Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.26
Dobrý den, chci se zeptat, jak nahlížíte na rozmnožování mezi příbuznými zvířaty, například rovnou z jednoho vrhu mláďat, co se týče plazů, jasné je, že u savců to žádoucí rozhodně není, ale jaká je situace u plazů? Vždyť ani ve světových chovech není vyjímkou, že třeba varani komodští jsou zvířata z jedné "farmy", narozená ve stejný den a přitom jsou párem... Je tedy takovéto křížení problém?
Díky za vaše názory
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chci se zeptat, jak nahlížíte na rozmnožování mezi příbuznými zvířaty, například rovnou z jednoho vrhu mláďat, co se týče plazů, jasné je, že u savců to žádoucí rozhodně není, ale jaká je situace u plazů? Vždyť ani ve světových chovech není vyjímkou, že třeba varani komodští jsou zvířata z jedné "farmy", narozená ve stejný den a přitom jsou párem... Je tedy takovéto křížení problém?
Díky za vaše názory
Pokud to není nezbytně nutné, tak bych se tomu vyvaroval. Obecně se dá říct, že po několika generacích se životaschopnost mláďat snižuje a zvyšuje se pravděpodobnost vývojových vad. Ovšem je pravdou, že se tak často děje a u některých plazů i dlouhodobě. Ale nikdy jsem neslyšel o tom, že by někdo zdokumentoval opravdové příbuzenské křížení, do kterého by nebyl během více než pěti generací připářen nepříbuzný jedinec. Osobně se domnívám, že u většiny plazů by se po více než třech až pěti generacích příbuzenského křížení inbreeding negativně projevil. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.217.129
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud to není nezbytně nutné, tak bych se tomu vyvaroval. Obecně se dá říct, že po několika generacích se životaschopnost mláďat snižuje a zvyšuje se pravděpodobnost vývojových vad. Ovšem je pravdou, že se tak často děje a u některých plazů i dlouhodobě. Ale nikdy jsem neslyšel o tom, že by někdo zdokumentoval opravdové příbuzenské křížení, do kterého by nebyl během více než pěti generací připářen nepříbuzný jedinec. Osobně se domnívám, že u většiny plazů by se po více než třech až pěti generacích příbuzenského křížení inbreeding negativně projevil. Krokodýl
Súhlasím s Krokousom, keď sa dá zohnať nepríbuzné zviera, nemá zmysel to robiť. Osobne by som radšej nepáril vobec ako páriť príbuzné.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.144
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chci se zeptat, jak nahlížíte na rozmnožování mezi příbuznými zvířaty, například rovnou z jednoho vrhu mláďat, co se týče plazů, jasné je, že u savců to žádoucí rozhodně není, ale jaká je situace u plazů? Vždyť ani ve světových chovech není vyjímkou, že třeba varani komodští jsou zvířata z jedné "farmy", narozená ve stejný den a přitom jsou párem... Je tedy takovéto křížení problém?
Díky za vaše názory
Existují případy zdokumentovaného dlouhodobého rozmnožování u příbuzných zvířat z jedné jinie. Tj. dále jsou mezi sebou množena zvířata z jednoho vrhu, resp. snůšky. Např. Chamaeleo jacksoni jsou u jednoho chovatele v Německu množeni v linii dlouhé 33(!) generací, pocházející z jednoho původního páru. Celou dobu bez doplnění nepříbuzných zvířat. Rovněž u Paroedura pictus existuje stejný případ, kdy je v současné době linie dlouhá 31 generací.
Je pravda, že plazi jsou mnohem méně náchylní k negativním projevům imbreedingu než savci, ovšem i u savců je mnoho případů příbuzenského křížení, které se obešlo bez negativních následků. Např. všechny formy tzv. křečka zlatého, pocházejí z jedné samice odchycené v Anglii v roce 1920. Dále je tady případ ostrovních populací. U těchto zvířata dříve nebo později dochází k imbreedengu, aniž by se to zatím negativně projevovalo. A to se nejedná jen o zvířata, které žijou na ostrovech jako takových. Stejný efekt vytváření ostrovních podmínek má např. vykácení širokého pásu lesa či pralesa nebo výstavba dálnice, a tím pádem rozdělění určitépopulace určitého druhu na menší skupiny bez možnosti kontaktu mezi sebou.
Osobně si myslím, že je toto téma natolik složité, že si nezaslouží, aby bylo smeteno ze stolu větou : " Imbreeding má jen negativní následky".
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.35
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Existují případy zdokumentovaného dlouhodobého rozmnožování u příbuzných zvířat z jedné jinie. Tj. dále jsou mezi sebou množena zvířata z jednoho vrhu, resp. snůšky. Např. Chamaeleo jacksoni jsou u jednoho chovatele v Německu množeni v linii dlouhé 33(!) generací, pocházející z jednoho původního páru. Celou dobu bez doplnění nepříbuzných zvířat. Rovněž u Paroedura pictus existuje stejný případ, kdy je v současné době linie dlouhá 31 generací.
Je pravda, že plazi jsou mnohem méně náchylní k negativním projevům imbreedingu než savci, ovšem i u savců je mnoho případů příbuzenského křížení, které se obešlo bez negativních následků. Např. všechny formy tzv. křečka zlatého, pocházejí z jedné samice odchycené v Anglii v roce 1920. Dále je tady případ ostrovních populací. U těchto zvířata dříve nebo později dochází k imbreedengu, aniž by se to zatím negativně projevovalo. A to se nejedná jen o zvířata, které žijou na ostrovech jako takových. Stejný efekt vytváření ostrovních podmínek má např. vykácení širokého pásu lesa či pralesa nebo výstavba dálnice, a tím pádem rozdělění určitépopulace určitého druhu na menší skupiny bez možnosti kontaktu mezi sebou.
Osobně si myslím, že je toto téma natolik složité, že si nezaslouží, aby bylo smeteno ze stolu větou : " Imbreeding má jen negativní následky".
Určitě to nejde paušalizovat a příkladů bude i v přírodě více, i když asi ne tak extrémních. Ale existuje množství mikropopulací, kde nutně k inbreedingu musí docházet neboť "nová krev" prostě v dané lokalitě např. vzhledem k izolovanosti populace není. I když tam je ve hře většinou více zvířat než jeden pár. Ono i mnoho terarijních zvířat pochází z velmi omezeného počtu jedinců. Snad u zvířat s velkou reprodukční shopností dochází během generací u jednotlivých mláďat k různým spontáním jemným změnám v genotypu a desítky až stovky potomků už nejsou tak geneticky shodné se svými prapraprarodiči a i mezi jednotlivými jedinci v rostoucí populaci je už po generacích určitá genetická pestrost. Ale samozřejmě je vždy vhodné do chovu zařadit, pokud je to možné, nějakou tu "novou krev". K tomuto tématu jsou také zajímavé odhady, kolik minimálně musí být chovu schopných jedinců, aby populace nezanikla. Odhady se dost liší, samozřejmě i podle druhu, od několika kusů přez několik desítek až po stovky. Ale jak vidno tak právě ten zmíněný křeček zlatý dokazuje, že ani při posledním páru živočišného druhu, ještě nemusí být v některých případech vše ztraceno... Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.123
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Určitě to nejde paušalizovat a příkladů bude i v přírodě více, i když asi ne tak extrémních. Ale existuje množství mikropopulací, kde nutně k inbreedingu musí docházet neboť "nová krev" prostě v dané lokalitě např. vzhledem k izolovanosti populace není. I když tam je ve hře většinou více zvířat než jeden pár. Ono i mnoho terarijních zvířat pochází z velmi omezeného počtu jedinců. Snad u zvířat s velkou reprodukční shopností dochází během generací u jednotlivých mláďat k různým spontáním jemným změnám v genotypu a desítky až stovky potomků už nejsou tak geneticky shodné se svými prapraprarodiči a i mezi jednotlivými jedinci v rostoucí populaci je už po generacích určitá genetická pestrost. Ale samozřejmě je vždy vhodné do chovu zařadit, pokud je to možné, nějakou tu "novou krev". K tomuto tématu jsou také zajímavé odhady, kolik minimálně musí být chovu schopných jedinců, aby populace nezanikla. Odhady se dost liší, samozřejmě i podle druhu, od několika kusů přez několik desítek až po stovky. Ale jak vidno tak právě ten zmíněný křeček zlatý dokazuje, že ani při posledním páru živočišného druhu, ještě nemusí být v některých případech vše ztraceno... Krokodýl
U toho křečka nebyldokonce nalezen pár, ale pouze gravidní samice pak už se rozjelo úříbuzenské křížení....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.35
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
U toho křečka nebyldokonce nalezen pár, ale pouze gravidní samice pak už se rozjelo úříbuzenské křížení....
To je pravda, ale na počátku musel být i samec, takže proto jsem napsal pár, tedy pokud nebyla paní křečková požehnána duchem svatým, jako kdysi dávno jedna Maruška v Egyptě
. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.215.147
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je pravda, ale na počátku musel být i samec, takže proto jsem napsal pár, tedy pokud nebyla paní křečková požehnána duchem svatým, jako kdysi dávno jedna Maruška v Egyptě
. Krokodýl
![]()
![]()
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.217.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Existují případy zdokumentovaného dlouhodobého rozmnožování u příbuzných zvířat z jedné jinie. Tj. dále jsou mezi sebou množena zvířata z jednoho vrhu, resp. snůšky. Např. Chamaeleo jacksoni jsou u jednoho chovatele v Německu množeni v linii dlouhé 33(!) generací, pocházející z jednoho původního páru. Celou dobu bez doplnění nepříbuzných zvířat. Rovněž u Paroedura pictus existuje stejný případ, kdy je v současné době linie dlouhá 31 generací.
Je pravda, že plazi jsou mnohem méně náchylní k negativním projevům imbreedingu než savci, ovšem i u savců je mnoho případů příbuzenského křížení, které se obešlo bez negativních následků. Např. všechny formy tzv. křečka zlatého, pocházejí z jedné samice odchycené v Anglii v roce 1920. Dále je tady případ ostrovních populací. U těchto zvířata dříve nebo později dochází k imbreedengu, aniž by se to zatím negativně projevovalo. A to se nejedná jen o zvířata, které žijou na ostrovech jako takových. Stejný efekt vytváření ostrovních podmínek má např. vykácení širokého pásu lesa či pralesa nebo výstavba dálnice, a tím pádem rozdělění určitépopulace určitého druhu na menší skupiny bez možnosti kontaktu mezi sebou.
Osobně si myslím, že je toto téma natolik složité, že si nezaslouží, aby bylo smeteno ze stolu větou : " Imbreeding má jen negativní následky".
Lenže potenciál genetických porúch u plazov je rovnaký ako u cicavcov, aj keď to asi ešte neni s príbuznosťou tak ďaleko ako u psov.... U plazov v zajatí sú asi najinbrednejšie Kahl albina, keďže od začiatku boli vo veľmi blízkej príbuznosti a vo vačšine prípadov sa párili súrodenci. Asi nikto neskúmal koľko generácií trvalo kým sa objavili jednooké albina a ešte sa objavujú. Taktiež s úspechom pri rozmnožovaní to u nich není ružové a často sa vo vrhoch nájdu neživotaschopné mláďatá, ktoré sa nedožijú ani prvého zvleku.
U tých dlhodobo inbredných línií je aký pomer neoplodnených vajec? Akého veku sa zvieratá dožívajú? Vedú sa záznamy o všetkých mladých z tejto línie (asi nie)?
Tak ako sa občas vyskytnú náhodnou mutáciou farebné formy, rovnako náhodnou mutáciou vznikajú defekty. Tie sa možu bez problémov dediť po mnoho generácií, kým na seba nenarazia zvieratá s rovnakým defektom. Keď zoberieme, že vlohu pre defekt má jedno z rodičovských zvierat, táto vloha sa prenesie na polovicu mláďat. Pri párení dvoch mláďat z tohoto vrhu je potencionálna šanca, že sa defekt prejaví v ich potomstve...
Vprírode samozrejme existujú úzko príbuzné populácie ale je známe, že príroda si dokáže poradiť, tak ako u tých škrečkov. Prirodzená selekcia existuje a v prírode ak sa vyskytne nevýhodný defekt, zviera má malé šance na prežitie. Taktiež asi nezistíme či v prírode naozaj dochádza k príbuzenskénu páreniu, keďže u vačšiny zvierat je úspech keď z každého vrhu prežije jediné mláďa, ak vobec.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.123
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je pravda, ale na počátku musel být i samec, takže proto jsem napsal pár, tedy pokud nebyla paní křečková požehnána duchem svatým, jako kdysi dávno jedna Maruška v Egyptě
. Krokodýl
Z tvojí odpovědi to vyznělo spíš tak, že byl odchycen pár, jenže byla nalezena jen ta jedna samice.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Z tvojí odpovědi to vyznělo spíš tak, že byl odchycen pár, jenže byla nalezena jen ta jedna samice.
Ano byla nalezena jedna samice, která porodila 8 mláďat, některá uhynula a některým se podařilo utéct. Nakonec zbyl jen 1 sameček a dvě samičky a z nich pocházejí všichni dnešní křečci zlatí v péči člověka. OK. A dodatek, tu samičku v přírodě před odchytem napářil samec. OK. Takže závěr je, že rodiče všech křečků v chovech po celém světě je jedna odchycená samice a jeden neznámý samec = pár! OK. Partenogeneze u křečků nebyla prokázána. Je tak těžké pochopit, že rodiče jsou dva, i když jeden neznámý. Tak už to neřeš. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Lenže potenciál genetických porúch u plazov je rovnaký ako u cicavcov, aj keď to asi ešte neni s príbuznosťou tak ďaleko ako u psov.... U plazov v zajatí sú asi najinbrednejšie Kahl albina, keďže od začiatku boli vo veľmi blízkej príbuznosti a vo vačšine prípadov sa párili súrodenci. Asi nikto neskúmal koľko generácií trvalo kým sa objavili jednooké albina a ešte sa objavujú. Taktiež s úspechom pri rozmnožovaní to u nich není ružové a často sa vo vrhoch nájdu neživotaschopné mláďatá, ktoré sa nedožijú ani prvého zvleku.
U tých dlhodobo inbredných línií je aký pomer neoplodnených vajec? Akého veku sa zvieratá dožívajú? Vedú sa záznamy o všetkých mladých z tejto línie (asi nie)?
Tak ako sa občas vyskytnú náhodnou mutáciou farebné formy, rovnako náhodnou mutáciou vznikajú defekty. Tie sa možu bez problémov dediť po mnoho generácií, kým na seba nenarazia zvieratá s rovnakým defektom. Keď zoberieme, že vlohu pre defekt má jedno z rodičovských zvierat, táto vloha sa prenesie na polovicu mláďat. Pri párení dvoch mláďat z tohoto vrhu je potencionálna šanca, že sa defekt prejaví v ich potomstve...
Vprírode samozrejme existujú úzko príbuzné populácie ale je známe, že príroda si dokáže poradiť, tak ako u tých škrečkov. Prirodzená selekcia existuje a v prírode ak sa vyskytne nevýhodný defekt, zviera má malé šance na prežitie. Taktiež asi nezistíme či v prírode naozaj dochádza k príbuzenskénu páreniu, keďže u vačšiny zvierat je úspech keď z každého vrhu prežije jediné mláďa, ak vobec.
Jediným řešením u barevných mutací je v počátcích i na úkor větší časové náročnosti pravidelné křížení s nepříbuznými normálně zbarvenými zvířaty. Pak může po čase fungovat relativně velká skupina blízce nepříbuzných jedinců dané mutace. Krokodýl