PRO Kratase

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den Můžete se prosím trochu rozepsat o vašich trnoještěrech /potrava ,velikost ještěra a jeho náročnost =je vhodný pro začátečníka a velikost terária prosím alespon přibližně Dík předem Miky

Jako první věc je třeba říct, že trnorepi nejsou zvířata pro začátečníky. Já se jimi zabývám již třetí rok a stále se mám co učit. Velký odborník na trnorepy je pan Tomášek, od kterého jsem v počátcích čerpal infomace. Jsou to dosti specifická zvířata. Je vša pravdou, že při troše snahy a zkušeností se dají vcelku elegantně chovat. Takže to vezmu postupně.

1) Nákup - na burze se objevují trnorepové z odchytů a příluiš nedoporučuji jejich nákup. Podle informací od kolegů se mnoho takových kusů dařilo udržet při životě cca rok. Osobně takovou zkušenost nemám, ale také jsem vždy měl a mám trnorepy pouze z odchovů. Doporučuji trpělivost a rozhodně si najít zvířata z odchovů. Pan Tomášek mívá odchovy pravidelně každý rok. O ceně spekulovat nebudu. Na burze je prodávají za 3000 Kč, ale dají se koupit i levněji.

2) Legislativa - tyto zvířata podléhají CITES B, ale je u nich nutnost registrace.

3) Velikost - tak tohle hodně závisí na velikosti terária a na složení stravy. Uvásí se, že maximálně dorůstají do 50cm.

4) Potrava - Jedná se o býložravého ještěra, u kterého však část potravy tvoří i bílkovinná složka. Osobně krmím převážně zeleným, ale čas od času je krmím i cvrčky. Tito ještěři jsou naprosto úchalní na žlutou barvu a tak když jim předložíte pampelišky, tak se můžou zbláznit. Je nutné vidět, co při tom provádějí. Ono už je to, že jim ukážete předmět žluté barvy u nich vyvolá komické chování, kdy se začnou natahovat na nohách a kroutit hlavou. Začkou takový předmět olizovat, protože nejspíš očekávají, že je k jídlu. Osobně krmím například čínským zelím, ledovým salátem, čekankou, luštěninou (např. čočka), pampelišky (květy i listí), jetel, jablko atd. Cvrčky dávám tak jednou do měsíce, ale jen v omezeném množství. U mláďat se vyplatí podávat krmení s větší bílkovinnou složkou, ale postupně u dspělých zvířat to již není vhodné a doporučuje se přejít pouze na zelené. Důvod je jednoduchý. Příliš velký příjem bílkovin může způsobovat tzv. civilizační choroby, na které pak trnorepové umírají. Jinak s krmenís se to nesmí přehánět, protože když se podíváte na jeho přirozené životní prostředí, tak nemají vždy možnost pravidelného přísunu potravy. Proto občasné hladovky jsou spíše k užitku a nedochází u zvířat k přetučnění.
Je vhodné, aby měli nesutále dostupnou misku s vodou.

5) Terárium a vybavení - tito ještěři mají určité podmínky, které jim musíte nabídnout. Vhodné jsou rozměrná terária. Minimálně však pro dospělý pár 100*60*40cm. Důležité je dostatečné větrání a proto se doporučuje mít celý strop z pletiva. Důvod? Tito ještěři vyžadují dosti vysoké teploty. V mém chovu mají pod zdojem tepla teploty kolem 60°C, jinak v teráriu je teplota kolem 30°C. A právě z toho důvodu je nutné kvalitní odvětrávání, ale nesmí tam být průvan. Navíc tito ještěři vyžadují dosti silný zdroj UV-B. Samozřejme pro běžný chov (pokud neočekáváte odchovy) vystačuje UV-B zářivka ReptiGlo 8, ale pokud chcete odchovávat, tak je nutné použití UV-B výbojky, např. Osram Ultra VitaLux 300W. Tu v malém teráriu musíte mít umístěnou nad teráriem, u rozměrných terárií je pak možné umístění do terária. Osvětlení se v domě max. expozice doporučuje 2x30 minut denně.

6) Vitamíny a minerály - osobně podávám Roboran pro exoty, nastrouhanou sepiovou kost a vitamín D3.

7) Zimování - je nutné, pokud chcete dosáhnou odchovů. Tady v republice není příliš mnoho chovatelů, kteří odchovávají.

8) Odchovy - jak jsem už zmínil, není to nic jednoduchého. Je nutné dodržet několik věcí, jinak se odchovy nedaří, nebo jsou snůšky neoplozené. Tito ještěři vyžadují specifickou noru, během zimování je nutné udržovat přesnou teplotu jak mimo noru, tak i vní. V době zimování se UV-B zdroj nepoužívá. Je nuté u chovaných zvířat navodit období klidu. Při postupném zvýšení teploty a přidání UV-B se u samce začnou projevovat signály námluv. Výrazné kývaní hlavou a pronásledování samičky. Ke kladení pak dochází v noře.

9) Rozdíl v pohlaví - rozdíly jsou dost nejasné a urční pohlaví není nic jednoduchého. Nejčastěji se určuje z projevu samců a fyziologických rozdílů, hlavně v oblasti hlavy.

Samec:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1049

Samice:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1050

Více fotografií:
http://www.reptarium.cz/kontakty.php?autor=19

Jen jsem se pokusil nastínit pár informací o chovu. Podotýkám, že píšu o svých zkušenostech s Uromastyx acanthinura. Jiné trnorepy jsem nikdy nechoval. Původně jsem choval trio 3 samice a 1 samec. Dnes májm pouze mládě, protože o trio jsem přišel díky rodinným problémum, které tady nemá smysl rozebírat. Neuhynuli, ale byli prodáni. Takže teď se budu snažit získat další chovné kusy a pokusit se mnou dlouho vysnívaný odchov.

Velice zajímavý článek napsal kolega Petr Behul
http://www.reptarium.cz/clanky.php?clanky=23

Na závěr ještě jednou rád zdůranil, že to není vhodné zvíře pro začátečníka.

Snad jsem tatko stručně odpověděl na nejžhavější otázky. Víc se mi už opravdu rozepisovat nechce, bylo by to opravdu nadlouho.

Doporučuji hodně hledat na internetu, je tam také spousta zajímavých a důležitých informací.

Hodně zdaru
Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako první věc je třeba říct, že trnorepi nejsou zvířata pro začátečníky. Já se jimi zabývám již třetí rok a stále se mám co učit. Velký odborník na trnorepy je pan Tomášek, od kterého jsem v počátcích čerpal infomace. Jsou to dosti specifická zvířata. Je vša pravdou, že při troše snahy a zkušeností se dají vcelku elegantně chovat. Takže to vezmu postupně.

1) Nákup - na burze se objevují trnorepové z odchytů a příluiš nedoporučuji jejich nákup. Podle informací od kolegů se mnoho takových kusů dařilo udržet při životě cca rok. Osobně takovou zkušenost nemám, ale také jsem vždy měl a mám trnorepy pouze z odchovů. Doporučuji trpělivost a rozhodně si najít zvířata z odchovů. Pan Tomášek mívá odchovy pravidelně každý rok. O ceně spekulovat nebudu. Na burze je prodávají za 3000 Kč, ale dají se koupit i levněji.

2) Legislativa - tyto zvířata podléhají CITES B, ale je u nich nutnost registrace.

3) Velikost - tak tohle hodně závisí na velikosti terária a na složení stravy. Uvásí se, že maximálně dorůstají do 50cm.

4) Potrava - Jedná se o býložravého ještěra, u kterého však část potravy tvoří i bílkovinná složka. Osobně krmím převážně zeleným, ale čas od času je krmím i cvrčky. Tito ještěři jsou naprosto úchalní na žlutou barvu a tak když jim předložíte pampelišky, tak se můžou zbláznit. Je nutné vidět, co při tom provádějí. Ono už je to, že jim ukážete předmět žluté barvy u nich vyvolá komické chování, kdy se začnou natahovat na nohách a kroutit hlavou. Začkou takový předmět olizovat, protože nejspíš očekávají, že je k jídlu. Osobně krmím například čínským zelím, ledovým salátem, čekankou, luštěninou (např. čočka), pampelišky (květy i listí), jetel, jablko atd. Cvrčky dávám tak jednou do měsíce, ale jen v omezeném množství. U mláďat se vyplatí podávat krmení s větší bílkovinnou složkou, ale postupně u dspělých zvířat to již není vhodné a doporučuje se přejít pouze na zelené. Důvod je jednoduchý. Příliš velký příjem bílkovin může způsobovat tzv. civilizační choroby, na které pak trnorepové umírají. Jinak s krmenís se to nesmí přehánět, protože když se podíváte na jeho přirozené životní prostředí, tak nemají vždy možnost pravidelného přísunu potravy. Proto občasné hladovky jsou spíše k užitku a nedochází u zvířat k přetučnění.
Je vhodné, aby měli nesutále dostupnou misku s vodou.

5) Terárium a vybavení - tito ještěři mají určité podmínky, které jim musíte nabídnout. Vhodné jsou rozměrná terária. Minimálně však pro dospělý pár 100*60*40cm. Důležité je dostatečné větrání a proto se doporučuje mít celý strop z pletiva. Důvod? Tito ještěři vyžadují dosti vysoké teploty. V mém chovu mají pod zdojem tepla teploty kolem 60°C, jinak v teráriu je teplota kolem 30°C. A právě z toho důvodu je nutné kvalitní odvětrávání, ale nesmí tam být průvan. Navíc tito ještěři vyžadují dosti silný zdroj UV-B. Samozřejme pro běžný chov (pokud neočekáváte odchovy) vystačuje UV-B zářivka ReptiGlo 8, ale pokud chcete odchovávat, tak je nutné použití UV-B výbojky, např. Osram Ultra VitaLux 300W. Tu v malém teráriu musíte mít umístěnou nad teráriem, u rozměrných terárií je pak možné umístění do terária. Osvětlení se v domě max. expozice doporučuje 2x30 minut denně.

6) Vitamíny a minerály - osobně podávám Roboran pro exoty, nastrouhanou sepiovou kost a vitamín D3.

7) Zimování - je nutné, pokud chcete dosáhnou odchovů. Tady v republice není příliš mnoho chovatelů, kteří odchovávají.

8) Odchovy - jak jsem už zmínil, není to nic jednoduchého. Je nutné dodržet několik věcí, jinak se odchovy nedaří, nebo jsou snůšky neoplozené. Tito ještěři vyžadují specifickou noru, během zimování je nutné udržovat přesnou teplotu jak mimo noru, tak i vní. V době zimování se UV-B zdroj nepoužívá. Je nuté u chovaných zvířat navodit období klidu. Při postupném zvýšení teploty a přidání UV-B se u samce začnou projevovat signály námluv. Výrazné kývaní hlavou a pronásledování samičky. Ke kladení pak dochází v noře.

9) Rozdíl v pohlaví - rozdíly jsou dost nejasné a urční pohlaví není nic jednoduchého. Nejčastěji se určuje z projevu samců a fyziologických rozdílů, hlavně v oblasti hlavy.

Samec:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1049

Samice:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1050

Více fotografií:
http://www.reptarium.cz/kontakty.php?autor=19

Jen jsem se pokusil nastínit pár informací o chovu. Podotýkám, že píšu o svých zkušenostech s Uromastyx acanthinura. Jiné trnorepy jsem nikdy nechoval. Původně jsem choval trio 3 samice a 1 samec. Dnes májm pouze mládě, protože o trio jsem přišel díky rodinným problémum, které tady nemá smysl rozebírat. Neuhynuli, ale byli prodáni. Takže teď se budu snažit získat další chovné kusy a pokusit se mnou dlouho vysnívaný odchov.

Velice zajímavý článek napsal kolega Petr Behul
http://www.reptarium.cz/clanky.php?clanky=23

Na závěr ještě jednou rád zdůranil, že to není vhodné zvíře pro začátečníka.

Snad jsem tatko stručně odpověděl na nejžhavější otázky. Víc se mi už opravdu rozepisovat nechce, bylo by to opravdu nadlouho.

Doporučuji hodně hledat na internetu, je tam také spousta zajímavých a důležitých informací.

Hodně zdaru
Pavel Kratochvíl

vycerpavajici :) ..... ledovy salat je ale nevhodny snad pro vsechny terarijni zvirata ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vycerpavajici :) ..... ledovy salat je ale nevhodny snad pro vsechny terarijni zvirata ....

Čas od času jej dávám v malém množství a vše bez problémů. Všeho třeba s Mírou

Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako první věc je třeba říct, že trnorepi nejsou zvířata pro začátečníky. Já se jimi zabývám již třetí rok a stále se mám co učit. Velký odborník na trnorepy je pan Tomášek, od kterého jsem v počátcích čerpal infomace. Jsou to dosti specifická zvířata. Je vša pravdou, že při troše snahy a zkušeností se dají vcelku elegantně chovat. Takže to vezmu postupně.

1) Nákup - na burze se objevují trnorepové z odchytů a příluiš nedoporučuji jejich nákup. Podle informací od kolegů se mnoho takových kusů dařilo udržet při životě cca rok. Osobně takovou zkušenost nemám, ale také jsem vždy měl a mám trnorepy pouze z odchovů. Doporučuji trpělivost a rozhodně si najít zvířata z odchovů. Pan Tomášek mívá odchovy pravidelně každý rok. O ceně spekulovat nebudu. Na burze je prodávají za 3000 Kč, ale dají se koupit i levněji.

2) Legislativa - tyto zvířata podléhají CITES B, ale je u nich nutnost registrace.

3) Velikost - tak tohle hodně závisí na velikosti terária a na složení stravy. Uvásí se, že maximálně dorůstají do 50cm.

4) Potrava - Jedná se o býložravého ještěra, u kterého však část potravy tvoří i bílkovinná složka. Osobně krmím převážně zeleným, ale čas od času je krmím i cvrčky. Tito ještěři jsou naprosto úchalní na žlutou barvu a tak když jim předložíte pampelišky, tak se můžou zbláznit. Je nutné vidět, co při tom provádějí. Ono už je to, že jim ukážete předmět žluté barvy u nich vyvolá komické chování, kdy se začnou natahovat na nohách a kroutit hlavou. Začkou takový předmět olizovat, protože nejspíš očekávají, že je k jídlu. Osobně krmím například čínským zelím, ledovým salátem, čekankou, luštěninou (např. čočka), pampelišky (květy i listí), jetel, jablko atd. Cvrčky dávám tak jednou do měsíce, ale jen v omezeném množství. U mláďat se vyplatí podávat krmení s větší bílkovinnou složkou, ale postupně u dspělých zvířat to již není vhodné a doporučuje se přejít pouze na zelené. Důvod je jednoduchý. Příliš velký příjem bílkovin může způsobovat tzv. civilizační choroby, na které pak trnorepové umírají. Jinak s krmenís se to nesmí přehánět, protože když se podíváte na jeho přirozené životní prostředí, tak nemají vždy možnost pravidelného přísunu potravy. Proto občasné hladovky jsou spíše k užitku a nedochází u zvířat k přetučnění.
Je vhodné, aby měli nesutále dostupnou misku s vodou.

5) Terárium a vybavení - tito ještěři mají určité podmínky, které jim musíte nabídnout. Vhodné jsou rozměrná terária. Minimálně však pro dospělý pár 100*60*40cm. Důležité je dostatečné větrání a proto se doporučuje mít celý strop z pletiva. Důvod? Tito ještěři vyžadují dosti vysoké teploty. V mém chovu mají pod zdojem tepla teploty kolem 60°C, jinak v teráriu je teplota kolem 30°C. A právě z toho důvodu je nutné kvalitní odvětrávání, ale nesmí tam být průvan. Navíc tito ještěři vyžadují dosti silný zdroj UV-B. Samozřejme pro běžný chov (pokud neočekáváte odchovy) vystačuje UV-B zářivka ReptiGlo 8, ale pokud chcete odchovávat, tak je nutné použití UV-B výbojky, např. Osram Ultra VitaLux 300W. Tu v malém teráriu musíte mít umístěnou nad teráriem, u rozměrných terárií je pak možné umístění do terária. Osvětlení se v domě max. expozice doporučuje 2x30 minut denně.

6) Vitamíny a minerály - osobně podávám Roboran pro exoty, nastrouhanou sepiovou kost a vitamín D3.

7) Zimování - je nutné, pokud chcete dosáhnou odchovů. Tady v republice není příliš mnoho chovatelů, kteří odchovávají.

8) Odchovy - jak jsem už zmínil, není to nic jednoduchého. Je nutné dodržet několik věcí, jinak se odchovy nedaří, nebo jsou snůšky neoplozené. Tito ještěři vyžadují specifickou noru, během zimování je nutné udržovat přesnou teplotu jak mimo noru, tak i vní. V době zimování se UV-B zdroj nepoužívá. Je nuté u chovaných zvířat navodit období klidu. Při postupném zvýšení teploty a přidání UV-B se u samce začnou projevovat signály námluv. Výrazné kývaní hlavou a pronásledování samičky. Ke kladení pak dochází v noře.

9) Rozdíl v pohlaví - rozdíly jsou dost nejasné a urční pohlaví není nic jednoduchého. Nejčastěji se určuje z projevu samců a fyziologických rozdílů, hlavně v oblasti hlavy.

Samec:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1049

Samice:
http://www.reptarium.cz/fotogalerie.php?foto=1050

Více fotografií:
http://www.reptarium.cz/kontakty.php?autor=19

Jen jsem se pokusil nastínit pár informací o chovu. Podotýkám, že píšu o svých zkušenostech s Uromastyx acanthinura. Jiné trnorepy jsem nikdy nechoval. Původně jsem choval trio 3 samice a 1 samec. Dnes májm pouze mládě, protože o trio jsem přišel díky rodinným problémum, které tady nemá smysl rozebírat. Neuhynuli, ale byli prodáni. Takže teď se budu snažit získat další chovné kusy a pokusit se mnou dlouho vysnívaný odchov.

Velice zajímavý článek napsal kolega Petr Behul
http://www.reptarium.cz/clanky.php?clanky=23

Na závěr ještě jednou rád zdůranil, že to není vhodné zvíře pro začátečníka.

Snad jsem tatko stručně odpověděl na nejžhavější otázky. Víc se mi už opravdu rozepisovat nechce, bylo by to opravdu nadlouho.

Doporučuji hodně hledat na internetu, je tam také spousta zajímavých a důležitých informací.

Hodně zdaru
Pavel Kratochvíl

DĚKUJI za vyčerpavájící odpověd .Je vidět že jste chovatel jak má být . Našla jsem základní informace o tomto fešákovi . MOC Vám přeji abyste chov opět obnovil a dařilo se rozmnožování tohoto krasavce.Mám ještě poslední dotaz mohu samostatně chovat samce nebo samičku /alespon pro začátek/ nebo je to nevhodné ? DĚKUJI Miky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
DĚKUJI za vyčerpavájící odpověd .Je vidět že jste chovatel jak má být . Našla jsem základní informace o tomto fešákovi . MOC Vám přeji abyste chov opět obnovil a dařilo se rozmnožování tohoto krasavce.Mám ještě poslední dotaz mohu samostatně chovat samce nebo samičku /alespon pro začátek/ nebo je to nevhodné ? DĚKUJI Miky

Určitě můžete chovat pouze jednoho jedince, vůbec mu (ji) to vadit nebude. Normálně jsem choval zvířata jen v párech, protože i dvě samice k sobě byly nakonec agresivní. Jinak jako zvířata jsou v pohodě a klidu. Osobně jsem se nesetkal s jejich agresivním chovaním při manipulaci, i když to někteří chovatele popisují. Snad se mi podaří sehnat další zvířata, rád bych se těmito trnorepy zabýval více.

Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě můžete chovat pouze jednoho jedince, vůbec mu (ji) to vadit nebude. Normálně jsem choval zvířata jen v párech, protože i dvě samice k sobě byly nakonec agresivní. Jinak jako zvířata jsou v pohodě a klidu. Osobně jsem se nesetkal s jejich agresivním chovaním při manipulaci, i když to někteří chovatele popisují. Snad se mi podaří sehnat další zvířata, rád bych se těmito trnorepy zabýval více.

Pavel Kratochvíl

Jen drobna uprava: predpokladam, ze ve vyse zminenem soupisu jsi bilkovinou myslel zivocisnou bilkovinu, ne? Bilkoviny mas preci skoro uplbne vsude :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen drobna uprava: predpokladam, ze ve vyse zminenem soupisu jsi bilkovinou myslel zivocisnou bilkovinu, ne? Bilkoviny mas preci skoro uplbne vsude :-)

Ano myslel jsem tím živočišnou bílkovinu třebas ve formě cvrčků.

Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano myslel jsem tím živočišnou bílkovinu třebas ve formě cvrčků.

Pavel Kratochvíl

JHen mne to vyznelo smesne :-) Preci jen, treba soja a nebo dalsi lusteniny jsou primo bilkovinou bombou a Uromastyxove je maji moc radi :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
JHen mne to vyznelo smesne :-) Preci jen, treba soja a nebo dalsi lusteniny jsou primo bilkovinou bombou a Uromastyxove je maji moc radi :-)

Jo to chapu, jen jsem včera už neměl čas a ani naladu se zabyvat takovými nuancemi. Měl jsem před sebou hromadu další práce a ta už tady na mě pokřikovala ze stolu. Tak je fajn, že jsi na to upozornil, alepoň nedošlo k omylu.

Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo to chapu, jen jsem včera už neměl čas a ani naladu se zabyvat takovými nuancemi. Měl jsem před sebou hromadu další práce a ta už tady na mě pokřikovala ze stolu. Tak je fajn, že jsi na to upozornil, alepoň nedošlo k omylu.

Pavel Kratochvíl

Moji vubec cvrcky nezerou jen na ne koukaj jak pitomci, jednou snedli zelenou kobylku, ale ppodeziram je ze jenom proto ze byla zelena :o)
Nemuzu rict ze by byli k sobe agresivni, maximalne si tahaj jidlo z huby protoze "pampelisky toho druhyho sou vzdycky lepsi" Jinak jeste bych dodal ze z z jara jeste nez vykvetou pampelisky tak jim davam podbelovy kvety.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moji vubec cvrcky nezerou jen na ne koukaj jak pitomci, jednou snedli zelenou kobylku, ale ppodeziram je ze jenom proto ze byla zelena :o)
Nemuzu rict ze by byli k sobe agresivni, maximalne si tahaj jidlo z huby protoze "pampelisky toho druhyho sou vzdycky lepsi" Jinak jeste bych dodal ze z z jara jeste nez vykvetou pampelisky tak jim davam podbelovy kvety.

Tak to zatím všichni, které jsem doma měl, tak se po cvrčcích můžou zbláznit. Teda po pampeliškách. Když otevřu terárko, tak okamžitě běží k čelnímu sklu a když vidí, že mám v ruce cvrčka, tak se po něm okamžitě natahují. Berou si cvrčky opatrně přímo z ruky.
V páru k sobě agresivní nejsou, ale když jsem měl první trio, tak se samičky navzájem napadaly (v dospělosti), až to nakonec skončilo šarvátkou a jedna samička měla poraněný loketní kloub přední nohy. Vše jsme s pomoci pana doktora Hnízda vyléčili, ale samičky nemohly být společně v jedné nádrži. Bylo mi to pak nakonec doporučeno i jinými chovateli.
Jo podbělové květy jsou taky bezva. Nedokázal jsem vyjmenovat všechno.

Pavel Kratochvíl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to zatím všichni, které jsem doma měl, tak se po cvrčcích můžou zbláznit. Teda po pampeliškách. Když otevřu terárko, tak okamžitě běží k čelnímu sklu a když vidí, že mám v ruce cvrčka, tak se po něm okamžitě natahují. Berou si cvrčky opatrně přímo z ruky.
V páru k sobě agresivní nejsou, ale když jsem měl první trio, tak se samičky navzájem napadaly (v dospělosti), až to nakonec skončilo šarvátkou a jedna samička měla poraněný loketní kloub přední nohy. Vše jsme s pomoci pana doktora Hnízda vyléčili, ale samičky nemohly být společně v jedné nádrži. Bylo mi to pak nakonec doporučeno i jinými chovateli.
Jo podbělové květy jsou taky bezva. Nedokázal jsem vyjmenovat všechno.

Pavel Kratochvíl

jJe to supr o kolik toho najednou vím víc Tohle všechno se v knížkách nepíše Děkuji Miky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jJe to supr o kolik toho najednou vím víc Tohle všechno se v knížkách nepíše Děkuji Miky

Rád bych doplnil jinak kvalitní informace zde napsané(kratas)
Trnorepové Uromastyx acanthinura jsou k sobě navzájem nesnášenliví jen v tom případě,že mají v teráriu vytvořeny optimální podmínky(vysoká intenzita světla,vysoká teplota pod zdrojem,dostatečné rozměry terária,umělá nora,kvalitní potrava),pokud jsou chováni v nevyhovujících podmínkách,agresivita je potlačena na minimum,ale zvířata mohou být v tomhle případě agresivní k lidem.Zvláště vychladlí jedinci v nevhodně zařízeném teráriu mohou chovatele kousnout(velice silný skus),nebo porenit ocasem-což si za své chovatelské dovednosti jedině zaslouží.Zvířata chovaná ve vyhovujících podmínkách na chovatele nikdy neútočí-naopak mu důvěřují,zkoumají ruku zda v ní není nějaký cvrček či saranče a ono tam skoro vždy pro ně něco je:-).Jde o milá zvířata,která dokážou člověka skutečně vnímat.Procento hmyzu přijímané těmito ještěry na jaře po období zimního klidu je velmi vysoké a samice před pářením při tvorbě vajec přijímají denně cca.20 cvrčků a několik sarančí.Iběhem dalších částí roku je podíl hmyzu v potravě poměrně vysoký.Odmítání hmyzu je s největší pravděpodobností zapříčiněno zas jen nevhodnými podmínkami v teráriu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych doplnil jinak kvalitní informace zde napsané(kratas)
Trnorepové Uromastyx acanthinura jsou k sobě navzájem nesnášenliví jen v tom případě,že mají v teráriu vytvořeny optimální podmínky(vysoká intenzita světla,vysoká teplota pod zdrojem,dostatečné rozměry terária,umělá nora,kvalitní potrava),pokud jsou chováni v nevyhovujících podmínkách,agresivita je potlačena na minimum,ale zvířata mohou být v tomhle případě agresivní k lidem.Zvláště vychladlí jedinci v nevhodně zařízeném teráriu mohou chovatele kousnout(velice silný skus),nebo porenit ocasem-což si za své chovatelské dovednosti jedině zaslouží.Zvířata chovaná ve vyhovujících podmínkách na chovatele nikdy neútočí-naopak mu důvěřují,zkoumají ruku zda v ní není nějaký cvrček či saranče a ono tam skoro vždy pro ně něco je:-).Jde o milá zvířata,která dokážou člověka skutečně vnímat.Procento hmyzu přijímané těmito ještěry na jaře po období zimního klidu je velmi vysoké a samice před pářením při tvorbě vajec přijímají denně cca.20 cvrčků a několik sarančí.Iběhem dalších částí roku je podíl hmyzu v potravě poměrně vysoký.Odmítání hmyzu je s největší pravděpodobností zapříčiněno zas jen nevhodnými podmínkami v teráriu.

No ja se tu hadat nehodlam, ale existuje neco jako odborna literatura a tam je dokonale rozepsan jidelnicek acanthinuraku v prirode - dokonce i jednotlive celedi rostlin, takze tak. A to ze by crvcky radi to je pravda, jsou to zvirata z oblasti, kde pokud chteji prezit, musi byt schopni sezrat cokoliv, takze pro ne nejsou problemem ani velci smradlavy potemnici. Takze si je krmte cimkoliv, klido by vzali i holatko, ale schvalne pri vice energeticke strave, plne bilkovin jak dlouheho veku se dozijou. Takze si priste reci o nevhodnosti chovu odpuste.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja se tu hadat nehodlam, ale existuje neco jako odborna literatura a tam je dokonale rozepsan jidelnicek acanthinuraku v prirode - dokonce i jednotlive celedi rostlin, takze tak. A to ze by crvcky radi to je pravda, jsou to zvirata z oblasti, kde pokud chteji prezit, musi byt schopni sezrat cokoliv, takze pro ne nejsou problemem ani velci smradlavy potemnici. Takze si je krmte cimkoliv, klido by vzali i holatko, ale schvalne pri vice energeticke strave, plne bilkovin jak dlouheho veku se dozijou. Takze si priste reci o nevhodnosti chovu odpuste.

Rozhodně nejde o hádky,jen se snažím pomoci.Tento druh ještěrů odchovávám již řadu let a v roce 97 jsem jejich biologii měl možnost pozorovat v jejich přirozeném prostředí(ne jen potravní spektrum,ale i teplotu a vlhkost v norách atd.) takže jsem se o nich ledacos nozvěděl.Co se literatury týče,mám o nich zrovna rozrpsaný článek do AT.Budu své zkušenosti publikovat právě proto,že v současné literatuře(především naší)je dosti závažných chyb(noční teplota a vlhkost,intenzita osvětlení a vytápění,potravní spektrum,vnitrodruhové chování atd.)A pokud chceš diskutovat a probírat chovatelské zkušenosti,nepiš jako anonym a dej na moderované forum pár fotek ze svého chovu-rád k nim přidám i svá zvířata a rád uznám-pokud je budeš mít v lepší kondici,že tvůj způsob chovu je lepší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně nejde o hádky,jen se snažím pomoci.Tento druh ještěrů odchovávám již řadu let a v roce 97 jsem jejich biologii měl možnost pozorovat v jejich přirozeném prostředí(ne jen potravní spektrum,ale i teplotu a vlhkost v norách atd.) takže jsem se o nich ledacos nozvěděl.Co se literatury týče,mám o nich zrovna rozrpsaný článek do AT.Budu své zkušenosti publikovat právě proto,že v současné literatuře(především naší)je dosti závažných chyb(noční teplota a vlhkost,intenzita osvětlení a vytápění,potravní spektrum,vnitrodruhové chování atd.)A pokud chceš diskutovat a probírat chovatelské zkušenosti,nepiš jako anonym a dej na moderované forum pár fotek ze svého chovu-rád k nim přidám i svá zvířata a rád uznám-pokud je budeš mít v lepší kondici,že tvůj způsob chovu je lepší.

Mam jistou zasadu neukazovat (se) , ceskou literaturu ani neznam, jen v knize urcite ji znate obojzivelnici a plazi severni afriky od Schleicha - je prave tenhle druh velmi pekne rozpracovan. Kdyz jste byl na jejich lokalitach, tak tu nema cenu debatovat a potrave, protoze vite jak to tam vypada. Jen jsem chtel upozornit na to, ze prilisna bilkovinová potrava neni vhodna, a rozhodne bych je nekrmil ani zadnjema bobama natoz prekrmovat hmyzem. ( ikdyz je dost pravdepodobny, ze to bude mit za nasledek zvetseni snusky). pokud si ted dobre vybavuju, skutecne v trusu brezich samic bylo o neco zvysene procento hmyzu, ale stale jsou to mistři v přežití z ničeho a na to maji taky uspořádaný metabolismus. Na Vas clanek se tedy budu tesit a nekdy treba hodme rec osobne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja se tu hadat nehodlam, ale existuje neco jako odborna literatura a tam je dokonale rozepsan jidelnicek acanthinuraku v prirode - dokonce i jednotlive celedi rostlin, takze tak. A to ze by crvcky radi to je pravda, jsou to zvirata z oblasti, kde pokud chteji prezit, musi byt schopni sezrat cokoliv, takze pro ne nejsou problemem ani velci smradlavy potemnici. Takze si je krmte cimkoliv, klido by vzali i holatko, ale schvalne pri vice energeticke strave, plne bilkovin jak dlouheho veku se dozijou. Takze si priste reci o nevhodnosti chovu odpuste.

Osobní rozhovor skutečně uvítám-nakonec je dost možné,že se známe.Jsem v kontaktu se všemi kdo v posledních letech trnorepy rozmnožili-jsou pouze 4...Teď myslím pravé odchovy.Pravda je,že právě vysokoenergetická semena v potravě trnorepů hrají podstatnou roli v pokročilém létě a na podzim.Omezovbání dovezených mláďat o hmyz v krmné dávce mělo za následek mýtus o tom,že dovezená mláďata nerostou,nebo jen velice pomalu.Když se mi podařilo tento mýtus vyvrátit,možná se mi podaří přesvědčit i další chovatele,že hmyz je neodmyslitelná a poměrně velká složka v potravním spektru trnorepů.Ovšem jen za předpokladu,že jsou chováni v odpovídajících podmínkách ve kterých jim správně funguje metabolismus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Osobní rozhovor skutečně uvítám-nakonec je dost možné,že se známe.Jsem v kontaktu se všemi kdo v posledních letech trnorepy rozmnožili-jsou pouze 4...Teď myslím pravé odchovy.Pravda je,že právě vysokoenergetická semena v potravě trnorepů hrají podstatnou roli v pokročilém létě a na podzim.Omezovbání dovezených mláďat o hmyz v krmné dávce mělo za následek mýtus o tom,že dovezená mláďata nerostou,nebo jen velice pomalu.Když se mi podařilo tento mýtus vyvrátit,možná se mi podaří přesvědčit i další chovatele,že hmyz je neodmyslitelná a poměrně velká složka v potravním spektru trnorepů.Ovšem jen za předpokladu,že jsou chováni v odpovídajících podmínkách ve kterých jim správně funguje metabolismus.

no ja fakt nevim myslim ze me neznate, nemam odchov

ale to je prave zas to samy, bilkoviny akceleruji rust, o tom nikdo nepochybuje - proc se asi, kurata krmi masokostni mouckou, i do mysich granuli se pridava....nevim proc ne, priznam se ze jsem se nimral i v hovnech v prirode, bohuzel jsem nemel pul roku abych vedel kterymu zvireti jaka hromada patri, vzdy tam tak jedny krovky byly ale dominovaly rostlinne zbytky a tohle se snazim drzet i ja. ( ale rada lidi tuhle vec uz studovalo napr vyzkumnici v Beni abbes)
Mate nejaka data o rychlosti rustu ve volne prirode? ja mam tyhle (od cumaku po kloaku samice/ samec: (z te knizky)
1 rok 10 cm/10cm
2rok 14/14
3 rok 17/20
4 rok 20 a pak plato/22 - do 8 roku dosahne 26
a velmi zajimave je srovnani s prirodni populaci a vykrmenou terarjni - kde podle jinych autoru je rozdil v rustu 4x větší pri bohatem krmeni a optimalnich teplotnich podminkach ve srovnani s prirozenou vyzivou na lokalite...
Ja sam zatim vlastni data nemam, protoze nemuzu mit mladata :o(

Snad se mi podari alespon s par lidmi mluvit primo v terenu, jaky muze mit akcelorovany rust dalsi vliv.
Jinak vam preji hodne dalsich uspechu v chovu trnacu. a odkryvani tajemstvi jejich biologie a prosim neberte to jako nejakou nafoukanou reakci, jen se snazim predat zase neco co mam nakoukany ja.

Ja ted musim tvrde na necem "off-topic" zamakat

tak zatim

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rád bych doplnil jinak kvalitní informace zde napsané(kratas)
Trnorepové Uromastyx acanthinura jsou k sobě navzájem nesnášenliví jen v tom případě,že mají v teráriu vytvořeny optimální podmínky(vysoká intenzita světla,vysoká teplota pod zdrojem,dostatečné rozměry terária,umělá nora,kvalitní potrava),pokud jsou chováni v nevyhovujících podmínkách,agresivita je potlačena na minimum,ale zvířata mohou být v tomhle případě agresivní k lidem.Zvláště vychladlí jedinci v nevhodně zařízeném teráriu mohou chovatele kousnout(velice silný skus),nebo porenit ocasem-což si za své chovatelské dovednosti jedině zaslouží.Zvířata chovaná ve vyhovujících podmínkách na chovatele nikdy neútočí-naopak mu důvěřují,zkoumají ruku zda v ní není nějaký cvrček či saranče a ono tam skoro vždy pro ně něco je:-).Jde o milá zvířata,která dokážou člověka skutečně vnímat.Procento hmyzu přijímané těmito ještěry na jaře po období zimního klidu je velmi vysoké a samice před pářením při tvorbě vajec přijímají denně cca.20 cvrčků a několik sarančí.Iběhem dalších částí roku je podíl hmyzu v potravě poměrně vysoký.Odmítání hmyzu je s největší pravděpodobností zapříčiněno zas jen nevhodnými podmínkami v teráriu.

Samozřejmě všechny informace přijímám a i z vašich postřehů se člověk může ledaco dozvědět.Nikdy jsem netvrdil,že hmyz v potravě trnorepů převažuje.I v době kdy samice vytváří vejce a přijímají velké množství hmyzu stále ještě převažuje rostlinná složka potravy.Ten kdo někdy viděl samice po zimování,které se vrhají na hmyz s takovou vervou,že jsou schopné zranit sebe,chovatele i samce,ten ví že to zkrátka nutně potřebují.Na lokalitách mají dostatek rostlinné potravy během celého roku.To jsem si v roce 04 ověřil na jaře v Egyptě na lokalitě Uromastyx ornata ornata.Před 2 měsíci jsem tam byl podruhé a ačkoliv jde o sušší lokality než v případě U.acanthinura,potravy iv pokročilém podzimu měli dost,Hmyzu bylo mnohem více na jaře,ale i na podzim jsme na keříčcích rostlin které trnorepové okusovali nacházeli saranče,potemníky a kudlanky.S postupujícím podzimem však procento hmyzu v potravě dospělců klesá.Bohužel jsem se setkal se spoustou chovatelů,kteří nezkrmují hmyz téměř vůbec-což je chybné.Ještě zásadnější chybou,která se často opisuje i v literatuře(i cizojazyčné) je snižování noční teploty.V přirozeném prostředí spí trnorepové v norách ve kterých je v sezoně konstantní teploto cca.29 stupňů.Díky za přání odchovů-i já přeji mnoho úspěchů v chovu.