Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.5.101
Zdravim
Da se nejak poznat podle treba tvaru hlavy, poctu supin nebo neceho jineho nez zbarveni, rozdil mezi temito poddruhy?
Je pravda, ze u mexikan neni znam anery jedinec? Neprenesli amici tento gen treba za z neceho jineho jako albino gen?
diky za odpoved
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.52.208
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravim
Da se nejak poznat podle treba tvaru hlavy, poctu supin nebo neceho jineho nez zbarveni, rozdil mezi temito poddruhy?
Je pravda, ze u mexikan neni znam anery jedinec? Neprenesli amici tento gen treba za z neceho jineho jako albino gen?
diky za odpoved
Podle zbarvení se dá přiřadit k jednomu ze tří poddruhů, resp. čtyřem formám (L.m.mexicana, L.m.greeri, L.m.thayeri "triangulum" a L.m.thayeri "leonis"). Ovšem může se vyskytnout i netypicky zbarvený jedinec, kde bez vzhledu rodičů, lze rozhodnout jen obtížně nebo může jít o křížence více forem. O anery jedinci nevím, ale myslím si, jak znám nejen amíky, že už někdo připařovat anery jedince jiného druhu korálovky určitě zkusil, aby dostal zajímavě zbarveného bastarda. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.78.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle zbarvení se dá přiřadit k jednomu ze tří poddruhů, resp. čtyřem formám (L.m.mexicana, L.m.greeri, L.m.thayeri "triangulum" a L.m.thayeri "leonis"). Ovšem může se vyskytnout i netypicky zbarvený jedinec, kde bez vzhledu rodičů, lze rozhodnout jen obtížně nebo může jít o křížence více forem. O anery jedinci nevím, ale myslím si, jak znám nejen amíky, že už někdo připařovat anery jedince jiného druhu korálovky určitě zkusil, aby dostal zajímavě zbarveného bastarda. Krokodýl
Na stránkách E-snakes mají pár informací o albino mexikánách. Mimo jiné že tahle mutace vznikla pářením s Lampropeltis ruthveni.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.52.208
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na stránkách E-snakes mají pár informací o albino mexikánách. Mimo jiné že tahle mutace vznikla pářením s Lampropeltis ruthveni.
No právě, to je ta zhůvěřilost, úmyslně pářit různé druhy kvůli přenosu albino genu a vytvářet úmyslně bastardy, protože se holt žádná albinotická mexicana nenašla a amík ji tolik chtěl. To jsou věci, který neberu. A předpokládám, že to zkusí (nebo už zkusil) i s anery genem. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.67
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No právě, to je ta zhůvěřilost, úmyslně pářit různé druhy kvůli přenosu albino genu a vytvářet úmyslně bastardy, protože se holt žádná albinotická mexicana nenašla a amík ji tolik chtěl. To jsou věci, který neberu. A předpokládám, že to zkusí (nebo už zkusil) i s anery genem. Krokodýl
Nekde jsem slysel i o celocernych mexicanach? To neni anery?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.177
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nekde jsem slysel i o celocernych mexicanach? To neni anery?
To je melanická, což je relativně častější oproti albinismu nebo anerytrismu. Anerytrismus je absence "červené", takový had je vlastně černobílý. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.177
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je melanická, což je relativně častější oproti albinismu nebo anerytrismu. Anerytrismus je absence "červené", takový had je vlastně černobílý. Krokodýl
Respektive černošedobílý, prostě jako na černobílé fotografii.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.234
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No právě, to je ta zhůvěřilost, úmyslně pářit různé druhy kvůli přenosu albino genu a vytvářet úmyslně bastardy, protože se holt žádná albinotická mexicana nenašla a amík ji tolik chtěl. To jsou věci, který neberu. A předpokládám, že to zkusí (nebo už zkusil) i s anery genem. Krokodýl
Je to věc názoru.Pro šlechtitele to až tak nesmyslné není,a většinou to není ani jednoduché.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.177
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to věc názoru.Pro šlechtitele to až tak nesmyslné není,a většinou to není ani jednoduché.
Jasně, že je to věc názoru. Ovšem je jedna věc šlechtit pomocí selektivního (pozitivního nebo negativního) výběru a prznit druh křížením s jiným. Kdyby šlo o zachování nepočetného druhu, tak to chápu, snad i při vytváření hospodářsky výnosnější plodiny nebo zvířete, i když i to je mi trochu proti srsti, ale protože chce někdo vytvořit něco módního, co tam přirozeně není, tak to fakt ne. A že to není jednoduché, samozřejmě, že ne. Příroda dlouhodobě nevytvářela přirozené bariéry proti křížení druhů pro nic za nic. Ale móda holt je móda...
Šlechtitel se pro mě v této pozici rovná przniteli, který se snaží vytvořit, co nejefektivnějšího tvora, kterého pak dobře zpeněží, protože existuje dost chovatelů pets, kteří chtějí mít něco, co nikdo nemá a když je to dost drahé, tak tím líp, ale musí to něco vydržet, aby nemuseli moc přemýšlet a shánět informace o chovu. Hlavně, aby měli co předvádět. Je jich tolik, že nakonec má to něco extra každý druhý a vlastně mají doma něco úplně obyčejného. Občas si pořídí i něco zeleného (psohlavec, chondrouš, V. prasinus), ale to jim většinou moc rychle zdechne. Hroznýš, guttata, gekončík nebo korálovka vydrží dýl. Někomu. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jasně, že je to věc názoru. Ovšem je jedna věc šlechtit pomocí selektivního (pozitivního nebo negativního) výběru a prznit druh křížením s jiným. Kdyby šlo o zachování nepočetného druhu, tak to chápu, snad i při vytváření hospodářsky výnosnější plodiny nebo zvířete, i když i to je mi trochu proti srsti, ale protože chce někdo vytvořit něco módního, co tam přirozeně není, tak to fakt ne. A že to není jednoduché, samozřejmě, že ne. Příroda dlouhodobě nevytvářela přirozené bariéry proti křížení druhů pro nic za nic. Ale móda holt je móda...
Šlechtitel se pro mě v této pozici rovná przniteli, který se snaží vytvořit, co nejefektivnějšího tvora, kterého pak dobře zpeněží, protože existuje dost chovatelů pets, kteří chtějí mít něco, co nikdo nemá a když je to dost drahé, tak tím líp, ale musí to něco vydržet, aby nemuseli moc přemýšlet a shánět informace o chovu. Hlavně, aby měli co předvádět. Je jich tolik, že nakonec má to něco extra každý druhý a vlastně mají doma něco úplně obyčejného. Občas si pořídí i něco zeleného (psohlavec, chondrouš, V. prasinus), ale to jim většinou moc rychle zdechne. Hroznýš, guttata, gekončík nebo korálovka vydrží dýl. Někomu. Krokodýl
Zdravím. Jaký názor máš na křížence a jejich chov který pocházejí z přírody? Nedavno jsem slyšel o importu kříženců (údajně odchycených v přírodě) Bitis gabonica x Bitis nasicornis. Údajně mají být i nadále plodní. Pokud dochází ke křížení těchto konkrétních zvířat v přírodě, je možný považovat i jejich úmyslný křížení v teráriích za humánní?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.177
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím. Jaký názor máš na křížence a jejich chov který pocházejí z přírody? Nedavno jsem slyšel o importu kříženců (údajně odchycených v přírodě) Bitis gabonica x Bitis nasicornis. Údajně mají být i nadále plodní. Pokud dochází ke křížení těchto konkrétních zvířat v přírodě, je možný považovat i jejich úmyslný křížení v teráriích za humánní?
Samozřejmě se taková věc u velmi blízkých druhů může stát i v přírodě, pak je otázka validity druhů, možná k sobě mají blíže než si myslíme, ale spíš bych řekl, že působením člověka došlo k nějakému nepřirozenému propojení areálu obou druhů a následnému křížení. Otázkou je také další plodnost, jestli jde opravdu o plodné jedince. Podobné věci je těžké posuzovat bez dostatečných znalostí okolností. Ale nevidím důvod proč jasně odlišitelné druhy křížit. Podobná situace je jistě u více sympatricky se vyskytujících příbuzných druhů např. T.g. ibera x T. h. boettgeri v jz. Bulharsku, kde sice ke křížení dochází, ale rozhodně to není běžné a je to otázkou jen několika blízkých populací. Podobně tuším byl popsán kříženec V. berus a V. ammodytes a dokonce vědecky popsán jako Vipera berus pseudaspis a také jsou tyto druhy běžně ekologicky oddělené (nadmořskou výškou), ale jak vidno výjimky existují, zvlášť v dnešní době degradace přirozených biotopů, ale rozhodně to neznamená, že bychom měli křížení již jednou vzniklých jasně odlišených druhů podporovat v chovech. A zvlášť v případech, kdy nejde o vědecké poznání příbuznosti druhů a fertilita hybridních potomků, ale jen a jen o pokus vytvořit něco ještě prodejnějšího. Krokodýl
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Samozřejmě se taková věc u velmi blízkých druhů může stát i v přírodě, pak je otázka validity druhů, možná k sobě mají blíže než si myslíme, ale spíš bych řekl, že působením člověka došlo k nějakému nepřirozenému propojení areálu obou druhů a následnému křížení. Otázkou je také další plodnost, jestli jde opravdu o plodné jedince. Podobné věci je těžké posuzovat bez dostatečných znalostí okolností. Ale nevidím důvod proč jasně odlišitelné druhy křížit. Podobná situace je jistě u více sympatricky se vyskytujících příbuzných druhů např. T.g. ibera x T. h. boettgeri v jz. Bulharsku, kde sice ke křížení dochází, ale rozhodně to není běžné a je to otázkou jen několika blízkých populací. Podobně tuším byl popsán kříženec V. berus a V. ammodytes a dokonce vědecky popsán jako Vipera berus pseudaspis a také jsou tyto druhy běžně ekologicky oddělené (nadmořskou výškou), ale jak vidno výjimky existují, zvlášť v dnešní době degradace přirozených biotopů, ale rozhodně to neznamená, že bychom měli křížení již jednou vzniklých jasně odlišených druhů podporovat v chovech. A zvlášť v případech, kdy nejde o vědecké poznání příbuznosti druhů a fertilita hybridních potomků, ale jen a jen o pokus vytvořit něco ještě prodejnějšího. Krokodýl
Díky za rychlou a jasně formulovanou odpověď. Osobně taky nesouhlasím s úmyslným křížením druhů v chovech. Ale obráceně si myslím, že chov plazů do budoucna nabere stejný trend jako je dnes u chovatelů rybiček, či exotického ptactva. Takže; komerce bude nakonec stejně rozhodovat
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.177
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rychlou a jasně formulovanou odpověď. Osobně taky nesouhlasím s úmyslným křížením druhů v chovech. Ale obráceně si myslím, že chov plazů do budoucna nabere stejný trend jako je dnes u chovatelů rybiček, či exotického ptactva. Takže; komerce bude nakonec stejně rozhodovat
.
Bohužel. Ale na druhou stranu, to můžem nechat jít okolo nás a věnovat se tomu nekomerčnímu, jako to ostatně dělá i pár jedinců u těch rybiček a ptáků. A na ostatní zvysoka pokládat trus.
Krokodýl