Neregistrovaný uživatel

můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
V přírodě asi k podobným incesům dochází poměrně často. Následky tohoto činu (v naší kultuře trestného) nemusí být nijak hrozivé, pokud se spojí zdravá raménka chromozomů. Jestliže oba rodiče jsou přenašeči autosomálně dominantního dědičného onemocnění a spojí se dohromady dvě nemocná raménka chromozomu, nemoc u potomků propukne v plné míře. Jestliže se spojí zdravé raménko jednoho rodiče s poškozeným raménkem rodiče druhého, dochází k přenosu nemocného genu na další generace. Snad jsem to vysvětlil srozumitelně, podrobnosti lze najít např. v učebnici biologie pro gymnázia. Zkrátka a dobře - není to dobré, není to ale ani úplně zavrženíhodné.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
A pokud jsou pařící se sourozenci zdraví, neměli by degenerovat ani po několik generací. Takové pokusy byly prováděny na gekončících Eublepharis, kde se pářili sourozenci až do dvacáté generace a degenerace nebyly pozorovány. V přírodě je to také tak. Jsou druhy zvířat, které obývají omezený areál a za celý svůj život ho neopustí. Zde se páří sourozenci po mnoho generací bez zjevných následků pro celou populaci.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V přírodě asi k podobným incesům dochází poměrně často. Následky tohoto činu (v naší kultuře trestného) nemusí být nijak hrozivé, pokud se spojí zdravá raménka chromozomů. Jestliže oba rodiče jsou přenašeči autosomálně dominantního dědičného onemocnění a spojí se dohromady dvě nemocná raménka chromozomu, nemoc u potomků propukne v plné míře. Jestliže se spojí zdravé raménko jednoho rodiče s poškozeným raménkem rodiče druhého, dochází k přenosu nemocného genu na další generace. Snad jsem to vysvětlil srozumitelně, podrobnosti lze najít např. v učebnici biologie pro gymnázia. Zkrátka a dobře - není to dobré, není to ale ani úplně zavrženíhodné.
Může mít autosomálně dominantní porucha přenašeče? Netýká se vámi popsaná situace spíše recesivní poruchy? Pavel
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Někteří naši spoluobčané se imbridním křížením dopracovali k zajímavým poznatkům i formám potomstva
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Může mít autosomálně dominantní porucha přenašeče? Netýká se vámi popsaná situace spíše recesivní poruchy? Pavel
Aj vaj! Jedno slovíčko a z moudré věty je kravina. Asi to fakt bude autosomálně recesívní. Přemýlím, jestli moji rodiče neměli stejné příjmení už před svatbou, když se takhle mýlím :-)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A pokud jsou pařící se sourozenci zdraví, neměli by degenerovat ani po několik generací. Takové pokusy byly prováděny na gekončících Eublepharis, kde se pářili sourozenci až do dvacáté generace a degenerace nebyly pozorovány. V přírodě je to také tak. Jsou druhy zvířat, které obývají omezený areál a za celý svůj život ho neopustí. Zde se páří sourozenci po mnoho generací bez zjevných následků pro celou populaci.
Ale například endemická populace Bothrops insularis na brazilském ostrově (pro mne velice složitého jména) degeneruje.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Otázka pro Gerryho a daší želvaře. Jak je tomu např. u některých ostrovních omezených populací T. hermanni boettgeri (např. Korfu a jiné řecké ostrovy)? Dík Mirek
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A pokud jsou pařící se sourozenci zdraví, neměli by degenerovat ani po několik generací. Takové pokusy byly prováděny na gekončících Eublepharis, kde se pářili sourozenci až do dvacáté generace a degenerace nebyly pozorovány. V přírodě je to také tak. Jsou druhy zvířat, které obývají omezený areál a za celý svůj život ho neopustí. Zde se páří sourozenci po mnoho generací bez zjevných následků pro celou populaci.
Ale recesivní porucha není viditelná, nbo jo?Jak poznáš, že jsou zdraví? V přírodě působí přirozený výber, ale v zajetí přežije kde co. Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Otázka pro Gerryho a daší želvaře. Jak je tomu např. u některých ostrovních omezených populací T. hermanni boettgeri (např. Korfu a jiné řecké ostrovy)? Dík Mirek
Jak jsem již psal, v přírodě to co nemá přežít , nepřežije a zbytek populace si udržuje nepatrné procento recesivních poruch, nezávisle na OBČASNÉM příb. křížení.
To je ale, pouze má zjednodušená domněnka. Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Přátelé, ujasněme si trochu pojmy. Genetická vada může být spojena s dominantní alelou, nebo s recesivní alelou. V obou případech může být videtelná, lépe řečeno - může se projevit. Každý gen se skládá ze dvou alel, těchto alel může ovšem být mnoho typů. Je-li
jeden z typů závadný (je nositelem "genetické poruchy"), projeví se tento fakt, pouze jedná-li se o tzv. dominatní alelu. V případě recesivní alely je k projevu potřeba, aby příslušný gen byl tvořen oběma alelami závadného typu. Recesivně dědičná porucha se tedy projeví pouze u homozygotů (ti mají gen tvořený dvěma stejnými alelami), heterozygoti (ti mají gen tvořený dvěma odlišnými alelami) jsou potom přenašeči. Z toho mimo jiné vyplívá, že recesivní porucha (lépe řečeno recesivně dědičná porucha)není neviditelná, pouze podléhá jiným genetickým mechanismům. Vše co jsem do této chvíle napsal platí pouze u autozomální dědičnosti (netýká se to tedy znaků vázaných na pohlavní chromozómy) a pouze u tzv. genů velkého účinku (jeden gen kóduje jednu vlastnost).
Aplikace těchto pravidel na populace je komplikovaná. Geneticky defektní jedinci, u kterých se porucha projeví, jsou obvykle handicapováni, ani zdaleka to ovšem neznamená, že nepřežijí. Podle pravidel platných pro genetiku populací by ovšem poruchy, způsobující handicap měly po nějaké (obvykle velmi dlouhé) době vymizet, resp. neměly by se šířit. Na jejich místo ovšem nastoupí jiné poruchy, neustále vznikající mutacemi. U malých populací ovšem hraje velikou roli náhoda,a proto se tam genetické poruchy mohou (díky špatné náhodě) rozšířit, populaci poškodit nebo i zlikvidovat. Představa , že si "příroda" vždy poradí a, že "v přírodě to co nemá přežít nepřežije" je naivní a především nesprávná.
Křížení (geneticky) zdravých sourozenců je dobrým předpokladem zdravého potomstva, nikoli však zárukou. Genetické poruchy mohou vzniknout spontánně, některé mouhou být dědičné, jiné ne.
Pavel
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Ták, jesli jsem to dobře pochopil, tvrdíte, že recesivně dědičná porucha je viditelná i u heterozigotů ??? ale projeví se pouze u homozygotů? To mi, ale nedává moc smysl.V předchozích příspěvcích na které reagujete jsem měl na mysli samozřejmně heterozygota, neboť nepředpokládám, že by zakladatel diskuse chtěl pářit viditelně defektního jedince(i když to se často v chovech děje).
Jistě že si příroda nepomůže sama, ale vzhedem k úmrtnosti v přírodě a v zajetí(u běžně chovaných druhů) předpokládám, že příroda má vždy navrch neboť právě u hendikepovaných jedinců, pokud neuhynou funguje přirozený výběr.Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ták, jesli jsem to dobře pochopil, tvrdíte, že recesivně dědičná porucha je viditelná i u heterozigotů ??? ale projeví se pouze u homozygotů? To mi, ale nedává moc smysl.V předchozích příspěvcích na které reagujete jsem měl na mysli samozřejmně heterozygota, neboť nepředpokládám, že by zakladatel diskuse chtěl pářit viditelně defektního jedince(i když to se často v chovech děje).
Jistě že si příroda nepomůže sama, ale vzhedem k úmrtnosti v přírodě a v zajetí(u běžně chovaných druhů) předpokládám, že příroda má vždy navrch neboť právě u hendikepovaných jedinců, pokud neuhynou funguje přirozený výběr.Št.
Recesivní porucha se skutečně u heterozygotů neprojeví. Tento dojem jsem svým příspěvkem vzbudit nechtěl. Přirozený výběr bohužel funguje dobře pouze u velkých populací, u malých izolovaných populací se díky náhodě může genom posunout docela nežádoucím směrem.
Pavel
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Recesivní porucha se skutečně u heterozygotů neprojeví. Tento dojem jsem svým příspěvkem vzbudit nechtěl. Přirozený výběr bohužel funguje dobře pouze u velkých populací, u malých izolovaných populací se díky náhodě může genom posunout docela nežádoucím směrem.
Pavel
Děkuji za upřesnění.Mimochodem, díky náhodě může být posun i směrem žádoucím.Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Mám dojem, že už diskuse ujela do zbytečných podrobností. Můžeme do toho ještě zapojit aberace, delece, trisomie atd..., můžeme se předhánět, kdo toho ví o genetice víc, můžeme rozšířit diskusi na genotyp, karyotyp nebo PCR, ale tomu už téměř nikdo neporozumí. Vážím si Pavla pro jeho nesporné vědomosti (a taky proto, že mi věnoval 2 lebky), ale toto není seminář z genetiky. Pro zájemce o hlubší problematiku by snad stačil odkaz na dostupnou literaturu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám dojem, že už diskuse ujela do zbytečných podrobností. Můžeme do toho ještě zapojit aberace, delece, trisomie atd..., můžeme se předhánět, kdo toho ví o genetice víc, můžeme rozšířit diskusi na genotyp, karyotyp nebo PCR, ale tomu už téměř nikdo neporozumí. Vážím si Pavla pro jeho nesporné vědomosti (a taky proto, že mi věnoval 2 lebky), ale toto není seminář z genetiky. Pro zájemce o hlubší problematiku by snad stačil odkaz na dostupnou literaturu.
Omlouvám se za ujetí diskuse, ale fakt mě to zajímalo a jsem rád že jsem si ujasnil pojmy a dojmy. Myslím, že i od toho diskuse je a často se tu probírají mnohem větší kraviny. Odkaz na literaturu by samozřejmně také stačil, ale nejsem si jist zda bych byl ochoten ji shánět.Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Není důvod k omluvám, jen jsem chtěl upozornit na to, že člověk, který tu vznesl původní dotaz asi už nemá potuchy, o čem je řeč. Výrazy jako "alela, homozygot, heterozygot" jsou asi většině účastníků diskuze cizí a už se to pro ně stává naprosto nesrozumitelné. S tou literaturou asi nebude zbytí, protože pokud člověk nemá alespoň rámcovou představu o mechanismu meiotického a myotického dělení buňky, o tvaru a skladbě chromozomu a neví, co je centrion a jak vypadá a k čemu je DNA, nemůže chápat další témata hovoru. Diskuze se pak stává dialogem jen dvou zasvěcenců a pro ostatní ztrácí na hodnotě. Určitě by stálo za to, napsat třeba do kategorie ČLÁNKY něco na způsob "Základy mendelovské genetiky". Jistě by to pro nás všechny bylo přínosné. L.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ale recesivní porucha není viditelná, nbo jo?Jak poznáš, že jsou zdraví? V přírodě působí přirozený výber, ale v zajetí přežije kde co. Št.
Myslím, že to je omyl. Když odbočím k humální medicíně, taková recesívní onemocnění jako třeba Polycystická choroba ledvin určitě viditelná jsou - hematurie, hypertenze,renální koliky až exitus. Asi by se našlo i dost jiných příkladů... Možná jsem to ale špatně pochopil. Nevím, jak je to u plazů (snad to ví Bůh, Alláh, Budha nebo někdo jiný z té party), ale u lidí se týká Mendelská genetika jen asi 2.000 nemocí. Co do četnosti to je 0,7% genetických poruch (dle mých zápisků z přednášek na LF UK). Samozřejmě, v přírodě, kde neexistuje prenatální screening bude výskyt geneticky přenosných onemocnění nesrovnatelně vyšší.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můžou se pářit hadi ze stejného vrhu? Co to může mít za následek, dokáže mi někdo odpovědět? Jedná se konkrétně o c.cerastes dík Mira
Nepodceňujte účastníky diskuse! Je pravda že málokdo má Vaše, nebo Pavlovy znalosti, ale někteří účastníci se rádi přiučí na dialogu ostatních. Mě samotného např. zaujala Vaše dost odborná (dle mého názoru) diskuse na téma léky nebo sajrajty a pokud něčemu nerozumím tak si to buď nastuduji nebo to pustím k vodě. Rozhodně to nepovažuji za předhánění ve znalostech(byla by to předem prohraná bitva a názor zkušenějších vždy respektuji). Jo a pokud chcete k tomu napsat článek určený pro širší veřejnost, rád si ho přečtu.Št.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím, že to je omyl. Když odbočím k humální medicíně, taková recesívní onemocnění jako třeba Polycystická choroba ledvin určitě viditelná jsou - hematurie, hypertenze,renální koliky až exitus. Asi by se našlo i dost jiných příkladů... Možná jsem to ale špatně pochopil. Nevím, jak je to u plazů (snad to ví Bůh, Alláh, Budha nebo někdo jiný z té party), ale u lidí se týká Mendelská genetika jen asi 2.000 nemocí. Co do četnosti to je 0,7% genetických poruch (dle mých zápisků z přednášek na LF UK). Samozřejmě, v přírodě, kde neexistuje prenatální screening bude výskyt geneticky přenosných onemocnění nesrovnatelně vyšší.
Už mi došlo, že máte na mysli projevy u heterozygota, to pak ano. Pro vysvětlení - aby propukla nemoc, musí být stejně poškozena obě raménka chromozomu. Takový pacient se nazývá homozygot. Je-li poškozeno jen jedno raménko a druhé je zdravé, nemoc nepropukne, ale možný přenos na další generace. Takový pacient se nazývá heterozygot.