Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.76
Zdravím.
Chci se zeptat na průměrnou reakci po kousnutí chřestýšovcem běloretým u dospělého zdravého člověka.
Prosím ptám se na osobní zkušenost, ne na odpovědi vyčtené z různých diskuzí,nebo jiných stránek.
Předem díky
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.46
Ahoj seknul mě jedním zubem do ukazováku. Prst natekl a ruka nahoře taky. Od zápěstí výš už to nešlo tak jsem to neřešil. Bylo to 3/4 roční mládě a nešlo o kousnutí jako takové. Asi za 5 dní se otok ztratil a pohoda.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.146
OK. Diky za reakci, mám stejně starý pár.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.25
Urcite to nepodcenovat. Moze to sposobit zavazne zdravotne komplikacie, ladviny,..treba hladat na nete, su o tom aj spracovane podrobne studie..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.110
Samozřejmě že při pořízení těchto hadů jsem si uvědomovala že se nejedná o užovku.
Ale upřímě jsem neřešila zda je to mamba černá nebo kobra královská, všechno jsou to zvířata která mají jed a je jedno jestli slabý, nebo silný. Přístup k nim musí mít člověk prostě jiný a rozumnější.
Jen mě zajímala osobní zkušenosti s tímto hadem a jeho kousnutím,zjištěno mám samozřejmě mnoho,ale osobní poznatky jsou o sto procent lepší než ty žvásty co se člověk občas dočte na internetu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.234.135
Tak hladaj klinicke pozorovania, nie zvasty. Ci to o tom je odborne popisane. Dobry chovatel jedakov je malo kedy kusnuty, alebo nikdy, tak tych osobnych skusenosti je mizive percento,tak tu vam toho vela nenapisu. Skor ide o "raritne" nehody,ako kusnutie/skrabnutie jednym zubom vyssie. Preto smerodajne su klinicke studie, nie zvasty.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.151.100
Albolabrise jsem v minulosti (v 90-tých letech a po roce 2000) choval cca 12 let a za tu dobu jsem odchoval určitě přes 100 mláďat. Vzhledem k tomu, že mláďata bylo téměř vždy nutné násilně rozkrmovat, dočkal jsem se i několika kousnutí.
Tuším že to bylo za celou tu dobu cca 3x. Vždy se jednalo o rafnutí od mláděte (do velikosti řekněme 25 cm) a akorát v jednom případě jsem měl slabší lokální otok (přirovnáním jako od vosy) v místě kousmutí. V ostatních případech to bylo absolutně bez otoku a bez jakýchkoli zdravotních následků.
Osobně si ale myslím že jsem měl štěstí;
1) jednalo se,,jen" o mláďata (uštknutí by asi vypadalo jinak od dospělé samice která měla v tu dobu délku přes 90 cm).
2) s jedem šetří a že jsem byl tedy asi vždy kousnut na ,,sucho".
Účinnost jedu a jedového aparátu těchto zvířat by se ale neměla podceňovat i vzhledem k tomu, že si myslím že pod druhovým určením ,,albolabris" se tu chovalo a chová kde co (ikdyž klíče k determinace druhů jsou dnes možná propracovanější).
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.106
Samozřejmě to nepodceňuji, tak jako jiný bez reakce můžu já dostat záchvat, to chápu.
K chovu jedovatých se rozhoduji už hoodně dlouhou dobu a po naskytnutí možnosti jsem se jí prostě chytla a rozhodla se.
Nejde mi o žvásty ani nebudu stavět chov na tom co tu kdo napíše, jen jak jsem již řekla mě zajímaly jen názory a zkušenosti...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.140.106
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.1
Mě uštknul albolabris dvakrát. Poprvé to bylo mládě při násilném krmení. Uštknutí proběhlo oběma zuby a dostavila se jen lokální reakce - silná bolestivost, několikadenní krvácení z rány (jed obsahuje antikoagulační složky), otok celé roky až po zápěstí. Po pár dnech příznaky ustoupily a dnes, tedy po cca 10 letech mám na prostředníku levé ruky jen drobné jizvičky.
Druhé uštknutí bylo od dospělého samce a pouze jedním zubem. Světe div se - taky do prostředníku levé ruky. Došlo k tomu tak, že jsem chřestýšovce držel za hlavu, on pootevřel tlamu a jedním jedovým zubem dosáhl až na můj prst. Opět, okamžitě se dostavila prudká bolest, otok až k loketnímu kloubu, několikadenní krvácení z rány, nekróza od špičky prstu až do hloubky několika cm. Na prstu mi "slezl" nehet. Po několika dnech remise. Dělal jsem si nějaká laboratorní vyšetření, ale výsledky si už přesně nepamatuju a vlastně ani nevím, kde to mám uložené. Ale určitě tam tenkrát byl výrazný posun v koagulačních testech - APTT, QUICK, INR. Myslím, že došlo k prudkému nárůstu počtu trombocytů. Dodnes mám v místě uštknutí nepříjemnou jizvu.
Ovšem k tomu uštknutí dospělým samcem došlo někdy v 90. létech, kdy všichni zelení trimouši byli rozdělovaní jen na "albolabris" a "stejnegeri". Ostatní druhy nikdo nedokázal určit a to, co tady tenkrát bylo, to byla bůhvíkolikátá generace čehosi, nakříženého dohromady. Takže vlastně nebesa vědí, co mě to tenkrát doopravdy uštklo za druh.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.1
Ještě jen pro zajímavost, takhle vypadá místo uštknutí cca po 25 letech.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.1