poznámky a poznatky, tak se o ně podělte.
děkuji
Ahoj,
ta studie by se dala vypracovat, pokud do ní zahrnes nové, jeste nepublikované state. Napr. me napadá vliv prostredí na velikost a vybarvení jesterek, rozdíly a cykly v rozmnozování (zimování, párení, snásení vajec, líhnutí mládat) v závislosti na nadmorské výsce, teplotách a rozdílu v jednotlivých letech, vlivy a pusobení environmentálních jevu (pusobení cloveka x lidskou rukou nedotcené prostredí)..atd. Proste vytvor novou zajímavou "omácku".
vladimir hula
napsal(a):
Souhlas s Honzou - taky to mam za sebou :-)) Na BF by to chtelo mnohem objevnejsi tema a hlavne nekde obhajovane... Kdyz mezinarodne, tak je dobre :-) VH
No ja nevim ja sem se na BF dostal uplne v pohode a to sem gdakal o pseudosukcesi obojzivelniku a dvou plazu na piskovne - ted kdyz tu praci vidim tak se jenom smeju. Takze s tou mezinarodni obhajobou to zas tak myslim nehori - chce to dobry jednoduchy napad a plno nadseni 
© acanthos
napsal(a):
Ahoj,
ta studie by se dala vypracovat, pokud do ní zahrnes nové, jeste nepublikované state. Napr. me napadá vliv prostredí na velikost a vybarvení jesterek, rozdíly a cykly v rozmnozování (zimování, párení, snásení vajec, líhnutí mládat) v závislosti na nadmorské výsce, teplotách a rozdílu v jednotlivých letech, vlivy a pusobení environmentálních jevu (pusobení cloveka x lidskou rukou nedotcené prostredí)..atd. Proste vytvor novou zajímavou "omácku".
to by není špatný nápad, ale nějak si neumím přestavit jak bych to dělal, jezdit po republice a zapisovat si údáje mi příjde nesmyslné, jedině že bych si vybral nějakou lokalitu kde bych to dělal, nebo existuje nějaká literatura pomocí které bych si mohl usnadnit práci? A ještě kdyby mi mohl někdo poradit jak velký by měl být rozsah, abych věděl jak moc to mám "roztáhnout"
lizardguru
napsal(a):
to by není špatný nápad, ale nějak si neumím přestavit jak bych to dělal, jezdit po republice a zapisovat si údáje mi příjde nesmyslné, jedině že bych si vybral nějakou lokalitu kde bych to dělal, nebo existuje nějaká literatura pomocí které bych si mohl usnadnit práci? A ještě kdyby mi mohl někdo poradit jak velký by měl být rozsah, abych věděl jak moc to mám "roztáhnout"
No to co napsal acanthos je sice pekne, ale myslim ze by to uspelo minimalne jako diplomka na 4 roky. Na tohle asi nemas cas, navic musis asi studovat stredni ne? Fakt se tezko radi, nic nam nereknes. Odkud si, kolik mas casu? Co se tyka rozsahu - neprecenit sve sily a cas, opravdu je lepsi mene a kvalitneji nez kvantita utopena v kompilaci. Kolik ti zbyva roku do primacek?
clonner
napsal(a):
No to co napsal acanthos je sice pekne, ale myslim ze by to uspelo minimalne jako diplomka na 4 roky. Na tohle asi nemas cas, navic musis asi studovat stredni ne? Fakt se tezko radi, nic nam nereknes. Odkud si, kolik mas casu? Co se tyka rozsahu - neprecenit sve sily a cas, opravdu je lepsi mene a kvalitneji nez kvantita utopena v kompilaci. Kolik ti zbyva roku do primacek?
zbývá mi 2,5 roku což si myslím, že není zas tak málo, jsem ze Středních čech a střední studovat moc ve svém volném čase nemusím, protože to stihnu cestou vlakem ze školy, ten acanthosuv napad je dobrý, ale opravdu si neumím představit jak bych to dělal. Vybrat si třeba jako lokalitu Pálavu a tam studovat herpetofaunu by bylo zajímavé, ale je to přeci jen dost daleko. Nebo zkoumat rozdíly ve vybarvení a velikost jen u jenoho druhu, budu to muset ještě nějak promyslet.
lizardguru
napsal(a):
zbývá mi 2,5 roku což si myslím, že není zas tak málo, jsem ze Středních čech a střední studovat moc ve svém volném čase nemusím, protože to stihnu cestou vlakem ze školy, ten acanthosuv napad je dobrý, ale opravdu si neumím představit jak bych to dělal. Vybrat si třeba jako lokalitu Pálavu a tam studovat herpetofaunu by bylo zajímavé, ale je to přeci jen dost daleko. Nebo zkoumat rozdíly ve vybarvení a velikost jen u jenoho druhu, budu to muset ještě nějak promyslet.
pálavu mám kousek od baráku ale nevim jak dlou bys je tam vydržel zkoumat je tam plno ochranářu a nesmí se opustit stezky tak nevík bys je tam zkoumal.
lizardguru
napsal(a):
zbývá mi 2,5 roku což si myslím, že není zas tak málo, jsem ze Středních čech a střední studovat moc ve svém volném čase nemusím, protože to stihnu cestou vlakem ze školy, ten acanthosuv napad je dobrý, ale opravdu si neumím představit jak bych to dělal. Vybrat si třeba jako lokalitu Pálavu a tam studovat herpetofaunu by bylo zajímavé, ale je to přeci jen dost daleko. Nebo zkoumat rozdíly ve vybarvení a velikost jen u jenoho druhu, budu to muset ještě nějak promyslet.
Jo to je dobre cas mas. A co zkusit opacny pohled a misto prekrasnych lokalit na Palave zkusit zmapovat herpetofaunu v okoli města napr. tveho (parky, zahrady, skladky, rumiste co j avim proste člověkěm více či méně ovlivněné biotopy... ) a tady zkusit na to nasadit nejake mozne vlivy ( proc neco zije neco treba ne. Disturbance clovekem nemuseji byt vzdy znicujici a mohlo by to byt zajimavy ale kazdopadne by to chtelo pribrat i slizouny(obojživelniky).
clonner
napsal(a):
Jo to je dobre cas mas. A co zkusit opacny pohled a misto prekrasnych lokalit na Palave zkusit zmapovat herpetofaunu v okoli města napr. tveho (parky, zahrady, skladky, rumiste co j avim proste člověkěm více či méně ovlivněné biotopy... ) a tady zkusit na to nasadit nejake mozne vlivy ( proc neco zije neco treba ne. Disturbance clovekem nemuseji byt vzdy znicujici a mohlo by to byt zajimavy ale kazdopadne by to chtelo pribrat i slizouny(obojživelniky).
to by bylo o poznání jednoduší na realizaci, takže ve výsledku by to bylo zmapování plazů a obojživelníků na mladoboleslavsku, ale v obojživelníkách se moc neorientuju, no tak aspon je to nejaká motivace na další vzdělávání. Je nějaká literatura která by mi pomohla překonat začátky mojí "badatelské" práce?
lizardguru
napsal(a):
to by bylo o poznání jednoduší na realizaci, takže ve výsledku by to bylo zmapování plazů a obojživelníků na mladoboleslavsku, ale v obojživelníkách se moc neorientuju, no tak aspon je to nejaká motivace na další vzdělávání. Je nějaká literatura která by mi pomohla překonat začátky mojí "badatelské" práce?
jj Atlas rozšíření plazů a atlas rozšíření obojživelníků - jsou to kvadrátové mapy s vypisem lokalit. Jen si jeste neodpustim jednu poznamku :o) zkus to pojmout trochu jinak nez klasickou faunistiku - ze budes mit lokalitu a seznam druhu .... ale zkus sledovat i veci aby ta prace mela vyznam prekracujici mladoboleslavsko a bude to
clonner
napsal(a):
jj Atlas rozšíření plazů a atlas rozšíření obojživelníků - jsou to kvadrátové mapy s vypisem lokalit. Jen si jeste neodpustim jednu poznamku :o) zkus to pojmout trochu jinak nez klasickou faunistiku - ze budes mit lokalitu a seznam druhu .... ale zkus sledovat i veci aby ta prace mela vyznam prekracujici mladoboleslavsko a bude to
O takovém tematu se už dá přemýšlet, dnes jsem, ale dostal téměř neodolatelný návrh od mojí sestry, bude dělat bakalářku na téma škůdců ovocných stromů, a tak mi řekla, že kdybych jí s tím pomohl tak se na tom budu taky moc "svíst", tak o tom ted uvažuju, ale zase o té herpetofauně mám lepší znalosti, budu o tom muset ještě popřemýšlet.
lizardguru
napsal(a):
O takovém tematu se už dá přemýšlet, dnes jsem, ale dostal téměř neodolatelný návrh od mojí sestry, bude dělat bakalářku na téma škůdců ovocných stromů, a tak mi řekla, že kdybych jí s tím pomohl tak se na tom budu taky moc "svíst", tak o tom ted uvažuju, ale zase o té herpetofauně mám lepší znalosti, budu o tom muset ještě popřemýšlet.
Ahoj!
Musel bych se víc podívat do literatury, abych viděl co je a co není publikováno, protože toho kupodivu nebylo zas až tak málo. Nevím, proč tě kolegové víceméně odrazují, ale je možné, že by se něco objevilo, a práce na škůdcích jsou obecně mnohem méně objevnější, než se zdá - navíc je dělá spousta šílenců na zemědělkách.
Je pravda, že jakákoli aktivita tady (Biologická fakulta JU, ČB) výrazně pomůže, a to nejen u přijímaček, ale i ve studiu, kdy může student navazovat už na svoje zkušenosti a znalosti. A my (přinejmenším naše laborka) máme o aktivní lidi, co už něco ví, zájem. Práce nemusí být nějak zásadní, protože dá rozum, že lidi na střední škole zas nemají takové možnmosti, ale zas není problém něco rozumného vymyslet. Takže jestli chceš, ozvi se mi na mejl (fric@entu.cas.cz).
lizardguru
napsal(a):
O takovém tematu se už dá přemýšlet, dnes jsem, ale dostal téměř neodolatelný návrh od mojí sestry, bude dělat bakalářku na téma škůdců ovocných stromů, a tak mi řekla, že kdybych jí s tím pomohl tak se na tom budu taky moc "svíst", tak o tom ted uvažuju, ale zase o té herpetofauně mám lepší znalosti, budu o tom muset ještě popřemýšlet.
Mno, kdyz uz se ti ozval i laborkar z ENTU ,
ja mohu dat neofic. nabidku na ranou embryologii na dentici krokodyla nilskeho. nejni to kdovi jaka action, ale vystupy do publikaci jsou a mylsim lepsi nez pocitat nejaky brouky na tresnich 
. kdyz bys mel zajem se alespon zeptat tak se mi ozvi na mail: janproch@biomed.cas.cz a ja bych ti rekl vice.
clonner
napsal(a):
Mno, kdyz uz se ti ozval i laborkar z ENTU ,
ja mohu dat neofic. nabidku na ranou embryologii na dentici krokodyla nilskeho. nejni to kdovi jaka action, ale vystupy do publikaci jsou a mylsim lepsi nez pocitat nejaky brouky na tresnich . kdyz bys mel zajem se alespon zeptat tak se mi ozvi na mail: janproch@biomed.cas.cz a ja bych ti rekl vice.
Hele, HonzoClonnere, ono nějak to, že člověk sedí na ENTU neznamená, že se zabývá pouze hmyzem... A že když místnosti říkám laborka, že dělám laboratorní práce, navíc když se veškeré vody s nevyslovitelným názvem štítím. Ale určitě je lepší cokoli, než škůdcové, v tom se shodneme.
Spíš mě napadlo, že by mohl konečně někdo udělat nějakou studii na biotopové preference té ještěrky živorodé, ono je to sice jasné, kde žije a tak podobně, ale nikdo to, alespoň ve střední Evropě pořádně netestoval. A občas člověka překvapí, že v některých oblastech žije Z. vivipara tam, kde by měly být L. agilis. Nikdo neví, jak této ještěrce škodí či pomáhá neustálé zalesňování jakékoli neplodné půdy, popř. jestli se třeba někdy nemůže Z. vivipara šířit na úkor agilisky.
Když jsem se díval, tak na podobné téma někdo psal jen Strijbosch v roce 1988 z Holandska v Herpetological Journal.
zfric
napsal(a):
Hele, HonzoClonnere, ono nějak to, že člověk sedí na ENTU neznamená, že se zabývá pouze hmyzem... A že když místnosti říkám laborka, že dělám laboratorní práce, navíc když se veškeré vody s nevyslovitelným názvem štítím. Ale určitě je lepší cokoli, než škůdcové, v tom se shodneme.
Spíš mě napadlo, že by mohl konečně někdo udělat nějakou studii na biotopové preference té ještěrky živorodé, ono je to sice jasné, kde žije a tak podobně, ale nikdo to, alespoň ve střední Evropě pořádně netestoval. A občas člověka překvapí, že v některých oblastech žije Z. vivipara tam, kde by měly být L. agilis. Nikdo neví, jak této ještěrce škodí či pomáhá neustálé zalesňování jakékoli neplodné půdy, popř. jestli se třeba někdy nemůže Z. vivipara šířit na úkor agilisky.
Když jsem se díval, tak na podobné téma někdo psal jen Strijbosch v roce 1988 z Holandska v Herpetological Journal.
To prosim neber spatne- jen takovy maly hec z Praglu, od me to celkem sedi :o) Dneska jsem cely den stravil s bunkama :o))) Ne hele, s tou viviparou mas recht ale bavime se tu o SOC a ne o diplomce, podle me to je prilis rozsahle a mel bych strach ze to nevyzni jasnym zaverem. A kdyz ten zaver nebude jasny tak bude mit prednost jakakoliv jina mensi, mene obsahla prace, u ktere výsledek jasne vyzni. Navic sledovani vlivu populaci dvou druhu na sebe bych se bal po dvou letech hodnotit. Mozna by se to dalo udelat jako souhrn lokalit a jejich charakteristika a kde, ktera prevlada, ale podle me tam bude chybet casovy rozmer.
clonner
napsal(a):
To prosim neber spatne- jen takovy maly hec z Praglu, od me to celkem sedi :o) Dneska jsem cely den stravil s bunkama :o))) Ne hele, s tou viviparou mas recht ale bavime se tu o SOC a ne o diplomce, podle me to je prilis rozsahle a mel bych strach ze to nevyzni jasnym zaverem. A kdyz ten zaver nebude jasny tak bude mit prednost jakakoliv jina mensi, mene obsahla prace, u ktere výsledek jasne vyzni. Navic sledovani vlivu populaci dvou druhu na sebe bych se bal po dvou letech hodnotit. Mozna by se to dalo udelat jako souhrn lokalit a jejich charakteristika a kde, ktera prevlada, ale podle me tam bude chybet casovy rozmer.
Vis co, ale ja si myslim, ze lokalne je realne to zvladnout. zalezi na tom, od kud dotycnej je, ale jsou oblasti, kde je jak vivipara, tak agiliska a tam prece jde, v ramci jednoho roku udelat jednoduchou analyzu environmentalnich promenejch, ne? To by bylo na takovou praci az dost :-) A urcite by se nasel nekdo, kdo by pomohl se zpracovanim. Ty sady a bakalarka - doufam, ze to neni v Brne na AF? :-)
S tou mezinarodnosti - to sel clovek bez prijimacek :-)), ale to neni muj pripad (ale me drahe polovice :-)).
VH
vladimir hula
napsal(a):
Vis co, ale ja si myslim, ze lokalne je realne to zvladnout. zalezi na tom, od kud dotycnej je, ale jsou oblasti, kde je jak vivipara, tak agiliska a tam prece jde, v ramci jednoho roku udelat jednoduchou analyzu environmentalnich promenejch, ne? To by bylo na takovou praci az dost :-) A urcite by se nasel nekdo, kdo by pomohl se zpracovanim. Ty sady a bakalarka - doufam, ze to neni v Brne na AF? :-)
S tou mezinarodnosti - to sel clovek bez prijimacek :-)), ale to neni muj pripad (ale me drahe polovice :-)).
VH
Jasne ja ti rozumim, ale mozna se spatne vyjadruju, tak zkusim uvest priklad: Kousek od myho baraku cca 15 km je velmi zajimava loklta, kde se zacina polabi zvedat. Nahore jsou uz vivipary a dole agilisky. tak a ted tu mame ty svahy, kde by teoreticky mohly byt obje dve. Tak za jeden rok budu mit tento vysledek lokalita A, nadmorská výška např 230m/m tolkk a tolik l. agilis. lokalita D - nadmořská výška např. 330m/m - žadná l. agilis tolik a tolik z. vivipara. MNo a zaznamenám na loklitach B a C nejake ev. smisene populace nebo ostrou hranici. A to je vse co ziskas, maximalně ještě nejakou informaci o roční migraci (pokud je).
Myslim, že je to OK pekna prace, ale neda se posoudit jaky vliv na sebe populace mají. Ale pokud tohle samé provedu 3x za sebou a bude třeba štěstí na tuhou zimu, teplou zimu studeny jaro atd... mužu už v zóně, kde se překrývají něco vysledovat. Tak nějak sem to asi myslel :o)
Nicméně teď mě zaměstnávají kultivační media, tak se musim taky snazit na sve praci