Krajta královská poraďte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měl bych dotaz?Mám doma už asi 3 týdny krajtu královskou asi 1,5 roku starou a neustále je schovaná ve svém ukrytu ani v noci jsem ji neviděl
lozit a zatím nechce vůbec žrát.Je to normální nebo se to po čase upraví?Díky za odpověd.L

Treba jej poskytnúť úkryt, v ktorom bude natesno s malým otvorom, len aby cez neho preliezla (napr. kvetináč do ktorého sa vyreže diera). Svietiť 12 hod denne, pri dlhšom osvetlení môže odmietať potravu. Vlhkosť 65%. DT 25 - 32°C, NT 20 - 25°C.
Keď zviera zistí, že je v bezpečí a bude mať dobré podmienky, začne žrať. Dovozové regiusky bývajú značne plaché, vyliezajú len v noci a pri rozsvietení alebo pohybe mimo terária sa opäť schovajú, neni to však pravidlo.
Veľa šťastia v chove.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Treba jej poskytnúť úkryt, v ktorom bude natesno s malým otvorom, len aby cez neho preliezla (napr. kvetináč do ktorého sa vyreže diera). Svietiť 12 hod denne, pri dlhšom osvetlení môže odmietať potravu. Vlhkosť 65%. DT 25 - 32°C, NT 20 - 25°C.
Keď zviera zistí, že je v bezpečí a bude mať dobré podmienky, začne žrať. Dovozové regiusky bývajú značne plaché, vyliezajú len v noci a pri rozsvietení alebo pohybe mimo terária sa opäť schovajú, neni to však pravidlo.
Veľa šťastia v chove.

Díky za odpověd.Teplota i vlhkost je asi v pořádku had leží totiž pod topným kamenem a má tam i žárovku.Vyskytli se i nějací roztoči vše bylo bez problémů vyléčeno frotlinem,ale nejse si jist zda nemá vnitřní parazity
jde to zjistit jinak než rozborem trusu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky za odpověd.Teplota i vlhkost je asi v pořádku had leží totiž pod topným kamenem a má tam i žárovku.Vyskytli se i nějací roztoči vše bylo bez problémů vyléčeno frotlinem,ale nejse si jist zda nemá vnitřní parazity
jde to zjistit jinak než rozborem trusu?

Vnitřní parazity jinak než rozborem trusu nezjistíš, můžeš jí ale i tak preventivně odčervit. Já to dělám u všech hadů minimálně 1x do roka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vnitřní parazity jinak než rozborem trusu nezjistíš, můžeš jí ale i tak preventivně odčervit. Já to dělám u všech hadů minimálně 1x do roka.

A proc proboha? To Vam opravdu stoji za to do zvirat cpat nejaky jedy?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A proc proboha? To Vam opravdu stoji za to do zvirat cpat nejaky jedy?

Tak jestli jí máš tři týdny a už je přeléčena frontlinem,tak se nediv,že nežere..Odchyt,transport a jiné je pro ni tak stresující a k tomu ještě odparazitování.Nech jí v klidu ať si zvykne na nové prostředí,až bude mít hlad začne šmejdit,to poznáš sám a pak jí zkus nakrmit .Ještě upozorňuju,že první svlek po frontlinu bude problematický a bude s tvou pomocí..Hodně zdaru v chovu Jindra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A proc proboha? To Vam opravdu stoji za to do zvirat cpat nejaky jedy?

Odcervovací přípravky nijak na zvíře nepůsobí, pokud je podáš v přiměřeném množství, jinak nevím co chováš, ale já si dost často beru čerství importy a tak nemůžu dovolit, aby se mi v chovu cokoli rozšířilo, proto raději prevence a správné podmínky chovu, než to zvíře nikdy neodčervit a když ti chcípne se po pitvě divit, že je plné vnitřních parazitů. Jedy bych nazval spíš frontlain nebo neostomosan na vnější parazity, které používám jen v opravdu nutných případech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odcervovací přípravky nijak na zvíře nepůsobí, pokud je podáš v přiměřeném množství, jinak nevím co chováš, ale já si dost často beru čerství importy a tak nemůžu dovolit, aby se mi v chovu cokoli rozšířilo, proto raději prevence a správné podmínky chovu, než to zvíře nikdy neodčervit a když ti chcípne se po pitvě divit, že je plné vnitřních parazitů. Jedy bych nazval spíš frontlain nebo neostomosan na vnější parazity, které používám jen v opravdu nutných případech.

No, musim oponovat s tim, ze odcervovaci pripravky na zvirata nepusobi. Jako kazdy lek - jsou i antihelmintika vlastne jedy. Nektere z nich se aktivuji az pri metabolismu v jatrech, jejich rezidua se pak vylucuji pomoci ledvin - ktere se tim do jiste miry zbytecne zatezuji, i kdyz date "primerene mnozstvi". Proto existuje davkovani. Kdyz se to prepiskne - zahubite nejen parazity, ale ohrozite i hada.
I u mne se cas od casu objevi cerstve importy (hadi), ktere mam po nezbytne dlouhou dobu v karantene. Parazity resim tak, ze si necham udelat rozbor (daji se sehnat i levnejsi a mozna i kvalitnejsi alternativy nez veterinar nebo komercni laborka). Pokud jsou paraziti pritomni, specificky je odlecim vybranym preparatem, obvykle 2x za sebou v odstupu 14 dni. Po mesici necham trus zkontrolovat, jestli je vsechno OK. Pokud ano, jsou zvirata po dalsim mesici pripustena do chovu. Tento zpusob jednorazoveho cileneho leceni konkretnich parazitu povazuji za mnohem setrnejsi nez "kazdorocni preventivni odcerveni vsech hadu" ktere popisujete vy.
Toliko asi muj nazor.

PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, musim oponovat s tim, ze odcervovaci pripravky na zvirata nepusobi. Jako kazdy lek - jsou i antihelmintika vlastne jedy. Nektere z nich se aktivuji az pri metabolismu v jatrech, jejich rezidua se pak vylucuji pomoci ledvin - ktere se tim do jiste miry zbytecne zatezuji, i kdyz date "primerene mnozstvi". Proto existuje davkovani. Kdyz se to prepiskne - zahubite nejen parazity, ale ohrozite i hada.
I u mne se cas od casu objevi cerstve importy (hadi), ktere mam po nezbytne dlouhou dobu v karantene. Parazity resim tak, ze si necham udelat rozbor (daji se sehnat i levnejsi a mozna i kvalitnejsi alternativy nez veterinar nebo komercni laborka). Pokud jsou paraziti pritomni, specificky je odlecim vybranym preparatem, obvykle 2x za sebou v odstupu 14 dni. Po mesici necham trus zkontrolovat, jestli je vsechno OK. Pokud ano, jsou zvirata po dalsim mesici pripustena do chovu. Tento zpusob jednorazoveho cileneho leceni konkretnich parazitu povazuji za mnohem setrnejsi nez "kazdorocni preventivni odcerveni vsech hadu" ktere popisujete vy.
Toliko asi muj nazor.

PP

S tím s vámi souhlasím, karantenu též využívam a rozbory na parazity si dělam sám a i postupuju stejně jako vy, ale i tak krmým z 90% kupovanými zvířaty a v těch může být vlastně cokoli. Řek bych že odčervení 1x ročně had ani nepozná a to ani jeho ledviny. Chtěl jsem se zeptat, nevíte o někom slušném(co dělá za přiměřený peníz)kdo by dělal rozbory krve a bakterku? Vemte si psy, kteří se mají odčervovat každých 6 měsíců, nicméně je tu rozdíl, že já odčervuju plazy a na ty to bude působit jinak. Ještě bych dodal, že ikdyž máte ten rozbor a chcete zlikvidovat nějaký druh parazita, tak se k tomu stejně většino používají širokospektré přípravky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím s vámi souhlasím, karantenu též využívam a rozbory na parazity si dělam sám a i postupuju stejně jako vy, ale i tak krmým z 90% kupovanými zvířaty a v těch může být vlastně cokoli. Řek bych že odčervení 1x ročně had ani nepozná a to ani jeho ledviny. Chtěl jsem se zeptat, nevíte o někom slušném(co dělá za přiměřený peníz)kdo by dělal rozbory krve a bakterku? Vemte si psy, kteří se mají odčervovat každých 6 měsíců, nicméně je tu rozdíl, že já odčervuju plazy a na ty to bude působit jinak. Ještě bych dodal, že ikdyž máte ten rozbor a chcete zlikvidovat nějaký druh parazita, tak se k tomu stejně většino používají širokospektré přípravky.

Ahoj, tak to klidně může trvat i několik měsíců a jinak celkově je to u tohoto druhu normální, několikaměsíční půst se může protáhnout i na půl roku. A je jasný, že i ta změna prostředí na hada působí, buď v klidu a tak za měsíc zas napiš, jak se věci maj. Tom

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S tím s vámi souhlasím, karantenu též využívam a rozbory na parazity si dělam sám a i postupuju stejně jako vy, ale i tak krmým z 90% kupovanými zvířaty a v těch může být vlastně cokoli. Řek bych že odčervení 1x ročně had ani nepozná a to ani jeho ledviny. Chtěl jsem se zeptat, nevíte o někom slušném(co dělá za přiměřený peníz)kdo by dělal rozbory krve a bakterku? Vemte si psy, kteří se mají odčervovat každých 6 měsíců, nicméně je tu rozdíl, že já odčervuju plazy a na ty to bude působit jinak. Ještě bych dodal, že ikdyž máte ten rozbor a chcete zlikvidovat nějaký druh parazita, tak se k tomu stejně většino používají širokospektré přípravky.

Opet s Vami musim v nekolika vecech nesouhlasit.

1. Kdyz mi najdou tasemnice nebo motolice a nejsou pritomne hlisitice - odlecuju jen pripravkem s obsahem praziquantelu, ktery na oble cervy nepusobi. Naopak-kdyz tam mam nejake skrkavky a spol - tak pouzivam jen specificke fembendazolove preparaty, ktere naopak nikdy nepusobi na ploche cervy. Pokud standartne puzivate ivermectin - je to neco jineho. Je to jen otazka volby.

2. Pokud si sam delate rozbory - musite prece o parazitech neco vedet. Nechapu tedy, ze muzete rict neco o prenosu parazitu z krmnych zvirat. Jeste tak mozna ze zvirat chycenych v prirode by neco chytnout mohli. Ale jinak tu neni cesta pro cervy ani pro prvoky (kokcidie, ameby...). Vam uz se nekdy stalo, ze jste zkrmil treba potkana a v trusu jste pote zjistil parazity, ktere bylo nutne odlecit? Mozna mi neco uniklo, ale tato moznost mi prijde naprosto neschudna. A co se tyka psu - proc myslite, ze psi takhle casto odcervuji? Co treba z duvodu, ze pes Vam beha venku a cucha ke kazdemu vykalu, ktery v sobe muze mit vajicka skrkavek, prip. sem tam sezere nejakou divokou mys...Pokud tedy nenechavate svoje zvirata "na volno probehnout po jejich prirozenem biotopu v jejich domovine" - pak je tato obava naprosto zbytecna. Nebo se mylim? Opravte mne prosim, pokud s necim nesouhlasite.

S tou krvi - kdyz si krev sam poslete do laborky - odpada vam u veterinare manipulacni poplatek + pokud jste schopen krev sam odebrat a nalezite zpracovat, aby se neznehodnotila - usetrite i za to. Zalezi na tom, co chcete udelat - biochemku, cytolku, zjisteni krevnich parazitu (na parazity v krvi tu jeden clovek je - za velice slusny peniz si to prijde i odebrat).

PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opet s Vami musim v nekolika vecech nesouhlasit.

1. Kdyz mi najdou tasemnice nebo motolice a nejsou pritomne hlisitice - odlecuju jen pripravkem s obsahem praziquantelu, ktery na oble cervy nepusobi. Naopak-kdyz tam mam nejake skrkavky a spol - tak pouzivam jen specificke fembendazolove preparaty, ktere naopak nikdy nepusobi na ploche cervy. Pokud standartne puzivate ivermectin - je to neco jineho. Je to jen otazka volby.

2. Pokud si sam delate rozbory - musite prece o parazitech neco vedet. Nechapu tedy, ze muzete rict neco o prenosu parazitu z krmnych zvirat. Jeste tak mozna ze zvirat chycenych v prirode by neco chytnout mohli. Ale jinak tu neni cesta pro cervy ani pro prvoky (kokcidie, ameby...). Vam uz se nekdy stalo, ze jste zkrmil treba potkana a v trusu jste pote zjistil parazity, ktere bylo nutne odlecit? Mozna mi neco uniklo, ale tato moznost mi prijde naprosto neschudna. A co se tyka psu - proc myslite, ze psi takhle casto odcervuji? Co treba z duvodu, ze pes Vam beha venku a cucha ke kazdemu vykalu, ktery v sobe muze mit vajicka skrkavek, prip. sem tam sezere nejakou divokou mys...Pokud tedy nenechavate svoje zvirata "na volno probehnout po jejich prirozenem biotopu v jejich domovine" - pak je tato obava naprosto zbytecna. Nebo se mylim? Opravte mne prosim, pokud s necim nesouhlasite.

S tou krvi - kdyz si krev sam poslete do laborky - odpada vam u veterinare manipulacni poplatek + pokud jste schopen krev sam odebrat a nalezite zpracovat, aby se neznehodnotila - usetrite i za to. Zalezi na tom, co chcete udelat - biochemku, cytolku, zjisteni krevnich parazitu (na parazity v krvi tu jeden clovek je - za velice slusny peniz si to prijde i odebrat).

PP

Hm, ale mě příjde, že akorát dotyčnému zamotáváte hlavu, protože se na takové věci vůbec neptal! Proč by mělo mít parazity, když tři týdny nechce žrát a jde o krajtu královskou. Hm Tomáš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hm, ale mě příjde, že akorát dotyčnému zamotáváte hlavu, protože se na takové věci vůbec neptal! Proč by mělo mít parazity, když tři týdny nechce žrát a jde o krajtu královskou. Hm Tomáš

Grasseli - ted tu resime parazity a jejich leceni obecne s jinym prispevatelem nez je puvodni tazatel. Mozna bychom meli zalozit nove vlakno, ale myslim, ze to je pro tuto chvili zbytecne.
PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Grasseli - ted tu resime parazity a jejich leceni obecne s jinym prispevatelem nez je puvodni tazatel. Mozna bychom meli zalozit nove vlakno, ale myslim, ze to je pro tuto chvili zbytecne.
PP

Musím s Vámi plně souhlasit.Preventivní přeléčení na parazity mi přijde zbytečné.Při týhle příležitosti bych se Vás zeptal na jednu věc:Při zavlečení nějaké bakteriologické infekce u plazů se traduje,že přenos z krmného hlodavce(jako živočicha teplokrevnýho) na plaza(studenokrevnýho) je nepravděpodobný.Při přenosu vnitřních parazitů to neplatí???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím s Vámi plně souhlasit.Preventivní přeléčení na parazity mi přijde zbytečné.Při týhle příležitosti bych se Vás zeptal na jednu věc:Při zavlečení nějaké bakteriologické infekce u plazů se traduje,že přenos z krmného hlodavce(jako živočicha teplokrevnýho) na plaza(studenokrevnýho) je nepravděpodobný.Při přenosu vnitřních parazitů to neplatí???

Omlouvám se aby to nějak špatně nebylo pochopeno:V předchozí reakci jsem měl na mysli:Pravidelné preventivní přeléčení na parazity........Je jasné,že pokud se jedná o zvířata odchycená tak musí podstoupit důslednou karantenu s veškerým veterinár. vyšetřením.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opet s Vami musim v nekolika vecech nesouhlasit.

1. Kdyz mi najdou tasemnice nebo motolice a nejsou pritomne hlisitice - odlecuju jen pripravkem s obsahem praziquantelu, ktery na oble cervy nepusobi. Naopak-kdyz tam mam nejake skrkavky a spol - tak pouzivam jen specificke fembendazolove preparaty, ktere naopak nikdy nepusobi na ploche cervy. Pokud standartne puzivate ivermectin - je to neco jineho. Je to jen otazka volby.

2. Pokud si sam delate rozbory - musite prece o parazitech neco vedet. Nechapu tedy, ze muzete rict neco o prenosu parazitu z krmnych zvirat. Jeste tak mozna ze zvirat chycenych v prirode by neco chytnout mohli. Ale jinak tu neni cesta pro cervy ani pro prvoky (kokcidie, ameby...). Vam uz se nekdy stalo, ze jste zkrmil treba potkana a v trusu jste pote zjistil parazity, ktere bylo nutne odlecit? Mozna mi neco uniklo, ale tato moznost mi prijde naprosto neschudna. A co se tyka psu - proc myslite, ze psi takhle casto odcervuji? Co treba z duvodu, ze pes Vam beha venku a cucha ke kazdemu vykalu, ktery v sobe muze mit vajicka skrkavek, prip. sem tam sezere nejakou divokou mys...Pokud tedy nenechavate svoje zvirata "na volno probehnout po jejich prirozenem biotopu v jejich domovine" - pak je tato obava naprosto zbytecna. Nebo se mylim? Opravte mne prosim, pokud s necim nesouhlasite.

S tou krvi - kdyz si krev sam poslete do laborky - odpada vam u veterinare manipulacni poplatek + pokud jste schopen krev sam odebrat a nalezite zpracovat, aby se neznehodnotila - usetrite i za to. Zalezi na tom, co chcete udelat - biochemku, cytolku, zjisteni krevnich parazitu (na parazity v krvi tu jeden clovek je - za velice slusny peniz si to prijde i odebrat).

PP

Musím říct, že už jsem se bohužel s kupovaný potkanem co měl tasemnice setkal. Sice jen 2x ale od té doby vím, že ta možnost zde je. Přenos jako takový jsem nepozoroval, neboť jsem toho hada raději přeléčil, nerad s viridiskama riskuju. Věřte, že psi chovam, od mala s nima vyrůstam a tak mi to nemusíte popisovat.
V chovu jsem již viděl i chameleony s kokcidiozou a to nikdy nebyly venku, poze v teráriích a embrionální přenos přes vejce možný není, takže jak se podle vás mohli nakazit? Já bych řek, že krmným hmyzem. Kdysi jsem dával gekonům i holata polních (divokých) myší a po čase jsem našel v jejich trusu tasemnice, neřekl bych, že šlo o náhodu, přesněji se jednolo o druh gekko gecko, které jsem pořizoval jako odchov.

K té krvi, šlo mi o rozbor na parazity, krev odeberu klidně sám to mi problém nedělá jen bych potřeboval sehnat někoho kdo by mi udělal ten rozbor. Odkud ten člověk (případně laboratoř) je?
Díky H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím říct, že už jsem se bohužel s kupovaný potkanem co měl tasemnice setkal. Sice jen 2x ale od té doby vím, že ta možnost zde je. Přenos jako takový jsem nepozoroval, neboť jsem toho hada raději přeléčil, nerad s viridiskama riskuju. Věřte, že psi chovam, od mala s nima vyrůstam a tak mi to nemusíte popisovat.
V chovu jsem již viděl i chameleony s kokcidiozou a to nikdy nebyly venku, poze v teráriích a embrionální přenos přes vejce možný není, takže jak se podle vás mohli nakazit? Já bych řek, že krmným hmyzem. Kdysi jsem dával gekonům i holata polních (divokých) myší a po čase jsem našel v jejich trusu tasemnice, neřekl bych, že šlo o náhodu, přesněji se jednolo o druh gekko gecko, které jsem pořizoval jako odchov.

K té krvi, šlo mi o rozbor na parazity, krev odeberu klidně sám to mi problém nedělá jen bych potřeboval sehnat někoho kdo by mi udělal ten rozbor. Odkud ten člověk (případně laboratoř) je?
Díky H.

Četl jsem že nědo dával do lignocelu vodu smíchanou s pár zrdníčky hypermanganu preventivně proti roztočům kteří v této podestýlce umírají.Co si o tom myslíte neuškodí to hadovi?Psal že cca na 3l vody 4 zrníčka hypermanganu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Četl jsem že nědo dával do lignocelu vodu smíchanou s pár zrdníčky hypermanganu preventivně proti roztočům kteří v této podestýlce umírají.Co si o tom myslíte neuškodí to hadovi?Psal že cca na 3l vody 4 zrníčka hypermanganu.

Hadovi to nic neudělá natož v takto malé kontentraci, pokud bude roztok opravdu jen jemně růžový tak je to bez problémů. Já spíš nemám dobré zkušenosti s lignocelem, při krmení má had odst často plnou tlamu vláken, kořist se většinou také obalí a při páření se samcům nalepoval na hemipenisy což je ještě víc nebezpečné než pozření. Já radím lignocel nepoužívat, jediné jak ho používam je, že dám vrstvu lignocelu který drží dobbře vlhkost a na to ještě vrtvu vláknité rašeliny a rašeliníku. Jako podklad pro hady bych už ho nidky samotný nepoužil. H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím říct, že už jsem se bohužel s kupovaný potkanem co měl tasemnice setkal. Sice jen 2x ale od té doby vím, že ta možnost zde je. Přenos jako takový jsem nepozoroval, neboť jsem toho hada raději přeléčil, nerad s viridiskama riskuju. Věřte, že psi chovam, od mala s nima vyrůstam a tak mi to nemusíte popisovat.
V chovu jsem již viděl i chameleony s kokcidiozou a to nikdy nebyly venku, poze v teráriích a embrionální přenos přes vejce možný není, takže jak se podle vás mohli nakazit? Já bych řek, že krmným hmyzem. Kdysi jsem dával gekonům i holata polních (divokých) myší a po čase jsem našel v jejich trusu tasemnice, neřekl bych, že šlo o náhodu, přesněji se jednolo o druh gekko gecko, které jsem pořizoval jako odchov.

K té krvi, šlo mi o rozbor na parazity, krev odeberu klidně sám to mi problém nedělá jen bych potřeboval sehnat někoho kdo by mi udělal ten rozbor. Odkud ten člověk (případně laboratoř) je?
Díky H.

to Vladek
s tim prenosem bakterialnich infekci z teplokrevnych na studenokrevne to neni az tak nemozne. Staci si procit novejsi studie na tema salmonelovych infekci. Ale neni treba delat paniku. S tim prenosem bakterii to nebude horke. Pokud je had OK, jeho imunita to zvladne. Prenos parazitu z teplokrevnych zivocichu na plazy je podminen hostitelskou specifitou. Psi skrkavka vam zelvu taky nenakazi, to same jako potkani tasemnici had taky nechytne (viz odpoved pro H.).

to H.
Slysel jste nekdy o pseudoparazitech?
Priklad: Mate mys nakazenou tasemnicemi Hymenolepis. Had sezere mys, stravi ji, a protoze jsou vajicka parazitu dost odolna, objevite je logicky pri rozboru trusu hada, i kdyz samotne tasemnice jsou uz take stravene a tim padem hadovi neskodi. To same mohl byt i pripad gekona krmeneho volne zijicimi hrabosi.
U mysi a potkanu jsou napriklad i roupi a kokcidie. Pri parazitologickem vysetreni je potreba na tyhle veci davat pozor ciste z toho duvodu, ze muzete lecit neco, co lecitelne neni, protoze neni pritomny ani zadny parazit. Proto je mozna lepsi se o podobnych vecech informovat u odborniku s praxi, nebo jim to sverit uplne. Promorenost mysi a potkanu tasemnicemi a kokcidiemi je hodne velka, takze pozitivni muze byt trus permanentne.
K tem chameleonum - venku by kokcidiozu nikdy chytit nemohli. Uz jenom proto, ze chameleoni kokcidie jsou pro ne vysoce specificke a nejdou ani na jiny chamiky, natoz na jiny plazy. Chytnou je jeste jako maly. Staci jakykoli kontakt s trusem dospelych zvirat. Pinzeta, nedokonale vycistene terarko, vetve, spolecna ubikace mladat - to vsechno hraje roli. Staci nekolik malo infekcnich oocyst a je hotovo. Nezapomente taky, ze vejce jdou pri kladeni kloakou stejne jako trus a pri lihnuti se chamici jiste "oliznou".
Nakonec jeste k tomu kontaktu. Dotycna osoba, ktera se zabyva parazity specialne u plazu je Jana Bulantova z Prirodovedecke fakulty v Praze. Myslim ze to dela dobre a rozhodne levneji nez laborky nebo veterinari. Vlastne od ni pochazi i dost predchazejicich informaci, ktere mam z konzultaci u ni. To s temi pseudoparazity vam potvrdi.
Kontakt na ni je
bulantov@natur.cuni.cz, snad se nebude zlobit, kdyz pridam i telefon 728 067 075.

PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to Vladek
s tim prenosem bakterialnich infekci z teplokrevnych na studenokrevne to neni az tak nemozne. Staci si procit novejsi studie na tema salmonelovych infekci. Ale neni treba delat paniku. S tim prenosem bakterii to nebude horke. Pokud je had OK, jeho imunita to zvladne. Prenos parazitu z teplokrevnych zivocichu na plazy je podminen hostitelskou specifitou. Psi skrkavka vam zelvu taky nenakazi, to same jako potkani tasemnici had taky nechytne (viz odpoved pro H.).

to H.
Slysel jste nekdy o pseudoparazitech?
Priklad: Mate mys nakazenou tasemnicemi Hymenolepis. Had sezere mys, stravi ji, a protoze jsou vajicka parazitu dost odolna, objevite je logicky pri rozboru trusu hada, i kdyz samotne tasemnice jsou uz take stravene a tim padem hadovi neskodi. To same mohl byt i pripad gekona krmeneho volne zijicimi hrabosi.
U mysi a potkanu jsou napriklad i roupi a kokcidie. Pri parazitologickem vysetreni je potreba na tyhle veci davat pozor ciste z toho duvodu, ze muzete lecit neco, co lecitelne neni, protoze neni pritomny ani zadny parazit. Proto je mozna lepsi se o podobnych vecech informovat u odborniku s praxi, nebo jim to sverit uplne. Promorenost mysi a potkanu tasemnicemi a kokcidiemi je hodne velka, takze pozitivni muze byt trus permanentne.
K tem chameleonum - venku by kokcidiozu nikdy chytit nemohli. Uz jenom proto, ze chameleoni kokcidie jsou pro ne vysoce specificke a nejdou ani na jiny chamiky, natoz na jiny plazy. Chytnou je jeste jako maly. Staci jakykoli kontakt s trusem dospelych zvirat. Pinzeta, nedokonale vycistene terarko, vetve, spolecna ubikace mladat - to vsechno hraje roli. Staci nekolik malo infekcnich oocyst a je hotovo. Nezapomente taky, ze vejce jdou pri kladeni kloakou stejne jako trus a pri lihnuti se chamici jiste "oliznou".
Nakonec jeste k tomu kontaktu. Dotycna osoba, ktera se zabyva parazity specialne u plazu je Jana Bulantova z Prirodovedecke fakulty v Praze. Myslim ze to dela dobre a rozhodne levneji nez laborky nebo veterinari. Vlastne od ni pochazi i dost predchazejicich informaci, ktere mam z konzultaci u ni. To s temi pseudoparazity vam potvrdi.
Kontakt na ni je
bulantov@natur.cuni.cz, snad se nebude zlobit, kdyz pridam i telefon 728 067 075.

PP

Kokcidiema u chamů jsem se setkal jednou a moc o nich nevim, takže v tomhle se do diskuse pouštět nebudu.

K těm gekonům, ty měli v trusu nejen vajíčka, ale i tasemnice, takže ty je měli opravdu ve střevech. O těch pseudoparazitech jsem uvožoval nicméně jsem nevěděl že se tomu takhle říká, to přřiznám. Ale když je v nálezu tasemnice nebo škrkavka, hlístice, či něco jiného a ne vajíčka tak je musí mít zákonitě ve střevech jako parazity, protože sám píšete, že jinak by došlo ke strávení.

Jinak díky za kontakt. Určitě si rád s někým dalším popovídám, kdo se s tím zabývá profesionálně.
H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kokcidiema u chamů jsem se setkal jednou a moc o nich nevim, takže v tomhle se do diskuse pouštět nebudu.

K těm gekonům, ty měli v trusu nejen vajíčka, ale i tasemnice, takže ty je měli opravdu ve střevech. O těch pseudoparazitech jsem uvožoval nicméně jsem nevěděl že se tomu takhle říká, to přřiznám. Ale když je v nálezu tasemnice nebo škrkavka, hlístice, či něco jiného a ne vajíčka tak je musí mít zákonitě ve střevech jako parazity, protože sám píšete, že jinak by došlo ke strávení.

Jinak díky za kontakt. Určitě si rád s někým dalším popovídám, kdo se s tím zabývá profesionálně.
H.

Pokud meli gekoni v trusu i tasemnice - tezko rict co si o tom myslet.
Pokud je v trusu samotny cerv - stale se muze jednat o pseudoparazita, ktery je vyloucen ze streva hada - ke straveni nemusi dojit vzdy. Druh tasemnice (jestli je to hadi nebo mysi) se ale tusim da poznat pod mikroskopem a to nejen podle vajicek.
Kazdopadne - tasemnice, nekteri obli cervi a treba jazycnatky potrebuji pro prenos mezihostitele, takze prenos v podminkach domaciho chovu je takrka vylouceny.
Jeste jeden priklad - u nasich sarancat se bezne vyskytuji dlouzi cervi - tusim rika se jim strunovci. Kdyz takove sarance zkrmite treba gekoncikovi - taky cerv zustane v trusu, i kdyz sarance bude stravene a nic to gekoncikovi neudela. Myslim, ze kdysi se tu neco takoveho resilo i na ifaune.

PP

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud meli gekoni v trusu i tasemnice - tezko rict co si o tom myslet.
Pokud je v trusu samotny cerv - stale se muze jednat o pseudoparazita, ktery je vyloucen ze streva hada - ke straveni nemusi dojit vzdy. Druh tasemnice (jestli je to hadi nebo mysi) se ale tusim da poznat pod mikroskopem a to nejen podle vajicek.
Kazdopadne - tasemnice, nekteri obli cervi a treba jazycnatky potrebuji pro prenos mezihostitele, takze prenos v podminkach domaciho chovu je takrka vylouceny.
Jeste jeden priklad - u nasich sarancat se bezne vyskytuji dlouzi cervi - tusim rika se jim strunovci. Kdyz takove sarance zkrmite treba gekoncikovi - taky cerv zustane v trusu, i kdyz sarance bude stravene a nic to gekoncikovi neudela. Myslim, ze kdysi se tu neco takoveho resilo i na ifaune.

PP

Myslím, že by to měli být strunovci, ale jistý si nejsem. Pokud jde o přené určení druhu červa, tedy od jakého hostitele pochází já nedokážu zatím jsem to ani nezkoušel, jsem rád že poznám rod, když bych to chtěl určit úplně přesně, tak mám známého veterináře a ten by mi to z trusu určil, tak ho možná využiju až při nějkém rozboru něco najdu a uvidím.
Na tu krev se domluvím s tou paní co jste mi radil, chci si nechat dovést boa c. z Peru a nerad bych aby mi pochcípali, neboť by jich byla opravdu škoda.
Zatím díky za zajímavou diskusy a těším se na další.
H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to Vladek
s tim prenosem bakterialnich infekci z teplokrevnych na studenokrevne to neni az tak nemozne. Staci si procit novejsi studie na tema salmonelovych infekci. Ale neni treba delat paniku. S tim prenosem bakterii to nebude horke. Pokud je had OK, jeho imunita to zvladne. Prenos parazitu z teplokrevnych zivocichu na plazy je podminen hostitelskou specifitou. Psi skrkavka vam zelvu taky nenakazi, to same jako potkani tasemnici had taky nechytne (viz odpoved pro H.).

to H.
Slysel jste nekdy o pseudoparazitech?
Priklad: Mate mys nakazenou tasemnicemi Hymenolepis. Had sezere mys, stravi ji, a protoze jsou vajicka parazitu dost odolna, objevite je logicky pri rozboru trusu hada, i kdyz samotne tasemnice jsou uz take stravene a tim padem hadovi neskodi. To same mohl byt i pripad gekona krmeneho volne zijicimi hrabosi.
U mysi a potkanu jsou napriklad i roupi a kokcidie. Pri parazitologickem vysetreni je potreba na tyhle veci davat pozor ciste z toho duvodu, ze muzete lecit neco, co lecitelne neni, protoze neni pritomny ani zadny parazit. Proto je mozna lepsi se o podobnych vecech informovat u odborniku s praxi, nebo jim to sverit uplne. Promorenost mysi a potkanu tasemnicemi a kokcidiemi je hodne velka, takze pozitivni muze byt trus permanentne.
K tem chameleonum - venku by kokcidiozu nikdy chytit nemohli. Uz jenom proto, ze chameleoni kokcidie jsou pro ne vysoce specificke a nejdou ani na jiny chamiky, natoz na jiny plazy. Chytnou je jeste jako maly. Staci jakykoli kontakt s trusem dospelych zvirat. Pinzeta, nedokonale vycistene terarko, vetve, spolecna ubikace mladat - to vsechno hraje roli. Staci nekolik malo infekcnich oocyst a je hotovo. Nezapomente taky, ze vejce jdou pri kladeni kloakou stejne jako trus a pri lihnuti se chamici jiste "oliznou".
Nakonec jeste k tomu kontaktu. Dotycna osoba, ktera se zabyva parazity specialne u plazu je Jana Bulantova z Prirodovedecke fakulty v Praze. Myslim ze to dela dobre a rozhodne levneji nez laborky nebo veterinari. Vlastne od ni pochazi i dost predchazejicich informaci, ktere mam z konzultaci u ni. To s temi pseudoparazity vam potvrdi.
Kontakt na ni je
bulantov@natur.cuni.cz, snad se nebude zlobit, kdyz pridam i telefon 728 067 075.

PP

Díky za Vaší rychlou odpověď.