Neregistrovaný uživatel

Co je thamnofíza tedy nevím, ale thanatóza rozhodně není žádná nemoc - jedná se o tzv. předstírání smrti při nějakém ohrožení, například před predátorem. Známé třeba u užovky obojkové
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co je thamnofíza tedy nevím, ale thanatóza rozhodně není žádná nemoc - jedná se o tzv. předstírání smrti při nějakém ohrožení, například před predátorem. Známé třeba u užovky obojkové
Hmmmmm
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co je thamnofíza tedy nevím, ale thanatóza rozhodně není žádná nemoc - jedná se o tzv. předstírání smrti při nějakém ohrožení, například před predátorem. Známé třeba u užovky obojkové
"thamnofízou" byla myšlena užovka z rodu Thamnophis v předešlé diskuzi.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co je thamnofíza tedy nevím, ale thanatóza rozhodně není žádná nemoc - jedná se o tzv. předstírání smrti při nějakém ohrožení, například před predátorem. Známé třeba u užovky obojkové
Já mám bohužel z poslední doby smutnou zkušenost s tímto chováním u 17-ti měsíční Lampropeltis triangulum andesiana. Když jsem ji našel v teráriu bezvládně ležet podivně zkroucenou tak, že zhruba polovinou těla byla břichem nahoru, s otevřenou tlamičkou, s dolní čelistí vyvrácenou do strany a s volně visícím jazýčkem, konstatoval jsem smrt z neznámé příčiny, protože jsem na ní zevně skutečně nic podezřelého nepozoroval. V duchu jsem se smířil s tím, že přijdu z důvodu nějaké v té chvíli pro mne neznámé infekce o dalšího společně chovaného hada a s pocitem viny, že jsem podcenil její zhruba třítýdení odmítání potravy po přestěhování do většího terária, které mi mohlo indikovat nějaký problém, jsem hádka zahrábl do kbelíku s použitým substrátem. Ten jsem pak uložil ven pod přístřešek s tím, že svého miláčka důstojně pochovám ( jsem v tomto směru asi úchyl ) jakmile povolí mrazy. Když po několika dnech mrazy skutečně povolily a já se k naplánovanému pietnímu aktu dostal, našel jsem korálovku krásně svinutou do klubíčka. Znamená to, že když jsem jí do kbelíku ukládal, nemohla být určitě skutečně mrtvá. Muselo jít o typickou thanatozu, kterou jsem já ovšem bohužel nedokázal rozpoznat, ačkoliv jsem o ni v souvislosti s již v jednom z dalších příspěvků uvedenou Natrix natrix četl. Svojí neznalostí a k tomu ještě i svojí zbytečnou unáhleností jsem prostě hádka nechal hanebně zmrznout. Otázkou je, co korálovku k tomuto chování vedlo. Jak jsem již předeslal, zhruba 3 týdny před touto událkostí jsem jí přemístil spolu s dalším stejně starým exemplářem L.t.andesiana, s kterým byla u mne chována společně od počátku, z terária o půdorysu 60 x 30 cm do většího terária s půdorysem 80 x 50 cm nádrže. Zatímco její družka hned od počátku potravu normálně přijímala, ta o níž píši, prostě nežrala. Protože - jako určitě většina z Vás - jsem se s podobným odmítáním potravy u hadů setkal již nesčíslněkrát, přičemž trvání takových případů bylo mnohdy i daleko delší, nepřikládal jsem tomu nějakou zvláštní důležitost. Teď mi je jasné, že jsem ale mohl brát její nežravost jako projev jakéhosi šoku z nového prostředí, který vyvrcholil právě onou thanatozou. Setkal se někdo z Vás s podobným projevem chování u Lampropeltis triangulum také? Moc by mne to zajímalo. Hlavně však uvádím tento příspěvek proto, aby si z něj mohli vzít ponaučení podobně nezkušení chovatelé jako jsem já. Kdybych totiž tímto příspěvkem zachránil v budoucnu život třeba jen jednomu hadovi, pak měl svůj smysl. Vy zkušenější mi prosím nenadávejte, jsem vytrestán již dost vlastními výčitkami!
Všecny zdravím a přeji samé lepší chovatelské zážitky než ten můj právě popsaný. Karel.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám bohužel z poslední doby smutnou zkušenost s tímto chováním u 17-ti měsíční Lampropeltis triangulum andesiana. Když jsem ji našel v teráriu bezvládně ležet podivně zkroucenou tak, že zhruba polovinou těla byla břichem nahoru, s otevřenou tlamičkou, s dolní čelistí vyvrácenou do strany a s volně visícím jazýčkem, konstatoval jsem smrt z neznámé příčiny, protože jsem na ní zevně skutečně nic podezřelého nepozoroval. V duchu jsem se smířil s tím, že přijdu z důvodu nějaké v té chvíli pro mne neznámé infekce o dalšího společně chovaného hada a s pocitem viny, že jsem podcenil její zhruba třítýdení odmítání potravy po přestěhování do většího terária, které mi mohlo indikovat nějaký problém, jsem hádka zahrábl do kbelíku s použitým substrátem. Ten jsem pak uložil ven pod přístřešek s tím, že svého miláčka důstojně pochovám ( jsem v tomto směru asi úchyl ) jakmile povolí mrazy. Když po několika dnech mrazy skutečně povolily a já se k naplánovanému pietnímu aktu dostal, našel jsem korálovku krásně svinutou do klubíčka. Znamená to, že když jsem jí do kbelíku ukládal, nemohla být určitě skutečně mrtvá. Muselo jít o typickou thanatozu, kterou jsem já ovšem bohužel nedokázal rozpoznat, ačkoliv jsem o ni v souvislosti s již v jednom z dalších příspěvků uvedenou Natrix natrix četl. Svojí neznalostí a k tomu ještě i svojí zbytečnou unáhleností jsem prostě hádka nechal hanebně zmrznout. Otázkou je, co korálovku k tomuto chování vedlo. Jak jsem již předeslal, zhruba 3 týdny před touto událkostí jsem jí přemístil spolu s dalším stejně starým exemplářem L.t.andesiana, s kterým byla u mne chována společně od počátku, z terária o půdorysu 60 x 30 cm do většího terária s půdorysem 80 x 50 cm nádrže. Zatímco její družka hned od počátku potravu normálně přijímala, ta o níž píši, prostě nežrala. Protože - jako určitě většina z Vás - jsem se s podobným odmítáním potravy u hadů setkal již nesčíslněkrát, přičemž trvání takových případů bylo mnohdy i daleko delší, nepřikládal jsem tomu nějakou zvláštní důležitost. Teď mi je jasné, že jsem ale mohl brát její nežravost jako projev jakéhosi šoku z nového prostředí, který vyvrcholil právě onou thanatozou. Setkal se někdo z Vás s podobným projevem chování u Lampropeltis triangulum také? Moc by mne to zajímalo. Hlavně však uvádím tento příspěvek proto, aby si z něj mohli vzít ponaučení podobně nezkušení chovatelé jako jsem já. Kdybych totiž tímto příspěvkem zachránil v budoucnu život třeba jen jednomu hadovi, pak měl svůj smysl. Vy zkušenější mi prosím nenadávejte, jsem vytrestán již dost vlastními výčitkami!
Všecny zdravím a přeji samé lepší chovatelské zážitky než ten můj právě popsaný. Karel.
Nikdy žádného hada nepohřbím, dokud si nejsem úplně jistý, že je po něm. Mám na to jeden fígl od Petra Voženílka- ten pokaždé štípl "mrtvolku" do ocasu. Jemně, pak natvrdo. A druhá věc, kterou dělám, že mrtvolku nechám den dva v prázdném terárku nebo dóze. Pak se ho teprve zbavuju. Mám totiž strach, že se mi stane to co Tobě, anebo že mi z koše vyleze kobra nebo zmije a bude chovaná "navolno" v bytě.
Rockviper
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám bohužel z poslední doby smutnou zkušenost s tímto chováním u 17-ti měsíční Lampropeltis triangulum andesiana. Když jsem ji našel v teráriu bezvládně ležet podivně zkroucenou tak, že zhruba polovinou těla byla břichem nahoru, s otevřenou tlamičkou, s dolní čelistí vyvrácenou do strany a s volně visícím jazýčkem, konstatoval jsem smrt z neznámé příčiny, protože jsem na ní zevně skutečně nic podezřelého nepozoroval. V duchu jsem se smířil s tím, že přijdu z důvodu nějaké v té chvíli pro mne neznámé infekce o dalšího společně chovaného hada a s pocitem viny, že jsem podcenil její zhruba třítýdení odmítání potravy po přestěhování do většího terária, které mi mohlo indikovat nějaký problém, jsem hádka zahrábl do kbelíku s použitým substrátem. Ten jsem pak uložil ven pod přístřešek s tím, že svého miláčka důstojně pochovám ( jsem v tomto směru asi úchyl ) jakmile povolí mrazy. Když po několika dnech mrazy skutečně povolily a já se k naplánovanému pietnímu aktu dostal, našel jsem korálovku krásně svinutou do klubíčka. Znamená to, že když jsem jí do kbelíku ukládal, nemohla být určitě skutečně mrtvá. Muselo jít o typickou thanatozu, kterou jsem já ovšem bohužel nedokázal rozpoznat, ačkoliv jsem o ni v souvislosti s již v jednom z dalších příspěvků uvedenou Natrix natrix četl. Svojí neznalostí a k tomu ještě i svojí zbytečnou unáhleností jsem prostě hádka nechal hanebně zmrznout. Otázkou je, co korálovku k tomuto chování vedlo. Jak jsem již předeslal, zhruba 3 týdny před touto událkostí jsem jí přemístil spolu s dalším stejně starým exemplářem L.t.andesiana, s kterým byla u mne chována společně od počátku, z terária o půdorysu 60 x 30 cm do většího terária s půdorysem 80 x 50 cm nádrže. Zatímco její družka hned od počátku potravu normálně přijímala, ta o níž píši, prostě nežrala. Protože - jako určitě většina z Vás - jsem se s podobným odmítáním potravy u hadů setkal již nesčíslněkrát, přičemž trvání takových případů bylo mnohdy i daleko delší, nepřikládal jsem tomu nějakou zvláštní důležitost. Teď mi je jasné, že jsem ale mohl brát její nežravost jako projev jakéhosi šoku z nového prostředí, který vyvrcholil právě onou thanatozou. Setkal se někdo z Vás s podobným projevem chování u Lampropeltis triangulum také? Moc by mne to zajímalo. Hlavně však uvádím tento příspěvek proto, aby si z něj mohli vzít ponaučení podobně nezkušení chovatelé jako jsem já. Kdybych totiž tímto příspěvkem zachránil v budoucnu život třeba jen jednomu hadovi, pak měl svůj smysl. Vy zkušenější mi prosím nenadávejte, jsem vytrestán již dost vlastními výčitkami!
Všecny zdravím a přeji samé lepší chovatelské zážitky než ten můj právě popsaný. Karel.
Thanatoza je obranna reakce hada, takze pokud se tak nestalo napr. v ramci manipulace, je spise lepsi se zamyslet nad jinou pricinou, treba nad tim, zda ji nepridusila druha polecne chovana koralovka, napr. po krmeni bez dozoru ad. Nekdy jsem pri takovemto krmeni zaznamenal priduseni jednoho jedince ze dvou zakousnutych do jedne mysi a stacilo se jen na chvili otocit a problem byl na svete. Pokud jeden had nezacne pozirat druheho, tak se normalne sebere, ikdyz dychani je temer nepozorovatelne. Je lepsi dychani/nedychani pozorovat v tlamce, kde vyustuje trachea. Nekdy je tez patrna zhruba v 1/4 - 1/3 tela zespodu srdecni cinnost. Honza