Zadržení snůšky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neskoušeli jste nekdy když samice zadrži snůšku a vypada to s ní uz hodne špatně ji zabít a rozřezat aby jste alespoň vejce zachránili? Zni to sice hrozně ale myslim si, že když už máte přijít o samici tak bych se o zachranu vajec aspoň pokusil. Nechci provokovat, jen jsem se zeptal. díky Ondra

U chamíků,když se to stane,tak počkám až chcípne a vajíčka vytáhnu,vajíčka se z 50% vylíhnou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neskoušeli jste nekdy když samice zadrži snůšku a vypada to s ní uz hodne špatně ji zabít a rozřezat aby jste alespoň vejce zachránili? Zni to sice hrozně ale myslim si, že když už máte přijít o samici tak bych se o zachranu vajec aspoň pokusil. Nechci provokovat, jen jsem se zeptal. díky Ondra

ten kdo zabije samici před vykladením,nemá k teraristice skutečně hluboký vztah.Vejce lze získat pitvou a pokud jsou vejce správně utvořena,líhnivost může být téměř 100%.Co takhle se zamyslet nad tím jak zlepšit podmínky zvířat,aby k zadržení snůšky vůbec nedošlo??Nebylo by to lepší než přemýšlet jak odpravit samici??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ten kdo zabije samici před vykladením,nemá k teraristice skutečně hluboký vztah.Vejce lze získat pitvou a pokud jsou vejce správně utvořena,líhnivost může být téměř 100%.Co takhle se zamyslet nad tím jak zlepšit podmínky zvířat,aby k zadržení snůšky vůbec nedošlo??Nebylo by to lepší než přemýšlet jak odpravit samici??

Suhlasím s predchadzajucim názorom a k takymto praktykam by sa malo pristupovat len v ojedinelych pripadoch a to u vzacnejších zvierat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ten kdo zabije samici před vykladením,nemá k teraristice skutečně hluboký vztah.Vejce lze získat pitvou a pokud jsou vejce správně utvořena,líhnivost může být téměř 100%.Co takhle se zamyslet nad tím jak zlepšit podmínky zvířat,aby k zadržení snůšky vůbec nedošlo??Nebylo by to lepší než přemýšlet jak odpravit samici??

Mne se tohle stalo konkrétně loni u samice Lampropeltis triangulum campbelli která byla narozena v roce 2002.Já ji tedy nezabil,to bych tedy nikdy neudělal ale uhynula během snůšky.V době snůšky dosahovala velikosti 85 cm.Než začala snášet vejce zdálo se,že vše proběhne i přes to,že se jednalo o prvničku bez problémů.Vše ale proběhlo nečekaně rychle.Během dopoledne snesla 3 vejce a do druhého dne uhynula.Důvod mi není znám.I když jsem se od jiných chovatelů tohoto poddruhu dozvěděl,že velikostně byla ještě malá!Přitom v literatuře se udává velikost adultů do 91 cm.Překvapilo mne,že dospělci v teráriích u nás často dosahují velikosti větší.No už se stalo.Po úhynu jsem z uhynulého zvířete vyjmul zbylá nesnesená vejce.Ke třem sneseným přibylo tedy ještě 6 ks.Nevím tedy jakou s takto získanými vejci máte kdo zkušenost ale mne se ještě nepovedlo odlíhnout z takto získaných vajec ani jedno mládě.Před 9 léty mi uhynula březí samice Elaphe guttata,ze které jsem získal také vejce a taky jsem z nich odchovu nedocílil.Mám pocit,že vejcím vadí jakákoli manipulace ještě před tím než důkladně po přirozené snůšce oschnou.Na tož abychom s nima manipulovali a vyndavali je přímo z vejcovodů.Při tom při bezproblémové snůšce mám tak 90% líhnivost.

Chytrolíne a už jste našel v přírodě mrtvé samice plné vajec??U mě k něčemu podobnému došlo naposledy v roce 98 a to u těch nejnáročnějších zvířat-chameleonů.Vejce jsem vyjmul i ze samice cca.9 hodin mrtvé a i potom byla úspěšnost líhnutí stále ještě přes 50%.Vše se točí kolem podmínek v teráriu,výživy samice a hlavně kolem kalcia,vitaminu D a UV záření.Bylo by lépe poslouchat rady skutečných odborníků např na WWW.tereristika.cz to jsou stránky TSP a můžete si tam přečíst skutečně hodnotné články ze starších čísel časopisu Terarista.Není zrovna vhodné poslouchat tady rady od tzv."internetových odborníků"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mne se tohle stalo konkrétně loni u samice Lampropeltis triangulum campbelli která byla narozena v roce 2002.Já ji tedy nezabil,to bych tedy nikdy neudělal ale uhynula během snůšky.V době snůšky dosahovala velikosti 85 cm.Než začala snášet vejce zdálo se,že vše proběhne i přes to,že se jednalo o prvničku bez problémů.Vše ale proběhlo nečekaně rychle.Během dopoledne snesla 3 vejce a do druhého dne uhynula.Důvod mi není znám.I když jsem se od jiných chovatelů tohoto poddruhu dozvěděl,že velikostně byla ještě malá!Přitom v literatuře se udává velikost adultů do 91 cm.Překvapilo mne,že dospělci v teráriích u nás často dosahují velikosti větší.No už se stalo.Po úhynu jsem z uhynulého zvířete vyjmul zbylá nesnesená vejce.Ke třem sneseným přibylo tedy ještě 6 ks.Nevím tedy jakou s takto získanými vejci máte kdo zkušenost ale mne se ještě nepovedlo odlíhnout z takto získaných vajec ani jedno mládě.Před 9 léty mi uhynula březí samice Elaphe guttata,ze které jsem získal také vejce a taky jsem z nich odchovu nedocílil.Mám pocit,že vejcím vadí jakákoli manipulace ještě před tím než důkladně po přirozené snůšce oschnou.Na tož abychom s nima manipulovali a vyndavali je přímo z vejcovodů.Při tom při bezproblémové snůšce mám tak 90% líhnivost.

To samé se nám stalo asi před 4 lety- guttata, několik vajec nakladla, něco v ní zůstalo, úhyn, vejce jsem vyjmula a nevylíhlo se nic , ani z těch vykladených.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To samé se nám stalo asi před 4 lety- guttata, několik vajec nakladla, něco v ní zůstalo, úhyn, vejce jsem vyjmula a nevylíhlo se nic , ani z těch vykladených.

Je to tady stále dokola.Otázky jak inkubovat vejce plazů,jaké fígle přitom používat atd.Žádné fígle nejsou.Prostě samice musí nejprve vytvořit kvalitní vejce a pokud se tak stane,nezáleží příliš na druhu použitého inkubačního substrátu a dokonce i teplota může mít určité rozpětí.Líhnou se mi v rašelině,rašeliníku,perlitu i vermikulitu a to se stejnou úspěšností.Pokud nemají zvířata odpovídající prostředí v teráriu a není jim poskytována adekvátní péče,potom jsou problémy i s inkubací vajec vykladených,natož pak zadržených v těle samice.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to tady stále dokola.Otázky jak inkubovat vejce plazů,jaké fígle přitom používat atd.Žádné fígle nejsou.Prostě samice musí nejprve vytvořit kvalitní vejce a pokud se tak stane,nezáleží příliš na druhu použitého inkubačního substrátu a dokonce i teplota může mít určité rozpětí.Líhnou se mi v rašelině,rašeliníku,perlitu i vermikulitu a to se stejnou úspěšností.Pokud nemají zvířata odpovídající prostředí v teráriu a není jim poskytována adekvátní péče,potom jsou problémy i s inkubací vajec vykladených,natož pak zadržených v těle samice.

Já musím na toto reagovat.Pořád myslíte,že chyba musí být ve způsobu chovu nebo jiných chybách chovatele.Já jsem vycházel z údajů v literatůře.Že se bohužel pravděpodobně stále opakuje stejná chyba v možné maximální délce u Lampropeltis triangulum campbelli mne ani nenapadlo..Všade se uvádí maximální velikost Lampropeltis triangulum campbelli 91 cm. a při tom většina chovatelů ví,že většina zvířat chováných v terariích doroste větších rozměrů.Hady chovám 22 let,odchovů jsem již dosáhl také slušnou řádku ale né všechny byli tak ideální jako u příspěvku předchozího autora.No asi se ještě musím učit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já musím na toto reagovat.Pořád myslíte,že chyba musí být ve způsobu chovu nebo jiných chybách chovatele.Já jsem vycházel z údajů v literatůře.Že se bohužel pravděpodobně stále opakuje stejná chyba v možné maximální délce u Lampropeltis triangulum campbelli mne ani nenapadlo..Všade se uvádí maximální velikost Lampropeltis triangulum campbelli 91 cm. a při tom většina chovatelů ví,že většina zvířat chováných v terariích doroste větších rozměrů.Hady chovám 22 let,odchovů jsem již dosáhl také slušnou řádku ale né všechny byli tak ideální jako u příspěvku předchozího autora.No asi se ještě musím učit.

Myslím,že učit se rozhodně ještě musíte.Já chovám terarijní zvířata již od dětství-více jak 30 let a stále se učím a stále je co vylepšovat.Specializuji se na denní ještěry,tedy na nejnáročnější ter.zvířata a odchovávám stovky mláďat od různých druhů.V době kdy jsem se věnoval i hadům se mi nikdy nestalo aby samice vejce zadržela a u ještěrů už také celá léta ne.I přes to je stále co se učit a co zlepšovat.Člověk který si myslí,že již nic zlepšit nemůže by zřejmě potřeboval více pokory...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chytrolíne a už jste našel v přírodě mrtvé samice plné vajec??U mě k něčemu podobnému došlo naposledy v roce 98 a to u těch nejnáročnějších zvířat-chameleonů.Vejce jsem vyjmul i ze samice cca.9 hodin mrtvé a i potom byla úspěšnost líhnutí stále ještě přes 50%.Vše se točí kolem podmínek v teráriu,výživy samice a hlavně kolem kalcia,vitaminu D a UV záření.Bylo by lépe poslouchat rady skutečných odborníků např na WWW.tereristika.cz to jsou stránky TSP a můžete si tam přečíst skutečně hodnotné články ze starších čísel časopisu Terarista.Není zrovna vhodné poslouchat tady rady od tzv."internetových odborníků"

Jo, já takhle našet před třema rokama chcíplo zmiji. Nejdřív jsem myslel, že je nafouklá, ale řekl jsem si, že si zkusím zapitvat a vevnitř byly vajíčka. Bohužel už dost jetý ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím,že učit se rozhodně ještě musíte.Já chovám terarijní zvířata již od dětství-více jak 30 let a stále se učím a stále je co vylepšovat.Specializuji se na denní ještěry,tedy na nejnáročnější ter.zvířata a odchovávám stovky mláďat od různých druhů.V době kdy jsem se věnoval i hadům se mi nikdy nestalo aby samice vejce zadržela a u ještěrů už také celá léta ne.I přes to je stále co se učit a co zlepšovat.Člověk který si myslí,že již nic zlepšit nemůže by zřejmě potřeboval více pokory...

Reaguji na příspěvek p. Vlaďka: to co popisujete se mi stalo loni u 7leté 0,1 l.g.californiae. Každoročně měla jednu (ve dvou případech 2) snůšku. Vloni navštěvovala kladiště, ale když měla po "termínu", tak jsem ji spakoval a mazal k veterináři. Tam byla podrobena operaci a výsledek: pouze 4 vejce běžné velikosti, ale 2 postavena napříč v oblasti kloaky. Podmínky, které měla byly totožné s předchozími lety, kdy odchovala řadu mláďat. Vejce už byla špatná a na nějakou inkubaci jsem neměl pomyšlení, podstatné bylo, že to holka přežila. Jinak ke campbellkám. Máte pravdu, že se uvádí velikost okolo 90cm jako maximum. 6letá 0,1 v mém chovu měří bez 2cm metr (perfektně žeroucí), samec je menší (přesně neměřen). Pravda je, že jsou od 3let zimovány, takže nemohou narůst jako hadi v permanentní aktivitě. Na druhou stranu hadi rostou především v období před dosažením dospělosti, což bylo v mém chovu splněno, jelikož skutečně byly prvně zimovány až jako 2,5roku staré. Souhlasím s Vámi, i já se nedávno pozastavil nad velikostí jedné nabízené "campbellky". Jednalo se o samce apricot, který mi velikostí a robustností přípomínal hondurensku. Vzhledem k tomu, že k takovým exemplářům nemám důvěru jsem jej více nezkoumal. Myslím, že pokud by to bylo jen o tom hada vykrmit, tak bychom se běžněji setkávali s o půl metru většími mexicanami, ruthvenami ap. Ale to se neděje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Reaguji na příspěvek p. Vlaďka: to co popisujete se mi stalo loni u 7leté 0,1 l.g.californiae. Každoročně měla jednu (ve dvou případech 2) snůšku. Vloni navštěvovala kladiště, ale když měla po "termínu", tak jsem ji spakoval a mazal k veterináři. Tam byla podrobena operaci a výsledek: pouze 4 vejce běžné velikosti, ale 2 postavena napříč v oblasti kloaky. Podmínky, které měla byly totožné s předchozími lety, kdy odchovala řadu mláďat. Vejce už byla špatná a na nějakou inkubaci jsem neměl pomyšlení, podstatné bylo, že to holka přežila. Jinak ke campbellkám. Máte pravdu, že se uvádí velikost okolo 90cm jako maximum. 6letá 0,1 v mém chovu měří bez 2cm metr (perfektně žeroucí), samec je menší (přesně neměřen). Pravda je, že jsou od 3let zimovány, takže nemohou narůst jako hadi v permanentní aktivitě. Na druhou stranu hadi rostou především v období před dosažením dospělosti, což bylo v mém chovu splněno, jelikož skutečně byly prvně zimovány až jako 2,5roku staré. Souhlasím s Vámi, i já se nedávno pozastavil nad velikostí jedné nabízené "campbellky". Jednalo se o samce apricot, který mi velikostí a robustností přípomínal hondurensku. Vzhledem k tomu, že k takovým exemplářům nemám důvěru jsem jej více nezkoumal. Myslím, že pokud by to bylo jen o tom hada vykrmit, tak bychom se běžněji setkávali s o půl metru většími mexicanami, ruthvenami ap. Ale to se neděje.

Musím souhlasit s pisatelem přede mnou.Někdy se prostě snažíte vše dělat co nejlépe,myslíte si že máte chov nějakého druhu již perfektně zvládnutý a pak přijde nějaká komplikace a je po suverenitě.Co říkají autoři některých příspěvků k tomuto tématu na případ chovatele,který se zde zminuje o zadržených vejcích L.g.californiae?Jaký podíl viny má na zadržení vajec tento terarista?Já neříkám,že se nedá kvalitníma podmínkama v teráriu ovlivnit kvalitu snůšky vajec.Ale bohužel někdy ani maximální snaha nemusí stačit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím souhlasit s pisatelem přede mnou.Někdy se prostě snažíte vše dělat co nejlépe,myslíte si že máte chov nějakého druhu již perfektně zvládnutý a pak přijde nějaká komplikace a je po suverenitě.Co říkají autoři některých příspěvků k tomuto tématu na případ chovatele,který se zde zminuje o zadržených vejcích L.g.californiae?Jaký podíl viny má na zadržení vajec tento terarista?Já neříkám,že se nedá kvalitníma podmínkama v teráriu ovlivnit kvalitu snůšky vajec.Ale bohužel někdy ani maximální snaha nemusí stačit.

Vy si skutečně myslíte,že retence vajec je přirozený jev?A skutečně si myslíte,že když u vás dochází k zadržení vajec máte svůj chov "perfektně zvládnutý"?Jak jsem psal u mne k zadržení vajec již léta nedochází a přece si nemyslím,že mám chov perfektně zvládnutý.Retence vajec mne netrápí,ale věk chovných samic ano.Např.samice Uromastyx v cca.deseti letech vykladla 26 vajec a uhynula(stalo se minulý rok).Okolí včetně odborníků veterinářů(Sláva Honsa) mě uklidňuje,že je to normální jev a samice každý rok snášející velké množství velkých vajec přirozeně hyne dříve než by mohla.Já na to mám jiný názor.Vždyť například samice Physignathus mi kladou i přes 100 vajec ročně v cca. deseti snůškách a zatím je vše v pořádku.Podobně i jiní pralesní ještěři a zatím bez větších problémů.Domnívám se,že někteří pouštní heliofilní ještěři mají syntézu vápníku mnohem složitější nežli ostetní plazi a proto tyhle negativní jevy.Každopádně se snažím stále v tomhle směru zdokonalovat a chov zlepšovat.Hodně mi v tom napomáhá např.deteilní sledování klimatických podmínek na místech přirozeného výskytu mých chovanců.Rozhodně bych si o sobě nedovolil napsat tak jako jste to udělal Vy,že mám vše perfektně zvládnuté.Pokud máte dojem,že si vše"cucám z prstu",můžeme si na sebe dát kontakt a budu rád když se přijedete podívat.Myslím že osobně si budeme rozumět mnohem lépe nežli po netu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy si skutečně myslíte,že retence vajec je přirozený jev?A skutečně si myslíte,že když u vás dochází k zadržení vajec máte svůj chov "perfektně zvládnutý"?Jak jsem psal u mne k zadržení vajec již léta nedochází a přece si nemyslím,že mám chov perfektně zvládnutý.Retence vajec mne netrápí,ale věk chovných samic ano.Např.samice Uromastyx v cca.deseti letech vykladla 26 vajec a uhynula(stalo se minulý rok).Okolí včetně odborníků veterinářů(Sláva Honsa) mě uklidňuje,že je to normální jev a samice každý rok snášející velké množství velkých vajec přirozeně hyne dříve než by mohla.Já na to mám jiný názor.Vždyť například samice Physignathus mi kladou i přes 100 vajec ročně v cca. deseti snůškách a zatím je vše v pořádku.Podobně i jiní pralesní ještěři a zatím bez větších problémů.Domnívám se,že někteří pouštní heliofilní ještěři mají syntézu vápníku mnohem složitější nežli ostetní plazi a proto tyhle negativní jevy.Každopádně se snažím stále v tomhle směru zdokonalovat a chov zlepšovat.Hodně mi v tom napomáhá např.deteilní sledování klimatických podmínek na místech přirozeného výskytu mých chovanců.Rozhodně bych si o sobě nedovolil napsat tak jako jste to udělal Vy,že mám vše perfektně zvládnuté.Pokud máte dojem,že si vše"cucám z prstu",můžeme si na sebe dát kontakt a budu rád když se přijedete podívat.Myslím že osobně si budeme rozumět mnohem lépe nežli po netu.

Já nemám,ani jsem neměl v úmyslu zpochybňovat vaše chovatelské zkušenosti.Netvrdil jsem,že dochází u mne běžně k zadržení vajec.Za celou dobu,co hady chovám se mi to stalo pouze 2x.Nevím jestli je i tohle příliš často ale myslím,že se to může stát každému chovateli.Tu poznámku o ,,zvládnutém chovu"jsem myslel spíše s určitou nadsázkou.Při chovu více druhů zvířat,to jistě budete znát.Některé druhy se prostě celá léta páří,množí,prostě všechen chov bez problémů.Myslíte si,že to už ani lepší jít nemůže a pak se to všechno něčím pos....Vidíte, ve vašem případě zase máte problémy s velkými snůškami vajec a věřím tomu,že to může i u vás skončit zadržením vajec.Dle citace významného veterináře terarijních zvířat u nás,,Etiologie tohoto onemocnění není zcela jasná a jednoznačná"
-konec citace.Znám chovatele kteří mají z preventivních důvodů doma i Oxytocin.Není to jistě ideální řešení ale i dle toho lze usuzovat,že k zadržením vajec nedochází tak vzácně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nemám,ani jsem neměl v úmyslu zpochybňovat vaše chovatelské zkušenosti.Netvrdil jsem,že dochází u mne běžně k zadržení vajec.Za celou dobu,co hady chovám se mi to stalo pouze 2x.Nevím jestli je i tohle příliš často ale myslím,že se to může stát každému chovateli.Tu poznámku o ,,zvládnutém chovu"jsem myslel spíše s určitou nadsázkou.Při chovu více druhů zvířat,to jistě budete znát.Některé druhy se prostě celá léta páří,množí,prostě všechen chov bez problémů.Myslíte si,že to už ani lepší jít nemůže a pak se to všechno něčím pos....Vidíte, ve vašem případě zase máte problémy s velkými snůškami vajec a věřím tomu,že to může i u vás skončit zadržením vajec.Dle citace významného veterináře terarijních zvířat u nás,,Etiologie tohoto onemocnění není zcela jasná a jednoznačná"
-konec citace.Znám chovatele kteří mají z preventivních důvodů doma i Oxytocin.Není to jistě ideální řešení ale i dle toho lze usuzovat,že k zadržením vajec nedochází tak vzácně.

Ještě jednou se musím k tomu vrátit:Ten váš problém,který zde udáváte-
-totiž obrovské snůšky vajec.To si vysvětlujete jak?Když se tak kouknete na některá terarijní zvířata(já se zajímám v současnosti tedy jen hady) a vidíte,že v zajetí dochází ke kladení vajec vícekrát do roka než v přírodě.Co si o tom myslíte?Nedochází tím víc k vyčerpávání samic?A je to vůbec dobře?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jednou se musím k tomu vrátit:Ten váš problém,který zde udáváte-
-totiž obrovské snůšky vajec.To si vysvětlujete jak?Když se tak kouknete na některá terarijní zvířata(já se zajímám v současnosti tedy jen hady) a vidíte,že v zajetí dochází ke kladení vajec vícekrát do roka než v přírodě.Co si o tom myslíte?Nedochází tím víc k vyčerpávání samic?A je to vůbec dobře?

Já si nemyslím,že jde o obrovské snůšky.Jsou to snůšky početně srovnatelné s divokou populací,ale podle mého názoru samice některých druhů umírají dříve než samice žijící ve volné přírodě.Jestli jste měl na mysli Physignáty pak jejich snůšky(8-16 vajec každých 25-30 dnů)jsou skutečně neuvěřitelné,ale ve volné přírodě to není jiné.Jenže tam samice neumírají po kladení v 10ti letech...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si nemyslím,že jde o obrovské snůšky.Jsou to snůšky početně srovnatelné s divokou populací,ale podle mého názoru samice některých druhů umírají dříve než samice žijící ve volné přírodě.Jestli jste měl na mysli Physignáty pak jejich snůšky(8-16 vajec každých 25-30 dnů)jsou skutečně neuvěřitelné,ale ve volné přírodě to není jiné.Jenže tam samice neumírají po kladení v 10ti letech...

Já s ještěry mám pouze nepatrnou zkušenost ale kamarád,který bydlí vedle ve vchodě docílil při odchovech gekončíků nočních v průměru na jednu samici neuvěřitelných cca 18 mláďat za chovnou sezonu.Kdybych ho tak často nenavštěvoval tak bych tomu nevěřil.On je přesvědčen,že takovéto velké množství mláďat dosahl jenom díky vydatnému krmení chovných samic.Je fakt,že chovné skupiny které produkovaly takovéto množství vajec dal po dvou letech pryč a kdo ví jak dlouho ještě budou takhle produktivní.Já mám zkušenost s hady a tady si myslím,že mnohé druhy nejčastěji chovaných rodů Elaphe nebo Lampropeltis v zajetí kladou 2 a dokonce se mi před lety stalo,že mi samice E.guttata snesla 3 snůšky v roce(tehdy celkem víc než 30 vajec).Mezi chovateli je rozšířen názor,že v přírodě dochází u většiny těchto druhů pouze k jedné snůšce.
V tomto případě mám dojem,pokud tomu tak skutečně je,že opět svou roli zde sehrává vydatnost krmení.Nezapomenu nikdy na to,jak jsem před léty viděl cerastesky které byly čerstvě odchyceny.Až nezvykle vyhublé!Když se pak podívám na Cerastesky které jsem získal z F1 generace nedá se to vůbec srovnávat.Musím upozornit,že dle mého názoru nejsou nikterak vykrmené.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já s ještěry mám pouze nepatrnou zkušenost ale kamarád,který bydlí vedle ve vchodě docílil při odchovech gekončíků nočních v průměru na jednu samici neuvěřitelných cca 18 mláďat za chovnou sezonu.Kdybych ho tak často nenavštěvoval tak bych tomu nevěřil.On je přesvědčen,že takovéto velké množství mláďat dosahl jenom díky vydatnému krmení chovných samic.Je fakt,že chovné skupiny které produkovaly takovéto množství vajec dal po dvou letech pryč a kdo ví jak dlouho ještě budou takhle produktivní.Já mám zkušenost s hady a tady si myslím,že mnohé druhy nejčastěji chovaných rodů Elaphe nebo Lampropeltis v zajetí kladou 2 a dokonce se mi před lety stalo,že mi samice E.guttata snesla 3 snůšky v roce(tehdy celkem víc než 30 vajec).Mezi chovateli je rozšířen názor,že v přírodě dochází u většiny těchto druhů pouze k jedné snůšce.
V tomto případě mám dojem,pokud tomu tak skutečně je,že opět svou roli zde sehrává vydatnost krmení.Nezapomenu nikdy na to,jak jsem před léty viděl cerastesky které byly čerstvě odchyceny.Až nezvykle vyhublé!Když se pak podívám na Cerastesky které jsem získal z F1 generace nedá se to vůbec srovnávat.Musím upozornit,že dle mého názoru nejsou nikterak vykrmené.

Gekony používám jen jako "lapače hmyzu"v teráriích s denními ještěry a inkubuji jejich vejce pouze pokud na ně náhodou narazím při kontrole umělých nor dříve než je zničí ostatní zvířata.U nočních zvířat je to o mnoho jednodušší,protože nemají tak složitou syntézu vitamínu D.Je neoddiskutovatelný fakt,že kvalitní potrava je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících nastartování ovulace u samic a má velký vliv na početnost a kvalitě snůžky.U divokých populací plazů hodně záleží na lokalitě výskytu a ročním období.Také jsem viděl zmije Cerastes cerastes přímo na lokalitě v Maroku a musím říci,že vykrmené byly slušně.Přísunem potravy koriguji snůšky u samic chameleonů,protože nechci aby snášely každé 2 měsíce.Je to docela snadné a na samice to má blahodárný vliv.U zvířat která mají snůšku pouze jedinkrát v roce je situace trochu odchylná,ale i tak se snažím maximálně držet přirozených podmínek.
Pokud jde o hady,trochu se obávám,že krmní hlodavci jsou dosti tuční a sám skrmuji myši od holat až po čerstvě dospělé myši.Starším myším se striktně vyvaruji a stejně by je kromě varanů u mě žádní ještěři nepřijali.Pokud se člověk nebojí jedů,jsou velice kvalitním krmivem hraboši a myšice.V době kdy jsem choval hady,používal jsem i tato zvířata.Psal jste,že chováte jedovaté hady,už jste prožil otravu?Tyhle věci mne zajímají-mám za sebou kousnutí od Crotalus durisus a Vipera kaznakovi.V obou případech naštěstí jen jedním zubem.V prvním případě jsem toho měl i tak nad hlavu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Gekony používám jen jako "lapače hmyzu"v teráriích s denními ještěry a inkubuji jejich vejce pouze pokud na ně náhodou narazím při kontrole umělých nor dříve než je zničí ostatní zvířata.U nočních zvířat je to o mnoho jednodušší,protože nemají tak složitou syntézu vitamínu D.Je neoddiskutovatelný fakt,že kvalitní potrava je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících nastartování ovulace u samic a má velký vliv na početnost a kvalitě snůžky.U divokých populací plazů hodně záleží na lokalitě výskytu a ročním období.Také jsem viděl zmije Cerastes cerastes přímo na lokalitě v Maroku a musím říci,že vykrmené byly slušně.Přísunem potravy koriguji snůšky u samic chameleonů,protože nechci aby snášely každé 2 měsíce.Je to docela snadné a na samice to má blahodárný vliv.U zvířat která mají snůšku pouze jedinkrát v roce je situace trochu odchylná,ale i tak se snažím maximálně držet přirozených podmínek.
Pokud jde o hady,trochu se obávám,že krmní hlodavci jsou dosti tuční a sám skrmuji myši od holat až po čerstvě dospělé myši.Starším myším se striktně vyvaruji a stejně by je kromě varanů u mě žádní ještěři nepřijali.Pokud se člověk nebojí jedů,jsou velice kvalitním krmivem hraboši a myšice.V době kdy jsem choval hady,používal jsem i tato zvířata.Psal jste,že chováte jedovaté hady,už jste prožil otravu?Tyhle věci mne zajímají-mám za sebou kousnutí od Crotalus durisus a Vipera kaznakovi.V obou případech naštěstí jen jedním zubem.V prvním případě jsem toho měl i tak nad hlavu...

V mém případě jsem byl kousnut jedovatým hadem již celkem 4x.Jednou mi zajela samice Vipera ammodytes jedním jedovým zubem pod nehet u palce.Držel jsem jí přimáčklou za hlavu k podlaze a prohlížel jsem si okolí kloaky.Ani nevím jak se jí to povedlo tím jedovým zubem žvýknout takhle do boku.Do dnes nevím zda tu palčivou bolest způsobil víc toxin nebo samotný vniknutí jedovýho zubu pod nehet.Vzhledem k tomu,že ale došlo ke kousnutí pouze jedním zubem a vpravení pravděpodobně malé dávky jedu došlo jen k lokálnímu otoku.V ostatních třech případech mi kousl Trimeresurus albolabris.Vždy pouze s lokálním otokem bez dalších zdravotních komplikací.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já s ještěry mám pouze nepatrnou zkušenost ale kamarád,který bydlí vedle ve vchodě docílil při odchovech gekončíků nočních v průměru na jednu samici neuvěřitelných cca 18 mláďat za chovnou sezonu.Kdybych ho tak často nenavštěvoval tak bych tomu nevěřil.On je přesvědčen,že takovéto velké množství mláďat dosahl jenom díky vydatnému krmení chovných samic.Je fakt,že chovné skupiny které produkovaly takovéto množství vajec dal po dvou letech pryč a kdo ví jak dlouho ještě budou takhle produktivní.Já mám zkušenost s hady a tady si myslím,že mnohé druhy nejčastěji chovaných rodů Elaphe nebo Lampropeltis v zajetí kladou 2 a dokonce se mi před lety stalo,že mi samice E.guttata snesla 3 snůšky v roce(tehdy celkem víc než 30 vajec).Mezi chovateli je rozšířen názor,že v přírodě dochází u většiny těchto druhů pouze k jedné snůšce.
V tomto případě mám dojem,pokud tomu tak skutečně je,že opět svou roli zde sehrává vydatnost krmení.Nezapomenu nikdy na to,jak jsem před léty viděl cerastesky které byly čerstvě odchyceny.Až nezvykle vyhublé!Když se pak podívám na Cerastesky které jsem získal z F1 generace nedá se to vůbec srovnávat.Musím upozornit,že dle mého názoru nejsou nikterak vykrmené.

Mě se stala téměř stejná věc s durisákem.Také vedle nehtu a bolest opravdu mimořádná.Extrémně velký otok až k rameni,poruchy zraku a nevolnost.Tělo si ale rychle vytvořilo protilátky a do tří dnů již byl mírný otok pouze na dlani a palci.Asi měsíc ještě prst pobolíval.U kaznakovky to už proběhlo naprosto v pohodě-možná tam ani nepustila toxin.