Neregistrovaný uživatel

Nemyslím JAK ČASTO, to je samozřejmě závislé na druhu a velikosti. Opravdu mám obecně na mysli onu PRAVIDELNOST (samozřejmě v době "plné sezóny", nikoliv například v době zimování). Napadají mě dvě otázky:
Je lepší krmit většími dávkami (např. velkými dospělými myšmi) v delších intervalech nebo menšími dávkami (např. skákavkami) v kratších intervalech?
Je lepší krmit "strojově" pravidelně (např. vždy po dvou týdnech) nebo intervaly mezi krmeními střídat (například dvakrát po týdnu a pak třeba měsíc nic)?
A ještě jedna otázka mě v souvislosti s krmením hadů napadá: Většina z nás pozná, jak vypadá had podvyživený. Může však být had také nezdravě "obézní"? A pokud ano, jak se to na něm pozná?
Že se "obezita" vyskytuje nejen u savců, ale také například u ryb nebo obojživelníků, vím. Jenže hadi jsou výjimeční právě tím, že mohou potravu přijímat ve velkých dávkách, nepravidelně a že mohou dlouhou dobu hladovět. Z toho by teoreticky vyplývalo, že by měli být schopni se vypořádat s nadbytkem potravy lépe než zvířata zvyklá přijímat potravu kontinuálně. Teoreticky. A jaká je praxe?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nemyslím JAK ČASTO, to je samozřejmě závislé na druhu a velikosti. Opravdu mám obecně na mysli onu PRAVIDELNOST (samozřejmě v době "plné sezóny", nikoliv například v době zimování). Napadají mě dvě otázky:
Je lepší krmit většími dávkami (např. velkými dospělými myšmi) v delších intervalech nebo menšími dávkami (např. skákavkami) v kratších intervalech?
Je lepší krmit "strojově" pravidelně (např. vždy po dvou týdnech) nebo intervaly mezi krmeními střídat (například dvakrát po týdnu a pak třeba měsíc nic)?
A ještě jedna otázka mě v souvislosti s krmením hadů napadá: Většina z nás pozná, jak vypadá had podvyživený. Může však být had také nezdravě "obézní"? A pokud ano, jak se to na něm pozná?
Že se "obezita" vyskytuje nejen u savců, ale také například u ryb nebo obojživelníků, vím. Jenže hadi jsou výjimeční právě tím, že mohou potravu přijímat ve velkých dávkách, nepravidelně a že mohou dlouhou dobu hladovět. Z toho by teoreticky vyplývalo, že by měli být schopni se vypořádat s nadbytkem potravy lépe než zvířata zvyklá přijímat potravu kontinuálně. Teoreticky. A jaká je praxe?
Já zastávám názor,že je lepší krmit hady spíš vetšíma porcema, s delšími intervaly. Např. dospělou užovku Elaphe dione krmím jednou asi za 10 až 14 dní a sežere třeba 3 dospělý myši. Také jim občas dávám myšátka na zpestření a myslím že je to z hlediska výživy vhodné. Tento můj názor na pravidelnost krmení odůvodňuji tím, že hadi v přírodě najdou např. myší díru a sežerou všechno co se jim podaří zabít. Ze stejného důvodu se také přikláním k občasné nepravidelnosti.
Had může trpět obezitou, a také jich mnoho obezitou trpí. Je to způsobeno dlouhodobým PRAVIDELNÝM překrmováním. Obezita má negativní vliv především na reprodukci a obecně aktivitu. Je stejně nebezpečná jako podvýživa.
S pozdravem Sumec
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nemyslím JAK ČASTO, to je samozřejmě závislé na druhu a velikosti. Opravdu mám obecně na mysli onu PRAVIDELNOST (samozřejmě v době "plné sezóny", nikoliv například v době zimování). Napadají mě dvě otázky:
Je lepší krmit většími dávkami (např. velkými dospělými myšmi) v delších intervalech nebo menšími dávkami (např. skákavkami) v kratších intervalech?
Je lepší krmit "strojově" pravidelně (např. vždy po dvou týdnech) nebo intervaly mezi krmeními střídat (například dvakrát po týdnu a pak třeba měsíc nic)?
A ještě jedna otázka mě v souvislosti s krmením hadů napadá: Většina z nás pozná, jak vypadá had podvyživený. Může však být had také nezdravě "obézní"? A pokud ano, jak se to na něm pozná?
Že se "obezita" vyskytuje nejen u savců, ale také například u ryb nebo obojživelníků, vím. Jenže hadi jsou výjimeční právě tím, že mohou potravu přijímat ve velkých dávkách, nepravidelně a že mohou dlouhou dobu hladovět. Z toho by teoreticky vyplývalo, že by měli být schopni se vypořádat s nadbytkem potravy lépe než zvířata zvyklá přijímat potravu kontinuálně. Teoreticky. A jaká je praxe?
Souhlasim se sumcem,male davky ale casto davam jen cerstve pribyvsim prirustkum, kdy chci aby rychleji rostli.Navic male uzovky mi casto pri vyruseni velkou mys vyvrhly, zatimco pri krmeni holatky jsou klidnejsi - mene je to omezuje na schopnosti se shovat.
O obezite u hadu jsem nastesti jen cetl, zatim ji nikdo vyjma mne nema :-) A to i kdyz krmim pravidelne. Ale nepravidelne velkymi davkami (jednou skakavka, jindy 2 dospele), proste obcas maji chude obdobi.Ale neco jim stejne vzdy podam,i kdyz to je minimum, jsou pak klidnejsi.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já zastávám názor,že je lepší krmit hady spíš vetšíma porcema, s delšími intervaly. Např. dospělou užovku Elaphe dione krmím jednou asi za 10 až 14 dní a sežere třeba 3 dospělý myši. Také jim občas dávám myšátka na zpestření a myslím že je to z hlediska výživy vhodné. Tento můj názor na pravidelnost krmení odůvodňuji tím, že hadi v přírodě najdou např. myší díru a sežerou všechno co se jim podaří zabít. Ze stejného důvodu se také přikláním k občasné nepravidelnosti.
Had může trpět obezitou, a také jich mnoho obezitou trpí. Je to způsobeno dlouhodobým PRAVIDELNÝM překrmováním. Obezita má negativní vliv především na reprodukci a obecně aktivitu. Je stejně nebezpečná jako podvýživa.
S pozdravem Sumec
Dobrý den, Vaše otázky lze celkem jednoduše zodpovědět selským rozumem - vžijte se do situace plaza a podmínek kde žije a jak žije (etologie,ekologie)- musí se hodně namakat a nebo dlouho načekat, než-li něco uloví. Když uloví malou kořist, musí zase brzo makat znovu. Když uloví velkou kořist, může dlouho trávit. Totéž bych odpověděl i na problém obsahu zažívacího trakltu potravy pro hady, ale i ještěry atd. ohledně přísunu vitamínů a stop. prvků. To co obsahuje např. "tráva" a je jedno zda jí obsahuje zažív. trakt myši, nebo cvrčka, se jen velice těžko dá nahradit uměle. Obezita je velice běžná a je to asi největší problém při reprodukci. Hroznýše, které jsem viděl ve volné přírodě, se nedají srovnat s Boa domestica, kteří jsou tady asi z 99,9%. S pozdravem Viktor.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, Vaše otázky lze celkem jednoduše zodpovědět selským rozumem - vžijte se do situace plaza a podmínek kde žije a jak žije (etologie,ekologie)- musí se hodně namakat a nebo dlouho načekat, než-li něco uloví. Když uloví malou kořist, musí zase brzo makat znovu. Když uloví velkou kořist, může dlouho trávit. Totéž bych odpověděl i na problém obsahu zažívacího trakltu potravy pro hady, ale i ještěry atd. ohledně přísunu vitamínů a stop. prvků. To co obsahuje např. "tráva" a je jedno zda jí obsahuje zažív. trakt myši, nebo cvrčka, se jen velice těžko dá nahradit uměle. Obezita je velice běžná a je to asi největší problém při reprodukci. Hroznýše, které jsem viděl ve volné přírodě, se nedají srovnat s Boa domestica, kteří jsou tady asi z 99,9%. S pozdravem Viktor.
Jak hadi žijí v přírodě, vím. Ovšem "přirozené" nemusí být vždy "optimální". Koneckonců hadi v přírodě mají mnohem vyšší mortalitu než v teráriích. (Čímž rozhodně nechci říci, že považuji za správné udržovat hada v extrémně "skleníkových" podmínkách se "strojově" pravidelným krmením.)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nemyslím JAK ČASTO, to je samozřejmě závislé na druhu a velikosti. Opravdu mám obecně na mysli onu PRAVIDELNOST (samozřejmě v době "plné sezóny", nikoliv například v době zimování). Napadají mě dvě otázky:
Je lepší krmit většími dávkami (např. velkými dospělými myšmi) v delších intervalech nebo menšími dávkami (např. skákavkami) v kratších intervalech?
Je lepší krmit "strojově" pravidelně (např. vždy po dvou týdnech) nebo intervaly mezi krmeními střídat (například dvakrát po týdnu a pak třeba měsíc nic)?
A ještě jedna otázka mě v souvislosti s krmením hadů napadá: Většina z nás pozná, jak vypadá had podvyživený. Může však být had také nezdravě "obézní"? A pokud ano, jak se to na něm pozná?
Že se "obezita" vyskytuje nejen u savců, ale také například u ryb nebo obojživelníků, vím. Jenže hadi jsou výjimeční právě tím, že mohou potravu přijímat ve velkých dávkách, nepravidelně a že mohou dlouhou dobu hladovět. Z toho by teoreticky vyplývalo, že by měli být schopni se vypořádat s nadbytkem potravy lépe než zvířata zvyklá přijímat potravu kontinuálně. Teoreticky. A jaká je praxe?
Správný terarista by měl poznat, kdy má jeho svěřenec hlad a kdy ne. Spoustu jsem o tom napsal na své stránce zabývající se velkými krajtami - tagy tu nefungují, takže si adresku budete muset zkopírovat: http://daimon/satura.cz Samozřejmě že had, který v teráriu logicky nemá dostatek pohybu, může trpět obezitou, pokud je od přírody nadán pudem kdykoliv se něco naskytne - žrát. To platí zejména o krajtách, jejichž lovecká taktika je spíše vyčkávací. Naproti tomu většina užovek patří mezi "aktivní šmejdily" lovce, kde kalorický výdaj je přece jen větší. Obezita však v každém případě krom snížení rozmnožovací aktivity také zkracuje život. Správně živený had se pozná podle kvality svleku, barevnosti, aktivity atd. Většina hadů má navíc samoregulační aktivitu loveckého pudu: nemá-li had hlad, nechá po sobě klidně i šlapat, bude uhýbat a nechá se od potenciální kořisti i pokousat! Otázka však zní, jak vypadá obézní had? Inu, stejně jako člověk - má tukové zásoby! Je nepřiměřeně tlustý a líný. Zdravím všechny - Daimon