Neregistrovaný uživatel

Prosím, řešil někdo prasklinu v plastronu slepením a co jste použili z pohledu toxicity, případně jak to dnes s vaší želvou vypadá.Všem děkuji.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím, řešil někdo prasklinu v plastronu slepením a co jste použili z pohledu toxicity, případně jak to dnes s vaší želvou vypadá.Všem děkuji.
Já vlastním hermanku, která má velkou podélnou prasklinu plastronu a je úplně v pohodě. Pokud je rána čerstvá a nejsou poraněny vnitřní orgány, tak určitě dbej na vydesinfikování rány, aby nevznikla infekce. Želvy mají obrovskou regenerační schopnost, (pokud byli před úrazem v kondici) a plastron celkem brzy sroste. Pokud je želva pokousána psem, nebo má krunýř jinak proděraven a rána je již ÚPLNĚ zhojena, lze celkem úspěšně použít dvousložkovou pryskyřici na spojení, či na dorovnání VYHOJENÝCH ran. Vpodstatě je to estetická náhrada. U jedné z mých graek jsem použil dvousložkovou pryskyřici a zacelil jsem poměrně velké díry v carapaxu od !karabinky - želva byla držena na řetězu !!! Fakt se dějí věci nad kterými zůstává rozum stát, ale jak jsem zjistil není to ojedinělý případ. Dříve to byla celkem běžná praxe zabezpečení želvy proti úniku. ODPORNÉ ! No ale k věci, opravit krunýř lze, ale po dostatečném zhojení rány a doporučuji konzultaci a hlavně vyšetření u veterináře. Pokud to není zas až tak důležité, želva se z rány opravdu celkem dobře zregeneruje a celkem dobře a kvalitně žije svůj život i s pochroumaným krunýřem . Já mám v chovu celkem 4 ks s poškozeným a zhojeným krunýřem, ale jen u jedné jsem lepil. Úspěšný chov. Milan
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prosím, řešil někdo prasklinu v plastronu slepením a co jste použili z pohledu toxicity, případně jak to dnes s vaší želvou vypadá.Všem děkuji.
Použití Dentacrylu nebo jiného lepidla má pár nevýhod. Jednak se pod ním může ukrývat nekrotizující ložisko, které se projeví až v situaci, kdy s tím nepůjde dělat nic, může to být toxické, ale to nebývá ten největší malér, při tuhnutí se uvolňuje opravdu dost tepla a navíc to brání v růstu krunýře, který se pak okolo "špuntu" deformuje. Docela se mi u některých zvířat v takovém stavu osvědčil polosterilní chov (na novinách s častým čištěním a převazováním klasickým gázovým obinadlem (umožňuje přístup vzduchu a zamezuje přístupu tuhých nečistot), nekrotizující tkáně lze většinou ošetřovat roztokem manganistanu draselného.
U Rhinoclemmys pulcherima manni se to léčilo nejlépe a nejrychleji, po cca třech měsících byl vypadlý kus tkáně kosti i povrchu nahrazen novou tuhou jizevnou tkání, která je na omak stejná jako okolní krunýř (ale s vadným zbarvením a viditelně se vyděluje).
Petr