Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.143.97
Dá se u plazů také určit pohlaví z krve jako třeba u ptáků?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se u plazů také určit pohlaví z krve jako třeba u ptáků?
Třeba mě někdo opraví, ale mám za to, že pohlaví u velké většiny plazů není určené geneticky, ale teplotou, ve které byla inkubována vajíčka. Takže podle mě nedá.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.248.78
Našla jsem o tom něco -
"Jednoznačně nejspolehlivější, ale v domácích podmínkách bohužel neuskutečnitelné jsou tzv. laboratorní metody, které jsou však schopni provádět pouze odborníci na specializovaných pracovištích. Je to především krevní test na výši hladiny samčího hormonu - testosteronu, případně laboratorní analýza DNA, založená na porovnání počtu samčích a samičích chromozómů. Zatímco další z metod - rentgen či sonogram, je už dnes schopný provést téměř každý slušně vybavený veterinář přímo ve své ordinaci, test na hladinu hormonu a analýza DNA je evidentně prací pro specializovanou laboratoř. Nutno podotknout, že ačkoliv rentgen i sonogram určitě patří mezi metody s velmi vysokou spolehlivostí, přesto někdy nevedou k absolutně stoprocentnímu výsledku. Obzvlášt u příliš mladých jedinců s ještě plně nevyvinutými hemipenisy a u hadů čeledi Boidae a Pythonidae není rentgen zrovna nejvhodnější, neboť často nebývá schopen samčí pohlavní orgány na snímku odhalit. Naproti tomu krevní test i test DNA jsou obvykle jednoznačné. Obě posledně jmenované metody se však příliš nevyužívají a to hned ze dvou podstatných důvodů. Přestože - anebo spíš právě proto, že jsou krevní testy na přítomnost hormonů a test DNA prozatím tím nejlepším a nejpřesnějším, co nám současná věda může nabídnout, jsou pro chovatele v běžné praxi většinou nedostupné, a to především po finanční stránce. Určování pohlaví laboratorní cestou není totiž nikterak levnou záležitostí, a tak nebývá výjimkou, že celková suma může dokonce i několikrát převýšit tržní hodnotu samotného hada. Druhým důvodem je skutečnost, že laboratoří, které jsou na tyto testy vybaveny je u nás jako šafránu, a navíc jsou jen v některých větších okresních městech. Málokterá z nich je také přístupná zabývat se každým řadovým chovatelem s jedním či pouhými dvěma zvířaty, byť by se i rozhodl nemalou částku zaplatit."
převzato z http://mujweb.cz/richardhorcic/clanky/Urcovani%20pohlavi/urcovani%20pohlavi.htm
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.239
Samozřejmě, že to jde. Zejména podle chromosomů. Pohlaví určené dle teploty inkubace je čistě orientační a často také mylné .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.239
Samozřejmě, že to jde. Zejména podle chromosomů. Pohlaví určené dle teploty inkubace je čistě orientační a často také mylné .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.247
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Samozřejmě, že to jde. Zejména podle chromosomů. Pohlaví určené dle teploty inkubace je čistě orientační a často také mylné .
Zejména podle chromosomů.
Není to tak jednoduché,
dovolím si zde ocitovat P60želv z jedné diskuze na teraporadně
"... při standardně prováděné karyotypizaci se heterochromozomy podařilo najít jen u pár druhů...
Poikilotermní živočichové mají v buňce bohatší genetickou výbavu, prostě z toho důvodu, že se embryo nevyvíjí v takřka ideálně stabilním prostředí savčí placenty. Vejce je vystaveno změnám teploty a vlhkosti, jednak v cirkadiálním (denním), jednak cirkanuálním (ročním) cyklu. Pokud je vývoj zárodku v řádu 90 dní, je snad možné cirkanuální cyklus vcelku bezpečně zanedbat.
Pohlaví embrya je ve finálním důsledku závislé na poměru koncentrací hlavních pohlavních steroidních hormonů: testosteronu a estradiolu s jistým "přicmrdáváním" několika dalších.
U embryí savčích samců je činnost Aromatázy regulována úsekem sry na pohlavním X-heterochromozomu. U plazů se nepodařilo najít a prokázat sekvenční analog sry-úseku, funkční analog se hledá těžko i u zvířat se zaručeným genetickým určením. Podá-li se do embrya (např. injekčně mikroinjekcí) ve správnou dobu estradiol, vznikne samice, byť by všechny předpoklady byly na samce, pokud naopak některý inhibitor aromatázy (např. tzv. Letrozol), vznikne samec navzdory předpokladům na samici."
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.247
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Samozřejmě, že to jde. Zejména podle chromosomů. Pohlaví určené dle teploty inkubace je čistě orientační a často také mylné .
Zejména podle chromosomů.
Není to tak jednoduché,
dovolím si zde ocitovat P60želv z jedné diskuze na teraporadně
"... při standardně prováděné karyotypizaci se heterochromozomy podařilo najít jen u pár druhů...
Poikilotermní živočichové mají v buňce bohatší genetickou výbavu, prostě z toho důvodu, že se embryo nevyvíjí v takřka ideálně stabilním prostředí savčí placenty. Vejce je vystaveno změnám teploty a vlhkosti, jednak v cirkadiálním (denním), jednak cirkanuálním (ročním) cyklu. Pokud je vývoj zárodku v řádu 90 dní, je snad možné cirkanuální cyklus vcelku bezpečně zanedbat.
Pohlaví embrya je ve finálním důsledku závislé na poměru koncentrací hlavních pohlavních steroidních hormonů: testosteronu a estradiolu s jistým "přicmrdáváním" několika dalších.
U embryí savčích samců je činnost Aromatázy regulována úsekem sry na pohlavním X-heterochromozomu. U plazů se nepodařilo najít a prokázat sekvenční analog sry-úseku, funkční analog se hledá těžko i u zvířat se zaručeným genetickým určením. Podá-li se do embrya (např. injekčně mikroinjekcí) ve správnou dobu estradiol, vznikne samice, byť by všechny předpoklady byly na samce, pokud naopak některý inhibitor aromatázy (např. tzv. Letrozol), vznikne samec navzdory předpokladům na samici."
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.3.61
Dá se určit endoskopicky, případně při pitvě...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.253
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dá se určit endoskopicky, případně při pitvě...
voe, řeč je o určování z DNA a ne o endoskopii, palpaci, délkách ocasů apod.
U ptáků je to běžná, několika málo stovková záležitost, což u plazů obecně zatím vůbec "nehrozí"
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.38
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
voe, řeč je o určování z DNA a ne o endoskopii, palpaci, délkách ocasů apod.
U ptáků je to běžná, několika málo stovková záležitost, což u plazů obecně zatím vůbec "nehrozí"
Nehrozí, protože u plazů až na výjimky NENÍ pohlaví určované výhradně DNA.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.141.171
V případě dražších zvířat by se to vyplatilo, stejně jako v případě papoušků. Samozřejmě že nikdo nebude nechávat testovat třeba chamíka, korálovku apod. U dražších zvířat cca za 20 000Kč by to už určitý smysl mělo, pokud se pohlaví nedá zjistit řekněme v prvních dvou měsících třeba palpování atd. Záleží jakou marži a postup by molekulárně-biologická laborka použila, ale cenově by to mohlo být stejné jako u těch ptáků.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.12
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
voe, řeč je o určování z DNA a ne o endoskopii, palpaci, délkách ocasů apod.
U ptáků je to běžná, několika málo stovková záležitost, což u plazů obecně zatím vůbec "nehrozí"
trou.o, problém je v tom, že u plazů a obojživelníků (aspoň některých) sice určení pohlaví geneticky vázané pravděpodobně je, ale při nepřirozené inkubaci (stabilní teplota +- 0.1 stC po celý den) se tenhle vliv dá poměrně snadno překonat. Např. Pogona má WZ samičí heterochromozomy, ale když se budou vajíčka "péct" na horní mezní teplotě, co to vydrží, vylezou z toho samé samice... Udělat "tranďáky" (transsexuální jedince), není u některých druhů obojživelníků (např. Pleurodeles waltli, Triturus cristatus) a plazů (ještě přinejmenším Basiana dupereyi) až takový problém...
Metodika DNA testů pohlaví u ptáků využívá markery přítomné na samičím W heterochromozomu. U plazů by byl systém složitější, smysl by měl patrně jen pro kusy z odchytu a znamenalo by to použít (dražší) techniku genomového blotování, takže je mi líto, ale veterinářem provedená endoskopie (stejným přístrojem, jakým se hledají nádory na močovách cestách a na prostatě) je reálnější a možná i levnější metodou.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.12
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
voe, řeč je o určování z DNA a ne o endoskopii, palpaci, délkách ocasů apod.
U ptáků je to běžná, několika málo stovková záležitost, což u plazů obecně zatím vůbec "nehrozí"
trou.o, problém je v tom, že u plazů a obojživelníků (aspoň některých) sice určení pohlaví geneticky vázané pravděpodobně je, ale při nepřirozené inkubaci (stabilní teplota +- 0.1 stC po celý den) se tenhle vliv dá poměrně snadno překonat. Např. Pogona má WZ samičí heterochromozomy, ale když se budou vajíčka "péct" na horní mezní teplotě, co to vydrží, vylezou z toho samé samice... Udělat "tranďáky" (transsexuální jedince), není u některých druhů obojživelníků (např. Pleurodeles waltli, Triturus cristatus) a plazů (ještě přinejmenším Basiana dupereyi) až takový problém...
Metodika DNA testů pohlaví u ptáků využívá markery přítomné na samičím W heterochromozomu. U plazů by byl systém složitější, smysl by měl patrně jen pro kusy z odchytu a znamenalo by to použít (dražší) techniku genomového blotování, takže je mi líto, ale veterinářem provedená endoskopie (stejným přístrojem, jakým se hledají nádory na močovách cestách a na prostatě) je reálnější a možná i levnější metodou.