V tomto týdnu proběhla v nemoderované části diskuse o inbreedingu. Rád bych se k tomuto zajímavému tématu vrátil ještě na této serióznější moderované diskusi. Inbreeding je mezi zkušenými chovateli pokládán za zlo, které je potřeba eliminovat. To je logické. Stačí se podívat na některé odchovy hroznýšů domácích nebo madagaskarských Acrantophis dumerilli. Často malá, nekvalitní mláďata, občasné deformace hlavy, chybějící šupiny apod. Jistě, např. většina evropské populace A.dumerilli údajně pochází z pouhých 6 párů, které byly před lety dovezeny do Německa. Není to ale způsobeno zejména skutečností, že při chovu v zajetí nefunguje přirozený přírodní výběr, šanci dospět a nadále se množit dostávají i slabá mláďata, která by v přírodě neuspěla? Zkusme se totiž podívat na ostrovní populace. Napadá mne zejména Round Island Boa - Casarea dussumieri (v Indickém oceánu poblíž ostrova Mauricius). Ano, v přírodě před pár lety zřejmě vyhynuli a poslední minipopulaci drží zoo Geralda Durella na Jersey. Vyhynuli ovšem díky zásahu člověka, který na tento miniaturní ostrůvek o rozloze cca 1 km2 vysadil králíky, kteří spásli vegetaci a zcela rozvrátili ekosystém ostrůvku. Nicméně: Round Island Boa na této naprosto izolované lokalitě vulakanického původu zcela v pohodě přežíval statisíce, možná miliony let. Populace musela být velmi malá, příbuzenská plemenitba zcela běžná a přesto po takové dlouhé době izolace nevyhynul. V nemoderované diskusi se objevily nepochybně rozumné názory, že u ostrovních populací jde o "slepé větve", které tak jako tak čeká zánik, že jsou zpravidla malí apod. Osobně si myslím, že menší velikost může být důsledkem omezených potravinových zdrojů na malém území. Nejsem ovšem vystudovaný biolog. Jak je tedy možné, že příroda tyto poustevníky nechala tak dlouho fungovat a nedá se z toho vyvodit závěr, že i naši chovanci se dají zdárně množit po mnoho generací, pokud to umožníme pouze vitálním a kvalitním mláďatům? Zkuste přispět svým názorem, myslím že to stojí za zamyšlení. Díky. Viktor
viktor
napsal(a):
V tomto týdnu proběhla v nemoderované části diskuse o inbreedingu. Rád bych se k tomuto zajímavému tématu vrátil ještě na této serióznější moderované diskusi. Inbreeding je mezi zkušenými chovateli pokládán za zlo, které je potřeba eliminovat. To je logické. Stačí se podívat na některé odchovy hroznýšů domácích nebo madagaskarských Acrantophis dumerilli. Často malá, nekvalitní mláďata, občasné deformace hlavy, chybějící šupiny apod. Jistě, např. většina evropské populace A.dumerilli údajně pochází z pouhých 6 párů, které byly před lety dovezeny do Německa. Není to ale způsobeno zejména skutečností, že při chovu v zajetí nefunguje přirozený přírodní výběr, šanci dospět a nadále se množit dostávají i slabá mláďata, která by v přírodě neuspěla? Zkusme se totiž podívat na ostrovní populace. Napadá mne zejména Round Island Boa - Casarea dussumieri (v Indickém oceánu poblíž ostrova Mauricius). Ano, v přírodě před pár lety zřejmě vyhynuli a poslední minipopulaci drží zoo Geralda Durella na Jersey. Vyhynuli ovšem díky zásahu člověka, který na tento miniaturní ostrůvek o rozloze cca 1 km2 vysadil králíky, kteří spásli vegetaci a zcela rozvrátili ekosystém ostrůvku. Nicméně: Round Island Boa na této naprosto izolované lokalitě vulakanického původu zcela v pohodě přežíval statisíce, možná miliony let. Populace musela být velmi malá, příbuzenská plemenitba zcela běžná a přesto po takové dlouhé době izolace nevyhynul. V nemoderované diskusi se objevily nepochybně rozumné názory, že u ostrovních populací jde o "slepé větve", které tak jako tak čeká zánik, že jsou zpravidla malí apod. Osobně si myslím, že menší velikost může být důsledkem omezených potravinových zdrojů na malém území. Nejsem ovšem vystudovaný biolog. Jak je tedy možné, že příroda tyto poustevníky nechala tak dlouho fungovat a nedá se z toho vyvodit závěr, že i naši chovanci se dají zdárně množit po mnoho generací, pokud to umožníme pouze vitálním a kvalitním mláďatům? Zkuste přispět svým názorem, myslím že to stojí za zamyšlení. Díky. Viktor
Ahoj, dobry napad.
Hlavne je treba rici ze imbreeding je prostě a jednudeše příbuzenské křížení a následná ztráta genetické variabillity - nic min nic vic, ostani veci jako degenerace, mnozstvi potomstva atd... jsou jiz dalsim dusledkem. Tim chci rict ze kdyz je ostrovni populace, kde je vzajemne konkurence a je pomerne silna, tak ke snizovani geneticke variability samozrejme dochazi, pokud byly v populaci pritomne nejake "skodlive" recesivni geny zacnou se projevovat, ale ten jedinec je v ostrovni konkurenci odepsany. Tou slepou vetvi jsem myslel prave stav kdy vsichni jedinci maji temer stejny genotyp - to je prave prusvich ze prestava fungovat prirozeny vyber - neni z ceho vybirat, kdyz jsou vsichni stejni a snad je to i jeden z duvodu proc prave ostrovni ekosystemy jsou tak citlive.
No a jak je to vzajeti, pribuzenske krizeni mame, recesivni geny se nam projevuji a nektere jsou zamerne selektovany protoze fenotyp je komercne zajimavy (gekoncici, hodnysi domaci, gutky......)
Kazdy druh ma urcity geneticky potencial, jednuduse receno kolik existuje ruznych forem genu a interakci mezi geny jednoho znaku (napr. pro A, B 0 AB u lidskych krvinek) No a pak uz to je jen kombinatorika jak se to setkava, no a diky imbreedingu mohou vznikat s mnohem vetsi pravdepodobnosti prave vzacne kombinace genu. VYsledkem je neobvykle zbarveni nebo i různá poškozeni, ale je i pravdou že vysledny jedinec muze byt lepsi - logicky ta sance je mensi.
Ja hlavni nebezpeci vidim v dvou vecech a) zamerná selekce zajimavych fenotypu - nevi se nic o tom jestli je vse v poradku uvnitr - rada genu ucastnicich se vyvoje organu se ucastni i vyvoje zbarveni - poruseny gen = zajimave zabarvení = moznost dalsiho dopadu jinde (rozmnozovani, metabolismus, vyvojove vady)
a jako druha vec je snizeni variability genu ucastnici se imunitnich odpovedi.
Toď snad vse ufffffffffffffff