Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.34.242
Dobrý den, přemýšlím o použití ultravitaluxky 300 w jako osvětlení a dohřev teramístnosti s hady. Mám je umístěné jak v plast boxech, tak ve skleněných nádržích. Myslíte, že to bude mít nějaký efekt?
Pokud bych to takto neřešil a "ozařoval" haďáky jednotlivě touto lampou, nebylo by to každý den, ale nevím po jakou dobu, u želv píšou 30-60 minut, u hadů dejme tomu ze vzdálenosti jednoho metru, ale kolik minut, je možnost popálení z této vzdálenosti při delším užitím uv béčkem? Další asi hloupá otázka, ale čistě hypoteticky, jediný zdroj světla je tato lampa, denní světlo nemá do této místnosti přístup, a teď k otázce, do nádrže se dostane světlo pouze z této lampy, ale nádrž se nenachází v blízkosti zdroje, tudíž světlo se do ní dostane například odrazem světla od stěny, prostupem světla z okolí, přes nějakou clonu,bude obsaženo uvb i v tomto světle, řekněme rozptýleném, odraženém, prostoupeném jinými nádržemi? Nebo musí být nádrž přímo nasvěcovaná. Přirovnám to k tomu, že je zvíře vystaveno pouze dennímu světlu, nikoliv přímo slunečnímu záření, "dostane" se do něj uvéčko?
Děkuju za případnou odpověď.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Teď nevím, jak myslíte ten "dohřev". Pokud tak, že dáte lampu mezi několik boxů, docílíte tím maximálně vyšší teploty v boxech, UVB nebude dostatečné. Nevím nakolik je lampa z jednoho metru účinná, je třeba buď změřit, popř. se poptat, zjistit z jaké vzdálenosti je nejlepší ozařovat. Kolik minut Vám nepovím, protože hady nechovám. Želva totiž přijímá UV daleko menší plochou než had (skrz krunýř neprojde)... Na toto musí odpovědět nějaký "daďák".
Skrz sklo a jiné překážky UV záření neprochází, je nutné živočicha ozařovat přímo, nebo mít terária ze speciálních materiálů, které UV propouštějí, pak by se daly ozařovat např. dvě terária umístěná vedle sebe jednou lampou (samozřejmě se tím sníží množství UV, než při přímém ozařování), ale levněji vyjde koupit dvě lampy, než konstruovat terárium z těchto materiálů...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.30
Želva totiž přijímá UV daleko menší plochou než had (skrz krunýř neprojde)
A na tohle jste přišel jak? Můžete uvést zdroj svých vědomostí ?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
http://euzelva.cz/zelvy-mereni-zdroju-uv-uvod
když sjedete přibližně do 2/3 stránky, tak to tam máte
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.142
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Želva totiž přijímá UV daleko menší plochou než had (skrz krunýř neprojde)
A na tohle jste přišel jak? Můžete uvést zdroj svých vědomostí ?
Uz ked sa tak "fundovane" smejete, zaujimalo by ma kde ste na to prisli vy, pripadne vas zdroj, ze uv prechadza krunyřom?! A teraz sa ukazte..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.34.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Teď nevím, jak myslíte ten "dohřev". Pokud tak, že dáte lampu mezi několik boxů, docílíte tím maximálně vyšší teploty v boxech, UVB nebude dostatečné. Nevím nakolik je lampa z jednoho metru účinná, je třeba buď změřit, popř. se poptat, zjistit z jaké vzdálenosti je nejlepší ozařovat. Kolik minut Vám nepovím, protože hady nechovám. Želva totiž přijímá UV daleko menší plochou než had (skrz krunýř neprojde)... Na toto musí odpovědět nějaký "daďák".
Skrz sklo a jiné překážky UV záření neprochází, je nutné živočicha ozařovat přímo, nebo mít terária ze speciálních materiálů, které UV propouštějí, pak by se daly ozařovat např. dvě terária umístěná vedle sebe jednou lampou (samozřejmě se tím sníží množství UV, než při přímém ozařování), ale levněji vyjde koupit dvě lampy, než konstruovat terárium z těchto materiálů...
Díky za radu, dneska jsem kontaktoval jednoho chovatele a řekl mi totéž, že je to s tou místností a teráriemi nesmysl. Budu nasvěcovat jednotlivě.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.28
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Uz ked sa tak "fundovane" smejete, zaujimalo by ma kde ste na to prisli vy, pripadne vas zdroj, ze uv prechadza krunyřom?! A teraz sa ukazte..
Dělat závěr z toho, že když MRTVÝ karapax nepropouští UVB, takže "stejně funguje" i na živé želvě mi přijde hodně, ale hodně ukvapené.
Živý karapax funguje "ala solární panel", zdaleka to není jen "mrtvá rohovina". Viz citlivost na sebejemněší dotek.Schopnost přijímat vodu. Schopnost želvy se vyhřát na provozní teplotu (musí svítit slunce) i při okolní teplotě např 13°C atd...atd...Není to tak jednoduché, jak se to panu J. jeví
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Sám jste řekl, že funguje jako solární panel - máte zato, že solární panel propouští UV záření? Pokud je mi známo solární panel akumuluje pouze tepelnou energii ze Slunce. Ale to není úplně vhodné přirovnání...
Ad mrtvá rohovina: Mám zato, že rohovina nejsou buňky, jež jsou závislé na příjmu kyslíku, potažmo na krevním oběhu, nýbrž pouze stavební bílkovina, takže pojem "mrtvá rohovina" bude pasé. Máte-li jiný zdroj, uveďte jej, prosím.
No a pak tu máme kostěnou část krunýře. Kost je zajímavý "materiál" který propouští záření dost hůře než jiné tkáně - viz rentgen a rentgenové záření. Díky tomu můžeme na rentgenovém snímku vidět zářivě bílou kost na šedém pozadí.
A pak to vezmeme rozumem - sklo je účinný filtr pro UV záření. Myslíte, že když neprojde skrze sklo, že projde krunýřem? Když už ani tak ne, mějte na paměti, že ozon a vzduch také UV filtruje (ne účinně jako sklo, ale na zemský povrch dopadne o dost méně záření, než předtím vstoupilo do atmosféry)...
A poslední moje poznámka - pakliže jste toho názoru, že karapax (potažmo rohovina a kost) na živé želvě UV záření propouští, dokažte to, prosím, nějakým zdrojem.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.28
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sám jste řekl, že funguje jako solární panel - máte zato, že solární panel propouští UV záření? Pokud je mi známo solární panel akumuluje pouze tepelnou energii ze Slunce. Ale to není úplně vhodné přirovnání...
Ad mrtvá rohovina: Mám zato, že rohovina nejsou buňky, jež jsou závislé na příjmu kyslíku, potažmo na krevním oběhu, nýbrž pouze stavební bílkovina, takže pojem "mrtvá rohovina" bude pasé. Máte-li jiný zdroj, uveďte jej, prosím.
No a pak tu máme kostěnou část krunýře. Kost je zajímavý "materiál" který propouští záření dost hůře než jiné tkáně - viz rentgen a rentgenové záření. Díky tomu můžeme na rentgenovém snímku vidět zářivě bílou kost na šedém pozadí.
A pak to vezmeme rozumem - sklo je účinný filtr pro UV záření. Myslíte, že když neprojde skrze sklo, že projde krunýřem? Když už ani tak ne, mějte na paměti, že ozon a vzduch také UV filtruje (ne účinně jako sklo, ale na zemský povrch dopadne o dost méně záření, než předtím vstoupilo do atmosféry)...
A poslední moje poznámka - pakliže jste toho názoru, že karapax (potažmo rohovina a kost) na živé želvě UV záření propouští, dokažte to, prosím, nějakým zdrojem.
Jednak to netvrdím "kategoricky" - jen vyjadřuji "důvodné pochybnosti"
neprojde skrze sklo, že projde krunýřem?
srovnání sklo x krunýř je dle mého názoru mimo mísu
A pak to vezmeme rozumem
no právě, dokáže-li karapaxem i plastronem přijímat vodu, tož předpokládám jakési "mikro kapiláry" ( nebo jak to nazvat) tudíž lze předpokládat i umožnění "vstupu" UVB
proto jsou i smrtelné "rady" mazání oleji a podobné krávoviny
PS. nemáte-li jiný zdroj , než uvedený "hokus pokus" tak ten mne opravdu nepřesvědčil
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
Želva má v krunýři póry, stejně tak jako člověk v kůži. Jimi sice voda prochází, ale neznamená to, že automaticky musí i UV záření. Navíc pochybuji, že byť "mrtvý krunýř", bude nyní vodotěsný.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.28
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Želva má v krunýři póry, stejně tak jako člověk v kůži. Jimi sice voda prochází, ale neznamená to, že automaticky musí i UV záření. Navíc pochybuji, že byť "mrtvý krunýř", bude nyní vodotěsný.
Jimi sice voda prochází, ale neznamená to, že automaticky musí i UV záření.
ale ani, že ne
tož jiný zdroj asi nemáte, tak ...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.32
tož a Vy máte?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.28
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tož a Vy máte?
Já jen použil svůj úsudek, s tím, že jsem ochoten po relevantním zdůvodnění ho klidně poupravit
(učíme se celý život)
Vaše "argumenty" ( a " vědecký" závěr z hokus-pokusu) mne opravdu ke změně názoru nepřiměly.
PS. zrovna jako např. koncept TSD (Temperature-dependent Sex Determination) je zrovna u některých želv velmi pochybný...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.152
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dělat závěr z toho, že když MRTVÝ karapax nepropouští UVB, takže "stejně funguje" i na živé želvě mi přijde hodně, ale hodně ukvapené.
Živý karapax funguje "ala solární panel", zdaleka to není jen "mrtvá rohovina". Viz citlivost na sebejemněší dotek.Schopnost přijímat vodu. Schopnost želvy se vyhřát na provozní teplotu (musí svítit slunce) i při okolní teplotě např 13°C atd...atd...Není to tak jednoduché, jak se to panu J. jeví
Blbe uvahy uplne, bez beznych znalosti fungovania organizmov, materialovych vlastnosti..a trvam na tom, ze neprepusta UV.
No ide o prienik UV ziarenia. Ako asi viete pozname 3druhy UV a kazde ma inu vlnovu dlzku..
Zaujima nas len jedno, prienik UVB, aj ked UVA ma iny vyznam, vnimanie okolia, vyfarbenost,..no nezabezpecuje syntezu vitaminu D.
Tak prienik je urcite zabezpeceny kozou, no urcite nie pancierom.
Ten zohrava dolezitu rolu v inom a to v absobcii tepla, bez ktoreho to tiez nepojde - synteza.
UV ziarenie posobi jedine cez kozu a to z nasledujuceho dovodu:
V pečeni vzniká prekurzor vitamínu D, ktorý sa roznáša do pokožky ( zdoraznujem do pokozky), kde je vystavený slnečnému ultrafialovému (UV) žiareniu. UV žiarenie pôsobí na hladinu cholesterolu v koži a podieľa sa súčasne s pečeňou a obličkami na produkcii vitamínu D3.Vitamín D je ľahko vstrebávaný z tenkého čreva a je uložený najmä v pečeni a tukových zásobách.
A k faktom prieniku UV, materialy, napr. sklo:
UV žiarenie sa atómami prekazky, aj pancier pohlti, absorbuje , pričom atóm prejde z nižšieho energetického stavu na vyšší energetický stav. Rozdiel energií elektrónových stavov pri pohltení fotónu zodpovedá prechodu medzi danými úrovňami. Pre určitý atóm je svojou absolútnou hodnotou rovnaký a líši sa iba znamienkom. Z toho vyplýva, že atóm je schopný absorbovať žiarenie s rovnakou vlnovou dĺžkou. Je to proces vynútený elektromagnetickým žiarením s vhodnou frekvenciou, ktorú daný atóm môže absorbovať a prejsť do vyššieho energetického stavu. Počet absorbovaných fotónov je tým väčší, čím je v sústave viac zrážok medzi atómami a fotónmi, teda počet absorbčných procesov závisí na hustote žiarenia o danej frekvencii.
Napr. uhličitan sodný sa používa pre absorbciu vlnovej dĺžky zodpovedajúcej UV žiareniu- je to obsiahnute v skle..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.152
Zhrute, pancierom uv neprejdecurcite a aj ked nebude to mat ziadny vyznam..dovody su vyssie, staci pozret ako vznika synteza a co ju zabezpecuje a kde je to obsiahnute..
Otazka na mudrlanta , aj ked preniktevUV pancierom, ako sa zabezpesi tvorba D3 a kde to uv skonci a aky to bude mat dopad???
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.0
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jimi sice voda prochází, ale neznamená to, že automaticky musí i UV záření.
ale ani, že ne
tož jiný zdroj asi nemáte, tak ...
Tak cakame na odpoved prieniku UV cez pancier a jeho vyznam podla vas, uz ked tu tvrdite ze test nic nepotvrdzuje, chceli ste zdroj kde to tvrdia.. Staci citat vyssie, vysvetlene, len ma zaujima vasa reakcia na dane fakty.