Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Dobrý den,
doposud jsem používal u želv ve studené části terária oblázky (ty se osvědčily) a v teplé části lignocel. Substrát je to sice z hlediska udržování vlhkosti a hutnosti (ve směsi s pískem) dobrý, ale má dost podstatnou nevýhodu. Na všechno se lepí, počínaje na samotně želvy (v tom bych problém neviděl), skrze vybavení terária (misky, sépiová kost), konče jídlem. Ten poslední bod mi vadí. Sice si nemyslím, že by malé množství lignocelu mohlo želvám při pozření ublížit, ale na to jídlo se lepí fakt mohutně...
Chci tedy změnit substrát a lesní hrabanka mi přijde jako nejvhodnější, chtěl jsem se ale zeptat těch, kteří ji používají, jak dobře drží vlhkost, jestli ji s něčím mícháte a jakou část lesa v teráriích používate - pouze spadlé jehličí, klacíky..., nebo kopete i hlínu?
Děkuji
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.25.217
Zdravím,
tak teď nevím, ptáte se, jestli používáme hrabanku a ke konci se ptáte na jehličí, klacky nebo hlínu. Já jen čistou dubovou či bukovou hrabanku pro více zvířat, pokud je záměrem udržení vlhkosti, míchám s rašelinou a trochou písku.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Zdravím,
děkuji za odpověď. Ptám se, protože nejsem plně obeznámen s pojmem "lesní hrabanka" - někdo jej používá pro jehličí a klacíky, někdo pro podloží, jež se v lese vyskytuje (tzn. hlína + spadané jehličí). Myšlena je zde zřejmě druhá varianta, zeptám se tedy, jestli to při zvlhčení nebahní - zkoušel jsem totiž hlínu s pískem a ta se mi neosvědčila - při vyschnutí utvořila krustu, při přelití bahno...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.194
Je, pravda, že hrabanka je spadané jehličí, což by jako podloží bylo asi silně nevhodné, jednak to nemá konsistenci substrátu, takže by se to špatně vlhčilo a jednak je jehličí dost ostré. Listovou hrabanku si obstaráte tak, že v listnatém lese odhrnete napadané listí a sbíráte substrát, který je pod ním - jedná se o rozložené listí. Poznáte to, dobře se to nabírá a nevypadá to jako mazlavá hlína - jsou to spíše menší až droboučké kousky rozloženého listí. Takže stručně - jedná se o vrstvu mezi napadaným listím a hlínou. Dá se to připravit i doma v kompostu, spodní třetina bude směs 50:50 hotové hrabanky a listí a na to se naháže spadané listí, ale proces trvá okolo 2 - 3 let, takže sice máte velké množství po ruce, ale pro aktuální použití je to k ničemu.
Listovou hrabanku smíchám s rašelinou v poměru 50:50, abych dosáhl dobré konsistence - samotná hrabanka jsou opravdu spíše kousky okolo 1 - 5mm, navíc rašelina vše dobře provzdušní. Písek být nemusí, pokud ano, tak opravdu třeba max 10% celkového objemu. Máte pravdu, že když se ho dá víc, tak se vytvoří tvrdá krusta, která je sama o sobě tvrdá i když je ještě vlhká, horší je to když úplně vyschne, to chce potom dlátko .
Nebo můžete použít i samotnou rašelinu, jedná se vlastně o "lignocel tmavší barvy" (samozřejmě řečeno obrazně), ale je - alespoň myslím - levnější. Jinak jako typ jak udržet vlhkost v substrátu je nakrájet rašeliník a smíchat ho se substrátel, rašeliník drží vodu výborně. Dále také můžete nasypat vrstvu substrátu, to celé posypete perlitem a zasypete substrátem - perlit také skvěle drží vodu, ale nemíchám ho do celého substrátu, protože zvířata mohou při lovu chytit i substrát a upřímně nevím, co perlit při pozření způsobuje .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Rašelinu nechci používat, protože má moc nízké pH. Normálně to zvířatům nevadí, ale želví krunýř (plastron) je se substrátem v kontaktu téměř 24 hodin denně a tam už by se mohl moc kyselý substrát podepsat...
Jinak díky za tipy, vyzkouším
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rašelinu nechci používat, protože má moc nízké pH. Normálně to zvířatům nevadí, ale želví krunýř (plastron) je se substrátem v kontaktu téměř 24 hodin denně a tam už by se mohl moc kyselý substrát podepsat...
Jinak díky za tipy, vyzkouším
Je typ raseliny, ktora ma ph neutral, tym padom kysla nie je.. Je tonvysoko kvalitná, neutrálna, litovská rašelina. Pouzivam ju dlhodobo, neplesnie, drzi vlchkost, neprasi sa..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Dnes jsem si připravil substrát z dubové hrabanky. Má dost podobné vlastnosti jako lignocel, čehož jsem se nejdříve zalekl, že jsem připravil lignocel v jiném provedení, ale na druhou stranu, želvy nebudou mít tak rapidní změnu a substrát mohou bezpečně pozřít, když se nalepí na potravu, jelikož je to vlastně listí, což je v podstatě jejich potrava... Akorát jsem hrabanku vypékal a docela ten substrát smrdí... Nechal jsem ho vyvětrat a zítra dám do terária. Uvidím, jak se na to želvy budou tvářit :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.194
Z vlastní zkušenosti u chovu brouků vím, že pokud substrát vypečete, zbavíte jej tím potřebných bakterií, které se starají o rozklad listí. Následkem toho začne substrát hnít nebo plesnivět, protože bez bakterií se jedná již jen o vlhkou hmotu, který prakticky nic jiného neumí .
MS
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
No, tak to mi nedošlo... Deď už s tím nic neudělám, želvy to už mají v terárku, ale díky za upozornění, budu to sledovat a jestli se objeví plíseň nebo hniloba hned to vyměním...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.194
Doufám, že se vyhnete problémům a že hrabanka ani jeden z těchto příznaků mít nebude .
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.16
dubové listí má na rozdíl od jiných listnatých stromů jednu podstatnou vlastnost. obsahuje totiž hodně vysoký podíl určitých látek, které nemají bakterie moc v lásce. V důsledku toho spadané dubové listí velice špatně tleje a pokud ho dáte na hromadu, spolehlivě udrží strukturu listů i po 3 letech (z vlastní zkušenosti vím, že dubové listí navrstvené na dno kompostéru nebylo rozložené ani po 3 letech). Tato vlastnost je mnoha zvířaty vnímána jako velké plus a zimující živočichové toho s oblibou využívají. Nadrcené suché dubové listí (list musí být hnědý) je velice dobrou volbou pro podestýlku. Takovou drť není třeba vůbec tepelně upravovat, vykazuje totiž sama o sobě velmi silné antibakteriální účinky.