Inzerce II.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já málokdy inzeruji, ale mám jiný problém, jak často mažou webmastři stránky nemoderované diskuse, Nestálo by za to, občas smazat již dávno neakutní otázky a odpovědi? Nebo se občas kouknete třeba i na stránku č.500 ? Podle datumů odpovědí asi málokdo, každý prolistuje tak prvních 10, možná 15 stránek a stejně maximálně reaguje na ty nejnovější příspěvky.
Jana - hadice.

Nechápu v čem spočívá ten Váš problém...? Počáteční příspěvky jsou mnohdy kvalitní a právě když člověk něco hledá tak se mu toho víc ukáže a může porovnávat. To když už jste tak loajální k ifauně, aby nebyla zbytečně zahlcena pitomostma, tak už spíš smazat některé úplně nesmyslné fotky, protože ty mnohem víc zahltěj pamněť, ale to snad opravdu není naše starost. Pokud tedy už nějaké výhrady, tak by bylo lepší opravit vědecké názvy např. pokud na moderce zadám nesprávně "Gonyosoma oxicefala" tak se mi příspěvek zobrazí, ale pokud správně s tvrdým Y tak ne a toho je tady spousta, když už tedy dělat nějakou inventůru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechápu v čem spočívá ten Váš problém...? Počáteční příspěvky jsou mnohdy kvalitní a právě když člověk něco hledá tak se mu toho víc ukáže a může porovnávat. To když už jste tak loajální k ifauně, aby nebyla zbytečně zahlcena pitomostma, tak už spíš smazat některé úplně nesmyslné fotky, protože ty mnohem víc zahltěj pamněť, ale to snad opravdu není naše starost. Pokud tedy už nějaké výhrady, tak by bylo lepší opravit vědecké názvy např. pokud na moderce zadám nesprávně "Gonyosoma oxicefala" tak se mi příspěvek zobrazí, ale pokud správně s tvrdým Y tak ne a toho je tady spousta, když už tedy dělat nějakou inventůru.

Asi to nic neřeší, ale správně je Gonyosoma oxycephalum. Problém je, že ty odborné názvy může měnit správně jen ten, kdo ty správné zná. To není na Vás Dronte. Jenom poznámka k tomu opravování, to asi žádný z moderátorů nedokáže zcela správně vždy posoudit, kdy jde o překlep a kdy je to správně. Nikdo z běžných uživatelů ani provozovatelů fóra nedokáže obsáhnout celou šíři vědeckého názvosloví. Jestli je koncovka v mužském, ženském nebo středním tvaru, jestli je tam i nebo ii, nebo i versus y. Takže to opravování asi nevyjde, snad jen u nejběžnějších názvů. A to nemluvím o tom, že by nedokázali poopravovat "latinu" přímo v příspěvcích, když v názvu je něco neutrálního a samotné vědecké jméno je až v textu. Ale za vymazání zbytečných témat, různých vulgarit, nesmyslů a nic neříkajících fotek typu "naše želvička" bych se také přimlouval. Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi to nic neřeší, ale správně je Gonyosoma oxycephalum. Problém je, že ty odborné názvy může měnit správně jen ten, kdo ty správné zná. To není na Vás Dronte. Jenom poznámka k tomu opravování, to asi žádný z moderátorů nedokáže zcela správně vždy posoudit, kdy jde o překlep a kdy je to správně. Nikdo z běžných uživatelů ani provozovatelů fóra nedokáže obsáhnout celou šíři vědeckého názvosloví. Jestli je koncovka v mužském, ženském nebo středním tvaru, jestli je tam i nebo ii, nebo i versus y. Takže to opravování asi nevyjde, snad jen u nejběžnějších názvů. A to nemluvím o tom, že by nedokázali poopravovat "latinu" přímo v příspěvcích, když v názvu je něco neutrálního a samotné vědecké jméno je až v textu. Ale za vymazání zbytečných témat, různých vulgarit, nesmyslů a nic neříkajících fotek typu "naše želvička" bych se také přimlouval. Krokodýl

To není pro mě žádnou novinkou, že je správně oxycephalum, ale možná 30 let se používalo a bohužel se často stále ještě používá oxycephala. Pro ty co by se mohli nad touto bizarností podivovat jen pro vysvětlení : tento druh byl dříve v rodu Elaphe a po revizi byl zařazen do rodu Gonyosoma, ale koncovka vztahující k ženskému rodu zůstala a až po mnoha letech došlo ke správné gramatické úpravě a stále se i v odborné literatuře tato nesprávnost běžně používá, naproti tomu oxicephalum bylo špatně vždy.
To že to není na mne je mi jasné a ani bych o to nestál, já jsem jenom pouze zareagoval na pitomost plošně smazat staré příspěvky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To není pro mě žádnou novinkou, že je správně oxycephalum, ale možná 30 let se používalo a bohužel se často stále ještě používá oxycephala. Pro ty co by se mohli nad touto bizarností podivovat jen pro vysvětlení : tento druh byl dříve v rodu Elaphe a po revizi byl zařazen do rodu Gonyosoma, ale koncovka vztahující k ženskému rodu zůstala a až po mnoha letech došlo ke správné gramatické úpravě a stále se i v odborné literatuře tato nesprávnost běžně používá, naproti tomu oxicephalum bylo špatně vždy.
To že to není na mne je mi jasné a ani bych o to nestál, já jsem jenom pouze zareagoval na pitomost plošně smazat staré příspěvky.

Pokud by šlo o latinu, tak je správně oxycephala, protože gonyosoma je rodu ženského a příponu um je k rodu mužskému. Tedy gramaticky správně je Gonyosoma oxycephala. Ale jestli je jako vědecký název uznáno jméno oxycephalum, tak s tim nikdo nic neudělá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud by šlo o latinu, tak je správně oxycephala, protože gonyosoma je rodu ženského a příponu um je k rodu mužskému. Tedy gramaticky správně je Gonyosoma oxycephala. Ale jestli je jako vědecký název uznáno jméno oxycephalum, tak s tim nikdo nic neudělá.

Stále v tom není pořádek v současné době je správně G. oxycephalum, ale zároveň je správně G. frenata a ne "frenatum"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stále v tom není pořádek v současné době je správně G. oxycephalum, ale zároveň je správně G. frenata a ne "frenatum"

name:


Gonyosoma oxycephalum BOIE 1827 (accepted name)
[5 literature references for Gonyosoma oxycephalum BOIE 1827]

Synonyms:


Coluber jansenii (nec Gonyosoma jansenii BLEEKER 1858) - ROBINSON & KLOSS 1920 (misapplied name)

Elaphe oxycephala GRIFFIN 1909 (synonym)

Elaphe oxycephala oxycephala SACKETT 1940 (synonym)

Alopecophis chalybeus GRAY 1849: 247 (synonym)
[1 literature reference for Alopecophis chalybeus GRAY 1849: 247]

Gonyosoma oxycephala BARBOUR 1912 (synonym)

Gonyosoma oxycephalus BLEEKER 1857 (synonym)

Gonyosoma viride WAGLER 1828 (synonym)

Herpetodryas oxycephalus SCHLEGEL 1837: 152 (synonym)

Aepidea robusta HALLOWELL 1861 (synonym)

Coluber oxycephalus BOIE 1827 (synonym)

Nejde o to, jen jsem se na to kouknul, kdyby to někoho zajímalo, zde je EMBL
a databáze univerzity Michigan (to je podle mě americká směrodatná) bere momentálně taktéž koncovku um.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stále v tom není pořádek v současné době je správně G. oxycephalum, ale zároveň je správně G. frenata a ne "frenatum"

Ahoj Dronte, správně je G. frenatum a G. prasinum. Ty chyby v koncovkách vznikají, protože chovatelé přeberou rodovou změnu, aniž by akceptovali změnu koncovky kvůli jinému mluvnickému rodu. Prostě jen napíšou jiné rodové jméno a tak z Elaphe frenata (nebo E. prasina) udělají Gonyosoma frenata (G. prasina) . Stejně tak například Elaphe guttata není nově Panterophis guttata, ale správně je P. guttatus. Nebo Elaphe longissima je po přeřazení do nového rodu Zamenis longissimus a ne Z. longissima, jak je občas vidět. Prostě by měl být respektován mluvnický rod. Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj Dronte, správně je G. frenatum a G. prasinum. Ty chyby v koncovkách vznikají, protože chovatelé přeberou rodovou změnu, aniž by akceptovali změnu koncovky kvůli jinému mluvnickému rodu. Prostě jen napíšou jiné rodové jméno a tak z Elaphe frenata (nebo E. prasina) udělají Gonyosoma frenata (G. prasina) . Stejně tak například Elaphe guttata není nově Panterophis guttata, ale správně je P. guttatus. Nebo Elaphe longissima je po přeřazení do nového rodu Zamenis longissimus a ne Z. longissima, jak je občas vidět. Prostě by měl být respektován mluvnický rod. Krokodýl

Tady s tebou nemohu souhlasit, ta záležitost je mnohem komplikovanější, neboť je na věc několik názorů např. v současné době americká systematika (Michigan) uznává pouze G. frenata, evropská (EMBL)též a G. frenatum GRAY 1853 akceptuje. Po poslední revizi a to od roku 1997 je platný název G. frenata DAS 1997. U druhu Gonyosoma oxycephalum BOIE 1827 je v současné době platný tento název a gramatika v tom nehraje žádnou roli a Gonyosoma oxycephala BARBOUR 1912 je akceptován a např. Gonyosoma oxycephalus BLEEKER 1857 je brán jen jako synonymum jak jsem již shora uvedl. Takže pro nás z toho vyplývá, že je správné používání jen toho názvu, který je v současné chvíli platný, což pro nás není vůbec jednoduché a né jen proto, že se to stále mění, ale i to, že se systematici sami nemohou dohodnout. Ty špatné koncovky nepramení vždy jen ze šlendryjánství nebo neznalosti gramatiky člověka, který druh popisuje nebo dělá revizi, ale je někdy záměrný, skoro až pietně zanechat koncovku vztahující se ke staršímu rodu.
no v tom aby se prase vyznalo a ještě to dokázalo správně používat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady s tebou nemohu souhlasit, ta záležitost je mnohem komplikovanější, neboť je na věc několik názorů např. v současné době americká systematika (Michigan) uznává pouze G. frenata, evropská (EMBL)též a G. frenatum GRAY 1853 akceptuje. Po poslední revizi a to od roku 1997 je platný název G. frenata DAS 1997. U druhu Gonyosoma oxycephalum BOIE 1827 je v současné době platný tento název a gramatika v tom nehraje žádnou roli a Gonyosoma oxycephala BARBOUR 1912 je akceptován a např. Gonyosoma oxycephalus BLEEKER 1857 je brán jen jako synonymum jak jsem již shora uvedl. Takže pro nás z toho vyplývá, že je správné používání jen toho názvu, který je v současné chvíli platný, což pro nás není vůbec jednoduché a né jen proto, že se to stále mění, ale i to, že se systematici sami nemohou dohodnout. Ty špatné koncovky nepramení vždy jen ze šlendryjánství nebo neznalosti gramatiky člověka, který druh popisuje nebo dělá revizi, ale je někdy záměrný, skoro až pietně zanechat koncovku vztahující se ke staršímu rodu.
no v tom aby se prase vyznalo a ještě to dokázalo správně používat

Jenže takový popis postrádá potom logiku, gramatika se má používat správně při jakémkoli popisu, pokud uznám rod Gonyosoma pro Elaphku, musím změnit i koncovku, taková je logika. To je jakobychom v českém názvosloví udělali ze slepýše slepýšovku, tak taky nebudem psát z nostalgie slepýšovka křehký. Pokud někdo gramatiku použije špatně, tak to neznamená, že se toho všichni budem držet. Bohužel i někteří renomovaní zahraniční herpetologové snadno takovou chybu udělají. Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže takový popis postrádá potom logiku, gramatika se má používat správně při jakémkoli popisu, pokud uznám rod Gonyosoma pro Elaphku, musím změnit i koncovku, taková je logika. To je jakobychom v českém názvosloví udělali ze slepýše slepýšovku, tak taky nebudem psát z nostalgie slepýšovka křehký. Pokud někdo gramatiku použije špatně, tak to neznamená, že se toho všichni budem držet. Bohužel i někteří renomovaní zahraniční herpetologové snadno takovou chybu udělají. Krokodýl

Takhle to přesně je, takže když někdo použije název gramaticky správně, ale není uznán tak je neplatný. Některá pravidla se musí dodržet, velká a malá písmena, koncovky např. nadčeleď, čeleď, podčeleď.....atd., ale ne gramatika. Též je pravidlo, jen tak pro zajímavost, že se názvy nesmějí opakovat, což je logické, ale to platí pouze v rámci říše, takže např. ještěr rodu Dracaena z čeledi Teiidae má i ekvivalent názvu rostliny též Dracaena, ale už pochopitelně v říši rostliné. To jen tak pro zajímavost, ale tamto fakt dělá všem velké problémy, no ale co naděláme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže takový popis postrádá potom logiku, gramatika se má používat správně při jakémkoli popisu, pokud uznám rod Gonyosoma pro Elaphku, musím změnit i koncovku, taková je logika. To je jakobychom v českém názvosloví udělali ze slepýše slepýšovku, tak taky nebudem psát z nostalgie slepýšovka křehký. Pokud někdo gramatiku použije špatně, tak to neznamená, že se toho všichni budem držet. Bohužel i někteří renomovaní zahraniční herpetologové snadno takovou chybu udělají. Krokodýl

Jo a ještě jedna věc, vědecké názvy jsou mezinárodně platně uznávány a nedá se to vůbec srovnávat s českým názvoslovím to je jen taková norma, doporučení, česky si může vlastně každý nazývat zvíře jak chce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo a ještě jedna věc, vědecké názvy jsou mezinárodně platně uznávány a nedá se to vůbec srovnávat s českým názvoslovím to je jen taková norma, doporučení, česky si může vlastně každý nazývat zvíře jak chce.

Gonyosoma je rod ženský (femina), jak už jsem jednou psal, takže by to měla být prasina, frenata, oxycephala atd...
Narozdíl od toho je rod Panterophis což je rodu mužského (musculus), takže třeba guttatus, obsoletus atd... Stejně jako Zamensis longissimus, ale jsou i vyjímky, například není Z. situlus, ale Z. situla sic je to blbost.
A pak ještě rod střední například Coluber hippocrepis, rhodorhachis atd...
Jinak Elaphe, je také rodu ženského....
Nazdar....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Gonyosoma je rod ženský (femina), jak už jsem jednou psal, takže by to měla být prasina, frenata, oxycephala atd...
Narozdíl od toho je rod Panterophis což je rodu mužského (musculus), takže třeba guttatus, obsoletus atd... Stejně jako Zamensis longissimus, ale jsou i vyjímky, například není Z. situlus, ale Z. situla sic je to blbost.
A pak ještě rod střední například Coluber hippocrepis, rhodorhachis atd...
Jinak Elaphe, je také rodu ženského....
Nazdar....

Já zde ale přeci nechci polemizovat co je mužského rodu. Název zvířete je pouze ten který je aktuálně uznán nebo event. akceptován, ty starší jsou pouze synonyma. Gramatika fuk! Nazdar...
Konkretně druhové jméno
Gonyosoma oxycephalum BOIE 1827 je upřednostněno před gramaticky správně oxycephala, vzhledem k významnému herpetologovi Friedrich Boie (1789-1870).
Druhové jméno oxycephala je vzhledem ke gramatice akceptováno. Boie tuto koncovku ze začátku přiřadil k mužskému rodu Coluber. Berme to jak to je, jsme na ifauně nazdar...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo a ještě jedna věc, vědecké názvy jsou mezinárodně platně uznávány a nedá se to vůbec srovnávat s českým názvoslovím to je jen taková norma, doporučení, česky si může vlastně každý nazývat zvíře jak chce.

Mýlíš se, srovnávat se to dá. Vědecké jména jsou sice i nelatinského původu, ale už od dob Darwina se u vědeckých názvů používá latinská gramatika. Takže by i oficiální název tuto gramatiku měl akceptovat. Koncovka má odpovídat rodu. Chápu, že třeba Angličanům, Amíkům a dalším to dělá problém, ale třeba pro Čechy by ta problematika měla být pochopitelnější, vzhledem k tomu, že také používáme mužský, ženský a střední mluvnický rod (včetně koncovek přídavných jmen - slepýš křehkÝ, ještěrka zelenÁ atd.). Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Gonyosoma je rod ženský (femina), jak už jsem jednou psal, takže by to měla být prasina, frenata, oxycephala atd...
Narozdíl od toho je rod Panterophis což je rodu mužského (musculus), takže třeba guttatus, obsoletus atd... Stejně jako Zamensis longissimus, ale jsou i vyjímky, například není Z. situlus, ale Z. situla sic je to blbost.
A pak ještě rod střední například Coluber hippocrepis, rhodorhachis atd...
Jinak Elaphe, je také rodu ženského....
Nazdar....

Gonyosoma je dle mých informací neutrum (střední) a ne feminum (ženský rod), ale už na to kašlem, každý stejně ví, co je to za hada, bez ohledu na koncovku. S pozdravem "Ať žije systematika a gramatika" Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mýlíš se, srovnávat se to dá. Vědecké jména jsou sice i nelatinského původu, ale už od dob Darwina se u vědeckých názvů používá latinská gramatika. Takže by i oficiální název tuto gramatiku měl akceptovat. Koncovka má odpovídat rodu. Chápu, že třeba Angličanům, Amíkům a dalším to dělá problém, ale třeba pro Čechy by ta problematika měla být pochopitelnější, vzhledem k tomu, že také používáme mužský, ženský a střední mluvnický rod (včetně koncovek přídavných jmen - slepýš křehkÝ, ještěrka zelenÁ atd.). Krokodýl

Já ti teď zcela asi nerozumím. To že se používá u vědeckých názvů latinská gramatika to je jasné, ale pokud je vědecký název gramaticky nesprávný, ale je uznán, tak je to směrodatné, event. jako u "našeho" druhu G. o. je druhý akceptován (terminus technicus), tudíž oba správně, ale jeden je nadřazený a to je ten, který je po poslední revizi uznán a nemusí být gramaticky správně. Tento termín "akceptován" nebývá až zas tak často, možná je právě to co do této rozmluvy vnáší ještě další rozměr nedorozumnění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já ti teď zcela asi nerozumím. To že se používá u vědeckých názvů latinská gramatika to je jasné, ale pokud je vědecký název gramaticky nesprávný, ale je uznán, tak je to směrodatné, event. jako u "našeho" druhu G. o. je druhý akceptován (terminus technicus), tudíž oba správně, ale jeden je nadřazený a to je ten, který je po poslední revizi uznán a nemusí být gramaticky správně. Tento termín "akceptován" nebývá až zas tak často, možná je právě to co do této rozmluvy vnáší ještě další rozměr nedorozumnění.

Hele bavíme se s nadhledem, dám příklad kdybych před třiceti lety použil název G. oxycephala tak je to špatně, protože používám pouze synonimum Gonyosoma oxycephala BARBOUR 1912, protože v té době byl aktualní název Elaphe oxycephala, pokud před patnácti použiji ten samý tak je to správně, neboť byl v té době po revizi uznán a když nyní ten samý, tak se nedopouštím chyby, protože je akceptován, ale správnější by bylo použít oxycephalum neboť je aktualní a tudíž nadřazený, což jsi mne správně opravil a gramatiku do toho nevnášejme. To s tím Boiem je pouze moje doměnka neboť jsem o takových případech četl, že se vědomně zanechávaly, jinak koncovka u slova Gonyosoma je klasicky ženského rodu, ale v tom se absolutně nemíním přít, nejsem žádný latiník.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hele bavíme se s nadhledem, dám příklad kdybych před třiceti lety použil název G. oxycephala tak je to špatně, protože používám pouze synonimum Gonyosoma oxycephala BARBOUR 1912, protože v té době byl aktualní název Elaphe oxycephala, pokud před patnácti použiji ten samý tak je to správně, neboť byl v té době po revizi uznán a když nyní ten samý, tak se nedopouštím chyby, protože je akceptován, ale správnější by bylo použít oxycephalum neboť je aktualní a tudíž nadřazený, což jsi mne správně opravil a gramatiku do toho nevnášejme. To s tím Boiem je pouze moje doměnka neboť jsem o takových případech četl, že se vědomně zanechávaly, jinak koncovka u slova Gonyosoma je klasicky ženského rodu, ale v tom se absolutně nemíním přít, nejsem žádný latiník.

V tom je právě asi ten hlavní problém. Kdo vlastně určí, co je právě akceptované. Někdy nemusí mít většina pravdu. Právě proto si myslím, že by bylo správné držet se aktuálně \"akceptovaných\" rodových rozdělení, tam není problém, Gonyosomy jsou jasně odlišené od jiných příslušníků bývalého rodu Elaphe a to nejen vzhledově a nikdo v současnosti nepochybuje o jejich rodovém zařazení. Ale v případě druhového jména by se nostalgie nenostalgie mělo používat správné koncovky, jelikož jde vlastně o přídavné jméno (viz to mé srovnání s češtinou výše). A považoval bych za správné, aby všichni zástupci jednoho rodu měli stejnou koncovku (samozřejmě mimo pojmenování po někom, kdy je koncovka -i). Proto také jsem zastáncem třeba názvu Zamenis situlus nebo Coelognathus helenus. Chápu, že to spoustě lidí nejde z hu.. úst, zvyk je železná košile. Ale k uznávaným pravidlům vědeckého názvosloví patří právě to, že vychází s latinské gramatiky. Pak už jenom musíme zjistit jaký mluvnický rod opravdu je Gonyosoma a je koncovka jasná. Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom je právě asi ten hlavní problém. Kdo vlastně určí, co je právě akceptované. Někdy nemusí mít většina pravdu. Právě proto si myslím, že by bylo správné držet se aktuálně \"akceptovaných\" rodových rozdělení, tam není problém, Gonyosomy jsou jasně odlišené od jiných příslušníků bývalého rodu Elaphe a to nejen vzhledově a nikdo v současnosti nepochybuje o jejich rodovém zařazení. Ale v případě druhového jména by se nostalgie nenostalgie mělo používat správné koncovky, jelikož jde vlastně o přídavné jméno (viz to mé srovnání s češtinou výše). A považoval bych za správné, aby všichni zástupci jednoho rodu měli stejnou koncovku (samozřejmě mimo pojmenování po někom, kdy je koncovka -i). Proto také jsem zastáncem třeba názvu Zamenis situlus nebo Coelognathus helenus. Chápu, že to spoustě lidí nejde z hu.. úst, zvyk je železná košile. Ale k uznávaným pravidlům vědeckého názvosloví patří právě to, že vychází s latinské gramatiky. Pak už jenom musíme zjistit jaký mluvnický rod opravdu je Gonyosoma a je koncovka jasná. Krokodýl

To je celý velký problém, vždyť se taky furt hádaj. to co jsem výše napsal platí třeba jen v rámci některé systematiky , v tomto případě EMBL. K té situla to napíši později tam je to složitější, tam se zas jedná o něco jiného, teď musím odejít.
ahoj

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom je právě asi ten hlavní problém. Kdo vlastně určí, co je právě akceptované. Někdy nemusí mít většina pravdu. Právě proto si myslím, že by bylo správné držet se aktuálně \"akceptovaných\" rodových rozdělení, tam není problém, Gonyosomy jsou jasně odlišené od jiných příslušníků bývalého rodu Elaphe a to nejen vzhledově a nikdo v současnosti nepochybuje o jejich rodovém zařazení. Ale v případě druhového jména by se nostalgie nenostalgie mělo používat správné koncovky, jelikož jde vlastně o přídavné jméno (viz to mé srovnání s češtinou výše). A považoval bych za správné, aby všichni zástupci jednoho rodu měli stejnou koncovku (samozřejmě mimo pojmenování po někom, kdy je koncovka -i). Proto také jsem zastáncem třeba názvu Zamenis situlus nebo Coelognathus helenus. Chápu, že to spoustě lidí nejde z hu.. úst, zvyk je železná košile. Ale k uznávaným pravidlům vědeckého názvosloví patří právě to, že vychází s latinské gramatiky. Pak už jenom musíme zjistit jaký mluvnický rod opravdu je Gonyosoma a je koncovka jasná. Krokodýl

Tady jde o to, že kdo určuje druh nebo dělá revizi je k názvu kompetentní a nemusí se touto gramatikou řídit ač je to doporučeno. Domnívám se ,že pro laického herpetologa nebo chovatele by měla být směrodatná systematika královské společnosti Natural History Museum http://www.nhm.ac.uk/index.html event. EMBL http://www.embl-heidelberg.de/ (momentálně není herpetologická sekce není zcela přístupná dělají tam nějaký Ornug) mě se líbí více, ale pro spoustu lidí je diskutabilní. Jsou zajímavé i americké pohledy, ale pro běžného chovatele je ten klasický model Natural History Museum zcela dostačující. Jinak ty různé koncovky a názvy mají též svou výhodu a tady to dostává ještě další rozměr a to je ta akceptovatelnost, neboť jsou různé revize a pochopitelně nejsou vždy všemi přijaty a zde ty různé názvy a koncovky dostávají kuriozně výhodu. Revivize musí být vždy evolučně, morfologicky, DNA...atd. obhájena a tudíž se hned pozná jak který herpetolog zastává názor v rámci zařazení konkrétního taxonu v systematice. Je to jak kdybych hned věděl jestli je ten či onen sparťan, slávista nebo fanoušek baníku, a to je velká výhoda dělající amatérům pchopitelné problémy a zde ale i může být výhoda v termínu akceptováno - jsem slávista akceptuji spartu, ale názor na systematiku třeba baníku už ne.
Ty problémy to ale v globálu dělá všem, protože jsou mezi tím i chyby, oni jsou taky jenom lidi.
A teď k té situle. Tomuto hadu přiřadil Carl Linné název Coluber situla kvůli barevnosti a arabezce připomínající losovací nádobu situla* používanou Etrusky i v místech výskytu tohoto druhu a není zcela jasné jak to myslel, jestli to jsou dvě podstatná jména nebo podstatné a přídavné situlový (Coluber) a že se jedná o Carla Linné no tak si to jen tak někdo nedovolí měnit koncovku když to notabene není ani jasné jak to bylo mysleno.

*Situla je bronzová nádoba, napodobující dřevěné vědro. Kdežto cista znázorňuje v bronzu válcovité dřevěné vědro, je [Situla] vědro o menším dně s konicky se rozšiřujícím břichem a súženým profilovaným okrajem. Tvar byl znám již v egejské oblasti (obrazové výjevy v hrobu Rekhmerově v Egyptě, sarkofágy v Hagia Triada), rozkvětu se dočkal v bronzové industrii italské. Nejdříve se objevuje [Situla] v Cornetu, vznikají však dvě výrobní centra, jedno v Bologni, druhé v Este. Starší [Situla]-y, měkce profilované se dvěma pevnými uchy pod okrajem přecházejí v mladší s ostře profilovaným okrajem a pohyblivými obloukovými držadly. Původní jednoduchá výzdoba geometrická je postupně nahrazována motivy orientalisujícími a figurálními, často komponovanými v epických výjevech (závody, výjevy bojové, pohřební a jiné). [Situla]-y se staly předmětem obchodu, který je zprostředkoval daleko na sever až do baltického území. Již v Italii se počaly napodobovati v hrobových přídavcích ve hlíně. S těmito napodobeninami domácí produkce se setkáváme i u nás v kultuře bylanské a plátěnické v VII. a VI. stol. př. Kr. Napodobeniny i importy jsou dokladem obchodních styků a chronologie. J. B.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tom je právě asi ten hlavní problém. Kdo vlastně určí, co je právě akceptované. Někdy nemusí mít většina pravdu. Právě proto si myslím, že by bylo správné držet se aktuálně \"akceptovaných\" rodových rozdělení, tam není problém, Gonyosomy jsou jasně odlišené od jiných příslušníků bývalého rodu Elaphe a to nejen vzhledově a nikdo v současnosti nepochybuje o jejich rodovém zařazení. Ale v případě druhového jména by se nostalgie nenostalgie mělo používat správné koncovky, jelikož jde vlastně o přídavné jméno (viz to mé srovnání s češtinou výše). A považoval bych za správné, aby všichni zástupci jednoho rodu měli stejnou koncovku (samozřejmě mimo pojmenování po někom, kdy je koncovka -i). Proto také jsem zastáncem třeba názvu Zamenis situlus nebo Coelognathus helenus. Chápu, že to spoustě lidí nejde z hu.. úst, zvyk je železná košile. Ale k uznávaným pravidlům vědeckého názvosloví patří právě to, že vychází s latinské gramatiky. Pak už jenom musíme zjistit jaký mluvnický rod opravdu je Gonyosoma a je koncovka jasná. Krokodýl

Jak jsi se ptal: Kdo vlastně určí, co je právě...?no dříve to bylo jednoznačné, Angličani - královská společnost a celý svět to uznával, a když s tím někdo nesouhlasil tak to byli většinou jednotlivci, ale dnes je situace trochu jiná, četl jsem takovou studii, kde to bylo připodobňováno k renesančním malířským dílnám, florentinská, benátská či uměleckým školám z první poloviny minulého století, vídeňská secese, bauhaus nebo pařížská škola. National Geographic šel k přirovnání univerzitní půdy ještě dál, kde viděl paraleru vědeckých týmů s charakterem rokových kapel, se stejnými problémy v řevnivosti, lídrů, rozpadů, studiových projektů a nahrávacích studií - univerzit. A je zde ještě další konkurenční boj a to Amerika versus Evropa. Dále japonští systematici a evoluční biologové a rozhodně se nesmí zapomenout na rozjeté Australany. Tyto sváry jsou ale ku prospěchu věci. Díky stále vyspělejší technice a hlavně rozvoji výskumu na poli DNA se vypracovávají stále nové a nové revize. Vše je ve varu, proto si asi budeme muset zvyknout na častější změny názvů. Už dávno je ta tam doba, kdy vědu vytvářeli úctihodní šedovlasý profesoři, stačí se jen pro zajímavost podívat na futuristickou stránku týkající se revize austropapuánských krajt Raymonda Hosera za jejichž grafiku by se nemusela stydět ani středoškolská punková kapela, to ji ale rozhodně neubírá na fundovanosti a atraktivnosti jeho pohledu na rozdělení, s kterým nemusí každý souhlasit.
http://www.smuggled.com/sbs1.htm

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsi se ptal: Kdo vlastně určí, co je právě...?no dříve to bylo jednoznačné, Angličani - královská společnost a celý svět to uznával, a když s tím někdo nesouhlasil tak to byli většinou jednotlivci, ale dnes je situace trochu jiná, četl jsem takovou studii, kde to bylo připodobňováno k renesančním malířským dílnám, florentinská, benátská či uměleckým školám z první poloviny minulého století, vídeňská secese, bauhaus nebo pařížská škola. National Geographic šel k přirovnání univerzitní půdy ještě dál, kde viděl paraleru vědeckých týmů s charakterem rokových kapel, se stejnými problémy v řevnivosti, lídrů, rozpadů, studiových projektů a nahrávacích studií - univerzit. A je zde ještě další konkurenční boj a to Amerika versus Evropa. Dále japonští systematici a evoluční biologové a rozhodně se nesmí zapomenout na rozjeté Australany. Tyto sváry jsou ale ku prospěchu věci. Díky stále vyspělejší technice a hlavně rozvoji výskumu na poli DNA se vypracovávají stále nové a nové revize. Vše je ve varu, proto si asi budeme muset zvyknout na častější změny názvů. Už dávno je ta tam doba, kdy vědu vytvářeli úctihodní šedovlasý profesoři, stačí se jen pro zajímavost podívat na futuristickou stránku týkající se revize austropapuánských krajt Raymonda Hosera za jejichž grafiku by se nemusela stydět ani středoškolská punková kapela, to ji ale rozhodně neubírá na fundovanosti a atraktivnosti jeho pohledu na rozdělení, s kterým nemusí každý souhlasit.
http://www.smuggled.com/sbs1.htm

Takhle je to pochopitelné, o původu jména situla jsem věděl, ale předpokládal jsem, že jde o přídavné jméno vytvořené z podstatného jména. I tak mi přijde možné to brát. Když to trošku přeženu a velmi hustě přeložím, bylo by možné uvažovat o druhu "užovka vázová" (Z. situlus) oproti "užovka váza" (Z. situla). No, těžko říct, jak to Karel L. myslel, ale je fakt, že v případě přídavného jména by původní název zněl Coluber situlus, takže zřejmě zatím budu respektovat tvar "situla". Ještě bych na tebe měl jeden dotaz, jak by ses popasoval s používaným Coelognathus helena oproti podle mě správnějšímu (mluvnicky) C. helenus? Krokodýl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takhle je to pochopitelné, o původu jména situla jsem věděl, ale předpokládal jsem, že jde o přídavné jméno vytvořené z podstatného jména. I tak mi přijde možné to brát. Když to trošku přeženu a velmi hustě přeložím, bylo by možné uvažovat o druhu "užovka vázová" (Z. situlus) oproti "užovka váza" (Z. situla). No, těžko říct, jak to Karel L. myslel, ale je fakt, že v případě přídavného jména by původní název zněl Coluber situlus, takže zřejmě zatím budu respektovat tvar "situla". Ještě bych na tebe měl jeden dotaz, jak by ses popasoval s používaným Coelognathus helena oproti podle mě správnějšímu (mluvnicky) C. helenus? Krokodýl

Já takhle nepřemýšlím, prostě skáču jak oni pískají, ale asi to bude obdobné. U rodu Coelognathus je zajímavé, že ho použil prvně jako Coelognathus novem-costatus roku 1880 pro druh Pelodiscus sinensis Dremomys Heude, která je známější pod před revizním názvem jako Trionyx sinensis.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já takhle nepřemýšlím, prostě skáču jak oni pískají, ale asi to bude obdobné. U rodu Coelognathus je zajímavé, že ho použil prvně jako Coelognathus novem-costatus roku 1880 pro druh Pelodiscus sinensis Dremomys Heude, která je známější pod před revizním názvem jako Trionyx sinensis.

Doufám, že jsem to nepopletl, když tak mě opravte někdo.
Teď jsem se ještě kouknul, tak američani ji berou stále jako eláfku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já takhle nepřemýšlím, prostě skáču jak oni pískají, ale asi to bude obdobné. U rodu Coelognathus je zajímavé, že ho použil prvně jako Coelognathus novem-costatus roku 1880 pro druh Pelodiscus sinensis Dremomys Heude, která je známější pod před revizním názvem jako Trionyx sinensis.

Tady o jeden příspěvek vejš mi vypadlo, že ho použil pro ŽELVU prvně jako......já věděl že sem to nějak zblbnul.