Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.18
I když je tu poměrně dost lidí co už jsou alergičtí v terminologii na pojem málo jedovatý had a hodně jedovatý had, asi tady tohle téma ohledně toxikologie opět tak trošku rozvířím.
V současnosti se snažím podrobně pročítat, a hlavně pochopit (alespoň v mezích svojich schopností) novou skvělou knihu: Jedovatí hadi: Intoxikace,terapie (Jiří Valenta),
... a je to fakt skvělé dílko (i když je to chvílemi opravdu dost náročný).
A mám k tomu hned několik dotazů:
1) Zkřížené imunitní reakce některých antisér (na některé složky jedů), se dá považovat za totéž jako polyvalentní působení séra na tyto druhy?
A proč nejsou se zjištěním účinnosti těchto sér na jiné než původně určené druhy, označeny tato séra za polyvalentní s rozšířenou působností o tyto nově zjištěné druhy? Nebo tady v označení (zda se jedná o polyvalentní, nebo monovalentní) séra striktně rozhoduje z jakých druhů hadů bylo dané sérum získáno? To by ale popíral způsob ,,výroby\" antiséra na Vipera ammodytes, které je taky označeno jako polyvalentní (tedy i na Vipera berus) přesto že je získáno jen z jedu zmije růžkaté.
Budu rád když mi tedy někdo vysvětlí jaký je tedy v podstatě rozdíl mezi sérem s polyvalentním pokrytím druhů, ...a křížovém pokrytí.
2)Rod Aspidelaps: Je zde poznámka o fatálně skončených případech (van Egmoud 1984; Warrell,1995). Nevíte někdo o jaký druh se mělo jednat? Předpokládám že šlo spíše o Aspidelaps scutatus. Nebo se pletu?
3) Nakonec mi v této knize překvapuje poměrně nízká účinnost jedů kober Hemachatus haemachatus a Walterinnesia aegyptia,
... a obráceně mi překvapuje fatalita případů na uštknutí Trimeresurus albolabris v Indonesii (2,4%). Dá se těmto informacím věřit ???(aniž bych nějak zpochybňoval erudici autora této skvělé knihy).Předem díky (i za projevený názor).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.194.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
I když je tu poměrně dost lidí co už jsou alergičtí v terminologii na pojem málo jedovatý had a hodně jedovatý had, asi tady tohle téma ohledně toxikologie opět tak trošku rozvířím.
V současnosti se snažím podrobně pročítat, a hlavně pochopit (alespoň v mezích svojich schopností) novou skvělou knihu: Jedovatí hadi: Intoxikace,terapie (Jiří Valenta),
... a je to fakt skvělé dílko (i když je to chvílemi opravdu dost náročný).
A mám k tomu hned několik dotazů:
1) Zkřížené imunitní reakce některých antisér (na některé složky jedů), se dá považovat za totéž jako polyvalentní působení séra na tyto druhy?
A proč nejsou se zjištěním účinnosti těchto sér na jiné než původně určené druhy, označeny tato séra za polyvalentní s rozšířenou působností o tyto nově zjištěné druhy? Nebo tady v označení (zda se jedná o polyvalentní, nebo monovalentní) séra striktně rozhoduje z jakých druhů hadů bylo dané sérum získáno? To by ale popíral způsob ,,výroby\" antiséra na Vipera ammodytes, které je taky označeno jako polyvalentní (tedy i na Vipera berus) přesto že je získáno jen z jedu zmije růžkaté.
Budu rád když mi tedy někdo vysvětlí jaký je tedy v podstatě rozdíl mezi sérem s polyvalentním pokrytím druhů, ...a křížovém pokrytí.
2)Rod Aspidelaps: Je zde poznámka o fatálně skončených případech (van Egmoud 1984; Warrell,1995). Nevíte někdo o jaký druh se mělo jednat? Předpokládám že šlo spíše o Aspidelaps scutatus. Nebo se pletu?
3) Nakonec mi v této knize překvapuje poměrně nízká účinnost jedů kober Hemachatus haemachatus a Walterinnesia aegyptia,
... a obráceně mi překvapuje fatalita případů na uštknutí Trimeresurus albolabris v Indonesii (2,4%). Dá se těmto informacím věřit ???(aniž bych nějak zpochybňoval erudici autora této skvělé knihy).Předem díky (i za projevený názor).
Kolego, a nebylo by dobré se zeptat přímo dr. Valenty ?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.57.182
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Kolego, a nebylo by dobré se zeptat přímo dr. Valenty ?
2) Jednalo se o Aspidelaps lubricus ifuscatus-ten je o něco větší než nominát.. Ps: těm albolabrům bych i věřil, když si vezmeš uštknutí např. od adult. samice (u nás jde většinou o uštknutí mládaty při rozkrmování)..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.24
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
I když je tu poměrně dost lidí co už jsou alergičtí v terminologii na pojem málo jedovatý had a hodně jedovatý had, asi tady tohle téma ohledně toxikologie opět tak trošku rozvířím.
V současnosti se snažím podrobně pročítat, a hlavně pochopit (alespoň v mezích svojich schopností) novou skvělou knihu: Jedovatí hadi: Intoxikace,terapie (Jiří Valenta),
... a je to fakt skvělé dílko (i když je to chvílemi opravdu dost náročný).
A mám k tomu hned několik dotazů:
1) Zkřížené imunitní reakce některých antisér (na některé složky jedů), se dá považovat za totéž jako polyvalentní působení séra na tyto druhy?
A proč nejsou se zjištěním účinnosti těchto sér na jiné než původně určené druhy, označeny tato séra za polyvalentní s rozšířenou působností o tyto nově zjištěné druhy? Nebo tady v označení (zda se jedná o polyvalentní, nebo monovalentní) séra striktně rozhoduje z jakých druhů hadů bylo dané sérum získáno? To by ale popíral způsob ,,výroby\" antiséra na Vipera ammodytes, které je taky označeno jako polyvalentní (tedy i na Vipera berus) přesto že je získáno jen z jedu zmije růžkaté.
Budu rád když mi tedy někdo vysvětlí jaký je tedy v podstatě rozdíl mezi sérem s polyvalentním pokrytím druhů, ...a křížovém pokrytí.
2)Rod Aspidelaps: Je zde poznámka o fatálně skončených případech (van Egmoud 1984; Warrell,1995). Nevíte někdo o jaký druh se mělo jednat? Předpokládám že šlo spíše o Aspidelaps scutatus. Nebo se pletu?
3) Nakonec mi v této knize překvapuje poměrně nízká účinnost jedů kober Hemachatus haemachatus a Walterinnesia aegyptia,
... a obráceně mi překvapuje fatalita případů na uštknutí Trimeresurus albolabris v Indonesii (2,4%). Dá se těmto informacím věřit ???(aniž bych nějak zpochybňoval erudici autora této skvělé knihy).Předem díky (i za projevený názor).
1) Sám autor uvádí: \"polyvalentní sérum...pak vzniká imunizací jedem více hadů...\". Tzn. polyvalentní sérum vzniká tak, že dané zvíře (ovce, kůň) se imunizuje jedem více druhů hadů. Křížová reakce pak opět podle autora (doporučuji si knihu pořádně přečíst) znamená \"reaktivitu antiséra na toxin nebo enzym jedu, který nebyl použit k produkci antiséra\". Tzn. že antisérum reaguje i na jed druhů, které nebyly použity k imunizaci zvířat (viz výše). Tyto dva pojmy tedy nejde přímo srovnávat, každý charakterizuje sérum z jiného hlediska.
2) Trutnau (2004) uvádí Aspidelaps scutatus.
3) Autor Hemachatus haemachatus označuje ***, tzn. v nejnebezpečnější kategorii, Walterinnesia aegyptia a Trimeresurus albolabris**, tzn., středně nebezpečný, což určitě odpovídá realitě, navíc část postižených určitě léčil (uvádí 20 uštknutých T. albolabris za posledních 10 let), takže viděl \"co dokážou\". Je samozřejmě pravda, že \"zelení\" chřestýšovci jsou snadno zaměnitelní, takže údaje z přírody je třeba vždy brát s rezervou.
Utukku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
1) Sám autor uvádí: \"polyvalentní sérum...pak vzniká imunizací jedem více hadů...\". Tzn. polyvalentní sérum vzniká tak, že dané zvíře (ovce, kůň) se imunizuje jedem více druhů hadů. Křížová reakce pak opět podle autora (doporučuji si knihu pořádně přečíst) znamená \"reaktivitu antiséra na toxin nebo enzym jedu, který nebyl použit k produkci antiséra\". Tzn. že antisérum reaguje i na jed druhů, které nebyly použity k imunizaci zvířat (viz výše). Tyto dva pojmy tedy nejde přímo srovnávat, každý charakterizuje sérum z jiného hlediska.
2) Trutnau (2004) uvádí Aspidelaps scutatus.
3) Autor Hemachatus haemachatus označuje ***, tzn. v nejnebezpečnější kategorii, Walterinnesia aegyptia a Trimeresurus albolabris**, tzn., středně nebezpečný, což určitě odpovídá realitě, navíc část postižených určitě léčil (uvádí 20 uštknutých T. albolabris za posledních 10 let), takže viděl \"co dokážou\". Je samozřejmě pravda, že \"zelení\" chřestýšovci jsou snadno zaměnitelní, takže údaje z přírody je třeba vždy brát s rezervou.
Utukku
3) Tak to se omlouvám; označení * v tabulce na posledních stranách jsem u jednotlivých druhů se samotným textem o jednotlivých rodech neporovnával.
Ze samotného popisu uštknutí a léčby u rodů Hemachatus a Walterinnesia chápu ale účinnost jedu při uštknutí jako poměrně malou (možná špatně). Hlavně tedy u rodu Walterinnesia! Tím netvrdím, že by bylo dobře tyto hady nějak podceňovat. Spíš mi popis zde překvapuje!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
1) Sám autor uvádí: \"polyvalentní sérum...pak vzniká imunizací jedem více hadů...\". Tzn. polyvalentní sérum vzniká tak, že dané zvíře (ovce, kůň) se imunizuje jedem více druhů hadů. Křížová reakce pak opět podle autora (doporučuji si knihu pořádně přečíst) znamená \"reaktivitu antiséra na toxin nebo enzym jedu, který nebyl použit k produkci antiséra\". Tzn. že antisérum reaguje i na jed druhů, které nebyly použity k imunizaci zvířat (viz výše). Tyto dva pojmy tedy nejde přímo srovnávat, každý charakterizuje sérum z jiného hlediska.
2) Trutnau (2004) uvádí Aspidelaps scutatus.
3) Autor Hemachatus haemachatus označuje ***, tzn. v nejnebezpečnější kategorii, Walterinnesia aegyptia a Trimeresurus albolabris**, tzn., středně nebezpečný, což určitě odpovídá realitě, navíc část postižených určitě léčil (uvádí 20 uštknutých T. albolabris za posledních 10 let), takže viděl \"co dokážou\". Je samozřejmě pravda, že \"zelení\" chřestýšovci jsou snadno zaměnitelní, takže údaje z přírody je třeba vždy brát s rezervou.
Utukku
Ještě k bodu 1) Srovnávat tyto dva pojmy reakce přímo možná nejde, ale účinnost antiséra poměrově možná ano.