Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 08:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.101

Dobry den

zajímalo by me, jak se tato technika pouziva. A jak chovatel pozna, kdy je vhodne vejce nastrihnout, aby se mladata dostala ven. a vlastne, na ktere strane se vejce nastrihava, je to jedno, nebo kdekoliv nahore.
(neplanuji to zkouset, jen me to proste zajima, protoze je na netu spousta fotek lihnoucich se zvirat z nastrizenych vajec)

dik

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 09:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.123.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den

zajímalo by me, jak se tato technika pouziva. A jak chovatel pozna, kdy je vhodne vejce nastrihnout, aby se mladata dostala ven. a vlastne, na ktere strane se vejce nastrihava, je to jedno, nebo kdekoliv nahore.
(neplanuji to zkouset, jen me to proste zajima, protoze je na netu spousta fotek lihnoucich se zvirat z nastrizenych vajec)

dik

Ahoj,
tuto metodu prílis nedoporucuju. Zdravý jedinec je schopen se dostat z vejce svepomocí. Nastrizení se provadí vetsinou u spatné snusky, kde povrch vajec je vráscitý, nebo se predpokládájí slabá mládata a nebo po uplynutí doby pro inkubaci, vzdy ale jako poslední a nevratné resení. Riziko, ze mláde neprezije nastrizení vejce je velké. Vylíhlá mládata z nastrizených vajec mívají problémy s adaptabilitou. Vejce se nastrihuje z vrchní cásti, mírne stranou od krevního reciste, které je na svrchní cásti vejce, nejlépe u hlavy mládete. Místo k prostrizení je nejlepsí vybrat podle prosvícení vejce. Zákrok není vhodný pro zacátecníky.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 10:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.127.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
tuto metodu prílis nedoporucuju. Zdravý jedinec je schopen se dostat z vejce svepomocí. Nastrizení se provadí vetsinou u spatné snusky, kde povrch vajec je vráscitý, nebo se predpokládájí slabá mládata a nebo po uplynutí doby pro inkubaci, vzdy ale jako poslední a nevratné resení. Riziko, ze mláde neprezije nastrizení vejce je velké. Vylíhlá mládata z nastrizených vajec mívají problémy s adaptabilitou. Vejce se nastrihuje z vrchní cásti, mírne stranou od krevního reciste, které je na svrchní cásti vejce, nejlépe u hlavy mládete. Místo k prostrizení je nejlepsí vybrat podle prosvícení vejce. Zákrok není vhodný pro zacátecníky.
© acanthos

¨Vetsinou dojde z 99,9% k umrti mladat ve vajickach. Zdrave mlade se musi vylihnout samo.
Ahoj Michal.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 11:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.202

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
¨Vetsinou dojde z 99,9% k umrti mladat ve vajickach. Zdrave mlade se musi vylihnout samo.
Ahoj Michal.

Mno já bych to tak strašně zase neviděl. Jde o to co už psal acanthos. Pokud již člověk má nějaké zkušenosti, tak dokáže poznat kdy už je vhodné vejce nastřihnout a jak, případně pomoci háděti z vejce. Občas to taky provádím a úspěšnost je z mého pohledu cca. 90%.
Ještě bych rád vyvrátil jednu věc, z mé zkušenosti mají problém s proříznutím spíše mimina, která jsou ve vejci např. nesprávně namotána apod. rozhodně se nejedná o žádné mrzáky, kteří si nezaslouží kouknout do světa.
De facto všechna mláďata, která přišla na svět "umělým" proříznutím jsou minimálně stejně vitální jako všechna ostatní a nevidím mezi nimi žádný rozdíl.
Proto se mi trošku nelíbí názor, že zdravé mládě si poradí samo, respektive pokud se mládě neprořízne samo nemá cenu ho zachraňovat.
m. (e-snakes.com)

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 12:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.48.136

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
tuto metodu prílis nedoporucuju. Zdravý jedinec je schopen se dostat z vejce svepomocí. Nastrizení se provadí vetsinou u spatné snusky, kde povrch vajec je vráscitý, nebo se predpokládájí slabá mládata a nebo po uplynutí doby pro inkubaci, vzdy ale jako poslední a nevratné resení. Riziko, ze mláde neprezije nastrizení vejce je velké. Vylíhlá mládata z nastrizených vajec mívají problémy s adaptabilitou. Vejce se nastrihuje z vrchní cásti, mírne stranou od krevního reciste, které je na svrchní cásti vejce, nejlépe u hlavy mládete. Místo k prostrizení je nejlepsí vybrat podle prosvícení vejce. Zákrok není vhodný pro zacátecníky.
© acanthos

No jo, jenže co když samice vlivem nepřítomnosti vhodného místa na kladení zadržuje vejce ve vejcovodech déle naž má, a dochází tak ke tloustnutí vrstvy vnější "skořápky" ze které už se jinak zdravá mláďata prostě nemají šanci proříznout... Viděl jsem to už u taeniur, kdy jedna samice měla tak tuhý obal, že byl vůbec problém ho nůžkama prorazit, přestože v něm bylo úplně normálně vyvinuté mládě.
O regiuskách jsem také slyšel, že jejich mláďata co jsou odchovávána od rodičů v zajetí nemívají tak dobře vyvinutý vaječný zub (ale to jsem jen slyšel) a tím pádem se ven nedostávají.
Tak nevím, chci tím jen říct, že to není jen o kvalitě mláďat samotných, a někdy je škoda to nezkusit.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 12:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jenže co když samice vlivem nepřítomnosti vhodného místa na kladení zadržuje vejce ve vejcovodech déle naž má, a dochází tak ke tloustnutí vrstvy vnější "skořápky" ze které už se jinak zdravá mláďata prostě nemají šanci proříznout... Viděl jsem to už u taeniur, kdy jedna samice měla tak tuhý obal, že byl vůbec problém ho nůžkama prorazit, přestože v něm bylo úplně normálně vyvinuté mládě.
O regiuskách jsem také slyšel, že jejich mláďata co jsou odchovávána od rodičů v zajetí nemívají tak dobře vyvinutý vaječný zub (ale to jsem jen slyšel) a tím pádem se ven nedostávají.
Tak nevím, chci tím jen říct, že to není jen o kvalitě mláďat samotných, a někdy je škoda to nezkusit.

Problém s vaječným zubem popisuje už při (asi) u nás prvním odchovu Python regius v roce 1987 Ing.I.Vergner.Taky prostřihával vejce a dle jeho názoru byl vaječný zub u jeho mláďat krajt malý a ještě k tomu NEVHODNĚ umístěn.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 12:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.48

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, jenže co když samice vlivem nepřítomnosti vhodného místa na kladení zadržuje vejce ve vejcovodech déle naž má, a dochází tak ke tloustnutí vrstvy vnější "skořápky" ze které už se jinak zdravá mláďata prostě nemají šanci proříznout... Viděl jsem to už u taeniur, kdy jedna samice měla tak tuhý obal, že byl vůbec problém ho nůžkama prorazit, přestože v něm bylo úplně normálně vyvinuté mládě.
O regiuskách jsem také slyšel, že jejich mláďata co jsou odchovávána od rodičů v zajetí nemívají tak dobře vyvinutý vaječný zub (ale to jsem jen slyšel) a tím pádem se ven nedostávají.
Tak nevím, chci tím jen říct, že to není jen o kvalitě mláďat samotných, a někdy je škoda to nezkusit.

Píšete zde nesmysli. Chovám několik drhů krajt a zrovna nedávno se mi stalo že s 46 vaajec PMB albino se ven dostali pouze 2 tak sem 2 dny po tom všechna vejce nastřihl a výsledek byl 45 mládat. Všechna po týdnu sama žrala. To samé se mi stalo u Python curtus. Když sem nenastřihl výsledek byl 4 mládata s 22 vajec. Rok po té sem nastřihl a výsledek 25 vajec 25 mládat ve 100% kondici. ted sem se o tom bavil s několika známími a říkali to samé nenastřihnou 50-60% a víc mládat umře plně vyvinutých ve vejci. mohl bych pokračovat. Např. Morelia variegata atd. U korálovek a úžovek se mi to nestalo mládata vylezla sama nebo se neoplozená vejce skazila. Nastřihovat sem nikdy nemusel. teraristiku dělám od roku 84 a od roku 88 krajty. A co zde píšu je zkušenost za všechny ty roky. Vždy byla stejná. Hady se už roky živým. tudíž nechovám 6Ks ale stovky.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 12:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.202

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete zde nesmysli. Chovám několik drhů krajt a zrovna nedávno se mi stalo že s 46 vaajec PMB albino se ven dostali pouze 2 tak sem 2 dny po tom všechna vejce nastřihl a výsledek byl 45 mládat. Všechna po týdnu sama žrala. To samé se mi stalo u Python curtus. Když sem nenastřihl výsledek byl 4 mládata s 22 vajec. Rok po té sem nastřihl a výsledek 25 vajec 25 mládat ve 100% kondici. ted sem se o tom bavil s několika známími a říkali to samé nenastřihnou 50-60% a víc mládat umře plně vyvinutých ve vejci. mohl bych pokračovat. Např. Morelia variegata atd. U korálovek a úžovek se mi to nestalo mládata vylezla sama nebo se neoplozená vejce skazila. Nastřihovat sem nikdy nemusel. teraristiku dělám od roku 84 a od roku 88 krajty. A co zde píšu je zkušenost za všechny ty roky. Vždy byla stejná. Hady se už roky živým. tudíž nechovám 6Ks ale stovky.

Píšete zde nesmysli. Já se bůh, vy jste ...
Čoveče dyť většina lidí tady tvrdí, že jsou pro nastříhávání, tak proč prudíš a děláš ze sebe nevím co.
Bohatě by stačilo napsat v klidu svůj názor. Taky nemám doma pouze 6 ks, ale řekněme desítky až stovky a nedělám tady ramena. Takže klídek v tom horku, kapiš.
rk.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 14:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšete zde nesmysli. Chovám několik drhů krajt a zrovna nedávno se mi stalo že s 46 vaajec PMB albino se ven dostali pouze 2 tak sem 2 dny po tom všechna vejce nastřihl a výsledek byl 45 mládat. Všechna po týdnu sama žrala. To samé se mi stalo u Python curtus. Když sem nenastřihl výsledek byl 4 mládata s 22 vajec. Rok po té sem nastřihl a výsledek 25 vajec 25 mládat ve 100% kondici. ted sem se o tom bavil s několika známími a říkali to samé nenastřihnou 50-60% a víc mládat umře plně vyvinutých ve vejci. mohl bych pokračovat. Např. Morelia variegata atd. U korálovek a úžovek se mi to nestalo mládata vylezla sama nebo se neoplozená vejce skazila. Nastřihovat sem nikdy nemusel. teraristiku dělám od roku 84 a od roku 88 krajty. A co zde píšu je zkušenost za všechny ty roky. Vždy byla stejná. Hady se už roky živým. tudíž nechovám 6Ks ale stovky.

Jak jsem již napsal v předchozím příspěvku - osobně proti nastřihávání vajec nic nemám ale myslím si, že by to nemělo provázet každý odchov a brát to za samozřejmost.Někde je asi nějaká chyba.Já chovám hady taky od roku 1984 (srpna) a díky tomu, že jsem mimo krajt královských žádný jiný druh krajty nechoval tak se tomuto problému zatím vyhýbám.V současnosti chovám jen nějaké užovky a nějaké jeďáky.Ale z vašeho příspěvku dle mého názoru (bez urážky) lze vycítit komerci.Přeci s tímhle problémem se nelze po chovatelský stránce smířit a brát to tak nějak jako samozřejmé.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 15:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem již napsal v předchozím příspěvku - osobně proti nastřihávání vajec nic nemám ale myslím si, že by to nemělo provázet každý odchov a brát to za samozřejmost.Někde je asi nějaká chyba.Já chovám hady taky od roku 1984 (srpna) a díky tomu, že jsem mimo krajt královských žádný jiný druh krajty nechoval tak se tomuto problému zatím vyhýbám.V současnosti chovám jen nějaké užovky a nějaké jeďáky.Ale z vašeho příspěvku dle mého názoru (bez urážky) lze vycítit komerci.Přeci s tímhle problémem se nelze po chovatelský stránce smířit a brát to tak nějak jako samozřejmé.

Dodávám, že příspěvek jsem adresoval né k poslednímu pisateli ale předposlednímu!!!S posledním pisatelem musím souhlasit.

Neregistrovaný uživatel

11.7.2006 17:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.101

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mno já bych to tak strašně zase neviděl. Jde o to co už psal acanthos. Pokud již člověk má nějaké zkušenosti, tak dokáže poznat kdy už je vhodné vejce nastřihnout a jak, případně pomoci háděti z vejce. Občas to taky provádím a úspěšnost je z mého pohledu cca. 90%.
Ještě bych rád vyvrátil jednu věc, z mé zkušenosti mají problém s proříznutím spíše mimina, která jsou ve vejci např. nesprávně namotána apod. rozhodně se nejedná o žádné mrzáky, kteří si nezaslouží kouknout do světa.
De facto všechna mláďata, která přišla na svět "umělým" proříznutím jsou minimálně stejně vitální jako všechna ostatní a nevidím mezi nimi žádný rozdíl.
Proto se mi trošku nelíbí názor, že zdravé mládě si poradí samo, respektive pokud se mládě neprořízne samo nemá cenu ho zachraňovat.
m. (e-snakes.com)

zajimalo by me, jak dlouho cekate, nez zacnete po prvnim mladeti prostrihavat? Lze to nejak odhadnout?

Neregistrovaný uživatel

12.7.2006 10:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.123.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dodávám, že příspěvek jsem adresoval né k poslednímu pisateli ale předposlednímu!!!S posledním pisatelem musím souhlasit.

Souhlasim s Vladekem,
pokud se stane standartem v nasich chovech, ze budeme pomáhat na svet slabsím jedincum, brzy si zdegenerujeme celý chov. Mládat, která se dokází narodit sama bude cím dál tím méne. Pro chovatele Pythonu: v prírode se preci krajty líhnou samy a nikdo jim vejce nenastrihává, takze by jsi se mel zamyslet nad tím, co delás spatne a jak docílit lepsí samostatné líhnivosti.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel

12.7.2006 12:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.40.1

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasim s Vladekem,
pokud se stane standartem v nasich chovech, ze budeme pomáhat na svet slabsím jedincum, brzy si zdegenerujeme celý chov. Mládat, která se dokází narodit sama bude cím dál tím méne. Pro chovatele Pythonu: v prírode se preci krajty líhnou samy a nikdo jim vejce nenastrihává, takze by jsi se mel zamyslet nad tím, co delás spatne a jak docílit lepsí samostatné líhnivosti.
© acanthos

Ahoj Acanthosi taky ti odpovím na tvůj příspěvek.V přírodě se mládata sice líhnou sama,ale působí zde i přirozená eroze vajec.k poklesům teplot a spoustě jiných věcí které v inkubátoru prostě nenastanou.To je to samé jak kdyby jsi všechny mládata která sama nezačnou žrát nechal chcípnout a nepokusil se je rozkrmit,protože v přírodě taky žerou sami.Tohle je opravdu docela složité a musím přiznat že i já už párkrát vejce nastřihl.Jinak přeji všem mnoho odchovů at už z nastřižených či raději nenastřižených vajec.Roman

Neregistrovaný uživatel

12.7.2006 12:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.123.22

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Acanthosi taky ti odpovím na tvůj příspěvek.V přírodě se mládata sice líhnou sama,ale působí zde i přirozená eroze vajec.k poklesům teplot a spoustě jiných věcí které v inkubátoru prostě nenastanou.To je to samé jak kdyby jsi všechny mládata která sama nezačnou žrát nechal chcípnout a nepokusil se je rozkrmit,protože v přírodě taky žerou sami.Tohle je opravdu docela složité a musím přiznat že i já už párkrát vejce nastřihl.Jinak přeji všem mnoho odchovů at už z nastřižených či raději nenastřižených vajec.Roman

Ahoj Romane,
v celku bych s tebou souhlasil. Nicméne napodobit prirozené podmínky lze i v zajetí, treba tebou zminované poklesy teplot, to není zas az takový problém, jsou jiné slozitejsí procesy. V prípade vajec v inkubátoru je uz úspech nevratne ovlivnen také stavem samice, která kladla. Ne nadarmo se ríká, ze pokud je samice v porádku a klade kvalitní vejce, pak se vejce líhnou "samy".
Obcas nastrihnout vejce, kdyz jde o neco víc nes jen o business proc ne a to uz napsal kolega predemnou, ale nemelo by to být standartem, písu znovu.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel

12.7.2006 13:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.59.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Acanthosi taky ti odpovím na tvůj příspěvek.V přírodě se mládata sice líhnou sama,ale působí zde i přirozená eroze vajec.k poklesům teplot a spoustě jiných věcí které v inkubátoru prostě nenastanou.To je to samé jak kdyby jsi všechny mládata která sama nezačnou žrát nechal chcípnout a nepokusil se je rozkrmit,protože v přírodě taky žerou sami.Tohle je opravdu docela složité a musím přiznat že i já už párkrát vejce nastřihl.Jinak přeji všem mnoho odchovů at už z nastřižených či raději nenastřižených vajec.Roman

Ahoj Romane.V tomhle případě se musím Acanthose zastat.Máš pravdu, že v přírodě působí na inkubaci vajec spousta vlivů o kterých nemáme ani zdání a které v inkubátoru nemužeme ani napodobit ale přesto by sme se měli snažit dosahovat odchovů co nejpřirozenější cestou.Acanthos jen(dle mého názoru správně)upozorňuje, že by se nastřihávání vajec nemělo stávat STANDARDEM u každého odchovu.Proč se tento problém nevyskytuje u užovek?Otázka rozkrmování nežeroucích mláďat je vůbec o něčem jiném: O tom čím se mláďata v přírodě ve skutečnosti živí už nevíme vůbec nic a další věcí (a to u mnoha chovatelů asi dost podstatnou) je dle našich představ - dosažení pohlavní dospělosti v co nejkratší době.Takže čekat kolikrát na to až se mláďata sama rozhonou přijímat potravu není pro nás dostatečně efektivní.Nejsme zvyklí na to že by nám zvířata dospívala třeba až někdy okolo pátého roku věku. Není to sice taky v souladu s přírodou ale jsem přesvědčen, že zvířata v zajetí jsou v konečném důsledku kolikrát lépe živena než v přírodě.Tohle je můj názor který se mi nedavno opět potvrdil: Viděl před půl rokem několik exemplářů Cerastes cerastes přímo z importu, a viděl jsem je v současnosti - jak se krásně zakulatily - do té správné ,,terarijní podoby".Na to upozorňuji - bez násilného krmení!

Přidejte reakci

Přidat smajlík