Hybridizace u plazů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.
Jsem studentka biologie na UK a tématem mojí bakalářské práce je právě hybridizace jak v přírodě, tak v zajetí u plazů. Pokud máte nějaké zkušenosti ve vlastním chovu, nebo odkazy na nějaké články, ozvěte se, prosím. Zajímalo by mě hlavně kdo s kým, jestli byli potomci, jestli byli životaschopní, jak vypadali? Za jakoukoliv informaci předem děkuji.

Ahoj,
tak treba se spolu párí uzovka cervená - Elaphe guttata a korálovka Lampropeltis getula. Vzniká tzv "jungle corn", zda se dále mnozí, nevím. Dále se dají navzájem párit nekteré druhy korálovek, jako napr. Lampropeltis mexicana a Lampropeltis ruthveni, nebo Lampropeltis alterna. Stejne tak jsou známí
krízenci nekterých suchozemských zelv, jako Testudo graeca, Testudo hermanni, Testudo horsfieldii. To ze se mnoho podruhu zvírat párí v rámci druhu je také známo. U nekterých zvírat bylo pozorováno mezidruhové párení, ale mládata ani vejce z toho nikdy nebyla. Rozepisovat se o vsech se mi zde nechce, ale snad jsem ti poskytl dost podnetu pro hledání na internetu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
tak treba se spolu párí uzovka cervená - Elaphe guttata a korálovka Lampropeltis getula. Vzniká tzv "jungle corn", zda se dále mnozí, nevím. Dále se dají navzájem párit nekteré druhy korálovek, jako napr. Lampropeltis mexicana a Lampropeltis ruthveni, nebo Lampropeltis alterna. Stejne tak jsou známí
krízenci nekterých suchozemských zelv, jako Testudo graeca, Testudo hermanni, Testudo horsfieldii. To ze se mnoho podruhu zvírat párí v rámci druhu je také známo. U nekterých zvírat bylo pozorováno mezidruhové párení, ale mládata ani vejce z toho nikdy nebyla. Rozepisovat se o vsech se mi zde nechce, ale snad jsem ti poskytl dost podnetu pro hledání na internetu.

Tak já sem také student ale zemědělaské školy a zkoušel sem křížit bufo bufo a rana temporaria, bohužel snesená snůška moc dlouho nevydržela cca desetina vajec zbyla zbyla, ale později v další fázy vývoje při metamorfoze začli umírat nevím čím to bylo ale tito dva druhy se mi zatim nepodařilo zkřížit, ale nejdříve zjistím čím to bylo způsobeno......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já sem také student ale zemědělaské školy a zkoušel sem křížit bufo bufo a rana temporaria, bohužel snesená snůška moc dlouho nevydržela cca desetina vajec zbyla zbyla, ale později v další fázy vývoje při metamorfoze začli umírat nevím čím to bylo ale tito dva druhy se mi zatim nepodařilo zkřížit, ale nejdříve zjistím čím to bylo způsobeno......

Frankestein

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Frankestein

tady ti to moc nepomuze, zkus terra burzu. Obcas se prodavaji krizenci obsoleta x guttata a to co psal P. Smek. Nabizi se to jen zridka, tak bych typl, ze se to nemnozi. Ale v Praglu te asi nasmerovali :) VH

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tady ti to moc nepomuze, zkus terra burzu. Obcas se prodavaji krizenci obsoleta x guttata a to co psal P. Smek. Nabizi se to jen zridka, tak bych typl, ze se to nemnozi. Ale v Praglu te asi nasmerovali :) VH

Ahoj, doporučuji Ti navštívit následující adresu http://forums.kingsnake.com/forum.php?catid=17. Mimo anglického jazyka budeš mít možná potíž s další prací, jelikož američané běžně užívají svoje slengové názvy (guttaty - corn, korálovky triangulum - milks, getulusy - king snakes, pituophis - bullsnakes ap.). Nicméně najdeš u řady odpovědí a dotazů i konkrétní fotografie a mnohdy i odpovědi na plodnost. Kupříkladu kříženci korálovek jsou zde i čtyřnásobní, takže plodnost je průkazná. Obdobně byli plodní i kříženci vzešlí z campbelli x guttata x californiae x guttata. Dále jsou plodní kříženci mezi l.ruthveni x mexicana či alterna. Tímto způsobem se přenáší albino gen z ruthvenek na oba další druhy u nichž nejsou známi spontánní albíni odchycení v přírodě. Záznamy mám i o křížencích e.guttata x l.t.hondurensis. Zmiňovaní junglecorns (l.g.californiae x e.guttata či naopak) jsou plodní též. V ČR bylo popisováno v časopise Akvárium terárium křížení L.t.sinaloe s E.guttata. Kolega vlastní neplánovaného křížence E. guttata x l.alterna. O křížení guttata a obsoleta jsou na zmiňované diskusi pouze okrajové zmínky, bere se to jako jedno ze základních křížení. Vzácnější jsou fotografie a údaje o plodnosti např. Python curtus x p. regius (poměrně vysoká úmrtnost mláďat), běžnější jsou kříženci p. molurus bivittatus x p. sebae či p. reticulatus. Hůře dosažitelnými kříženci jsou tzv. carpondros, což jsou kříženci většinou 1,0 chondropython (morelia) viridis a 0,1 morelia spilota (cheynei, spilota či mutačních jako je jaguar ap.). Což se také odráží na jejich ceně. O křížencích se praví spousta výmyslů, které připomínají pomluvy týkající se barevných mutací. Není pravdou, že kříženci jsou neplodní, v současné době se ukazuje, že spousta kříženců plodná je. Např u ptáků se ukázalo, že dospívají později a plodní jsou až ve druhém či třetím roce života. Taktéž o křížencích koně a osla se praví, že jsou neplodní. Nicméně narazil jsem na údaje, které ukazují, že některé samice vzešlé z těchto páření plodné jsou. Týká se to především mul či mezků vzešlých z orientálních matek. U hadů je to snad ještě snazší. Viděl jsem fotografie kříženců, kde otce či matkou už jeden kříženec byl. Např p. regius s p. curtus jsou známé už F2 (sourozenci mezi sebou). Ale abych obohatil diskusi. Narazil jsem na křížence Acrantophis dumerilli s madagascariensis (mám je na fotkách), python regius s python anchietae a tak by se dalo pokračovat. Neověřené mám informace o křížencích p. regius a p.m.bivittatus či sebae. Daleko hůře se kříží gekoni, zatím jsem viděl pouze (pominu-li podruhové křížence) křížence gekonců rodu Rhacodactylus (cilliatus x chahoua).
Ale abychom nezacházeli jen do cizích krajin, z přírody Evropy jsou známi spontánní kříženci natrix natrix x natrix tessellata, Vipera berus x Vipera ammodytes, Testudo marginata x Testudo graeca. Z Ameriky pak Agkistrodon contortrix x Agkistrodon piscivorus (Trutnau), chřestýši rodu Crotalus. Pramenů je spousta, je třeba jen třídit a hledat.
J.V.
giboia@atlas.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, doporučuji Ti navštívit následující adresu http://forums.kingsnake.com/forum.php?catid=17. Mimo anglického jazyka budeš mít možná potíž s další prací, jelikož američané běžně užívají svoje slengové názvy (guttaty - corn, korálovky triangulum - milks, getulusy - king snakes, pituophis - bullsnakes ap.). Nicméně najdeš u řady odpovědí a dotazů i konkrétní fotografie a mnohdy i odpovědi na plodnost. Kupříkladu kříženci korálovek jsou zde i čtyřnásobní, takže plodnost je průkazná. Obdobně byli plodní i kříženci vzešlí z campbelli x guttata x californiae x guttata. Dále jsou plodní kříženci mezi l.ruthveni x mexicana či alterna. Tímto způsobem se přenáší albino gen z ruthvenek na oba další druhy u nichž nejsou známi spontánní albíni odchycení v přírodě. Záznamy mám i o křížencích e.guttata x l.t.hondurensis. Zmiňovaní junglecorns (l.g.californiae x e.guttata či naopak) jsou plodní též. V ČR bylo popisováno v časopise Akvárium terárium křížení L.t.sinaloe s E.guttata. Kolega vlastní neplánovaného křížence E. guttata x l.alterna. O křížení guttata a obsoleta jsou na zmiňované diskusi pouze okrajové zmínky, bere se to jako jedno ze základních křížení. Vzácnější jsou fotografie a údaje o plodnosti např. Python curtus x p. regius (poměrně vysoká úmrtnost mláďat), běžnější jsou kříženci p. molurus bivittatus x p. sebae či p. reticulatus. Hůře dosažitelnými kříženci jsou tzv. carpondros, což jsou kříženci většinou 1,0 chondropython (morelia) viridis a 0,1 morelia spilota (cheynei, spilota či mutačních jako je jaguar ap.). Což se také odráží na jejich ceně. O křížencích se praví spousta výmyslů, které připomínají pomluvy týkající se barevných mutací. Není pravdou, že kříženci jsou neplodní, v současné době se ukazuje, že spousta kříženců plodná je. Např u ptáků se ukázalo, že dospívají později a plodní jsou až ve druhém či třetím roce života. Taktéž o křížencích koně a osla se praví, že jsou neplodní. Nicméně narazil jsem na údaje, které ukazují, že některé samice vzešlé z těchto páření plodné jsou. Týká se to především mul či mezků vzešlých z orientálních matek. U hadů je to snad ještě snazší. Viděl jsem fotografie kříženců, kde otce či matkou už jeden kříženec byl. Např p. regius s p. curtus jsou známé už F2 (sourozenci mezi sebou). Ale abych obohatil diskusi. Narazil jsem na křížence Acrantophis dumerilli s madagascariensis (mám je na fotkách), python regius s python anchietae a tak by se dalo pokračovat. Neověřené mám informace o křížencích p. regius a p.m.bivittatus či sebae. Daleko hůře se kříží gekoni, zatím jsem viděl pouze (pominu-li podruhové křížence) křížence gekonců rodu Rhacodactylus (cilliatus x chahoua).
Ale abychom nezacházeli jen do cizích krajin, z přírody Evropy jsou známi spontánní kříženci natrix natrix x natrix tessellata, Vipera berus x Vipera ammodytes, Testudo marginata x Testudo graeca. Z Ameriky pak Agkistrodon contortrix x Agkistrodon piscivorus (Trutnau), chřestýši rodu Crotalus. Pramenů je spousta, je třeba jen třídit a hledat.
J.V.
giboia@atlas.cz

Není možné,že celá terminologie druhů je pochybená?Druh by snad měl být určen tím,že ho není možno křížit s jiným druhem tak,aby vůbec vznikli potomci.Jenže příroda je mocná čarodějka a tak známe plodné křížence osla a koně,nebo koně a zebry(zebroidi) nebo u ptáků třeba kolpíků a ibisů(kolbis).Tato křížení byla pozorována i v přírodě a část kříženců je dále plodná(u kolbisů všichni).Takže...jediná "čistá" zvířata jsou u chovatelů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Není možné,že celá terminologie druhů je pochybená?Druh by snad měl být určen tím,že ho není možno křížit s jiným druhem tak,aby vůbec vznikli potomci.Jenže příroda je mocná čarodějka a tak známe plodné křížence osla a koně,nebo koně a zebry(zebroidi) nebo u ptáků třeba kolpíků a ibisů(kolbis).Tato křížení byla pozorována i v přírodě a část kříženců je dále plodná(u kolbisů všichni).Takže...jediná "čistá" zvířata jsou u chovatelů.

Naprosto běžně a plodně se kříží veškeré druhy z komplexu Corallus hortulanus (C. hortulanus, ruschenbergerii, cookii, grenadensis, annulatus ...). V ČR je v současné době většina toho, co se nabízí jako Corallus endydris právě kříženci. Ale bude to spíš nejistým statutem druhu, jelikož všechny výše uvedené druhy byly v minulosti poddruhy C. enydris, respektive, byly nově vyčleněny (ruschenbergerii, grenadensis). Co se týče krajt, tak v USA se třeba nabízí tzv. superpython, což by snad měla být P. m. bivittatus skřížená s P. sebae a následně jejich potomci pak s P. reticulatus, ale to nevím přesně. Já osobně jsem zastáncem tzv. biologické definice druhu, takže jestli se to plodně kříží, tak je to jeden druh a basta (např. B. variegata. x B. bombina). Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto běžně a plodně se kříží veškeré druhy z komplexu Corallus hortulanus (C. hortulanus, ruschenbergerii, cookii, grenadensis, annulatus ...). V ČR je v současné době většina toho, co se nabízí jako Corallus endydris právě kříženci. Ale bude to spíš nejistým statutem druhu, jelikož všechny výše uvedené druhy byly v minulosti poddruhy C. enydris, respektive, byly nově vyčleněny (ruschenbergerii, grenadensis). Co se týče krajt, tak v USA se třeba nabízí tzv. superpython, což by snad měla být P. m. bivittatus skřížená s P. sebae a následně jejich potomci pak s P. reticulatus, ale to nevím přesně. Já osobně jsem zastáncem tzv. biologické definice druhu, takže jestli se to plodně kříží, tak je to jeden druh a basta (např. B. variegata. x B. bombina). Petr

Tak s tím také souhlasím. No, je trochu těžké si představit, že jezevčík je vlastně zparchantělej vlk. Ale jak jsi to myslel s těma Bombinama? Že jsou jeden druh nebo naopak. Co já vím, tak se sice spolu kříží, ale potomci by měli být neplodní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak s tím také souhlasím. No, je trochu těžké si představit, že jezevčík je vlastně zparchantělej vlk. Ale jak jsi to myslel s těma Bombinama? Že jsou jeden druh nebo naopak. Co já vím, tak se sice spolu kříží, ale potomci by měli být neplodní.

Potomci jsou plodní, protože velká část ČR je osídlena právě kříženci. Kdyby byli neplodní, tyhle populace by určitě vymřely. Nerad bych zabíhal do detailů, nejsem batracholog. Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potomci jsou plodní, protože velká část ČR je osídlena právě kříženci. Kdyby byli neplodní, tyhle populace by určitě vymřely. Nerad bych zabíhal do detailů, nejsem batracholog. Petr

A jak si vysvětlujete přítomnost obou druhů v jedné louži. Pokud by se spolu klidně křížily jako jeden druh, po čase by oba původní druhy musely zaniknout. Přesto jsem oba "čisté" druhy splolečně s jejich kříženci pozoroval v jedné louži 20 let. Podobně jsem pozoroval společně žijící čolky T.vulgaris a T.alpestris.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak si vysvětlujete přítomnost obou druhů v jedné louži. Pokud by se spolu klidně křížily jako jeden druh, po čase by oba původní druhy musely zaniknout. Přesto jsem oba "čisté" druhy splolečně s jejich kříženci pozoroval v jedné louži 20 let. Podobně jsem pozoroval společně žijící čolky T.vulgaris a T.alpestris.

Já myslím, že by zaniknout nemusely, pokud jsou obě populace původních druhů "zásobovány" čistými jedinci, ale nebyli to třeba kříženci, kteří jenom vypadali jako čisté druhy? Škála přechodů u kuněk je opravdu velmi velká (ale to Vám asi nemusím říkat). Co se týče zániku populací původních druhů, tak si fakt nemyslím, že by k tomu mělo dojít. Třeba skokan zelený se taky vyskytuje společně se skřehotavýma a přitom je to vlastně jeho "ustálený kříženec". Ale fakt nejsem batracholog, takže mi poněkud dochází střelivo. Ale každopádně děkuji za příjemnou diskusi. Na tomhle servru bohužel ojedinělou. Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já myslím, že by zaniknout nemusely, pokud jsou obě populace původních druhů "zásobovány" čistými jedinci, ale nebyli to třeba kříženci, kteří jenom vypadali jako čisté druhy? Škála přechodů u kuněk je opravdu velmi velká (ale to Vám asi nemusím říkat). Co se týče zániku populací původních druhů, tak si fakt nemyslím, že by k tomu mělo dojít. Třeba skokan zelený se taky vyskytuje společně se skřehotavýma a přitom je to vlastně jeho "ustálený kříženec". Ale fakt nejsem batracholog, takže mi poněkud dochází střelivo. Ale každopádně děkuji za příjemnou diskusi. Na tomhle servru bohužel ojedinělou. Petr

Považovat jedince, kteří dávají při reprodukci plodné potomstvo za zástupce jednoho druhu mi připadá dost krátkozraké. "Biologická" definice druhu (tenhle název pro ni vidím poprvé) vystačí tak možná na střední škole. Pravdou rozhodně je, že zcela jednoznačná definice druhu zatím neexistuje, ale to nemusí znamenat, že objektivně neexistují druhy. je známa řada případů křížení taxonů, považovaných za zástupce různých rodů, kdy vzniklo plodné potomstvo. Přitom šlo o živočichy zcela odlišné a vyskytující se v přírodě na jiných stanovištích. Potomstvo ztrácelo plodnost až ve 4 generaci (což se může projevit také třeba při imbreedingu, kde naopak o různých druzích nemůže být řeč). Pokud bychom na takový případ aplikovali ""biologickou definici", můžeme rovnou všechny učebnice biologie zahodit.
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Považovat jedince, kteří dávají při reprodukci plodné potomstvo za zástupce jednoho druhu mi připadá dost krátkozraké. "Biologická" definice druhu (tenhle název pro ni vidím poprvé) vystačí tak možná na střední škole. Pravdou rozhodně je, že zcela jednoznačná definice druhu zatím neexistuje, ale to nemusí znamenat, že objektivně neexistují druhy. je známa řada případů křížení taxonů, považovaných za zástupce různých rodů, kdy vzniklo plodné potomstvo. Přitom šlo o živočichy zcela odlišné a vyskytující se v přírodě na jiných stanovištích. Potomstvo ztrácelo plodnost až ve 4 generaci (což se může projevit také třeba při imbreedingu, kde naopak o různých druzích nemůže být řeč). Pokud bychom na takový případ aplikovali ""biologickou definici", můžeme rovnou všechny učebnice biologie zahodit.
Pavel

S tou střední školou bych to tak neviděl, "biologická definice" - neříkám, že je to přesné pojmenování (proto jsme použil uvozovky), je stále aktuální a v podstatě jediné opravdu prokazatelné stanovení druhu, je stále jako jedna z definic druhů vyučována na univerzitách, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti (Masarykova univerzita). Ostatní definice jsou mnohem více odtrženy od skutečného smyslu fungování druhů (přenos genů).
Martin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tou střední školou bych to tak neviděl, "biologická definice" - neříkám, že je to přesné pojmenování (proto jsme použil uvozovky), je stále aktuální a v podstatě jediné opravdu prokazatelné stanovení druhu, je stále jako jedna z definic druhů vyučována na univerzitách, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti (Masarykova univerzita). Ostatní definice jsou mnohem více odtrženy od skutečného smyslu fungování druhů (přenos genů).
Martin

Jak jsem se snažil naznačit, není to prokazatelné stanovení druhu. Prokazatelné stanovení druhu (zatím?) neexistuje, protože (zatím)neznáme objektivní definici druhu.
Zkusím to znovu, trochu jednodušeji:
Jestliže dokonce příslušníci dvou různých rodů při křížení dávají plodné potomstvo, jak může být plodné potomstvo kritériem pro určení druhu?
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Považovat jedince, kteří dávají při reprodukci plodné potomstvo za zástupce jednoho druhu mi připadá dost krátkozraké. "Biologická" definice druhu (tenhle název pro ni vidím poprvé) vystačí tak možná na střední škole. Pravdou rozhodně je, že zcela jednoznačná definice druhu zatím neexistuje, ale to nemusí znamenat, že objektivně neexistují druhy. je známa řada případů křížení taxonů, považovaných za zástupce různých rodů, kdy vzniklo plodné potomstvo. Přitom šlo o živočichy zcela odlišné a vyskytující se v přírodě na jiných stanovištích. Potomstvo ztrácelo plodnost až ve 4 generaci (což se může projevit také třeba při imbreedingu, kde naopak o různých druzích nemůže být řeč). Pokud bychom na takový případ aplikovali ""biologickou definici", můžeme rovnou všechny učebnice biologie zahodit.
Pavel

Jestli oni zoologové někde při stanovení rodu neudělali chybu?

Napadá mě věta " Bůh ztvořil rostliny a živočich všech rácí.. " jen vědět které. No zoologové máte co dělat, já se zatím spokojím s pojmem populace nebo učebnicí biologie.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli oni zoologové někde při stanovení rodu neudělali chybu?

Napadá mě věta " Bůh ztvořil rostliny a živočich všech rácí.. " jen vědět které. No zoologové máte co dělat, já se zatím spokojím s pojmem populace nebo učebnicí biologie.

Tady chybí zakladni uvedomemí, že druh vytvořil pouze člověk, snad ve sve lenosti nebo touze něco pořád třídit. Druh neexistuje, mužete definovat populace, mužete stanovovat hybridní zóny, mužete hledat mechanismy některým hybridizacim více či méně úspěšně bránicí a hledat k tomu příčiny ať již chromozomální inkombatibility, způsobené zase řadou mechanismů, proto se ani nedá hodnotit jaky význam mají jednotlivý ezidruhový kříženci, pokud je to vytrženo z evolučních kontextů. Trochu mě ten dotaz překvapil, prosim te kdo je tvuj skolitel, ze te necha takhle dusit?? K tem kunkam, pres CR vede hybridni zona, je to uplne jiny pripad nez u "zelenych skokanu, kteri jsou takovou biologickou libustkou :o))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady chybí zakladni uvedomemí, že druh vytvořil pouze člověk, snad ve sve lenosti nebo touze něco pořád třídit. Druh neexistuje, mužete definovat populace, mužete stanovovat hybridní zóny, mužete hledat mechanismy některým hybridizacim více či méně úspěšně bránicí a hledat k tomu příčiny ať již chromozomální inkombatibility, způsobené zase řadou mechanismů, proto se ani nedá hodnotit jaky význam mají jednotlivý ezidruhový kříženci, pokud je to vytrženo z evolučních kontextů. Trochu mě ten dotaz překvapil, prosim te kdo je tvuj skolitel, ze te necha takhle dusit?? K tem kunkam, pres CR vede hybridni zona, je to uplne jiny pripad nez u "zelenych skokanu, kteri jsou takovou biologickou libustkou :o))

To že druh objektivně neexistuje, je tvrzení stejně zaslepené, jako že druh objektivně existuje. Taxonomický systém je lidský výtvor, který se snaží objektivní realitu popsat. Neznamená to ale, že neexistuje objektivní základní jednotka systému, která je nazvána druh. Je otázkou, zda druh neodpovídá populaci. Pokud ale někde chybí základní uvědomění, tak hlavně v předchozím příspěvku, a to základní uvědomění, že v oblasti evoluce je každé kategorické tvrzení známkou mdlého rozumu.
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To že druh objektivně neexistuje, je tvrzení stejně zaslepené, jako že druh objektivně existuje. Taxonomický systém je lidský výtvor, který se snaží objektivní realitu popsat. Neznamená to ale, že neexistuje objektivní základní jednotka systému, která je nazvána druh. Je otázkou, zda druh neodpovídá populaci. Pokud ale někde chybí základní uvědomění, tak hlavně v předchozím příspěvku, a to základní uvědomění, že v oblasti evoluce je každé kategorické tvrzení známkou mdlého rozumu.
Pavel

No tak filosofovat opravdu nehodlam, ale takove dabaty mam hrozne rad . ano pokud si chceme hrat na nejmensi taxonomickou jednotku - pak je to jedinec, protoze jsem tedy clovek mdleho rozumu (ve svem zivote omezeneho na par proteinů a genů), tak bych uvital vysvetleni jakym zpusobem je tady mozne definovat zakladni minimalni taxonomickou jednotku '(souboru vice jedincu), protoze pokud neni definovatelna neni mozne s ni exaktne pracovat. Jako populaci a určité genomové shodě v určité statistické toleranci? Když už je jasné že s klasickou morfologií nevystačíme. Co potom jedinci žijící na okrajích tzv populace, co sympatricky žijící druhy, u kterých je třebas jen omezený genový tok. A navíc taková trochu rejpavá otázka - kolik genů sledujete? 5 nebo 10 či snad 100 :o)
nu teď mě tak napadlo, neozval se nahodou pan školitel :o)
No a jetště teda jedna věc a co na to teprve normalni lidi na takovyhle system :o)
Honza

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak filosofovat opravdu nehodlam, ale takove dabaty mam hrozne rad . ano pokud si chceme hrat na nejmensi taxonomickou jednotku - pak je to jedinec, protoze jsem tedy clovek mdleho rozumu (ve svem zivote omezeneho na par proteinů a genů), tak bych uvital vysvetleni jakym zpusobem je tady mozne definovat zakladni minimalni taxonomickou jednotku '(souboru vice jedincu), protoze pokud neni definovatelna neni mozne s ni exaktne pracovat. Jako populaci a určité genomové shodě v určité statistické toleranci? Když už je jasné že s klasickou morfologií nevystačíme. Co potom jedinci žijící na okrajích tzv populace, co sympatricky žijící druhy, u kterých je třebas jen omezený genový tok. A navíc taková trochu rejpavá otázka - kolik genů sledujete? 5 nebo 10 či snad 100 :o)
nu teď mě tak napadlo, neozval se nahodou pan školitel :o)
No a jetště teda jedna věc a co na to teprve normalni lidi na takovyhle system :o)
Honza

Domnívám se, že základní taxonomickou jednotku (říkejme jí pro zjednodušení druh) neumíme exaktně definovat. taxonomický systém také není exaktní, kdyby byl, tak by se tak často neměnil. Snahou je ho co nejvíce zexaktnit.
Rozhodně souhlasím, že nejexaktnější evoluční jednotkou je jedinec (nejmenší možná ne, kdybychom to dovedli do absurdna, tak by nejmenší jednotkou byla pohlavní biňka /nebo i somatická buňka/), ale taxonomický systém uspořádaný z jedinců by byl přinejmenším nepraktický. Vzhledem k tomu, že taxonomický systém objektivně neexistuje, je logické, aby byl vytvořen tak, aby odpovídal lidským potřebám. Jak jsem ale už psal, to že systém neexistuje objektivně, nemusí nutně znamenat, že objektivně neexistuje jednotka, na jejímž základě byl systém vytvořen (tedy může, ale nemusí existovat = existence druhu je sporná).
Ještě chci poznamenat, že zadání bakalářské práce se mi nezdá nesmyslné, ani přehnaně náročné. Předpokládám, že se bude vycházet z běžně přijímaného taxonomického systému a na biologicko-filozofické polemiky o existenci či neexistenci druhu se bude kašlat. Odhaduji, že vést by to mohl Frynta, nebo někdo z jeho okruhu,.
Pavel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Domnívám se, že základní taxonomickou jednotku (říkejme jí pro zjednodušení druh) neumíme exaktně definovat. taxonomický systém také není exaktní, kdyby byl, tak by se tak často neměnil. Snahou je ho co nejvíce zexaktnit.
Rozhodně souhlasím, že nejexaktnější evoluční jednotkou je jedinec (nejmenší možná ne, kdybychom to dovedli do absurdna, tak by nejmenší jednotkou byla pohlavní biňka /nebo i somatická buňka/), ale taxonomický systém uspořádaný z jedinců by byl přinejmenším nepraktický. Vzhledem k tomu, že taxonomický systém objektivně neexistuje, je logické, aby byl vytvořen tak, aby odpovídal lidským potřebám. Jak jsem ale už psal, to že systém neexistuje objektivně, nemusí nutně znamenat, že objektivně neexistuje jednotka, na jejímž základě byl systém vytvořen (tedy může, ale nemusí existovat = existence druhu je sporná).
Ještě chci poznamenat, že zadání bakalářské práce se mi nezdá nesmyslné, ani přehnaně náročné. Předpokládám, že se bude vycházet z běžně přijímaného taxonomického systému a na biologicko-filozofické polemiky o existenci či neexistenci druhu se bude kašlat. Odhaduji, že vést by to mohl Frynta, nebo někdo z jeho okruhu,.
Pavel

jj uz sem koukal zadavatel je primo Frynta a anotace prace vypada zajimave ( netvrdil jsem opak), to jen my jsem tu zabredli :o) Presne jak pises jde tam o obecne prijimany system a mnozství známých hybridů, kde spise ma jit o jejich utrideni. Ale presto me tu trapi jedna otazka typu: Python regius, "druh" s poměrně velkým areálem rozšíření - vyskytuje se inkompabilita, kdy proste 2 krajty z ruznych mist = zadni potomci a na druhou stranu jsou znami mezidruhový hybridi bud s achiete nebo s curtuskou. A ta otazka, která teda ta regiuska vytvari ty hybridy? - a to je to ceho bych se ja v teto praci hooodne bal, ze zabrednu. Misto p. regius je mozne si dosadit radu jinych hadu.