Zimování želv čtyřprstých

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

3.2.2001 11:51
Neregistrovaný uživatel

Ve Fauně č. 23/00 popisuje p. Cerha zku-šenosti s chovem želv Testudo(Agrionemys) horsfieldii a zmiňuje se zde i o zimování. Sám jsem chovatelem těchto želv, také želvy pravidelně zimuji, ikdyž za daleko tvrdších podmínek. Želvy přestávají přijímat potravu s postupným snižováním teploty v teráriu.
Toto přechodné období trvá asi pět týdnů
V teráriu jsou vypnuta všechna světla. Želvy mají k dispozici pouze odstátou vodu v mělké misce, kterou každý den vyměňuji.Želvy miskou prolézají, pijí a
odkládají do ní trus. Jsou málo aktivní,
většinu dne odpočívají napůl zahrabány v písku. Želvy zimuji v akváriu naplněném vlhkými hoblinami v místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 5st.C. Jednou, když venku bylo minus deset stupňů jsem naměřil u želv
dokonce jen plus dva stupně! Na želvy však tento extrém nijak negativně nezapů
sobil a zdárně celou zimu přečkaly. Se zimováním končím někdy v polovině března, kdy postupně želvy přendávám do teplejších místností. Probouzení jim trvá asi týden, ale nejméně další dva týdny ještě nepřijímají potravu.
Měl jsem možnost vidět želvu Testudo horsfieldii, kterou našel jeden houbař loni v létě v lese. Měla délku 16cm, byla to samice a byla v naprosto ..perfektním stavu. Karapax i plastron byl
pevný, bez známek rachitidy, drápy na no
hou i horní zobákovitou čelist měla dokonale obroušené, byla těžká a silná.
Podle mého názoru byla na svobodě delší dobu, jednak proto, že byla nalezena
dost hluboko v lese, a že byla v dobré kondici. Málokterý chovatel dokáže přes všechnu snahu poskytnout svému miláčkovi vše co potřebuje. Je tedy pravděpodobné, že zmiňovaná želva mohla venku i zazimovat. Zdejší klimatické podmínky mohou želvám čtyřprstým vyhovovat.

Neregistrovaný uživatel

4.2.2001 22:40
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ve Fauně č. 23/00 popisuje p. Cerha zku-šenosti s chovem želv Testudo(Agrionemys) horsfieldii a zmiňuje se zde i o zimování. Sám jsem chovatelem těchto želv, také želvy pravidelně zimuji, ikdyž za daleko tvrdších podmínek. Želvy přestávají přijímat potravu s postupným snižováním teploty v teráriu.
Toto přechodné období trvá asi pět týdnů
V teráriu jsou vypnuta všechna světla. Želvy mají k dispozici pouze odstátou vodu v mělké misce, kterou každý den vyměňuji.Želvy miskou prolézají, pijí a
odkládají do ní trus. Jsou málo aktivní,
většinu dne odpočívají napůl zahrabány v písku. Želvy zimuji v akváriu naplněném vlhkými hoblinami v místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 5st.C. Jednou, když venku bylo minus deset stupňů jsem naměřil u želv
dokonce jen plus dva stupně! Na želvy však tento extrém nijak negativně nezapů
sobil a zdárně celou zimu přečkaly. Se zimováním končím někdy v polovině března, kdy postupně želvy přendávám do teplejších místností. Probouzení jim trvá asi týden, ale nejméně další dva týdny ještě nepřijímají potravu.
Měl jsem možnost vidět želvu Testudo horsfieldii, kterou našel jeden houbař loni v létě v lese. Měla délku 16cm, byla to samice a byla v naprosto ..perfektním stavu. Karapax i plastron byl
pevný, bez známek rachitidy, drápy na no
hou i horní zobákovitou čelist měla dokonale obroušené, byla těžká a silná.
Podle mého názoru byla na svobodě delší dobu, jednak proto, že byla nalezena
dost hluboko v lese, a že byla v dobré kondici. Málokterý chovatel dokáže přes všechnu snahu poskytnout svému miláčkovi vše co potřebuje. Je tedy pravděpodobné, že zmiňovaná želva mohla venku i zazimovat. Zdejší klimatické podmínky mohou želvám čtyřprstým vyhovovat.

Myslim, ze zelvy zimujete spravne. Druha cast prispevku je zajimava, ale s vasim zaverem nemohu souhlasit. Myslim, ze zelva je schopna prezit jaro leto i podzim, ale zimu jen za urcitych podminek. Tuzsi zimu by urcite ani horsfieldka neprezila. Musela by najit nejakou velikou kupu sena nebo listi a zimu preckat v ni. Ale takovych mist je malo. Netvrdim, ze neni mozne, aby u nas zelva ve zdravi prezimovala, ale ze musi byt splneny nektere podminky, ktere jsou pro ni zivotne dulezite. A myslim, ze tyto podminky mohou byt priznive jednu zimu, ale ze by se u nas ve volne prirode zelva dozila 50 let, tomu neverim (i za predpokladu ze by ji nic nesezralo a nikdo nezranil ani nesebral).
Podle rachitidy a tvrdeho krunyre nemuzete usuzovat, ze zelva byla ve volne prirode delsi dobu. Staci, aby mela spatne podminky po prvnich nekolik let a uz by ji to zustalo. Dalsi stitky by ji sice narustaly spravne, ale ty stare by stale byly vystouple. Pokud by si je nekde neobrousila.
Vysvetleni muze byt, ze puvodni majitel tuto zelvu choval od mala ve vybehu (ne pres zimu), nebo ji koupil jiz takto velikou z odchytu (16ti cm zelva jiz roste pomalu).
Ale souhlasim, ze clovek nemuze zviratum v zajeti poskytnout takove podminky jako v prirode. To je bez diskuze.

Neregistrovaný uživatel

9.2.2001 14:10
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ve Fauně č. 23/00 popisuje p. Cerha zku-šenosti s chovem želv Testudo(Agrionemys) horsfieldii a zmiňuje se zde i o zimování. Sám jsem chovatelem těchto želv, také želvy pravidelně zimuji, ikdyž za daleko tvrdších podmínek. Želvy přestávají přijímat potravu s postupným snižováním teploty v teráriu.
Toto přechodné období trvá asi pět týdnů
V teráriu jsou vypnuta všechna světla. Želvy mají k dispozici pouze odstátou vodu v mělké misce, kterou každý den vyměňuji.Želvy miskou prolézají, pijí a
odkládají do ní trus. Jsou málo aktivní,
většinu dne odpočívají napůl zahrabány v písku. Želvy zimuji v akváriu naplněném vlhkými hoblinami v místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 5st.C. Jednou, když venku bylo minus deset stupňů jsem naměřil u želv
dokonce jen plus dva stupně! Na želvy však tento extrém nijak negativně nezapů
sobil a zdárně celou zimu přečkaly. Se zimováním končím někdy v polovině března, kdy postupně želvy přendávám do teplejších místností. Probouzení jim trvá asi týden, ale nejméně další dva týdny ještě nepřijímají potravu.
Měl jsem možnost vidět želvu Testudo horsfieldii, kterou našel jeden houbař loni v létě v lese. Měla délku 16cm, byla to samice a byla v naprosto ..perfektním stavu. Karapax i plastron byl
pevný, bez známek rachitidy, drápy na no
hou i horní zobákovitou čelist měla dokonale obroušené, byla těžká a silná.
Podle mého názoru byla na svobodě delší dobu, jednak proto, že byla nalezena
dost hluboko v lese, a že byla v dobré kondici. Málokterý chovatel dokáže přes všechnu snahu poskytnout svému miláčkovi vše co potřebuje. Je tedy pravděpodobné, že zmiňovaná želva mohla venku i zazimovat. Zdejší klimatické podmínky mohou želvám čtyřprstým vyhovovat.


Ahojki Jani,
plně se k Tobě přikláním, ale neříkal
nám Petr Petrás o tej hermance ve hnoji?
Mě vlastně setrvala scripta do konce listopadu nenalezena na kompostu,
ale to už je takové "normální".
Teď taky zimuju horsfildečky moje
drahé spolu se scriptičkama,
2-13 stupňů,těch třináct je fakt moc,
ale teď se tak voteplilo, že jen doufám,že je nebudu muset kvuli tomu
budit.
Jó, móc se Ti Jani omlouvám,
že jsem Ti neodpověděl tak dlouho, ale vůbec mi nechodil mejl, prostě nám post při přechodu na novej servr nějak zaspal, amě nešli přijímat zprávy ze starýho serveru, asi jich tam bylo fakt moc. Ale jespíš to byla moje nějaká chyba, gdo ví...Nepamatuješ si prosim Tě, cos mi psala?Tehdá byla ta debata o Tvých strašilkách, alespoň mám taký dojem.
Jó, píšu zrovna SOČku na téma etologie(chování,behaviorální projevz atd.)
želv, gdybys měla prosím jakékoli zkušenosti, vědomosti atd.,prosím,
ozvi se snimi, udělám pro Tebe cokoliv, až na to, co ne...
Dík
PS.:Platí stále Tvá nabídka s těmi strašilkami???

Přidejte reakci

Přidat smajlík