Psohlavec - velké množství slin

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aké máš teploty - najnižšie nočné, najvyššie denné?

Mohlo by jít o infekci dýchacích cest například z nachlazení nebo mohlo dojít k nějakému poranění sliznice v ústech. Musíš k veterináři, aby odebral stěry z tlamy a poslal na bakteriologické vyšetření. Zatím určitě udržuj v teráriu celkově vyšší teploty s možností vyhřátí okolo 30 stupňů, nejlépe i v noci a můžeš podávat sondou denně větší dávky vitamínu C.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aké máš teploty - najnižšie nočné, najvyššie denné?

teploty jsou OK, mam tu psohlavců 12, každoročně odchovávam a dělá mi to jen jeden

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jeden z mích psohlavců hnědých má v tlamě strašně velké množství slin, nedává mi vůbec smysl proč, žádnou plíseň ani nic jiného v tlamě nemá, jen ji stále otevírá a má ji prostě zahleněnou, také dost pije. Žere a chová se jinak úplně normálně. Nevíte, co to může být?

Ahoj,
souhlasím s krokoušem. Rozhodně neotálej s návštěvou veterináře, nejspíše půjde o dost vážný stav a hrozí smrt zvířete při neléčení.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
souhlasím s krokoušem. Rozhodně neotálej s návštěvou veterináře, nejspíše půjde o dost vážný stav a hrozí smrt zvířete při neléčení.
© acanthos

tak tu už mu ten stejnej stav hrozí přes půl roku, on je úplně v pohodě, jak jsem psal, žere, svelky v celku, normálně aktivní, jen občas otevírá tlamu a má v ní podle mého moc slin: Jinak vzušnice je čistá, žádné zranení v tlamě nemá, hnilaba tlamy to taky neni´. Prostě žádnej viditelnej příznak až na to, že má občas hubu plnou slin.
Ale nejspíš necham udělat rozbor těch slin v laborce a uvidim.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak tu už mu ten stejnej stav hrozí přes půl roku, on je úplně v pohodě, jak jsem psal, žere, svelky v celku, normálně aktivní, jen občas otevírá tlamu a má v ní podle mého moc slin: Jinak vzušnice je čistá, žádné zranení v tlamě nemá, hnilaba tlamy to taky neni´. Prostě žádnej viditelnej příznak až na to, že má občas hubu plnou slin.
Ale nejspíš necham udělat rozbor těch slin v laborce a uvidim.

Nevím, jaký máš v teráriu podklad, pokud by nešlo o bakteriální infekci, může jít i o reakci na nečistoty, které se hadovi dostanou do tlamky z podkladu. Stalo se mi toto u užovek červených, které ryly v podkladu z Lignocelu, a podráždila je delší vlákna. Ale toho veterináře určitě kontaktuj a pokud máš hady pohromadě, tak toho jednoho raději izoluj.
Jana - hadice.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak tu už mu ten stejnej stav hrozí přes půl roku, on je úplně v pohodě, jak jsem psal, žere, svelky v celku, normálně aktivní, jen občas otevírá tlamu a má v ní podle mého moc slin: Jinak vzušnice je čistá, žádné zranení v tlamě nemá, hnilaba tlamy to taky neni´. Prostě žádnej viditelnej příznak až na to, že má občas hubu plnou slin.
Ale nejspíš necham udělat rozbor těch slin v laborce a uvidim.

Tak zaprvé, nejde o sliny, ale spíše o tělní sekreci sliznice (rýmu) vlivem podráždění sliznice (zánět a jine..), která se u plazů hromadí v ústní dutině. Za druhé, pokud had trpí vleklým zánětem, může se jednat už o chronické onemocnění, které půjde přeléčit pouze antibiotiky. Za třetí, v takovémhle stavu, kdy má had nalomenou imunitu a vlivem dlouhodobé zátěže, je jen otázkou času, kdy se naplno rozvine např. zápal plic, had přestane žrát a uhyne. Měl jsem několikrát tu zkušenost, takže vím o čem mluvím.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jaký máš v teráriu podklad, pokud by nešlo o bakteriální infekci, může jít i o reakci na nečistoty, které se hadovi dostanou do tlamky z podkladu. Stalo se mi toto u užovek červených, které ryly v podkladu z Lignocelu, a podráždila je delší vlákna. Ale toho veterináře určitě kontaktuj a pokud máš hady pohromadě, tak toho jednoho raději izoluj.
Jana - hadice.

U stromáku mám na zemi rašeliník (osvědčeno mnoha lety), navíc psohlavci na zem zrovna nelezou, tedy některý ano, a tenhle tam sleze tak 1x za rok. Hady chovam jedině odděleně. Veta zkontaktuju jen v případě jestli mi v laborce v těch slinách něco najdou abych prokonzultoval případné ATB jinak ne ně nemam náladou, jsou tu dva co jakš takš mají zkušenosti s plazy a jednoho nesnášim a druhej je tak chytrej (jen podle něj), že si nenechá poradit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak tu už mu ten stejnej stav hrozí přes půl roku, on je úplně v pohodě, jak jsem psal, žere, svelky v celku, normálně aktivní, jen občas otevírá tlamu a má v ní podle mého moc slin: Jinak vzušnice je čistá, žádné zranení v tlamě nemá, hnilaba tlamy to taky neni´. Prostě žádnej viditelnej příznak až na to, že má občas hubu plnou slin.
Ale nejspíš necham udělat rozbor těch slin v laborce a uvidim.

Pokud žere a svléká se v pohodě, tak bych to moc neřešil. Přesto bych ale ty výtěry poslal raději na bakterku, a případně dle testu rezistence nechal i přeléčit antibiotiky. Aby to časem nepřešlo do chronického stavu.No záleží na tom jak moc hlení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U stromáku mám na zemi rašeliník (osvědčeno mnoha lety), navíc psohlavci na zem zrovna nelezou, tedy některý ano, a tenhle tam sleze tak 1x za rok. Hady chovam jedině odděleně. Veta zkontaktuju jen v případě jestli mi v laborce v těch slinách něco najdou abych prokonzultoval případné ATB jinak ne ně nemam náladou, jsou tu dva co jakš takš mají zkušenosti s plazy a jednoho nesnášim a druhej je tak chytrej (jen podle něj), že si nenechá poradit.

Tak to máš smůlu. Je málo veterinářů kteří přiznají, že plazům nerozumí. Já mám veterináře, který je klasickým pejskařem.Nechám si udělat kultivaci na bakterce, on zajistí antibiotika a zařídí v případě potřeby léčbu ATB dle mojich tabulek.Fakt skvělá spolupráce .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud žere a svléká se v pohodě, tak bych to moc neřešil. Přesto bych ale ty výtěry poslal raději na bakterku, a případně dle testu rezistence nechal i přeléčit antibiotiky. Aby to časem nepřešlo do chronického stavu.No záleží na tom jak moc hlení.

No někdy je úplně v pohodě že by na něm člověk nic nepoznal, ale třeba předevčírem večer měl plnou tlamu hlenu a několik hodin jí měl otevřenou. Necham udělat tu bakterku a pak uvidim co dál. Spíš mě zajímalo, jestli jste se někdo s něčím podobným nesetkal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No někdy je úplně v pohodě že by na něm člověk nic nepoznal, ale třeba předevčírem večer měl plnou tlamu hlenu a několik hodin jí měl otevřenou. Necham udělat tu bakterku a pak uvidim co dál. Spíš mě zajímalo, jestli jste se někdo s něčím podobným nesetkal.

Setkávám se s tím poměrně často i u jiných chovatelů, tohle je asi nejčastější onemocnění u hadů způsobené nevhodnými podmínkami chovu, zejména nízkou teplotou v teráriu, průvanem a nebo vysokou vlhkostí. Že jde do tuhého poznáš až podle špatných svleček, nepřijímání potravy a hubnutí. Nenech to dojít až tak daleko a raději jednej hned.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No někdy je úplně v pohodě že by na něm člověk nic nepoznal, ale třeba předevčírem večer měl plnou tlamu hlenu a několik hodin jí měl otevřenou. Necham udělat tu bakterku a pak uvidim co dál. Spíš mě zajímalo, jestli jste se někdo s něčím podobným nesetkal.

No já jsem tohle samí měl cca 3/4 roku u samice Morelia viridis.Přitom žrala, svlékala se a byla v absolutní pohodě.Jen občas to zahlenění tlamy.Takže jsem se to zkoušel ,,léčit" alternativně; - výtěry slabým roztokem hypermanganu; velkými dávkami vitamínů C a A. A to intramuskulárně.S nevalnými výsledky.Nechal jsem proto udělat bakterku; kde mi zjistili Pseudomonas aeruginosa s citlivostí na širokospektrá antibiotika - gentamicín.Takže, po dohodě s veterinářem jsme zvíře i přeléčili při klasickém dávkování (2,5 mg./kg po 72 hodinách intramuskulárně, celkem 7 dávek) těchto antibiotik.Jako podpůrná léčba byla doporučena masivní dávka 30 mg/kg taky do svalu na za čačátku léčby antibiotiky, a po přeléčení tutéž dávku opakovat.Antibiotika byla aplikována do první čtvrtiny těla.Dle rad vet. - co nejdál od ledvin.Protože gentamicín je nefrotoxický.Pro zpomalení metabolizmu byla ze stejného důvodu po dobu léčby i snížena teplota v teráriu na 25°C.Po tomto přeléčení vypadalo zvíře krátkou dobu, jako že je v pohodě.Cca dva měsíce po přeléčení přestala žrát , a během následujících několika dnů se celé zahlenění vrátilo v takové intenzitě, že už s tím nešlo nic dělat. Cca 2,5 měsíce po léčbě uhynula.Myslím si, celá léčba antibiotiky proběhla příliš pozdě.V onu dobu se jednalo už asi o chronické onemocnění.Tahle zkušenost mi naučila; že v případě který popisujete je lepší příliš neotálet a jednat co nejrychleji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já jsem tohle samí měl cca 3/4 roku u samice Morelia viridis.Přitom žrala, svlékala se a byla v absolutní pohodě.Jen občas to zahlenění tlamy.Takže jsem se to zkoušel ,,léčit" alternativně; - výtěry slabým roztokem hypermanganu; velkými dávkami vitamínů C a A. A to intramuskulárně.S nevalnými výsledky.Nechal jsem proto udělat bakterku; kde mi zjistili Pseudomonas aeruginosa s citlivostí na širokospektrá antibiotika - gentamicín.Takže, po dohodě s veterinářem jsme zvíře i přeléčili při klasickém dávkování (2,5 mg./kg po 72 hodinách intramuskulárně, celkem 7 dávek) těchto antibiotik.Jako podpůrná léčba byla doporučena masivní dávka 30 mg/kg taky do svalu na za čačátku léčby antibiotiky, a po přeléčení tutéž dávku opakovat.Antibiotika byla aplikována do první čtvrtiny těla.Dle rad vet. - co nejdál od ledvin.Protože gentamicín je nefrotoxický.Pro zpomalení metabolizmu byla ze stejného důvodu po dobu léčby i snížena teplota v teráriu na 25°C.Po tomto přeléčení vypadalo zvíře krátkou dobu, jako že je v pohodě.Cca dva měsíce po přeléčení přestala žrát , a během následujících několika dnů se celé zahlenění vrátilo v takové intenzitě, že už s tím nešlo nic dělat. Cca 2,5 měsíce po léčbě uhynula.Myslím si, celá léčba antibiotiky proběhla příliš pozdě.V onu dobu se jednalo už asi o chronické onemocnění.Tahle zkušenost mi naučila; že v případě který popisujete je lepší příliš neotálet a jednat co nejrychleji.

PS: V předchozím příspěvku mi u doporučené podpůrné léčby vypadlo o co jde: Takže, 30 mg/kg vitamínu C - intramuskulárně na začátku léčby a tutéž dávku na konci léčby antibiotiky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PS: V předchozím příspěvku mi u doporučené podpůrné léčby vypadlo o co jde: Takže, 30 mg/kg vitamínu C - intramuskulárně na začátku léčby a tutéž dávku na konci léčby antibiotiky.

relk bych ze ji gentamicin docela na onen svet pomohl :(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
relk bych ze ji gentamicin docela na onen svet pomohl :(

O škodlivosti gentamicínu jsem slyšel dost.Taky se použití těchto antibiotik vyhýbám.Bakteriologické vyšetření a doporučení onoho léčení gentamicínem vzešlo od O.V. (S.V.U.v Jihlavě).Dle iniciál nevím zda poznáte o koho jde (zkušenější poznají o koho se jedná), ale jako veterináře který má s plazy obrovskou zkušenost si ho maximálně vážím.Holt, vždycky to nedopadne nejlíp.Co jsem měl použít tedy za lék?Musím se řídit testem rezistence.A test rezistence v tomto případě prokázal citlivost na Enrofloxacin, Chloramphenicol a nebo Gentamicín.Nevím, ale všechno to jsou srovnatelný driáky (alespoň dle názoru vet.).Z těchto širokospektrých antibiotik je gentamicín u terarijních zvířat jakousi klasikou.I když na jeho použití existují rozporuplné názory.Jsou popsány případy kdy pomohl a i kdy uškodil.Tuto zkušenost s léčbou pomocí gentamicínu jsem získal v první půli minulého roku (2005).V současnosti již prý existují nová antibiotika který jsou již k terarijním zvířatům šetrnější.O tom ale zatím vím jen málo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O škodlivosti gentamicínu jsem slyšel dost.Taky se použití těchto antibiotik vyhýbám.Bakteriologické vyšetření a doporučení onoho léčení gentamicínem vzešlo od O.V. (S.V.U.v Jihlavě).Dle iniciál nevím zda poznáte o koho jde (zkušenější poznají o koho se jedná), ale jako veterináře který má s plazy obrovskou zkušenost si ho maximálně vážím.Holt, vždycky to nedopadne nejlíp.Co jsem měl použít tedy za lék?Musím se řídit testem rezistence.A test rezistence v tomto případě prokázal citlivost na Enrofloxacin, Chloramphenicol a nebo Gentamicín.Nevím, ale všechno to jsou srovnatelný driáky (alespoň dle názoru vet.).Z těchto širokospektrých antibiotik je gentamicín u terarijních zvířat jakousi klasikou.I když na jeho použití existují rozporuplné názory.Jsou popsány případy kdy pomohl a i kdy uškodil.Tuto zkušenost s léčbou pomocí gentamicínu jsem získal v první půli minulého roku (2005).V současnosti již prý existují nová antibiotika který jsou již k terarijním zvířatům šetrnější.O tom ale zatím vím jen málo.

Pro Vladěka,
já mám dobré zkušenosti s Enrofloxacinem, myslím si že je lepší než Gentamicín, to je opravdu driák. Ale je pravda, že každý druh plazů reaguje na různé druhy ATB jinak.
© acanthos

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro Vladěka,
já mám dobré zkušenosti s Enrofloxacinem, myslím si že je lepší než Gentamicín, to je opravdu driák. Ale je pravda, že každý druh plazů reaguje na různé druhy ATB jinak.
© acanthos

Nejlepší by bylo, kdyby vůbec ta ATB nebyla třeba. Už byla jinde řeč o tom, jak to jde na játra. U chondroušů, je další problém, že jsou hodně velký stresáci a když je člověk nějakým způsobem pravidelně léčí, je ten stres pro ně hodně oslabující. My jsme mívali problémy také s tím, že jsme nějakou bakterii potlačili a vzápětí vyplula na povrch jiná proti použitým ATB rezistentní. No dovozy už jsou prostě takový. Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O škodlivosti gentamicínu jsem slyšel dost.Taky se použití těchto antibiotik vyhýbám.Bakteriologické vyšetření a doporučení onoho léčení gentamicínem vzešlo od O.V. (S.V.U.v Jihlavě).Dle iniciál nevím zda poznáte o koho jde (zkušenější poznají o koho se jedná), ale jako veterináře který má s plazy obrovskou zkušenost si ho maximálně vážím.Holt, vždycky to nedopadne nejlíp.Co jsem měl použít tedy za lék?Musím se řídit testem rezistence.A test rezistence v tomto případě prokázal citlivost na Enrofloxacin, Chloramphenicol a nebo Gentamicín.Nevím, ale všechno to jsou srovnatelný driáky (alespoň dle názoru vet.).Z těchto širokospektrých antibiotik je gentamicín u terarijních zvířat jakousi klasikou.I když na jeho použití existují rozporuplné názory.Jsou popsány případy kdy pomohl a i kdy uškodil.Tuto zkušenost s léčbou pomocí gentamicínu jsem získal v první půli minulého roku (2005).V současnosti již prý existují nová antibiotika který jsou již k terarijním zvířatům šetrnější.O tom ale zatím vím jen málo.

Jsem rád , že se zadavatel obrátil s problémem na tuto diskusi . Dá se říct , že mám stejný problém u b.c.c. a podpůrné léčby to tlumí a drží v na stejném bodu , ale jak píše acrantos zacínám mít podezření , že to přechází v chronické onemocnění , nebo nedej bože něco horšího . Takže jednoznačně vyšetření dokud není pozdě a nemá problémy s přijmáním potravy což si myslím při podávání antibiotik je velké plus .
Chtěl bych ještě malou poznámku co vím o gentamicinu . Před časem jsem telefonicky loudil radu od MVDr. Jeklem z Br. fakulty katedra chorob málích zvířat . Seznámil mně s jejími postupy při léčení hadů s vážnějšími nemocmi . Začinají celkovím vyšetřením hada a podle celkového stavu a druhu nemoci nasadí ant. Používají také gentamicin , ale bylo mi řečeno , že nikdy né solo , vždy antibiotika kombinují s jinými a podle toho vyšetření jim ty antibiotika jak se říká ušijí na míru . Přitom není zastáncem podávání ant. z důvodů , že zvířeti odbourají imunitu samozřejmě pokud není jiné vychodisko . Navíc je podávají vnitrožilně čím
se léčba s efektivní . To mi , ale nedoporučoval , protože se to aplikuje do ocasní cévy a to je práce pro skušeného vet. Napsal jsem to z důvodů rozšíření pohledu chovate na problémy onemocnění a léčbu . Jinak děkuji všem chovatelům , kteří se podělili o své zkušenosti v této diskusi na téma zadavatele . Moc mi to pomohlo v řešení stejneho problému .
S pozdravem Karel Hannig

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem rád , že se zadavatel obrátil s problémem na tuto diskusi . Dá se říct , že mám stejný problém u b.c.c. a podpůrné léčby to tlumí a drží v na stejném bodu , ale jak píše acrantos zacínám mít podezření , že to přechází v chronické onemocnění , nebo nedej bože něco horšího . Takže jednoznačně vyšetření dokud není pozdě a nemá problémy s přijmáním potravy což si myslím při podávání antibiotik je velké plus .
Chtěl bych ještě malou poznámku co vím o gentamicinu . Před časem jsem telefonicky loudil radu od MVDr. Jeklem z Br. fakulty katedra chorob málích zvířat . Seznámil mně s jejími postupy při léčení hadů s vážnějšími nemocmi . Začinají celkovím vyšetřením hada a podle celkového stavu a druhu nemoci nasadí ant. Používají také gentamicin , ale bylo mi řečeno , že nikdy né solo , vždy antibiotika kombinují s jinými a podle toho vyšetření jim ty antibiotika jak se říká ušijí na míru . Přitom není zastáncem podávání ant. z důvodů , že zvířeti odbourají imunitu samozřejmě pokud není jiné vychodisko . Navíc je podávají vnitrožilně čím
se léčba s efektivní . To mi , ale nedoporučoval , protože se to aplikuje do ocasní cévy a to je práce pro skušeného vet. Napsal jsem to z důvodů rozšíření pohledu chovate na problémy onemocnění a léčbu . Jinak děkuji všem chovatelům , kteří se podělili o své zkušenosti v této diskusi na téma zadavatele . Moc mi to pomohlo v řešení stejneho problému .
S pozdravem Karel Hannig

Podávat antibiotika pokud zvíře přijímá potravu je lepší jen proto, že příjem potravy je známkou ještě relativně dobrého stavu zvířete.Jinak alespoň týden před a pak během léčby antibiotiky je dobře nekrmit.
Pro krokodýla;..dělali jste u těch dovozů bakter.vyšetření? A nebo jste rovnou použili širokospektrá antibiotika?... o jaké ATB šlo? A jak jste je dávkovaly? Jestliže se po přeléčení objevují rezistentní bakterie; pak neměly použité ATB jejich pokrytí, anebo byla ATB špatně nadávkována.Nebo tomu tak není?
Pro acanthose: Na jakých zvířatech se Enrofloxacin osvědčil? A v jakém dávkování?
PS:Od jednoho známého veterináře jsem se dozvěděl (samosebou, že až po úhynu mé nemocné samice) fígl při dávkování Gentamicínu který se mu u chondroušů léty praxe osvědčil. A to: První dávku (startovací) dát v dávce 4 mg./kg.,a pak další tři popř. maximálně čtyři dávky po 2,5 mg./kg.Takže žádných sedm dávek.Fígl je prý v tom; že léčebný efekt se pak prý dostavuje několik dnů, až týdnů po podání poslední dávky.Onen veterinář je přesvědčen, že díky celkově nižší dávce Gentamicinu nedojde k poškození ledvin a jater.No nevím,nejsem veterinář ale každopádně je to zajímavá zkušenost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podávat antibiotika pokud zvíře přijímá potravu je lepší jen proto, že příjem potravy je známkou ještě relativně dobrého stavu zvířete.Jinak alespoň týden před a pak během léčby antibiotiky je dobře nekrmit.
Pro krokodýla;..dělali jste u těch dovozů bakter.vyšetření? A nebo jste rovnou použili širokospektrá antibiotika?... o jaké ATB šlo? A jak jste je dávkovaly? Jestliže se po přeléčení objevují rezistentní bakterie; pak neměly použité ATB jejich pokrytí, anebo byla ATB špatně nadávkována.Nebo tomu tak není?
Pro acanthose: Na jakých zvířatech se Enrofloxacin osvědčil? A v jakém dávkování?
PS:Od jednoho známého veterináře jsem se dozvěděl (samosebou, že až po úhynu mé nemocné samice) fígl při dávkování Gentamicínu který se mu u chondroušů léty praxe osvědčil. A to: První dávku (startovací) dát v dávce 4 mg./kg.,a pak další tři popř. maximálně čtyři dávky po 2,5 mg./kg.Takže žádných sedm dávek.Fígl je prý v tom; že léčebný efekt se pak prý dostavuje několik dnů, až týdnů po podání poslední dávky.Onen veterinář je přesvědčen, že díky celkově nižší dávce Gentamicinu nedojde k poškození ledvin a jater.No nevím,nejsem veterinář ale každopádně je to zajímavá zkušenost.

No samozřejmě dělali, ale problém byl v tom, že u některých už bylo dost pozdě. Různě se zkoušelo od širokospektrálních po specifické, ale v podstatě u těch nejhorších případů nepomohlo už nic. Byla to zabavená zvířata z pašungu. Bohužel úplně přesně nevím, jak vše probíhalo, přímo u toho jsem nebyl, mám to sice z první ruky, ale musel bych se přesně doptat u jednotlivých případů. Vím jenom, že hlavně ze začátku padali, jak slívy. Určitě se mohlo stát, že zvolené atb. nefungovalo úplně ideálně nebo, že dávky nebyli ideální, ale bylo u toho dost veterinářů i konzultace ze špičkovými chovateli. Takže těžko říct. Ale myslel jsem, že pokud byl potlačen jeden druh bakterií (podle výsledků bakterky), tak se po určitém zlepšení zase dostavilo zhoršení a ve výsledcích dalšího vyšetření dominoval jiný druh bakterií. Zřejmě by byla lepší nějaká kombinace různých atb. To dlouhodobé několikanásobné "léčení" krajty určitě udachmalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No samozřejmě dělali, ale problém byl v tom, že u některých už bylo dost pozdě. Různě se zkoušelo od širokospektrálních po specifické, ale v podstatě u těch nejhorších případů nepomohlo už nic. Byla to zabavená zvířata z pašungu. Bohužel úplně přesně nevím, jak vše probíhalo, přímo u toho jsem nebyl, mám to sice z první ruky, ale musel bych se přesně doptat u jednotlivých případů. Vím jenom, že hlavně ze začátku padali, jak slívy. Určitě se mohlo stát, že zvolené atb. nefungovalo úplně ideálně nebo, že dávky nebyli ideální, ale bylo u toho dost veterinářů i konzultace ze špičkovými chovateli. Takže těžko říct. Ale myslel jsem, že pokud byl potlačen jeden druh bakterií (podle výsledků bakterky), tak se po určitém zlepšení zase dostavilo zhoršení a ve výsledcích dalšího vyšetření dominoval jiný druh bakterií. Zřejmě by byla lepší nějaká kombinace různých atb. To dlouhodobé několikanásobné "léčení" krajty určitě udachmalo.

Hm.Tak to jo.V takovémto případě je nejhorší, že je na jakýkoli pokusy o léčbu málo času.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hm.Tak to jo.V takovémto případě je nejhorší, že je na jakýkoli pokusy o léčbu málo času.

Jestli to byl pašunk tak v tom může hrát roli i stres . Na to jsou všechny ant. krátká.