Neregistrovaný uživatel

Ahoj.
Mám jednu otázku.Zajímalo by mě jestli může červený květ ibišku obarvit želví moč načerveno.Před 2 dny jsem ho dal želvám a dnes jsem zpozoroval,že byla v teráriu červená až hnědá moč.Jinak jedli jen pampelišku,trávu,jetel a řebříček.Za odpovědi děkuji.Bart Silver.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj.
Mám jednu otázku.Zajímalo by mě jestli může červený květ ibišku obarvit želví moč načerveno.Před 2 dny jsem ho dal želvám a dnes jsem zpozoroval,že byla v teráriu červená až hnědá moč.Jinak jedli jen pampelišku,trávu,jetel a řebříček.Za odpovědi děkuji.Bart Silver.
Pokud se určitě jednalo o moč, nemohla být zabarvena krví? Osobně jsem se ještě nesetkal s červeným zabarvením moči při zkrmování ibiškových květů. Snad by původcem té barvy mohl být i řebříček...?
Zde by snad pomohl názor Štěpána či Reeva, možná může některá z těchto dvou rostlin způsobovat toto zabarvení. Připadá mi to však velmi nepravděpodobné u ibišku.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj.
Mám jednu otázku.Zajímalo by mě jestli může červený květ ibišku obarvit želví moč načerveno.Před 2 dny jsem ho dal želvám a dnes jsem zpozoroval,že byla v teráriu červená až hnědá moč.Jinak jedli jen pampelišku,trávu,jetel a řebříček.Za odpovědi děkuji.Bart Silver.
Reeve tu bude jen tak nezávazně plkat:
Ibišek (Hibiscus) obsahuje ve svých květech antokyany. Tato červená (či fialová až modrá - odstín závisí na pH) barviva jsou rozpustná ve vodě a známe je nejen z květů, ale i z jiných částí rostlin (borůvky, ostružiny, třešně, červené víno, červená řepa, červené zelí...). Po vstřebání se přeměňují na nejrůznější formy, z nichž mnohé působí jako antioxidanty. Důležité ovšem je, že přijaté antokyany moč nijak nezbarvují. (Viz známé rčení o "bílé" moči po vypití červeného vína.)
Tvoří-li se v ledvinách červená moč, může to tedy být například příznakem hematurie (krve v moči). Ta může být důsledkem například zánětu ledvin či jiné formy zvýšené propustnosti glomerulů (filtračních tělísek v nefronech). V humánní medicíně je krátkodobá hematurie považována za běžný jev a teprve její přetrvávání a následné vyšetření ledvin může být důvodem pro aplikaci nějaké léčby. Červený odstín moči se u teplokrevných obratlovců (u plazů nevím) projevuje i při podávání některých antibiotik (erytromycin) nebo po pozření některých rostlin (např. bažanka - Mercurialis) či sinic. O řebříčku (Achillea) jsem však nic podobného nikde nenašel.
Předchozí odstavec však vůbec neznamená, že příčina červeného odstínu moči musí být v ledvinách či jinde "uvnitř" těla. Jako velmi pravděpodobné řešení mě napadá dodatečné prosycení moči červenými antokyany z nestráveného ibiškového květu až v kloace. U ptáků je naprosto běžné, že po pozření "fialových" bobulí mají fialový nejen trus, ale i to "tekuté" kolem. Proč tedy ne u želv?
Reeve
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Reeve tu bude jen tak nezávazně plkat:
Ibišek (Hibiscus) obsahuje ve svých květech antokyany. Tato červená (či fialová až modrá - odstín závisí na pH) barviva jsou rozpustná ve vodě a známe je nejen z květů, ale i z jiných částí rostlin (borůvky, ostružiny, třešně, červené víno, červená řepa, červené zelí...). Po vstřebání se přeměňují na nejrůznější formy, z nichž mnohé působí jako antioxidanty. Důležité ovšem je, že přijaté antokyany moč nijak nezbarvují. (Viz známé rčení o "bílé" moči po vypití červeného vína.)
Tvoří-li se v ledvinách červená moč, může to tedy být například příznakem hematurie (krve v moči). Ta může být důsledkem například zánětu ledvin či jiné formy zvýšené propustnosti glomerulů (filtračních tělísek v nefronech). V humánní medicíně je krátkodobá hematurie považována za běžný jev a teprve její přetrvávání a následné vyšetření ledvin může být důvodem pro aplikaci nějaké léčby. Červený odstín moči se u teplokrevných obratlovců (u plazů nevím) projevuje i při podávání některých antibiotik (erytromycin) nebo po pozření některých rostlin (např. bažanka - Mercurialis) či sinic. O řebříčku (Achillea) jsem však nic podobného nikde nenašel.
Předchozí odstavec však vůbec neznamená, že příčina červeného odstínu moči musí být v ledvinách či jinde "uvnitř" těla. Jako velmi pravděpodobné řešení mě napadá dodatečné prosycení moči červenými antokyany z nestráveného ibiškového květu až v kloace. U ptáků je naprosto běžné, že po pozření "fialových" bobulí mají fialový nejen trus, ale i to "tekuté" kolem. Proč tedy ne u želv?
Reeve
No aspoň moje glomeruly propouší barviva z červené řepy docela dobře. Dr.Gore
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No aspoň moje glomeruly propouší barviva z červené řepy docela dobře. Dr.Gore
Drtivá většina antokyanů se v našich střevech nevstřebává v původní antokyanové podobě, ale ve formě bezbarvých metabolitů (je jich několik typů a na název žádného z nich si teď nemůžu vzpomenout). I ten zbytek vstřebaný v nezměněné formě se v našem těle přemění. Pravděpodobnost, že by se antokyany objevily v moči (navic ve viditelné podobě) je téměř nulová.
Ve vašem případě ovšem nejde o antokyaninurii, ale o tzv. betaninurii. Příčinou je to, že červená řepa obsahuje nejen antokyany, ale také velké množství červeně zbarvených betaninů. Ty se u některých lidí mohou vstřebávat velmi snadno a ve velkém množství do těla, kde zůstávají v původní podobě, dokud nejsou vyloučeny močí ven. Lékařské zdroje praví, že betaninurie (červená moč po požití většího množství červené řepy) se nejvíce objevuje u lidí, kteří jsou na červenou řepu alergičtí.
Reeve
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Drtivá většina antokyanů se v našich střevech nevstřebává v původní antokyanové podobě, ale ve formě bezbarvých metabolitů (je jich několik typů a na název žádného z nich si teď nemůžu vzpomenout). I ten zbytek vstřebaný v nezměněné formě se v našem těle přemění. Pravděpodobnost, že by se antokyany objevily v moči (navic ve viditelné podobě) je téměř nulová.
Ve vašem případě ovšem nejde o antokyaninurii, ale o tzv. betaninurii. Příčinou je to, že červená řepa obsahuje nejen antokyany, ale také velké množství červeně zbarvených betaninů. Ty se u některých lidí mohou vstřebávat velmi snadno a ve velkém množství do těla, kde zůstávají v původní podobě, dokud nejsou vyloučeny močí ven. Lékařské zdroje praví, že betaninurie (červená moč po požití většího množství červené řepy) se nejvíce objevuje u lidí, kteří jsou na červenou řepu alergičtí.
Reeve
Jo to sme brali kdysi v interní propedeutice a melena po borůvkách... Ale kde je tomu konec, seš chytrej kluk! Dr.Gore