Neregistrovaný uživatel

Zdaleka nejsem odborník na želvy byť je mnoho roků chovám, jsem duší hadař a proto se obracím na Vás s níže uvedeným dotazem. Želvy chovám protože se mi líbí jako zvířata se svými projevy a nikoli kvůli odchovu mláďat, mám čtyři želvy od 3 druhů. Letos mi pravděpodobně dospěl samec želvy čtyřprsté(jediný ve skupině) a neustále měl snahu pářit dospělou samici T.hermani. Výsledkem byla snůška 5 vajec, kterou jsem nalezl ve venkovním výběhu. Ty jsem dal do inkubátoru k vejcím krajt a korálovek, které právě líhnu na vermikulit. Je možné, aby z těchto vajec "něco" bylo a jak poznám, že vajíčka nejsou oplodněná.
Děkuji za Vaše náměty a odpovědi.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdaleka nejsem odborník na želvy byť je mnoho roků chovám, jsem duší hadař a proto se obracím na Vás s níže uvedeným dotazem. Želvy chovám protože se mi líbí jako zvířata se svými projevy a nikoli kvůli odchovu mláďat, mám čtyři želvy od 3 druhů. Letos mi pravděpodobně dospěl samec želvy čtyřprsté(jediný ve skupině) a neustále měl snahu pářit dospělou samici T.hermani. Výsledkem byla snůška 5 vajec, kterou jsem nalezl ve venkovním výběhu. Ty jsem dal do inkubátoru k vejcím krajt a korálovek, které právě líhnu na vermikulit. Je možné, aby z těchto vajec "něco" bylo a jak poznám, že vajíčka nejsou oplodněná.
Děkuji za Vaše náměty a odpovědi.
Možné to teoreticky je, podle jedné neověřené zprávy by mohly být Testudo hermanni a T. horsfieldii křížitelné, není to ale příliš pravděpodobné. Obávám se navíc, že pro hady je nutná vyšší vlhkost a nižší teplota, než vyhovuje suchozemkám (u Testudo hermanni boetgeri se jako tříštivá teplota, tedy 50 % samců a 50 % samic uvádí 31.5 stC), při nižších teplotách okolo 27 - 29 stC jsou samí samci.
Vejce bych doporučil dát tak, aby se navzájem raději nedotýkala a nedotýkala se ani vajec hadů. Občas bych to zkontroloval, jestli není některé prasklé a neteče z něj nějaký hnus, který by mohl zničit jiná vejce. Případná mláďata bych nečekal dřív než tak za 70 dní, spíše později.
Petr
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Možné to teoreticky je, podle jedné neověřené zprávy by mohly být Testudo hermanni a T. horsfieldii křížitelné, není to ale příliš pravděpodobné. Obávám se navíc, že pro hady je nutná vyšší vlhkost a nižší teplota, než vyhovuje suchozemkám (u Testudo hermanni boetgeri se jako tříštivá teplota, tedy 50 % samců a 50 % samic uvádí 31.5 stC), při nižších teplotách okolo 27 - 29 stC jsou samí samci.
Vejce bych doporučil dát tak, aby se navzájem raději nedotýkala a nedotýkala se ani vajec hadů. Občas bych to zkontroloval, jestli není některé prasklé a neteče z něj nějaký hnus, který by mohl zničit jiná vejce. Případná mláďata bych nečekal dřív než tak za 70 dní, spíše později.
Petr
Mezi druhové páření u želv vychází vždy na "plano" a při teplotě do 29 st. C se líhnou většinou samé samice a ne samci! Zdraví Taz
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mezi druhové páření u želv vychází vždy na "plano" a při teplotě do 29 st. C se líhnou většinou samé samice a ne samci! Zdraví Taz
Tazy evidentne absolutne nemás páru o cem mluvís,
tak prosím nedelej tak ukvapené závery.
mezidruhové krízeni je u nekterých druhů mozné s tím ze dalsi potomstvo bývá vetsinou neplodné ( mezi savci napr. kůň x osel =mezek,mula , mezi zelvami jsou známé napr. pardalis x sulcata nebo hermanni x greaca ) nicmene kazdopadne druhy krizit nedoporucuji.Pri 29C se vylihnou samí samci nebot u zelv se lihnou narozdil od jesteru pri nizsích teplotach samci a pri vyzsich samice stepna teplota se opravdu pohybuje okolo 31C( u testud)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mezi druhové páření u želv vychází vždy na "plano" a při teplotě do 29 st. C se líhnou většinou samé samice a ne samci! Zdraví Taz
Tak za prvé, při teplotě do 29 stC se líhnou samí samci, samice možná u ještěrů a krokodýlů, NE u Testudo hermanni boetgeri! Mezidruhové páření nevychází naplano, spolehlivě se kříží např. Testudo (graeca) ibera a Testudo marginata nebo Cuora galbinifrons a Cuora (Pyxidea) mouhouti. Taxonomie rodu Graptemys není tak docela uzavřená a řada taxonů se tam kříží také dosti ochotně. Ty křížence mezi marginatami a iberami jsem měl přímo v ruce, chovatel dělal pokusy, jestli jsou dále plodní.
Petr